Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Potvrzení dědictví a vypořádání dědiců

Potvrzení dědictví a vypořádání dědiců

Je-li dědic jen jeden, potvrdí mu soud, že dědictví nabyl.

- může to být dědic ze zákona i ze závěti

Je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou.

Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí.

Nedojde-li k dohodě, soud potvrdí nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno.

Soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů.
Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování.
Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn.

Dědění ze závěti

3) Notářský zápis
- existuje už od starověku

Dnešní úprava: Zůstavitel může projevit svoji poslední vůli do notářského zápisu, zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být učiněn před svědky a kdy musí mít formu notářského zápisu.
Nezletilí nad 15 let mohou mít poslední vůli jen formou notářského zápisu.

Osoby nevidomé mohou projevit poslední vůli též před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena.

Osoby neslyšící, které nemohou číst nebo psát mohou projevit poslední vůli formou notářského zápisu, nebo před třemi současně přítomnými svědky, ovládajícími znakovou řeč, a to v listině, která musí být tlumočena do znakové řeči.

V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli.
Obsah listiny musí být po jejím sepsání přetlumočen do znakové řeči, i toto musí být v listině uvedeno. Listinu musí svědci podepsat.

Závěť ve formě notářského zápisu musí obsahovat vedle vlastního textu:

a) místo a dobu úkonu
b) označení notáře
c) jméno, příjmení, RČ a bydliště pořizovatele
d) údaj o ověření jeho totožnosti
e) prohlášení pořizovatele o tom, že je způsobilý k právním úkonům
f) údaj o tom, že jím byl zápis po přečtení schválen
g) podpis pořizovatele
h) otisk úředního notáře + jeho podpis

Další ustanovení o závěti:

Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům.
Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit.

Závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.

Dědění ze závěti

Dědění ze závěti

- závěť je jednostranný právní úkon
- ze závěti musí být jasné kdo je dědic

V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, která jim mají připadnout.
Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné

Zůstavitel může závětí zřídit nadaci.

Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky.

Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.
- této neplatnosti se ovšem opominutý potomek musí dovolat
- se závětí může být spojena i listina o vydědění

Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.
V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.
Společná závěť více zůstavitelů je neplatná.

Zrušení závěti:

Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním závěti, odvolání musí mít formu, jaké je třeba k závěti.

Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.

Dědění ze závěti

Existují 3 historické formy závěti (vlastně stejné jako dnes):

1) Holograf
- závěť psaná rukou od začátku do konce
- musí být opatřena dnem, měsícem a rokem a musí být vlastnoručně podepsána

Dnešní úprava: Vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.

2) Alograf
- závěť psaná cizí rukou nebo technickými prostředky (zprostředkovatelem)
- od roku 1964 až do roku 1991 tato závěť neplatila – pokud tedy někdo pořídil závěť alografem v této době, je neplatná i dnes

Dnešní úprava: Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

Zůstavitel, který nemůže číst nebo psát, projeví svoji poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek, pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem.
V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Listinu musí svědci podepsat.

Dědická nezpůsobilost

Dědická nezpůsobilost

Nedědí ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům a nebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy.
Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.
- dědická nezpůsobilost je tedy dána ze zákona na rozdíl od vydědění
- netýká se nedbalostního trestného činu, pouze úmyslného
- odpuštění nemusí mít zvláštní formu, může vyplývat i jen z chování zůstavitele k pachateli (následné dokazování u soudu)
- zavrženíhodné jednání proti poslední vůli zůstavitele je např. falšování nebo zatajení závěti

Vydědění

Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže:
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl
- pokud není tato pomoc nebo zájem umožněn, listina o vydědění je neplatná (pomoc, která není umožněna také pravděpodobně není potřebná)
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
- tento TČ může být proti komukoli narozdíl od dědické nezpůsobilosti
d) trvale vede nezřízený život

Při dědění ze zákona je neopominutelný dědic pouze potomek – proto lze jen potomka za určitých okolností vydědit – dáno taxativním výčtem v zákoně.

Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na potomky vyděděných potomků.

V listině musí být uveden důvod vydědění.

Přechod dluhů

Přechod dluhů

Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.
- aktiva mohou být „fiktivní“, tzn. že ztrácejí cenu na rozdíl od dluhů, které se zvyšují o úroky – zde je důležitá délka dědického řízení

Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyly, k celému dědictví.

Je-li dědictví předluženo, mohou se dědici s věřiteli dohodnout, že jim dědictví přenechají k úhradě dluhů. Soud tuto dohodu schválí, neodporuje-li zákonu nebo dobrým mravům.
Nedojde-li k dohodě mezi dědici a věřiteli, řídí se povinnost dědiců plnit tyto dluhy ustanoveními občanského soudního řádu o likvidaci dědictví. Dědici přitom neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky neoznámili přesto, že je k tomu soud na návrh dědiců vyzval, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů cena jimi nabytého dědictví vyčerpána.

Stát, jemuž dědictví připadlo, odpovídá za zůstavitelovy dluhy a za přiměřené náklady jeho pohřbu stejně jako dědic.
Není-li možno uhradit peněžitý dluh zcela nebo zčásti penězi z dědictví, může stát použít k úhradě i věci, které jsou předmětem dědictví a které svou hodnotou odpovídají výši dluhu. Odmítne-li věřitel přijetí těchto věcí, může stát navrhnout likvidaci dědictví.

Dědění ze zákona, dědění ze závěti a ochrana nepominutelných

15. Dědění ze zákona, dědění ze závěti a ochrana nepominutelných
dědiců

Dědění ze zákona

Existují 4 dědické skupiny:

1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem.
Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.
Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

2) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, pečovali o společnou domácnost, nebo byly odkázáni výživou na zůstavitele – spolužijící osoby.
Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví.

3) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině zůstavitelovi sourozenci a spolužijící osoby.
Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

4) Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

Nabývání dědictví

Nabývání dědictví

Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.
- toto neplatilo do r. 1950, nabývalo se odevzdáním dědictví (po dědickém řízení)
- mezi smrtí a odevzdáním dědictví se dědictví nazývalo tzv. „ležící“ nebo „čekající“
- i dnes je ale prakticky stejná situace – stejně se musí čekat do skončení dědického řízení
- pouze pokud je jen jeden dědic, ví co vlastně dostane
- dědí se majetková práva, nároky, atd.
- smrtí zůstavitele některá práva přecházejí ze zákona, nikoliv dědictvím (př. přechod nájmu)

Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů.
Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona.
Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona.
- přednost má tedy dědění ze závěti, pouze pokud závěť není, dědí se ze zákona
- čím stručnější závěť, tím lépe, je-li moc rozsáhlá, je nebezpečí, že nebude platná

Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu.
- tzv. „od úmrť“
- stát nenabývá vlastnická práva dědictvím, ale samostatným právním úkonem
- stát je čistým dědicem jen pokud mu někdo odkáže dědictví v závěti

Odmítnutí dědictví

Odmítnutí dědictví

Dědic může dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným.
Zástupce dědice může za něj dědictví odmítnout jen podle plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje.
- na člověka, který odmítne dědictví se hledí, jakoby neexistoval
- prohlášení o odmítnutí může být použito jen po poučení, jaké bude mít následky
- po odmítnutí dědic nemá právo ani na majetek, o kterém v době odmítnutí nevěděl, na rozdíl od vzdání se dědictví – dědic, který se vzdal dědictví má právo na majetek, o kterém v té době nevěděl

Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a následcích odmítnutí vyrozuměn.
Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit.

Dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout.
- př. dědic majetek již využívá

K odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky, rovněž nemůže odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášení nemají účinky odmítnutí dědictví.

Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, pokud dědic neodmítl.

K dědici neznámému nebo k dědici neznámého pobytu, který byl o svém dědickém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a který v určené lhůtě nedal o sobě vědět, se při projednání dědictví nepřihlíží.
Jeho opatrovník nemůže prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví učinit.
Neznámý dědic – např. nemanželské dítě zemřelého, o kterém jeho manželka neví, nebo o něm ví, ale zamlčí ho
- toto dítě tedy dědicem je, pouze při projednání se k němu nepřihlíží
Dědic neznámého pobytu – ví se o něm, že existuje, ale neví se kde je

Škoda na zdraví

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí: rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským

- pro určení výše náhrady není rozhodující výše nemocenského, která byla fakticky vyplacena, ale nárok na nemocenské při mimoústavním ošetřování, protože při ústavním se poškozenému dostává věcné plnění, které jeho škodu snižuje
- pro určení výše náhrady neplatí limit
- nemocenské se poskytuje zpravidla po dobu 1 roku od počátku neschopnosti a jeho výše nemusí být stejná
- o tom, jaká škoda vznikla se dozví poškozený zpravidla okamžikem, kdy mu byla vyplacena poslední dávka nemocenského a kdy tedy může ztrátu na výdělku blíže specifikovat
- teprve v této době se poškozený dozví o škodě a teprve od této doby počíná běžet promlčecí doba

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí: rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu.

Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.

Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.

Škoda na zdraví

Náhrada za ztrátu na důchodu náleží: v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v období rozhodném pro vyměření důchodu.


Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu (vdovský nebo sirotčí důchod).

Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého, náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které byl náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku.

- pozůstalí se nemusí krýt s dědici a jejich nárok na důchod není závislý na tom, zda jsou dědici
- rozhoduje tu faktický stav poskytování výživy, nikoli právní povinnost k ní, může jít také jen o doplňkové plnění, ale vždy musí jít o plnění pravidelné
- v žádném s případů se nevyžaduje odkázanost výživou na zemřelého
- nárok má každý pozůstalý samostatně

Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře.

Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil – nemusí jít o dědice

- patří sem náklady na léčebné pomůcky, dietní stravování, účelná léčiva nehrazená zdravotní pojišťovnou a všechny účelné náklady léčení u osob zdravotně nepojištěných
- náklady léčení přísluší i pokud poškozený na následek úrazu později zemřel
- celková výše nákladů na zřízení pomníku nebo desky je limitována částkou 10 000 Kč, od nich se odečítá pohřebné

Zmirňovací právo soudu (snížení náhrady)

Zmirňovací právo soudu (snížení náhrady)

Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží.
Vezme přitom zřetel zejména k tomu:
a) jak ke škodě došlo
b) k osobním a majetkovým poměrům FO, která škodu způsobila
c) k poměrům FO, která byla poškozena

Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.

