Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Byl básníkem, dramatikem i ...

Fráňa Šrámek
- byl básníkem, dramatikem i prozaikem
- jako básník vyjadřoval citové okouzlení, které dával do jazyka, který používal

- próza: Stříbrný vítr (1910) – jedná se o generační střet, vystupuje touto prózou proti církvi
Hlavní postavou je mladý chlapec Ratkin s otevřeným srdcem, který hledá nějaký vzor ve světě dospělích. Vždy je ale zklamán. Pochází z přísné rodiny. Otec nezná slitování a to chlapce svazovalo. Matka byla pokornou ženou, která se manželovi podřizovala a Ratkin jí za to pohrdal. Chlapec se nakonec setká se svým strýcem, který má pro něj pochopení,ale také ho zklame, protože spáchá sebevraždu. Generace mladých nechce být jako jejich otcové. Nechtějí být moralisté.
- Šrámek zde zdůrazňuje citovost, je to lyrizovaná próza
- válka silně ovlivňovala tvorbu těchto buřičů
-mladé generaci se nedůvěřuje.

Viktor Dyk
- byl prozaikem, novinářem, překladatelem
- vyjadřuje tvrdý odpor vůči měšťákovi
- sbírka: Satiry a sarkasmy – mnoho ironie
- kritika maloměšťáckého pokrytectví
- próza: Krysař – napsal podle staroněmecké pověsti
- je autorem válečné tetralogie ( = soubor 4 sbírek) – básně vycházející ze strašné válečné situace

Karel Toman
Pohádky krve – z období symbolismu i trochu dekadence
Měsíce – paralela práce a přírody, symboly

Gellner měl nejnešťastnější osud – padl ve válce.

Generace mladších buřičů = anarchisté

- stejně jako starší vycházeli z kritického pohledu na život a společnost
- život nezatracovali – marnost jim byla cizí, říkali, že život i se svými problémy stojí za to
(tím se lišili od starších buřičů)
- odpor k měšťákovi – pohrdali jimi
- víra v lepší budoucnost (také odlišnost)

- byli spojeni jednou zkušeností – VÁLKA – proto také směřovali k vitalismu
- mezi anarchisti patřili – S.K.Neumann, F.Šrámek, Viktor Dyk, Karel Toman, František Gellner

Vitalismus = umělecký směr vnášívá do tvorby život

- ve své poezii vyjadřovali krásu života a obdiv k životu, přesto kritizovali měšťáka. V době války bylo potřeba připomenout lidem krásu života, že je potřeba žít.

S.K.Neumann

S.K.Neumann – byl vůdčí osobností, básník, prozaik, publicista a překladatel
Jsem apoštolem nového bytí
Já jsme ten, kdo nesu dobrou zprávu
- vitalismus nejvíce v knize Kniha lesů vod a strání
- dále napsal Ave, Satan – obrazy vzpoury, boje
- obdivoval techniku, rozum člověka. Tomuto období se říká období civilizační, napsal sbírku Nové zpěvy – popisuje jak vypadá rotačka – stroj na tisk novin

- spolupracoval s časopisem Moderní revue, později vydával anarchistický časopis Nový kult
- jeho první sbírky mají znaky symbolistické poezie Apostrofy hrdé a vášnivé
- svůj politický postoj vyjadřuje sbírkou Rudé zpěvy - proletářství

Fráňa Šrámek
- patří mezi anarchisty
- první sbírkou: Života bído přec tě mám rád (1905)
Modrý a rudý – báseň Raport
- vyjadřoval svůj odpor k autoritám – armáda
- pohrdal měšťákem
- jeho nejznámější sbírkou Splav (1916) – je v něm kontrast (milostná lyrika x válka), připomíná, že člověku by měla být vlastní láska, život a že se člověk o to musí také přičinit, nemá se žít pro válku,ale pro lásku, má písňové prvky

V manifestu se shodli na odmítnutí ...

V manifestu se shodli na odmítnutí dosavadní tvorby, chtěli umění vrátit citovost. Je to dokument, v němž dávají najevo, že chtějí tvořit jinak než předchozí generace.

- jejich vzorem byli prokletí básníci

- tato generace se označovala jako generace buřičů – starší, mladší – vadil jim způsob života měšťáka, vyslovovali se proti pokrytectví maloměšťáků, vytýkají jim přílišné lpění na tradicích.
manifest je zaměřen hlavně proti měšťáckým konvencím ve společnosti i v literatuře
- dávali důraz na individualitu
- nikdy nebyli spjati programem, budoucnost viděli černě

Generace starších buřičů
- spjata s uměleckými směry: symbolismus, impresionismus, dekadence, realismus
- spojoval je odpor k měšťákovi, pocity deziluze, nedůvěry, marnosti

Otakar Březina
- symbolista (vyjadřuje se nepřímo skrze symboly) – těžko pochopitelné metafory, na první čtení nepochopitelné, jazyk bohatý, vytříbený.
- sbírka Tajemné dálky – báseň Moje matka – píše vlastně o svém životě, když mu zemřela matka tak on měl krutý osud, říká že smrt je pro něj vykoupením. Obrazy smrti, chudoby, pokory – hlavní vlastnost matky

Antonín Sova

Antonín Sova
- impresionista (imprese = dojem )
- nejvýznamnější sbírka Květy intimních nálad, dále Realistické sloky– srovnání venkova z něhož přišel a města, do kterého se dostal

Karel Hlaváček
- dekadent (dekadence = zmar, marnost)
- sbírky: Pozdě k ránu, Mstivá Kantiléna
- používá obrazy zmaru – smrt, hrob

Josef Svatopluk Machar
- na české prostředí se díval zvenčí (Vídeň), styděl se za situaci v Čechách, která byly kritická
- vyjadřoval ironii
- Čtyři knihy sonetů – Sonet o dějinách sonetů
- napsal básnický cyklus Svědomí věků (podle Legendy věků –Hugo) – zachytil významné okamžiky lidstva, vzorem společnosti by měla být antika
- dále román Magdalena
- ve svých dílech používá výtky proti měšťákovi.

Realistické drama

Henrich Ibsen – norský dramatik
Opory společnosti

A.P.Čechov – ruský dramatik
- udržuje děj v pozadí
Tři sestry, Racek

Gabriela Preisová
Gazdina róba
Její pastorkyně – zkomponoval Leoš Janáček. Jedná se o příběh dívky, která je sirotkem, vychovává jí kostelnička (ta má být příkladem morálky), lidé ji mají za vzor. Do dívky se zamiluje chlapec, ale ona má ráda jeho bratra. Ten k ní nic necítí, využije ji a ona s ním čeká dítě. Kostelnička ji ukrývá doma, než se dítě narodí a pak dítě utopí. Dívka je nešťastná a má se provdat. Příběh končí tragicky.

bratři Mrštíkové
Maryša – realistické drama, námět v němž je charakter člověka srovnáván s majetkem, který člověk vlastní. Národní divadlo ji odmítlo, protože je to krutá, realistická hra.
Mrštíkové uměli dobře vylíčit prostředí, ve kterém se hra odehrává, znali život lidí na venkově, zajímaly je vztahy.

Dcera bohatého sedláka Lízala.

Dcera bohatého sedláka Lízala. Rodiče jí vybrali manžela – mlynáře Vávru. Ona chce ale svého Francka. Maryša mlynáři řekne, že si ho vezme, ale že to bude kruté. Vávra si ji bere pro její majetek, ale její otec jí ho nedá, protože nechce, aby s penězi Vávra vykoupil zadlužený mlýn. Vávra se pak o peníze soudí. Maryša trpěla, že otec nechce Vávrovi peníze dát. Otec jí říká aby se vrátila domů, ale ona nechce, říká, že už je jednou poslechla, že se provdala proti své vůli a lidé by jí teď opovrhovali. Maryša by chtěla být s Františkem. Tajně se s ním schází , ale pak to všude rozhlásí. Vávra Maryše řekne, že jí odpustí, když na Františka zapomene. Maryša ale Vávru otráví a jde do vězení

- majetek se ztotožňoval s morálkou (hodně peněz = dobré vlastnosti)
- dále můžeme hovořit o divadle jako budově!

12.
Česká moderna, manifest české moderny

- od poloviny 90.let 19.století
1895 Manifest české moderny – základ programu české moderny
- název moderna dali básníkům měšťáci stejně jako prokletým básníkům. Básníci jej přijali, protože je odlišoval od ostatní tvorby.

Karolina Světlá

– psala prózy situované do města
- poprvé uvedla do literatury román
Podještědské romány – Kříž u potoka, Vesnický román
- v těchto prózách vždy hrdinka, která měla stejné morální vlastnosti. Karolina Světlá předávala svým hrdinkám své morální vlastnosti. Tvrdila, že morálka musí vždy zůstat zachována.
Kříž u potoka – Evička žije se Štěpánem, on v opilosti po ní hodí dýmky a ona začne krvácet. Přiběhne Ambrož a odnese ji k potoku, omývá jí krev a ona se po chvíli probere. Ambrož chce Štěpána zabít, ale Eva mu to zakáže. Se Štěpánem zůstane. Nemůže ho opustit.

Karel Václav Rais
- měl jiné životní zkušenosti, byl učitelem
- psal s vědomím, že jako učitel chtěl vychovávat mládež k lepšímu
- často v příbězích zachycoval bezbranné osoby (malé děti, staří). Staří lidé bývají mladým na obtíž, překáží jim

- próza v níž ocenil neznámé české vlastence –

- próza v níž ocenil neznámé české vlastence – Zapadlí vlastenci
Západ
Rodiče a děti
Výminkáři – staří lidé vybudovali statek a teď na něm dožívají svůj život, jejich děti statek převzali, starali se o ně, vyčítali jim, že se o ně musejí starat a živit je.
Kalidův zločin – zneužita dobrota člověka.Dívka čeká dítě s milencem, provdá se za jiného, aby nebyla svobodná matka. Ukáže mu dítě a on ji v zoufalství zabije.

- dokázal popsat vztahy, prostředí na venkově. Člověk si ho tedy dobře dokáže představit
- poukazoval na to, že peníze člověka kazí a nevidí nic jiného a staří rodiče je nezajímají.

Jindřich Šimon Baar: Paní komisarka
Jan Cimbura

Karel Klostermann:Ze světa lesních samot
- povídky situoval do prostředí, které dokázal dobře popsat

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku –

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku – pan Vorel si postavil krám, kde byl dříve byt. On byl cizí, doplatil na to. Pořád kouřil a slečna Poldinka o něm řekla, že tam má všechno uzené. Roznesly se drby a nikdo k němu nechodil kupovat krupky a pan Vorel se oběsil. Končí to tak že komisař říká, že tak dobře nakouřenou pěnovku ještě neviděl, místo toho, aby ho litoval. Malostraňáci se k němu nechovali pěkně, nepřijali ho.

Jakub Arbes
- volil nový žánr: Romaneto – romantické prvky, logika, problémy se museli řešit rozumem – to je realistické

např. Svatý Xaverius – mladý muž a autor se vydají na cestu za pokladem, protože v obraze sv.Xaveria je zašifrována cesta. Našli bezcenné kameny. Snaží se reálně vysvětlit jak se to stalo

Svatopluk Čech
Výlety pana Broučka – napsal jako satiru (kritika formou humoru) na maloměšťáka – jsou to pokrytci, poukazoval na jejich charakter.
Pan brouček má v opilosti sen, že je křižák a tak ho husité zajali, on prosil za odpuštění a husité říkali, že prosí marně, že má radši hřích než boha. Husité ho chtěli upálit. ze snu se ale probudí.

- téma historie:

Alois Jirásek
- psal romány, vymýšlel si některé postavy, ale opíral se o pravdivé zdroje, držel se faktů
- chtěl, aby se Češi vraceli ke své historii – vnímal ji realisticky, na rozdíl od romantiků, kteří si historii idealizovali.
- ve svých dílech hodně popisuje, proto jsou jeho díla obtížná na pochopení, používal historismy a archaismy
1) nejstarší období: Pověsti
2) husitství: Meziproudy (začátek), Proti všem (vrchol), Bratrstvo, Husitský král
3) pobělohorská doba: Temno, Psohlavci, Skály
4) národní obrození: Filozofská historie, F.L.Věk, U nás
- národní obrození je nejvíce zachyceno ve filozofské historii

- námět venkova:

- pro romantiky byl venkov idilický, viděli v něm harmonii a vzor
- autoři realisté v próze poukazují na to, jak se venkov začal kapitalizovat ( = majetkové a společenské rozdíly mezi lidmi), majetek = morálka
- lidé jsou si na venkově blízcí, autoři poukazují na to, jak se ztrácí solidarita mezi lidmi, ve městech se lidé moc neznají
- věci, které byly možné ve městech lidé na vesnici nemohli ( rozvod)

Almanach Lumír 1877

= škola kosmopolitní
- od Ruchovců se odlišoval v tom, že přijímali podněty od evropské literatury a také chtěli, aby se česká literatura zařadila mezi evropskou
- kosmopolitní = nepřijímali podněty pouze z národních zdrojů
- byli o krok dopředu, vzory v anglické literatuře

Jaroslav vrchlický, J.V.Sládek, Julius Zeyer – překládali, volili cizí vzory, ale i domácí
- nejvýznamnější Vrchlický

Jaroslav Vrchlický
– jeho vzorem byl Viktor Hugo, J.V.Goethe, Aligieri
- napsal básnický cyklus Epopeje lidstva – podle legendy věků od V.Huga
- jeho první sbírka – Z hlubin – lyrická sbírka (hodně milostné poezie)
- Selské balady – obrátil se k domácí tématice
- přeložil Baudelaire (Bodléra): Květy zla – přeložil dobře jazykově, ale špatně obsahově
- na přelomu 80. a 90.let nastupuje česká moderna → nová poezie a mladá generace ho začala sesazovat
- zemřel v roce 1912 v Domažlicích

Josef Václav Sládek

- začínal jako ruchovec, ale přidal se k lumírovcům, protože nechtěl psát pouze o národu
- byl vysokoškolským učitelem, překládal z angličtiny – přeložil Shakespearova dramata
- je prvním básníkem, který dokázal rozlišit čtenáře (děti – dospělí), aby to dítě pochopilo, musí volit jinou formu

- báseň U Michiganu – o domově
Tráva – píše o smrti své ženy, vylíčil absolutnost smrti
České písně
Selské písně a české znělky – obdiv ke kraji, ze kterého Sládek pochází
Zvony a zvonky – křišťálová studánka

Julius Zeyer
- nejvíce se obracel k cizím námětům, je autorem div.hry Radůz a Mahulena – příběh o lásce, která může zničit kletbu, psána ve verších, je to pohádka, hudbu zkomponoval Josef Suk
- byl autorem také několika próz

11.

