Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

TRIPS

Madridská dohoda
Internacionalizaci známkového práva představuje Madridská dohoda o mezinárodním zápisu ochranných známek z roku 1891. Pro smluvní státy vzniklé Madridské unie, včetně České republiky, tak platí výhoda v možnosti získat ochranu ve vybraných unijních státech na základě jediného zápisu. Mezinárodní zápis, prováděný Mezinárodním úřadem v Ženevě, nahrazuje jednotlivé zápisy u známkových úřadů členských států.
Řízení probíhá po podání zpoplatněné mezinárodní přihlášky prostřednictvím národního úřadu žadatele. Podmínkou je předchozí zápis do rejstříku ochranných známek tohoto úřadu. Mezinárodní úřad provádí formální průzkum známky a je-li v souladu s Dohodou, zapíše ji do mezinárodního rejstříku ochranných známek. Zápis pak oznámí úřadům států, u kterých je ochrana žádána a zveřejní ji ve věstníku Mezinárodní známky.
Zápisem vznikají ochrany v určitých státech v rozsahu daném jejich právním řádem. Mezinárodní zápis je závislý na zápisu v zemi původu známky jen po dobu 5 let, ve které nesmí dojít k zániku ochrany v domovském státě, jinak se nelze dovolávat ochrany z titulu mezinárodního zápisu. Došlo-li v té době k výmazu známky u domovského Úřadu, je tento povinen požádat Mezinárodní úřad o výmaz z mezinárodního rejstříku.
Respektování principu teritoriality a národního režimu je zakotveno v právu určeného státu po mezinárodním zápisu známky odepřít národní ochranu známky. Důvody odepření musí být stejné, jako by známka byla zapisována přímo u Úřadu tohoto státu. Odepření se zdůvodněním musí být oznámeno Mezinárodnímu úřadu, který je postoupí domovskému úřadu a žadateli. Obrana proti odepření ochrany je na žadateli.

TRIPS

Nizzské třídění
Nizzská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely mezinárodního zápisu známek z roku 1967, jejímž účastníkem je Česká republika, je významným prostředkem pro známkovou rešerši.

Označení původu (zeměpisné označení)
Madridská dohoda
Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží z roku 1891, jejímž účastníkem je Česká republika, zakazuje reklamu způsobilou oklamat veřejnost pokud jde o původ zboží a ukládá zákaz dovozu takového zboží, případně i povinnost je zabavit.

Lisabonská dohoda
Česká republika je účastníkem Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejích mezinárodním zápisu.
Dohoda definuje označení původu a porušení práv z něj plynoucích. Mezinárodní zápis provádí Mezinárodní úřad v Ženevě na základě žádosti úřadu smluvního státu, pokud je chráněno v tomto státě. Formálně zápis podléhá odmítnutí ochrany prohlášením úřadu státu, ve kterém je ochrana žádána.

TRIPS

Nové odrůdy rostlin
Úmluva na ochranu nových odrůd rostlin, uzavřená roku 1961 v Paříži, zavádí pouze národní režim a stanoví závazná pravidla ochrany ve státech úmluvy. Česká republika je smluvní stranou.
Základní pravidla:
- výlučná práva šlechtitele k produkci, nabízení prodeje a obchodu sadby,
- výlučná práva k opakovanému použití nové odrůdy k produkci jiné odrůdy,
- právo šlechtitele na označení odrůdy,
- minimální dobu ochrany 18 let pro strany a vinnou révu a 15 let pro ostatní rostliny.

Integrované obvody (topografie polovodičových výrobků)
Washingtonská smlouva o duševním vlastnictví týkající se integrovaných obvodů byla přijata v roce 1989, dosud nevstoupil a platnost a Česká republika není smluvní stranou.
TRIPS pak stanoví pro integrované obvody ochranu v délce 10 let a ukládá členským státům minimální rozsah ochrany.

Ochranná známka
Pařížská unijní úmluva
Základní pravidla a podmínky ochrany stanoví pro členské státy Pařížské unijní úmluva. Zakotvuje do právních řádů nezávislost zápisů v jednotlivých státech, nezaměnitelnost s konkurenční ochrannou známkou jako podmínku pro zápis do rejstříku ochranných známek, notoricky známou známku, dodatečnou lhůtu k zaplacení udržovacích poplatků atd.

TRIPS

EUROPATENT
Pro evropský prostor a tedy i pro Českou republiku má zásadní význam regionální evropský patent. Úmluva o udělování evropských patentů, uzavřená v Mnichově v roce 1973 vytváří společné patentové právo pro členské státy Evropské patentové organizace (18 států) jediného patentu (Evropský patent). Europatent má stejné účinky jako by měl udělený národní patent v každém členském státě. Významnou okolností je skutečnost, že právo podat přihlášku Europatentu přísluší i žadatelům z nečlenských států.
Evropské patentové řízení probíhá před Evropským patentovým úřadem v Mnichově (EPO) a žadatele tak zbavuje nutnosti účasti v řízeních národních ve všech nebo vybraných státech Evropské patentové organizace, Řízení začíná podáním zpoplatněné Evropské patentové přihlášky, od jejíhož zveřejnění získává žadtael předběžnou ochranu. EPO provádí předběžný průzkum, následně rešerše a přihlášku zveřejní (po uplynutí 18 měsíců od podání). Žadatel může požádat o provedení odloženého úplného průzkumu, který je zpoplatněn a po provedení průzkumu EPO rozhodne o udělení patentu. Výše poplatku závisí na počtu států, ve kterých je požadována ochrana. Rozhodnutí o udělení patentu je oznámeno v Evropském patentovém věstníku.

Průmyslový vzor
Pro mezinárodní ochranu užitých vzorů je významná Haagská dohoda o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů z roku 1925. Zavádí mezinárodní přihlášku, podanou prostřednictvím domácího úřadu k Mezinárodnímu úřadu v Ženevě, s účinky národní přihlášky ve všech požadovaných státech Haagské unie. Česká republika není unijním státem.
Locarnská dohoda o mezinárodním třídění průmyslových vzorů z roku 1968 usnadňuje rešerše průmyslových vzorů dle stanoveného třídícího systému výrobků obsahujících vzor. Česká republika je státem Locarnské unie.

TRIPS

Autorský zákon ve vztahu k cizincům
Působnost zákona je omezena z povahy věci na území České republiky. Vztahuje se na díla a výkony umělců, kteří jsou jejími státními občany. Na díla či výkony cizích státních příslušníků se vztahuje jen pokud:
a) tak stanoví mezinárodní smlouva,
b) není mezinárodní smlouvy, avšak je zaručena vzájemnost s cizím státem,
c) nejsou splněny předchozí podmínky, avšak dílo či výkon byla zveřejněna poprvé v České republice nebo autor a výkonný umělec mají zde bydliště.

Průmyslová práva
Vynález v mezinárodním prostředí
Úmluva obsahuje několik přímých norem, začleněných do vnitrostátního práva, týkajících se patentů:
a) patenty udělené v různých zemích jsou nezávislé,
b) v patentu musí být uveden původce vynálezu,
c) omezení nebo zákaz výroby výrobku (výrobního postupu), který je předmětem vynálezu, nesmí být jediným důvodem odmítnutí udělení patentu,
d) nucená licence může být upravena v právním řádu každého státu úmluvy,
e) majiteli patentu musí být garantována nejméně 6ti měsíční dodatečná lhůta k zaplacení udržovacího patentu,
f) výskyt letadla, plavidla nebo vozidla, konstruovaného s využitím patentovaného zařízení, na území smluvního státu poskytujícího patentovou ochranu není zásahem do práv majitele patentu.

TRIPS

Smlouva o patentové spolupráci
Smlouva o patentové spolupráci (PCT), uzavřená v roce 1970 ve Washingtonu, je zřejmě nejvýznamnější prostředek globální patentové spolupráce a Česká republika je smluvním státem této smlouvy. Upravuje jedinou společnou fázi mezinárodního patentového řízení, která je následně završena národnímu rozhodnutími o udělení patentu. Dochází tím ke slevnění a zjednodušení postupu k získání patentu v zahraničí.
PCT zavádí:
1. Jedinou mezinárodní přihlášku – žadatel o patent podá u domácího patentového úřadu mezinárodní přihlášku v jediném jazyce, ve kterém určí smluvní státy, v nichž je požadovaná ochrana.
2. Jediný formální průzkum mezinárodní přihlášky – domácí úřad mezinárodní přihlášku formálně přezkoumá a předá správci systému PCT, Mezinárodnímu úřadu v Ženevě.
3. Mezinárodní rešerše – příslušný orgán pro mezinárodní rešerše provede rešerši a vydá o tom zprávu, která neobsahuje žádný závěr ani doporučení, jen výčet všech souvisejících dokumentů a publikací. Informuje tedy přihlašovatele o eventuálním neplnění podmínky novosti vynálezu.
4. Mezinárodní zveřejňování – mezinárodní přihlášky jsou centrálně zveřejněny Mezinárodním úřadem.
5. Mezinárodní předběžný průzkum – podle obsahu zprávy o mezinárodní rešerši může přihlašovatel požádat o předběžný průzkum patentovatelnosti v určených státech, který provádí úřady, které provádí mezinárodní rešerše. Úřad vydá zprávu o průzkumu a zašle ji zvoleným národním patentovým úřadům.

Po této “mezinárodní fázi“ mezinárodního patentového řízení, ať už je vyžádán mezinárodní předběžný průzkum nebo ne, může přihlašovatel vstoupit do “národní fáze“ mezinárodního patentového řízení. Pokud zaplatí poplatky, přeloží přihlášky do úředního jazyka jednotlivých úřadů, rozhodnou tyto úřady o udělení patentu v jejich státě.

NEHMOTNÉ STATKY V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH

III. NEHMOTNÉ STATKY V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH

Ochrana autorských a průmyslových práv je nutnou podmínkou mezinárodního obchodního styku v rovině soukromé i veřejné. Jedinou cestou k jejímu zabezpečení jsou mezinárodní smlouvy dvou- nebo mnohostranné. Jen tímto způsobem lze zahraničním osobám zajistit tzv. národní režim, tedy nediskriminační zacházení ve vztahu subjektům tuzemským, daný teritoriálním charakterem nehmotných statků.

3.1. BERNSKÁ ÚMLUVA
Nástrojem mezinárodní ochrany autorských práv je Bernská úmluva na ochranu děl literárních a uměleckých z roku 1886 a jí založena Unie na ochranu autorských práv k dílům literárním a uměleckým, složenou ze smluvních států úmluvy (Bernská unie), včetně České republiky. Součástí českého právního řádu Úmluva je ve znění Pařížské revize z roku 1971. Úmluva je založena na kontinentálním, neformálním pojetí ochrany autorských práv a zásadě teritoriality, tedy práva státu pro jehož ochranu se uplatňuje a národního režimu, tedy přiznání stejných práv jako pro vlastní občany. Cestou formální ochrany se daly státy amerického kontinentu uzavřením úmluvy v Montevideu v roce 1889, stojící na ochraně především majetkové počínající vydáním díla (copyright).
Snaha o překonání této dvousystémové ochrany vedla v roce 1952 k uzavření Všeobecné úmluvy o právu autorském v Ženevě. Tato úmluvy má universální charakter překrývající rozdíly mezi oběma staršími úmluvami a nepoužije se na vztahy mezi státy Bernské unie.
V roce 1996 pak v Ženevě byla přijata Smlouvy o právu autorském, navazující na Bernskou úmluvu. Obsahuje hmotnou úpravu celé řady autorských statků a výkonu práv k ním náležejícím, že až bude ratifikováno alespoň 30 státy a tak platnosti, stane se hlavním prvkem harmonizace autorského práva. Nejvýznamnšjší přínos Smlouvy spočívá v zařazení počítačového programu chráněného jako literární dílo do působnosti Bernské úmluvy.