- soud zmirňovací právo použije, jsou-li pro ně stanoveny podmínky, bez ohledu na to, zda bylo jeho použití navrženo
- snížení náhrady je možné u kteréhokoli případu odpovědnosti za škodu (obecné, zvláštní, objektivní, společné, spoluzavinění poškozeného)

Zprošťovaní důvod: pokud by ke škodě došlo i jinak (věc by podlehla zkáze z důvodů nemajících souvislost s provozem


14. Nabývání dědictví, dědická nezpůsobilost, vydědění a
odpovědnost za dluhy

Dědické právo

- v 50. letech bylo dědické právo zúženo, ale od 80. let se rozšiřuje
- zužuje se a rozšiřuje okruh dědiců
- dědí se podle práva, které platilo v době smrti zůstavitele

Zavinění poškozeného

Zavinění poškozeného

Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně, byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

- toto ustanovení se uplatňuje jak tehdy, jestliže odpovědnost škůdce je zaviněná tak i objektivní
- možné i u úmyslně způsobené škody
- předpokladem toho, aby poškozený nesl škodu poměrně nebo sám, je to, že jeho jednáním jsou splněny předpoklady obecné odpovědnosti za škodu


Způsob a rozsah náhrady

Hradí se skutečná škoda a ušlý zisk.

Škoda se hradí v penězích, požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

Byla-li škoda způsobena úmyslným TČ, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají.
Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.

Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

- vychází se z cenového předpisu nebo z pořizovací ceny
- přitom se bere v úvahu pokles hodnoty ceny v důsledku opotřebení, stáří nebo vad, které na ní vznikly
- také se uváží náklady, kterými byla věc dodatečně zhodnocena

Škoda na zdraví

Škoda na zdraví

Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.

- škoda na zdraví se hradí výlučně v penězích a jednorázově
- výše náhrad je upravena ve vyhlášce 440/2001

Bolestné: odškodnění za bolesti vytrpěné nejen při úrazu, ale i při léčení a rehabilitaci

Náhrada za ztížení společenského uplatnění: za trvalé poškození zdraví poškozeného, nemusí
být viditelné


Ztráta výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem, přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.

Ztráta na výdělku: ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po skončení neschopnosti nebo při invaliditě

- počítá se z hrubého výdělku, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak
- jako mzda se pro účely zjišťování průměrného výdělku posuzuje i odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci v jiném pracovním vztahu než v pracovním poměru

Společná odpovědnost

Společná odpovědnost

Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. (odpovědnost solidární)

V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody. (odpovědnost dělená)

- nerozhoduje, zda jsou odpovědnými osobami FO nebo PO nebo FO s PO

Solidární odpovědnost: poškozený může žádat na kterémkoli z odpovědných, aby mu nahradil celou škodu anebo aby mu ji všichni (nebo někteří nahradili společně a nerozdílně
- jde o vztah, který lépe umožňuje ochranu práva poškozeného než odpovědnost dělená

Kdo odpovídá za škodu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.

- pokud některý ze solidárně zavázaných plnil poškozenému zcela úhradu škody má proti ostatním solidárně závazný „regres“ – obecný rozvrhový postih

Kdo odpovídá za škodu způsobenou zaviněním jiného, má proti němu postih.

- toto ustanovení se bude vztahovat na případy společné odpovědnosti mimo solidaritu
- předpokladem aplikace je, aby odpovědnost škůdce byla odpovědností za zavinění, jako regres proti osobě, která odpovídá objektivně, nelze toto ustanovení použít
- plnil-li někdo dobrovolně místo osoby, která zavinila škodu, je jejich vztah upraven takto jen tehdy, jestliže ten, kdo plnil, byl sám také za škodu odpovědný, jinak by šlo o bezdůvodné obohacení

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným

Za škodu vyvolanou povahou provozu zvlášť nebezpečného odpovídá provozovatel stejně jako provozovatel dopravního prostředku.

Zvlášť nebezpečné provozy: obvykle ty, při kterých se soustavně pracuje s třaskavinami a výbušninami, s jedovatými a radioaktivními látkami, provozy pod vysokým elektrickým napětím nebo pracující s vysokými tlaky plynů

Provozovatel neodpovídá za všechny škody, ke kterým došlo, ale jen za ty, které jsou v příčinné souvislosti s nebezpečností tohoto provozu !
Za ostatní škody je dána odpovědnost obecná.

- jde též o objektivní odpovědnost

Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech

Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech

Provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na věcech, které byly ubytovanými FO nebo pro ně vneseny,ledaže by ke škodě došlo i jinak.
Vnesené jsou věci, které byly přineseny do prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení věci, anebo, které byly za tím účelem odevzdány provozovateli nebo některému z pracovníků provozovatele.

- jedná se hlavně o hotely, ubytovny, koleje apod.
- odpovědnost nemají ti, kteří poskytují dlouhodobé ubytování
- je to objektivní odpovědnost

Zprošťovaní důvod: pokud by ke škodě došlo i jinak (věc by podlehla zkáze z důvodů nemajících souvislost s provozem

Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, fyzické osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určenému nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

- hlavně provoz restaurací, kulturní a zdravotnická zařízení, školy, sportoviště apod.
- provozovatel může k odkládání věci vyhradit např. šatnu, jinak stačí, aby k odložení věci došlo na místě k tomu obvyklém (př. volně přístupný věšák)

Této odpovědnosti se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou.

- zde jde hlavně o vyvěšené prohlášení, že se za některé věci neručí, i když jde o věci
obvykle odkládané

Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše stanovené prováděcím předpisem.
Byla-li však škoda na těchto věcech způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení.

Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech

Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly věci převzaty do úschovy.

- limit odpovědnosti za škodu dle nařízení vlády je zde 5000 Kč
- tento limit se vztahuje na všechny věci, které byly vneseny souhrnně, nikoli na každou z nich

Stejně jako provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídají i provozovatelé garáží a jiných podniků podobného druhu, pokud jde o dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství.

- toto se netýká věcí, které byly v DP odloženy

Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu.

- lhůta pořádková

Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.

- lhůta prekluzívní
- jestliže je právo uplatněno v rámci prekluzívní lhůty, začíná běžet tříletá promlčecí doba
- právo může být uplatněno ústně nebo písemně, písemné musí provozovateli dojít 15. den, nestačí tedy tento den dát na poštu

Za škodu způsobenou na věcech odložených v dopravních prostředcích hromadné dopravy se odpovídá jen podle ustanovení o náhradě škody způsobené jejich provozem.

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků

Své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu.
Jinak se odpovědnosti zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

Okolností mající původ v provozu: např. selhání brzd, prasknutí pneumatiky, vykolejení, jiskření lokomotivy, nevysunutí podvozku letadla, ale i nevolnost řidiče

Jiné okolnosti: např. přírodní síly nebo neodvratitelné jednání jiné osoby než škůdce či poškozeného

- u okolností, jež mají původ v provozu není třeba zjišťovat, zda škoda mohla či nemohla být odvrácena, protože to je pro posouzení věci nerozhodné
- je-li prokázáno, že škoda byla způsobena okolnostmi majícími původ v provozu, nemůže dojít ke zproštění odpovědnosti ani poukazem na neodvratitelný úkon třetí osoby

Provozovatel odpovídá jak za škodu způsobenou na zdraví a věcech, tak za škodu způsobenou odcizením nebo ztrátou věci, pozbyl-li občan při poškození možnosti je opatrovat.

- odpovědnost za škodu způsobenou provozem DP se vztahuje i na další škodu, která nevznikla přímo nehodou, ale které poškozený nemohl právě se zřetelem na nehodu zabránit (např. pro tělesné zranění, psychický stav nebo následnou nepřítomnost na místě nehody)
- i zde se hradí skutečná škoda
- škodou způsobenou na zdraví se rozumí i škoda způsobená usmrcením FO
- ke škodě může dojít zničením nebo poškozením věci poškozeného, provozovatele nebo jiné osoby

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků

Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije DP bez vědomí nebo proti vůli provozovatele.
Provozovatel odpovídá společně s ním, jestliže takové užití DP svou nedbalostí umožnil.

Je-li DP v opravě, odpovídá po dobu opravy provozovatel podniku, v němž se oprava provádí, a to stejně jako provozovatel DP.

- toto ustanovení není použitelné, jde-li o vztah mezi společnými provozovateli téhož motorového vozidla

Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody.

- střet provozů je širší pojem než střet dopravních prostředků
- jde o případy kdy provozovatelé odpovídají buď sobě navzájem nebo společně třetí osobě
- účast na škodě se musí posoudit podle vlivu, jaký měl ten či onen provoz na vzniku škody a nejde vždy o posouzení míry zavinění, protože tato odpovědnost je dána i bez zavinění
- tato škoda může znamenat poškození střetnuvších se vozidel i odškodnění úrazu řidiče jednoho z provozovatelů

Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání

Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání

Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
Společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.
Není-li ten, kdo způsobí škodu pro nezletilost nebo duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu, kdo je povinen vykonávat dohled.

Kdo je povinen vykonávat dohled se zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.

- u osoby stižené duševní poruchou nemusí jít o poruchu trvalou, ale i přechodnou
- rovněž není třeba, aby šlo pouze o osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům

Povinnost vykonávat náležitý dohled mají zejména:
a) u nezletilých jejich rodiče
b) u osob s duševní poruchou opatrovník
c) ti, kterým byly uvedené osoby se souhlasem rodiče/opatrovníka svěřeny (tedy i PO prostřednictvím svých pracovníků)

- náležitým dohledem ovšem není možné rozumět nepřetržitý dohled nebo nepřetržité sledování, ale dohled přiměřený okolnostem (věku, zdrav. stavu apod.)

Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání

Z hlediska toho, kdo odpovídá za škodu mohou tedy nastat tyto možnosti:

a) pouze odpovědnost nezletilého nebo osoby s poruchou v případech kdy jsou splněny podmínky odpovědnosti těchto osob a dohlížející osoby nezanedbaly dohled
b) výlučná odpovědnost dohlížejících osob pokud odpovědnost nezletilých / porušených není dána a dohlížející dohled zanedbaly (respektive se jim nepodařilo prokázat že jej nezanedbaly
c) společná odpovědnost nezletilých / porušených a dohlížejících pokud jsou splněny podmínky odpovědnosti nezletilých / porušených a současně dohlížející zanedbaly dohled
d) poškozenému za vzniklou škodu neodpovídá nikdo pokud nejsou dány podmínky odpovědnosti ani u těch ani u oněch

Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou, společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.

