Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Konkurs-3

Jde o vypořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku, tj. dlužníka, který má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. FO podnikatel a PO jsou v úpadku i v případě předlužení, tj. pokud mají více věřitelů a jejich splatné závazky jsou vyšší než jejich majetek. Řízení o konkursu má prvky řízení sporného i nesporného. Cílem konkursu je poměrné uspokojení věřitelů.

Zákon o konkursu a vyrovnání (KV) označuje jako účastníky jen dlužníka a věřitele, subjekty řízení jsou však i konkursní soud a správce konkursní podstaty.
Konkursním soudem je v první stupni krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Rozhoduje samosoudce, a to usnesením. Pokud je dlužník podnikatelem, rozhoduje krajský obchodní soud.
Správce konkursní podstaty je zvláštní veřejnoprávní orgán, který pod dohledem soudu zajišťuje řádný průběh konkursu. Seznam správců vede příslušný soud, zpravidla jde o advokáty nebo notáře. Soud může po správci vyžadovat zprávy a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a ukládat mu konkrétní pokyny. Správce je povinen vymáhat dlužníkovy pohledávky. Při porušení své povinnosti odpovídá správce za škodu jím způsobenou. Za svoji práci má nárok na odměnu. Orgány veřejné správy jsou povinny správci poskytnout součinnost. Je možné jmenovat i zvláštního správce, např. pro odlehlý odštěpný závod.

Konkurs-3

Dlužník: někteří dlužníci jsou z působnosti KV vyloučeni – stát, územně samosprávné celky. Omezená možnost vyhlásit konkurs je např. u zemědělců v sezóně, u bank při nucené správě nebo u politických stran těsně po volbách. Po vyhlášení konkursu se z dlužníka stává úpadce.

Věřitelé: ti, kteří uplatnili své nároky, nemusí jít nutně o pohledávky
1) věřitelé, kteří podali návrh na prohlášení konkursu
2) věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky do konkursu – lhůta 2 měsíce od prvního přezkumného jednání
3) věřitelé, kteří uplatňují nárok na vyloučení věci nebo práva z konkursní podstaty
4) oddělení věřitelé – pohledávky zajištěny zástavním či zadržovacím právem
5) věřitelé pohledávek za podstatou – např. dodavatelé služeb k udržení podstaty
Věřitelé mohou ustavit věřitelský výbor (povinný při 50 věřitelích), který dohlíží na plnění správcových povinností.
Schůzi věřitelů svolává soud podle své úvahy, na návrh správce či ze zákona. Usnesení schůze přijímá prostu většinou hlasů přítomných věřitelů počítanou podle výše pohledávek.

Správce konkursní podstaty

- typický subjekt řízení
- chápán jako neutrální osoba (ani zástupce dlužníka, ani orgán jednající jménem konkursní podstaty) => vystupuje vlastním jménem, nestojí na straně žádné ze zúčastněných osob, jeho jednání však mají dopad na majetek úpadce
- veřejnoprávní výkonný orgán, který pod dohledem soudu zajišťuje řádný průběh konkursu
Předpoklady osoby správce:
- nejen FO, ale také v. o. s.
- zákonem není výslovně stanoveno, jaké vlastnosti musí mít, musí však být zapsán v seznamu správců
- pro zápis jsou stanoveny určité vlastnosti: FO musí být bezúhonná (předpoklady trestní, občanské, morální), plně způsobilá k právním úkonům (§ 8 a 10 OZ), má mít přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasit
- seznam správců vede konkursní soud – zapisují se do něj advokáti a notáři, kteří mají v jeho obvodu sídlo a to na vlastní návrh, a jiné vhodné osoby (musí je však navrhnout jejich samosprávné profesní organizace nebo státní orgán)
Ustavení správce konkursní podstaty:
- ustaven okamžikem prohlášení konkurzu (§ 13/1 KV); děje se tak usnesením, jímž byl konkurs dlužníkovi prohlášen
- vybírán zásadně ze seznamu správců
- jen osoba ve věci nepodjatá
- funkci může odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud

Práva a povinnosti správce:

Povinnosti: vykonávat funkci s náležitou odbornou péčí (soud dohlíží na to, jak funkci vykonává, správce při porušení uložených mu zákonem nebo soudem odpovídá za způsobenou škodu, odpovědnost podle trestních předpisů)
Práva: nakládat s úpadcovým majetkem tvořícím podstatu, dát souhlas k některým úkonům úpadce, k nimž neztratil právo, převzít od úpadce seznam majetku, obchodní knihy a jiné doklady, zajistit odhad majetku podstaty, provést vypořádání SJM dohodou nebo soudní cestou, provést zpeněžení majetku podstaty veřejnou dražbou nebo prodejem mimo dražbu, splnit rozvrhové usnesení, předložit soudu konečnou zprávu s vyúčtováním
- správci za jeho činnost náleží odměna podle vyhlášky 476/1991 Sb.