Realistická próza a drama 2.pol.19.století

- próza se dělila podle témat
- téma města: realisté vnímali město jako prostředí sociálních poměrů

Jan Neruda
- napsal prózu Trhani – byli to dělnící na trhání skal, zastával se těchto lidí, že tvrdě pracují, popisoval jejich bídu (muž, který nese svoji ženu na zádech, protože jí umrzli nohy a on ji nechce opustit)
- přesně vylíčil prostředí a charakter postavy
- tato próza má novinářské prvky ( nejprve vyšli v novinách)

Povídky malostranské – nejrozsáhlejší Nerudova próza, kontrast lidských vztahů – krutost, pomluvy. Malá strana je místo, kde se lidé dobře znali, je velmi malebné a Nerudovi bylo velmi blízké např. Přivedla žebráka na mizinu – pan Vojtíšek byl žebrák. Když šel jednou z kostela, přišla k němu žebračka ,,baba milionářka´´ (almužnu oplatí milionkrát), která by ho chtěla. On ji ale odmítl a tak ona o něm rozhlásila, že není chudák, že si jen hraje na žebráka. A tak lidé přestali Vojtíškovi dávat jídlo. On tedy přestal žebrat a jednoho dne ho našli mrtvého.

2) Knihy veršů –

2) Knihy veršů – druhá sbírka vyšla až po 10 letech, díky tomu, že ta první byla zavrhnuta, vyjadřoval se ironicky, dál pokračoval v záměrech Havlíčka
např. Blaha dáno až k přesycení = ironie, protože v době bachovského absolutismu se člověk nemohl mít dobře.
Tato sbírka obsahuje sociální balady ( = za neštěstí člověka může společnost ) Před fortnou milostivých, Dědova mísa
3) Písně kosmické – mluví v ní k lidstvu vzhledem k tomu, co přijde
4) Balady a romance – Nerudova první lyrická sbírka- Balada májová, balada helgolandská
5) Prosté motivy– motiv jara – narození, léto – mládí, podzim – dospělost, zima – stáří
6) Zpěvy páteční – vyšla až po jeho smrti, je to jeho poslední sbírka, jsou to vážné, smutné zpěvy
Láska – motiv srovnání národa s matkou, protože matka je nám nejblíže.

Vítězslav Hálek – nevycházel z reality, jeho díla byla přijímána, nebyl konfliktní
Večerní písně – sbírka
- dala sbírka pohádek z naší vesnice – Jíra – Jíra jde do mlýna poprosit o jídlo, ale oni na něj pošlou psy a Jíra mlýn zapálí a lidé ze mlýna ho hodí do ohně

Almanach Ruch 1868

- 1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu a hned poté vyšel almanach Ruch
- zakládaly se spolky – Sokol, Hlahol → český národ se snažil zviditelnit

Ruchovci – škola národní
Ruchovci udělali krok zpět. Chtěli, aby umění sloužilo pouze jejich národu.
- reflexivní = společenská lyrika
- téma: husitství, jazyk, doba pobělohorská, venkov, Praha

chtěli připomenout jak lidé trpěli
- rolník byl pro ně nadějí, protože čeština byla v té době na venkově
- osobní lyriku nepsali
- jazyk: vznešený, básnický = pathos
- používali alegorii

- Svatopluk Čech – Ve stínu lípy, Eliška Krásnohorská,(J.V.Sládek)

- Ruchovci ve své poezii mířili k motivu lidové písně
- programem byl národ
- almanach Ruch byl sborník, do kterého přispěli autoři stejných myšlenek.

Kapitoly o kritice –

Kapitoly o kritice – používá ironii (každý spisovatel je zároveň vlastencem – to je ironické). Říká, že český kritik nesmí napsat o českém díle, že je špatné, pohrdá těmi, kdo pijí v hospodě pivo a myslí si, že jsou vlastenci. Havlíček říká, že ne každý Čech napíše dobrou knihu.

Král Lávra (měl oslí uši, protože byl hlupák) – Havlíček ho napsal proto, že s hlupákem se nikdy nedomluvíme
- král se styděl za oslí uši, a tak když se chtěl nechat ostříhat, tak holiče nechal vždy popravit, aby se to lidé nedozvěděli. Jednoho dne se král zase nechá ostříhat, ale matka toho holiče, krále prosí, aby ho nepopravoval. Král jí vyhoví. Holič se potřebuje se svým tajemstvím svěřit a tak to pošeptá vrbě. Muzikant, který šel ke králi na bál ztratil kolíček a tak si ho vyrobil z vrby. Když začali na bále hrát basa hrála ,,král Lávra má oslí uši, král je ušatec´´. Nakonec Kukulín stříhal krále dál.

Božena Němcová
- narodila se ve Vídni, ale žila v Ratibořicích, žila skromně. Neuměla moc česky, protože se učila německy, ale brzy se naučila. Považujeme ji za první moderní autorku
- povídky: Chýše pod horami, V zámku a podzámčí, Babička

Babička –

Babička – je to realistické dílo, které ale obsahuje prvky romantismu. Božena Němcová ji napsala v době, kdy se k ní všichni odvraceli.
- má zvláštní kompozici
- Němcová chtěla babičkou připomenout všechno, co je krásné
- jsou v ní prvky romantismu – Viktorka, a také Němcová idealizovala vztah mezi babičkou a kněžnou, babička se stala kněžninou důvěrnicí

Typizace – vytvoření typického člověka, Němcová vytvořila typ babičky, která měla vlastnosti žen, které Němcová znala a měli podobný osud jako ona. Vycházela z reality, doby, vlastností

- folklór v babičce: zvyky, práce na venkově, Babička se odehrává na venkově, jak se lidé k sobě chovali, oblečení atd.

- k povídkám sbírala podněty z toho, co prožila, od obyčejných lidí

- psala také novinové články, společně s Havlíčkem kritizovala rakouský absolutismus

10.

Májovci, Ruchovci, Lumírovci

Almanach Máj 1858
- almanach je sborník, který vytvořila generace básníků, která následovala po Borovském a po Němcové. Němcová do něj také přispěla.

Program: - chtěli, aby se česká literatura zařadila do evropské literatury (aby v Evropě věděli o našem národu)
- česká literatura se musí opírat o evropskou tvorbu
- Neruda charakterizoval dobu: ,,Doba zaživa pohřbených´´

- mezi májovce patřil Jan Neruda a Vítězslav Hálek

Jan Neruda– byl básníkem, novinářem, vymyslel nový žánr FEJETON – má být aktuální, může být i kritický (Kam s ní). ve svých novinách psal dobré kritiky

- sbírka: 1) Hřbitovní kvítí – jeho první sbírka – neuspěla, měla v sobě hodně reality, píše zde o bídě o smrti a to se nelíbilo, pro lidi to bylo nové a tak jeho sbírku odsoudili. Použil obyčejná slova!!!

F.M.Dostojevskij –

F.M.Dostojevskij – Zločin a trest – Dostojevskij chtěl vylíčit bídu hmotnou a morální. Hlavní hrdina je chudý petrohradský student, pro nedostatek peněz zabíjí starou lichvářku a její sestru, po těžkém vnitřním boji se přiznává, přemluví ho k tomu jeho milá, Soňa (prostitutka), odsouzen na 8 let nucených prací na Sibiři. Soňa ho tam doprovází. Tím, že
podstoupí trest, odčiní se i ve svých očích.

Gogol – Revizor - Rusko v 1 pol. 19. stol., ve vesnici se náhodou dozví o příjezdu revizora,
lidé mají strach neboť podváděli, současně s touto zprávou přijíždí úředník
z Petěrburka – Ivan Alexandrejevič Chlestakov. Policejní direktor mu
nabízí ubytování u sebe doma , on se stále vydává za revizora a nabízí
sňatek dceři direktora, ale hned na to odjíždí zpět do Petěrb. Píše ještě do
vesnice dopis, ve kterém se vysmívá všem a má radost,jak se nechali
podvést. Do všeho zmatku přijíždí pravý revizor.

- charakteristika hlavního hrdiny :

- charakteristika hlavního hrdiny : líný a bezvýznamný úředník , těší ho omyl a hloupost
chudých lidí a jejich pomoc se nesnaží oplatit, stále se vysmívá a domnívá se, že je
nejchytřejší
- význam díla : člověk se nedá posuzovat podle obleku a chování, člověk se má vždy
přesvědčit s kým vlastně jedná

Kritický realismus v Čechách

Karel Havlíček Borovský – zakladatel moderní kritiky, chtěl, aby český národ byl vzdělaný, nechtěl národ vychovávat, na rozdíl od Tyla – Květy
- kritizoval bachovský absolutismus (úplná moc vůči Čechům), používal ironii
- svoji kritiku shrnul do stati Kapitoly o kritice→ byl poslán do Brixenu – exil
- psal epigramy = krátké verše na konci skladby
- byl hlavně novinář – napsal Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv.Vladimíra
- nechtěl psát jen vlastenecké články, ale psal články politické – Pražský posel
- kapitoly o kritice jsou nejcennější dílo, kterým položil základ k české kritice

Mateřídouška-

Mateřídouška – matka ( vlast) se přemění v mateřídoušku, děti jsou příslušníci národa. prosté kvítky = žánry ústní lidové slovesnosti ( díky nim jazyk žije). Vlast žije dál v ústní lidové slovesnosti , v tom, co jí generace odkázaly.
Zlatý kolovrat – pravidelný rytmus a rým, krátké sloky, je to pohádka – prvek napětí, hrůznosti, dobro vítězí nad zlem, náhoda – král zabloudí před chalupou Dory
Polednice – matka se provinila, prosí za odpuštění, ale už je pozdě

Sběratelstvím se též zabývala Božena Němcová
Náměty k dílu Národní báchorky a pověsti nashromáždila na chodsku. Na rozdíl od Erbena pohádky různě upravovala. Pohádky: Chytrá horákyně, Princ Bajaja, Princezna se zlatou hvězdou na čele

Jan Kolár – zájem o lidovou slovesnost, sbírka slovenských lidových písní, s myšlenkou slovanské vzájemnosti spojena: Slávy dcera – skládá se z předzpěvu a částí, jež jsou pojmenovány dle řek protékajících slovanským územím : Sála, Labe, Dunaj. Básník jako poutník prochází slovanskými zeměmi, provázen dcerou bohyně Slovanů. Zjišťuje křivdy páchané na Slovanech. Vyslovuje myšlenku slovanské vzájemnosti = Slované se mají spojit pod vedením Ruska

9.

Kritický realismus

- vznikl v Anglii ve 40.letech 19.st.
- feudální výrobu nahradily manufaktury, takže se nevyrábělo na vesnici, ale ve městech.
- v Anglii kvůli průmyslové výrobě
- romantici snili, ale realisté popisovali a kritizovali dobu, líčili všední každodenní skutečnosti

Typizace = umělecká metoda realismu (realisté vytvořili typického člověka např. B. Němcová – Babička = typická venkovská žena
Naturalismus = krajní forma realismu, jakýsi extrém, ke kterému realismus dospěl

- hlavním představitelem v Anglii Charles Dickens, Charlota Bronteyová

Charles Dickens
David Coperfield – malý David se cítí být nad počet , strádá, bojí se o svoji matku, odjel do internátu, jeho nevlastní otec je k němu a k jeho matce krutý, nutí ho celé dny sedět nas jednom místě, nesmí se přátelit se služkami a připadá si zbytečný, nadpočetný a lituje svoji matku. Po prázdninách opět musí do internátu.

Francie – Stendhal, Balzac, Zola, Fober

Honore de Balzac

Otec Goriot ( z cyklu lidská komedie) – kontrast mezi bohatstvím a chudobou, je to stařec, který je velice bohatý, na to čím se živil (vyráběl nudle), každý si ho vážil. Měl 2 dcery, které ho přestaly navštěvovat, když jim dal své peníze. A tak se z něj stal chudák, kterého si nikdo neváží. Otec Gorily doplatil na svou dobrotu, lidé o něm říkali, že je to starý zhýralec. Oblíbencem je jen ten, kdo má peníze.

Evženie Grandetová – Evženie je dcera starého Grandeta a ten je velký skrblík. Má velké jmění, ale žije jako chudák. Když zemře jeho žena, snaží se okrást Evženii o její dědictví. Ona si myslí, že to s ní zamýšlí dobře a vše otci dá. Brzy se Evženie změní a navykne otcovým způsobům. Otec zemře a ona čeká, až se jí vrátí Karel z ciziny. Ten se však ožení s jinou a Evženie se také provdá za muže, ke kterému nic necítí a dožívá promarněný život.

Rusko – L.N.Tolstoj, F.M.Dostojevskij, Gogol

L.N.Tolstoj – Vojna a mír
Anna Kareninová

Pořekadla –

Pořekadla – stručné někdy rýmované vyjádření životních zkušeností, bez mravního ponaučení
Pohádky – dobrý a statečný hrdina překonává nástrahy a nebezpečí pomocí nadpřirozených bytostí a kouzelných předmětů.

Pro lidovou slovesnost měli největší význam pověsti , které byli literárně zachyceny v kronikářství
(př: Kosmova kronika, Dalimilova kronika, Kronika Česká) Ústní lidová slovesnost nezanikla na ráz, když se objevili první písemné památky. Odrážela ovšem starší fázi společenského vývoje.
Ke konci 18. stol. Kdy česky psaná literatura téměř odumírala, se literární proces opět přesunul do lidové slovesnosti. Velké oblibě se také těšilo lidové drama vycházející z náboženských, velikonočních a vánočních her, jsou to v podstatě lidové hry a spisy. K lidovému dramatu se řadí i loutkové divadlo jehož repertoár vytvořili mezinárodní loutky (Faust, Don Juan). Nejznámější z českých loutkařů byl Matěj Kopecký – hrál s loutkami pohádky, které měly vlastenecký náboj.

