Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Aragonské delikatesy

Teruelská sušená šunka (Jamón de Teruel),

Calandské broskve (Melocotones de Calanda),

Olivový olej z Dolního Aragonu (Aceite del Bajo Aragón),

Aragonské jehněčí (Ternasco de Aragón),

Víno z oblasti calatayud, Campo de Borja, Cariñena, Somontano...
Není jednoduché získat oprávnění používat ochranné zeměpisné označení původu. Najdete-li u názvu výrobku ono "Denominación de Origen", pak je to vždy záruka nejvyšší kvality. K teruelským delikatesám, které na "Denominación de Origen" ještě nedosáhly, ale pyšní se "alespoň" certifikační značkou kvality, patři třeba aragonská klobása (Longaniza de Aragón) či tronchonský sýr (Queso de Tronchón), který je mimo jiné citován už v Donu Quijotovi... Ocitnete-li se někdy v kraji teruelském, buďte si jisti, že si zde opravdu pochutnáte, ať už si dáte jen tak něco drobného či se rozhodnete pro oběd či večeři se vším všudy. Nabízíme vám několik krajových receptů, i když je třeba podotknout, že bez originálních surovin to nebude zcela ono. Některé z nich, nebo jím velmi blízké, např. sušenou šunku, lze zakoupit v některých prodejnách lahůdek.

Delicias de Teruel neboli teruelské slasti
Teruelská sušená šunka, 1 kg rajčat, stroužek česneku, olivový olej (nejlépe z oblasti Dolního Aragónu), sůl, veka.
Rajčata ponoříme na deset sekund do vařící vody, oloupeme, nakrájíme na kousky, přidáme sůl, stroužek česneku, trochu oleje a rozmixujeme. Necháme půl hodiny odležet v chladničce. Sušenou šunku nakrájíme na tenké plátky. Nasucho opečeme plátky veky, namažeme směsí a na každý toust přidáme plátek šunky.

Sopa de ajo a la turolense neboli česneková polévka na teruelský způsob
1 litr slepičího vývaru, 4 vejce, 160 g sušené teruelské šunky, 3 stroužky česneku, 1 velký rohlík, 4 polévkové lžíce olivového oleje.
Na horkém oleji opečeme na kostičky nakrájenou teruelskou šunku, přidáme na tenké plátky nakrájený rohlík, pak na tenké plátky nakrájený česnek. Když je česnek osmažen dozlatova, vyndáme ho a rozdělíme do čtyř polévkových šálků. Do hrnce přidáme vývar, necháme přejít varem. Vmícháme lehce rozšlehaná vejce a za neustálého míchání chvíli povaříme. Osolíme a nalijeme do šálků s česnekem.

Chilindrón de cordero neboli jehněčí ragú
1 kg jehněčího masa, olivový olej, sádlo, sůl, česnek, cibule, červená paprika, zelená paprika, 1 kg rajčat, bílé víno.
Osmažíme nadrobno nakrájenou zelenou papriku, cibuli a rajčata. Maso nakrájené na kostičky osolíme a za neustálého míchání opékáme ve směsi oleje a sádla dozlatova, přidáme nadrobno nakrájené tři až čtyři stroužky česneku, podlejeme bílým vínem, přidáme obsah pánve, na proužky nakrájenou červenou papriku a horkou vodu. Pomalu dusíme doměkka.

Galicijské delikatesy

Touláte-li se krajem galicijským, nemůžete si toho nevšimnout. Zvláště pánové zbystří, když spatří ve výloze obchodů něco, co už z dálky velice připomíná svým tvarem ženské ňadro. Tento jemný "sexy" sýr s příznačným názvem "queixo tetilla" (sýr ňadérko), vyrobený z kravského mléka, se doslova rozplývá na jazyku, na němž zanechává mírně slaněnakyslou chuť. A připíjíte-li k němu červené víno... Traduje se, že tato delikatesa poprvé spatřila světlo světa v jednom místním ženském klášteře už v 11. století. Teorie je to ovšem nepodložená.

• "Pimientos de Padrón" (Papričky z Padrónu) jsou další lahůdkou, kterou vám nabídnou nejen v obci Padrón, ale v každém galicijském baru. "Některé jsou pálivé a některé ne," odpoví vám na vaši případnou zvídavou otázku. "Pozná se to, až když do nich kousnete."

• Chobotnice po trhovecku (Pulpo a feira) nechybí na žádném pořádném tržišti. Chobotnice se vaří na otevřeném ohni ve velkých měděných nádobách, nakrájejí či spíše nastříhají se na kousky a podávají se na dřevěných talířích pokapané olivovým olejem a okořeněné pálivou paprikou. Zapíjí se bílým vínem servírovaným v bílých porcelánových kalíšcích.

• Empanada gallega (Galicijská empanada) by si zasloužila zvláštní kapitolu. Může být masová, rybí, zeleninová, kuřecí, z plodů moře...

• "A queimada", prý nápoj čarodějek, kterých bylo v tomto kraji nespočet a které si ho připravovaly na zahřátí. Dnes se bez něj neobejdou žádné slavnosti.

Empanada s tresčí nádivkou a rozinkami neboli empanada de bacalao con pasas
Těsto: 1200 g hladké mouky, 1/2 l mléka, 3 celá vejce, 100 g másla, 40 g kvasnic, 1 lžička soli (jako náhražku lze použít i hotové lístkové těsto). Nádivka: 1/4 l olivového oleje, 2 cibule nakrájené na kostičky, 2 drobně nakrájené papriky, 1 kg drobně nakrájené tresky, 150 g rozinek.
Připravíme si vláčné těsto a necháme je v ledničce odležet. Z uvedených ingrediencí uděláme nádivku. Těsto rozdělíme na dvě poloviny, vyválíme je v plát. Jeden plát dáme na vymaštěný plech, rozprostřeme nádivku a zakryjeme druhým plátem. Potřeme rozšlehaným vejcem, těsto propícháme vidličkou a pečeme cca 20 minut v horké troubě. Podáváme teplé i studené k vínu nebo pivu.

A queimada
Vínovice (s obsahem alkoholu 37-50 %), práškový cukr, citrónová kůra a pár zrnek kávy.
Do kameninové nádoby vlijeme vínovici, přidáme cukr (120 g na litr pálenky), citrónovou kůru a zrnka kávy. Zamícháme. Na naběračku dáme trochu cukru s malým množstvím pálenky, zapálíme a opatrně vložíme do nádoby tak, aby do ní oheň přeskočil. Mícháme tak dlouho, dokud se cukr nerozpustí. Na tutéž naběračku dáme trochu cukru a opatrně ji vložíme na queimadu. Když cukr zkaramelizovatí, přidáme ho do queimady a zamícháme. Servírujeme, jakmile budou mít plameny namodralou barvu.

Recepty, Cocido madrileño neboli madridský kotlík

Cocido madrileño neboli madridský kotlík
1/4 kg cizrny
4 brambory
1 řapík celeru
mrkev, česnek, 3/4 kg zelí
1/2 kg telecí kýty, 1/4 slepice, kousek šunky (špička), pikantní klobáska
jelítko, kousek slané slaniny, morková kost, nudle.

Do hrnce s dostatečným množství studené vody dáme telecí kýtu, slaninu, kousek šunky a slepici. Když začne voda vřít, přidáme cizrnu (můžeme použít hrách), kterou jsme na noc namočili do vody.

Tři hodiny vaříme na mírném ohni a odstraňujeme tvořící se pěnu. Po hodině přidáme morkovou kost, za další dvě hodiny brambory, mrkev, celer, osolíme a dovaříme. V dalším hrnci uvaříme nakrouhané zelí společně s klobáskou. Jakmile je zelí uvařené, osmažíme ho v troše oleje s nadrobno nasekaným česnekem a lžičkou mleté papriky.

Vývar přelijeme do další nádoby. Jakmile začne vřít, přidáme nudle a dovaříme. Servírujeme nejdříve polévku, jako druhý chod cizrnu, brambory a další zeleninu a nakonec masité pokrmy.

Recepty, Callos a la madrileña neboli dršťky po madridsku

Callos a la madrileña neboli dršťky po madridsku
1/2 kg hovězích drštěk, 1/2 kg telecí hlavy, 1/2 kg telecích nožiček, kousek uzeného, 1 pikantní klobáska (čabajka), 1 jelítko, 10 dkg šunky, 1 zelená paprika, česnek, 2 cibule, bobkový list, 1 feferonka, sůl, pepř, mletá paprika, olej, ocet

Dršťky a na kousky nakrájenou hlavu a nožičky alespoň na hodinu namočíme do osolené vody, do níž přidáme také ocet. Pak je dobře očistíme, dáme do hrnce s dostatečným množstvím studené vody a dáme vařit.

Když voda začne vřít, procedíme všechny suroviny, přidáme opět studenou vodu a vaříme. Přidáme uzené, celý česnek, cibuli, papriku, sůl a vaříme, dokud dršťky nezměknou. Na pánvi dozlatova osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli a dva stroužky česneku. Přidáme na kostičky nakrájenou šunku, klobásku nakrájenou na kolečka a lžičku mleté papriky (pozor ať se paprika nepřipálí).

Do nádoby (nejlépe kameninové) dáme dršťky, přidáme rozmačkanou papriku, jelítko nakrájené na kolečka a připravenou osmaženou směs. Přidáme feferonku a zalijeme vývarem z drštěk. Vaříme dalších 30 minut, dokud omáčka nezhoustne. Osolíme, pokud je to nutné, a občas zamícháme. Servírujeme horké v téže nádobě.

Schováme-li dršťky do dalšího dne, budou ještě chutnější. Také je možné jednotlivé porce zmrazit.

Občerstvení po madridsku

Toulky Madridem dokážou člověka pořádně vyčerpat.

Ještě že tu o občerstvení není nouze.

Máte-li chuť na tapas (drobné chuťovky) s vínem nebo pivem, vydejte se do míst kolem náměstí Santa Ana. "La Casa del Abuelo" ul. Victoria 12) servíruje ke grilovaným krevetám vlastní červené víno. V "Las Bravas" (Alvárez Gato 2) jsou údajně nejlepší "patatas bravas", pečené brambory s ostrou omáčkou. V "Casa Alberto" (Huertas 18) stojí za to ochutnat albóndigas, masové kuličky s čepovaným vermutem.

V "Los Gabrieles" (Echegaray 17) mají na jídelním lístku vynikající šunku z Extremadury.

V "La Venencia" (Echegaray 7) podávají k suchému sherry znamenité olivy, v "La Trucha" lze ochutnat pescaítos, malé grilované rybičky.

Určitě byste měli ochutnat dvě proslulé speciality - dršťky po madridsku a madridský kotlík.

Můžete si je připravit i doma.

Šunky z Trevélez

Vstoupíte-li v kterékoliv části Španělska do některé z typických místních restaurací, určitě si všimnete velkých kýt visících od stropu, které jsou na konci vybaveny kalíšky sloužícími k odkapávání tuku. Španělé nedají na svou horskou šunku, jak zní v doslovném překladu název této pochoutky, dopustit. Její "výroba" trvá čtrnáct měsíců. Není to nic světoborného," tvrdí Fernando Chamorra, jeden ze čtyř členů rodinné firmy "Jamones Fernando", když jsme v Trevélez, nejvýše položené obci ve Španělsku, rozkládající se na jižních svazích pohoří Sierra Nevada, vstoupili do jejich šunkového ráje a přijali pozvání na exkurzi. Takže: prasata se musí porazit nalačno a ve správné době, to znamená tehdy, až kýty dosáhnou váhy minimálně sedmi kil. Měly by být obaleny asi dvoucentimetrovou vrstvou tuku, to aby se prý v létě dobře potily. Naloží se do soli a nechají se v ní přesně tolik dnů, kolik ta která kýtá váží. Pak se dobře opláchnou, vymačká se z nich zbytek krve, dobře se namažou sádlem a pověsí. To je prý všechno. Za čtrnáct měsíců dostanou typickou, pro nás nevábně nažloutlou barvu, a mohou se konzumovat.

Ochutnali jsme a můžeme potvrdit, že šunka z Trevélez, ač sušená, je ve skutečnosti šťavnatá a lahodná. Jako vzduch Sierra Nevady, kde "uzrála". Však je také hned po šunce z Jabuga na trhu nejžádanější. Už od 18. století. Ještě je třeba zdůraznit, že iberská prasata mají zvláštní výživu. Jsou krmena žaludy.

Recept, Paella valenciana neboli valencijská paella

Paella valenciana neboli valencijská paella
1/2 kuřete (cca 850 g), petrželka, bobkový list, 3 zrnka pepře, 6 zmrazených jedlých slávek s lasturami, 6 zmrazených vyloupaných škeblí, 60 g zmrazeného humřího masa, 60 g zmrazených velkých krevet, olej, sůl, 2 stroužky česneku, 1 cibule, 1 červená paprika, 1 zmrazený malý kalamár, 1 lžíce mleté sladké papriky, 80 g hrášku, 350 g rýže, špetka šafránu, dílky citronu na ozdobu.