Práva související s právem autorským
Římská úmluva na ochranu výkonů umělců, výrobců zvukových záznamů a organizací provozujících vysílání (rozhlasové i televizní) z roku 1961 chrání většinu nositelů práv souvisejících s právem autorským. Česká republika je smluvním státem této úmluvy.
Úmluva o ochraně výrobců záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů byla přijata v Ženevě roku 1971 a Česká republika je jím účastníkem.
Smlouva o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamů z roku 1996 dosud nenabyla účinnosti.

PAŘÍŽSKÁ UNIJNÍ ÚMLUVA

3.2. PAŘÍŽSKÁ UNIJNÍ ÚMLUVA
Přísně formální a teritoriální charakter průmyslových práv si vynutil jejich mezinárodní harmonizaci ještě dříve. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví byla uzavřena v roce 1884 a více než 100 států tvoří členstvo tzv. Pařížské unie. Česká republika je členem této unie a úmluva je součástí českého právního řádu ve svém stockholmském znění z roku 1967. Je to mezinárodní dokument regulující rozsáhlou oblast od jednotlivých průmyslových práv přes firemní právo až k potlačování nekalé soutěže. Stojí na čtyřech zásadách.
1. Národní režim cizinců ve smluvních státech.
2. Unijní priorita, tedy priorita ode dne podání první přihlášky k ochraně v jednom unijním státě.
3. Přímé normy, obsažené v úmluvě jsou aplikovány v právním řádu státu unie.
4. Administrativní rámec, tzn. zřízení státní instituce (Úřad průmyslového vlastnictví) s průmyslově právní agendou.

TRIPS

3.3. TRIPS
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) z roku 1994 byla uzavřena v souvislosti se vznikem WTO – Světové obchodní organizace.
Cílem dohody bylo podpořit mezinárodní obchod odstraňováním překážek a současně zajištěním dostatečné ochrany zejména u transferovaných technologií a ostatních nehmotných statků.
Dohoda akcentuje závaznost Pařížské unijní úmluvy a Bernské úmluvy a díle Mezinárodní úmluvy na ochranu výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací (Římská úmluva) a Smlouvy o duševním vlastnictví týkajícím se integrovaných obvodů.
Základními zásadami Dohody jsou:
- národní režim pro cizince,
- režim nejvyšších výhod přiznaný jednomu státu platí pro všechny státy Dohody,
- vynucování práv porušovaných zejména paděláním a pirátstvím v řízeních občanskoprávních, správních i trestních ve státech Dohody,
- utajování informací jako součástí obchodního tajemství a know-how,
- informační povinnost mezi státy Dohody jako prevence vzniku sporů,
- odstranění komplikací při udělování ochrany.

NOVÉ ODRŮDY ROSTLIN A PLEMENA ZVÍŘAT

Název odrůdy nebo plemene není přípustné:
a) složené jen z čísel,
b) shodné nebo zaměnitelné s názvem používaným v Československé socialistické republice nebo v zahraničí pro odrůdu nebo plemeno stejného nebo příbuzného rodu, případně jinak porušující práva jiných šlechtitelů,
c) vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdy či plemene, o totožnosti šlechtitele nebo původce,
d) shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, označením původu nebo zeměpisným názvem pro stejné nebo podobné výrobky, s proslulou ochrannou známkou bez ohledu na druh výrobku nebo jinak porušující práva a chráněné zájmy jiných subjektů,
e) odporující zájmu společnosti,
f) nevhodné z jazykových důvodů.

Název musí být používán při obchodním využití odrůdy nebo plemene, nikdy však pro jinou odrůdu nebo plemeno a to ani po skončení platnosti šlechtitelského osvědčení.
Původcem odrůdy nebo plemene je fyzická osoby, která vlastní tvůrčí činností je vytvořila. Je možná tvůrčí pluralita původců. Původcovství musí být uvedeno v přihlášce i ve šlechtitelském oprávnění a je nepřevoditelné. Původce, který novou odrůdu nebo plemeno vytvořil v pracovně právním vztahu na nárok na podíl na finančním přínosu, nárok na šlechtitelské osvědčení má zaměstnavatel. Šlechtitelské osvědčení platí ode dne podání přihlášky u plemene po dobu jeho trvání, u chmele, vinné révy, ovocných, okrasných a lesních dřevin 25 let a u ostatních druhů rostli 20 let.

NOVÉ ODRŮDY ROSTLIN A PLEMENA ZVÍŘAT

Nakládání s osvědčením
Šlechtitelské osvědčení lze převést s účinností ke dni zápisu do rejstříku chráněných odrůd nebo rejstříku chráněných plemen. Licenční smlouvou lze poskytnout právo k obchodnímu využití odrůdy nebo plemene. Ministerstvo zemědělství v případě, že majitel šlechtitelského osvědčení odmítne udělit licenci vůbec nebo v potřebném rozsahu, může v obecném zájmu udělit nucenou licenci.
Řízení ve věcech ochrany odrůd a plemen o vydání šlechtitelského oprávnění se žádá písemnou přihláškou. Dnem podání přihlášky vzniká právo přednosti. Přihláška obsahuje zejména údaje o přihlašovateli, název odrůdy nebo plemene, druh nebo rod rostli či zvířat, ke kterému náleží, původce.
Ministerstvo formálně přezkoumá přihlášku a oznámí ji ve Věstníku ministerstva zemědělství. Do tří měsíců od zveřejnění přihlášky mohou 3. Osoby podávat námitky proti přihlášce. Vzniklý spor projednává soud a na základě pravomocného rozhodnutí soudu vydá ministerstvo rozhodnutí o šlechtitelském osvědčení.

Zánik osvědčení
Šlechtitelské osvědčení zaniká, jestliže
a) uplyne doba jeho platnosti,
b) majitel šlechtitelského osvědčení nezaplatí včas správní poplatek,
c) majitel (všichni spolumajitelé) šlechtitelského osvědčení písemně oznámí, že se šlechtitelského osvědčení vzdává,
d) bylo zrušeno (§ 23).

Ministerstvo zruší šlechtitelské osvědčení, jestliže:
a) dodatečně vyjde najevo, že nebyly splněny podmínky pro jeho udělení; v takovém případě se na šlechtitelské osvědčení hledí jako by nebylo uděleno,
b) odrůda nebo plemeno již nevykazují znaky, zjištěné v době udělení šlechtitelského osvědčení,
c) nebude dodán řádně a včas biologický a dokumentační materiál pro ověřovací zkoušky (§ 22),
d) nebude zaplacena ve stanovené lhůtě úhrada za provedení ověřovacích zkoušek.

LICENČNÍ SMLOUVA

3.8. LICENČNÍ SMLOUVA

Souhlas s užíváním předmětů průmyslového vlastnictví se uděluje licenční smlouvou. Licenční smlouvu upravuje obchodní zákoník v ustanoveních §§ 508 – 515. Zákonná úprava je dispozitivní s výjimkou dvou pravidel:
- nutná písemná forma licenční smlouvy,
- povinný zápis do příslušného státního rejstříku.
Smlouvu lze použít jen pro předměty průmyslového vlastnictví, kdežto licenční smlouva k výkonu autorského práva a práv s autorským právem souvisejících je upravena zvlášť zvláštním zákonem.
Licenční smlouvou opravňuje poskytovatel licence nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práva z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zaváže k zaplacení úplaty nebo jiné majetkové hodnoty. Poskytovatel licence je zejména povinen udržovat po dobu trvání smlouvy právo cestou žádosti o prodloužení zápisu a poskytnout nabyvateli veškeré informace, které jsou nutné k využívání předmětu smlouvy. Poskytovatel je oprávněn udělovat další licence jiným osobám, i když často bude licence sjednána jako výhradní pro určité území.
Nabyvatel zejména nesmí přenechat výkon práva k předmětu smlouvy jiné osobě, dále je povinen utajovat poskytnuté podklady a informace a po zániku smlouvy misí vrátit veškeré tyto podklady a i nadále utajovat informace do té doby, než se stanou obecně známými.
U smluv uzavřených na dobu neurčitou lze smlouvu vypovědět ve výpovědní době jednoho roku od konce kalendářního měsíce, ve kterém byla výpověď doručena druhé straně, pokud strany smlouvy se nedohodnou na jiné výpovědní lhůtě.

Řízení o topografii

3.6.1. Řízení o topografii
Úřad topografii zapíše do rejstříku topografií na základě písemné přihlášky a zaplacení poplatku 5.000,- Kč.
Přihláška musí obsahovat:
- žádost o zápis a název topografie,
- podklady umožňující identifikaci topografie,
- datum prvního veřejného obchodního využití před podáním přihlášky,
- doklad o nabytí práva na ochranu topografie,
- údaje o bydlišti v České republice nebo ve státě WTO.
Úřad topografii zapíše pokud je podána formálně řádná přihláška a pokud je zaplacen poplatek. Nezkoumá materiální podmínky pro vznik ochrany topografie. Zápis se zveřejňuje ve věstníku. Třetí osoby mohou po zápise topografie nahlédnout do podkladů uložených v rejstříku.

Výmaz topografie
Úřad na návrh každé osoby vymaže topografie z rejstříku, jestliže:
a) není způsobilá k ochraně,
b) přihláška byla podána po 15 letech od skrytého obchodního využití nebo po 2 letech od prvního veřejného obchodního využití,
c) přihlašovatel nemohl uplatnit právo na ochranu,
d) podklady topografie neodpovídají polovodičovému výrobku.
Úřad vyzve majitele topografie, aby se vyjádřil k návrhu, jinak provede výmaz topografie. Po vyjádření je nařízeno ústní jednání, ve kterém Úřad rozhodne.

Topografie v soudním řízení
Soud na návrh může rozhodnout, že majiteli topografie nepřísluší právo na ochranu. Do jednoho měsíce od pravomocného rozhodnutí soudu může oprávněná osoba navrhnout Úřadu přepis majitele topografie v rejstříku, jinak úřad pouze odejme ochranu majiteli zapsané topografie a provede výmaz topografie z rejstříku.

Nakládání s topografií
Majitel nebo spolumajitelé topografie mohou topografii převést na třetí osoby nebo poskytnout licenci k topografii. Úřad může rozhodnout o udělení nucené licence na topografii podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích.

NOVÉ ODRŮDY ROSTLIN A PLEMENA ZVÍŘAT

3.7. NOVÉ ODRŮDY ROSTLIN A PLEMENA ZVÍŘAT
Ochrana nových odrůd a plemen hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, jejichž seznam stanoví obecně závazný předpis, je upravena v zákoně č. 132/1989 Sb. a v prováděcích vyhláškách č. 133/1989 Sb. a 134/1989 Sb.

Odrůdu rostlin zákon definuje jako soubor jedinců kategorie botanického třídění, odlišujících se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho znaku genotypu, rozmnožovatelný beze změny.