Lidová slovesnost sehrála velkou roli ...

Lidová slovesnost sehrála velkou roli v době národního obrození, v době jeho počátku, kdy zrušení nevolnictví- 1781, umožnilo příliv neponěmčeného venkovského lidu do měst a na základě díla Dobrovského došlo k jazykovému obrození, které vymanilo češtinu z tehdejší zaostalosti a navázalo na dřívější tradice českého spisovného jazyka.

Sběratelská činnost :
V době NO se lidovou slovesností zabýval : František Ladislav Čelakovský – je tvůrcem ohlasové poezie, chtěl vytvořit ohlasovou poezii všech slovanských národů, ale vytvořil pouze českou a ruskou sbírku básní: Ohlas písní ruských
Ohlas písní českých

Karel Jaromír Erben
- zajímal se o folklór ( tzn., že se zajímal o to, jak lidé žili v minulosti na vesnici)
- byl sběratelem ústní lidové slovesnosti
- napsal sbírku umělých balad – Kytice (1853) – použil ústní lidovou slovesnost a myšlenkový základ z ústní lidové slovesnosti. V baladách je motiv viny a trestu ( Polednice, Vodník), hlavními postavami jsou ženy – symbol lásky a života. Erben chtěl aby jeho balady byly hrůzné, žena vždy prosí za odpuštění, do svých balad přenáší provinění, často neúměrný trest.

- Tyl se narodil v Kutné Hoře, ...

- Tyl se narodil v Kutné Hoře, zemřel v Plzni → plzeňské divadlo se jmenuje Tylovo, bylo otevřeno 1902

Prozatimní divadlo – první stálé české divadlo otevřené r. 1862, splynulo v jeden celek s národním divadlem
Národní divadlo – budováno z darů a sbírek 1850 – 1883 , základní kámen byl položen 16.5. 1868 , po rekonstrukci 1983 – novorenesanční styl, navrhnul Zídek, výroba Aleš, Brožík, Hynais, Myslbek, Wagner
- ředitel Národního divadla – F.A.Šubrt
8.
Ústní lidová slovesnost

Lidovou slovesností nazýváme díla, která vznikla mezi venkovským a částečně městským obyvatelstvem. Šířila se ústním podáním a nebyla zaznamenávána písemně ( neznáme autora, neznámá datace). Byla nejstarší představitelkou slovesné kultury našeho národa. Ústní charakter tvorby souvisel hlavně s malou znalostí písma ve středověku.

-žánry – zaklínadla, zaříkadla, zažehnávání

-žánry – zaklínadla, zaříkadla, zažehnávání
- přísloví
- pranostiky
- pořekadla
- mytologie – mýty = bájesloví
Lidová slovesnost zasahuje do oboru literárních druhů – lidová próza, zahrnuje pohádky, pověsti, i anekdoty a vyprávění ze života ; lidová poezie – obsahuje různé typy písní, obřadní koledy, ukolébavky a lidové balady, bajky.

Mýty – báje a příběhy do nichž lidé sdělili své představy o vzniku světa
Říkadla – projevy dětské lidové slovesnosti, veršované nebo rýmované básničky s výrazně jednoduchým rytmem.
Pranostiky – lidové průpovídky obsahující předpověď počasí či nějakých budoucích jevů a vyjadřují životní zkušenost, která s tím souvisí.
Přísloví – krátké, jadrně vyjádřené průpovídky vyjadřující lidskou obecnou moudrost či zkušenost a podává mravní ponaučení

- Máj nikdy nebyl zhudebněn

- Máj nikdy nebyl zhudebněn

- barevnost – byl pozdní večer, hrdličin hlas

F.X.Šalda: Mácha snivec a buřič ( esej, životopisná stať) – hodnotí Máchu jako snílka, vznětlivého, vášnivého

7.
Divadlo

- v první fázi národního obrození dochází k rozvoji divadelní činnosti
- cíle : vytvořit představení v českém jazyce, vychovat české herce, uvědomění si národní hrdosti. Čeští obrozenci si dobře uvědomovali, že mluvené slovo je lepší a působivější, než čtené. A proto usilovali o to, aby se hráli české hry např. ve : Stavovském divadle – od r. 1783 – česky se zde ale hrálo jen výjimečně, dříve se nazývalo – Nosticovo, šlo o první kamenné divadlo v Čechách
- proto se postavilo na současném Václavském náměstí divadlo Bouda – r. 1786 –1789
reformátoři Boudy –
- příklady klasiků – Moliere, Shakespeare
- veselohry – Prokop Šedivý – masné krámy, Pražští vládci
- vlastenecké hry – Václav Thám – Břetislav a Jitka

Václav Kliment Klicpera –

Václav Kliment Klicpera – ovlivnil Tyla, tvořil hry, které byly vlastenecké např. Každý něco pro vlast, Zlý jelen, Hadrián z Římsu - veselohry

Josef Kajetán Tyl – působil jako dramaturg Stavovského divadla 1853, ve svých hrách používal krásnou češtinu, a jeho hry se proslavily písněmi – národní hry
Své hry doplňoval zpěvem a tancem, uváděl vždy vedlejší název, např :
Kutnohorští havíři aneb krvavý soud, Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – v té zazněla píseň Kde domov můj, která se stala hymnou roku 1918
- byl to také novinář a literární kritik, vydával časopis Květy
- jeho učitelem byl V. K. Klicpera

Díla J.K.Tyla: - novinář:Květy – literární kritiky, vlastenecké články
Pražský posel – časopis
Sedlské noviny – byly to vlastenecké noviny, vycházely 1848-49

- prozaik: Rozina Ruthartova, Rozervanec – v něm kritizuje Máchu

- dramatik: - historické hry – Jan Hus, Kutnohorští havíři
- hry ze současnosti – Fidlovačka, Paličova dcera
- báchorky ( hry pohádkové, vystupují tam nadpřirozené bytosti) – Strakonický dudák

Márinka –

Márinka – dívka, velmi nemocná, umírá, pochází ze vznešeného prostředí, ale žije chudě. Autor se do ní zamiluje, ale ona pár dní potom zemře.

Kat – román, jeho první díl má název Křivoklát

Máj (1836)
- lyricko-epická skladba (4zpěvy a 2 vsuvky – intermeza)
V lyrické části autor líčí prostředí, pocity hrdiny, epická část je děj, který není moc bohatý
Jde o tragický příběh milenců Jarmily a Viléma. Vilém zjistí, že Jarmila byla znásilněna, zabíjí jejího svůdce. Později zjišťuje, že šlo o jeho otce, kterého v dětství nepoznal. Ve vězení Vilém očekává popravu, Jarmila se utopí a Vilém je popraven. V závěru vstupuje do děje sám autor jako poutník a dozvídá se jejich smutný příběh ; Vilém, nazýván strašný lesu pán nebyl krutý, ale stal se loupežníkem, ale ne svou vinou. Když je veden k popravě, rozhlíží se po kraji a vyznává lásku rodnému kraji.

- zvukomalba = hudebnost verše – souvisí s prací s jazykem
- pravidelné střídání skupin shodných nebo podobných hlásek – tzn. , že Mácha volil pro zobrazení skutečnosti slova, která měla skutečnost vyjádřit obrazně i zvukově.
- zvukomalba v první sloce – bol, kol a kol

- v Evropě na počátku 19.st.,

- v Evropě na počátku 19.st., v Čechách déle, protože se musela obnovit čeština
- spojen s napoleonskými válkami, revolucí (Anglie, Francie, Rusko) a touhou po svobodě

Hlavní znaky: - romantický hrdina – chce dát najevo, že touží po štěstí, ale štěstí se mu nedostává, je to snílek- chce něco, co nemůže mít, je to samotář, stojí sám proti celé společnosti (vítězí společnost)
- hrdina je vždy nešťastný, prožívá nešťastnou lásku, touží po porozumění
- zvláštnost – osudu (hrdina je tajemný), vlastností, vzhledu (krásný-zlý;ošklivý – hodný)
- obdiv k minulosti – idealizace historie, přizpůsobování historie romantickému vnímání světa
- kontrasty ( protiklady) – láska x nenávist
život x smrt
společnost x příroda
- příroda je krásná – ale lhostejná k osudu lidí ; vzor harmonie
- prostředí je zvláštní – staré hrady, kláštery, tajemná místa v přírodě, hřbitovy
- často motiv smrti
- žánry: lyrická báseň, balada, historický román, historická povídka
inspirace v lidové slovesnosti - balada

Anglický romantismus

1) lord Byron (Bajrn) – jeden z nejvýznamnějších zakladatelů romantismu – Childe Haroldova pouť

2) W.Scott – Ivanhou- hrdina je tajemný, říká si vyděděnec, bojuje proti templáři, vítězí nad ním a pak i nad dalšími protivníky a byla mu udělena cena vítězství.
Má duše temná je

Ruský romantismus
A.S.Puškin – Puškám patřil k urozené společnosti, ale nelíbilo se mu, že šlechta si žije pouze v radovánkách
- věděl, že vzdělání člověka osvobozuje, ale že nemůže být přístupné všem

Evžen Oněgin – Evžen je šlechtic znuděný dobou a tak odjíždí na venkov a tam potká svého přítele a statkářku. Oněgin nevěří že jsou lidé schopni dávat lásku a tak chce flirtovat s přítelovo dívkou Taťánou. Oněgin svého přítele zabije a Taťána mu vyzná lásku v dopise. Říká že takového muže hledala, ale on jí nevěří a odmítne jí. Taťána je donucena svojí matkou vzít si starého muže, pak se setká s Oněginem na plese a je středem pozornosti. Oněgin lituje, že jí tenkrát nevěřil, chce si jí vzít, ale ona zůstává věrná svému manželi. Jejich láska tady zůstane nenaplněná.

Oněgina zkomponoval Čajkovský

Francouzský romantismus

V. Hugo – Chrám matky boží v Paříži – příběh se odehrává se středověku, chrám – romantické prostředí. Quasimodo byl trestán na pranýři za to, že unesl Esmeraldu. Ona za ním přijde v dobrém a dá mu napít vody. Později je Esmeralda odsouzena k smrti a je pověšena na šibenici.

Stendhal – Věznice parmská
Červený a černý

Český romantismus
- nastupuje ve 30.letech 19st. (díky jazykovému vývoji, protože jsme nejprve museli obnovit jazyk)
- dalším znakem romantismu je vlastenectví
- autoři umělci: K.H.Mácha, K.J.Erben, J.K.Tyl

- hlavním autorem je však K.H.Mácha (1810-1836)
Pouť krkonošská – příběh o krkonošském kraji

Bohatýr Muromec –

Bohatýr Muromec – epická báseň
- ten kdo se odváží napadnout Rusko se se zlou potáže ( za lesy létá mladý sokol a 3 jestřáby ho ubili, za horami byl mladý mládenec, vyskočí na něj 3 tataři a ubili ho → přijel bohatýr Muromec a tatary zabil, mladému mládenci vykopal hrob a za jeho duši se pomodlil.)
2) Ohlas písní českých (1939) – lyrický charakter (píseň)
- první česká umělá balada Toman a lesní panna

Toman a lesní panna
- panna je z jiného světa, Toman se do ní zamiluje, ale lidé z rozdílných světů spolu nemohou být. Toman neposlechne radu své sestry a jde tam, kam nemá, panna dala přednost jinému a Toman zradu těžce nesl, když Toman neposlechl svoji sestru tak panna způsobila jeho smrt.
Tomana zabila nešťastná láska.

6.
Romantismus světový i český

Romantismus = myšlenka svobody ducha

1) jazykovědec –

1) jazykovědec – Slovník česko-německý ( 5dílů)
- obohatil slovní zásobu → přispěl k české literární tvorbě a vědě.
Slovesnost ( učebnice) – pro studenty na střední škole, obsahovala historii Čech

2) Literát – Překlady umělecké literatury ( Goethe), měl velkou slovní zásobu a svými překlady dokázal, že je také básníkem.
romance Oldřich a Božena
Rozmlouvání o jazyce českém – alegorie, obrana češtiny, rozmlouvá Veleslavín s Čechem, Veleslavín se děsí toho, jaké je teď čeština, že v jeho době byla krásná. Němec říká Veleslavínovi aby se nermoutil, že není všemu konec. Němec říká že i dnes jsou lidé, kteří dbají na to, aby se rozvíjela ČJ.

- Jungmann se opíral o podobnost slovanských jazyků → myšlenka slovanské vzájemnosti = kulturní příbuznost s ostatními slovanskými národy ( Rusko, Polsko)

Jan Kolár

- naplňoval myšlenku slovanské vzájemnosti (zájem o slovanskou historii, literaturu, ústní lidovou slovesnost a slovanské jazyky)
- říká, že jsme národ, který pořád trpí kvůli němcům (když se slovanské národy spojí, budou si pomáhat)
Slávy dcera (dcera bohyně slávy) – Mína – podle své lásky k ní
- skladba, která se skládala z předzpěvů (Lethé – nebe, Acheron – peklo) a zpěvů: Sála, Labe, Dunaj
- říká, že národ je svobodný, dokud svobodu rozdává
- v předzpěvu charakterizuje Slovany – území, která kdysi obývali Slované, tak jsou dnes pohřebištěm, popisuje odkud kam se rozkládá území slovanů

Kolára připomínáme jako významného českého buditele, který udělal mnoho pro myšlenku slovanské vzájemnosti.