Půlku kuřete (nebo zkombinovat s králičím masem) rozdělíme na kousky, oddělíme tuk, maso zalijeme litrem studené vdy, přidáme petrželku, bobkový list, sůl, pepř a vaříme je pod pokličkou půl hodiny. Odděleně podusíme v troše osolené vody jedlé slávky, krevety a škeble, po pěti minutách je ocedíme, humří maso podusíme ve vodě do měkka, ocedíme a nakrájíme na kousky. Kousky kuřete opečeme po všech stranách na oleji, přidáme drobně nakrájený česnek a cibuli, papriku nakrájenou na nudličky, zmrazeného kalamára, vše osolíme a osmažíme. Přidáme mletou papriku, hrášek, rýži a za stálého míchání vše osmažíme. Přilijeme vařící procezený vývar (na 1 šálek rýže 1/2 šálku vývaru), přidáme šafrán, vše dobře promícháme a vaříme prudkým varem 5 minut. Rýži poklademe slávkami, škeblemi, humřím masem a krevetami a dusíme pod poklicí na malém ohni 10 minut. Paellu necháme stát 5 minut, pak ji podáváme s dílky citrónu.

Pěstování rýže ve Španělsku

Osmý březen 1992 zůstane nadlouho v paměti nejen obyvatel Valencie. Toho dne se totiž z 5000 kilogramů rýže, spousty králíků, drůbeže, solí a šafránu, to vše smícháno s 12.000 litry vody, připravovala ve vyschlém korytě řeky Turia v obrovské kovové pánvi největší paella všech dob. Dodnes je to rekord zaznamenaný i v Guinessově knize. V podstatně menším měřítku je často možno sledovat kuchaře paelly přímo na návsích a náměstích mnoha vesnic a městeček Valencijského regionu: jeden recept je lepší než druhý.
Oryza sativa, divokou rýži, přivezl z Asie do Evropy již ve 4. století Alexandr Veliký, ale teprve Maurové ji na španělském středomořském pobřeží začali od 8. století pěstovat na velkých plochách. V mokřadech kolem řek obnovovali římská zavodňovací zařízení, stavěli kanály a čerpací kola, protože jen tam byl pro tyto žíznivé rostliny dostatek vody. Do počátku 20. století se pěstování omezovalo na deltu Ebra a valencijskou pobřežní zónu. Během občanské války se začala rýže pěstovat i v deltě Guadalquiviru, protože východní pobřeží Španělska bylo v rukou republikánů. V Andalusii činila osevní plocha již v roce 1938 asi 1 700 hektarů. V současnosti je téměř 30 000 hektarů rýžovišť nejrozsáhlejší oblastí pěstování rýže ve Španělsku. Ve významného producenta rýže se díky závlahám v údolí řeky Tajo proměnila také jinak suchá provincie Badajoz. Menší plochy oseté rýží lze nalézt rovněž v Aragonu podél řeky Ebro. Španělé jsou zapálenými vyznavači rýže: paella je však jen jedním z jejich oblíbených pokrmů. Z celkem asi 750 000 tun rýže, jež Španělsko ročně vyprodukuje, se tudíž téměř nic nevyveze.
Z průvodce přírodou Španělsko a Baleáry, Baset, 2001.

Španělské chuťovky zvané tapas

Máte hlad, ale zase ne tak velký, abyste zvládli normální oběd či večeři? Máte chuť na něco dobrého k vínu nebo k pivu? Dejte si tapas.

K nejoblíbenějším španělským tapas patří tenké plátky sušené horské šunky (jamón serrano), které se servírují snad ve všech zdejších barech a hospůdkách. Další jsou naskládány v mísách či hlubších nádobách za proskleným barovým pultem, tak aby na ně bylo dobře vidět a výběr byl pohodlný. Olivy, kousky sýra, nejrůznější druhy klobásek a jiných uzenin, rybičky v oleji, v kyselém nálevu, smažené, hlemýždi, kalamary a další plody moře, zkrátka vše co je možné napíchnout na párátko. Sednete-li si ke stolu ven a objednáte si pivo či víno, často vám k němu jako pozornost podniku naservírují olivy či jinou drobnost. Máte-li hlad a chcete si nějaké tapas objednat, připravte se na delší proslov číšníka, zvláště jste-li v Andalusii. V této jižní oblasti Španělska totiž tapas vymysleli a dovedli tuto tradici k naprosté dokonalosti. Zajít si na kus řeči do hospůdky, do "svého debatního kroužku", tu bylo odjakživa naprostou samozřejmostí, a aby diskutujícím mezi řečí víno nezvětralo, přikrývali si skleničku plátkem sýra, šunky nebo kolečkem nějaké pikantní uzeniny. Tyto "tapas", což v překladu znamená pokličky nebo víka, skončily samozřejmě v žaludku besedníků. Dnes už tapas, které se rozšířily po celém Španělsku (a dokonce i u nás už najdeme tapas bary), jako pokličky neslouží, ale název jim zůstal.

Recepty, Meloun s překvapením neboli sandía sorpresa campuzano

Meloun s překvapením neboli sandía sorpresa campuzano
1 středně velký červený meloun
1 středně velký žlutý meloun
1/2 kg hroznového vína
1/2 kg zralých broskví
1 balíček velkých rozinek
100 g vyloupaných ořechů
1 velká sklenice sladkého sherry
8 lžiček cukru

Rozkrojíme červený meloun v jedné třetině, vykrojíme opatrně vnitřní část a prázdný meloun, včetně horní části dáme stranou. Dužinu obou melounů zbavíme jader, šťávu dáme stranou a zbytek dužiny nakrájíme na kostičky. Na kostičky nakrájíme i oloupané broskve. Můžeme přidat ještě banány a oloupaná jablka, taktéž nakrájená na kostičky nebo plátky a vše dáme do mísy. Do kastrolu slijeme šťávu z veškerého ovoce, přidáme rozinky, cukr, suché sherry a vaříme tak dlouho, až celá směs zkaramelizuje. Směs přidáme do mísy s nakrájeným ovocem, přidáme nasekané ořechy. Necháme zakryté v ledničce tři až čtyři hodiny (můžeme nechat i do druhého dne). Před podáváním přidáme podle potřeby víno a cukr.

Podáváme ve vydlabaném melounu.

O víně a rýži

Sherry „Víno, které proslavili piráti“!

"Ještě to stihneme dohrát a pak Španěly porazíme," prohlásil prý Francis Drake při koulené s lordem Howardem. A tak se stalo. V roce 1587 se dokonce odvažuje napadnout přístav Cádiz a způsobí španělské flotile velké škody. Jeho kořistí se tehdy stalo i 2 900 sudů vína "jerez". Od té doby se Angličané stali jeho častými konzumenty a posléze i největšími odběrateli. Proto je víno "jerez", nebo také "jérez", ač původem španělské, známé v zahraničí spíše pod anglickým názvem sherry. Dopřávali si ho hrdinové anglických detektivek, pil ho Sherlock Holmes, chválu na něj pěl ve svých prózách i Ernest Hemingway. Ve svých spisech mu vzdali hold už ve 4. století před Kristem i staří Řekové.

Pěstitelská oblast tohoto bezesporu nejslavnějšího španělského vína leží v trojúhelníku mezi městy Sanlúcar de Barameda, Puerto de Santa María a Jerez de la Frontera. Blízkost moře, tedy vlastně Atlantiku, enormní délka slunečního svitu, ale i hojnost srážek a zvláštní bílá půda, která odráží sluneční paprsky na hrozny zespodu, to všechno jsou klimatické podmínky, které se najdou málokde. První vinice tu prý 1000 let před Kristem založili Féničané, kteří už tehdy přidávali část starého vína do nových vín. To byl vlastně zárodek specifického postupu, který se při výrobě a zrání sherry používá a který mu dodává onu nenapodobitelnou chuť.

Víno zraje ve velkých sklepích, kde leží v dlouhých chodbách dubové sudy naskládáné na sebe ve třech až sedmi řadách. Vespod jsou sudy s nejstarším vínem, z nichž se jednou ročně třetina odebírá a doplňuje vínem z nejbližší horní části sudů. Rok, kdy tento postup začíná, se udává jako stáří vína. Nejmladší je tříleté, nejkvalitnější vína zrají deset let. Oficiální klasifikace připouští 10 různých druhů sherry. Tak např. "fino" a "manzanilla" jsou vína suchá, k nímž se obvykle servírují tapas, drobné chuťovky různého druhu, v nichž jsou Andalusané nepřekonatelní. Jsou vhodná také k mořským plodům, rybám a jemným sýrům.

"Amontillado" je výborné polosuché víno k bílému masu, rybám a zralým sýrům. "Oloroso", silnější suché víno, se hodí ke zvěřině a červenému masu, "pale cream" (sladké) se podává k játrům a čerstvému ovoci, "cream" (sladké) je vhodné k dezertům
Pokud se někdy dostanete do jižní Andalusie, neváhejte a navštivte některý z místních proslulých sklepů. Informace o možnostech návštěvy jednotlivých sklepů najdete zde. Více informací o sherry najdete na www.sherry.org (ve španělštině, angličtině a francouzštině). Do České republiky dováží sherry společnost RACKE ČR s.r.o. a dostanete jej např. v pražských vinotékách Cellarius a Porcela Plus (Štěpánská ul.), Stella (Jindřišská ul.), La Casa (pasáž Černá růže; v Archívu vín v Pardubicích, In Vino v Hradci Králové a dalších.
miv

Sherry v kuchyni

Sherry má zároveň jedinečné použití v kuchyni. Dodává pokrmům širokou škálu vůní a chutí a zároveň zdůrazňuje chuť použitých surovin. Sherry je možné přidat na začátku přípravy pokrmu, aby se odpařil alkohol, nebo ho lze přidat až na konec. Není třeba přidávat žádné bylinky ani koření, protože sherry samo o sobě pokrm ochutí. Je ideální pro přípravu pečení, omáček a ryb.

Masové kuličky v sherry omáčce neboli albóndigas en salsa de jerez
500 g mletého vepřového a telecího masa, 1/2 hrnku čerstvé strouhanky, 1/2 hrnku nakrájené petrželky, 2 prolisované stroužky česneku, 3 lžičky mleté sladké papriky, sůl, 2 lžíce olivového oleje, 30 g másla, 1 nadrobno nakrájená středně velká cibule, 1 lžíce hladké mouky, 1/2 hrnku suchého sherry, 1 hrnek kuřecího vývaru, 10 malých brambor
V míse důkladně promícháme mleté maso, strouhanku, 1/4 hrnku petrželky, česnek, sůl a 2 lžičky papriky. Ze směsí uděláme kuličky o velikosti vlašského ořechu. Na pánvi rozehřejeme olej s máslem a kuličky opékáme při střední teplotě 3-4 minuty, až jsou hnědé. Vyjmeme je a na papírovém ubrousku zbavíme přebytečného tuku. Do pánve přidáme cibuli, zbývající papriku a mouku a 2 minuty mícháme. Postupně přiléváme sherry a vývar, dobře rozmícháme a za stálého míchání vaříme při střední teplotě, až je omáčka provařená a hustá. Kuličky a brambory vložíme do pánve, zakryjeme a 20 minut dusíme při nízké teplotě. Podáváme posypané zbývající petrželkou.

EXTREMADURA, KASTILIE-LA MANCHA

EXTREMADURA
Specialitou extremadurské kuchyně jsou produkty z iberského prasete chovaného na pastvinách a živeného žaludy. Pověstná je sušená šunka z Montánchez i nejrůznější druhy klobás, které mohou být pálivé, sladkokyselé, sladké, tlusté, střední, úzké, zkroucené...
Vepřové maso se na zdejším jídelníčku objevuje nejčastěji. Jsou to většinou jídla vydatná, hutná, často tučná a nevhodná pro slabé žaludky. Případné žaludeční potíže se však dají napravit tradičními kašemi.
Na mnoha místech Extremadury se setkáte s migas, což jsou vlastně smažené chlebové drobky promíchané s kousky slaniny a sušené papriky. Tento dříve velmi běžný a skromný pokrm se ve zdejších domácnostech připravuje už jen výjimečně. Typický extremadurský kotlík se většinou vaří při zvláštních příležitostech, jako jsou lidové slavnosti a poutě. Je-li jeho základem kůzlečí maso, říká se mu frite, obsahuje-li jehněčí, je to caldereta.
Výborné jsou zdejší sýry.

KASTILIE-LA MANCHA
Kuchyně tohoto regionu si zachovala mnohé tradiční recepty, které přizpůsobila současným podmínkám, ale nezbavila je lidového charakteru. Je známá svým gazpacho, které sdílí s tím andaluským jen název. Zdejší gazpacho je určené pro období zimní, je to vývar, který zahřeje a dodá energii. Nenajdete ho na jídelním lístku běžně. Jeho příprava je totiž dlouhá a pracná. Pod názvem la galiana se tento pokrm objevuje už ve slavném Cervantesově Donu Quijotovi. To musíte mít po ruce papriku, rajče, králíka, zajíce, kuře, holoubě a další poživačné ptáky, to vše se uvaří, maso se vyjme a do šťávy se přidají kousky nekvašené chlebové placky. Maso se obvykle servíruje zvlášť jako druhý chod.
Daleko rozšířenější je tzv. pisto manchego, jakýsi zeleninový kotlík, k jehož přípravě potřebujete dýni, lilek, papriky, cibule a olej nebo sádlo.
Tradiční jsou pečeně z jehněčího a kůzlečího masa ochucené kořením ze zdejších hor.
Zcela zvláštní kapitolou gastronomie tohoto regionu jsou ovčí sýry, které jsou vysoce ceněny v celém Španělsku. Stejně jako víno z oblasti Valdepeñas a la Mancha. Přijdete-li na skleničku do kteréhokoliv madridského baru či hospůdky, nalejí vám tam některé z vín tohoto regionu. Hovoříme-li o Madridu, musíme se zmínit především o česnečce (sopa de ajo), madridských dršťkách (callos de Madrid) a madridském kotlíku (cocido madrileño).