Plemeno zvířat pak jako populaci zvířat jednotného původu, charakteristických morfologických a fyziologických vlastností, schopnou se reprodukovat.
Udělením šlechtitelského osvědčení vzniká ochrana nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Ministerstvo zemědělství udělí původci, zaměstnavateli nebo zahraniční osobě, mající oprávnění nakládat s odrůdou nebo s plemenem, šlechtitelské osvědčení pokud:
odrůda je: a) odlišná alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každé jiné odrůdy obecně známé ke dni podání přihlášky,
b) vyrovnaná přiměřeně biologickým vlastnostem daného materiálu,
c) stálá v podstatných znacích při respektování zvláštností, které vyžaduje při množení,
d) nová.
plemeno je: a) odlišné alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každého jiného plemene obecně známého ke dni podání přihlášky,
b) vyrovnané přiměřeně biologickým vlastnostem daného plemene,
c) stálé v podstatných znacích při respektování zvláštností daných chovatelským prostředím,
d) nové,
e) dostatečně početné pro reprodukci.
pokud se nejedná o plemeno ryb (zákon č. 102/1963 Sb.).

Novost je dána, nebyly-li plemeno ani odrůda prodávány nebo nabízeny k prodeji:
a) na území Československé socialistické republiky před více než jedním rokem před podáním přihlášky (§ 16),
b) na území jiného státu,
1. před více než 6 lety před podáním přihlášky,
2. před více než 4 lety před podáním přihlášky u jiných odrůd rostlin než ovocných stromů, lesních nebo okrasných dřevin nebo vinné révy.

Řízení o průmyslovém vzoru

3.5.2. Řízení o průmyslovém vzoru
Řízení se zahajuje podáním přihlášky u Úřadu, čímž vzniká přihlašovateli právo přednosti. Přihláška může být podána jako tzv. jednoduchá (obsahuje jedinou vnější úpravu výrobku) nebo jako tzv. hromadná (může obsahovat více vnějších úprav výrobků).
Přihláška musí obsahovat:
a) žádost o zápis do rejstříku,
b) označení přihlašovatele,
c) vyobrazení vzoru,
d) název vzoru,
e) určení výrobku,
f) původce.
Přihlášku průmyslového vzoru a přihlášený průmyslový vzor podrobí Úřad průzkumu. Nesplňuje-li přihláška průmyslového vzoru stanovené podmínky, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví. Splňuje-li předmět přihlášky průmyslového vzoru podmínky stanovené pro jeho zápis do rejstříku průmyslových zorů, Úřad jej zapíše, o čemž vydá majiteli osvědčení a zápis oznámí ve Věstníku. Nejsou-li podmínky stanovené pro zápis průmyslového vzoru splněny, Úřad přihlášku zamítne. O opravném prostředku proti rozhodnutí (rozkladu) rozhoduje předseda Úřadu.
Spory o určení práva na průmyslový vzor rozhodují soudy. Na základě pravomocného rozhodnutí soudu Úřad odejme ochranu zapsanému vlastníkovi a případně provede přepis na oprávněnou osobu, jinak provede výmaz z rejstříku.

Zánik a výmaz průmyslového vzoru

3.5.3. Zánik a výmaz průmyslového vzoru
Právo k průmyslovému vzoru zaniká, jestliže uplyne doba ochrany nebo se vlastník průmyslového vzoru vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele průmyslového vzoru dojde Úřadu.
Ochrana průmyslového vzoru končí také výmazem z rejstříku. Úřad provede výmaz průmyslového vzoru:
a) jestliže průmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoru podle § 2,
b) pokud průmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj podle § 3 až 8 tohoto zákona,
c) pokud jeho vlastník nemá právo na průmyslový vzor podle § 12,
d) je-li průmyslový vzor již v České republice chráněn zapsaným průmyslovým vzorem s dřívějším právem přednosti,
e) je-li v průmyslovém vzoru použito rozlišovací označení, které před vznikem práva přednosti průmyslového vzoru poskytuje vlastníku označení právo takové užití zakázat,
f) představuje-li průmyslový vzor neoprávněné užití díla chráněného podle autorského práva,
g) představuje-li průmyslový vzor zneužití některého z prvků uvedených v článku 6 ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo jiných symbolických znaků, vlajek, erbů, na které se nevztahuje článek 6 ter Pařížské úmluvy, které však představují v příslušném členském státě zvláštní veřejný zájem.

TOPOGRAFIE POLOVODIČOVÝCH VÝROBKŮ

3.6. TOPOGRAFIE POLOVODIČOVÝCH VÝROBKŮ
Ochrana topografií polovodičových výrobků je upravena v zákoně č. 529/1991 Sb. Topografií se rozumí série vzájemně souvisejících zobrazení uspořádáním vrstev tvořících polovodičový výrobek. Polovodičovým výrobkem se rozumí mikroelektronický výrobek určený k plnění elektronické funkce.
Právo na ochranu topografie přísluší jejímu původci nebo jeho právnímu nástupci, případně zaměstnavateli původce. Právo na ochranu topografie zanikne uplynutím 15 let ode dne jejího vytvoření, jestliže topografie nebyla obchodně využívána jinak než skrytě nebo nebyla přihlášena u Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad"). Ochrana vzniká buď dnem prvního veřejného obchodního užití pokud přihláška byla podána do 2 let od tohoto dne nebo ke dni podání přihlášky, pokud topografie nebyla dříve obchodně využita. Obchodním využitím se pro účely tohoto zákona rozumí prodej, pronájem, nabídka nebo jiný způsob obchodní distribuce topografie nebo polovodičového výrobku obsahujícího topografii nebo výrobku obsahujícího polovodičový výrobek. Ochrana trvá 10 let od konce kalendářního roku v němž vznikla.
Topografie polovodičových výrobků požívá ochrany, pokud je výsledkem tvůrčí činnosti původce a pokud není v průmyslu polovodičových výrobků běžná. Ochrana se vztahuje i na zobrazení sloužící k výrobě topografie.
Po zápisu topografie do rejstříku je majitel oprávněn ji užívat, udělit svolení k jejímu užívání jinému nebo převést právo k ní na jinou osobu. Bez souhlasu majitele nesmí nikdo:
a) reprodukovat topografii nebo její samostatně využitelné části a zhotovovat zobrazení topografie pro výrobní účely,
b) vyrábět polovodičový výrobek, ve kterém je chráněná topografie obsažena,
c) obchodně využívat topografii nebo polovodičový výrobek, který obsahuje chráněnou topografii nebo její samostatně využitelné části, jakož i zobrazení topografie sloužící k jeho výrobě, nebo je k tomuto účelu dovážet.

Ochrana se nevztahuje na:
a) činnosti prováděné k neobchodním účelům,
b) reprodukci topografie k účelům analýzy, výzkumu, vývoje nebo vzdělávání,
c) obchodní využití chráněné topografie vytvořené činností dle b),
d) následné obchodní využívání topografie nebo polovodičového výrobku obsahujícího chráněnou topografii, uvedených do oběhu majitelem topografie nebo s jeho výslovným souhlasem,
e) osobu, která v dobré víře získá polovodičový výrobek obsahující topografii, uvedený do oběhu bez souhlasu majitele topografie.

Původce průmyslového vzoru a zaměstnanecký průmyslový vzor

3.5.1. Původce průmyslového vzoru a zaměstnanecký průmyslový vzor
Původcem průmyslového vzoru je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. Spolupůvodci mají právo k průmyslovému vzoru v rozsahu, v jakém se podíleli na jeho vytvoření. Průmyslový vzor vytvořený v pracovním poměru, v členském nebo jiném obdobném , je zaměstnaneckým průmyslovým vzorem a právo na tento vzor přechází na toho, kdo původci zadal jeho vytvoření a původce má nárok na přiměřenou odměnu. Pokud zadavatel do 3 měsíců od oznámení vytvoření vzoru práva nevyužije, přechází zpět na původce.
Vlastník průmyslového vzoru má výlučné právo využívat průmyslový vzor, poskytnout souhlas k využívání průmyslového vzoru jiným osobám, nebo na něj průmyslový vzor převést a bránit třetím osobám užívat jej bez souhlasu. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům.
V případě neoprávněného zásahu do práv vlastníka, může se vlastník u soudu domáhat:
- zákazu rušení práva,
- odstranění následků,
- náhrady škody,
- přiměřeného zadostiučinění při způsobení nemajetkové újmy i v penězích,
- zničení výrobků, materiálu a nástrojů k výrobě.
Vlastník má vůči každému, kdo jeho právo porušuje nebo ohrožuje, právo na informaci o původu výrobku ztělesňujícího jeho průmyslový vzor.

Původce průmyslového vzoru a zaměstnanecký průmyslový vzor

Omezení práv
Práva ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahuje na:
a) jednání třetích osob uskutečněná pro neobchodní účely,
b) jednání třetích osob uskutečněná pro experimentální účely,
c) jednání třetích osob spočívající v reprodukci pro účely citace nebo výuky, za předpokladu, že tato jednání jsou slučitelná s poctivou obchodní praxí a nejsou nepřiměřeně na úkor řádnému užívání průmyslového vzoru a že je uveden zdroj,
d) zařízení lodí a letadel registrovaných v jiné zemi, dostanou-li se přechodně na území České republiky,
e) dovoz náhradních dílů a příslušenství do České republiky za účelem opravy takového dopravního prostředku,
f) uskutečnění oprav tohoto dopravního prostředku.
Práva se dále nevztahují na nakládání s výrobkem uvedeným na trh v České republice se souhlasem vlastníka průmyslového vzoru, který je ztělesněn ve výrobku. Rovněž mohou průmyslový vzor užívat osoby, které mohou prokázat, že započaly v České republice s užíváním shodného nezávisle vytvořeného průmyslového vzoru před podáním přihlášky zapsaného vzoru.

Zápis do rejstříku užitných vzorů

3.4.2. Zápis do rejstříku užitných vzorů
Zápis do rejstříku užitných vzorů vyžaduje podání písemné přihlášky užitného vzoru u Úřadu. Přihláška užitného vzoru smí obsahovat jen jedno technické řešení nebo skupinu řešení, která jsou navzájem spojena tak, že uskutečňují jedinou technickou myšlenku.
Další náležitosti přihlášky:
- žádost o zápis do rejstříku, včetně názvu užitného vzoru,
- popis technického řešení,
- návrhy na ochranu,
- původce.
Správní poplatek za podání přihlášky užitného vzoru činí 1.000,- Kč. Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. Úřad přizná přihlášce datum podání z původní přihlášky vynálezu k patentu na stejné technické řešení, požádá-li o to stejný přihlašovatel do 2 měsíců od rozhodnutí Úřadu o přihlášce vynálezu a pokud přiloží k žádosti přihlášku vynálezu.
Splňuje-li přihláška zákonné podmínky a není-li její předmět zjevně vyloučen z ochrany, zapíše Úřad užitný vzor do rejstříku, aniž provádí průzkum. Řízení o zápisu užitného vzoru je založeno na tzv. registračním principu a k zápisu užitného vzoru do rejstříku dochází obvykle do 3 měsíců od podání přihlášky.

Účinky užitného vzoru

3.4.3. Účinky užitného vzoru
Zápisem užitného vzoru do rejstříku vzniká ochrana. Přihlašovateli, který se zápisem užitného vzoru do rejstříku stává majitelem užitného vzoru, vydá Úřad osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku a zápis užitného vzoru do rejstříku oznámí ve Věstníku.
Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit. Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést. Práva vyplývající z patentu uděleného na základě přihlášky vynálezu s pozdějším právem přednosti nesmějí být v případě střetu vykonávána bez souhlasu majitele užitného vzoru.