- jde o případy opilosti a požití drog
- k požití musí dojít zaviněním, tedy alespoň nedbalostí
- o zavinění nejde tehdy, jestliže jednající osoba neví, že jde o látky s omamnými účinky
- u těch, kteří škůdce přivedli do takového stavu je třeba prokazovat jejich úmyslné zavinění, jejich odpovědnost je však samostatná, nezávislá na odpovědnosti přímého škůdce


Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům

Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

- pojem dobré mravy má v tomto případě povahu nejen morální, ale i právní

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků

FO a PO provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla.

- také jde o objektivní odpovědnost nezávislou na zavinění
- z toho plyne, že např. z jedné skutečnosti, která měla povahu trestného činu, nemusí být odpovědna tatáž osoba z hlediska práva trestního a občanského

Osoba provozující dopravu: dopravce – podnikatel
- rozhodující je, aby provozování dopravy bylo hlavní činností takové osoby
- může jít i o nemotorové dopravní prostředky (př. povoz nebo koňka)
- tj. dopravní organizace, jejíž hlavní hospodářskou činností je řízení a uskutečňování silniční, vodní a vzdušné dopravy osob i nákladů

Provozovatel dopravních prostředků: ten, kdo má právní i faktickou možnost, aby
organizovaně disponoval vozidlem
- provozovatel se nemusí krýt s vlastníkem nebo s řidičem
- provozovatelem není ten, kdo může vozidlo používat jen přechodně (vypůjčitel)

Škoda musí mít bezprostřední vztah k provozu, nestačí jen souvislost ním (pád osoby stojící ve vozidle, požár vozidla nezpůsobený jeho provozem apod.).

- zvláštní odpovědnost dle tohoto ustanovení se týká zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel dle vyhlášky 492/91
- toto pojištění se týká pouze motorových vozidel vymezených v této vyhlášce

Ochrana oprávněného dědice

Ochrana oprávněného dědice

Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.

Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil, rovněž mu náležejí užitky z dědictví.
Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky.

- zpravidla jde o důsledek toho, že soud se až do ukončení dědického řízení nedozvěděl o tom, že zde jsou jiní dědici

Taková situace nestane například:
- objeví-li se po ukončení řízení nová závěť s jinými dědici
- objeví-li se listina o vydědění potomka, který dědil
- přihlásí-li se dědic, který byl v době původního řízení neznámý či neznámého pobytu
- najde-li se listina o zrušení závěti, atd.

Oprávněný dědic: ten, kdo měl být nabyvatelem dědictví či jeho části a přesto podle výsledku dědického řízení dědictví nenabyl buď vůbec nebo jen v menším rozsahu než na který měl nárok
- oprávněným dědicem nemůže být ten, kdo dědictví odmítl, je nezpůsobilý dědit nebo byl vyděděn
- oprávněným dědicem může být i stát, byl-li povolán dědit na základě závěti

Nepravý dědic: není jen ten, kdo neměl z dědictví nabýt vůbec nic, ale i ten, kdo měl z dědictví nabýt méně
- také nepravým dědicem může být i stát, kterému bylo potvrzeno nabytí dědictví na základě závěti, o níž se později ukázalo, že je neplatná nebo byla zrušena

- vydání majetku se týká pouze majetku, který byl předmětem projednání dědictví a jehož nabytí bylo nepravému dědici potvrzeno (dle usnesení o dědictví)
- pokud by měl nepravý dědic i další majetek zůstavitele, bylo by třeba tento majetek nejprve dodatečně projednat

Ochrana oprávněného dědice

Náklady vynaložené na majetek: především náklady spojené s udržováním a opravami majetku, vyklízením bytu, likvidací, odvozem a stěhováním věcí atd.
- nebude možné považovat za náklady na majetek z dědictví placení dluhů zůstavitele, náklady dědického řízení nebo daň z dědictví

Užitky z dědictví: např. výnos z pronájmu nemovitosti, úroky z vkladů, ovoce vypěstované na zahradě

Dobrovolné vydání dědictví
- dědictví může být vydáno nepravým dědicem dědici oprávněnému dobrovolně na základě dohody mezi dědicem nepravým a oprávněným
- týká-li se tato dohoda movitých věcí, není třeba zvláštní forma, u nemovitostí musí být písemně

- nedojde-li k dobrovolnému vydání dědictví, může se oprávněný dědic domáhat vydání na dědici nepravém žalobou na vydání dědictví

Promlčení práva na vydání dědictví
- na rozdíl od práva vlastníka na vydání věci, které je nepromlčitelné se právo oprávněného dědice na vydání dědictví promlčuje, a to v obecné promlčecí době tří let, která počíná běžet od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno

Kdo v dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice.

- takovým nabytím bude i nabytí zástavního práva k zděděné nemovitosti na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi zástavním věřitelem a nepravým dědicem
- také nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovitosti, vznik práva nájmu bytu nebo prominutí dluhu nepravým dědicem pohledávky

- na ochranu třetí osoby nemá vliv to, zda byl v dobré víře také nepravý dědic
- důkazní břemeno dobré víry spočívá na nabyvateli
- nebyl-li nabyvatel v dobré víře, uplatní se ustanovení o bezdůvodném obohacení

Ustanovení o ochraně oprávněného dědice platí i tehdy, jestliže dědictví připadlo státu.

Zvláštní případy odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost...

13. Zvláštní případy odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost,
způsob a rozsah náhrady škody, škoda na zdraví, zmirňovací právo
soudu

Případy zvláštní odpovědnosti za škodu

Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

- toto ustanovení se týká fyzických i právnických osob

- jde o objektivní odpovědnost: rozhodující je to, že došlo k poškození, ztrátě nebo zničení, nikoli jak k tomu došlo a zda na základě zavinění a kdo to zavinil

- oprávnění na náhradu škody vzniká i tehdy, není-li oprávněná osoba vlastníkem věci převzaté k plnění závazku
- plněním závazku může být např. oprava auta po havárii, převzetí oděvu k vyčištění, převzetí látky k šití oděvu apod.
- může jít i o příslušenství věci, doklady a dokumentaci (př. projekt stavby)

Zprošťující důvod: pokud by ke škodě došlo i jinak, tj. i tehdy, pokud by k převzetí věci
nedošlo
- tak je tomu v případech, kdy se věc zkazí vlivem vnitřních nebo vnějších příčin (požár, povodeň)
- v úvahu také přichází zavinění poškozeného

Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje (př. okolnosti plynoucí z vadnosti přístroje) nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito.
Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

Tato odpovědnost se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

- jedná se též o objektivní odpovědnost
- vzhledem k nemožnosti zproštění (liberace) lze hovořit o absolutní odpovědnosti
- protože není dovoleno zproštění, nepomůže ani tvrzení, že odpovědný učinil vše co bylo v jeho silách, aby vzniku škody zabránil nebo že prokáže, že přesně dodržel návod k použití látky nebo přístroje
- relevantní však může být zavinění poškozeného

Bezdůvodné obohacení

Za bezdůvodné obohacení se nepovažuje:
a) bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu
b) nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy
c) přijetí plnění ze hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami
d) vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených
- u soudu se však těchto plnění nelze domáhat

Neplatnost dluhu pro nedostatek formy – nepřesné vyjádření v zákoně, neplatnost pro nedostatek formy totiž nelze vztáhnout k dluhu, ale jen k právnímu důvodu jeho vzniku – tedy k právnímu úkonu (neplatný je právní úkon, který nebyl učiněn ve formě vyžadované zákonem nebo dohodou účastníků)
- případy zákonem předepsané formy se týkají předpisu formy písemné (kdy musí být smlouva písemně), nebo např. formy notářského zápisu

Předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.
Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

- nejedná se o situace, kdy osoba, k jejíž tíži bezdůvodné obohacení vzniklo, známa je, ale je neznámého pobytu, nebo nemůže bezdůvodné obohacení uplatnit
- také se nejedná o případy, kdy je oprávněný znám, ale nechce své právo uplatnit nebo dokonce povinnost promine


Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

- není rozhodující, zda jde o neplatnost absolutní nebo relativní

Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.
Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

- pokud jde o výši náhrady, musí odpovídat hodnotě bezdůvodného obohacení v době, kdy bylo získáno

Bezdůvodné obohacení

S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře.

- pokud byly užitky spotřebovány, musí být poskytnuta náhrada (případně v penězích)
- neexistenci dobré víry prokazuje žalobce
- v pochybnostech se předpokládá dobrá víra
- dobrá víra je rozhodující nejen v okamžiku nabytí BO, ale i v době kdy BO trvá – její odpadnutí s sebou nese povinnost vydat užitky následně získané

Ten, kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil.

Je-li povinen předmět bezdůvodného obohacení vydat ten, kdo nebyl v dobré víře, může soud rozhodnout, že lze právo uspokojit i z věcí, kterých z bezdůvodného obohacení nabyl, a to i tehdy, jestliže podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají.
Dokud není právo na vydání předmětu bezdůvodného obohacení uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.

- spočívá-li BO v penězích, bývají za ně pořízeny spotřební předměty často exekučně nepostižitelné
- důsledkem toho by byl účel úpravy celého institutu v podobných případech zmařen

- nedostatek dobré víry je stav, kdy obohacenému je – nebo musí být – vzhledem k okolnostem případu známo, že se obohacuje bezdůvodně

Obecná odpovědnost za škodu

ad d) Zavinění

Zavinění: psychický vztah škůdce k protiprávnímu úkonu a ke škodě

- z tohoto důvodu o něm mluvíme jako o subjektivním činiteli

Zavinění může mít formu: úmyslu (úmysl přímý nebo nepřímý)
nedbalosti (nedbalost vědomá či nevědomá, hrubá nebo lehká)

- nedostatek zavinění zprošťuje škůdce odpovědnosti (u nedbalosti)
- důkazní břemeno však spočívá na škůdci (tzv. presumpce zavinění)
- pro splnění podmínky odpovědnosti není rozhodné, zda škoda byla způsobena úmyslně nebo z nedbalosti, toto rozlišování má však význam z hlediska náhrady škody
- úmyslné zavinění však musí prokázat poškozený

Exkurz do trestního zákoníku:
Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel:
a) chtěl způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem
b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn

Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel:
a) věděl, že může způsobem v zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl

Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností.
Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena:
a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti
b) fyzikálními, chemickými, případně biologickými vlivy provozu na okolí
c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti

Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu (př. povodeň) anebo vlastním jednáním poškozeného.