KANÁRSKÉ OSTROVY, BALEÁRSKÉ OSTROVY

KANÁRSKÉ OSTROVY
I když v turistických střediscích Kanárských ostrovů vládne kuchyně mezinárodní, po určitém úsilí objevíte i něco tradičního. Původní kuchyně je ovlivněna kuchyni pevninskou, především extremadurskou, kastilskou a andaluskou, objevíte tu však i speciality zcela původní. Gofio je kaše z pražené pšeničné nebo kukuřičné mouky, která se jí v kombinaci s jinými potravinami, mojo je zase omáčka, k jejíž přípravě je třeba olej, ocet, sůl, česnek a různé bylinky a koření. Může to být třeba sladká paprika, pálivá paprika nebo třeba koriandr. Podává se k masu, rybám i nejrůznější zelenině.
V místní kuchyni nemůže samozřejmě chybět tradiční kotlík, kterému tu říkají cocido nebo také puchero canario, který se zpravidla připravuje z hovězího a vepřového masa, dýně, sladkých i běžných brambor, cizrny, kukuřice , případně i dalších místních surovin.

BALEÁRSKÉ OSTROVY
V kuchyni Baleárských ostrovů převládá vepřové, které se připravuje na nejrůznější způsoby. Jakýmsi národním jídlem je tu lechona, sele na rožni.
Typickým vepřovým produktem je sobrasada, pikantní uzenina, která se dá namazat na chléb; vepřové sádlo se používá při pečení buchty zvané ensaimada, která pronikla do celého Španělska. I když je baleárská kuchyně víceméně jednotná, každý ostrov přinesl na společný stůl něco svého.
Menorca svou salsa mahonesa obohatila dokonce i gastronomii světovou, protože proslulá majonéza prý pochází právě odtud. Sýr z kravského mléka queso de Mahon si získal proslulost alespoň evropskou.
Na Mallorce milují polévky, které se připravují ze všech možných surovin, od ryb až po zeleninu. Možná, že někde objevíte i polévku tak hustou, že připomíná svou konzistencí spíše pudink. Jejím základem je nejrůznější druhy zeleniny s převahou zelí a chléb. Lahůdkou je el tumbet, zeleninový pokrm z brambor, lilku a papriky, které se naskládají na sebe a přelijí se rajčatovou omáčkou. Svou vinařskou oblast má jen Mallorca. Spíše než vínem se Baleáry chlubí svými rozmanitými bylinnými likéry.

VALENCIJSKÝ REGION, MURCIE

VALENCIJSKÝ REGION
Valencijská kuchyně je velmi osobitá. Na pobřeží lehká středomořská s převahou ryb a mořských plodů, v horských oblastech jsou to pokrmy masité, luštěniny všeho druhu a husté polévky. Všude je však královnou rýže připravovaná na stovky způsobů. Rýže je i základní surovinou valencijské paelly, která se prosadila nejen ve Španělsku, ale stala se součástí mezinárodní kuchyně. Ta tradiční se připravuje z kousků kuřecího a králičího masa a plodů moře, v její námořnické variantě (paella marinera) se kuřecí a králičí nahradí rybami. Populární je chuťově výrazná fideuà, která se připravuje stejně jako paella marinera, jen rýže je nahrazena nudlemi.
Všude je přítomná zelenina ve všech možných variantách a samozřejmě ovoce, od jablek, přes citrusové plody až po mišpule, fíky a granátová jablka. I zde dostanete alioli.
Časté je použití různých druhů koření a aromatických bylinek.
Sladký turrón, který je tradičním vánočním pamlskem v celém Španělsku, připomíná arabský vliv.
Nejvyhlášenější vína jsou bílá z oblasti Utiel-Requena.

MURCIE
Murcijská kuchyně má mnoho společného s kuchyní valencijskou. Říká se, že v přípravě rýže jsou obyvatelé Murcie dokonce lepší než jejich severní sousedé. Zeleninu umějí skvěle. Výborná je murcijská menestra, ještě lepší smažené artyčoky s rajčaty či marinovaný lilek. Jsou mistry v přípravě zeleninových placek, které mohou být z cizrny, fazolové, ale také česnekové, rajčatové, paprikové. V masitých jídlech převažuje kuřecí, jehněčí a králičí.
Tradičním jídlem ke zvláštním příležitostem je masový koláč připravovaný podle starobylého receptu. Vynikající jsou místní klobásky.
Moučníky jsou díky arabskému vlivu až příliš sladké.

ANDALUSIE, KASTILIE-LEÓN

ANDALUSIE
Andaluská kuchyně je výsledkem různých kulturních vlivů. Tradičně je zahrnuta do oblasti smažených jídel, která dostanete vždy a všude. Rodí se zde vynikající vína. V zahraničí proslavilo Andalusii sherry z pěstitelské oblasti, která leží v trojúhelníku mezi městy Sanlúcar de Barameda, Puerto de Santa María a Jerez de la Frontera. Jsou to vína ke konverzaci, k nimž se obvykle servírují tapas, drobné chuťovky různého druhu, v nichž jsou Andalusané nepřekonatelní.
Jedinečná mezi nimi je sušená šunka (jamón serrano), která se servíruje v tenkých plátcích. Bezkonkurenčně nejlepší nejen v Andalusii, ale z celého Španělska je jamón serrano de Jabugo z provincie Huelva. Pescaíto frito, čili směs smažených rybiček, se servíruje především na pobřeží Costa del Sol a kolem Cádizu.
Andaluskou specialitou na léto, která pronikla do celého Španělska, je gazpacho, studená polévka, jejímž základem jsou rajčata, paprika, česnek, olej a chléb, ale která má nesčíslný počet variant.
Jestliže na pobřeží převládají ryby a mořské plody v nejrůznějších úpravách, ve vnitrozemí vládne vepřové, skopové i zvěřina. Chléb jako příloha, zeleninové saláty, v nichž nikdy nechybí olivy, a ovoce jsou samozřejmostí.
Velký výběr sladkostí je opět pozůstatkem arabské kultury.

KASTILIE-LEÓN
V kuchyni tohoto regionu jsou odjakživa základem luštěniny. Cizrna (garbanzo), kterou přivezli do Španělska Kartaginci, se stala hlavní surovinou pro tradiční kastilský kotlík (cocido), který býval ještě před pár lety na stole většiny kastilských rodin téměř denně. Kromě cizrny v něm nikdy nechybělo zelí a podle možností také maso, klobáska, jelítka. Tradiční jsou fazole a čočka, které se připravují s klobáskou, s vepřovým ouškem nebo ocáskem.
Hovoříme-li o mase, pak velmi ceněné jsou produkty z iberského prasete chovaného volně ve velkých výbězích a živeného bukvicemi a jedlými kaštany a zvěřina. Protagonistou kastilsko-leonské kuchyně jsou však pečená jehňata a selata. Pečená jehňata mají největší tradici v oblasti vymezené městy Segovia, Soria a Burgos. Na pečená selátka se jezdí do oblasti Segovia - Arévalo - Peñaranda de Bracamonte. Tyto gastronomické lahůdky doplňují pstruzi a také tresky, které tu kdysi dováželi z galicijského pobřeží proslulí maragatští povozníci (provincie León). Vynikající jsou sýry z ovčího, kozího i kravského mléka.
Moučníky jsou nejrůznějšími variacemi lístkového těsta a žloutkového krému.

BASKICKO, KANTABRIE, LA RIOJA

BASKICKO
Ze všech regionálních kuchyní stojí baskická kuchyně na pomyslném gastronomickém žebříčku nejvýše. V Baskicku je vaření koníčkem, vznikly tu vůbec první gastronomické společnosti ve Španělsku. Dnešní baskická kuchyně je skvělou kombinací tradice a moderních trendů. Protagonistou je tu treska (bacalao) připravena na nejrůznější způsob. El bacalao al pil-pil čili treska se zvláštní jemnou omáčkou je opravdovou lahůdkou. Tato omáčka je baskickou specialitou a dodává i jiným rybím pokrmům nezaměnitelnou chuť.
Zlak nachový je český název pro el besugo, rybu, která se také na zdejším jídelním lístku objevuje velmi často a už tradičně se připravuje na roštu.
Lidovým jídlem je marmitako, kotlík s tuňákem a brambory. Místo tuňáka mohou být i sardinky, pokud se ovšem toto jídlo připravuje venku. K rybám se dobře hodí zdejší bílé víno txacoli.

KANTABRIE
Kantabrijská kuchyně není nijak zvlášť originální, spíše se dá říci, že "opisuje" od sousedních oblastí, především od Kastilie, s níž sdílí používání většiny surovin. Vedle ryb nabízí pokrmy z hovězího masa a vynikající mléčné výrobky.

LA RIOJA
V této oblasti začíná vše u vína. Řekne-li se Rioja, myslí se především víno, a to zvláště červené. Vinná réva se tu pěstuje už od 12. století. Zdejší kuchyně je založena na surovinách vypěstovaných v této oblasti a připravených podle tradičních receptů. Proto na jídelním lístku často vidíte přídomek "a la riojana" (na způsob La Riojy), ať už jsou to brambory, maso či drůbež.
Lidovým jídlem je dušená zeleninová směs la menestra.
Výborné jsou plněné papriky. Na stole tu nikdy nechybí ovoce ze zdejších sadů, čerstvé, ale i důmyslně upravené.

NAVARRA, ARAGON, KATALÁNIE

NAVARRA
Navarra převzala mnohé z kuchyně baskické, francouzské a aragonské, ale dokázala tyto vlivy vměstnat do svých vlastních gastronomických představ. Známý v celém Španělsku je pstruh na navarrský způsob. To se ryba poleje vínem, nechá se chvíli v této zálivce, vyplní se plátkem šunky, popráší se lehce moukou a smaží se. Výsledek stojí za to.
Proslulá je navarrská menestra s chřestem a artyčoky, do níž se často přidává šunka nebo maso. Proslulé jsou kotlety na navarrský způsob, cochifrito navarro (smažené jehněčí kousky), pečené koroptvičky obalené ve vinném listu.
Typická je čokoládová omáčka, která se podává s koroptvičkami, králíkem i zajícem. Delikatesou jsou klobásky zvané txistorra.
Výborná jsou i navarrská vína.

ARAGON
Aragonská kuchyně je pověstná svou jednoduchostí. Pilířem je maso, z něhož se připravuje ragú. Základní surovinou může být maso kuřecí, jehněčí, vepřové. V horských oblastech převažují pokrmy připravené na pastýřský způsob - jehněčí nebo kůzlečí na rožni či jehněčí menestra.
Všude ve vnitrozemí vám nabídnou migas (osmahnuté kousky chleba) v nejrůznějších variantách - šunkové, uzenkové, slaninové, jelítkové, dokonce s čokoládou či hrozny.
Z aragonských vín je nejznámější cariñena.


KATALÁNIE
O katalánské kuchyni se říká, že je velmi promyšlená. Přijala za své prvky kuchyně provensálské, mnohobarevný svět kuchyně valencijské i zdravé stravovací návyky kuchyně aragonské. Na jídelním lístku se tu objevují speciality z ryb a korýšů v nejrůznějších variantách a v nejroztodivnějších kombinacích.
Pod názvem esqueixada se skrývá rybí salát s kousky tresky, rajčaty a olivami, slepici tu dokážou zkombinovat s langustou, sépii s masovými knedlíčky. Přijde si tu na své i ten, kdo zrovna rybám neholduje. Ke grilování, pečení, dušení i smažení se používají všechny druhy mas, jimž často dodávají chuť tři typické zeleninové směsi: chanfaina (cibule, paprika, lilek a rajče), sofrito (česnek, cibule, rajče, petržel) a picada (česnek, petržel, pražené mandle, drcené piniové oříšky). K masu i rybám se servíruje alioli (krém utřený z česneku a olivového oleje).
K nejrůznějším druhům chuťově výrazných klobás i vynikající katalánské tlačence (butifarra) se jako příloha podává stejně vynikající pa amb tomaquet, což je toust, do něhož se vetře rajče a zakape se olivovým olejem.
Tradičním zákuskem je crema catalana - vaječný krém s karamelem.
Katalánská vína jsou bílá, ta nejlepší pocházejí z oblasti Priorato a z Penedés. Z Penedés jsou i všechny španělské sekty, kterým se tu říká cava.

Téma: ŠPANĚLSKÁ KUCHYNĚ

Úvod

Cílem mé seminární práce je seznámit vás se španělskou kuchyní. Vybrala jsem si tuto zemi, protože mám ráda jižní temperament a zvyklosti související s touto kulturou. I gastronomie je tímto důkazem.




1. Obecně o španělské kuchyni

Španělská kuchyně je barevná a rafinovaná, ale i překvapivě prostá. Je si velmi podobná, ale přitom rozdílná. Používá mnoha stejných surovin, ale jinak je zpracovává. Jiné jsou přísady, jiné jsou kombinace. Na pobřeží převažují ryby a saláty, ve vnitrozemí masité pokrmy a husté polévky, tedy jídla hutná a kalorická, tak jak to vyžadují jiné klimatické podmínky. Ale i tato charakteristika je značně zjednodušená.