František Ladislav Čelakovský
- vytvořil ohlasovou poezii všech slovanských národů = UMĚLÁ (napodobenina)
- preromantik – konec 18.století
- ohlas = ozvěna (lidové slovesnosti - žánry), odraz, echo
- zajímal se o historii slovanských národů, nejvíce o ústní lidovou slovesnost

- z odrazu ústní lidové slovesnosti vznikla kniha 1) Ohlas písní ruských (1829) – epický charakter básní (podle starých ruských bylin = hrdinné zpěvy)

Velká didaktika –

Velká didaktika – děti by měli mít za určitý počet let probrat vyučování v celém rozsahu, aby vyšly ze školy vzdělaní
- s učením by se mělo začínat od dětství až do mužného věku, rozdělení vzdělání na 4 stupně:
dětství, chlapectví, dospívající věk, jinošství. Každý stupeň má 6let.
J.A.Komenský školy srovnává: - mateřská škola – JARO
- obecná škola - LÉTO
- gymnasium - PODZIM
- akademie – ZIMA
5.
Národní obrození

- 1775 – ovlivnilo jej osvícenství svými myšlenkami a reformami
- počátky byly spjaty s jazykovým úsilím → nutnost vytvořit spisovnou češtinu
- reformy Josefa II. (byli jsme součástí rakousko-uherského císařství)
– toleranční patent – lidé mohli mít jakékoliv náboženství, uznávali se i evangelíci, nejen katolíci
- zrušeno nevolnictví – lidé se stěhovali z vesnic do měst, roznášeli nářečí a ve městech se začalo mluvit česky.
Proces národního obrození začíná v Praze. Cílem bylo vytvořit spisovnou češtinu → národní jazyk ( spojuje určitou skupinu lidí), aby nezanikl národ.

Hlavní úkol národního obrození: vytvořit spisovnou češtinu

- největší podíl měl Josef Dobrovský – jazykovědec, vše co napsal, psal německy nebo latinsky ( protože lidé by mu v češtině nerozumněli)
Zevrubná mluvnice jazyka českého
Dějiny české řeči a literatury
- obojí německy

- byl to zakladatel Slávistiky = věda o slovanských jazycích – ruština, polština,srbochorvatština

Divadlo: Stavovské – kamenné, hrálo se zde německy, premiéra Don Giovany. Na začátku 19.st se začalo hrát česky ( pouze v určitých dnech)
Bouda – hrálo se česky, dbali na to, aby v jejich hrách zazněli česká slova ( V.Thám)
Noviny: Česká expedice – vydavatelství – V.M.Kramerius, vydával první české noviny
I.fáze národního obrození = Obranná
Obranné spisy: Bohuslav Balbín ( Obrana jazyka českého)
K.H.Thám
- čeština je prvek, který náš národ sjednotí

II.fáze národního obrození = Ofenzivní
Josef Jungmann– žák J.Dobrovského

Exulantská tvorba-

Exulantská tvorba- exulanti = čeští vzdělanci za hranicemi, psali česky, ale málo knih nse dostalo do Čech.
Jan Amos Komenský

- po bitvě na Bílé Hoře se skrýval v Čechách, zemřela mu žena a děti na mor a on odešel z Čech.
1) Pedagogická tvorba – vzdělání by mělo být přístupné každému (bohatí, chudí, dívky, chlapci)
- historická témata
- je třeba. aby vyučování bylo názorné, odmítal tělesné tresty, má se učit od jednoduššího, tyto zásady platily i v cizině→ UČITEL NÁRODů
Velká didaktika – o umění vyučovat
Poklad jazyka českého – slovník, shořel
Brána jazyků otevřená – děti se mají učit cizí jazyky
Informatorikum školy mateřské
Svět v obrazech
(důraz na to, aby měl člověk víru v Boha)

2) Tvorba filozofická a náboženská

Pansofie(vševěda) – nedokončeno, nezvládl to sám

Labyrint světa (svět je bludiště, je krutý a zničený) a ráj srdce (víra v Boha, kterou má člověk v srdci)
Autor - poutník bloudí městem a potká 2 kamarády ( Všudybuda a Mámení), kteří je ho vedou světem. Dívají se na svět z několika pohledů → autor má růžové brýle, dívá se skrz ně a tak vidí svět opravdu takový, jaký je. Víra v Boha je jediné co člověka utěší.
Hlubina bezpečnosti*
- obojí napsal ještě na území Čech
Komenský se usadil v Narrdenu
Kšaft umírající matky – vymyšlená závět, ve které odkazuje jednota bratrská církev dětem.
- alegorická skladba ( v motlitbě Marty Kubišové)
* poutník říká, že se rád podívá do světa, jestli jsou tam nějaké hodnoty, které by mohl mít za vzor

- zemřel v Amsterdamu, pohřben byl v Narrdenu

DOBA TEMNA se vztahuje pouze na literární a jazykový vývoj

Rozdělení literární tvorby doby protireformační
Exulantská: vzniká za hranicemi Jan Amos Komenský
Domácí:a) oficiální tvorba-tvorba, která mohla být vydávána. Byla česky psaná, ale zaměřená proti Čechům.(Výjimkou byl Bohuslav Albín:Obrana jazyka českého-bránil Čechy, vyšla až 100let po jeho smrti)
b) pololidová tvorba- jarmareční(kramářské)písně-zábavný charakter, zpívali se na jarmarcích za účelem vydělání peněz, z části je tvořil autor, z části ostatní lidé
c) ústní lidová slovesnost- písně, pověsti, pohádky, pranostiky, rčení, pořekadla.
- neznámá datace
- této tvorby si ceníme nejvíce, protože se z ní dozvíme pravdu o životě lidí v Čechách v době protireformační.

A) Obrana jazyka českého
Autor říká že Čechy jsou zničené, brání je a vyčítá Habsburkovi, že z měst udělal městečka, z městeček vesnice a z vesnic rozedrané chatrče.

Adam Michna z Otradovic-

Adam Michna z Otradovic- Chtíc aby spal
-zpívá panna Maria o svém synovi, kterého moc miluje.

B) Sluníčko za hory zachází – píseň
- v prvních dvou slokách poznáme, jak nevolník říká, že musí celý den pracovat, v poslední sloce říká jak se jednou rychtářům postaví.
Balada: lyricko(vyjádření pocitů)-epická(vypravování) – má lidový původ

Osiřelo dítě- balada
-dítě hledá matku
- proti světu živých je postaven svět přírodní
- motivem balady je mateřská láska
- autor projevuje lítost nad bezmocným dítětem, které se snaží najít svoji matku→ona se mu ozve, ale nemůže mu pomoci, řekne mu že si pro něj přijde a dítě je šťastné, i když odejde ze světa živých.
- sloka má 2verše aby se to lépe pamatovalo
Tato balada má přimět člověka aby se choval morálně.

Francie

VILLON
-sbírka Závěť-villonovská balada (ostré zamyšlení nad dobou, kritizuje šlechtu)

Vznik renesance a humanismu v Čechách
= zlatý věk české literatury ( = byl vynalezen knihtisk, čeští vzdělanci přinášeli novou žánrovost-nová témata, psalo se latinsky a česky, psaly se cestopisy, kroniky, gramatiky)

Autoři českého humanismu:
Viktorín Kornel ze Všehrd- snaha o samostatnou českou tvorbu
České knihy šestery-zabývá se otázkami práva
Z přípisu ke knihám o napravení padlého od Jana Zlatoústého- autor říká že by mohl psát latinsky, ale že je Čech, a tak chce psát česky a latinsky se jen učit.

Jan Blahoslav
- napsal gramatiku českou- Filipika- byla proti misomusům(nevzdělancům) zaměřená,
říká že ten kdo odmítá vzdělanost se podobá tomu, kdo by chtěl šaty šíti,ale odmítal se tomu řemeslu učit
- přeložil Nový zákon (nalezen v Kralicích→ bible Kralická)

Daniel Adam z Veleslavína

- věnoval se historii
- nakladatel a vydavatel českých knih
Předmluva k Eusebiově historii církevní- Veleslavín vyčítá Čechům, že se učí cizí jazyky a že si málo váží českého jazyka. Příčina je v tom, že je málo českých knih.
Václav Hájek z Libočan
Kronika česká - byla napsána krásnou češtinou, věnoval ji rakouskému císaři.
- je to česká památka
Historie o bratru Janu Palečkovi
Jan Paleček-historická postava
-baví společnost
- páni jedí velké ryby, ostatní malé. Král Jiří z Poděbrad se za to stydí a nechá všem donést stejné.

4.
Doba protireformace

-střetnutí v Čechách-17.st (1620-1775) – období po bitvě na Bílé Hoře
-proti sobě stáli bratrská církev (chtěli reformu)x římskokatolická církev (nechtěli reformu). Římskokatolická církev vyhrála → vzdělanci museli odejít ze země, zůstala zde jen chudina
- pro české země doba rozkvětu, byla to doba baroka(kostel sv.Anny v bezdušově ulici, zámek v Chlumci nad Cidlinou, Manětín), rozvíjela se architektura, malířství, sochařství, hudba…

Renesance přišla z Itálie ...

Renesance přišla z Itálie(památky na antiku, Itálie je blízko Řecka, kvůli městským státům, které mezi sebou obchodovaly), v Itálii vznikla ve 14.st., u nás asi 15.-16.st. (reforma církve)

Italská renesanční literatura
DANTE: Božská komedie - hlavním hrdinou sám autor, je to věřící člověk, který chce poznat svět.
-Dante zabloudí v lese a pronásledují ho 3 šelmy –hříchy (smyslnost, pýcha a lakomství)
Jeho průvodci jsou Vergilius(pohan), ten ho provázel očistcem a peklem, vedl ho k ráji a tam ho provází Beatris, básník se do ní zamiluje, ale ona zemřela.
1.část- Dante se setkává s Vergiliem, jdou do části kde jsou hříšníci, ale nemohou do ráje protože Vergilius je pohan. Ale aby tam Dante mohl jít tak ho doprovází božská Beatris.
2.část- Dante prochází branou do pekla.

F.PETRARCA- vytvořil SONET (znělka) 4,4,3,3 (4 sloky- dvě po 4 verších, dvě po 3 verších)
Sonety Lauře-zpěvník např. Ty zlaté vlasy, co tak sladce vlály

J. BOCACCIO: ...

J. BOCACCIO: Dekameron- šlechtici museli odejít na venkov, protože ve městě řádil mor, ne venkově si vyprávěli každý den jeden příběh→ 100 příběhů = Dekameron
Příběh druhý- střetnutí krále a podkoního
Král načape podkoního se svojí ženou, ale protože byla noc, tak aby ho ráno poznal, šel mu ustříhnout pramen vlasů. Podkoní byl ale chytrý a ostřihal stejně vlasy všem ostatním podkoním. Ráno nechá král všechny podkoní nastoupit, ale všichni jsou ostříhaní. Viděl že na něj podkoní vyzrál.5ekl jen:,,Ten kdo to udělal ať už tak nikdy nečiní“

Španělská literatura
MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVERDA:
Don Quijote – zeman, nižší šlechtic, který se vydal na pouť za ideálem svého srdce, chtěl bojovat proti zlu, jeho sluha byl Sancho Panza. Don Quijote se stal bláznem.
Ideál- krásná, vysněná Dulcinea
Don Quijote viděl na louce obry, ale byly to větrné mlýny. Sancho mu říká že tam žádní obři nejsou, ale Quijote mu nevěří, rozjede se proti nim a v tu chvíli zafouká vítr, křídla mlýnu se začala točit a Quijote do nich narazil. Nevěřil že to nebyly obři, tvrdil že je čaroděj změnil v mlýny.

- zemřel, když se vzdal svých ideálů

LOPE DE VEGA:
Ovčí pramen- o vesnici která se jmenovala Ovčí pramen. Vesnice se bouří, protože velitel rytířského řádu znásilňoval ženy a tak ho zabili, byl soud. Na konec byli dáni na milost, protože řekli, že ho zabili všichni.

Anglická literatura
WILIAM SHAKESPEARE
Jeho dramata se dělí na:
KOMEDIE-Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, veselé paničky Windorské
HISTORICKÉ HRY- Richard III
TRAGÉDIE- Romeo a Julie, Hamlet, Král Lír, Macbeth, Othelo

- byl to dramatik, psal ve verších
- napsal přes 30 dramat, překládal je Václav Sládek

Romeo a Julie
Odehrává se ve Veroně- byli to veronští milenci
- příběh lásky dvou mladých lidí, které nepřátelství jejich rodin- Monteků a Kapuletů dožene k tragickému činu. Nad hrobem milenců se oba rody smiřují.

O boji duchovním – ...

O boji duchovním – traktát – nemají proti sobě bojovat zbraněmi ale duchem, myslí

Síť víry pravé – traktát
- síť symbolizuje církev ( víru), kterou záměrně ničí dvě ryby(panovník a papež) - alegorie

O trojím lidu řeč
- stavy :panský, kněžský, poddanský
- všichni lidé jsou křesťané, jsou si rovni
- přirovnává společnost k lidskému tělu
- šlechta by se neměla nadřazovat nad sedláky protože z jejich práce společnost žije

3.
Renesance česká i světová

Renesance = znovuzrození antického ideálu (ve středu pozornosti je člověk, je mírou všech věcí, v době gotiky Bůh)
Humanismus = ideologie (souvisí s člověkem)

B) Hradecký rukopis

- sociální satira, kritizovány nešvary společnosti
Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika ševců, řezníků
Desatero kázanie božie – není dodržováno těmi, kdo jsou nuceni a vznešení

2.
Literatura období reformy církve

Předchůdci Husovi: Tomáš Štítný ze Štítného - laik, velice vzdělaný-sám se vzdělával, znal díla českých i cizích autorů
- říkal že je rozpor v kázání a v životě církve
- chtěl reformu-nápravu církve( = žít podle Bible)

- nejvýznamnější knihou je traktát: Knihy šestery- 80.léta 14.st., z toho jsme četli úryvek Panóm (panovník je postaven pro chudý lid, neměl by chudé odsuzovat, lidé jsou si rovni→zlost způsobila, že musí mít pány, kdo chce být bohatý bude zatracen. Zájem pánů o chudáka není z lásky, ale proto, že chce mít ještě více pro sebe.)

