Jeho výhodou je možnost optimálního rozhodování na základě znalosti skutečného stavu celé sítě. Má-li být centralizované směrování opravdu adaptivní, tedy má-li průběžně reagovat na aktuální stav sítě, musí být ale vyhledávání nejvhodnějších cest prováděno dostatečně často. Vlastní hledání cest je samo o sobě operací značně náročnou na výpočetní kapacitu. Co např. dělat v případě výpadku směrovacího centra? Nezanedbatelná není ani zátěž přenosových cest, kterou představuje neustálý přísun aktuálních informací o stavu sítě do směrovacího centra, stejně tak jako zpětná distribuce výsledků.
Izolované směrování
Rozhodování o nejvhodnější cestě provádí každý počítač sám za sebe na základě informací, které dokáže získat sám, bez spolupráce s ostatními uzly. Jednou z možností realizace je algoritmus, nazvaný příznačně algoritmem horké brambory. Jak z jeho názvu vyplývá, snaží se počítač zbavit každého paketu nebo datagramu co možná nejrychleji. Sleduje proto počet paketů, které čekají ve frontě na odeslání jednotlivými směry a nový paket zařadí do té fronty, která je momentálně nejkratší. Počítač se tedy nerozhoduje podle adresy, ani nehledá nejkratší cestu pro přenos paketu, pouze se jej snaží co nejrychleji zbavit s přesvědčením, že po jisté době přece jen dojde ke svému cíli.
Žádné komentáře:
Okomentovat