Nelze totiž hovořit o jedné kuchyni, protože tu vedle sebe existují kuchyně katalánská, baskická, galicijská, kastilská, andaluská a další. Všude je tradiční časté používání česneku a olivového oleje, místo něhož se v některých oblastech používá při přípravě pokrmů spíše sádlo. Nikde nechybí ovoce a zelenina, oblíbené jsou brambory a rajčata. Všude mají svůj "kotlík" tedy vše vařeno v jednom hrnci, jemuž někde říkají puchero, jinde zase olla podrida, caldereta, frite, cocido, caldo, marmitako... Různé jsou však suroviny a různé je i koření, která se k jeho ochucení používají.

Rozdělení dle geografických oblastí

Obecně je Španělsko rozděleno do šesti základních oblastí. Pro severní Španělsko až k Pyrenejím jsou charakteristické omáčky, pro Aragon je typické ragú, pro Katalánii ryby, region Valencie a Murcie je oblastí rýže, v jižním Španělsku se vše smaží a v centrálním Španělsku je základem pečení či rožnění.

GALICIE
Galicijská kuchyně je v celém Španělsku snad nejznámější. Galicijci totiž z nedostatku pracovních příležitostí odcházeli za obživou do jiných oblastí a všude, kam přišli, šířili své kulinářské umění. Proto je v zemi tolik galicijských restaurací.
Velmi oblíbeným pokrmem je pulpo a feira, chobotnice po trhovecku, která se nejprve uvaří, pak se nakrájí na kousky, pokape olejem, osolí a okoření paprikou. Je to lidové jídlo, které dostanete nejen v restauracích, ale jak naznačuje jeho název, především na trzích či poutích.
Tradiční je la empanada, piroh plněný masovou nebo rybí směsí s cibulí.
Typickým jídlem je lacón con grelos, vařená vepřová nožička s mladými řepnými listy, která se servíruje s uzenkou a bramborem.
V deštivém a chladném dni přijde vždy vhod caldo gallego, silný vývar, v němž vždy objevíte zelí, fazole a brambory. Pro vylepšení (záleží na peněžence kuchaře) se přidává šunka, klobáska, vepřové žebírko.
Z Galicie by člověk neměl odjet, aniž by ochutnal některý z mnoha druhů plodů moře. Snad nejznámější je vieira, jejíž lastura je symbolem „Cesty svatého Jakuba“. Její obsah nasekaný nadrobno se smíchá s cibulí, petrželkou a strouhankou, lastura se touto směsí vyplní a peče v troubě.
Tradičním zákuskem je mandlová tarta de Santiago.
Nejlepší galicijská vína jsou z oblasti Albariño a Ribeiro. K jídlu se pije víno z bílých porcelánových kalíšků. Ze sýrů překvapí svou jemnou chutí a také svým tvarem tetilla (ňadro).

ASTURIE
Jeden z mála pokrmů, který je znám nejen v celém Španělsku, ale i na mezinárodní úrovni, a který se v konzervách vyváží především do Ameriky, pochází z Asturie a jmenuje se fabada. Hlavní surovinou, která tomuto jídlu dodává chuť, jsou velké jemné fazole (fabes) a jelítko, zvané morcilla, které je v Asturii suché a svraštělé. K tomu se přidá slanina a vepřové uzené koleno. Fabada se servíruje jako jediný chod. Porce jsou totiž tak velké, že byste něco dalšího stejně nezvládli. Tradiční fabes se však objevují v celé řadě dalších pokrmů, dávají se jako příloha k drůbeži, k zajíci, ke koroptvi.
Výborná je la caldereta, "kotlík" z mořských plodů a ryb, který nejlépe umějí na pobřeží, ovšem v každé restauraci ho nenajdete.
Na každém jídelním lístku je však merluza a la sidra (treska na sidře). Tajemství tohoto pokrmu tkví ve výborných surovinách, jakou je treska ze zdejšího moře a typický asturský lehce alkoholický jablečný nápoj sidra, který se pije ve všech barech a při nalévání se dodržuje zvláštní rituál. Láhev se musí držet v natažené ruce pěkně vysoko, v druhé se drží sklenička, přičemž sidra musí při nalévání dopadat na její vnitřní stěnu. Proto jsou podlahy v asturských barech posypané pilinami. Zdejší číšníci jsou sice machři, ale občas ukápne i na podlahu.
V asturských řekách se uloví nejvíce lososů z celého Španělska a losos je zde opravdu gastronomickou lahůdkou.

Instituce financující exportní úvěry

Financující exportní úvěrové agentury jsou instituce zřízené a podporované státem , které doplňují trh úvěrů právě v oblasti střednědobých a dlouhodobých úvěrů a často pracují ruku v ruce s exportními pojišťovnami.

Pokud se vláda rozhodne podpořit export prostřednictvím poskytování zvýhodněných úvěrů, nejúčinnějším prostředkem je založení specializované financující exportní úvěrové agentury.

Příjemci zvýhodněných exportních úvěrů

Vývozci
Vybrané druhy zboží, pokud podpora zjevně a výrazně přispěje k udržení, případně zvětšení segmentu této komodity na zahraničním trhu.

Dovozci
Pro potřeby úhrady dovozu důležitých a potřebných materiálů a zdrojů, z nichž se následně vyrábí zboží na vývoz.

Získávání zdrojů podpory

Ø vlastní kapitál
Ø výpůjčky na domácích i mezinárodních finančních a kapitálových trzích
Ø emise obligací
Ø čistá inkasa z dříve realizovaných úvěrů
Ø diskontovaný prodej směnek

kromě toho se Banka může
Ø účastnit rozličných schémat spolufinancování s dalšími domácími i zahraničními finančními institucemi a regionálními rozvojovými bankami
Ø získávat refinanční úvěry od zahraničních finančních institucí

Zdroji půjčování jsou domácí a zahraniční finanční trhy. Pro své operace využívá více zahraniční měnu než domácí, zejména poskytuje-li střednědobé úvěry, nebo když domácí úrokové míry jsou vyšší než mezinárodní

Exportní pojišťovny

Jejich úkolem je krýt úvěrová rizika vývozců, a to zejména rizika teritoriální a dlouhodobá komerční rizika.

Teritoriální rizika
Rizika vyplývající z nestabilní politické a makroekonomické situace v zemi zahraničního kupující.
Projevy – zastavení transferu plateb – válka, občanské nepokoje, všeobecné stávky, devizová omezení, odebrání dovozních nebo výrobních licencí.
Dalším teritoriálním rizikem jsou přírodní katastrofy.
Mohou nastat jak u krátkodobých vývozních úvěrů (do jednoho roku), tak především u dlouhodobých vývozních úvěrů (splatnost delší než 1 rok).

Komerční rizika
Vyplívají z ekonomické situace zahraničního kupujícího, zejména z jeho možné platební neschopnosti v důsledku bankrotu či vyrovnání, anebo z platební nevůle.

Pojištění rizik
Státem podporované úvěrové pojišťovny – zajišťovány státem, zpravidla formou přebírání státních záruk za činnost takových pojišťoven, anebo mechanismem, kdy tyto společnosti přímo disponují částí státního rozpočtu, resp. Dávají doporučení ministerstvům financí k přebírání přímých rozpočtových záruk vůči vývozcům.

Současně s provozováním transakcí na účet státu je zpravidla podstatnou složkou činnosti úvěrových pojišťoven běžná komerční činnost, která prostřednictvím krytá krátkodobých komerčních rizik povzbuzuje a podporuje vývoz na krátkodobé exportní úvěry.

Důsledky pro vývozce

Ø důvěra ve vývozní transakce
Ø ochrana proti riziku
Ø zlepšení postavení vůči konkurenci
Ø přístup k bankovním úvěrům

Význam pro vývozce

Vývozce
Ø snadnější uplatnění zboží na zahraničních trzích
Ø vývozní úvěr – promptní proplacení dodávek
Ø exportní pojištění – snižuje riziko, že nedostane za své zboží zaplaceno
Ø exportní záruka – zvyšuje (podmiňuje) šance vývozce na získání zakázky

Kupující
Ø možnost získat zboží na úvěr za výhodných podmínek (délka splatnosti a úroková sazba)





Systémové předpoklady fungování podpory exportu

Ø státem podporovaná instituce pro pojišťování exportních úvěrů (exportní pojišťovna), především pro pojišťování středně- a dlouhodobých politických a komerčních rizik
Ø státem podporovaná instituce pro poskytování středně- a dlouhodobých exportních úvěrů (financující exportní úvěrová instituce)
Ø centrální úřad zodpovědný za fungování systému včetně možnosti poskytování refinančních úvěrů (centrální banka, ministerstvo financí)
Ø komerční banky (soukromé i státní) financující vývozní operace

Před přijetím rozhodnutí o konkrétní podobě systému podpory exportu je nezbytné:
Ø analyzovat potřeby země, jejích vývozců a bank
Ø seznámit se s různými již existujícími způsoby řešení exportu a s činností institucí, které ji provozují
Ø s využitím zahraničních zkušeností a příkladů navrhnout a vytvořit vlastní systém, který nejlépe vyhovuje podmínkám a možnostem dané země

3. Konsolidační banka

Konsolidační banka, státní peněžní ústav, založená v březnu roku 1991, je plně vlastněna státem. Operuje pouze ve prospěch právnických osob, nedisponuje pobočkovou sítí. Za její závazky ručí stát.
Konsolidační banka se soustřeďuje zejména na správu starého bloku pohledávek převzatých v letech 1991 – 92 od komerčních bank; financování revitalizačních a restrukturalizačních programů významných českých podniků včetně podpory jejich exportní schopnosti; financování rozvojových projektů průmyslu, infrastruktury, životního prostředí a financování veřejně prospěšných projektů; realizaci projektů a akcí z pověření vlády.

Konsolidační banka, s.p.ú. je typickou rozvojovou bankou s převážně intervenčním zaměřením své činnosti včetně sanačních úkolů. Financování programů realizuje současně s kapitálovým vstupem do sanovaných podniků. Při financování projektů se Konsolidační banka angažuje především v oblasti železniční a silniční dopravy a vybraných projektů energetiky.

6. Poslání exportních úvěrových a pojišťovacích institucí

– makroekonomické souvislosti poskytování oficiální podpory vývozu, význam pro vývozce, systémové předpoklady fungování podpory exportu, úkol exportních pojišťoven, instituce financující exportní úvěry, příjemci zvýhodněných exportních úvěrů, získávání zdrojů podpory


Ve dvacátých letech začaly v Evropě vznikat první oficiální systémy podpory exportních aktivit soukromého sektoru a byly zakládány příslušné instituce.
Hlavním motivem angažovanosti státu a užití prostředků státního rozpočtu pro různé formy pomoci vývozcům byla snaha vlád o oživení domácí ekonomické aktivity, zvýšení zaměstnanosti, a tím i tvorby hrubého domácího produktu země prostřednictvím vývozu zboží a služeb.

Po 2. světové válce byla mezinárodní ekonomická situace velmi chaotická. Bylo nutné v celosvětovém měřítku usilovat o liberalizace mezinárodního obchodu, která by přinesla výhody všem stranám v podobě nižších cen výrobků.Výsledkem úsilí bylo podepsání Všeobecné dohody a clech a obchodu (GATT), k němuž došlo dne 30.10.1947. Tuto dohodu podepsalo 23 států ( odehrávalo se mezi nimi více než 80 % světového obchodu). V platnost tato dohoda vstoupila dne 1.1.1948.

Makroekonomické souvislosti

Důležitá je míra angažovanosti státu v ekonomice a dopad poskytované podpory exportu na státní rozpočet – chudší země
Aktivní podpora exportu => pozitivní dopad na HDP země a platební bilance státu
Náklady pro národní hospodářství

Konkrétní podoba systému na podporu exportu závistí na politické stabilitě, ekonomické síle (rozsah prostředků, které může ze svého rozpočtu uvolnit), na stupni rozvoje a zkušenostech komerčního bankovního sektoru (finanční infrastruktura)

2.2. Kooperace

Podmínky pro přiznání a poskytování podpory
- K podpoře zakládání a rozvoje kooperačních sdružení
- Pro sdružení s minimálně 15 malými nebo středními podniky,
- Žadatel musí prokázat kooperační provázanost svých členů (působení ve stejném či technologicky provázaných oborech)
- Činnost sdružení musí směrovat k zajištění rozvoje společné nákupní, odbytové, marketingové nebo vzdělávací činnosti sdružených podnikatelských subjektů,
- Podporu nelze poskytnout v případech, kdy 50 % členů sdružení již podporu v tomto programu dříve získalo
- V průběhu poskytování podpory nesmí počet členů sdružení klesnout pod 15 členů, musí zůstat alespoň 50 % členů s počátečního složení sdružení

Druh podpory
Příspěvek k nákladům na realizaci projektu, který je v souladu s podmínkami programu
- Výše příspěvku: do 50 % nákladů na realizaci projektu, max 1,5 mil. Kč
- Příspěvek je možno poskytnout výhradně k nákladům investičního charakteru (pořízení dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku)
- Příspěvek se vyplácí postupně do dvou let po podpisu smlouvy v návaznosti na předložené doklady o nákladech vynaložených nejdříve jeden rok před a dva roky po datu uzavření smlouvy o poskytnutí příspěvku