Jan Hus

- pocházel z Husince, byl to kněz, studoval v Praze, stal se mistrem(profesorem) a pak rektorem pražské Univerzity- významné postavení, žáci vnímali reformu církve.
- chtěl, aby hlasy českých mistrů měli větší váhu než hlasy cizinců
- kázal v Betlémské kapli- byl dobrý řečník a lidé ho poslouchali
- chtěl zrušit odpustky, kázal proti tomu jak církev žije
Latinské spisy: O církvi , O pravopise českém ( pravopis spřežkový nahradil diakritickým ss = š, háčky,tečky,čárky- vyjadřoval měkkost a délku)→lidé si tak mohli přečíst bibli a odsoudit také církev

České spisy: Knížky o svatokupectví- psal jak si kněží žijí dobře, že od lidí tahají peníze za odpustky a sami si staví honosné domy a jen lidi oklamávají.
→ klatba, nesmělo se kázat, svatby, pohřby, odešel z Prahy přisěl do Kostnice a 6.7.1415 byl upálen.

-dále napsal Dcerka- o tom jak mají matky vychovávat své děti
List přátelům v Čechách – aby bohatí i chudí žili v lásce, obrací se k pražanům a studentům aby se učili.
Postila- výklad svatých čteních nedělních, sborník kázání, určený prostým, neučeným lidem. Hus říká, že to, čím chcekazatel přispět musí říkat česky aby mu lidé rozumněli.

Literatura doby husitských válek

- tendenčnost literární tvorby( prohusitská, protihusitská)
- změnily se žánry: list, traktát, kázání, polemiky-názorový spor

Budyšínský rukopis
- Hádání Prahy s Kutnou Horou – autor stál na straně Prahy, vylíčil Prahu jako krásnou, Kutná Hora je ošklivá stařena. Vytýká Hoře, že se nechová hezky k praze. Hora představovala křižáky

listy- Žižkův vojenský řád – když něco vybojují, tak všechno svezou na hromadu a poctivě rozdělí, mají se vyvarovat hádek, kdo ublíží bude potrestán.

píseň – Jistebnický kancionál – zpěvník
Ktož su boží bojovníci, Povstaň povstaň velké město pražské – měli podpořit vojáky

námět této písně použil B.Smetana v opeře Má vlast (Tábor)

Petr Chelčický
- zastánce Husova učení
- samouk, vzdělaný
- zdůrazňoval, že křesťané proti sobě nemají vést války zbraněmi

Dalimilova kronika

-1310, česky psaná
- autor pocházel ze zchudlé šlechty, neznámý
- silně protiněmecky zaměřena (Jindřich z Vanzdorfu)

O selské kněžně Boženě
- autor říká že nechce za ženu němku, že by sem přivedla němce a jejich děti by musely mluvit německy
- říká, aby se podívali na Přemysla oráče, že se stal panovníkem a byl chudý(lidé jsou si rovni)

Literatura doby vlády Karla IV. – období gotiky

-literatura- česká - duchovní
- světská
- latinská – Vita Carovi

Žánry: rytířská epika, milostná lyrika, kronika, píseň, traktát(učené pojednání), první slovníky, životopisy, cestopisy

-Karel IV. Napsal svůj životopis Vita Caroli –

-Karel IV. Napsal svůj životopis Vita Caroli – napsán latinsky, píše jak přišel sem do Čech, neměl rodiče, jak je vzdělaný, co založil atd.

-legenda o sv.Kateřině –duchovní epika,
-legenda o sv.Prokopu- prostá lidová legenda, děj se odehrává v lidovém prostředí

Satira doby Karlovy
-žákovská doba, dokument o době

A) Žákovská poezie- tvořili ji žáci, studenti, psána latinsky nebo v národním jazyce
Podkoní a žák
podkoní- říká, že žák bydlí špatně, že nemá co k jídlu a že on se má líp, když má hlad, tak si někde ukradne slepici
žák – mu radí, aby si dal pozor, když tak krade, že by mohl zkončit ve vězení

laicizace- autorem je student
demokratizace- vystupují žák a sluha

Píseň veselé chudiny- studentská poezie, zlehčovali poezii

1.

Nejstarší období, až po Karla IV.
- románský styl:rotundy(na Řípu), baziliky(sv.Jiří)
- gotický styl:katedrály(sv.Bartoloměje), hrady

Počátky písemnictví na našem území-románské období
-r.862-příchod Konstantina a Metoděje→ počátky písemnictví na našem území
- staroslověnština- střediskem staroslověnské liturgie Sázavský klášter
Konstantin napsal PROGLAS = veršovaná předmluva k evangeliu(překlad), vyjadřuje program cyrilometodějství(člověk má právo aby bohoslužba byla v jeho rodném jazyce), dochoval se jen zlomek.

Žánry:liturgické, legenda, píseň
Legenda – zbožné čtení, obvykle životopis některého světce, jež se četlo o svátku

Latinské období
Kosmova kronika
-psaná latinsky, 12.st.
-kronika-epický žánr, zábavná četba
- obsahuje glosy(české vpisky-první česká slova)
-nemůžeme všemu věřit
- i když je psaná latinsky považujeme ji za českou památku-popisuje české dějiny, Kosmas byl Čech
-Přemysl a Libuše, O založení Prahy

Čeština

- první česky psané žánry
Hospodiny pomilujny-nejstarší česká dochovaná píseň, Život Konstantinův-napsán po jeho smrti, legenda o sv.Václavu

Sv.Václave-12st., chorál
Alexandreida
-1290
- epos, česky psaný
- alegorie = jinotaj- autor dává rady Alexandru Makedonskému, ale ve skutečnosti je to český panovník
- autor je neznámý, ale pravděpodobně to byl vzdělaný šlechtic-použil krásné češtiny
- vytvořil ideál středověkého panovníka
- 9000 veršů, zachovány 1/3(3000 veršů)
- rady dávané panovníkovi-nepovyšuj poddaného, bude chtít víc a víc

Laicizace – na literární tvorbě se podílejí laici, kdokoliv kdo není kněží-měštan
Demokratizace – v literární tvorbě vystupují i obyčejní lidé

Literatura…

Literární druhy
1.EPIKA-má děj
2.LYRIKA – nemá děj, má pocity a nálady
3.DRAMA – má děj, ale ten je vyjádřen promluvou (dialog, monolog)

Literární žánry
1. Epické – příběh, bajka, legenda, epos, mýtus, pohádka, pověst, novela, román

2. Lyrické – píseň, óda, epigram, lyrická báseň

3.Dramatické- komedie, tragédie, muzikál, drama

4.Lyricko epické – balady

EPOS – epický žánr, hlavní postavou ve vypravování je bojovník- mezopotámské písemnictví(epos o Gilgamešovi)

Josef Kajetán Tyl

Narodil se v roce 1808 v Kutné Hoře, zemřel v roce 1856 v Plzni.
Novinář, ale hlavně autor divadelních her. Nejprve studoval na gymnáziu v Praze, pak přešel do Hradce Králové, kde v té době učil autor divadelních her V. K. Klicpera. Po maturitě působil v kočovné společnosti, pak se vrátil do Prahy. Byl úředníkem, ale věnoval se také divadlu a novinám. Z úřadu byl nakonec propuštěn. Působil v Květech. V roce 1848 založil vlastní Sedlské noviny. Po prohrané revoluci měl problémy s rakouskými úřady, nakonec zakládá kočovnou hereckou společnost a opouští Prahu. Situace ani politická, ani hmotná není dobrá (bída). Předčasně umírá.
Z jeho díla:
1) Historické hry:
Jan Hus – prostřednictvím minulosti se vyjadřoval k současnosti.
Kutnohorští havíři – povstání havířů koncem 15. století, kritika, vykořisťování a sociálního postavení (inspirovala ho stávka dělníků z 40. let 19. století).
2) Divadelní hry současnosti:
Paličova dcera – příběh dívky Rozárky, která byla neprávem obviněna ze zapálení vesnice, k činu se přiznal její otec (proto Paličova dcera)
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – fraška se zpěvy, vlastenecká, ševcovská slavnost poprvé zde rozezněla naše budoucí hymna Kde domov můj. Hudbu složil František Škroub. Ve hře zpívá slepý houslista Mareš.
3) Pohádkové – báchorky
Strakonický dudák aneb Hody divných žen – Švanda chce vydělat peníze, protože hajný mu nechce dát svou dceru Dorotku za manželku. Matka víla Rosova odčaruje dudy. K Švandovi se pak přidává světoběžník Vocílka. Chce, aby Švanda zapomněl na domov a Dorotku. Málem se mu to podaří. Švandu nakonec zachránila věrná láska Dorotky a přátelství Kalafuny. Pomáhá mu i matka. Hra oslavovala vlast, lid, lásku a přátelství.
Lesní panna – téma využil režisér Dušan Klein v prvním díle svých filmových Básníků (Štěpán Šafránek)

Zlatý kolovrat –

Zlatý kolovrat – Kolem lesa jede král a zastaví se v malém domečku, protože se ztratil a má žízeň. Otevře mu krásná přadlena, do které se zamiluje a požádá ji o ruku. Dívka mu odpoví, že záleží na její matce, jestli se vdá, a ta že se vrátí až druhého dne. Pán se tedy vrátí druhého dne a poví dívčině nevlastní matce o svých úmyslech. Ta mu nabídne místo Dory svou vlastní dceru, která je stejně krásná, ale král odmítne a rozkáže, že mají dívku přivést druhého dne na hrad.Matka tedy strojí Doru a vydává se i se svou vlastní dcerou na hrad. Vezme sebou nůž a sekeru pod záminkou, že v lese číhají nepřátelé. Cestou Doru zabijí. Vypíchnou jí oči a uříznou končetiny a vezmou je sebou. Macecha podstrčí králi svou vlastní dceru, neboť si byli hodně podobné.Svatba proběhne, ale král hned musí odjet do boje.
Náhle se v lese objeví stařeček a najde tělo Dory. Stařeček pošle pachole, aby na hradě prodával kolovrat, ale jen za nohy. Dívka, když spatří kolovrat, pošle s nohama matku, aby jej koupila. Pachole přinese stařečkovi nohy a ten je přiloží k tělu Dory a pokropí ji živou vodou - nohy srostou s tělem. Pak mu dá zlatou přeslici, aby ji vyměnil za ruce. Panna opět neodolá zlatu a vymění přeslici za ruce. Nakonec stařeček nechá za oči vyměnit i zlatý kužel. Ani tentokrát dívka neodolá a vymění kužel za oči. Stařeček pokropí tělo a Dora ožije.
Po třech nedělích se král navrátí z vojny. Jeho žena mu ukáže kolovrat, přeslici i kužel ze zlata. Vyzve ji, aby na něm začala příst. Když tak učiní, ozve se z kolovratu hlas vypovídající o jejím zločinu. Jak to král uslyší, odjede do lesa, kde se setká s živou Dorou. Vezme ji s sebou na hrad a ožení se s ní. Zlé dívce a její matce nechá udělat to, co ony udělaly Doře - usekl jim ruce, nohy a vypíchnul oči.

Jednotlivé básně:

Kytice – úvodní báseň, téma Kytice

Vodník - Vodník šije při měsíčku šaty a botičky. Těší se na svatbu. Ráno v pátek jde dívka, nedbajíc varovných slov své matky prát k jezeru šátečky. Lávka se pod ní prolomí a dívka spadne do vody. Stane se ženou vodníka. Má s ním synáčka. Jednou poprosí vodníka, aby mohla navštívit matku. Vodník jí to dovolí pod podmínkou, že se do večera vrátí a nechá dítě v jezeře. Matka však nechce dceru pustit zpátky do jezera. Vodník si přijde pro ženu, a když žena nejde domů, usmrtí vodník dítě a přinese tělíčko a hlavičku dítěte matce a hodí je přede práh domu.

Polednice – Malé dítě zlobí svou matku, a ta nemůže vařit. Chce dítě postrašit. Zavolá polednici, aby přišla a dítě si odnesla. A když se Polednice skutečně objevila ve dveřích a žádala matku, aby jí dítě vydala, bylo již pozdě, aby svého činu litovala. Matka chytila své dítě do náručí a chránila ho před Polednicí, až ho takto udusila... Když se v poledne vracel domů její muž, našel ležet na zemi svou ženu s dítětem. Ženu se mu podařilo vzkřísit, ale dítě bylo už mrtvé.

Nejvýznamnější osobnosti české romantické literatury

Karel Hynek Mácha
Narodil se v roce 1810 v Praze, studoval gymnázium (vliv Jungmanna), pak filosofii a práva. Hrál v ochotnickém spolku Kajetána – (divadlo) a seznámil se zde se svou snoubenkou.
Rád cestoval (často pěšky), navštěvoval tajemná místa (zříceniny hradů, kláštery) → přírodní scenérie.
Sympatizoval s Poláky, kteří chtěli svou národní svobodu. Protože se snoubenkou čekal dítě urychleně dostudoval a nastoupil jako advokátní úředník do Litoměřic. Těsně před svatbou 1836 zemřel.
Na začátku okupace pak byly jeho ostatky převezeny do Prahy (povzbuzení národního sebevědomí).
Díla:
Cikáni – román s velmi složitým dějem.
Kat – původně chtěl napsat 4. dílný román o Václavu IV. a jeho katovi. Dokončil pouze 1. část Křivoklát.
Marinka – povídka o krásné, nemocné dívce, která žije v Pražské čtvrti Na Františku, která patřila k nejchudším.

Máj –

Máj – Vrchol tvorby K. H. Máchy, lyricko – epická báseň se smutným dějem a tragickým koncem. Mácha si 1. vydání sám zaplatil a dílo nebylo pochopeno, ale kritizováno. K básni se pak přihlásila až další generace.
Báseň má 4 zpěvy a 2 mezi zpěvy. Děj se odehrává v okolí Doks – dnes Máchovo jezero.
Děj je naznačen. U jezera se schází Vilém s Jarmilou. Vilém se dovídá, že Jarmila byla svedena. Zabije jejího svůdce a nevědomky zabíjí svého otce. Ve vězení přemýšlí o životě a smrti, společnosti a lásce k rodné zemi. Jarmila končí sebevraždou a Vilém je popraven.
Po 7 letech přijíždí na místo popravy Mácha a ztotožňuje se se svými hrdiny (Vilémem a
Jarmilou).
Lyrika – oslava májové přírody, láska (osobní, přírodní a milostná lyrika).
Je pozdní večer – první máj –
večerní máj – je lásky čas;
hrdliččin zve ku lásce hlas:
,, Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!! ”

Karel Jaromír Erben

Narodil se v roce 1811 v Miletíně v nezámožné rodině. Přesto se mu podařilo vystudovat gymnáziu, filosofii a práva. Finanční problémy měl po celý život. Zabýval se sběrem lidové slovesnosti, historií, novinařinou. Palacký mu pomohl získat místo archiváře města Prahy.
Z jeho činností:
1) Vědecká – souvisela s jeho prací z archivů, připravil např. k vydání Husovy spisy.