Provozní činnost: organizovaná a cílevědomá činnost bez ohledu na to, o jakou činnost jde

Bezdůvodné obohacení

Bezdůvodné obohacení

Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný:
1) plněním bez právního důvodu
2) plněním z neplatného právního důvodu
3) plněním z právního důvodu, který odpadl
4) z nepoctivých zdrojů

- povinnost vydat bezdůvodné obohacení není svázána ani s podmínkou zavinění obohaceného, ani s podmínkou jeho protiprávního jednání
- jedná se o prostou povinnost bezdůvodné obohacení vydat, která je vázána na objektivně nastalý stav obohacení, dojde-li k němu bez důvodu

Bezdůvodné obohacení v jiných zákonech

- zákon o rodině má upravenu skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení pro případ, že někdo splnil za jiného vyživovací povinnost
- obchodní zákoník zakládá nárok na vydání bezdůvodného obohacení při zásahu do práv k firmě a přiznává týž nárok osobám dotčeným nekalou konkurencí

Obohacení: prospěch, který lze vyjádřit v penězích (věc nesmí mít hodnotu jen pro žalobce,
ale i pro žalovaného)

- nemusí se přitom jednat jen o případy rozmnožení majetku obohaceného, může jít též o situace, kdy se obohacený obohatí tím, že se jeho majetek nezmenší, ač by k tomu došlo, pokud by plnil svou právní povinnost

Bezdůvodné obohacení

1. Majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu

- charakteristický případ splněného nedluhu
- typicky se jedná o situace, kdy dlužník chce plnit svému věřiteli, ale omylem plní třetí osobě
- též případy, kdy dlužník omylem vyrovná věřiteli dvakrát týž dluh
2. Majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu

- může jít např. o zaplacení kupní ceny za věc vyloučenou z obchodování, což vyvolává neplatnost smlouvy
- z tohoto se však vyjímá případ, kdy je důvod neplatnosti jen v nedostatku formy
- zákoník v této souvislosti nerozlišuje mezi absolutní a relativní neplatností

3. Majetkový prospěch získaný plněním z právního důvodu, který odpadl

- sem spadají hlavně případy, kdy dlužník plnil druhé straně podle smlouvy, jejíž existence byla anulována nástupem rozvazovací podmínky

4. Majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů

- zde jsou typické případy, kdo došlo k získání prospěchu z trestné činnosti, např. vydíráním, neoprávněným podnikáním, obchodem pašovaným zbožím, paděláním peněz, kuplířstvím apod.
- zda došlo či nedošlo k odsouzení účastníka v trestním řízení je pro soukromé právo v dané souvislosti bez relevance
- nepoctivým je i obohacení získané v rozporu s dobrými mravy (lichva)

Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

- pro tyto případy je typické, že k bezdůvodnému obohacení dochází na straně obohaceného tak, že se jeho majetek nezmenší, ač by se zmenšit měl, a že se nezmenší právě proto, že za něho poskytl plnění někdo jiný

Obecná odpovědnost za škodu

ad a) Protiprávní úkon

- musí jít o úkon – tzn. projev vůle
- za úkon nelze považovat mimovolní jednání nebo událost, i když v jejich důsledku došlo ke škodě (např. živelná pohroma, napadení zvířetem, zřícení stavby), pokud ovšem nebyly porušeny povinnosti dozoru, např. při škodě způsobené psem nebo povinností údržby

- musí též jít o porušení právní povinnosti, což je možné nejen aktivním jednáním, ale i zanedbáním

K porušení právní povinnosti dochází zejména při porušení:

- obecně závazných předpisů (jednáním v rozporu s nimi i jejich obcházením)
- interních směrnic
- bezpečnostních předpisů
- stanov a řádů
- i smluvních povinností (po dobu právního vztahu, který je smlouvou založen)

Protiprávnost je naopak vyloučena, pokud jde o:

- výkon práva
- krajní nouzi nebo nutnou obranu
- souhlas poškozeného (př. revers při lékařském zákroku)
- dovolenou svépomoc

Obecná odpovědnost za škodu

ad b) Vznik škody

Škoda: majetková újma, kterou lze vyjádřit v penězích

- nemajetkové újmy zásadně povahu škody nemají
- některé nemajetkové újmy však tvoří součást náhrady škody na základě výslovného ustanovení zákona: bolestné a ztížení společenského uplatnění, ochrana osobnosti

Dělení škod:

1) škody na zdraví (životě)
2) škody na věcech
3) škody jiné

1) škody skutečné
2) ušlý zisk

ad 1) škody skutečné
- za skutečnou škodu se považuje zmenšení majetku poškozeného (popřípadě náklad nutný k tomu, aby bylo dosaženo předchozího stavu)
- také výdělek, který ušel poškozenému, když odstraňoval následky škody

ad 2) ušlý zisk
- ušlý zisk je to, čeho se mohlo poškozenému dostat při obyčejném běhu událostí, nebýt vzniku škody

Obecná odpovědnost za škodu

ad c) Příčinná souvislost

- vzhledem k tomu, že vznik škody nemá obvykle jen jednu příčinu, je třeba rozlišovat mezi hlavními příčinami (jejichž působení bylo ke vzniku nutné) a příčinami podružnými
- protiprávní úkon musí být jednou z hlavních příčin

- vztah mezi protiprávním úkonem jako příčinou a vznikem škody jako následkem nesmí být zprostředkován

- proto např. škůdce neodpovídá za škodu způsobenou šokem, který nastal při zprávě o škodné události
- pokud však protiprávní úkon zahrnuje i možnost vzniku další škody, jsou podmínky odpovědnosti splněny, tak tomu bude např. jestliže vyloupením prodejny byly umožněny další krádeže

Obecná odpovědnost, za škodu, bezdůvodné obohacení a ochrana práv

12. Obecná odpovědnost, za škodu, bezdůvodné obohacení a ochrana práv
oprávněného dědice

Obecná odpovědnost za škodu

Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

Škoda způsobená právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili.
Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají, jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

(osobami, jež plní úkoly PO, která je použila při své činnosti, nejsou jen statutární orgány PO a její zaměstnanci, ale i další osoby, které postupovaly dle pokynů PO, jež byly takto oprávněny jednat za PO)

Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.


- toto jsou obecná ustanovení, která se užijí, jestliže škodný případ nespadá pod některé z jiných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody

Obecná odpovědnost za škodu

Odpovědnost podle tohoto ustanovení se realizuje při splnění těchto předpokladů:

a) šlo o protiprávní úkon
b) vznikla škoda
c) mezi protiprávním úkonem a škodou byla příčinná souvislost
d) předpokládá se, že šlo o zavinění škůdce

Předpoklady a), b), c) mají objektivní povahu.
Předpoklad d) má povahu subjektivní, avšak uplatní se jen v důsledku obrany odpovědného, nikoli bez jeho námitky.

- ke vzniku nároku na náhradu škody dochází už samým vznikem škody
- otázka, kdy se poškozený dozví o výši škody a odpovědné osobě, má vliv jen na promlčení

- nárok na náhradu škody občanskoprávní povahy, pokud nebyl vyrovnán dohodou mezi odpovědným a poškozeným, lze uplatnit v trestním řízení a obecně v občanském soudním řízení
- jestliže byla škoda způsobena trestným činem (přestupkem) a bylo o něm rozhodnuto ve smyslu, že je jisté kdo čin spáchal (to platí i pro blokové řízení), je soud rozhodující o škodě v občanskoprávním řízení vázán takovým rozhodnutím podle o.s.ř., ale jen v tom, že byl spáchán TČ a kdo jej spáchal, není však vázán v otázce příčinné souvislosti mezi činem a škodou a v otázce zavinění

Nájemní smlouva

Skončení nájmu

Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak.

- užívá-li nájemce věc i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30ti dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně
- nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu

Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze, nedojde-li k dohodě pouze výpovědí.

Délka výpovědních lhůt:
- při nájmech pozemků v zemědělském půdním fondu nebo lesním půdním fondu jednoroční lhůta, a to k 1. říjnu běžného roku
- při nájmech jiných nemovitostí tříměsíční lhůta
- při nájmu movitých věcí jednoměsíční lhůta

- ustanovení o výpovědní době, vyklizení a odevzdání, platí pouze není-li ve smlouvě nebo zvláštních předpisech stanoveno jinak

Nájemní smlouva

Odstoupení od smlouvy

Pronajímatel může odstoupit od smlouvy během trvání nájemního vztahu, pokud nájemce:

1) dá najatou věc do podnájmu v rozporu se smlouvou
2) provádí na pronajaté věci bez souhlasu pronajímatele změny, v jejichž důsledku hrozí pronajímateli značná škoda
3) užívá přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí užívání věci takovým způsobem, že pronajímateli vzniká škoda nebo mu hrozí značná škoda
4) nájemce přes upomínku nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než 3 měsíce, do 3 měsíců nebo s ohledem na pravomocné rozhodnutí orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit

Nájemce může odstoupit od smlouvy během trvání nájemního vztahu:

1) pokud mu byla pronajatá věc odevzdána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání
2) stane-li se věc později, aniž by nájemce porušil svoji povinnost, nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání
3) stane-li se věc neupotřebitelnou, nebo bude-li mu odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy
4) jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby se v nich zdržovali lidé, zdraví závadné, a to i tehdy, věděl-li o tom nájemce při uzavření smlouvy
- vzhledem k tomu, že tohoto práva odstoupit od smlouvy se nelze předem vzdát, nemohou strany tento důvod odstoupení smluvně vyloučit
5) uplatňuje-li třetí osoba k věci práva, jež jsou neslučitelná s právy nájemce a pronajímatel v přiměřené lhůtě nezakročil k jeho ochraně nebo jeho opatření byla neúspěšná

Nájemní smlouva též zaniká zničením pronajaté věci.