2.3. Vesnice

Podmínky pro přiznání podpory
- Pro drobné podnikatele realizující projekty umístěné v obcích s počtem obyvatel do 2999
- Do 12 měsíců po poskytnutí podpory (podpisu smlouvy) zvýšit počet zaměstnanců nejméně o jednoho na každé započaté 2 mil Kč úvěru, po dobu 36 měsíců od poskytnutí podpory tento počet zachovat,
- Musí se jednat o investiční úvěr, který v době podání žádost není starší než 12 měsíců
- Příspěvek se poskytuje pouze k části úvěru, nepřevyšující 20 mil. Kč
Druh podpory
Příspěvek k úhradě části úroků ve výši 5 % úroku z bankovního úvěru
- Příspěvek je vyplácen po dobu splatnosti úvěru, nejvýše však 4 roky, v prvním roce čtvrtletně v dalších letech pololetně na účet stanovený příjemcem podpory
- % výše příspěvku nemůže přesáhnout skutečnou výši úrokové sazby úvěru


2.4. Regenerace

Podmínky pro přiznání podpory
- Pro projekty realizované v památkových rezervacích, památkových zónách nebo památkově chráněných objektech
- Do 12 měsíců po poskytnutí podpory zvýšit počet zaměstnanců o jednoho na každé započaté 2 mil. Kč úvěru, po dobu 36 měsíců od poskytnutí podpory tento počet zachovat
- Musí se jednat o investiční úvěr, který není v době podání starší než 12 měsíců
- Příspěvek se poskytuje pouze k části úvěru, nepřevyšující 20 mil. Kč

Druh podpory
Příspěvek k úhradě části úroků ve výši 3 % úroku z bankovního úvěru
- Příspěvek je vyplácen po dobu splatnosti úvěru, nejvýše však 4 roky, v prvním roce čtvrtletně v dalších letech pololetně na účet stanovený příjemcem podpory
- % výše příspěvku nemůže přesáhnout skutečnou výši úrokové sazby úvěru


2.5. Speciál

Podmínky pro získání podpory
K podpoře zvýšení zaměstnanosti
- Občanů se změněnou pracovní schopností (včetně invalidů)
- Občanů společensky nepřizpůsobených ( podle § 91 zákona č. 100/1988 Sb, o sociálním zabezpečení)
- Příspěvek se vyplácí po dobu 4 kalendářních let včetně roku předložení žádosti (do konce února běžného roku je nutno předložit programem stanovené doklady za uplynulý rok)
Druh podpory
Příspěvek ve výši 4000,- Kč za každý měsíc prokazatelně odpracovaný nově zaměstnanou osobou z uvedených z skupin obyvatelstva (nově zaměstnávaná osoba = pracovní poměr vznikl po datu podání žádosti o podporu), maximální výše příspěvku: 3 mil. Kč

1.3. Start

Podmínky pro přiznání a poskytování podpory

- Podpořit lze buď přímo občana vstupujícího do podnikání, nebo právnickou osobu, v níž je občan vstupující do podnikání zakladatelem, společníkem nebo členem; úvěr nelze poskytnou akciové společnosti.
- absolvování kurzu pro začínající podnikatele
- činnost zahájena max.6 měsíců před předložením žádosti

druh podpory
bezúročný úvěr
- výše úvěru: do 500 tis. Kč pro podnikatele FO
do 1 mil Kč pro obchodní společnosti, kde je občan zakladatelem či společníkem
- splatnost: do 6 let rovnoměrnými ¼ letními splátkami s odkladem první splátky o 9-12 měsíců po poskytnutí
- úvěr lze využít do 50 % i k neinvestičním účelům; příjemce prokazuje do 9 měsíců po podpisu smlouvy použití nejméně poloviny na investiční účely
- investiční majetek v pořizovací ceně přesahující 200 tis. Kč je podnikatel povinen pojistit a vinkulovat pojistné plnění ve prospěch ČMZRB

specifika a omezení
absolvování vzdělávacího kurzu a přípravu podnikatelského záměru je nutno řešit v úzké spolupráci s některým regionálním a poradenským centrem, doporučení RPIC k realizaci projektu nesmí být k datu předložení žádosti o úvěr starší než 2 měsíce

2. Příspěvkové programy

2.1. TRH

Podmínky pro přiznání a poskytování podpory
- Podniky do 10 zaměstnanců : doložit potvrzení FU o registraci k platbě daně z příjmu
- Podniky do 250 zaměstnanců: doložit certifikát systému jakosti podle norem souboru ČSN ISO 14001, případně dokladem o zavedení programu EMAS
- Podniky do 50 zaměstnanců: doložit certifikát podle norem ČSN ISO 9001, nebo totéž jako podnik do 250 zaměstnanců
- Doložit značku shody s normou ČSN TEST u žádosti o příspěvek na její získání
- Příspěvek na úroky lze poskytnout jen k investičnímu úvěru (připouští se max. do 40 % použití na zásoby, pohledávky do lhůty splatnosti případně úhradu provozních nákladů bezprostředně spojených s realizací projektu) ne staršímu 12 měsíců od podpisu úvěrové smlouvy
- Příspěvek k získání certifikátu lze poskytnout pouze k certifikátům a značkám shody vydaným ve II. pol. Roku 2002 a v roce 2003

Druh podpory
U certifikace ISO či EMAS:
- Příspěvek na úhradu úroků ve výši 5 % úroku z bankovního úvěru, výše příspěvku: do 1 mil u firem do 10 zaměstnanců, jinak do 5 mil. Kč
- Příspěvek na získání certifikátu – do 50 % skutečně vynaložených nákladů, max 200 tis. Kč, v případě integrovaného systému certifikace max. 300 tis. Kč.
U značky shody s ČSN TEST.
- Příspěvek k nákladům na získání značky shody (do 50 % nákladů), max. 30 tis. Kč na testovaný výrobek, maximálně 200 tis. Kč pro jednoho příjemce podpory

1.2. Kredit

Podmínky pro přiznání a poskytování podpory
- dokladování návratnosti úvěrových prostředků
- majetkové a jiné zajištění úvěru ze strany žadatele dle běžných bankovních pravidel
- u malých úvěrů (do 1 mil.), v případě obchodních společností, směnkou žadatele podepsanou společníky nebo majoritními akcionáři

druh podpory
úvěr se sníženou úrokovou sazbou poskytovaný přímo ČMZRB, a.s.
- do výše až 7 mil. Kč s úrokovou sazbou 4 % p.a. a splatností do 6 let pro realizaci podnikatelských záměrů ve vybraných regionech
- do výše až 4 mil. Kč s úrokovou sazbou 5 % p.a. a splatností do 6 let pro realizaci projektů mimo regiony pod prvním bodem
- malé úvěry do výše 1 mil. Kč s úrokovou sazbou 3 % p.a. a splatností do 4 let pro realizaci projektů na území ČR, pokud budou doporučeny RPIC (regionální poradenské a informační centrum) či BIC (podnikatelská inovační centra)

specifika a omezení
- musí se jednat o investiční úvěr, maximálně 40 % je možné využít na zásoby, pohledávky do lhůty splatnosti a na úhradu provozních nákladů souvisejících s realizací projektu
- úvěr lze poskytnout maximálně do výše 80 % předpokládaných nákladů projektu.

1.1. Záruky

Podmínky pro přiznání a poskytování podpory
- U záruk za bankovní úvěr či leasing dokladování předpokladů návratnosti úvěrových prostředků
- U záruk za návrh do obchodní veřejné soutěže pouze k soutěžím vyhlášených subjekty na území ‚ČR
- Zajištění záruky majetekem žadatele se nevyžaduje

Druhy podpory
- Cenově zvýhodněná záruka za investiční, provozní příp. revolvingový bankovní úběr nebo za leasing, zvýhodnění ceny záruky až 9 % p.a.
- Záruka z kapitálový vstup – do 70 % z kapitálového vstupu, max. 20 mil. Kč, záruka nejdéle na 5 let.
- Záruka za návrh do obchodní veřejné soutěže (vádium) – jako způsob poskytnutí vyhlašovatelem požadované jistoty, poskytuje se v rozmezí 100 tis. – 5 mil. Kč

Specifika a omezení
- U cenově zvýhodněných záruk k bankovnímu úvěru či leasingu činí maximálně výše záruky 70 % z jistiny úvěru nebo pořizovací ceny předmětu leasingu
- Vádium lze poskytnout u soutěží, jejichž předmětem je dodávka výrobků, služeb a stavebních prací

5. Záruční a rozvojové bankovnictví v ČR

(hlavní zaměření programů státních podpor zprostředkovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, záruky poskytované českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, poslání a perspektivy Konsolidační banky)

Rozhodující rysy a pravidla ručení upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Některé otázky ručení upravuje i zákon č. 40/1964 Sb., občasný zákoník. Jeho využití pro bankovní záruky, zejména pokud jde o ručení za bankovní úvěry, však není vhodné, vzhledem k tomu, že všechny zásadní otázky týkající se úvěru jsou kodifikovány v obchodním zákoníku.


ČMZRB, a.s. je specializovaná banka se státní účastí. Podíl státu představuje 49 % kapitálu. Byla založena 28. ledna 1992 a svou činnost zahájila v březnu 1992.

1. Záruční a úvěrové programy

Slouží k vypořádání závazků žadatele vůči státnímu rozpočtu a státním fondům. Projekt musí být realizován na území ČR. Žadatel musí splňovat následující kritéria (střední/malý podnik):
Ø Počet zaměstnanců do 250/50 osob
Ø Čistý obrat, resp. Příjmy žadatele za poslední účetně uzavřené roční období do 1450/250 mil. Kč
Ø hodnota aktiv, resp.majetku podniku do 980/180 mil. Kč

U ekonomických kritérii je nezbytné splnit alespoň jedno – čistý obrat nebo hodnotu aktiv). Pro splnění kritérií se berou v úvahu údaje za žadatele podpory i za ostatní podniky, které ovládá přímo nebo nepřímo prostřednictvím vlastnictví 25 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv (včetně nakupované provozní jednotky).

Programy podporují následující činnosti:
Ø výroba – průmyslová, stavební, řemeslní
Ø služby – zdravotnické, obchodní činnost, vnitrozemská vodní doprava, hromadná osobní doprava regionálního významu s výjimkou taxislužby

činnost žadatele musí odpovídat některému z oborů, vymezenému ve společné příloze programů – OKEČ (oborová klasifikace ekonomických činností)

• Mezinárodní rozvojové banky

Rozvojové bankovnictví je ve světě díky své národohospodářské dimenzi poměrně rozvinuté a dobře organizované. Funguje jak na národní, tak na mezinárodní a světové úrovni.

Z rozvojových bank s celosvětovým dosahem je nejznámější skupina Světové banky. Patří do ní:
- Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj –IBRD – organizace pod kontrolou Spojených národů, která poskytuje úvěry s dobou splatnosti na 10 až 30 let, a to za úrokové sazby odvozené od úrokových sazeb, za něž získává zdroje z emisí střdnědových dluhopisů na mezinárodních kapitálových trzích. Úvěry poskytuje většinou přímo vládám jednotlivých zemí nebo za podmínky garance vlád úvěrovaných zemí
- Mezinárodní finanční společnost – IFC – poskytuje především úvěry investičního charakteru za výhodnějších podmínek než IBRD, a to zejména soukromému a družstevnímu sektoru v rozvojových zemích. Má za úkol podporovat především soukromý obhod a soukromé podnikání
- Mezinárodní sdružení pro obnovu a rozvoj – IDA – poskytuje úvěry nejchudším rozvojovým zemím za mimořádně výhodných podmínek s dobou splatnosti až 50 let a prakticky bezúročně
- Mnohostranná agentura pro poskytování investičních záruk – MIGA – vystavuje záruky za vývozní investiční úvěry od rozvojových zemí, poskytuje příslušné konzultace a vypracovává příslušné analýzy.

Z mezinárodních rozvojových bank, tj. bank, které se zaměřují především na určitou oblast světa, jsou to např.
- Evropská investiční banka
- Meziamerická rozvojová banka
- Africká rozvojová banka
- Asijská rozvojová banka
- Evropská banka pro obnovu a rozvoj – EBRD – působí od roku 1991, sídlo v Londýně, ve své finanční politice se zaměřuje na podporu rozvoje soukromého sektoru, privatizaci, restrukturalizaci, reformy finančního sektoru, podporu přímých zahraničních investic, ochranu životního prostředí a na podporu rozvoje malých a středních podniků, úvěry jsou poskytovány zemím střední a východní Evropy, a to v maximální výši 40 % veřejnému sektoru a 60 % sektoru veřejnému
- Mezinárodní investiční banka – dnes je v útlumu, členskými zeměmi jsou země bývalého ekonomického seskupení RVHP včetně ČR

• Typická právní forma podnikání rozvojové banky

Rozvojové banky jsou zřízovány i na národní úrovni. Podobně jako záruční banky, jsou do značné míry propojeny se státem a jsou zřizovány:
- zvláštním zákonem
- jako státní peněžní ústav
- popř. jako akciová společnost

Rozvojové bankovnictví nemá v ČR zvláštní právní úpravu. Svým způsobem se opírá jednak o zákon č. 21/1992 Sb. O bankách, a dále o zákon č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání.