Konkurzní podstata
- § 6/1 KV
- zahrnuje veškerý majetek podléhající konkursu, tj. takový, který v den prohlášení konkursu úpadci patřil, jehož nabyl v průběhu konkursu, majetek všech třetích osob, který byl správcem pojat do soupisu konkursní podstaty, pokud taková osoba zápis nezpochybní
- nejen hmotný majetek vč. nemovitostí, ale i dlužníkovy pohledávky, práva, kapitálové účasti v obchodních společnostech, spoluvlastnické podíly I majetek, který mu teprve připadne do vlastnictví

Do konkursu nespadá:

- majetek vyloučený z exekučního postihu, ledaže by šlo o majetek sloužící k podnikání dlužníka
- část majetku, dlužníka, již reprezentují nepřevoditelné pohledávky dlužníka (§ 579/2 OZ)
- dlužníkovy nemovitosti v cizině (§ 69/1 KV)
Soupis podstaty:
- zahrnutí nebo nezahrnutí určité věci apod. do konkursní podstaty je prováděno tím, že je pojata do soupisu konkursní podstaty
- zápis na tuto listinu má právotvorné účinky – od okamžiku zápisu majetku s ním může nákladat pouze správce
- základní podklad připravuje úpadce sám (§ 17/1 KV); podstatu však za použití tohoto seznamu sepisuje podle pokynů soudu sám správce, popř. za přispění třetích osob (§ 18 KV)
- součástí je i ocenění provedené úpadcem nebo jeho správcem; věřitelský výbor si může vynutit, aby bylo provedeno znalcem

Subjekt a účastník řízení

pozitivní vymezení: vyjma výše uvedených zákazů a omezení jakákoliv FO nebo PO
věřitelé
= všechny osoby, jež uplatňují nároky v konkursním řízení
- osoby, které nepřihlásí své nároky, nejsou účastníky řízení a o jejich právech nebude rozhodováno
- základní skupinou konkursních věřitelů jsou ti, kteří přihlásí své pohledávky v úmyslu být uspokojeni v rozvrhovém řízení
- zvl. postavení mají tzv. oddělení věřitelé (jejich pohledávky byly zajištěny zástavním právem, zadržovacím právem apod.); výhoda podle § 28 KV (mají nárok na uspokojení své pohledávky z výtěžku prodané věci nebo jiného aktiva do výše 70% výtěžku
- věřitelé, jejichž právo je podepřeno tzv. vykonatelným titulem (např. pravomocným rozhodnutím soudu; popření takové pohledávky musí popiratel uplatnit u soudu)
- pohledávky, jež jsou z uspokojení vyloučeny (úroky a smluvní pokuty z pohledávek za dobu konkurzního řízení) – takové nároky musí být vyloučeny nebo popřeny
- vylučovatelé: osoby, jež se domnívají, že jejich majetek se do konkursní podstaty dostal neprávem a uplatňují nárok na jeho vyloučení z konkursní podstaty
- věřitelé pohledávek za podstatou: pohledávky vzniklé až po prohlášení konkursu

subjekty – veškeré osoby, mající podíl na konkursním procesu, zejména ty, kterým jsou ukládány nějaká práva nebo povinnosti (konkursní soud, správce konkursní podstaty, účastníci, další osoby)

12. Konkurs

Celková charakteristika
- základním pramenem zákon 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání; pokud tento zákon nestanoví něco jiného, použijí se na konkurzní a vyrovnací řízení ustanovení OSŘ
Cíl konkurzu a vyrovnání: dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku
- místně příslušný krajský nebo městský soud v jehož obvodu je obecný soud dlužníka
Účel zákonné úpravy: uspořádat majetkové poměry dlužníka, který je v úpadku, tzn. je-li insolventní nebo je-li předlužen; v obou těchto případech musí být splněna podmínka, že má dlužník více věřitelů
Insolvence = dlužník má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky
Předlužení = osoba dlužníka má více věřitelů a její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li jej předpokládat
- podmínkou prohlášení konkurzu je, aby dlužník měl majetek postačující alespoň k náhradě nákladů řízení (materiální podmínka přípustnosti)