2) Sběratelská – připravil k vydání české lidové písničky a pohádky, které poznal u různých slovanských národů. Pohádky vydal nejprve v původních jazycích pak je přeložil do češtiny např. Zlatovláska, Dlouhý, široký a bystrozraký.

3) Vlastní tvorba – napsal a vydal básnickou sbírku: Kytice – sbírka obsahuje řadu klasických balad. Erben se inspiroval motivy náboženskými, pohádkovými, pověstmi. Najdeme zde motiv viny a trestu ,, víru naději a lásku ”.
Kytice inspirovala i jiné umělce – malíře, hudební skladatele:
Mikoláš Aleš, Josef Mánes – malíři
Zdeněk Fibich, Antonín Dvořák – hudební skladatel

Quasimodo je zvolen králem blbců,

Quasimodo je zvolen králem blbců, je rád, protože se mu nikdo neposmívá. Quasimodo je od dětství u kněze Frola. Kvůli Frollovi se Quasimodo pokusí o únos cikánské tanečnice Esmeraldy, do níž je Frollo zamilován. Je však při tom zatčen a odsouzen k trestu na pranýři. Esmeralda s ním má soucit, za což se do ní zamiluje, i když ví, že marně. Díky Frollovým intrikám je Esmeralda popravena a Quasimodo pomstí Esmeraldu tak, že shodí Frolla z věže.
Quasimodo pak umírá v hrobě Esmeraldy.
Bídníci (Ubožáci) – 2. dílný román o bývalém trestanci (dostal se na galeje za krádež
chleba), který se poprvé setkává s dobrotou člověka a pod vlivem této události se i on stává dobrým člověkem.

Alexandr Dumas
Psal řadu dobrodružných románů, vycházel z určitých historických činností např. (postavy, doba, místa), ale historii upravoval.
Díla:
Tři mušketýři
Hrabě Monte Christo

Stendhal (H. Beyl)
Literární pseudonym, sympatizoval s revolucí, po porážce Napoleona odjel do Itálie, ze které byl pro své názory vyhoštěn.

Dílo:

Román Červený a černý – název podle barev červené a černé
červená znamená - lásku, pokrok, revoluci
černá – zpátečnictví, despotismus, kritika církve
Hlavní postavou je Julien Sorel syn tesaře, který už nemůže udělat kariéru v armádě, protože Napoleon skončil. Rozhodl se pro církev. Je velmi ctižádostivý a do tzv. vyšší společnosti se dostává pomocí žen. Jednu ze svých milenek pak postřelí. Uvědomuje si jaký život žil ,,nedostatky společnosti ” odmítne milost a je popraven.

Rusko
Alexandr Sergejevič Puškin
Šlechtic, který prosazoval pokrokové názory. Dostal se do sporu s Carem a vládou a byl poslán do vyhnanství, pak musel žít na jednom ze svých statků, nakonec v Petrohradě, ale pod dohledem. Byl zabit v souboji.
Dílo:
Evžen Oněgin – veršovaný román, hlavní hrdina je typem zbytečného člověka, je znuděný životem, po příjezdu na venkov zbuzuje lásku dívce Taťáně, ale pak ji odmítá. Dvoří se snoubenec svého přítele, ten ho vyzve na souboj a Oněgin ho nechtěně zabije a ujíždí do světa. Po roce se vrací za Taťánou, zamiluje se do ní, ale tentokrát ho odmítá ona.

Próza :

povídky např. Píková dáma
Divadelní hry :
Boris Godunov

Michail Jurievič Lermontov
Poema Démon – démon je odsouzený věčné samotě a zatracení, chce to zlomit. Zamiluje se do princezny Tamary, ale jeho láska ji zahubí a on zůstává dál ve své samotě a prokletí.

Polsko
Adam Mickiewitz
Bojoval za svobodu Poláků, byl poslán Carem do vyhnanství. Seznámil se zde s Puškinem. Pak odjel do ciziny. Žil hlavně v Paříži, pak se zapojil do Krimské války, v Turecku pomáhal organizovat polské dobrovolníky, ale onemocněl na nákazu choleru a umřel.
Dílo:
Pan Tadeáš – epos, znepřátelené rody usmíří láska dvou lidí.

USA
Edgar Allan Poe – zakladatel detektivky a hororu.
Dílo:
Vražda v ulici Morgue, Jáma a kyvadlo
Havran – báseň

Představitelé romantismu ve světové literatuře

Anglie
George Gordon Byron
Rozešel se se svou bohatou rodinou i prostředím a cestoval. Pak se zapojil do bojů řeků proti turkům; pomáhal řekům; onemocněl a na následky choroby zemřel.
Z jeho díla je nejznámější:
Childe Heroldova pouť – částečně autobiografický epos. Hlavní hrdina putuje Evropou, obdivuje přírodu i stavby minulosti, ale je zklamán, že v Evropě je nesvoboda a tyranie.
Dále psal básnické povídky a dramatické básně.
Příklad básně:
Dnes dovršuji třicátý šestý rok svého života – lyrická, pocit smutku z nesvobody, ale i touha bojovat (Řecko).
Chillonský vězeň – lyrická, romantická báseň, vězněm je bojovník za svobodu, protiklad nesvobody věznění a touhy po volnosti.

Percy Bysshe Shelley
Podobně jako Byron protestoval proti společnosti a měl problémy.
Z jeho díla je nejznámější:
Odpoutaný Prométheus – lyrická báseň, vliv antické báje, ale zde je nakonec Prométheus osvobozen.
Titanismus

Walter Scott

Zakladatel historické povídky a románů.
Nejznámější je román Ivanhoe – konec 12. století, vláda Richarda Lví Srdce.

Francie
Victor Hugo
Otec bojoval v Napoleonském vojsku, ale matka ho vychovávala proti revoluci a Napoleonovi. Přesto Hugo pak bojoval za pokrok a část života pak na protest proti tehdejší společnosti a císaři prožil ve vyhnanství.
Psal poezii, prózu i divadelní hry.
Z jeho díla:
Legenda věků – básnický cyklus o duchovním vývoji lidstva (později inspiroval našeho básníka Jaroslava Vrchlického).
Chrám matky boží v Paříži – Paříž 15. století vláda Ludvíka XI. Zobrazeny protiklady lásky a nenávisti, krásy a ošklivosti, dobra a zla.
Postavy:
- Esmeralda
- Hrbáč Quasimodo
- Kněz Frolo

Ohlas písní ruských

Inspiroval se ruskými bylinkami (pověsti), historií, lidovou slovesností, ve sbírce převládají básně epické:
Veliká panychida – o zapálení Moskvy Kutuzovem před Napoleonem. Památka zemřelým, Panychida = tryzna za mrtvé v pravoslavném náboženství.
Bohatýr Můromec – Tataři přepadli dobrého mládence, oloupili a ubili ho. Do lesa přijde Můromec a zabije prvního Tatara šípem, druhého probodne mečem a třetí tatar naskočí na koně a ujíždí. Můromec se tomu směje a říká, že kdo před ním utíká na toho nevytasí meč. A tak posílá svého koně, který Tatarovi rozbije kopyty lebku. Můromec pak ubitému mládenci vykope hrob a pomodlí se za jeho duši.

Ohlas písní českých
Převládají básně lyrické, často připomínají českou lidovou písničku (verše, jsou jednoduché, zpěvné), výjimku tvoří Toman a lesní panna – jde o naší první umělou baladu (známe autora), klasickou (nadpřirozené, často pohádkové bytosti nebo jevy).
Toman a lesní panna – Toman se chce podívat za svou milou do Podhájí. Sestra ho prosí, aby nejel Doubravou. Toman sestru poslechne a jede cestou pravou. Dostává se k domku, kde bydlí jeho milá, ale oknem vidí její zásnuby s jiným. Dozvídá se, že ho milá nechce a že za ní už nemá jezdit. Nešťastný Toman se vrací domů, jede přes Doubravku kde uvidí jet lesní pannu na jelenu. Ta se k němu připojí a okouzluje ho. On podléhá a balada končí, jak Toman pouští uzdu a padá ze skaly. Sestra ho pak oplakává.

Maturitní otázka č. 7

a) Umělecká reakce na revoluční hnutí na přelomu 18. a 19. století
- podmínky vzniku romantismu
- charakteristické rysy romantické literatury
- představitelé romantismu ve světové literatuře
- nejvýznamnější osobnosti české romantické literatury
(K. H. Mácha, K. J. Erben, J. K. Tyl )
b)Všestranný rozbor textu

Umělecká reakce na revoluční hnutí na přelomu 18. a 19. století

Podmínky vzniku romantismu
Vznikl v 1. polovině 19. století od slova román. Ovlivnil literaturu, hudbu i malířství. Naděje revolucí nebyly splněny, proto pocit rozčarování a zklamání.

Charakteristické rysy romantické literatury
Znaky:
- zdůraznění citu a fantazie
- protiklad snu a skutečnosti, konflikt jedince a společnosti, zdůrazněn individualismus, hrdina je osamocen
- obdiv autorů minulosti hlavně ke středověku s jeho tajemnem, u některých autorů vliv lidové slovesnosti
- hlavní hrdina často splývá s autorem, výjimečný (odlišuje se od ostatních), láska je důležitá, ale často končí nešťastně, hrdina je aktivní (,,bojuje”), hrdinka je pasivní
(,,čeká”)

Myšlenka slovanské vzájemnosti v díle obrozenců

Myšlenka slovanské vzájemnosti
Češi jsou součástí velké rodiny slovanských národů a proto se nemusíme bát, že je nás málo
(obdiv tehdejšímu Rusku – jsou slované, je jich hodně a jsou svobodní). Slované a tedy i češi jsou v Evropě stejně dlouho jako jiné národy např. Němci a proto zde máme právo svobodně žít.

Jan Kollár
Slovák, který své díla psal česky. Studoval teologii (evangelický kněz) v Jeně kde v té době bylo odkryto slovanské pohřebiště a zároveň se zamiloval do své budoucí ženy (Míny z básnické skladby). Pak působil v Uhersku a nakonec ve Vídni na katedře slovanských starožitností (= archeologie). Byl představitelem myšlenky slovanské vzájemnosti. Je autorem myšlenkově složité básnické skladby:
Slávy dcera – skladba obsahuje předzpěv a 5 zpěvů (původně 3), nazvaných podle řek protékajících slovanským územím.
Zpěvy: 1) Sála, 2) Labe, 3) Dunaj, 4) Lethé (slovanské nebe), 5) Acheron (slovanské peklo).
Zpěvy obsahují přes 600 vlasteneckých a milostných znělek (sonetů). Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou, ten, kdo do pout jímá otroky. Hlavní postavou je dcera Bohyně Slávy, otrokyně Slovanů Mína. V básni chválil a oslavoval Slovany a kritizoval jejich nepřátele.

Rukopisy

Původně byly nalezeny v roce 1817 ve Dvoře Králové a v roce 1818 na Zelené Hoře a měly být z 13. a 10. století, dokazovaly údajnou starobylost naší kultury a posilovaly národní sebevědomí. Koncem 19. století bylo dokázáno, že jde o padělky (Masaryk, Gebauer) za autory Václav Hanka a Josef Linda – Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský.

Pavel Josef Šafařík
Slovák, který část svého díla psal česky. Žil v Praze spolupracoval např. s Jungmannem.
Z jeho díla:
Slovanské starožitnosti – o minulosti Slovanů, o tom, že jsou v Evropě stejně dlouho jako jiné národy.

František Ladislav Čelakovský
Narodil se ve Strakonicích a od dob svých studií měl problémy s rakouskými úřady. Měl také existenční problémy, byl vychovatelem, redaktorem, ale nakonec opustil Čechy a působil na univerzitě ve Vratislavi. Teprve ke konci života se dostal zpět do Prahy. Sbíral slovanské lidové písničky a přísloví. Vydal je i knižně.
Z jeho vlastní tvorby tzv. Ohlasová poezie:

Poezie

Jednoduché verše, milostné, žertovné, vlastenecké, byly vydány ve sbornících (= almanach) jeden nebo více autorů.

Václav Thám
Věnoval se také divadlu, z poezie vydal Básně v řeči vázané.

Antonín Jaroslav Puchmajer – z jeho básní např. bajka Mlíkařka – žena jde s mlékem na trh a představuje si co si za vydělané peníze koupí, nakonec se ji hrnek rozbije a nemá nic => nemáme si stavět vzdušné zámky.

Próza
František Palacký
Narodil se v Hodslavicích, po vystudování univerzity působil krátce jako vychovatel a pak se věnoval kulturní a politické činnosti pro český národ. Pro své zásluhy je nazýván ,, Otcem národa “. Byl zastáncem austroslavismu v rámci Rakouska samostatnost pro Slovany tedy i Čechy nepodařilo se proslavit. Věnoval se historii a je autorem: Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – zachytil naše dějiny od počátku až po rok 1526 (Nástup Habsburků na český trůn). Dějiny psal nejprve německy, po prohrané revoluci roku 1848 česky. Jsou srozumitelné působivé, je v nich víra v budoucnost českého národa ,, objevil “ význam husitství.