Základní produkty rozvojových bank

Dlouhodobé investiční úvěry zaměřené na:
- podporu infrastruktury
- podporu rozvoje základních výrobních odvětví prvovýroby (např těžební průmysl, zemědělství)
- podporu rozvoje sektoru služeb
- podporu drobného a středního podnikání (zejména v poslední době a zvláště v transformujících se zemích)
- dlouhodobé investiční úvěry na obnovu ekonomiky zničené válkou nebo živelními událostmi
Dlouhodobé spotřební úvěry zajišťující nezbytnou úroveň zásobování obyvatelstva potravinami nebo jinými nedostatkovými spotřebními předměty (např zdravotnictví, školství)
dlouhodobé úvěry na podporu vývozu nebo naopak dovozu
dlouhodobé úvěry zaměřené na podporu vstupu země do určité formy ekonomické integrace

Mechanizmus poskytování úvěrů

Úvěry většinou nejsou poskytovány přímo subjektům, které z nich budou financovat své investiční nebo rozvojové záměry. Namísto toho jsu poskytovány:
- státu nebo
- jiné bance, která podle předem stanovených kritérií zprostředkuje použití poskytnutých úvěrů.

• Základní produkty záručních bank

Jsou to bankovní záruky akcesorického typu. V závislosti na podmínkách poskytovaného ručení lze definovat základní členění záručních produktů:


Hledisko třídění
Produkty
Typ zaručovaných
Záruky na investiční úvěry
pohledávek
Záruky na rovozní úvěry

Záruky na leasing

Záruky za kapitálové účasti
Okruh zaručovaných
Záruky za jistinu (ČR, SR)
pohledávek z úvěrové
Záruky za jistinu úvěru a příslučenství bez omezení (SRN, Rakousko)
smlouvy či jiného typu
Záruky za jistinu a příslušenství v limitované výši (Maďarsko, částečně ČR)
kontraktu

Okamžik a postup
Záruky s plněním za jednotlivé nesplacené splátky úvěru (Maďarsko)
plnění ze záruky
Záruky za zůstatek úvěru (po zpeněžení zajišťovacích instrumentů – SRN, Rakousko a další země)

Záruky za zůstatek úvěru se zálohou (ČR, SR)

V podmínkách jednotlivých zemí se záruční produkty liší též procentní či absolutní výší maximálního ručení. Procentní výše ručení se v jednotlivých zemích pohybuje až do 80 % (SRN, Slovensko). Absolutní maximální výše ručení bývá někdy omezena státem (SRN), jinde je ponechána na rozhodnutí záruční banky (ČR, SR, Rakousko).

• Běžné bankovní záruky

Záruční banka přebírá záruku za splnění peněžního závazku povinného. Záruční banka přitom může sama vystupovat jako:

- ten, kdo záruku poskytuje – banka se stává ručitelem a záruka nabývá svým způsobem formu ručitelského úvěru (nejtypičtější jsou směnečné – aval směnek, kdy záruční banka podepíše měnku jako rukojmí dložkou per aval, za proplacení platebních instrumentů – napr. Zaručené šeky a klasické (viz výše)
- ten, kdo záruku zprostředkovává – uáruční banka se v tomto případě stává garantem za splnění závazku dlužníka. Záruka nabývá formu blokace peněžních prostředků na účtu klienta u záruční banky.

Mezi nejobvyklejší formy záruk zprostředkovaných záruční bankou patří: vinkulace vlastních zdrojů povinného složených na jeho účtu u banky. Používá se např. při skládání tzv. dražební jistoty.

Účelové bankovní záruky

Patří sem:
- celní záruka – slouží k zajištění celní pohledávky na zboží ve vázaném nebo záznamním oběhu anebo ke krytí poskytnutého celního úvěru
- nabídková záruka – využívá se při zakázkách zadávaných formou veřejné soutěže, banka zde dává záruku, že pokud klient soutěž vyhraje a zakázka mu bude svěřena, zakázku splní
- dodavatelská záruka – záruka, že dodané zboží bude odpovídat dohodnutým podmínkám
- dopravní záruka – záruka za uhrazení nákladů na přepravu
- konosamentní záruka – záruka za to, že přepravované zboží se dostane od přepravce do správných rukou

Většina účelových bankovních záruk se používá při vztazích se zahraničím, zejména při zahraničním obchodě.

Typické znaky rozvojových úvěrů

- jsou poskytovány s velmi dlouhou dobou splatnosti
- jejich poskytování často vychází z karenčních principů (odklad první splátky o několik let o době čerpání úvěru)
- při jejich poskytování se nepředpokládá, že budou splaceny ze zdrojů plynoucích z úvěrované akce

4. Záruční a rozvojové banky

Forma vztahu záruční banky a státu
Základní produkty záručních bank
Typická právní forma podnikání rozvojové banky
Základní produkty rozvojových bank
Mechanizmus poskytování úvěrů
Mezinárodní rozvojové banky


Forma vztahu záruční banky a státu

Záruční banky jsou prvkem dlouhodobé státní hospodářské politiky. Do značné míry jsou závislé na podpoře státu (případně jiných subjektů) vztahující se k aktivitám, které tyto banky v ekonomice orzvíjejí. Vazba na zdroje nestátních subjektů bývá zpravidla pro záruční banky méně důležitá.

Vztah záruční banky a státu se může realizovat těmito formami:
- vytvoření záručního fondu v podobě vkladu dokapitálu banky, příp. depozit, přičemž z výnosů fondu jsou kryty ztráty záruční banky (Rakousko, slovensko)
- poskytnutí úvěrových zdrojů pro plnění ze záruk (Maďarsko)
- poskytnutí protizáruky státu za část ztrát záruční banky (SRN)
- poskytnutí příspěvku k ceně záruky placené klientem, příspěvek umožňuje dostatečnou tvorbu rezerv záruční banky (Česká republika)

Vztahy mezi státem a záruční bankou mohou být formulovány na období:
- roční, vázané na periodicitu státního rozpočtu (Česká republika, slovensko)
- víceleté nebo dokonce časově neohraničené (SRN, Rakousko)

• Druhy a způsoby bankovního ručení

Bankovní ručení, resp. bankovní záruky jsou jedněmi z možných zajišťovacích nástrojů. V obecné poloze lze rozlišit bankovní záruky:
- běžné bankovní záruky
- účelové bankovní záruky

Klasická bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určiá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek (akcesorická forma záruky) nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině (abstraktní forma záruky). V záruční listině se obvykle uvádí:
- závazek, resp. pohledávka, za kterou se ručí
- výše ručení
- doba jeho trvání
- druh nebo účel ručení a samozřejmě
- osoby vstupující do vzájemných závazkových vztahů (dlužník, věřitel, ručitel).

Pokud jde o podmínky plnění, pro bankovní záruky je typické, že jsou formulovány jako neodvolatelné, splatné na první výzvu a bez námitek.
Výše plnění bývá stanovena buď:
- pevnou částkou, obyčejně jako maximum, do něhož je banka zavázána plnit nebo
- procentem z částky závazku, za nějž se záruční banka zaručuje.

U záruk za úvěry může být stanovena podmínka, že záruční banka uhradí pouze tu část závazku, která zůstane nezaplacena po realizaci zástavního práva původním věřitelem.

Platnost bankovní záruky má prekluzivní charakter, tj. že právo na plnění ze záruky zaniká uplynutím doby její platnosti. Platnost bankovní záruky bývá stanovena fixním datem nebo vznikem určité skutečnosti.

Rozvojové bankovnictví

Specializuje se na přímou nebo nepřímou úvěrovou podporu dlouhodobých investic a investičních záměrů. Rozvojové bankovnictví se především zaměřuje na akce vedoucí k podpoře některých z cílů hospodářské politiky a obvykle se realizuje ve spolupráci s orgány státní správy v rámci jimi vypracovaných a jimi podporovaných programů. Základem fungování rozvojového bankovnictví jsou tedy rozvojové programy, které stanoví:
- cíle, kterých má být dosaženo (může jich být nepřeberné množství, hlavním cílem je zajistit rozvoj dané ekonomiky nebo dané oblasti, přitom nemusí jít jen o rozvoj ekonomický, ale i kulturní, vědecký a vědeckotechnický)
- zdroje, respektive způsob získání zdrojů, ze kterých má být rozvojový program financován a
- podmínky, za nichž lze rozvojové úvěry poskytovat

Rozvojové bankovnictví působí ve dvou základních rovinách:
- makroekonomické – jde především o úvěrovou podporu velkých rozvojových programů zaměřených na zajištění hospodářského růstu, poklesu nezaměstnanosti, změn struktury národního hospodářství a rozvoje nezbytné infrastruktury
- mikroekonomické – jde především o úvěrovou podporu restrukturalizace a modernizace jednotlivých již existujících podniků, zakládání nových podniků a vznikku nových pracovních míst, růstu kvalifikace a případně rekvalifikace pracovních sil, odstraňování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými oblastmi a regiony.

• Skupiny záručních a rozvojových bank

Rozvojové bankovnictví se specializuje na přímou nebo nepřímou úvěrovou podporu dlouhodobých investic a investičních záměrů.
Záruční bankovnictví se specializuje na poskytování záruk za závazky klientů vůči třetí osobě. Může jít o závazky, ze kterých vyplývá povinnost peněžitého nebo i nepeněžitého plnění klienta. Plnění ze strany záruční banky je však vždy peněžité.

Do této skupiny patří: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. a Česká konsolidační agentura.

Obě mají licenci podle zákona o bankách a specializují se v souladu se záměry svých zakladatelů:

- Českomoravská záruční a rozvojová banka se v současnosti přednostně orientuje na záruční obchody a zprostředkování státní finanční podpory drobného a středního podnikání a při snižování spotřeby paliv a energie v budovách a bytech. Vedle toho se ještě zabývá obchodováním na finančním trhu a investičním bankovnictvím. To většinou s cílem zajistit dodatečné výnosy ze získaných prostředků při zachování vysoké likvidity. Disponuje rovněž omezenou devizovou licencí. Je to banka se státní účastí. Podíl státu představuje 49 % kapitálu.
- Konsolidační agentura se zaměřuje na správu tzv. starého bloku pohledávek převzatých v letech 1991-92 od komerčních bank, financování revitalizačních a restrukturalizačních programů významných českých podniků včetně podpory jejich exportní schopnosti, financování rozvojových projektů průmyslu, infrastruktury, životního prostřeí a financování veřejně prospěšných projektů, realizaci projektů a akcí z pověření vlády

3. Záruční a rozvojové bankovnictví

Cíle a oblasti působení záručního a rozvojového bankovnictví
Druhy a způsoby bankovního ručení
Běžné bankovní záruky
Účelové bankovní záruky
Typické znaky rozvojových úvěrů



Cíle a oblasti působení záručního a rozvojového bankovnictví

Obecně
Hlavní oblastí fungování záručního bankovnictví je zmírňování rizik spojených jednak s podnikatelskými aktivitami založenými na důvěře (kreditu) a jednak přímo či nepřímo s úvěrovými vztahy, přispívat k vytváření příznivého prostředí pro rozvoj ekonomických aktivit, které by jinak při dané míře rizika nebyly pro zúčastněné ekonomické subjekty přijatelné. Hlavní sférou činnosti rozvojových bank je úvěrová podpora rozvojových záměrů jak na makroekonomické, tak na mikroekonomické úrovni, tzn. nezbytnost financování i těch odvětví a podnikatelských aktivit, které nesplňují klasické požadavky a podmínky pro poskytnutí bankovního úvěru a vykazují podstatně vyšší než průměrnou rizikovost.
Rozvíjí se ve dvou základních směrech:
- fungování na komerčních principech – na podnikatelských základech s cílem dosáhnout zisku
- fungování na intervenčních principech – aktivity podporované nebo subvencované ze zdrojů získávaných mimo kapitálový trh (od státu)

Záruční bankovnictví
Specializuje se na poskytování záruk za závazky svých klientů třetí osobě. Může jít o závazky, ze kterých vyplývá povinnost peněžitého nebo i nepeněžitého plnění klienta. Plnění ze strany záruční banky je však vždý peněžité.

• Skupiny hypotečních bank

Do této skupiny např. patří: Českomoravská hypotéční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., HVB, Hypobank, a.s.

Pro hypoteční banky je typické, že pro svou činnost musely získat povolení podle zákona o bankách působit jako banka a dále povolení podle zákona o bankách a zákona o dluhopisech vydávat hypoteční zástavní listy.
Hypoteční bankovnictví má specifický charakter. Je pro ně typické nejen zaměření na investice do nemovitostí, ale zejména i jeho dlouhodobost. Ta si vynucuje i získávání dlouhodobých úvěrových zdrojů, a to přednostně vydáváním zvláštních druhů dluhopisů – hypotečních zástavních listů. Specifické rysy hypotečních úvěrů vedly i k používání zvláštních technik jejich poskytování a splácení. Hypoteční úvěr je dluhodobý úvěr na investice do nemovitostí, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti určité hodnoty.


Skupiny stavebních spořitelen

Do této skupiny patří: Českomoravská stavební spořitelna, a.s., AR stavební spořitelna, a.s., ČS – stavební spořitelna, a.s., Všeobecná stavební spořitelna, a.s., Hypo stavební spořitelna, a.s., Wustenrot – stavební spořitelna, a.s.

Stavební spořitelny potřebují ke svému vzniku získat jednak povolení působit jako baka podle zákona o bankách a jednak povolení fungovat jako stavební spořitelna podle zákona o stavebních spořitelnách
Stavební spoření je společné účelové spoření na financování bytových potřeb, přímo podporované státem. Umožňuje plánovité naspoření vlastního kapitálu a získání nízce úročeného úvěru pro financování bytových potřeb. Podle zákona spočívá: v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům a poskytování státní podpory fyzickým osobám – účastníkům stavebního spoření.