Účinky prohlášení konkurzu:

nastávají vyvěšením usnesení na úřední desce soudu:
- dlužník se stává úpadcem
- úpadce ztrácí právo disponovat s majetkem, který podléhá konkurzu; právo nakládat s majetkem přechází na správce konkurzní podstaty
- dosud nesplatné pohledávky a závazky se stávají splatnými
- nelze provést výkon rozhodnutí postihující majetek konkurzní podstaty, nelze nabýt právo na oddělené uspokojení
- není přípustné započtení na majetek konkurzní podstaty
- zanikají plné moci a prokury udělené dlužníkem
- je-li úpadcem FO, zaniká bezpodílové spoluvlastnictví manželů
Subjekt a účastník řízení
účastník – pouze dlužník a věřitelé, kteří uplatňují nároky (konkursní věřitelé)
dlužník
negativní vymezení: není možnost prohlásit konkurz proti státu, územnímu samosprávnému celku, PO zřízené zákonem, pokud za jejich dluhy stát převzal záruku (ČNB, FNM…); proti některým je možnost prohlásit konkurz omezena (§ 67 c KV), banky, investiční společnosti, fondy a ZP po dobu nucené správy, politická hnutí a strany v době od vyhlášení voleb do desátého dne po jejich skončení, jde-li o volby do PS, Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo vyšších samosprávných celků; proti dlužníkovi, jemuž byla povolena ochranná lhůta podle § 5a a násl. KV

 Zápis změny do OR – k návrhu se také přiloží:

 rozhodnutí o změně,
 zprávu o změně (příp. souhlas společníků, že zprávu nevyžadují),
 příp. povolení stát. orgánů a doklad o poskytnutí jistoty při ochraně věřitelů (viz níže),
 mezitímní účet. závěrka + zpráva auditora.

 Ochrana věřitelů – věřitelé jsou o transformaci informováni; své pohledávky musí přihlásit do 6 měsíců ode dne účinnosti zápisu změny vůči třetím osobám (SO o tom musí vyrozumět všechny jí známé věřitele), dále mohou požadovat dostatečnou jistotu tehdy, když nemohou požadovat uspokojení svých pohledávek a jejich dobytnost se v důsledku změny zhoršila (pokud věřitel prokáže zhoršení dobytnosti, pak může požadovat jistotu již před zápisem změny do OR). Jestliže se věřitel a OS o zajištění nedohodnou, pak o tom rozhodne soud.

Právo na poskytnutí jistoty nemají tito věřitelé:
– mají právo na přednostní / oddělené uspokojení v konkursu,
– mají pohledávku, která vznikla až po dni účinnosti zápisu změny vůči třetím osobám.

Právo na poskytnutí jistoty nemají tito věřitelé:

Pokud OS vydala vyměnitelné / prioritní dluhopisy, pak ke dni zápisu změny zaniká právo na upisování akcií / výměnu dluhopisů za akcie // zanikají práva spojená s opčními listy; všem, kterým takto zanikla jejich práva vzniká právo na přiměřenou náhradu (výše stanovena v rozhodnutí o změně) – jestliže náhrada není přiměřená, pak je možné se určení její výše domáhat u soudu (prekluze ve 3 měsících ode dne účinnosti zápisu změny vůči třetím osobám).

 Odpovědnost za škodu – SO OS (příp. jeho členové) měnící formu odpovídá solidárně za škodu vzniklou porušením povinnosti společníkům a věřitelům (soudní rozhodnutí o náhradě je co do základu práva účinné i vůči ostatním oprávněným osobám); toto právo se promlčí v 5 letech ode dne účinnosti zápisu změny vůči třetím osobám.

 Neplatnost změny – takové rozhodnutí prohlašuje soud jen do práv. moci rozhodnutí o povolení zápisu změny do OR. Domáhat se vyslovení neplatnosti smí jen společník přeměňované OS. Pokud je možné odstranit vadu, která je důvodem neplatnosti, pak soud nejprve vyzve k jejímu odstranění.

Změna práv. formy (transformace)

– pokud se mění forma na a.s., pak počet, podobu, druh, formu a jmen. hodnotu akcií každého společníka po změně, pravidla postupu a lhůtu pro jejich vydání atd.