3.4.4. Trvání ochrany
Užitný vzor platí čtyři roky ode dne podání přihlášky. Úřad dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o tři roky. Správní poplatek za podání žádosti o prodloužení platnosti užitného vzoru činí poprvé 3.000,- Kč a podruhé 6.000,- Kč. O prodloužení doby platnosti užitného vzoru lze požádat nejdříve v posledním roce jeho platnosti.

Užitný vzor zaniká:
- uplynutím doby jeho platnosti,
- a v případě, že se majitel užitného vzoru vzdá (v tomto případě ochrana zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele užitného vzoru dojde Úřadu).
Výmazem užitného vzoru z rejstříku, který Úřad provede na návrh každého, zaniká:
a) není-li technické řešení způsobilé k ochraně,
b) je-li předmět užitného vzoru již chráněn patentem s účinky na území České republiky či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti,
c) jestliže předmět užitného vzoru jde nad rámec původního podání přihlášky užitného vzoru.
Výmaz užitného vzoru z rejstříku má účinky, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku zapsán.
Návrh na výmaz musí být opřen o důvody a důkazy, které se nedají dodatečně měnit, k těmto se přihlašovatel musí písemně vyjádřit v Úřadem určené lhůtě, jinak Úřad určitý vzor vymaže z rejstříku. Po doručení vyjádření musí Úřad o návrhu rozhodnout.

Užitný vzor v soudním řízení
Úřad na návrh odejme užitný vzor majiteli, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na užitný vzor nepříslušelo, jelikož nebyl původcem ani jeho nástupcem. Na návrh podaný do1 měsíce od pravomocného rozhodnutí soudu zapíše Úřad oprávněnou osobu do rejstříku jako majitele užitného vzoru.

PRŮMYSLOVÝ VZOR

3.5. PRŮMYSLOVÝ VZOR

Právní úprava ochrany průmyslového vzoru je obsažena v zákoně č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů.
Za průmyslový vzor podle tohoto zákona se považuje vzhled výrobku nebo jeho části, je-li nový a má-li individuální povahu spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Za výrobek se považuje průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, součástky tvořící složený výrobek, obal, úprava, grafický symbol a topografický znak. Novost je dána, nebyl-li před podáním přihlášky veřejnosti zpřístupněn průmyslový vzor shodný, tedy takový, který se liší svými znaky jen nepodstatně.
Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru. Zpřístupněn veřejnosti byl, pokud byl zveřejněn po zápisu v rejstříku, vystaven, užíván v obchodě nebo jinak zveřejněn.
Individuální povahu vzor vykazuje, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.
Úřad nezapíše do rejstříku průmyslových vzorů průmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo dobrými mravy a tehdy, je-li v rejstříku zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.

Ochrana
Rozsah ochrany průmyslového vzoru je dán jeho vyobrazením zapsaným v rejstříku s výjimkou jeho funkčních a reprodukčních znaků. Zapsaný vzor je chráněn po dobu 5 let od podání přihlášky a tuto dobu lze opakovaně obnovit vždy o 5 let až na celkovou dobu 25 let. Žádost o obnovu ochrany se podává v posledním roce období ochrany, nejpozději však do 6ti měsíců po jejím uplynutí.

ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY

3.3. ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY
Zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích upravuje též otázku zlepšovacích návrhů, které definuje jako technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat. Práva ze zlepšovacích návrhů nevzniknou, brání-li jim práva z patentu.
Na rozdíl od vynálezů a průmyslových vzorů, které ožívají tzv. formální ochrany, neexistuje žádný rejstřík zlepšovacích návrhů, a ke vzniku ochrany není zapotřebí žádného formálního aktu Úřadu ani jiného státního orgánu.
Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému zaměstnavateli, jestliže se zlepšovací návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele. Zlepšovatel má právo se zlepšovacím návrhem nakládat bez omezení, jestliže s ním zaměstnavatel ve lhůtě dvou měsíců od nabídky zlepšovacího návrhu neuzavřel smlouvu o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj. Právo využívat návrh vzniká uzavřením smlouvy se zlepšovatelem.

UŽITNÉ VZORY

3.4. UŽITNÉ VZORY
3.4.1. Pojem užitného vzoru
Právní úprava užitných vzorů ke obsažena v zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.
Užitným vzorem se chrání technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky, čímž se rozumí vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Technické řešení je průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti. Nejedná se tedy o technická řešení jako výsledek vynálezecké činnosti, ale o výsledek vlastní tvořivé práce. Původem užitného vzoru tedy může být jen fyzická osoba nebo několik fyzických osob.
Technickými řešeními podle tohoto zákona nejsou zejména objevy, vědecké teorie a matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů a pouhé uvedení informace.
Z ochrany jsou též vyloučena:
- technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
- odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
- způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Řízení o udělení patentu

Řízení o udělení patentu – pokr.
Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu; k připomínkám Úřad přihlédne při úplném průzkumu přihlášky vynálezu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu. Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu v druhé fázi řízení na žádost přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední. Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu a nelze ji vzít zpět a správní poplatek za její podání činí 3.000,- Kč.
Řízení o přihlášce vynálezu, jehož předmět splňuje stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatil poplatek, končí udělením patentu. Úspěšný přihlašovatel se stává majitelem patentu, což osvědčuje patentová listina vydaná Úřadem. Zamítnutím řízení končí v případě, že nejsou splněny podmínky pro udělení patentu, nebo zastavením řízení, jestliže přihlašovatel neodstranil ve stanovené lhůtě vady přihlášky nebo nezaplatil správní poplatek nebo podal žádost o provedení úplného průzkumu po uplynutí lhůty.
Proti rozhodnutí úřadu o zamítnutí přihlášky, přičemž Úřad je předtím povinen umožnit přihlašovateli vyjádřit se k připomínkám 3. osob a ostatním podkladům pro rozhodování, lze podat rozklad lhůtě 1 měsíce od doručení zamítavého rozhodnutí. V opravném řízení rozhoduje předseda Úřadu a toto rozhodnutí je v řízení konečné.

Vynález v soudním řízení
Soudy nepřezkoumávají rozhodnutí Úřadu o přihlášce. V jejich kompetenci je rozhodování sporu o původcovství vynálezu a o právo na patent. Po dobu soudního řízení o právo na patent se přerušuje řízení před Úřadem. Podle pravomocného rozhodnutí soudu úřad přepíše osobu přihlašovatele nebo majitele patentu a přihlášku vynálezu nebo patent ve prospěch osoby jíž tato práva přísluší, resp. ve prospěch soudem určeného původce vynálezu.

Zánik a zrušení patentu

3.2.5 Zánik a zrušení patentu
Patent zanikne, jestliže:
a) uplyne doba jeho platnosti,
b) majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné správní poplatky za udržování platnosti patentu,
c) majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.
Zánik patentu nastává přímo ze zákona.

Úřad patent zruší, jestliže se dodatečně zjistí:
a) že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti,
b) že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit,
c) že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen,
d) že majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby (§ 29).

Pojem původce a majitele práv k patentu, spolupůvodce, vynález vytvořený v pracovním poměru

3.2.3. Pojem původce a majitele práv k patentu, spolupůvodce, vynález vytvořený v pracovním poměru

Zásadně platí, že majitelem práv k patentu je jeho původce, tj. ten, kdo vytvořil vynález vlastní tvůrčí duševní činností. Z tohoto důvodu může být původcem vynálezu pouze fyzická osoba. Eventuálně lze patent udělit právnímu nástupci.
Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou ochranu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálovému podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Skončení pracovního poměru se režimu podnikového vynálezu nedotýkají.
Je-li původců vynálezu více, označují se tito jako spolupůvodci, přičemž právo na patent se zde uplatní podle jejich vzájemného podílu na vytvoření vynálezu. Tento podíl se bude určovat zejména v případě uplatňování nároku na odměnu za užívání vynálezu. Jsou-li tito spolupůvodci spolumajiteli patentu, jedná se o tzv. spolumajitelství, přičemž k případnému převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů.

Pojem původce a majitele práv k patentu, spolupůvodce, vynález vytvořený v pracovním poměru

Nakládání s vynálezem
Jiní osoby než majitel patentu mohou vynález využívat na základě písemné licenční smlouvy.
Omezení majitelova práva k patentu je tzv. “nucená licence“, kterou může udělit Úřad na základě odůvodněné žádosti, nevyužívá-li majitel patentu vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy. Nucenou licenci nelze udělit před uplynutím čtyř let od podání přihlášky vynálezu nebo tří let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později nebo může být udělena z důvodu ohrožení důležitého veřejného zájmu (např. zájem na obraně státu, ochraně zdraví nebo životního prostředí). Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Licence je udělena nevýhradně a Úřad stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání licence. Cenu licence stanoví dohoda zúčastněných stran, jinak na žádost soud.
Od nucené licence je třeba odlišit tzv. “nabídku licence“, o kterou se jedná v případě, kdy přihlašovatele, resp. majitel patentu u Úřadu prohlásí, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu. Právo k využití vynálezu pak vznikne každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad nabídku licence vyznačí v patentovém rejstříku. Prohlášení o nabídce licence nelze vzít zpět. Vznikem práva k využití vynálezu není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci, se platí poloviční správní poplatky.

Řízení o udělení patentu

3.2.4. Řízení o udělení patentu
Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu, zaplacením poplatku 1.200,- Kč a probíhá dle správního řízení. V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je jeho původce. Přihláška vynálezu smí obsahovat jen jeden vynález nebo skupinu vynálezů, které jsou navzájem spojeny tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. Další náležitosti přihlášky:
- žádost o udělení patentu, včetně názvu vynálezu,
- patentový návrh,
- anotaci,
- doklad o nabytí práva na patent (není-li původce ani zaměstnavatel).
Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti.
Úřad podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu, zda:
- předmět vynálezu není vyloučen z patentovatelnosti,
- zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění,
- zda přihlašovatel zaplatil příslušné správní poplatky.
Nemá-li přihláška uvedené nedostatky, Úřad přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku, jinak vyzve k odstranění vad přihlášky. Nejsou-li vady v určené lhůtě odstraněny, úřad zastaví řízení. Je-li předmět vynálezu vyloučený z patentovatelnosti, přihlášku zamítne.

Patent a ochrana vynálezu

3.2.2. Patent a ochrana vynálezu
Doba platnosti patentu činí 20 let od podání přihlášky vynálezu a jeho účinky nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu. Majitel patentu má výlučné právo užívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na něj patent převést. Za udržování patentu v platnosti se platí správní poplatky.
Ode dne oznámení o udělení patentu může přihlašovatel požadovat přiměřenou náhradu od toho kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu její předmět užíval. Vynález využívá, kdo při své hospodářské činnosti vyrábí, uvádí do oběhu nebo upotřebí výrobek, který je předmětem vynálezu, nebo při této činnosti používá postup, který je předmětem vynálezu.

Rozsah ochrany
Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy.
Bez souhlasu majitele patent nikdo nesmí:
a) přímo využívat vynález, tedy
- vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat, anebo s ním jiným způsobem nakládat;
- využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
- nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu.
b) nepřímo využívat vynález, tedy dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění.

Majitel patentu má zároveň právo domáhat se toho, aby každý kdo bez jeho souhlasu a neoprávněně patent využívá, takového jednání zanechal, jakož i právo na náhradu škody, která mu tím vznikla. Kromě toho může požadovat také přiměřené zadostiučinění, nevznikla-li škoda.