Počátky českého divadla a novinářství

Divadlo
V době Národního obrození velmi oblíbené pro svou srozumitelnost a názornost. Na začátku se hrály překlady známých her a později vznikaly původní české hry. Nejprve jednoduché, milostné žertovné a vždy vlastenecké.
V roce 1783 – bylo v Praze otevřeno Stavovské divadlo kde se hrálo hlavně německy, české hry se hrály s omezením, proto češi chtěli vlastní divadlo a v roce 1786 vznikla Bouda -
(Vlastenecké divadlo) to bylo zrušeno v roce 1789. Pak se hrálo v hospodském sále
U Hybernů a pak opět ve Stavovském divadle.
Z autorů:
Václav Thám
Jan Nepomuk Štěpánek
Vrcholem byly hry Václava Klimenta Klicpery.

Noviny
Václav Matěj Kramerius – od roku 1789 začal vydávat Pražské, císařsko královské, poštovské (vlastenecké) noviny – velmi dobrá čeština, na začátku 1000 čtenářů a vycházely hlavně v úterý a pátek, noviny pak byly doplněny novým kalendářem.
V roce 1790 Kramerius založil Českou expedici, nakladatelství a zasilatelství českých knih.

- zábavná literatura:

- zábavná literatura:
kramářská nebo jarmareční píseň
- o zajímavých příhodách (požáry, povodně, vraždy …); zpívali je o jarmarcích potulní kramáři za doprovodu flašinetu a ukazování výjevů na seriálu obrázků, prodávali texty písní.

Maturitní otázka č. 6
a) Zvláštnosti a význam českého národního obrození
- podmínky vzniku národního obrození
- hlavní představitelé vědy, poezie a prózy
- počátky českého divadla a novinářství
- myšlenka slovanské vzájemnosti v díle obrozenců
b)Všestranný rozbor textu

Zvláštnosti a význam českého národního obrození

Podmínky vzniku národního obrození, periodizace
Národní obrození znamená obrodu českého národa, jazyka, kultury po předcházejícím období temna.

Impulsem k jeho vzniku byly patenty Josefa II.

Impulsem k jeho vzniku byly patenty Josefa II. → (1780 – 90 osvícenský za své reformy):
a) toleranční – určitá náboženská svoboda.
b) zrušení nevolnictví – český venkovský lid se může stěhovat.
Většinou se Národní obrození dělí na dvě části:
1) obranná – do roku 1830
2) útočná

Hlavní představitelé vědy, poezie a prózy
Na počátku bylo důležité obnovení slovní zásoby:
1) Puristé (,,brusiči“) – snažili se ,,vyčistit“ český jazyk od cizích slov, ale nevycházeli ze zákonitostí ČJ, ale podle podoby taliř → jezlín.
2) Jazykovědci
Josef Dobrovský (Doubrovský)
Narodil se v Uhrách s češtinou se seznámil až na gymnáziu. Vystudoval teologii, ale jako kněz nepůsobil, byl vychovatelem, později soukromým učencem. Zabýval se historií ČJ a literatury, českou i staroslověnskou mluvnicí. Svá díla psal německy nebo latinsky, uznával zásadu AD FONTES – k pramenům
(= jít ke kořenu věci).

Z jeho díla:

Podrobná mluvnice češtiny
Dějiny české řeči a literatury
Německo – český slovník - 2 dílný

Josef Jungmann
Pocházel z nezámožné rodiny, narodil se v Hudlicích u Berouna a po gymnáziu studoval filosofii a práva, to nedokončil, začal učit. Nejprve v Litoměřicích pak v Praze. Zároveň se věnoval vědeckou a literární prácí. Svá díla psal česky. Velkou část svého života věnoval k vytvoření a vydání – Slovníku česko - německého - 5 dílný, základ naší novodobé slovní zásoby, slova, která v češtině chyběla hledal ve staré češtině, vybíral ze slovanských jazyků nebo je sám vytvářel.
Dále je autorem:
Historie literatury české
Slovesnost – je to čítanka s poučením o slohu.
Psal také vlastní díla např. básně. Důležité jsou také jeho překlady např. z němčiny, angličtiny, francouzštiny – dokázal tím rovnost češtiny s jinými jazyky. Základ národa viděl v selském lidu, hlavním cílem je služba lidu a slovanská vzájemnost.

Svět v obrazech (Orbis Pictus) –

Svět v obrazech (Orbis Pictus) – první obrázková učebnice na světě určená pro děti, spojení jazykového a věcného vyučování, výtah z Brány jazyků otevřená, je to učebnice pro děti.
Brána jazyků otevřená – praktická učebnice latiny.
Škola hrou – rozvíjí smyslové schopnosti.

3) Pansofické (vševědné)
Chtěl shrnout veškeré lidské vědění (tzv. encyklopedie). Napsal např. Plán Vševědy.

Lidová a pololidová tvorba
Lidová tvorba
- tvorba lidu, zvláště venkovského, bohatství tématické a žánrové, doklad tvořivosti a uměleckého cítění lidu, odraz jejich životních zkušeností.
- inspirační zdroj pro literaturu, zvláště v období národního obrození.

Pololidová tvorba
- přechod mezi oficiální literaturou a lidovou slovesností
- literatura o lidu, ale z pozic ne lidových ani panských, ale měšťanských; znalost lidového prostředí.

Dále konfiskací majetku,

Dále konfiskací majetku, nucený exil, germanizace.

Literatura oficiální a exilová, J. A. Komenský

Literatura oficiální (domácí), jezuitská
Vydaná Svatováclavská bible (náhrada Kralické bible).

Jezuita Bohuslav Albín (1621 – 1688)
Díla:
Latinské dílo Učené Čechy (literární a kulturní dějiny)
Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého (obsahuje právo národa na vlastní jazyk) – vydána až na počátku národního obrození.

Duchovní lyrika
Básník Bedřich Bridel (1619 – 1680)
Poema Co Bůh? Člověk? – mystická, patetická úvaha o dokonalosti boží a nicotě lidské existence.

Skladatel a varhaník Adam Václav Michna ...

Skladatel a varhaník Adam Václav Michna z Otradovic (1600 – asi 1676)
Kancionál Česká mariánská muzika

Literatura exilová
Jan Ámos Komenský
Žil v období Baroka, ale svým myšlením, názory i životem je typickým představitelem humanismu.
Narodil se 1592 v Nivnici na Moravě, rodiče mu brzy zemřeli, byl vychováván poručíky a vystudoval bratrské školy v Přerově a Strážnici a pak protestantskou univerzitu v Herbornu. Stal se knězem, později biskupem jednoty bratrské, později správcem školy (Fulnek). Po bitvě na Bílé Hoře odmítl změnit víru, nějakou dobu se skrýval, nakonec, ale opustil vlast a žil v Polském Lešně a pak v Amsterodamu, kde v roce 1670 zemřel, pohřben je v Naardenu.
Komenský chtěl aby byla ukončena 30. letá válka (to se mu splnilo) a chtěl, aby Habsburkové umožnili návrat nekatolíků do vlasti (to se mu však nesplnilo).

Nejvýznamnější jsou, ale jeho reformy školství, ...

Nejvýznamnější jsou, ale jeho reformy školství, pro které je nazýván ,,učitelem národů“.
Jeho díla můžeme rozdělit:
1) Filosoficky – náboženské spisy
Labyrint světa a ráj srdce – alegorický spis, ve kterém poutník chodí městem (světem) a hledá v něm své místo. Na začátku má nasazeny brýle mámení a vše vidí růžově. Když je sundá všude jsou problémy, nepravosti, faleš. Ráj nachází pouze ve svém srdci a náboženské víře.
Kšaft umírající matky jednoty bratrské – (kšaft = odkaz) – určitá forma závěti jako poslední biskup JB odkazuje národní lásku k pravdě, vzdělání a vlasti.
Hlubina bezpečnosti – svět je kolo jehož středu je Bůh, čím dál od středu, tím větší neklid a zmatek.

2) Pedagogické spisy
- spisy teoretické
Velká didaktika – škola má být ,,dílnou lidskosti”, rozdělení na 4 stupně po 6 letech. Z jeho zásad: názornost, srozumitelnost, dostupnost.
Informatorium školy mateřské – pro matky, výchova v předškolním věku.
- spisy praktické – učebnice

V Evropě:

1) Itálie
básník Torquato Tasso (1544 – 1595), nábožensko – hrdinská epopej Osvobozený Jeruzalém (téma křížové výpravy)

2) Španělsko
dramatik Pedro Calderón de la Barca (1600 – 1681), autor filosofických a symbolických her, např. Život je sen

3) Anglie
Básník John Milton (1608 – 1674), epopeje Ztracený ráj – duchovní epos na biblické téma (o Adamovi a Evě, o prvotním hříchu)

Charakteristika doby pobělohorské
Vyhráli Habsburkové – (katolická šlechta). Následky porážky na Bílé Hoře (1620) byly pro celý národ osudné, literatura se rozdělila na dvě větve:
- exilovovou (nekatolická)
- oficiální (křesťanská, domácí)
Dále konfiskací majetku, nucený exil, germanizace.

Jan Blahoslav –

Jan Blahoslav – biskup jednoty bratrské (JB)
Díla:
Filipika proti Misomusům – v knize hájil vzdělání
Gramatika česká
Muzika
Dále přeložil Nový zákon a další členové JB pak přeložili Starý zákon a v Kralicích na konci 16. století byla vydána kvalitní, jazykově vytříbená Bible Kralická.

Maturitní otázka č. 5
a) Baroko
- znaky barokního umění, nejvýznamnější umělci a památky
- charakteristika doby pobělohorské
- literatura oficiální a exilová, J. A. Komenský
- lidová a pololidová tvorba
b)Všestranný rozbor textu

Baroko

Znaky barokního umění, nejvýznamnější umělci a památky
Baroko
1618 – 1648 – 30. letá válka
1620 – bitva na Bílé Hoře, porážka českých stavů, nástup Habsburků a katolíků, který znamenal začátek pronásledování českých nekatolíků. Jako důsledek 30. leté války došlo k posílení moci katolické církve, která využila situace a začala zdůrazňovat pomíjivost života na zemi.
V umění hovoříme o baroku:
Znaky:
Základním znakem jsou protiklady dobro zlo, Bůh ďábel, nebe peklo. Vše mělo zdůraznit velikost a trvalost Boha proti dočasnosti a malosti člověka. Na prvém místě je víra a až pak rozum.

Nejvýznamnější umělci a památky
Baroko ovlivnilo různé druhy umění:
architektura – chrám sv. Mikuláše
sochařství – Matyáš Braun – sochy neřesti a ctnosti na Kuksu
malířství – holandský Rembrandt, český Karel Škréta, slovenský Ján Kupecký
hudba – J. S. Bach, J. J .Ryba
literatura – opět náboženská tématika, díla mystická, duchovní (alegorie symbolů)

Tragedie:

 Hamlet, kralevic dánský - Strýc Claudius zabil ve spánku Hamletova otce (dánského krále) tím, že mu nalil jed do ucha. Po králově smrti si Claudius vzal Hamletovu matku a stal se králem. Po nějaké době se Hamletovi zjevil duch mrtvého otce a vypráví mu, že byl zavražděn právě Claudiem. Hamletovi ale nikdo nevěří. Proto předstírá, že je šílený a že má vidiny (rekonstruuje vraždu - tvoří divadelní hru, která se podobá skutečným událostem). Claudius je neklidný. Hamlet se zamiloval do Ofelie. Hamlet chtěl matce povědět, že se mu zjevuje otcův duch a že ví, co udělal Claudius otci. Matka s Hamletem slyší, že někdo poslouchá za závěsem a Hamlet (v domnění, že tam stojí Claudius) do závěsu bodne a dotyčného zabije. Vzápětí zjistí, že to byl Polonius, otec jeho milované Ofelie. Claudius zjišťuje, že je pro něj Hamlet nebezpečný, a posílá ho do Anglie s tajným příkazem (o kterém však Hamlet nemá ani ponětí), aby zde byl popraven. Hamlet jeho úklady včas odhalí. Vrací se tedy do Dánska, kde nachází mrtvou Ofelii. Utopila se, protože nemohla přenést přes srdce otcovu smrt, kterou však chce pomstít jeho syn Leartes. Claudius se spolčí s Leartem a poradí mu, aby Hamleta vyzval na souboj. Pro jistotu dá Leartovi ostrý meč, předem namočený do jedu, zatímco Hamlet záměrně dostává meč tupý. Leartes se setkává s Hamletem už na pohřbu Ofelie. Dojde k souboji, ve kterém Hamlet zabije Learta, ale sám je zraněn. Umírá na otravu jedem, stihne však ještě zabít podlého Claudia. Hamletova matka, jako svědkyně, vypije číši jedu, kterou tam před soubojem nastražil Claudius. Jediný živý zůstal Horacio, jenž o všem vyložil pravdivý příběh.

 Othello

 Othello
 Romeo a Julie
Blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš.

Český humanismus
Rozvíjela se především literatura nauková (cestopisy, kroniky, slovníky).
Dvě skupiny autorů:
a) latinsky píšící
b) česky píšící

Viktorín Kornel z Všehrd – překladatel a právník.
Díla:
O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery – jazyková dokonalost, počátky česky psané vědy.
Václav Hájek z Libočan – je autorem Kroniky české – obsahuje české dějiny do roku 1526 (nástup Habsburků na český trůn). Dával přednost zábavnosti před pravdivostí.

Daniel Adam z Veleslavína – oženil se s dcerou melantricha a pokračoval v práci nakladatele. Vydával velmi kvalitní více jazyčné slovníky a byl autorem Kalendáře historického (doba Veleslavínská).

Španělská renesance (16. a 17. století)

Lope de Vega – žil v 16. a 17. století napsal řadu her s různými náměty, někdy bývají označovány komedie Pláště a Dýky, ve Španělsku se označení komedie používalo pro jakékoliv drama, nejznámější hra – Ovčí pramen – komtur (šlechtic) tyranizuje vesnici a je zabit. Král posílá komisi, která to má vyřešit. Vesničané jsou, ale jednotní a otázku kdo zabil odpovídají vždy jménem vesnice. Král jim nakonec uděluje milost.