2. Charakteristika a úkoly specializovaných bank

Důvody zřízení
Funkce skupiny EXIM bank
Skupiny hypotečních bank
Skupiny stavebních spořitelen
Skupiny záručních a rozvojových bank


Důvody zřízení

Specializované banky, s výjimkou stavebních spořitelen, jsou v České republice zřizovány podle zákona o bankách, tedy formálně jako banky univerzální. Jejich specializace je dána buďto zaměřením vztahujícím se k zájmu zakladatele, nebo nezbytností získání bankovní licence.

Funkce skupiny EXIM bank

Do této skupiny patří: Česká exportní banka, jejím zakladatelem je Exportní, garanční a pojišťovací společnost (EGAP)
Ćeská exportní banka, jejímž většinovým vlastníkem je stát, poskytuje oficiálně podporované vývozní úvěry, záruky a další služby českým vývozcům.
EGAP je státní instituce, která se zabývá pojišťováním vývozních úvěrů, případně zahraničních investic. Může jednat na svůj účet a na komerčním základě, nebo na účet a jménem státu při provozování oficiální podpory exportu.

1. Úloha komerčního bankovnictví

1. Úloha komerčního bankovnictví

Komerční banka může být založena jako a.s. nebo s.p.ú. s povolením působit jako banka od ČNB. Musí prokázat splacení požadovaného základního kapitálu, odbornou, technickou a personální způsobilost.

Komerční bankovnictví je soubor institucí vykonávajících (převážně z podnikatelských důvodů) následující hlavní činnosti:
- přijímání vkladů od fyzických a právnických osob;
- poskytování úvěrů fyzickým a právnickým osobám;
- provozování domácího (vnitrostátního) a zahraničního (mezinárodního) platebního styku a poskytování na ně navazujících služeb;
o úschova cenností;
o směnárenské operace;
o další finanční operace;

Obecnou charakteristikou transakcí obchodních bank je obchod s dluhy. Banky “nakupují” dluhy tím, že přijímají vklady volných peněz od ekonomických subjektů (vklady tzv. na požádání, termínované, úsporové), soustřeďují další peněžní fondy půjčkami na základě emisí vlastních dlužnických CP, eventuálně půjčkami od jiných bank.

Podle druhu výnosů, které banka docílí, se rozlišují následující typy obchodů:
- Obchody na základě úrokových rozdílů - aktivní a pasivní úvěrové obchody, při nichž banka využívá úrokovou marži (přijímaní depozit, poskytování úvěrů);
- Obchody se službami - (bilančně neutrální obchody), tj. obchody, za které banka nepřijímá úroky, ale různé druhy poplatků (služby platebního styku, investiční poradenství, nákup a prodej CP, depozitní obchody, poradenství) ;
- Obchody na vlastní účet - nákup a prodej CP, devizové obchody se vzácnými kovy, emisní obchody.

Při řízení banky je nutno řešit rozpor mezi Rentabilitu - Rizikovostí - Likviditou.

15. RESTRUKTUALIZACE BANK A FINANČNÍCH INSTITUCI (TRENDY U BANK)

– konkurence bank pokles počtu bank

– důvody a příčiny:
­ technologický vývoj
­ přebytek kapacit
­ deregulace a liberizace finančního trhu
­ globalizace finančního trhu
­ rostoucí konkurence
­ zvyšující se nároky klientů
­ způsob regulace finančního trhů
­ finanční krize

– cíle :
® diverzifikace aktivit
® dosahování úspor z rozsahu a sortimentu
® zvětšení banky : vytváření finančních supermarketů
® tlak na zvyšování efektivnosti, redukce nákladů
silná marketingová orientace ban

15.BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ

- povinnost banky a jejích zaměstnanců, jakož i členů dozorčích rad a ostatních orgánů provádějící bankovní dohled ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST.
- Právo odmítnout podat jakékoliv informace o klientovi a jeho obchodech s bankou
- Pro země EU byl rámec pro úpravu bankovního tajemství vymezen již v První bankovní směrnici, druhé pak doplněn. Srovnáme- li tuto úpravu s úpravou v ČR je patrný značný soulad.
- Vyjma : vyjímky spojeny většinou s porušením zákona- pracovník může informovat policii, soudy, MFc atd. např. o porušení smlouvy či o dlužném zdravotním pojištění apod.

15.1.OPATŘENÍ PROTI PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ
­ PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ= legalizace nelegálně nabitých peněz (trestnou činností)
­ Opatření proti PŠP jsou zakotvena v zákoně č. 61/1996 Sb. O některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, doplněno vyhláškou MFc č.183/1996 sb. O plnění oznamovací povinnosti.
­ Základní principy:
– Identifikace klientů
– Neprovedení podezřelého obchodu a jeho nahlášení příslušné instituci
– Zachování mlčenlivosti o podniknutých opatřeních
– Vytváření účinných kontrolních systémů(zejména v bankách) umožnujících odhlalení případů PŠP.

 CASH MAMAGEMENT

- způsob řízení likvidity
- banka jej nabízí jako produkt =optimalizace prostředků na BÚ
- A) automatický převod na terminovaný vklad (výše úročení)
- B) cash pooling = banka optimalizuje klientovi zůstatky nejen na vkladových účtech, ale i na úvěrových účtech

13.5. PLATEBNÍ ZÚČTOVACÍ INSTRUMENTY
a) Hotovost = z ručky do ručky
b) Bezhotovostní instrumenty(b. peníze)- šek, směnka, platební karta
c) Příkaz k úhradě inkasu
d) Elektronické peníze

Nostro a loro účty

Nostro účet = naše banka A (korespondent) má účet u banky B
loro (=VOSTRO) účet = naše banka A vede účet pro jinou banku

14. REGULACE FINANČNÍHO TRHU

Regulace = stanovení podmínek
Dohled = kontrola dodržování pravidel

Smysl regulace:
§ stabilita finančního systému
§ ochrana klientů (před úpadkem banky, elimitace nerovnoprávních podmínek)
§ makroekonomická stabilita

Nástroje regulace:
ü Měnová politika ČNB
ü Stanovení podmínek pro získání licence
ü Pravidla kapitálové přiměřenosti
ü Pojištění vkladů

· Orgány dohledu:
– Česká národní banka (ČNB)
– Ministerstvo financí (MFc)
– Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDOZ)
– Komise pro cenné papíry (KCP)

13.4.1. BĚŽNÝ ÚČET

- BÚ je účtem platebního bezhotovostního styku klienta vedeného bankou.
- Zřizuje se na základě písemné smlouvy o BÚ(Obchodní zákoník,§ 708-715).
- Účet je zřízen na určitou dobu, v určité měně pro určitého neanonymního žadatele(banka má
důležité informace o majiteli BÚ ).
- Klient má možnost využití i jiných nabízených služeb(=bankovních produktů)
- Ze zůstatku na účtu platí banka úrok na konci každého kalendářního čtvrtletí(není-li uvedeno ve smlouvě jinak).
- Banka smí provádět veškeré platby pouze z příkazu majitele BÚ nebo jím zmocněné osoby.
Je-li BÚ zřízen na více osob, pak každá z nich má postavení majitele.
- Banka umožňuje čerpání prostředků pouze do výše kladného zůstatku, jestliže je BÚ vyčerpán
přejde do debetu a stává se z něj řádně úročený úvěr (může mít i sankční povahu).
- Zřizuje se bez ohledu na typ subjektu (FO- občanský průkaz; PO-způsob řízení PO, den vzniku, název a sídlo, označení statutárních orgánů).
- Banky si mohou účtovat poplatky a provize za vedení BÚ.
- Při transakci přesahující 100 tis. KČ je banka ze zákona povinna požadovat prokázání totožnosti.
- Float zisk: banka později připíše, nejprve odepíše
- Peníze se úročí večer, daň z úroku činí 15%
- Banka může účet vypovědět koncem následujícího po měsíci oznámení klientovi
- Význam BÚ z hlediska banky a klienta:
- Klient: platební styk
- Banka: nízké úrokové náklady, nemalé náklady za platební styk
: zdražují PMR
: float zisk , float = oběh
:sedlina- levný dlouhodobý zdroj peněz

-Druhy cen bankovních produktů:

a) úroky- cena za zapůjčení peněz bankou-produkty úvěrového či depozitního charakteru
b) provize a prémie- cena za poskytnutí služby s rizikem(např. záruční provize za poskytnutí bankovní záruky, prémie za prodej obce apod.)
c) poplatky- cena za provedení služby bez rizika
přímé: pro banku vyplývají náklady , cena je přímo vyčíslena (poplatky za vedení účtu, zprostředkování CP, vydání platební karty)
nepřímé: tyto poplatky jsou skryté v ceně produktu
-Způsob stanovení ceny:
odvíjí se z hodnoty NH
jednotková cena za produkt- paušálně stanoveno za 1 službu
časová jednotka- celková cena se vypočítá za časovou jednotku x délku služby
cena vázána na hodnotový výrobek- viz. Dualismus

13.4. KLIENTSKÉ BANKOVNÍ ÚČTY
a. účty platebního styku: banka provádí na základě na příkaz klienta bezhotovostní platební styk- různé druhy běžných účtů
b. vkladové(depozitní) účty: slouží k vedení terminovaných či úsporných vkladů klientů
c. depotní účty: klient má na těchto účtech v úschově u banky CP
d. úvěrové účty: na těchto účtech, banka eviduje své pohledávky vůči klientovi

13. BANKOVNÍ PRODUKTY

- ucelená nabídka jednotlivých služeb, které mohou banky samostatně nabízet (většinou
za poplatek) klientovi
13.1. Společné relevantní rysy bankovních produktů:
♥ nemateriální (nehmotný) statek: abstraktní, neskladovatelné, nepatentovatelné(konkurenční)
♥ dualismus:jednotlivé produkty jsou spojením hodnotové a věcné stránky. Hodnotová stránka b.p. je dána jeho finančním objemem ( úvěru, vkladu, bankovního převodu apod.), tedy měříme ji v peněžních jednotkách. Věcná stránka charakterizuje výsledek působení personálních, technických a materiálních faktorů, vyjadřujeme ji počtem jednotlivých produktů (počtem úvěrových případů, vkladů, bankovních převodů apod.) Zatímco náklady hodnotové složky jsou závislé na peněžní částce daného produktu, jejich věcná část je na této částce nezávislá (např.náklady na zpracování úvěru jsou v hodnotě 1 či v hodnotě 2 milionů jsou stejné)
♥ vzájemná propojenost a podmíněnost: vyplývá z vlastní podstaty některých produktů, kde 1 produkt nemůže fungovat bez 2 (např. banka nemůže provádět bezhotovostní platební styk bez běžného účtu klienta); nebo spočívá ve vědomém propojení produktů s cílem nabídnout lepší služby tj. výhodnější podmínky pro klienta (např. automatické uložení prostředků, když částka na BÚ přesáhne dohodnutou výši).

13.2.Členění :

1) Podle obrazu v bilanci banky
a) Aktivní bankovní obchody: banka při nich vystupuje jako věřitel, kterému vznikají určité pohledávky ( poskytnutí úvěrů, zakoupení dluhových CP) nebo vlastnická práva( zakoupení majetkových CP); odráží se v aktivech banky
b) Pasivní bankovní obchody: Jedná se o obchody, kdy banka získává na úvěrové bázi cizí kapitál ( příjem vkladů, emise vlastních dluhopisů). Banka je při těchto obchodech jako dlužník se závazky. Vzhledem k tomu, že součástí pasiv je i vlastní kapitál banky, bývají do pasiv někdy zařazovány i operace související s tímto kapitálem.
c) Neutrální bankovní obchody tj. mimobilanční a podrozvahové : banka není v postavení věřitele ani dlužníka, řadíme sem i potencionální budoucí závazky;:poskytnutí záruky, vystavení akreditu, informace, platební styk, směný kurz

2) Podle hlediska využití klienta
a) Finančně- úvěrové produkty: představují ty produkty banky, které z hlediska klienta představují získání finančních prostředků, resp. potencionálního financování a různých forem záruk za klient. Jedná se o různé formy bankovních úvěrů a rovněž o určité alternativní formy financování, dále také o služby v oblasti poradenství a servisu.
Depozitní (vkladové) produkty: klient financuje svým vlastním kapitálem
b) Platební (zúčtovací) produkty: využívány k zprostředkování platebního a zúčtovacího styku
c) Investiční produkty: tj.produkty investičního bankovnictví- zprostředkování obchodů, poradenství bank, emise CP atd.

13.3. Cena bankovního produktu: je výsledkem cenové politiky banky; snaha o stanovení takových cen, které by znamenaly:
1. dostatečnou rentabilitu banky
2. udržení resp. zlepšení konkurenčního postavení na bankovním trhu
3. odrážely nákladovost banky a jejích útvarů spojených s daným produktem, její kapacitní, kapitálové, likviditní a jiné možnosti

OBCHODY MEZI CB A KB

Ø REPOOPERACE- úvěrové obchody; představují ze strany CB prodej cenných papírů a jejich opětovný pozdější nákup. (viz str. 6)
· Repotendry = podmínky CB, objednávka KB, limitní sazby pro obchodování pro obchodování, princip americké aukce
B1
4,5%
300


Limitní základní sazba CB byla určena max. na 5,25 %
Splatnost:

B2
4,7%
600
ü
CB KB night
B3
4,9%
..

KB CB
14 dní

B4
5,5%
Suma
= 30 mld.