Patent a ochrana vynálezu

Vyčerpání práv
Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem.

Omezení účinků patentu
Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti (§ 27) využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření.
Práva majitele patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu:
a) na lodích (v lodním tělese, stojích, výstroji, přístrojích u příslušenství) jiných zemí Pařížské úmluvy pouze pro potřeby lodi a loď se dostane do České republiky,
b) při stavbě nebo provozu letadel či vozidel unijních zemí nebo u součásti těchto letadel či vozidel, dostanou-li se přechodně nebo náhodně do České republiky,
c) při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným;
d) při činnosti prováděné pro neobchodní účely;
e) při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely.

Označení původu a zeměpisné označení zboží

Řízení o zápis označení – pokr.
Žádost musí být doložena výpisem z evidence městského orgánu státní správy dosvědčujícím umístění provozovny v daném území. V případě potravin a jiných zemědělských výrobků musí žadatel doložit specifikace charakteristických vlastností produktu a zvláštnosti zeměpisného prostředí. Specifikace podléhá kontrole České zemědělské a potravinářské inspekce.Úřad formálně přezkoumá náležitosti přihlášky a v případě absence zákonné náležitosti vyzve žadatele k jejímu doplnění ve lhůtě nejméně 2 měsíců, jinak řízení zastaví. Není-li označení vyloučeno ze zápisu, Úřad pak označení zapíše do rejstříku, zápis oznámí ve věstníku a žadateli vydá osvědčení o zápisu.
Dnem zápisu do rejstříku vzniká časově neomezená ochrana označení. Oprávněným užívat toto označení je každý, kdo s odpovídající kvalitou či vlastnostmi produkuje zboží na vymezeném území, v případě potravin a zemědělských výrobků je další podmínkou dodržení specifikace produktu. Tato osoba má právo na přijetí do sdružení oprávněných uživatelů označení.

Nakládání s označením
Zapsané označení nemůže být poskytnuto jako zástava, nemůže být licencováno ani převedeno.

Zrušení zápisu
Úřad ex offo nebo na žádost dotčené osoby či kontrolního orgánu zápis označení zruší, zjistí-li, že:
a) označení bylo zapsáno v rozporu se zákonnými podmínkami,
b) odpadly podmínky zápisu,
c) produkt podle kontrolního nálezu nesplňuje podmínky stanovené specifikací na zemědělský výrobek nebo potraviny a to ani po uplynutí kontrolním orgánem stanovené dodatečné lhůty.
Zrušení se zapisuje do Věstníku s uvedením dne, k němuž byl zápis zrušen; v případě sub a) se na označení hledí, jako by nebylo zapsáno.

VYNÁLEZY

3.2 VYNÁLEZY
3.2.1 Vynálezy
Právní úprava vynálezů je obsažena v zákoně č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích a v prováděcí vyhlášce č. 550/1990 Sb. o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů. Aby se jednalo o vynález podle uvedeného zákona, musí být splněny podmínky:
a) vynález musí být “nový“, tzn. že není součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli vynálezu právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti jakýmkoliv způsobem, včetně obsahu starších přihlášek vynálezů podaných v České republice i mezinárodních přihlášek vynálezů.
b) Vynález musí být výsledkem vynálezecké činnosti, tzn. že pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky.
c) Vynález je průmyslově využitelný, tzn. že může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.

Za vynálezy se nepovažují především objevy, vědecké teorie a matematické metody; estetické výtvory; plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti; programy počítačů a pouhé uvedení informace, pokud přihlášky vynálezů nebo patenty týkají pouze těchto předmětů nebo činností.
Na vynálezy, které splňují zákonné podmínky, uděluje Úřad průmyslového vlastnictví patenty, osvědčení o zápise do patentového rejstříku.
Patenty se neudělují na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; na způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí a zvířat a na odrůdy rostlin nebo na plemena zvířat nebo v zásadě na biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat.

Trvání ochrany

Trvání ochrany – pokr.
- v řízení zahájeném na návrh majitele všeobecně známé známky zjistí, že užívání napadené ochranné známky by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobré pověsti všeobecně známé známky nebo jí bylo na újmu, bez ohledu na to, zda napadená ochranná známka byla zapsána pro stejné nebo podobné výrobky či služby. Tak byla na návrh majitele slovní ochranné známky JAGUAR zapsané pro motorová vozidla z rejstříku vymazána kombinovaná ochranná známka JAGUAR pro šicí a pletací stroje.

Dalším výmazovým důvodem je tzv. zdruhovění známky. Zdruhověná znamená přeměnu výlučného práva na pouhé označení druhu výrobku, tj. ochranná známka se stala v obchodním styku označením obvyklým pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána.
V některých případech, předpokládaných v § 26 Zákona, Úřad provede výmaz ochranné známky bez předchozího řízení o výmazu. To nastane, když bude výrokem příslušného soudu zjištěno, že určitá ochranná známka zasahuje do osobnostních práv, do dobré pověsti právnické osoby, popřípadě porušuje autorské právo. Požádá-li oprávněná osoba o výmaz do 6 měsíců od právní moci rozsudku, bude výmaz proveden bez slyšení majitele ochranné známky. Ten mohl svá práva uplatňovat při soudním jednání. Obdobně, když soud zjistí, že užívání ochranné známky je nedovoleným soutěžním jednáním, neboť nepoctivě těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména všeobecně známé známky, bude Úřad respektovat takové soudní rozhodnutí a výmaz známky provede na žádost majitele bez dalšího.

Označení původu a zeměpisné označení zboží

3.1.6 Označení původu a zeměpisné označení zboží
Podmínky získání ochrany označení původu a zeměpisných označení pro zboží stanoví zákon č. 452/2001 Sb. Ochrany se nabývá zápisem do rejstříku vedeného Úřadem.
Pojem označení původu a zeměpisné označení původu zboží se rozumí název území, používaný k označení zboží pocházející z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím se zvláštními přírodními a lidskými faktory (např. plzeňské pivo), přičemž pro potravinářské výrobky lze použít také tradiční, třeba i nezeměpisné označení pro zboží pocházející z vymezeného území (např. olomoucké tvarůžky).
Zeměpisným označením se rozumí název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu (např. české sklo).

Do rejstříku nelze zapsat:
- označení znějící pravdivě co do území původu zboží, avšak přesto způsobilé vyvolat mylnou doměnku, že pochází z jiného území (homonymní názvy),
- obecný název druhu zboží, tedy označení, které se stalo pro takové zboží běžným názvem (např. kolínská voda),
- označení shodné s již chráněným označením (ochrannou známkou, odrůdou rostlin nebo plemen zvířat), pokud hrozí klamná doměnka o skutečném původu zboží.

Označení původu a zeměpisné označení zboží

Právo z ochrany
Zapsaná označení nelze:
a) přímo či nepřímo obchodně užívat pro zboží na něž se nevztahuje, je-li takové zboží srovnatelné se zapsaným zbožím nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení,
b) zneužít, napodobit nebo připomínat, byť společně se skutečným původem zboží, ani přeložit nebo doplnit výrazem jako “druh“, “typ“, “metoda“, “na způsob“, “napodobeno“ nebo podobným výrazem,
c) použít lživě či klamavě na obalech, reklamních materiálech, dokumentech týkajících se zboží a přepravních obalech,
d) k ostatním jednání vedoucímu ke klamavé doměnce o původu zboží.
Soud na návrh každého může uložit:
1. zákaz užívat zapsané označení pro srovnatelné zboží,
2. stáhnutí z trhu srovnatelného zboží označeného způsobem ohrožujícím nebo porušujícím práva ze zapsaného označení.
Na návrh nositele práv ze zapsaného označení soud:
- přizná právo na informace o původu srovnatelného zboží,
- nařídí zničit srovnatelné zboží.

Řízení o zápis označení
Řízení o zápis označení do rejstříku probíhá dle správního řádu a zahájí se podáním žádosti u Úřadu, ke které je oprávněno sdružení výrobců nebo zpracovatelů pro zboží vyrobené, zpracované anebo připravené na území. Jednotlivá osoba může podat žádost, jestliže zboží produkuje jako jediná.
Žádost obsahuje:
a) znění označení původu,
b) název, popřípadě obchodní firmu a sídlo nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě i jeho zástupce,
c) zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba, zpracování a příprava zboží,
d) označení provozovny, která zboží opatřované označením původu vyrábí, zpracovává a připravuje v místě, jehož zeměpisný název je části označení původu,
e) výčet zboží, jehož se má označení původu týkat,
f) popis vlastností nebo kvalitativních znaků zboží, které jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím..

Řízení o zápisu ochranné známky

Omezení práv majitele
Práva majitele jsou v některých případech omezena.
Jedná se o povinnost majitele strpět, jestliže třetí osoby v obchodním styku užívají:
a) své jméno, příjmení, pseudonym, název, popřípadě obchodní jméno, adresu, údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, času výroby výrobku nebo poskytnutí služby, popřípadě i jiných vlastností výrobku, přesto, že tyto údaje jsou shodné či zaměnitelné s ochrannou známkou, popřípadě tvoří součást ochranné známky, avšak jen za předpokladu, že tyto údaje jsou používány v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy soutěže.
b) označení shodné s ochrannou známkou, jestliže je to nezbytné k vyznačení účelu výrobku, zejména jeho příslušenství nebo náhradních dílů, nebo druhu poskytované služby, za předpokladu, že je užíváno v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy soutěže.
c) shodného nebo zaměnitelného označení jeho držitelem, jestliže toto označení získalo v České republice v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky rozlišovací způsobilost pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby svého držitele.
d) shodné či zaměnitelné ochranné známky s pozdějším právem přednosti, jestliže její užívání strpěl po dobu 5 let ode dne, kdy se o tomto užívání dozvěděl, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.
e) Majitel ochranné známky s pozdějším právem přednosti není oprávněn bránit v užívání shodné či zaměnitelné ochranné známky s dřívějším právem přednosti, i kdyby majitel ochranné známky s dřívějším právem přednosti svá práva z ochranné známky nemohl podle odstavce d) uplatnit.
Dalším omezením je také ustanovení § 17 o tzv. vyčerpání práv. jestliže majitel známky uvedl sám nebo na základě licenční smlouvy výrobky pod svojí ochrannou známkou na trh, nemůže zakázat třetím osobám užívání své známky ve vztahu k těmto výrobkům, ledaže po uvedení výrobků na trh došlo k jejich podstatné změně nebo zhoršení jejich stavu nebo vlastností.

Licence a další dispozice

3.1.4 Licence a další dispozice
majitel známky může právo užívat ochrannou známku poskytnout fyzické nebo právnické osobě, předmětem jejíhož podnikání jsou dotčené výrobky nebo služby. Licenční smlouva se řídí obchodním zákoníkem, musí být písemná a je nutno stanovit, zda jde o licenci výlučnou nebo nevýlučnou. Smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku. O zápis je povinen požádat majitel ochranné známky.
Značným posílením postavení majitele známky je možnost jejího poskytnutí jako zástavy. Tato možnost je výlučným právem majitele a nemá ji tedy ani osoba oprávněná užívat známku na základě licenční smlouvy. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku na základě žádosti podané zástavním věřitelem. Zástavou nemůže být kolektivní ochranná známka.
Majitel ochranné známky ji může buď pro všechny výrobky nebo služby nebo pro jejich část převést písemnou smlouvou na jinou osobu, jestliže tyto výrobky nebo služby jsou k datu uzavření písemné smlouvy o převodu předmětem jejího podnikání. Smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku ochranných známek, o který žádá nabyvatel.
Ochranná známka přechází na nového majitele v případech stanovených zvláštními právními předpisy. Přechod ochranné známky nabývá účinnosti zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad nabyvatel ochranné známky.