Nájemní smlouva

Změna vlastnictví

- dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána

- dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou
- výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno
- při změně vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel

Umožnění prohlídky

- po podané výpovědi nebo 3 měsíce před skončením nájmu a předáním věci je nájemce nemovitosti povinen, není-li dohodnuto jinak, umožnit zájemci o pronajmutí její prohlídku v přítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce
- nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován

Vrácení věci

- skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci
- nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení


Poškození věci

- došlo-li k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v důsledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody způsobené osobami, kterým umožnil k pronajaté věci přístup, za náhodu neodpovídá

- domáhat se náhrady lze pouze do 6ti měsíců od vrácení pronajaté věci, jinak nárok zanikne

Nájemní smlouva

Nájemné

Určení výše nájemného je zásadně věcí dohody stran, v některých případech je však smluvní volnost omezena cenovými předpisy (např. u nájmu bytů)

- nájemné může spočívat jak v peněžitém, tak i nepeněžitém (naturálním) plnění

Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

- není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu

Zástavní právo ke věcem nájemce

- na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, kromě věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí

- zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do 8 dnů po výkonu
- stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, protože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do 8 dnů však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věc vydat

Nájemní smlouva

Nemožnost užívání

- nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat anebo nemohl-li při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos (a není to jeho vina)

- může-li nájemce užívat pronajatou věc pouze omezeně nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného
- pronajímatel si však musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věc užíval jen omezeně

- právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu
- právo zanikne, nebude-li uplatněno do 6ti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím

Nájemní smlouva

Změny na věci

- změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele
- úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen když se k tomu pronajímatel zavázal
- není-li ve smlouvě jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci
- dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci

- provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu
- hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy

Opravy

- nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel
- při porušení této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá nároky, které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny

- nájemce je povinen snášet omezení v užívání věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci

- jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral ačkoli mu byla oznámena její potřeba
- jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil

Nájemní smlouva

Vznik nájmu

Nájemní vztah vzniká již uzavřením nájemní smlouvy, odevzdání věci není podmínkou vzniku, ale již plněním vzniklého závazku.

- obecná úprava nájemní smlouvy (na rozdíl od nájmu bytů a nebytových prostor) nevyžaduje její písemnou formu a nestanoví její zvláštní náležitosti
- strany se však musí dohodnout na podstatních náležitostech:
ujednání o předmětu
ujednání o úplatě

Obsahem nájemní smlouvy mohou být další ujednání, např.:
- doba a způsob užívání
- povinnost užívání věci
- zákaz přenechat věc do podnájmu
- povinnost nájemce dát věc pojistit
- důvody odstoupení či výpovědi
- výpovědní lhůta apod.

Práva a povinnosti stran

- pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat

- nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě, nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci
- pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda ji nájemce užívá řádným způsobem
- nájemce je povinen věc užívat pouze v případě, že tak bylo smluveno, nebo že neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím užíváním

- nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak
- dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy

- nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda
- je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva

Nájemní smlouva

Nájemní smlouva

Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky.

- nájemní smlouva jako smluvní typ je upravena pouze v občanském zákoníku, použije se proto i pro závazkové vztahy osob, na něž se jinak vztahuje obchodní zákoník (výjimkou je leasing a nájem dopravního prostředku)
- ustanovení obč. z. o nájemní smlouvě platí i pro nájem pozemků

Účastníci: pronajímatel a nájemce (nájemník), kteří mají mezi sebou nájemní vztah
Úplata: nájemné

Pojmové znaky této smlouvy tedy jsou:
1) přenechání užívání, respektive i braní užitků
2) určité věci
3) dočasnost
4) úplatnost

Užívání – např. bydlení v najatém domě
Braní užitků – např. těžba písku, získávání obilí, ovoce apod.

Předmět nájemní smlouvy: věc způsobilá být předmětem občanskoprávních vztahů a způsobilá k užívání, respektive braní užitků, může to být:
- věc movitá i nemovitá
- věc jako celek (dům, auto, pozemek)
- část věci (obytná místnost, nebytový prostor, stěna domu na billboard)
ale musí to být věc určená individuálně – to je hlavní rozdíl od půjčky, tam je předmětem věc určená druhově

Půjčka, výpůjčka, nájem a smlouva o nájmu bytu a nebytových prostor

11. Půjčka, výpůjčka, nájem a smlouva o nájmu bytu a nebytových prostor

Smlouva o půjčce

Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Pojmové znaky této smlouvy tedy jsou:
1) přenechání věci
2) druhové určení věci (na rozdíl od výpůjčky a nájmu)
3) dočasnost vztahu
4) povinnost vrátit věci stejného druhu

- předmětem půjčky jsou tedy věci určené druhově – tzn. vypůjčitel k nim nabývá vlastnické právo a je povinen vrátit věci téhož druhu a množství

Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
- výši úroků obč. zákoník neupravuje
- pokud by byl ale úrok sjednán v nepřiměřené výši, jde o úmluvu neplatnou pro rozpor s dobrými mravy

Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

Smlouva o výpůjčce

Smlouva o výpůjčce

Smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat.

Pojmové znaky této smlouvy:
1) přenechání užívání věci
2) bezplatnost
3) dočasnost

- předmětem výpůjčky jsou jen věci určené individuálně a tato věc musí být bez porušení podstaty vrácena půjčiteli

Výpůjčka od půjčky se liší: předmětem
Výpůjčka od nájmu se liší: bezplatností

Práva a povinnosti stran za trvání výpůjčky
Půjčitel je povinen předat vypůjčiteli věc ve stavu způsobilém k řádnému užívání.

Vypůjčitel je oprávněn užívat věc řádně a v souladu s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut nebo kterému obvykle slouží, je povinen chránit ji před poškozením, ztrátou nebo zničením.

Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel přenechat věc k užívání jinému.


Vrácení věci
Vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení.
Půjčitel může požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží.

Právní vztah výpůjčky tedy zaniká:
1) z důvodů obvyklých:
- uplynutím doby, na kterou byla výpůjčka dohodnuta
- splnění účelu výpůjčky

2) z důvodů mimořádných:
Žádost půjčitele před skončením stanovené doby zapůjčení o vrácení věci:
- jestliže vypůjčitel věc neužívá řádně
- jestliže ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží
Toto může nastat např. pokud vypůjčitel bez dohody s půjčitelem přenechal věc k užívání jinému.

Smlouva o dílo

Záruční doba

Záruční doba je 3 měsíce, není-li sjednána nebo zvláštními předpisy stanovena jinak, u stavebních prací je záruční doba nejméně 18 měsíců.

Jestliže účelem opravy nebo úpravy je, aby věc mohla být i nadále po delší dobu užívána, stanoví zvláštní předpisy záruční dobu delší než 3 měsíce, nebylo-li sjednáno jinak.
Záruční doba přesahující 3 měsíce se může týkat i jen některé součástky.
Zhotovitel je povinen vydat objednavateli záruční list s vyznačením záruční doby.

Prohlášením v záručním listě vydaném objednateli může zhotovitel poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně.
V záručním listě určí zhotovitel podmínky a rozsah této záruky.

- nesplnění povinnosti vydání záručního listu nemůže být na újmu práv objednatele

Nároky z vad

Je-li věc opravena nebo upravena vadně, má objednatel právo na bezplatné odstranění vady.
Zhotovitel musí vadu odstranit nejdéle v dohodnuté lhůtě.
Nelze-li vadu odstranit nebo neodstraní-li ji zhotovitel v dohodnuté lhůtě, anebo vyskytne-li se vada znovu, má objednatel právo na zrušení smlouvy nebo na přiměřené snížení ceny.

Práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční době, jinak zaniknou.
Doba od uplatnění práva až po provedení opravy nebo úpravy se do záruční doby nepočítá.
Zhotovitel je povinen vydat objednateli potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy nebo úpravy a o době jejího trvání.

Smlouva o dílo

Vyzvednutí věci

Objednatel je povinen vyzvednout si věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy oprava nebo úprava měla být provedena, a byla-li provedena později, do jednoho měsíce od vyrozumění o jejím provedením.
Neučiní-li tak, je povinen zaplatit poplatek za uskladnění.

- jestliže objednatel nepřevezme věc ve lhůtě takto stanovené, ocitá se v prodlení a přechází na něj nebezpečí škody na věci

Nevyzvedne-li se objednatel věc ve lhůtě 6ti měsíců ode dne, kdy byl povinen ji vyzvednout, má zhotovitel právo věc prodat.
Je-li zhotoviteli známa adresa objednatele a jde-li o věc větší hodnoty, je zhotovitel povinen o zamýšleném prodeji objednatele předem vyrozumět a poskytnout mu přiměřenou dodatečnou lhůtu k vyzvednutí věci.

- za věc větší hodnoty se dle vládního nařízení považuje věc, jejíž hodnota v době uzavření smlouvy přesahovala částku 3000,- Kč

Dojde-li k prodeji nevyzvednuté věci, vyplatí zhotovitel objednateli výtěžek prodeje po odečtení ceny opravy nebo úpravy, poplatku za uskladnění a nákladů prodeje.
Právo na výtěžek prodeje musí objednatel uplatnit u zhotovitele.

- právo na vydání výtěžku podléhá obecné tříleté promlčecí lhůtě

Smlouva o dílo

Nároky z vad

- u této smlouvy je speciální úprava práv z odpovědnosti za vady, neuplatní se proto obecná úprava

Jde-li o vady odstranitelné, má objednatel:
a) právo na bezplatné odstranění vady bez zbytečného odkladu
b) právo na zrušení smlouvy, jestliže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat

- způsob odstranění vady závisí na rozhodnutí zhotovitele, podmínkou však je,aby věc měla po opravě vlastnosti, jaké měla mít podle původní smlouvy

Opětovné vyskytnutí vady po opravě: zpravidla případ, kdy vada byla již 2x odstraňována
a projeví se znovu
- nezáleží na příčině vady, ale na jejím projevu

Větší počet vad: zpravidla výskyt tří a více vad

- obě situace je však nutno posuzovat individuálně, neboť vady musí bránit v užívání věci jako věci bez vady a je běžné, že u složitých děl se vyskytne mnohem větší počet vad, přičemž jejich vliv na užití díla nemusí vést ke zrušení smlouvy



Jde-li o vadu neodstranitelnou, je rozlišovacím hlediskem pro vznik práva objednatele to, zda vada brání řádnému užívání věci podle objednávky.
Objednatel má právo na:
a) zrušení smlouvy, brání-li vada užívání věci
b) přiměřenou slevu z ceny, nebrání-li vada užívání věci

Uplatnění práv z odpovědnosti za vady

Práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční době, jinak zaniknou.
Doba od uplatnění práva ze záruky až do provedení opravy se do záruční doby nepočítá.
Zhotovitel musí vydat objednateli potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, i o provedení opravy a době jejího trvání.