 Postup – OS ke dni zpracování změny vyhotoví mezitímní účet. závěrku (musí být ověřena auditorem, jestliže to vyžaduje zákon; schválena na VH, jinak všemi společníky) – její údaje nesmí být starší než 3 měsíce (ke dni přijetí rozhodnutí o změně). Pokud je v ní vlastní kapitál  z. kapitál nutný pro novou práv. formu, pak není změna možná. OS vyhotoví také konečnou účet. závěrku (ověřenou auditorem) ke dni předcházejícímu dni zápisu změny a zahajovací rozvahu ke dni zápisu. Když se mění práv. forma na a.s. / s.r.o., pak existuje povinnost ocenění jmění znaleckým posudkem (pro jmenování, odměnu a obsah posudku viz 49.1); v posudku znalec uvede, zda výše čistého obchod. majetku odpovídá min. výši z. kapitálu dle nové práv. formy. Pokud vlastní kapitál a.s., s.r.o. / družstva po změně nedosáhne výše z. kapitálu v zahajovací rozvaze sestavené ke dni zápisu změny, pak společníci (členové) musí doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu (solidárně) – mezi sebou se pak vypořádají dle nominále jejich akcií / výše vkladů (před změnou). Společníkům ani členům nesmí být v souvislosti se změnou poskytnuto žádné plnění ani jiná výhoda.

Rozdělení

 se založením nových OS – OS zaniká, její jmění přechází na nástupnické OS a její společníci se stávají společníky těchto nástupnických (A zrušena  vznik B a C); zúčastněnou je jen zanikající OS;
 rozdělení sloučením – OS zaniká a rozděluje se // tyto části přechází k již existujícím jiným OS (A zrušena a rozdělena na dvě a více částí  části se sloučí do již existujících OS B a C); zúčastněné jsou zanikající i nástupnické OS;
 kombinací.
Zanikající i nástupnická OS musí mít stejnou formu. Při rozdělení a.s. / s.r.o. si musí rozdělovaná OS nechat ocenit jmění znalcem ke dni zpracování konečné účet. závěrky (musí být odděleně oceněno také jmění, které má přejít na jednotlivé nástupnické OS); pro jmenování, odměnu znalce a obsah posudku viz jako u vkladů; znalcem může být i znalec pro rozdělení. K zástavnímu právu viz 52.1.

Změna práv. formy (transformace)
Jde o přeměnu v užším smyslu; PO nezaniká ani nepřechází její jmění, jen dochází ke změně vnitřních práv. poměrů a práv. postavení jejích společníků; práv. formu lze libovolně měnit (mezi OS a družstvem). Práv. účinky změny nastávají ke dni zápisu do OR. Zástavní práva k obchod. podílu (akciím, zatímním listům) zanikají jen tehdy, když podíly nelze na nástupnické OS zastavit (potom je nutno věřiteli poskytnout dostatečnou jistotu). Nutná dohoda společníků (ve formě notářského zápisu) / rozhodnutí příslušného orgánu.

Změna práv. formy (transformace)

 Písemná zpráva o změně práv. formy – vyhotoví ji SO (odůvodnění návrhu z práv. a ekon. hlediska; charakteristika postavení společníků po změně formy; nicméně nesmí být uvedeny takové skutečnosti, jež jsou předmětem obchod. tajemství; zpráva se nevyžaduje, když v OS je jediný společník / všichni společníci jsou členem SO / všichni souhlasí s nevypracováním zprávy).

 Návrh rozhodnutí a jeho obsah – ten předkládá SO společníkům / orgánu v písemné formě; návrh spolu se zprávou musí být k dispozici 1 měsíc přede dnem rozhodování výjimka:všichni společníci jsou členem SO / netrvají na dodržení lhůty písemným souhlasem, přezkoumává ho DR. Záměr přijmout rozhodnutí o změně musí SO zveřejnit („Obchodní věstník“) min. 15 dní před přijetím rozhodnutí o změně.
Obsah:
– firma, sídlo, IČO OS před změnou,
– uvažovanou práv. formu,
– firmu po změně,
– den, ke kterému je zpracován návrh,
– návrh SS v.o.s., k.s. / s.r.o. / návrh ZL (zakladatelské listiny) s.r.o. / návrh stanov a.s. / družstva po změně,
– jméno, bydliště a rodné číslo osob, jež budou zapsány jako SO / jiný orgán OS / družstva po změně do OR; jestliže se mění forma na a.s., pak jsou členové 1. DR voleni jen na 1 rok;
– pravidla vypořádání se společníkem nesouhlasícím se změnou a výši částky, jež mu bude vyplacena,