· Individuální operace
· Repo-operace za lombardní sazbu

Ø Obchody s CP- provádí ČNB s oprávněními účastníky trhu
· Tendry na prodej a nákup
· Individuální prodeje a nákupy
· Operace typu Sell and Buy Back
· Switching ( výměna CP za CP, kótován formou úrokového rozdílu
A) give up = CP s vyšším výnosem za CP s nižším B) pick up)

Ø Úvěrové operace

o Lombardní úvěry: poskytovány CB bankám obchodním, které mají výraznější problémy s likviditou, spíše "nouzový úvěr"(pomoc bankám, které nemají možnost získat diskontní nebo reeskontní úvěr) za lombardní sazbu; poskytován proti zástavě příslušných stanovených CP, které zůstávají ve vlastnictví banky, ale ta je nesmí používat.Tržní cena těchto CP nesmí činit v době poskytnutí úvěru méně něž 80 % jejich nominální hodnoty, tento úvěr je poskytován maximálně do výše 75% hodnoty CP s max. splatností 30 dní, přičemž splatnost stanovených CP musí být nejméně o 3 pracovní dny delší něž splatnost úvěru.

o Úvěr na krytí nedostatku PMR: poskytuje ČNB zpětně bance, která nesplnila tvorbu PMR, ve výši rozdílu mezi stanovenou a skutečnou výší PMR na dní, je úročen 6 % lombardní sazbou.

o Redistribuční úvěr- není úvěr, který byl! ČNB aktivně využíván, řešil Státní banky československé v roce 1990( Komerční banka, Všeobecná úvěrová banka)

o Depozitně úvěrové operace- poskytnutí finančních prostředků pro účely v zúčtovacím centru ČNB, do dne, bez úroku.

OBCHODY MEZI BANKAMI

v Mezibankovní depozita (pohledávky za CB)
v Krátkodobé CP
v Krátkodobé deriváty
v Cizí měny

Obchody na trhu mezibankovních depozit
- banky si navzájem půjčují volné krátkodobé zdroje
a) Call money :není zde předem stanovená splatnost, obě strany mají možnost jednodenní výpovědní lhůty
b) Jednodenní peníze: splatnost 1 den, varianty:Overnight (O/N), Tomorrow/Next(T/N), Spot next(S/N)
c) Terminované peníze : splatnost stanovena na termín, který může být 7 dní až 1 rok

· Sazba PRIBOR a PRIBID:stanovuje ČNB z kotací referenčních bank (viz.str. 7)
Vlastnosti sazeb:
Průměrné
Neovlivnitelné
Jednoznačně definované
Výhoda: nízké ztrátové riziko!

KAPITÁL=TIER 1+TIER 2

+





!!! od Tieru 1 se odečítají : - neuhrazená ztráta z předešlého období, ztráta z běžného období,
TIER 3- není součástí kapitálu, tzv. podřízení dluh B tj.krátkodobý dluh s pevnou lhůtou splatnosti 2-5 let, je to poskytnutí úvěr (půjčka nebo vklad vykazující bance věřitelem) a některá aktiva (např. nehmotný majetek, vlastní akcie banky, kapitálové investice apod.)
Tier 2+3 Tier 1

Tier 3 2,5 x kapitál


Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia
o Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku
o Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku- emitent zkrachuje (postupné zhoršování bonity)
o Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku- klient není schopen plnit závazky
o Kapitálový požadavek k repro- operacím s CP a komoditami-mimoburzovní deriváty

ÚROKOVÉ NÁSTROJE A JEJICH KOMPENZACE

-banka může kompenzovat (ztráta na 1 straně je vyvážena ztrátou na 2) dld. a krd. nástroje za podmínek:
ü Stejný emitent
ü V případě likvidace nebo konkurzu
ü Stejná měna, kupónová míra, rovnocenné splatnost a struktura výplat kupónů

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK B k úvěrovému riziku bankovního portfolia- princip metody dob splatnosti
V portfoliu jsou určité instrumenty reakce na sazby kalkulace výše ztráty(závislá na velikosti pozic jako pohledávka nebo jako závazek) kompenzace např. jako dluhopis kompenzován CP o podobné době splatnosti

Základní principy návrhů novely v kapitálové přiměřenosti:
1. Minimální kapitálové požadavky
· Využívání extérního rodingu pro měření kreditního rizika (prosperující firmy i firmy před úpadkem jsou zatím v JEDNOM PYTLI)
· Zavedení kapitálového požadavku k úrokovému riziku bankovního portfolia
· Zavedení kapitálového požadavku k operačnímu riziku (počítače, pracovníci)
2. Posuzování adekvátnosti kapitálu regulátory – pravomoc regulátora požadovat zvýšení kapitálu určité banky
nad minimální 8% úroveň

3. Vyžadování tržní disciplíny- banky by měly zveřejňovat dostatečné informace o kapitálovém vybavení a
velikosti expozit vůči jednotlivým rizikům
Měnové riziko
Měnové riziko- Nástroje obchodního + bankovního portfolia s alespoň 1 pozicí v cizí měně
Aktiva
Pasiva
Dlouhé měnové pozice +
Krátké měnové pozice -
- bez majetkových účastí v zahraničním kapitálu

Čistá dlouhá měnová pozice A P X Čistá krátká měnová pozice P A
Absolutní čistá měnová pozice maximálně 15% KAPITÁLU banky v každé měně ( v Kč max. 15% k.b; v cizí měně max. 2% k.b.), celková měnová pozice min. 20% kapitálu

12. MEZIBANKOVNÍ TRH V ČESKÝCH PODMÍNKÁCH
- podstata: obchody mezi bankami navzájem a mezi centrální bankou a bankami
- motivy bank ke vstupu na peněžní trh : zabezpečování likvidity banky, dosažení výnosů z těchto obchodů, získání zdrojů pro refinancování aktivních obchodů, zajištění rizik, splnění PMR, konverze měny do jiné požadované měny.

- Předmět obchodů: a) CP ; b) úvěry (těsná vazba mezi a) a b) z hlediska např. účelu využití apod.)
c) finanční deriváty (krátkodobé) ; d)cizí měny (devize)

Přehled základních norem upravujících bankovní podnikání

1.Obchodní zákoník 2. Občanský zákoník 3.Občanský soudní řád Obecné zákonné normy
Specifické
zákonné
normy
Opatření a vyhlášky
ČNB

Zákony a vyhlášky
upravující bankovní produkty
1.
Zákon
o
BANKÁCH

1. Opatření o kapitálové přiměřenosti
Zákon směnečný
a šekový
2. Opatření o pravidlech likvidity
Devizový zákon
2.
Zákon
o
ČNB
3. Opatření o úvěrové angažovanosti
Zákon o dluhopisech
Zákon o CP
4. Opatření stanovující omezení a podmínky pro nezajištění devizové pozice bank
Vyhláška o platebním styku a zúčtování mezi bankami
3.
Zákon
o
STAVEBNÍM

SPOŘENÍ
5. Opatření stanovující zásady základní klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby rezerv a opravných položek
Vyhláška MF o peněžních službách občanům
6. Opatření stanovující omezení podmínek a podmínky pro některé druhy úvěrů a investic do majetkových účastí
Vyhláška ČNB o postupu příjmů peněz a náklady s nimi

4. Zákon
o
SPOŘITELNÍCH
a
ÚVĚROVÝCH

DRUŽSTVECH
7. Opatření stanovující požadavky na zprávu o hospodaření banky
Všeobecné obchodní podmínky
8. Opatření o zásadách vytváření portfolií CP a majetkových podílů bankami a krytí rizika znehodnocení CP a podílů opravnými položkami
9. Úřední sdělení o podmínkách tvorby PMR

Vývoj kapitálové přiměřenosti – 3 etapy:

· 1.etapa : úvěrová rizika
· 2.etapa : + tržní rizika
· 3.etapa :+operační rizika (zatím není!)

PŘIMĚŘENOST KAPITÁLU:
Bilance Banky(zjednodušená)
AKTIVA
PASIVA
Rezervy u centrální banky
Vklady
Poskytnuté úvěry
Kapitál
Nakoupené CP


Z bilance banky vidíme, že případné ztráty aktiv(úvěrů či nakoupeních CP), lze pokrýt z kapitálu banky, aniž by došlo k ohrožení vkladů klienta. Podmínkou je samozřejmě přiměřená výše kapitálu tzv. .CAR(capital- assets ratio), jehož minimální výše je na úrovni 8 %.
KAP –poměr kapitálu,RVA- rizikově vázaná aktiva
CAR = KAP = 8 % EPP- úvěrové ekvivalenty podrozvahových(mimobilančních)
RVA+EPP+KTR položek, KTR- krytí tržního rizika kapitálem

PRAVDĚPODOBNOST DOSAŽENÍ VÝŠE ZTRÁTY

Pravděpodobnost CAR ( min. 8%) ZTRÁTA
identifikujeme = neočekávané
průměrné ztráty ztráty
kryty: banka by je měla
REZERVAMI být schopna pokrýt
+ OPRAVNÝMI svým kapitálem
POLOŽKAMI
+PRECEŇOVÁNÍM

ztráta

CÍL BANKOVNÍ ČINNOSTI

výnos –kapitálový, dividendový
Pro akcionáře vydělávat RIZIKO
RIZIKO = VÝNOS RIZIKO ZTRÁTA(výše kryta rezervami)


BONITA klienta = posouzení úvěrové schopnosti klienta na základě stanovených principů
CENTRÁLA
POBOČKA č.25 (úroveň poboček) peníze klientovi 1
peníze klientovi 2
peníze klientovi 3

ANG 10 %
PORTFOLIO ANG
Obchodní Bankovní méně něž 8OO %
Nástroje a instrumenty-krátkodobé obchody
Úvěry+CP držené do splatnosti
Rozvaha a podrozvaha-součet dld.(+) a krátkodobých (-) pozic propočet kapitálových požadavků
Součet dld.pozic= úvěrová angažovanost obch.portfolia vůči dlužníkům;
Zbytková úa= čistá úa bank.pf.dle limitu
- čistá úa bank.pf. vůči dlužníkovi
viz.Kap.požadavek k úvěr.riziku o.p.
Rozvaha+podrozvaha -hrubá angažovanost bankovního portfolia=čistá angažovanost- to, co můžeme převéct na jiný subjekt;
čistá angažovanost: (% kapitálu banky)
25% -subjekt bližšího vztahu
20%-dlužník či skupina s dl. s kval. účastí
800%-dlužník či ekonom.subjekt-10% a
více % kapitálu banky
1. BANKOVNÍ PROSTŘEDÍ
= podmínky funkčnosti bank
- zákony a etické normy, tradice, uzance, zásady
- Banka pro mezinárodní platby (Basilej) vydala doporučení pravidel pro banky
mezinárodní KAPITÁLOVÝ standarD(1993) Směrnice EU- závazná pravidla pro členské státy ČR vychází z těchto zdrojů- rok 1998 8 opatření ČNB

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT

A. Náklady
B. Výnosy
1. Náklady na pokladní a mezibankovní operace
1. Výnosy z pokladních a mezibankovních operací
2. Náklady na leasing
2. Výnosy z leasingu
3. Náklady na operace s klienty
3. Výnosy z operací s klienty
4. Náklady na emitované dluhy
4. Výnosy z devizových operací
5. Náklady na operace s CP
5. Výnosy z operací s CP
6. Náklady na devizové operace
6. Výnosy z ostatní operace
7. Náklady na ostatní operace
7. Použití rezerv a opravných položek
8. Všeobecné provozní náklady
8. Ostatní provozní výnosy
9. Tvorba rezerv a opravných položek
9. Ztráty z běžné činnosti po zdanění
10. Ostatní provozní náklady
10. Mimořádné výnosy
11. Zisk z běžné činnosti po zdanění
11. Ztráty z mimořádné činnosti po zdanění
12. Zisk z mimořádné činnosti po zdanění
12. Ztráta za běžné účetní období
13. Zisk za účetní období

14. Daň z příjmu z běžné činnosti

15. Daň z příjmu z mimořádné činnosti

16. Mimořádné náklady

2 Bankovní rizika

FINANČNÍ RIZIKA
Druhy bankovních rizik
Stručná charakteristika
Úvěrové (kreditní) riziko

kapitálová přiměřenost
klasifikace pohledávek
-Riziko nesplněných závazků ze strany obchodního partnera, v jehož důsledku vznikne bance ztráta (může být spojeno jak s úvěry, tak i
s jakýmikoliv jinými obchody, ze kterých vzniká bance určitá pohledávka na plnění)

Likviditní riziko
opatření o pravidlech likvidity
-Riziko spočívá v neschopnosti banky dostát plně svým závazkům v řádném termínu a struktuře,je obvykle koncentrováno na schopnost banky vyplatit splatné vklady resp. provést transakci dle dispozic klienta
TRŽNÍ RIZIKA


Úrokové riziko
-Riziko vzniká z negativního dopadu změny tržních úrokových sazeb na čisté úrokové popř. i jiné výnosy(resp. mění banky)
Měnové (kurzové) riziko
-Riziko vzniká z negativního dopadu změn akciových kurzů na výnosy(resp. mění banky)
Solventní (kapitálové)
riziko
kapitálová přiměřenost
-Znamená, že banka nebude schopna pokrýt své vzniklé ztráty ze svého kapitálu nebo-li riziko, že tržní hodnota veškerých aktiv klesne pod hodnotu závazků
-----

Operační (provozní) riziko
-Riziko vzniku ztrát banky důsledkem technických, organizačních nebo personálních chyb v rámci činnosti banky