Mezinárodní doporučení IEEE ‘610 (1990) definují softwarové inženýrství jako systematický přístup k vývoji, provozu, údržbě a zrušení software. Z definice vyplývá jasný předpoklad životního cyklu software. Jednotlivé fáze životního cyklu (vývoj, provoz, údržba a zrušení) se z dynamického pohledu jeví jako procesy. Podle mezinárodního standardu ISO je proces definován jako jedinečný, konečný průběh událostí, který je účelně nebo smysluplně definován a proveden za určitých podmínek.
Vývoj software představuje proces, jehož účelem je vývoj kompletního programového vybavení s vlastní strukturou podprocesů. Událostí, které nastávají v rámci procesu vývoje software, odpovídají začátkům nebo koncům jednotlivých podprocesů. Specifikaci požadavků lze potom považovat jako podproces vývoje software. Ostatní podprocesy zahrnují takové činnosti jako
• návrh,
• kódování,
• testování atd.
Každý jednotlivý podproces má jedinečný účel, který participuje na celkovém účelu vývoje software.
Tento pohled na vývoj software je analogický jiným oblastem aplikací inženýrského přístupu, kdy například každý výrobní proces má vlastní účel, jenž participuje na celkovém účelu, kterým je výroba konečného produktu. Každý proces, který má mít schopnost umožnit své řízení za účelem zvýšení kvality produktu obsahuje tři klíčové komponenty, jimiž jsou:
• Metoda, která představuje předepsané pořadí kroků, jež je nutné uskutečnit, aby se dosáhlo daného výsledku.
Žádné komentáře:
Okomentovat