Miguel de Cervantes y Saavedra – zchudlý šlechtic, který prožil dobrodružný život. Plavil se na královské lodi, byl zajat a 5 let strávil v Alžírském zajetí. Po návratu do Španělska střídal zaměstnání, psal, ale finanční problémy měl až do konce života. Nejznámější je jeho 2 dílný román Důmyslný rytíř don Quijote de la Macha, který se poblázní čtením rytířských románů a rozhodne se, že se svým sluhou vyjede šířit zašlou slávu rytířských ctností. Kde marný boj s větrnými mlýny nebo stádem ovcí. Pak se vrací domů, vystřízliví ze svého snění, ale umírá. Kůň Rosinantu a zbrojnoš Sancho Panza.

Anglická renesance (14. – 16. století)

William Shakespeare – narodil se ve Statfortu nad Avenou v rodině svobodného rolníka a rukavičkářky, velmi mladý se oženil. Rodinu nechal doma a odjel do Londýna. V Londýně byl hercem a dramatikem, nakonec spolumajitel Globe. Napsal přes 30 her a je často označován jako nejslavnější dramatik všech dob.
Komedie:
 Jak se vám líbí
 Kupec benátský - Benátky, 16. století. Bohatý a bezcitný židovský lichvář Shylock (Al Pacino) půjčuje peníze křesťanským šlechticům, kteří se dostanou do úzkých. Jednoho dne požádá lichváře o půjčku vážený kupec Antonio (Jeremy Irons), který má veškerý majetek na moři. Peníze potřebuje pro svého mladého, zamilovaného přítele Bossania (Joseph Fiennes), aby mu pomohl získat ruku krásné Portie (Lynn Collins). V případě včasného nesplacení dluhu požaduje Shylock libru masa z Antoniova těla. Antoniovy lodě jsou zničeny při bouři a Shylock žádá dohodnutou pokutu za nedodržení smlouvy. Bossanio a Portia chtějí Antoniovi pomoci, Shylock však jejich peníze nepřijme a trvá na smluvené libře masa. Také u soudu Dóže přesvědčuje Shylocka, aby se Antoniovy libry masa vzdal, ale ten zůstává neústupný, i když mu Bassanio nabízí dvojnásobek dlužné částky. V té chvíli přichází Porcie převlečená za mladého právníka a sděluje, že ji posílá doktor Bellario z Padovy, aby se případu ujala. Pronáší varování, že když si bude Shylock brát svou libru masa, nesmí prolít ani jedinou kapku křesťanské krve – jinak jeho majetek propadne státu. Shylock si uvědomuje, že nemůže vyhrát a odchází poražen. Zároveň přichází zpráva, že Antoniovy lodě bezpečně dorazily do přístavu a všichni se radují.
 Sen noci svatojanské
 Zkrocení zlé ženy

V architektuře –

V architektuře – převládají světské stavby, pohodlné měšťanské domy a zdůrazněná je i zahradní architektura (altánky, kašny, míčovny).

V sochařství – vliv antiky, vzor tělesné dokonalosti, podle živého modelu, snaha o výraz tváře, napětí svalů a celého těla.

V malířství – nevycházelo z antiky, náboženské motivy podávané světsky (inspirace mytologií), oblíbené byly portréty nebo velké výjevy, barevnost děl.

Nejvýznamnější evropští umělci a spisovatelé
Umělci
Michelangelo Buonarroti – sochař, stavitel, malíř, básník – socha Davida a strop Sikstínské kaple.
Leonardo da Vinci – malíř (Mona Lísa, Poslední večeře), vědec, vynálezce, konstruktér, teoretik umění.

Italská renesance (přelom 13. a 14.století)

Dante Alighiery – pocházel z Florencie, je autorem Božské komedie – je to básnická skladba, která má tři části Peklo, Očistec, Ráj. Námět vychází z Bible, je to putování autora (vzdělance) třemi záhrobními říšemi, alegorická pouť člověka za spásou, poznáním a Bohem.

Giovanni Boccaccio – byl zakladatelem novodobé prózy, tvůrce. Soubor 100 novel Dekameron (rámcová novela) – je to útěk 10 mladých lidí z Florencie před morem a cestou (10 dní) si vypráví příběhy.
Novela = je prozaický útvar s překvapivým obratem, má krátký časový úsek a málo postav.

Francesko Petrarca – byl to básník lásky a pozemského života.
Z jeho díla:
Sbírka Sonety Lauře.
Je tvůrcem sonetu (sonet = znělka, lyrický žánr, který má 14 veršů).

Francouzská renesance (15. – 16. století)

Francois Villon – někdy je pro svůj způsob života a obsah veršů nazýván prvním prokletým básníkem. Narodil se jako nemanželský, ale získal bohatého ochránce. Studoval Pařížskou univerzitu, občas byl zván do tzv. vyšší společnosti, sám se stýkal v prostředí pařížských hospod se zloději, tuláky a rváči. Několikrát byl před soudem, nakonec byl obviněn z vraždy, měl být oběšen, ale dostal milost (to vše se objevuje v jeho básních). Musel opustit Paříž a více o něm nevíme.
Je tvůrcem tzv. Villonské balady.
Z jeho básní:
Malý testament a velký testament – (závěť, odkaz), obraz vlastní bídy, kritika společnosti, protiklad vyjádření (např. v básni Balada) - marnost touha po životě, ctnost pohrdání, otrlost, vtipnost a výsměch vážnost, radost zoufalství.
Balada, kterou Villon napsal Léta Páně 1458 na námět, jejichž u svého dvora v Blois určil vévodova Orleánský.
Dvojbalada o bláznovství v lásce
Balada Závěrečná
Epitaf

Josef Kajetán Tyl

Historické hry:
Jan Hus – prostřednictvím minulosti se vyjadřoval k současnosti.
Kutnohorští havíři – povstání havířů koncem 15. století, kritika, vykořisťování a sociálního postavení (inspirovala ho stávka dělníků z 40. let 19. století).

Alois Jirásek
V románech a povídkách najdeme dlouhé popisné pasáže, které zpomalují děj, ale čtenář si pak vytvoří představu o minulosti. I ve slovní zásobě využíval slova zastaralá, stará (archaismy, historismy).
Z období Husictví:
 Mezi proudy – 3 dílný román, líčí počátky husitského hnutí, spory krále se šlechtou a duchovenstvem, vystupují zde historické postavy – Hus, Žižka, Václav IV., arcibiskup.
 Proti všem – román (3 části) líčí vrchol husitského hnutí, stavbu Tábora, Zikmundovo tažení do Čech, bitvu na Vítkově.
 Bratrstvo – 3 dílný román o úpadku husitství po bitvě u Lipan a odchod husitských vojsk na Slovensko pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa.
9 knih od počátku až po konec husitství.

Historické divadelní hry

 J. Hus
 J. Žižka
 J. Roháč

Svatopluk Čech
Básnická skladba: inspiroval se husitstvím
– Husita na Baltu
Próza:
 Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. Století – cyklus fantasticko-humoristických a satirických vyprávění o Matěji Broučkovi. Brouček je typickým měšťák – chamtivý, závistivý. Dostává se mezi husity, kde se projevuje jeho zbabělost. Husitství je zde velmi oceňováno.

Maturitní otázka č. 4
a) Renesance – ideál všestranně rozvinutého člověka
- humanismus a renesance
- nejvýznamnější evropští umělci a spisovatelé
- český humanismus (V. Kornel, Daniel Adam z Veleslavína,
J. Bohuslav)
b)Všestranný rozbor textu

Renesance – ideál všestranně rozvinutého člověka

Renesance a humanismus
Začíná v Itálii ve 14. století (5. století konec antiky) znamená znovu zrození zájmu o antiku, návrat člověka a šťastně prožitého života na zemi. Znamená přechod od středověku k moderní době, osvobození se od středověkých dogmat a ideálů posmrtného života.
Velký rozvoj všech druhů umění – architektura, sochařství, malířství, hudba, literatura i ušitého umění jako jsou např. oděvy.
V době renesance se také rozvíjí humanismus (lidský, lidské vědění) víra v sílu člověka jako právo na život a vzdělání.
Rozvoj filosofie a přírodních věd, narušení jednoty církve (reformní hnutí).

Renesanční znaky
- trest za lidské viny
- láska k antické vzdělanosti (autor se dovolává Homéra)
- touha člověka (autora) po poznání
- láska k (Florencii) vlasti, touha po sjednocení Itálie
- střetá se středověké myšlení (víra v posmrtný život, Vergilius nesmí jako pohan do Ráje, Odysseus potrestán za to, že chtěl poznávat s novověkem

Symbolem Husitů se stal kalich

Symbolem Husitů se stal kalich (přijímání pod obojí → rovnost lidí před Bohem).
Jan Žižka
Prokop Holý (Veliký)
Jan Roháč z Dubé
V době husitství byly oblíbené polemiky = spory o jednoduché sborové zpěvy.
Z konkrétních děl:
Žižkův vojenský řád
Jistebnický kancionál – zpěvník nejznámější píseň – Ktož sú boží bojovníci.
Budyšínský rukopis – obsahoval tři veršované polemické skladby proti Zikmundovi:
- Žaloba Koruny české
- Porok (= výtka) Koruny české
- Hádání Prahy s Kutnou Horou - (alegorie, střetnutí přívrženců s nepřáteli)

Konkrétním autorem této doby byl:
Vavřinec z Březové, který napsal, přestože sympatizoval s Husity latinsky Husitskou kroniku autor skladby Píseň o vítězství u Domažlic – báseň.

Názory a dílo Petra Chelčického

Petr Chelčický – zeman, žil v Chelčicích u Vodňan, zabýval se kritikou společnosti, náboženskou vírou, odmítal násilí a války a to i obranné.
Z jeho díla:
O trojím lidu (řeč) – odmítal dělení společnosti na trojí lid
Sieť viery pravé – alegorický spis, společensky přirovnává k sítím a rybám, kritizuje hlavně Papeže a Císaře jako největší hříšníky.

Z myšlenek Chelčického vznikla v půlce 15. století jednota bratrská – z malé skupiny lidí se později stala významná církev.

Odraz husitství v literatuře 19. století (F. Palacký, J. K. Tyl, A. Jirásek, S. Čech)
František Palacký
Věnoval se historii a je autorem:
Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – zachytil naše dějiny od počátku až po rok 1526 (Nástup Habsburků na český trůn). Dějiny psal nejprve německy, po prohrané revoluci roku 1848 česky. Jsou srozumitelné působivé, je v nich víra v budoucnost českého národa ,, objevil “ význam husitství.

Bitvy

1420 – Vítkov
1434 – Lipany
Město Tábor

Názory a dílo Jana Husa, Husovi předchůdci
Jan Hus
Narodil se asi 1370 (71) v Husinci u Prachatic, vystudoval univerzitu, stal se knězem, později lektorem KU. Jeho zásluhou vydal Václav IV. v roce 1409 Kutnohorský dekret, ve kterém získali Češi tři hlasy a cizinci jeden. Hus začal kritizovat život církve, její bohatství, zneužívání postavení, prodávání odpustků. Kázal v Betlémské kapli, nakonec byl dán do Klatby a opustil Prahu. Ve svých kázáních pokračoval např. na Kozím Hrádku.
Pak byl pozván do Kostnice kde byl 6. července 1415 upálen.
Po jeho smrti se Češi ještě více zradikazilovali a po smrti Václava IV. odmítli Zikmunda začíná období Husitských bojů.
Díla:
O církvi – latinsky (kritika církve – všichni musí žít podle Bible)
Česky psané díla pro lid – Výklad Viery, Desatera a Páteře (otčenáš)
Knížky o svatokupectví – proti prodávaní odpustků

Postila –

Postila – o jeho kázáních (aneb výklad svatých učení nedělních)
Dcerka – spis určený ženám a dívkám, jak se mají chovat a žít
Listy z Kostnice – dopisy do Čech

Husovy návrhy na úpravu českého pravopisu – zjednodušení, odstranění spřežek.

Husovi předchůdci
Matěj z Janova
Konrád Waldhauser
Jan Milíč z Kroměříže
Tomáš Štítný – drobný zeman, který neměl církevní vzdělání, přesto o církevních věcech psal a to dokonce česky.
Díla:
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských (o dokonalém životě)
Řeči besední (o základech věrouky)

Zlidovění literatury v době husitské
Literatura doby husitské

Píseň veselé chudiny – ...

Píseň veselé chudiny – 1. část nemají co na sebe. Chudina mluví (popisuje) s humorem svojí chudobu a představují si, že si můžou koupit vše kdyby měli na to peníze.

Hradecký rukopis – obsahuje 3 skladby:
- Desatero kázání boží – kritika porušování desateru u Pánů církve a lidu.
- Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika nekvalitní práce, podvodů u nejznámějších středověkých řemesel a kritika městských úředníků (např. Řezníci a Krejčí).
- Bajka o lišce a džbánu – mastičkář – drama, z kterého se dochovala pouze část, neznámý autor se inspiroval hrou Tři Marie. Tři Marie jdou na trh koupit vonné masti, aby mohli balzamovat tělo Krista.

V mastičkáři – divadelní hra, autor zobrazil středověké tržiště a výstup prodavače mastí a jeho sluhy.
Smil Flaška z Pardubic – autor alegorického díla – Nová rada – sněm zvířat a ptáků radí svému králi (lvovi), jak má vládnout.
Alegorie = jinotaj, Lev = Český král

Maturitní otázka č. 3

a) Doba husitská a její odraz v literatuře
- husitství: jeho příčiny, významné osobnosti, bitvy, hodnocení
- názory a dílo J. Husa, Husovi předchůdci
- zlidovění literatury v době husitské
- názory a dílo P. Chelčického
- odraz husitství v literatuře 19. století (F. Palacký, J. K. Tyl,
A. Jirásek, S. Čech)
b)Všestranný rozbor textu

Doba husitská a její odraz v literatuře

Husitství: jeho příčiny, významné osobnosti, bitvy, hodnocení
Husitství
Prohlubovaly se rozpory ve společnosti a přibývalo kritiků církve. Byl kritizován rozmařilý způsob života, bohatství, zneužívání moci církve, prodávání odpustků, nesoulad mezi tím co církev kázala a jak žila.
Základní požadavky: i církev musí žít v souladu s Biblí.
U nás tato situace vyústila v Husitské hnutí.