• Zrušení obchodních společností bez likvidace

 Zp.:
 fúzí (sloučení, splynutí),
 převodem jmění na společníka,
 rozdělením (se zal. nových OS, sloučením, kombinací),
 změna práv. formy OS. Přeměna je možná i tehdy, když OS již vstoupila do likvidace (dobrovolně; společníci / příslušný orgán musí jen zrušit rozhodnutí o vstupu do likvidace). Revokace rozhodnutí – rozhodnutí o přeměně lze zrušit až do povolení zápisu přeměny do OR, jestliže s tím všechny zúčastněné OS souhlasí (hlasování jako u přeměny).
Lze rozdělovat i slučovat jen v rámci stejných forem OS (osobních / kapitálových), pokud ObchZák. nestanoví jinak. Zúčastněné OS (= existující před realizací přeměny) musí mít sídlo v ČR. Fúzi a převod jmění lze uskutečnit, i když je OS v úpadku, konkursu / při vyrovnání (nicméně sml. o fúzi, sml. o převzetí nemohou nabýt účinnosti, jestliže není udělen souhlas dle zvláštního zákona, § 69h).

Fúze
- práv. účinky fúze nastávají ke dni jejího zápisu do OR. Jestliže byl zastaven obchod. podíl / akcie, zatímní listy společníka na OS, pak zástavní právo přechází na nově nabytý obchod. podíl (nástupnická OS musí právo zaznamenat na listinné akcie na jméno před jejich vydáním; zastavené listinné akcie na majitele vydá OS zástavnímu věřiteli; u zaknihovaných akcií dá pokyn SCP, aby právo zaregistrovalo).

Fúze

 sloučení – zánik OS (předchází zrušení bez likvidace), její jmění přechází na jinou OS (A, B; B zrušeno a majetek přechází do A  A); společníci zanikající OS se stávají společníky nástupnické OS; zúčastněna je zanikající i nástupnická OS;
 splynutí – zánik 2 a více OS; jmění přechází na nástupnickou OS (A, B; obě zrušeny  vznik C); společníci zůstávají; zúčastněné jsou jen zanikající OS.

 Posudek znalce (ocenění jmění u každé zanikající OS):
 při sloučení a.s. / s.r.o., pokud mají být nástupnickou OS – a.s. vydány nové akcie / nástupnickou OS – s.r.o. mají vzniknout nové obchod. podíly – přistupujícím společníkům lze vydat i akcie z majetku a.s / na ně převést uvolněné podíly;
 při splynutí a.s. / s.r.o. – vždy; pro jmenování, odměnu znalce a obsah posudku viz jako u vkladů; znalcem může být také znalec pro fúzi (80a).

Převod jmění na společníka
- společníci / příslušný orgán mohou rozhodnout (proti vůli menšinových společníků), že se OS ruší a jmění převezme 1 společník (majoritní; i FO; u osobních OS jen tehdy, když je jen 1 společník neomezeně ručící) se sídlem / bydlištěm v ČR (pokud je jeho obchod. podíl, akcie / zatímní list zastaven, pak je možné tak rozhodnout jen tehdy, když věřitel obdrží dostatečné zajištění). Práv. účinky nastávají ke dni zápisu převodu do OR. Soukr. vyvlastnění.

 Skončení likvidace:

C. skončení:
 rozdělením l. zůstatku,
 zvláštní zp. (viz bod B).
Do 30 dní po jejím skončení podá likvidátor návrh na výmaz z OR. Jestliže se po skončení likvidace zjistí dosud neznámý majetek (i po výmazu z OR) / se objeví potřeba jiných nezbytných opatření (jen po skončení), pak soud (na návrh stát. orgánu, společníka, věřitele / dlužníka) rozhodne o obnovení likvidace a jmenuje likvidátora (to vše se zapíše také do OR), který sestaví zahajovací rozvahu.

Ručení po zániku obchodní společnosti
- společníci ručí za závazky spol. stejně jako za jejího trvání. Pokud se OS zrušuje s likvidací, pak společníci ručí do výše svého podílu na likvidačním zůstatku // min. v tom rozsahu, v jakém za ně ručili za trvání spol. Mezi sebou se potom vyrovnají (vypořádají) stejně jako při ručení za trvání spol. Jestliže je na OS prohlášen konkurs, pak společníci ručí za závazky OS do takové výše, v jaké nebyli věřitelé v konkursu uspokojeni (§ 56 odst. 5, 6).