- pro uplatnění práv není předepsána písemná forma

Smlouva o dílo

Převzetí věci

Objednatel je povinen převzít věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy věc měla být zhotovena, a byla-li věc zhotovena později, do jednoho měsíce od jejího zhotovení.
Neučiní-li tak, je povinen zaplatit dohodnutý poplatek za uskladnění.

Po uplynutí 6ti měsíců ode dne, kdy byla věc zhotovena, může zhotovitel s věcí volně nakládat.
Pokud se mu nepodaří věc zpeněžit nebo jinak s ní účelně naložit, má zhotovitel právo, aby mu objednatel zaplatil cenu zhotovení díla.
Objednatel má právo na vrácení ceny za použitý materiál, který dodal na zhotovení věci.
V případě zhotovení stavby má zhotovitel vždy právo na zaplacení ceny za stavbu.

- povinnost předat věc i převzít věc je samostatně vynutitelná soudně
- okamžik převzetí věci je rozhodným okamžikem pro přechod nebezpečí škody na věci a pro přechod vlastnictví věci, proto je nutno upravit vztahy zhotovitele a objednatele odlišně pro případ prodlení objednatele
- nepřevezme-li objednatel věc, přechází nebezpečí škody na věci na něj
- byla-li věc zhotovena v důsledku prodlení zhotovitele později, počíná běžej jednoměsíční lhůta pro převzetí věci od okamžiku jejího zhotovení, předpokladem je však včasné oznámení zhotovitele o dokončení díla

Zhotovuje-li se objednateli stavba na objednávku, odpovídá zhotovitel za poškození nebo zničení stavby až do převzetí zhotovené stavby, ledaže by ke škodě došlo jinak.

Smlouva o dílo

Smlouva o opravě a úpravě věci

Jde-li o opravu nebo úpravu věci vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky provedl opravu nebo úpravu věci, zhotoviteli vznikne právo, aby mu objednatel zaplatil cenu za opravu nebo úpravu věci.

Oprava věci: zejména činnost, kterou se odstraňují vady věci, následky jejího poškození
nebo účinky jejího opotřebení

Úprava věci: činnost, kterou se zejména mění povrch věci nebo její vlastnosti

Náležitosti smlouvy
- podstatnou náležitostí není čas plnění ani cena, ač je smlouva úplatná
- podstatnou náležitostí je určení požadovaného plnění, jeho vymezení musí být natolik dostatečné, aby nebylo pochyb, v čem spočívá zakázka

Odpovědnost za vady

Zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době.

Zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, či nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil.

- odpovědnost za vady opravy nebo úpravy věci je regulována v podstatě stejně jako u zhotovení věci na zakázku, rozdíl je v rozsahu odpovědnosti a délce záruční doby

- oprava nebo úprava věci má vady, jestliže věc nemá vzhledové, funkční nebo jiné vlastnosti, kterých mělo být dle zadání objednatele opravou či úpravou dosaženo

- upozornění na nevhodnost pokynů nebo vadnost věci zbavuje zhotovitele pouze odpovědnosti za vady, ne za případnou škodu
- dojde-li např. v důsledku chybně provedené opravy motoru automobilu k poškození jeho dalších částí, vznikne objednateli nejen nárok na odstranění vady opravy, ale i nárok na náhradu škody zapříčiněné touto vadou

Smlouva o dílo

Zhotovení věci na zakázku

Jde-li o zhotovení věci na zakázku vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky věc zhotovil a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci.

- ustanovení o zhotovení věci na zakázku jsou zvláštními pravidly, které se uplatní před obecnou úpravou smlouvy o dílo
- není-li zde a ani v obecné úpravě smlouvy o dílo obsažena regulace určité otázky, vychází se i z obecných ustanovení pro závazkové vztahy
- toto platí i pro smlouvu o opravě a úpravě věci

Náležitosti smlouvy

- podstatnými náležitostmi smlouvy není cena ani čas plnění
- zhotovitel se v podstatě zavazuje zhotovit věc a převést na objednatele vlastnické právo a povinností objednatele je zaplatit cenu
- jde tedy o úplatnou smlouvu
- hlavní náležitostí je určení předmětu zhotovování – konkretizace požadované věci
- to umožňuje odlišit tuto smlouvu od smlouvy o úpravě a opravě věci, což je důležité, protože tyto dvě smlouvy mají odlišné podmínky odpovědnosti za vady díla

Přechod vlastnictví a nebezpečí škody na zhotovované věci

Stavba – zhotovitel odpovídá za poškození nebo zničení stavby až do převzetí zhotovené stavby, ale stavba bývá od počátku zpravidla ve vlastnictví objednatele (jemu je také vydáváno stavební povolení

Movitá věc – jejím vlastníkem je až do předání věci zhotovitel a po tuto dobu také nese nebezpečí škody na věci

Smlouva o dílo

Odpovědnost za vady

Zhotovitel odpovídá za vady, které má věc na zakázku zhotovená při převzetí objednatelem, i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době.
Stejně odpovídá za to, že věc má vlastnosti objednatelem při zakázce vymíněné.

Zhotovitel odpovídá za vady provedené zakázky, jejichž příčinou je vadnost materiálu dodaného objednatelem či nevhodnost jeho pokynů, jestliže objednatele na vadnost materiálu či nevhodnost jeho pokynů neupozornil.

- odpovědnost za vady vzniká bez ohledu na případné zavinění zhotovitele, má tedy charakter odpovědnosti objektivní
- věc má vady, jestliže nemá vlastnosti, které si zadavatel výslovně vymínil ve smlouvě nebo má mít obvyklé vlastnosti umožňující užití věci podle povahy a účelu smlouvy

Záruční doba

Záruční doba je 6 měsíců.

U věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu, stanoví zvláštní předpisy záruční dobu delší než šest měsíců, záruční doba přesahující šest měsíců se může týkat i jen některé součástky.
Zhotovitel je povinen vydat objednateli záruční list s vyznačením záruční doby.

U zhotovení stavby je záruční doba 3 roky.
Prováděcí předpis může stanovit, že u některých částí staveb může být záruční doba kratší, nejméně však 18 měsíců.

- záruční doba lze sjednat delší
- stavbou se rozumí stavba movitá (cirkusový stan) i nemovitá (dům)
- běh záruční doby se staví po dobu od vytčení vad (reklamace) do doby předání opravené věci

Záruční doba začíná běžet ode dne převzetí věci.
Převzal-li objednatel věc až po dni, do kterého měl povinnost ji převzít, běží záruční doba již ode dne, kdy měl tuto povinnost.

- počátek záruční doby je zde stanoven kogentně, nelze jej proto měnit ani smluvně

Smlouva o dílo

Zmaření díla

Bylo-li dílo zmařeno náhodou před dobou splnění, ztrácí zhotovitel nárok na odměnu.

- zhotovitel je povinen provést dílo na své nebezpečí
- dojde-li ke zmaření díla, ztrácí zhotovitel nárok na odměnu, i když smlouva zakládala vznik práva na zaplacení ceny před jeho dokončením
- jestliže se v důsledku zmaření díla stalo plnění nemožným, povinnost zhotovitele zanikne

Nezhotovení díla vinou objednatele

I když dílo nebylo provedeno, náleží zhotoviteli sjednaná cena, byl-li ochoten dílo provést a zabránily-li mu v tom okolnosti na straně objednatele.
Je však povinen dát si započíst to:
a) co ušetřil neprovedením díla
b) co vydělal jinak
c) co úmyslně zameškal vydělat

Byl-li zhotovitel zdržen v provádění díla okolnostmi na straně objednatele, náleží mu za to přiměřená náhrada.
- podmínka znamenající znemožnění realizace díla pro okolnosti na straně objednatele je nezávislá na zavinění objednatele – jde tedy o objektivně existující překážku přicházející ze strany objednatele
- nejedná se však o zmaření díla náhodou
- uvedené okolnosti na straně objednatele občanský zákoník částečně specifikoval jako důvody, pro které může zhotovitel od smlouvy odstoupit
- mezi tyto okolnosti nepatří např. změny cenových předpisů nebo nemožnost konkretizace ceny díla např. při opravě automobilu – tyto skutečnosti jsou nezávislé na vůli obou stran, a proto je nelze přičítat ani k tíži objednatele

- přiměřená náhrada bude zahrnovat nejen to, co zhotovitel ztratil (mzdy), ale i přiměřený výdělek – zisk, který mu ušel

Smlouva o dílo

Odstoupení od smlouvy

Až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit, je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady (náklady související s vlastním odstoupením – př. náklady na konzervaci díla, poštovné apod, neboť náklady vynaložené na rozpracované dílo jsou obsaženy v částce připadající na vykonanou práci).

- na rozdíl od obchodního zákoníku, který umožňuje odstoupit od smlouvy jen v případech vymezených smlouvou nebo zákonem, připouští občanský zákoník objednateli možnost odstoupit od smlouvy kdykoli až do okamžiku zhotovení díla a to bez udání důvodu
- nepodnikatel je více chráněn než podnikatel srozuměn s riziky

- zrušení smlouvy nastává v okamžiku, kdy projev vůle objednatele dojde zhotoviteli

Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně, a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.

- náprava ve stanovené lhůtě musí nastat ještě v průběhu provádění díla a objednatel musí mít možnost ověřit její provedení

Smrt objednatele nebo zhotovitele

Záleží-li provedení díla ve zvláštních osobních vlastnostech zhotovitele, ruší se smlouva jeho smrtí.
Dědici zhotovitele se mohou domáhat pouze zaplacení upotřebitelné hmoty připravené na dílo a části odměny přiměřené upotřebitelným výsledkům vykonané práce.

Smrt objednatele sama o sobě smlouvu neruší.

- smrtí objednatele právní vztahy ze smlouvy nezanikají, práva a povinnosti plynoucí pro objednatele přecházejí na dědice, pokud ze smlouvy nevyplývá, že plnění bylo omezeno pouze na jeho osobu

Smlouva o dílo

Materiál a pokyny od objednatele

Má-li objednatelem dodaný materiál nedostatky, které brání řádnému vyhotovení díla, zhotovitel je povinen na to objednatele bez zbytečného odkladu upozornit.
Stejnou povinnost má zhotovitel i tehdy, žádá-li objednatel, aby dílo bylo provedeno podle pokynů, které jsou nevhodné.