Trvání ochrany

3.1.5. Trvání ochrany
Ochranná doba ochranné známky je deset let od podání přihlášky u Úřadu a na žádost majitele podanou u Úřadu nejdříve v posledním roce ochranné doby a nejpozději šest měsíců po jejím uplynutí se obnoví vždy o dalších deset let.
Ochranná známka zaniká buď přímo ze zákona a nebo na základě rozhodnutí Úřadu, tedy výmazem z rejstříku. Ze zákona zaniká:
- uplynutím ochranné doby, aniž byla včas obnovena,
- zánikem právní subjektivity majitele ochranné známky, aniž došlo k jejímu převodu nebo přechodu,
- vzdáním se práva prohlášením majitele.
Majitel známky, na níž váznou práva třetích osob, musí v případě vzdání se práva uspokojit práva těchto osob, jinak k zániku nedojde (známka je zástavou, předmětem licenční smlouvy nebo konkurzní podstaty).
Na základě řízení o výmazu Úřad vymaže ochrannou známku jestliže:
- byla zapsána v rozporu s ustanovením známkového zákona (to neplatí v případě, kdy známka byla zapsána přesto, že dosud nezískala rozlišovací způsobilost, ale získá ji až po zápisu),
- nebyla v České republice bezdůvodně užívána po dobu nejméně pěti let před zahájením řízení o výmazu (užívání ochranné známky třetí osobou na základě smlouvy se považuje za řádné užívání),
- v řízení zahájeném na návrh majitele ochranné známky s dřívějším právem přednosti zjistí, že napadená ochranná známka je zapsána pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby (nevymaže, pokud navrhovatel vědomě strpěl užívání po dobu 5 let od zápisu),

Řízení o zápisu ochranné známky

Námitky proti zápisu
Proti zápisu zveřejněného označení může ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění podat u Úřadu zdůvodněné námitky:
a) majitel, popřípadě přihlašovatel zaměnitelné ochranné známky s dřívějším právem přednosti, je-li tato ochranná známka zapsána, popřípadě přihlášena pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby (známka se pokládá za zaměnitelnou, jestliže je natolik podobná dřívější známce, užívané pro označování stejného či podobného zboží nebo služeb, že spotřebitel může být uváděn v omyl o jejich původu),
b) majitel starší shodné či zaměnitelné známky, která se před podáním přihlášky stala ve smyslu Pařížské úmluvy nebo jako důsledek propagace této ochranné známky v České republice v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou pro svého majitele a jeho výrobky či služby (dále jen „všeobecně známá známka”),
c) držitel shodného nebo zaměnitelného označení, které v České republice v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky získalo rozlišovací způsobilost pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby tohoto držitele (ten, kdo své výrobky nebo služby pod tímto označením uváděl na trh nejméně dva roky před podáním námitkami napadení přihlášky,
d) podnikatel, zapsaný před datem podání přihlášky do obchodního nebo obdobného rejstříku, jestliže jeho obchodní jméno, nebo jeho podstatná část, je shodné nebo zaměnitelné se zveřejněným označením a jestliže vyrábí stejné nebo podobné výrobky nebo poskytuje stejné nebo podobné služby, pro které je zveřejněné označení přihlášeno, nebo jsou takové výrobky předmětem jeho obchodní činnosti,
e) fyzická osoba, jejíž jméno a příjmení nebo vyobrazení, popřípadě pseudonym, jsou shodné či zaměnitelné se zveřejněným označením, jestliže zápis tohoto označení do rejstříku může zasáhnout do jejích práv na ochranu osobnosti (např. při použití jména mimořádně populární osobnosti),
f) majitel staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, jestliže jeho předmět je shodný či zaměnitelný se zveřejněným označením,
g) ten, jemuž náležejí práva k autorskému dílu, je-li shodné či zaměnitelné se zveřejněným označením, jestliže jeho užitím by mohla být dotčena práva k autorskému dílu.

S řádně podanými námitkami seznámí Úřad přihlašovatele a vyzve jej, aby se ve stanovené lhůtě k nim vyjádřil. Tato lhůta nesmí být kratší než deset dnů. Nevyjádří-li se přihlašovatel ve stanovené lhůtě k námitkám, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Rozhodnutí, jímž se námitky zamítají, je přezkoumatelné soudem v rámci správního soudnictví. Nejsou-li uplatněny žádné oprávněné námitky, Úřad známku zapíše do rejstříku. Tím se přihlašovatel stává majitelem ochranné známky.

Řízení o zápisu ochranné známky

Práva majitele ochranné známky
Práva majitele ochranné známky vznikají registrací na základě podané přihlášky. Jsou upravena v Zákoně výčtem činností, ke kterým je oprávněn pouze majitel, a výčtem činností, které je majitel ze zákona oprávněn zakázat všem třetím osobám.
Majitel ochranné známky má především výlučné právo označovat ochrannou známkou své výrobky a služby, pro které je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami např. na obalech, fakturách a propagačních materiálech. Současně je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku R v kruhu. Jelikož jde o právo výlučné, nesmí nikdo bez souhlasu majitele užívat označení shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou pro stejné nebo podobné výrobky nebo je užívat ve spojení s těmito výrobky nebo službami. Dále je majitel oprávněn požadovat na vydavateli periodické či neperiodické publikace, aby uvedl informaci, že v této publikaci použité označení je ochrannou známkou.
Majitel má rovněž vůči každému, kdo uvádí nebo hodlá uvést na trh výrobky či služby, právo na informaci o původu výrobků či dokladů provázejících výrobky nebo služby, na nichž je umístěno označení shodné nebo zaměnitelné s jeho ochrannou známkou.
Tato práva spolu s ustanovením o nepropuštění výrobků celnicí výrazně posilují postavení majitele ochranné známky.
Majitel ochranné známky prokazuje svá práva osvědčením o zápisu ochranné známky, případně výpisem z rejstříku ochranných známek.
V případě porušení některého ze svých práv se majitel známky může žalobou u příslušného soudu domáhat zákazu takového jednání a stažení neoprávněně označených z trhu. Dále může majitel ochranné známky požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničit materiál a nástroje určené nebo používané výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. V případě nemajetkové újmy má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat v peněžitém plnění.

OCHRANNÉ ZNÁMKY

Označení, která nemají dostatečnou rozlišovací způsobilost dle písm. b) až d), mohou být zapsána, jestliže přihlašovatel prokáže, že takové označení užívání v obchodním styku, které započalo nejméně dva roky před podáním přihlášky, získalo rozlišovací způsobilost pro jeho výrobky nebo služby.
Relativními překážkami jsou skutečnosti plynoucí ze starších práv třetích osob. Podmínky zápisné způsobilosti uvedené v § 3 odst. 1 a 2 zkoumá Úřad před zveřejněním přihlášky, zatímco relativní překážky uvedení v § odst. 3 zkoumá Úřad až na základě řádně a důvodně podaných námitek podle § 9 Zákona až po zveřejnění přihlášky.
Úřad podle § 3 odst. 1 nezapíše označení shodné s ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného majitele pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby s dřívějším právem přednosti, popřípadě obsahuje prvky přihlášeného označení či zapsané ochranné známky, které by mohly vést k záměně. Toto označení může být zapsáno, jestliže majitel nebo přihlašovatel ochranné známky s dřívějším právem přednosti udělí písemný souhlas se zápisem tohoto označení do rejstříku ochranných známek.
Úřad dále nezapíše označení shodné s ochrannou známkou, jestliže je přihláška podána před uplynutím dvou let od zániku ochranné známky, ledaže by o zápis požádal její poslední majitel, respektive jeho právní zástupce. To platí jen v případě zániku ochranné známky z důvodu neprodloužení ochranné doby. Tato lhůta brání tomu, aby si bezprostředně po zániku známky přihlásil shodné označení jiný subjekt, čímž by mohlo dojít ke klamání spotřebitelů a odběratelů o původu zboží.

Druhy ochranných známek

3.1.2 Druhy ochranných známek
Ochranné známky lze třídit z několika hledisek.
Podle formy to mohou být zejména známky:
 slovní (“Škoda“),
 slovní grafické (“Pilsner Urquell“ na etiketách láhví),
 písmenné (“IBM“),
 číselné (“4711“),
 obrazové (zelený krokodýl “Lacoste“),
 prostorové (tvar láhve “Coca-Cola“).

Podle subjektu, pro který jsou zapsány, se dělí ochranné známky na individuální a kolektivní
 Individuální známka slouží k označování výrobků nebo služeb jediného podnikatele.
 Kolektivní známka je označením, které používají podnikatelé (právnické osoby) za účelem odlišení své činnosti jako skupiny od jiných podnikatelů.
Z povahy kolektivní známky plyne omezení nakládání s předmětem práva. Nelze k ní především udělit licenci, nemůže být převedena na jiného majitele a nemůže být poskytnuta jako zástava.

Jako zvláštní ochrannou známku Zákon označuje všeobecně známou známku. Ta je definována v § 9 odst. 1 písm. b) Zákona jako známka, kterou většina spotřebitelské veřejnosti spojuje s určitým výrobcem a jejímu majiteli se přiznává ochrana i nad rámec seznamu zboží, pro které je známka zapsána, jestliže by označení jiného zboží touto známkou ukazovalo na vztah mezi tímto zbožím a majitelem všeobecně známé známky, a jestliže existuje pravděpodobnost, že užívání všeobecně známé známky třetí osobou by mohlo poškodit zájmy majitele tohoto druhu ochranné známky. Je tedy chráněna i proti označením jiného druhu zboží či služeb. Ochrana všeobecně známé známky není podmíněna registrací v České republice; všeobecně známá známka se takovou stává na základě existujícího stavu. Ten může také vzniknout jako výsledek propagační činnosti majitele známky v České republice.

Řízení o zápisu ochranné známky

3.1.3 Řízení o zápisu ochranné známky
Pro řízení o ochranných známkách se použije správní řád kromě případů, kdy Zákon stanoví jinak.

Přihláška k zápisu
O zápis označení do rejstříku ochranných zámek se žádá přihláškou podanou u Úřadu. Přihlašovatelem může být fyzická nebo právnická osoba (i zahraniční), a to pro výrobky nebo služby, které jsou ke dni podání přihlášky předmětem jejího podání. Jestliže by Úřad zjistil, že seznam přihlašovaných výrobků a služeb není v souladu s předmětem podnikání, může známku vymazat z rejstříku. Přihláška musí obsahovat údaje o přihlašovateli, dále znění nebo vyobrazení přihlašovaného označení (u prostorového označení jeho plošné vyobrazení), seznam výrobků nebo služeb, pro něž má být ochranná známka zapsána, spolu s uvedením tříd pro účely zápisu známek. Podáním přihlášky se všemi náležitostmi vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo zaměnitelné ochranné známky pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby.
Každou přihlášku, kterou Úřad obdrží, podrobí nejdříve formálnímu a poté věcnému průzkumu. Při formálním průzkumu se zkoumá, zda přihláška obsahuje všechny podstatné náležitosti. Není-li tomu tak, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. V rámci věcného průzkumu Úřad zkoumá, zda přihlašované označení splňuje podmínky zápisné způsobilosti a zda není dána některá z překážek zápisu podle § 2 a § 3 odst. 1 a 2 Zákona. Jestliže přihlašované označení nesplňuje podmínky pro zápis, Úřad přihlášku zamítne, jinak ji zveřejní ve Věstníku Úřadu.
Zveřejněním přihlášky je ukončena veřejnoprávní fáze posuzování zápisné způsobilosti přihlašovaného označení a je tvořen základní předpoklad pro možnost uplatnění třetích osob v rámci nově zavedeného námitkového řízení. Jeho smyslem je jednak ochrana práv třetích osob a jednak prohloubení právní jistoty přihlašovatelů spočívající ve snížení pravděpodobnosti napadení jejich registrované ochranné známky výmazem z důvodu kolize s právy jiných subjektů.