Trvá-li objednatel přes upozornění zhotovitele na objednávce, zhotovitel může od smlouvy odstoupit.

- při provádění díla bývá zpravidla objednatel v postavení neodborníka, který si však chce určovat jak bude dílo zhotoveno, naopak zhotovitel jako odborník má povinnost dílo provést podle smlouvy a řádně – z tohoto důvodu je oprávněn posuzovat vhodnost pokynů a věcí předaných zhotovitelem
- tuší-li zhotovitel, že použití nevhodných materiálů, věcí a aplikace nevhodných pokynů by vedla ke zřejmému porušení jeho povinnosti provést dílo řádně, může od smlouvy odstoupit
- pokud zhotovitel nevyužije možnosti odstoupit od smlouvy, pak neodpovídá za to, že neprovedl dílo řádně
- použití nevhodných materiálů a pokynů může někdy vést i k tomu, že požadované plnění se stane nemožným a v potom povinnost zhotovitele poskytnout plnění zanikne

Smlouva o dílo

Součinnost objednatele

Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, je zhotovitel oprávněn určit k tomu přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může od smlouvy odstoupit, upozorní-li na takový následek.

Totéž platí, provádí-li se dílo u objednatele a ten nevykoná potřebná zdravotní a bezpečnostní opatření pro osoby provádějící dílo.

- součinnost objednatele je pro řádné provedení díla většinou nezbytná
- její potřeba může vyplývat z charakteru díla (zkoušení šitého obleku), ze smlouvy (zajištění stavebního povolení) nebo z jiných skutečností (zjištění nedostatků materiálu poskytnutého objednatelem)
- nejsou-li součinnosti a jejich termíny stanoveny smlouvou, zhotovitel k nim může objednatele vyzvat
- nedodržení takto určených termínů znamená prodlení věřitele

Poskytne-li objednatel řádně a včas potřebnou součinnost, avšak zhotovitel v určenou dobu nepřistoupí k provedení díla, náleží mu právo na náhradu nutných nákladů, které mu tím vznikly.
Toto právo musí uplatnit u zhotovitele nejpozději do jednoho měsíce od převzetí věci a odstoupí-li z tohoto důvodu od smlouvy, musí je uplatnit nejpozději do jednoho měsíce od odstoupení, jinak právo zanikne.

- vynaložení nákladů musí být v příčinné souvislosti s pozdním zahájením prací (př. v případě odstoupení od smlouvy náklady vynaložené na převoz věci určené k opravě k jinému zhotoviteli)
- zhotovitel se povinnosti náhrady nezprostí ani poukazem na nedostatek jeho zavinění

Smlouva o dílo

Změny cen

Byla-li cena dohodnuta podle rozpočtu, nesmí být bez souhlasu objednatele zvýšena.
Práce a náklady do rozpočtu nezahrnuté lze účtovat pouze tehdy, schválil-li je objednatel písemně nebo jestliže práce dodatečně písemně objednal.

- rozpočet bývá podkladem pro dohodu o ceně zpravidla u složitých děl, děl většího rozsahu nebo zhotovuje-li se po částech zejména s ohledem na jednotlivé profese
- rozpočet zpracovává zhotovitel stavby nebo jiná nestranná osoba a je podkladem pro dohodu stran o ceně díla, následně se dohodou o ceně stává závazným

Došlo-li v době od uzavření smlouvy do jejího splnění ke změně cenového předpisu, podle kterého byla cena dohodnuta, je zhotovitel na to povinen objednatele bez prodlení písemně upozornit a oznámit mu novou cenu.

Objednatel je oprávněn po oznámení nové ceny od smlouvy odstoupit, neodstoupí-li bez zbytečného odkladu od smlouvy, je povinen zaplatit zhotoviteli cenu novou, ledaže ke zvýšení ceny došlo po překročení dohodnuté doby provedení díla (prodlení zhotovitele).

- konstrukce těchto ustanovení odpovídá době, kdy ceny byly stanoveny obecně závaznými předpisy o cenách
- v současné době se uplatní u cen výrobků, výkonů, prací nebo služeb podřízených určitému způsobu regulace zákonem o cenách
- pokud objednatel neobdrží oznámení o změně ceny, je povinen platit pouze původní cenu

Odstoupí-li objednatel od smlouvy, je povinen zaplatit zhotoviteli částku připadající na provedenou práci a vzniklé náklady podle původně dohodnuté ceny, pouze měl-li z částečného plnění smlouvy majetkový prospěch.

Smlouva o dílo

Určení ceny odhadem

Nelze-li cenu při uzavření smlouvy sjednat pevnou částkou, musí se určit alespoň odhadem. Zjistí-li zhotovitel dodatečně, že bude třeba cenu určenou odhadem podstatně překročit, je povinen na to objednatele bez prodlení písemně upozornit a oznámit mu novou cenu, jinak nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

Objednatel je oprávněn po oznámení nové ceny od smlouvy odstoupit, odstoupí-li od smlouvy, je povinen zaplatit částku připadající na provedenou práci a vzniklé náklady podle původně určené ceny, jen pokud měl z částečného plnění smlouvy majetkový prospěch.
Odstoupením od smlouvy není dotčeno právo objednatele na náhradu škody.

Neodstoupí-li objednatel od smlouvy bez zbytečného odkladu, je povinen zaplatit za poskytnutou službu nově určenou vyšší cenu.

- tato ustanovení řeší případy, kdy nelze cenu sjednat pevnou částkou při uzavírání smlouvy, ne případy, kdy se strany na výši ceny nedohodly nebo nechtěly dohodnout
- v případě, že se strany na ceně nedohodly a přesto považují smlouvu za uzavřenou, je objednatel po poskytnutí plnění povinen zaplatit cenu přiměřenou
- pevnou částkou nelze cenu zpravidla stanovit tam, kde žádná ze stran nemůže předem určit předmět plnění, neboť jeho rozsah se dá ručit až po zahájení prací nebo postupně v jejich průběhu
- svou povahou takovému plnění jsou nejblíže díla spočívající v úpravě nebo opravě věci

Smlouva o dílo

Provedení díla

Zhotovitel je povinen dílo provést:
a) podle smlouvy
b) řádně
c) v dohodnuté době
Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě.

- kvalita díla může být vyšší (dle přání zákazníka), než určuje technická norma, ale smlouvou nemůže být určena horší kvalita, protože zhotovitel se od této normy nesmí tímto směrem odchýlit, i kdyby si to zákazník přál

- čas plnění závazku není podstatnou náležitostí smlouvy o dílo a na rozdíl od obchodního zákoníku není tento čas v úpravě smlouvy o dílo ani podpůrně stanoven zákonem
- proto je žádoucí nezapomenout nikdy čas plnění ve smlouvě určit

Na obsahu smlouvy a povaze díla závisí, zda je zhotovitel povinen provést je osobně nebo zda je oprávněn dát dílo provést na svoji odpovědnost.

- o osobní zhotovení půjde zejména v případě, kdy výkon bude záležet na osobních vlastnostech nebo schopnostech zhotovitele

Smlouva o dílo

Cena

Není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou.

- tímto zvláštním předpisem je zákon o cenách
- zákon o cenách rozlišuje ceny maximální, minimální a pevné
- při sjednávání ceny je nezbytné respektovat uvedený cenový předpis
- bude-li smlouva v rozporu s tímto předpisem, bude relativně neplatná v rozsahu, ve kterém mu bude odporovat, neplatnosti se však musí dotčený dovolat

- podle zákona o ochraně spotřebitele je zhotovitel, který je podnikatelem, povinen sjednat cenu v souladu s cenovými předpisy a ceny správně účtovat

Není-li dohodnuto jinak, platí se cena až po skončení díla.
Provádí-li se však dílo po částech nebo vyžaduje-li provedení díla značných nákladů, je ten, komu bylo zadáno, oprávněn požadovat již během provádění díla od objednatele přiměřené zálohy.

- splacení ceny po skončení díla bude obvyklý zpravidla při zhotovování děl menšího rozsahu
- při zhotovování rozsáhlejších děl výše i splatnost záloh nemusí být dohodnuty ve smlouvě, přesto se jich může zhotovitel domáhat u soudu
- objednatel musí zaplatit zálohu první den, poté, kdy o ní byl zhotovitelem požádán
- výši záloh má právo určit zhotovitel, ale ty musí být přiměřené rozsahu díla a dosud poskytnutým výkonům

VEDLEJŠÍ UJEDNÁNÍ PŘI KUPNÍ SMLOUVĚ

Dárce je povinen při nabídce daru upozornit na vady, o nichž ví.
Má-li věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit.

- na darování se s ohledem na jeho bezplatnost nepoužijí ustanovení o odpovědnosti za vady
- s porušením povinnosti upozornit na vady může být spojena obecná odpovědnost za škodu, pokud škoda na straně obdarovaného vznikla v příčinné souvislosti s porušením informační povinnosti dárce

Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

- nemusí být naplněna skutková podstata trestného činu nebo přestupku, zpravidla jde o fyzické napadání, hrubé urážky nebo neposkytnutí potřebné pomoci
- požadavek na vrácení daru je jednostranným právním úkonem dárce a není pro něj předepsána žádná forma
- právo požadovat vrácení daru je osobní právo dárce, které zaniká jeho smrtí, ale pokud dárce již požadavek vznesl, obnovilo se jeho vlastnické právo a jeho smrt na této skutečnosti již nic nemění (v případě sporu se mohou dědicové domáhat určení, že dar patřil ke dni smrti dárci – zůstaviteli)

Smlouva o dílo a její modifikace

10. Smlouva o dílo a její modifikace

Smlouva o dílo

Smlouvou o dílo se zavazuje objednateli zhotovitel díla, že za sjednanou cenu provede dílo na své nebezpečí.