PRÁVA PRŮMYSLOVÁ

III. PRÁVA PRŮMYSLOVÁ

3.1 OCHRANNÉ ZNÁMKY
3.1.1 Pojem ochranné známky
Ochranná známka je nehmotným statkem patřícím mezi práva průmyslová, je právem na označení. Právní úprava ochranných známek je u nás zakotvena v zákoně č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách (dále jen „Zákon“) a v prováděcí vyhlášce č. 13/1995 Sb. k tomuto zákonu.
Ochrannou známku vymezuje Zákon jednak pozitivně a jednak negativně. Pozitivní vymezení spočívá v určení druhu a forem označení, která jsou způsobilá k ochraně, a v určení základní funkce předmětu práva.
Zákon definuje ochrannou známku: § 1 Ochrannou známkou je označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo jeho obalu, popřípadě jejich kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů a zapsané do rejstříku ochranných známek (dále jen „rejstřík”), vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad”).
Zabezpečení plnění rozlišovací funkce pak závisí na negativním vymezení pojmu ochranné známky, podle § 2 a 3 Zákona. Tato ustanovení obsahují výluky ze zápisné způsobilosti neboli pozastavovací důvody. Tyto překážky se dělí na absolutní a relativní.

OCHRANNÉ ZNÁMKY

Absolutními překážkami jsou ty, které mají veřejnoprávní povahu, a které by způsobili, že známka by bez jejich odstranění neplnila ani své základní funkce. Ze zápisu do rejstříku je podle § 2 Zákona vyloučeno:
a) označení, které nemůže být graficky znázorněno,
b) označení, které nemá způsobilost rozlišit výrobky nebo služby (za takové se obecně považuje označení, ze kterého není běžný spotřebitel schopen rozlišit výrobky nebo služby),
c) označení, které je tvořeno výlučně ze značek nebo údajů sloužících v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty nebo jiných vlastností výrobků nebo služeb, z údajů o zeměpisném původu nebo o době výroby výrobku či poskytnutí služby (např. druhová označení jako “čerstvé maso“ pro maso, “boty“ pro obuv nebo “židle“ pro nábytek, dále Deník “Morava“),
d) označení, které výlučně sestává ze značek nebo označení obvyklých v běžném jazyce nebo užívaných v dobré víře a obchodních zvyklostech (např. ČSN, §),
e) označení tvořené výlučně tvarem výrobku, který vyplývá z jeho povahy, nebo je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo dává tomuto výrobku podstatnou užitnou hodnotu (např. vypodobení jízdního kola či automobilu),
f) označení, které odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům (např. urážlivá označení nebo symboly podporující rasismus, fašismus nebo drogy),
g) označení, které může klamat veřejnost zejména o povaze, jakosti nebo zeměpisném původu výrobků nebo služeb (obecně se za klamavost pokládá vytváření dojmu, že jde o soutěžitelův výrobek),
h) označení, jehož užívání by bylo v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv (např. vlajky a státní znaky, zkratky a názvy mezinárodních organizací),
i) označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly,
j) označení přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisný údaj, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ.

KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV

2.5 KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV

Účelem kolektivní správy práv je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti. Kolektivní správce zastupuje větší počet osob, jímž přísluší:
a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,
b) ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu nebo
c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci.
Výkonem kolektivní správy není zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy ani příležitostné či krátkodobé zastupování osob, jímž přísluší předmětná práva ohledně jiných než povinně spravovaných práv.

Povinně kolektivně spravované práva
Povinně kolektivně spravovanými právy jsou:
1. právo na odměnu za:
a) užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,
b) užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,
c) zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu,
d) zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu na podkladě grafického vyjádření jejím přenesením pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na jiný hmotný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby,
e) opětný prodej originálu díla uměleckého,

KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV

Povinně kolektivně spravované práva – pokr.
2. právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,
3. právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům.
Pro tento výkon práv a pro domáhání se nároku na vydání bezdůvodného obohacení v této souvislosti jsou jejich nositelé zastupováni ze zákona příslušným kolektivním správcem.

Kolektivní správce
Právnická osoba se sídlem v České republice, která sdružuje zastupované nositele práv a která získala oprávnění k výkonu kolektivní správy, je kolektivním správcem. Kolektivní správa není podnikáním, je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje Ministerstvo kultury.
Ministerstvo kultury dozoruje výkon kolektivní správy a je oprávněno:
a) vyžádat si potřebné informace a podklady,
b) zjišťovat porušování povinností,
c) ukládat povinnost k nápravě v přiměřené lhůtě,
d) ukládat pokutu až do výše 50.000,- Kč za porušení povinnosti,
e) odejmout oprávnění ke kolektivní správě, jestliže:
1. dodatečně zjistí, že kolektivní správce nesplňuje předpoklady pro udělení oprávnění nebo že tyto odpadly,
2. kolektivní správce o to požádá.

ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE

2.4 ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE
Databáze a její pořizovatel
Databáze je soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných (např. elektronicky). Je-li kvalitativně nebo kvantitativně podstatným vkladem k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, náleží jejímu pořizovateli zvláštní právo.
Pořizovatelem databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Obsah zvláštního práva pořizovatele
Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva. Toto právo je převoditelné.
Vytěžováním databáze je jakýkoliv přepis obsahu celé nebo podstatné části databáze na jiný podklad. Zužitkováním databáze je jakékoliv zpřístupnění veřejnosti obsahu podstatné části nebo celé databáze rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu. Opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí databáze není dovoleno.
Omezení práva
Do práva pořizovatele databáze nezasahuje oprávněný uživatel, který nepodstatné části veřejnosti zpřístupněné databáze užívá běžně a přiměřeně vytěžováním nebo zužitkováváním k jakémukoliv účelu, nikoliv však systematicky či opakovaně a bez způsobení újmy pořizovateli databáze, autorům ani nositelům práv k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.

Bezúplatná zákonná licence
Oprávněný uživatel databáze zpřístupněné pořizovatelem může vytěžovat a zužitkovávat podstatnou část obsahu databáze pro:
a) svou osobní potřebu,
b) účely vědecké nebo vyučovací v odůvodněném rozsahu, pokud uvede pramen,
c) účely veřejné bezpečnosti, správního nebo soudního řízení.

ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE

Trvání práva
Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění. Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva.

Autorskoprávní režim
Pro pořizovatele databáze platí obdobně úprava práva autorského a to zejména:
1. Vyjma vystavování, půjčování a sdělování veřejnosti lze databázi užít stejnými způsoby jako autorské dílo.
2. Databázi lze volně užít pro osobní potřebu.
3. Práva pořizovatele databáze k databázi jsou chráněny jako práva autorská. Za porušení těchto práv se nepovažuje provedení zaměnitelné databáze.
4. Databázi lze užít na základě licenční smlouvy, avšak pořizovatel databáze nemá nárok na dodatečnou odměnu, nejsou pro něj dány důvody pro odstoupení od smlouvy a nemůže uzavřít nakladatelskou licenci.

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu

2.3.4 Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu

Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce
Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.

Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu
Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění výkonu tohoto práva. Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.
Právem užít zvukově obrazový záznam je:
1. právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,
2. právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
3. právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
4. právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
5. právo na vysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu veřejnosti.
Výrobce zvukově obrazovému záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu.

Trvání práva
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukově obrazového záznamu. Pokud byl v této době zveřejněn zvukově obrazový záznam, pak tato práva zanikají až za 50 let od zveřejnění záznamu. Po uplynutí této doby se zvukově obrazový záznam stává volným.

Právo rozhlasového a televizního vysílatele

2.3.5 Právo rozhlasového a televizního vysílatele

Vysílání a vysílatel
Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na sou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejnosti.

Obsah práva vysílatele
Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Právo vysílatele je převoditelné.
Právem užít vysílání je:
1. právo na záznam vysílání,
2. právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,
3. právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání,
4. právo na sdělování vysílání veřejnosti.

Trvání práva vysílatele
Právo vysílatele trvá 50 let od vytvoření vysílání. Pokud byl v této době zveřejněn záznam tohoto vysílání, pak tato práva zanikají až za 50 let od zveřejnění záznamu vysílání. Po uplynutí této doby se vysílání stává volným.

Autorskoprávní režim

2.3.6 Autorskoprávní režim
Pro výrobce k záznamům a pro vysílatele k jejich vysílání platí obdobně úprava práva autorského a to zejména:
1. Za záznamy a vysílání se považují záznamy a vysílání dokončené i jejich vývojové fáze a části.
2. Vyjma vystavování, půjčování a sdělování veřejnosti lze záznamy a vysílání užít stejnými způsoby jako autorské dílo.
3. Záznamy a vysílání lze volně užít pro osobní potřebu.
4. Za bezúplatnou zákonnou licenci pro užití záznamů a vysílání se považuje: a) citace,
b) úřední a zpravodajská licence,
c) užití v rámci obřadů,
d) rozmnožování nevýdělečným zařízením,
e) půjčování a pronájem nevýdělečných zařízením.
5. Práva výrobců záznamů a vysílatelů k záznamům a vysílání jsou chráněny jako práva autorská. Za porušení těchto práv se nepovažuje provedení zaměnitelného záznamu a vysílání.
6. Záznamy a vysílání lze užít na základě licenční smlouvy, přičemž výrobci záznamů a vysílatelé nemají ze zákona nárok na dodatečnou odměnu. Nelze uzavřít nakladatelskou licenci a není stanoven zákonný důvod pro odstoupení od smlouvy.

2.3.7 Právo nakladatele
Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu jim vydaného díla.

Obsah práva výkonného umělce

Autorskoprávní režim
Pro výkonného umělce a jeho umělecký výkon platí obdobně úprava práva autorského a to zejména:
1. Za umělecký výkon se považuje výkon dokončený i jeho vývojové fáze a části.
2. Právo výkonného umělce vzniká okamžikem provedení uměleckého výkonu ve vnímatelné podobě a právní existence uměleckého výkonu je nezávislá na případném nosiči jeho záznamu.
3. Vyjma vystavování lze umělecký výkon užít stejnými způsoby jako autorské dílo.
4. Umělecký výkon lze volně užít pro osobní potřebu, lze zhotovit rozmnoženinu pro stejný účel nebo pro účel předvedení uměleckého výkonu zákazníkovi při prodeji zboží.
5. Za bezúplatnou zákonnou licenci pro užití uměleckého výkonu se považuje: a) citace,
b) úřední a zpravodajská licence,
c) užití v rámci obřadů, školních představení a užití školního uměleckého výkonu,
d) rozmnožování nevýdělečným zařízením,
e) půjčování a pronájem nevýdělečných zařízením.
6. Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu jsou chráněny jako práva autorská. Za porušení těchto práv se nepovažuje provedení zaměnitelného uměleckého výkonu.
7. Umělecký výkon lze užít na základě licenční smlouvy, přičemž výkonný umělec nemá ze zákona nárok na dodatečnou odměnu ze zisku z využití licence a na jednu rozmnoženinu.
8. Svolení výkonného umělce užít jeho umělecký výkon pro zařazení do díla audiovizuálního má stejné účinky jako svolení autora díla audiovizuálně užitého.

Práva výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu

2.3.3 Práva výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
Zvukový záznam a jeho výrobce
Výrobcem zvukového záznamu je osoba fyzická nebo právnická, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce nebo jiné zvuky, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.

Obsah práva výrobce zvukového záznamu
Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.
Právem užít zvukový záznam je:
1. právo na rozmnožování zvukového záznamu,
2. právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
3. právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
4. právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
5. právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.

Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu.

Úplatná zákonná licence
Do práv výrobce zvukového záznamu nezasahuje, kdo užije zvukový záznam, zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem nebo televizí a přenosem takového vysílání. Za záznam vydaný k obchodním účelům se považuje záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány prodejem. Výrobci zvukového záznamu za takové užití přísluší právo na odměnu, které může vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Proto je podmínkou tohoto užití záznamu předchozí uzavření smlouvy s kolektivním správcem, která stanoví výši a splatnost odměny. Příslušný kolektivní správce je oprávněn zakázat další užití zvukového záznamu osobě, která je v prodlením se zaplacením odměny.

Trvání práva
Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od vytvoření záznamu. Pokud byl v této době zveřejněn záznam tohoto záznamu, pak tato práva zanikají až za 50 let od zveřejnění zvukového záznamu. Po uplynutí této doby se zvukový záznam stává volným.

Obsah práva výkonného umělce

Majetková práva
Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Smrtí výkonného umělce majetková práva přecházejí na dědice.
Právem umělecký výkon užít je:
1. právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,
2. právo na záznam živého výkonu,
3. právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,
4. právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
5. právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
6. právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
7. právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti

Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně jako autor.

Úplatná zákonná licence
Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem nebo televizí a přenosem takového vysílání. Za záznam vydaný k obchodním účelům se považuje záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány prodejem. Výkonnému umělci za takové užití přísluší právo na odměnu, které může vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce. Proto je podmínkou tohoto užití záznamu předchozí uzavření smlouvy s kolektivním správcem, která stanoví výši a splatnost odměny. Příslušný kolektivní správce je oprávněn zakázat další užití výkonu osobě, která je v prodlením se zaplacením odměny.

Trvání majetkových práv
Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Pokud byl v této době zveřejněn záznam tohoto výkonu, pak tato práva zanikají až za 50 let od zveřejnění záznamu výkonu. Po uplynutí této doby se umělecký výkon stává volným.

Zvláštní díla a jejich užití

Dílo audiovizuální
Dílem audiovizuálním je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem (např. film). Autorem audiovizuálního díla je režisér. Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autora.

Výrobce prvotního záznamu
Výrobce prvotního záznamu audiovizuálního díla získal od autora díla písemným svolením k jeho zaznamenání na prvotní záznam výhradní a neomezenou licenci k užití díla, s výjimkou rozmnožování díla pro účel jeho rozšiřování, rozšiřování rozmnoženin a volného zpřístupňování veřejnosti (např. počítačovou sítí). Je oprávněn dílo užít v původním znění, dabované, opatřené titulky a užít fotografií vytvořených při pořizování prvotního záznamu. Je oprávněn poskytnout třetí osobě podlicenci a platí, že se dohodl s autorem na obvyklé odměně. Smlouva může stanovit jinak.

Díla audiovizuálně užitá
Výrobce prvotního záznamu audiovizuálního díla písemným svolením autora díla audiovizuálně užitého k zařazení takového díla do díla audiovizuálního:
a) získal svolení zařadit dílo, zpracované i změněné, do audiovizuálního díla, zaznamenat je pro prvotní záznam a dílo dabovat nebo opatřit titulky,
b) získal výhradní a neomezenou licenci k užití díla při užití díla audiovizuálního ve smyslu oprávnění plynoucích ze svolení autora audiovizuálního díla, přičemž smlouva může stanovit jinak,
c) dohodl se s autorem na obvyklé odměně.
Uvedené neplatí pro autora díla hudebního.
Údaje, ohledně audiovizuálního díla zapsané v rejstříku audiovizuálních děl vedeného dle mezinárodní smlouvy, o právech k němu jsou pravdivé, není-li prokázán opak.

Zvláštní díla a jejich užití

Počítačový program
Za počítačový program, který je chráněn vždy jako dílo literární, se nepovažují pouhé myšlenky a principy, na nichž je založen jeho jakýkoliv prvek.

Omezení práv autora počítačového programu
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatele rozmnoženiny počítačového programu, jestliže:
a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to potřebné k užití počítačového programu v souladu s jeho určením, včetně opravování chyb programu, není-li dohodnuto jinak,
b) zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li to potřebné pro jeho užívání,
c) zkoumá, studuje nebo zkouší fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu,
d) rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací, nesnadno dostupných a potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy.

PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM

2.3 PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM

2.3.1 Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu
Výkonný umělec a jeho umělecký výkon
Fyzická osoba, která vytvořila umělecký výkon je výkonný umělec. Za umělecký výkon se považuje zejména výkon herce, hudebníka, zpěváka nebo jiné osoby, kterým předvádí, hraje, zpívá nebo jinak provádí umělecké dílo nebo dílo tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje výkon artisty.
Při nakládání s právy k uměleckému výkonu, vytvořeným společně výkonem více výkonných umělců - členů jakéhokoliv uměleckého tělesa, zastupuje tyto umělce vedoucí uměleckého tělesa, pokud se nejedná o sólistu, dirigenta nebo režiséra. Smlouva nebo písemná plná moc může stanovit jinak.

2.3.2 Obsah práva výkonného umělce
Právo výkonného umělce zahrnuje
Výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková, která jsou nepřevoditelná a kterých se výkonný umělec nemůže vzdát.
Osobnostní práva
Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu a právo na to, aby jeho umělecký, je-li užíván jinou osobou, nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu. Osobnostní práva výkonného umělce jeho smrtí zanikají.

Zvláštní díla a jejich užití

2.2.7 Zvláštní díla a jejich užití
Zaměstnanecké dílo
Dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovně právního nebo služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovně právního vztahu k družstvu, je dílem zaměstnaneckým. Není-li sjednáno jinak, majetková práva k dílu zaměstnaneckému vykonává svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel. Jeho smrtí nebo zánikem bez právního nástupnictví nabývá oprávnění výkonu těchto práv autor. Pokud zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu nevykonává vůbec nebo je vykonává nedostatečně, může po něm autor požadovat udělení licence. Osobnostní práva autora k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena.

Rozsah výkonu majetkových práv
Pokud pracovní smlouva nestanoví jinak, platí, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování překladu, spojení s jiným dílem a zařazení díla do souboného díla, včetně toho, aby zaměstnavatel uváděl dílo na veřejnost pod svým jménem. Dále platí, že udělil svolení k dokončení díla, bude-li autor v prodlení s jeho dokončením přes výzvu zaměstnavatele, nebo pokud před dokončením díla autor zemřel či dokončení díla se stalo nemožným.

Odměna
Odměnu za dílo autor přijímá v rámci své mzdy nebo jiné pracovně právní odměny za práci. Má nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu, pokud se mzda nebo jiná odměna dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití majetkových práva a díky významu zaměstnaneckého díla.
Počítačové programy, databáze a kartografická díla se vždy považují za zaměstnanecká díla, i když byla vytvořena na objednávku. Nárok na dodatečnou přiměřenou odměnu autor nemá, ledaže byl sjednán smlouvou. Autor tato díla, vytvořená na objednávku, užít nemůže.
Zánikem právního vztahu práva a povinnosti k zaměstnaneckému dílu nejsou dotčena. Zaměstnavatel může právo výkonu majetkových práv autora postoupit třetí osobě jen se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.

Zvláštní díla a jejich užití

Kolektivní dílo
Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, jejichž příspěvky zahrnuté v díle nejsou schopny samostatného užití (např. dílo kartografické), a to z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby, pod jejímž jménem je dílo uváděno na veřejnost. Kolektivní dílo, i když bylo vytvořeno na objednávku, se považuje za zaměstnanecké dílo. Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou díly kolektivními.

Školní dílo
Škola nebo jiné vzdělávací zařízení má právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla. V případě bezdůvodného odepření autorem pak lze tento nárok uplatnit u soudu.
Autor může své školní dílo užít či poskytnout licenci jen pokud to není v rozporu se zájmy školy nebo jiného vzdělávacího zařízení, přičemž škola nebo jiné vzdělávací zařízení může požadovat, aby přiměřeně přispěl z utrženého výdělku na úhradu nákladů vynaložených školou nebo jiným vzdělávacím zařízením na vytvoření díla.

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo
Dílo vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku) a dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo) může objednatel užít jen k účelům smlouvy anebo soutěže. Nad tento rámec může objednatel dílo užít pouze na základě licenční smlouvy.
Autor může takové dílo užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele, ledaže smlouva stanoví něco jiného.

Licenční smlouva

Odměna
Výše odměny musí být ve smlouvě dohodnuta nebo alespoň stanoven způsob jejího určení. Licenční smlouva, kde takto odměna uvedena není, je neplatná. Výjimkou je případ, kdy z jednání před uzavřením smlouvy vyplývá, že strany chtěly smlouvu uzavřít úplatně i bez určení odměny, pak se poskytuje odměna obvyklá a případ kdy je ve smlouvě dohodnuto, že se licence poskytuje bezúplatně.
Autor má nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu ze zisku z využití licence, byla-li odměna sjednána bez závislosti na výnosech z licence a je ve zřejmém nepoměru k zisku plynoucímu z významu díla.

Omezení licence
Licence může být omezena na jednotlivé způsoby užití díla a tyto pak lze omezit rozsahem co do množství, místa nebo času. Pokud ze smlouvy neplyne omezení, je licence poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak je to nutné k dosažení účelu smlouvy.
Nestanoví-li smlouva další omezení, pak je licence poskytnuta pro území ČR, na množství a dobu u daného užití díla obvyklou, nejdéle na jeden rok.
Licence na vysílání díla zahrnuje i licenci k zhotovení záznamu díla vysílatelem na jedno vlastní vysílání, neplyne-li ze smlouvy něco jiného. Licence na rozmnožování díla zahrnuje i licenci k rozšiřování zhotovených rozmnoženin, nestanoví-li smlouva jinak. Povaha a forma rozmnoženiny, jakož i prostředek k rozmnožování nejsou omezeny.

Omezení nabyvatele licence
Nabyvatel licence může upravit či změnit dílo nebo jeho název jen v případě, že tak stanoví smlouva, nebo lze-li vzhledem k okolnostem díla spravedlivě očekávat, že by to autor schválil. Autor si však může pro takový případ svolení vyhradit.

Autorský výtisk
Nabyvatel licence k rozmnožování je povinen poskytnout autorovi alespoň jednu rozmnoženinu díla, je-li to obvyklé a lze-li to spravedlivě na nabyvateli požadovat.