- účastníky zpravidla jsou na jedné straně podnikatel a na druhé nepodnikatel

Podstatné náležitosti obsahu smlouvy:
a) určení smluvních stran
b) určení díla
c) úplatnost smlouvy
d) provádění díla na vlastní nebezpečí zhotovitele

- nebudou-li ze smlouvy vyplývat tyto podstatné náležitosti, nebude smlouva platná, nebo může jít o smlouvu nepojmenovanou

Úplatnost a provádění díla na vlastní nebezpečí zhotovitele
- úplatnost i provádění díla na vlastní nebezpečí zhotovitele nemusí být vyjádřeny výslovně – stačí odkaz na zákonnou úpravu nebo nazvání tohoto právního úkonu smlouvou o dílo, případně mohou i vyplynout z okolností, za nichž byla smlouva uzavírána
- výše ceny nemusí být ve smlouvě sjednána, stačí dohodnout způsob jejího určení nebo uzavřít smlouvu úplně bez určení výše ceny

Určení díla
- je nezbytné, aby dílo bylo určeno dostatečně a přesně, nedostatečné určení díla by mohlo způsobit neplatnost smlouvy

Určení smluvních stran
- dostatečně určitě musí být uvedeni i účastníci , neurčitost by mohla vést k neplatnosti smlouvy

Smlouva o dílo

Smlouva o dílo - pokr.
Předmět smlouvy o dílo: vytvoření nové věci, oprava či úprava existující věci nebo její části

- zhotovované dílo může v některých případech podléhat i další právní úpravě, např. právu autorskému
- zvláštní samostatnou komplexní úpravu smlouvy o dílo obsahuje i obchodní zákoník, ve vztazích mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti se proto úprava občanského zákoníku neuplatní

Forma smlouvy

- pro uzavření smlouvy nevyžaduje občanský zákoník zvláštní formu
- může být uzavřena ústně i písemně, případně může být plněno i přímo na základě písemné nebo ústní objednávky

Nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, zhotovitel musí vydat objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky.
Potvrzení musí obsahovat:
a) označení předmětu díla
b) rozsah díla
c) jakost
d) cenu
e) dobu zhotovení díla

- potvrzení musí být zhotovitelem poskytnuto i bez žádosti objednatele
- potvrzení nemá charakter písemného vyhotovení smlouvy o dílo, je pouze písemným osvědčením o existenci smlouvy s určitým obsahem
- nedostatek tohoto potvrzení však nebrání pozdější možnosti prokázat existenci smlouvy a její obsah, je však mnohem obtížnější
- protože písemná forma smlouvy není předepsána, není vyžadována ani při změně smlouvy

VEDLEJŠÍ UJEDNÁNÍ PŘI KUPNÍ SMLOUVĚ

Právo zpětné koupě

Kdo prodá movitou věc s výhradou, že má právo žádat vrácení věci do určité doby po koupi, vrátí-li kupujícímu zaplacenou cenu, má právo zpětné koupě.

Smlouva musí být uzavřena písemně.

- na rozdíl od práva předkupního je jen na prodávajícím, zda se rozhodne věc do svého vlastnictví opětovně získat

Právo zpětné koupě musí prodávající uplatnit písemně, není-li dohodnuto jinak, nejpozději do jednoho roku od odevzdání věci kupujícímu, jinak právo zanikne.

Využije-li prodávající práva zpětné koupě, musí kupující vrátit věc bez zbytečného odkladu a každá strana má práva a povinnosti, které měla druhá strana z původní kupní smlouvy.

- nesplní-li kupující povinnost vrátit věc bez zbytečného odkladu, je prodávající oprávněn domáhat se vrácení věci u soudu

- u věci určené podle druhu musí být vrácena věc téhož druhu, u věci jednotlivě určené musí být vrácena tatáž věc

Darovací smlouva

Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.

Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

Neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti.

VEDLEJŠÍ UJEDNÁNÍ PŘI KUPNÍ SMLOUVĚ

Pojmové znaky darování:
1. předmět darování (dar)
2. bezplatnost
3. dobrovolnost

- podstatou darování je bezúplatný převod vlastnického práva k věci

Předmětem daru může být i:
- spoluvlastnický podíl
- právo (pohledávka)
- cenné papíry
- obchodní podíl
- know-how

Předmětem daru nemůže být:
- součást ani příslušenství, pokud trvá jeho vazba na věc hlavní

Darovací smlouvu uzavírá dárce i obdarovaný – nejde o pouhý jednostranný projev vůle dárce.

- darování může vyvolat i daňové povinnosti, př. darovací daň nebo daň z převodu nemovitostí
- právní úprava darovací smlouvy se použije i ve vztazích mezi podnikateli
- při darování nemovitostí musí být projevy vůle účastníků na jedné listině

Kupní smlouva

Vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu.
Práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jestliže vady vytkl nejpozději do 6ti měsíců, jde-li o vady krmiv, do 3 týdnů a jde-li o vady zvířat, do 6ti týdnů po převzetí věci.

Právo na náhradu nutných nákladů může kupující uplatnit u soudu, jen jestliže náklady prodávajícímu oznámí ve stejných lhůtách.

- vytknutím vady začne běžet promlčecí doba
- k tomu, aby nedošlo k zániku práv z odpovědnosti za vady nestačí, že kupující vady vytkl, ale musí v této lhůtě konkrétně uvést, jaké právo z tohoto důvodu uplatňuje
- vytknutím vady se rozumí, že vada nebo její projevy byla popsána nezaměnitelným způsobem
- vada nemusí být vytknuta písemně

Uplatněním práv z odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu škody.

- odpovědnost za vady a náhrada škody jsou dvě různá samostatná a nezávislá práva
- odpovědnost výrobce za škodu způsobenou vadností výrobku je nezávislá od toho, zda a jaké nároky poškozený mohl eventuálně uplatňovat z odpovědnosti za vady vůči organizaci od níž výrobek koupil

VEDLEJŠÍ UJEDNÁNÍ PŘI KUPNÍ SMLOUVĚ

VEDLEJŠÍ UJEDNÁNÍ PŘI KUPNÍ SMLOUVĚ

Výhrada vlastnictví

Má-li vlastnictví k prodané movité věci přejít na kupujícího až po zaplacení ceny, musí být tato výhrada dohodnuta písemně.
Není-li ve smlouvě jinak, přechází nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení na kupujícího odevzdáním věci.

- výhrada vlastnictví posiluje právní postavení prodávajícího, právě proto, že podmínkou převodu vlastnického práva není uzavření kupní smlouvy a převzetí věci kupujícím, ale zaplacení kupní ceny
- výhrada vlastnictví tak plní pro prodávajícího funkci zajištění jeho práva na zaplacení kupní ceny
- jestliže podmínka zaplacení kupní ceny není splněna, ocitá se kupující v prodlení a prodávající může za určitých předpokladů odstoupit od smlouvy
- vrácení věci se prodávající může domáhat žalobou na vydání věci


Předkupní právo

Kdo prodá věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat, má předkupní právo.

Takové právo lze dohodnout i pro případ jiného zcizení věci než prodejem (darování, směna)

- na rozdíl od zákonného předkupního práva ( převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo), se zde vyžaduje zvláštní ujednání stran
- předkupní právo může být sjednáno již v kupní smlouvě, nebo může být založeno až dodatečně
- nelze je sjednat jako věcné břemeno
- prodávající se nemůže domáhat toho, aby kupující věc znovu prodal

Předkupní právo ukládá povinnost pouze tomu, kdo slíbil věc nabídnout ke koupi.

VEDLEJŠÍ UJEDNÁNÍ PŘI KUPNÍ SMLOUVĚ

Předkupní právo lze dohodnout i jako věcné právo, které působí i vůči nástupcům kupujícího.
Smlouva se musí uzavřít písemně a předkupní právo se nabývá vkladem do katastru nemovitostí.
Nekoupil-li prodávající věc nabídnutou kupujícím, zůstává mu zachováno předkupní právo i vůči jeho právnímu nástupci.

Bylo-li předkupní právo porušeno, může se oprávněný buď na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabídl ke koupi, anebo mu zůstane předkupní právo zachováno.

Zákon rozlišuje 2 druhy předkupního práva (PP):

1. předkupní právo závazkové
2. předkupní právo věcné

- rozdíl spočívá ve způsobu vzniku, vymezení okruhu vázaných subjektů a hlavně v právních důsledcích, které nastávají při jeho porušení
- ze smluvního PP závazkového vyplývá povinnost jen tomu, kdo slíbil věc ke koupi nabídnout, tj. kupujícímu, jen jeho lze považovat za povinného, nikoli jeho právního nástupce
- zatímco o vzniku PP závazkového platí obecná ustanovení o vzniku smluv (§43 a další), ke vzniku smluvního PP věcného se vyžaduje písemná forma smlouvy a jde-li o nemovitost evidovanou v katastru i vklad do katastru
- jen v případě, že předkupní právo bylo sjednáno jako právo věcné, působí i vůči právním nástupcům kupujícího
- pokud se povinný rozhodne zcizit věc způsobem, na který dopadá PP závazkové a nabídne věc ke koupi oprávněnému, který koupi odmítne, PP zaniká
- jestliže však povinný PP závazkové poruší, přichází v úvahu jen právo oprávněného se na povinném náhrady škody – na rozdíl od PP věcného

Není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit movitost do 8mi dnů, nemovitost do 2 měsíců po nabídce.
Uplyne-li tato doba marně, předkupní právo zanikne.
Nabídka se vykoná ohlášením všech podmínek, jde-li o nemovitost, musí být písemná.

- nabídka musí obsahovat hlavně určení kupní ceny a podmínky jejího splacení, popřípadě musí být sdělena cena nabídnutá třetí osobou

Kdo je oprávněn koupit věc, musí zaplatit cenu nabídnutou někým jiným, není-li dohodnuto jinak.
Nemůže-li věc koupit nebo nemůže-li splnit podmínky nabídnuté vedle ceny a nelze-li je vyrovnat ani odhadní cenou, předkupní právo zanikne.

Kupní smlouva

Vady

Má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit.

- občanský zákoník pojem vady v této souvislosti nedefinuje, ale za vadu nelze např. považovat jen tu vadu, která brání řádnému užívání věci jako věc bez vady
- pro vznik práva z odpovědnosti za vady nemá význam, zda prodávající o vadách věděl či nevěděl

Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na:
a) přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady
b) odstoupení od smlouvy pokud jde o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, nebo pokud jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady a toto ujištění je nepravdivé

- při zkoumání výše slevy je třeba vycházet z odborného (zpravidla znaleckého) posouzení reklamované vady

Kupující má právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady.

- např. náklady na cestu do provozovny prodávajícího nebo náhrada za čas potřebný pro vyřízení reklamace
- nepatří sem však náklady soudního sporu (včetně právního zastoupení) – pro jejich úhradu jsou rozhodná ustanovení občanského soudního řádu