 Skončení likvidace:

A. standardně – ke dni skončení uzavře účet. knihy a sestaví účet. závěrku. Potom vypracuje zprávu o průběhu likvidace a návrh na rozdělení čistého majetkového zůstatku (l. zůstatek) – tyto musí předložit společníkům / příslušnému orgánu ke schválení (neschválení návrhu nebrání výmazu OS z OR). Každý společník nesouhlasící s návrhem může požádat soud, aby přezkoumal jeho výši podílu na l. zůstatku (musí být uplatněno do 3 měsíců ode dne projednání návrhu – prekluze; rozhodnutí soudu je pak pro OS závazné). L. zůstatek lze  jen po uspokojení všech známých věřitelů OS (nelze poskytnout ani zálohu); jestliže zůstávají některé pohledávky přihlášených věřitelů sporné, pak společníkům lze vyplatit podíly na l. zůstatku jen tehdy, když věřiteli byla za sporné pohledávky poskytnuta odpovídající jistota.
B. zvláštní zp. – předchozí ustanovení se neužije, jestliže došlo ke zrušení OS z důvodů konkursu (51.1 bod A) a OS má jen takový majetek, který nepostačuje k úhradě všech závazků:
 z výtěžku zpeněženého majetku likvidátor uspokojí nejprve N likvidace, potom mzdové nároky zaměstnanců a poté ostatní závazky (jestliže pohledávky stejného pořadí nelze uspokojit v plné výši, pak se hradí poměrně);
 pokud se likvidátorovi nepodaří v přiměřené době zpeněžit majetek, pak jej nabídne věřitelům k úhradě dluhů dle pořadí jejich pohledávek (když věřitelé odmítnou, pak přechází na stát). O tomto zp. likvidátor sestaví zprávu o naložení s majetkem (jaký byl výtěžek z majetku; jaký majetek nebyl zpeněžen; zda byl převzat věřiteli; jací věřitelé byli uspokojeni a v jaké výši a jací nikoli; jaký majetek přejde na stát) – ta je předložena společníkům / orgánu ke schválení (neschválení nebrání výmazu OS z OR).

 Práv. postavení likvidátora –

 Práv. postavení likvidátora – OS vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena a likvidátor se ujímá své funkce dnem přijetí takového rozhodnutí orgánem OS (zápis do OR je jen deklaratorní; dovětek „v likvidaci“). Dosavadní SO existuje i nadále, avšak jeho pravomoci jsou limitovány pravomocemi likvidátora (na něj EX LEGE (ze zákona) přechází působnost SO). Likvidátor smí činit jménem OS jen úkony směřující k její likvidaci (zejména splnit závazky a vyinkasovat pohledávky; nové sml. smí uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů / pokud to je potřebné k zachování hodnoty majetku OS / k jeho využití; ve věcech zápisu do OR). Jakmile likvidátor zjistí, že OS je předlužena, pak musí podat návrh na konkurs; když je prohlášen konkurs, pak se likvidace na dobu k. řízení přerušuje – působnost likvidátora se omezuje ve vztahu k působnosti správce k. podstaty. Likvidátor musí svou činnost vykonávat osobně (nicméně může užívat práce zaměstnanců OS).

 Postup likvidace:
 likvidátor oznámí všem známým věřitelům vstup OS do likvidace,
 tento fakt zveřejní v obchod. věstníku min. 2 (včetně výzvy, že všichni, kdo jsou likvidací dotčeni se mají přihlásit se svými pohledávkami ve lhůtě uvedené – nesmí být  než 3 měsíce),
 sestaví ke dni vstupu do likvidace likvidační účet. rozvahu (předchází uzavření účet. knih a sestavení mimořádné účet. závěrky – SO, pokud to neučiní, pak povinnost přechází na likvidátora) a soupis jmění,
 zašle soupis jmění každému společníku a věřiteli OS, kteří o to požádají,
 uspokojí přednostně mzdové nároky zaměstnanců.

 Důvody zrušení:

 obecné:
 nucené zrušení – viz výše, nastává dnem uvedeným v rozhodnutí soudu, jinak dnem práv. moci;
 dobrovolné zrušení – uplynutí doby; dosažení účelu; rozhodnutí společníků / orgánu OS (dnem uvedeným v rozhodnutí, jinak dnem jeho přijetí). Pokud byla OS zrušena / byl na ni prohlášen konkurs, pak SO vykonává svou působnost jen v tom rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora / správce k. postaty (dokud není likvidátor jmenován / jeho funkce skončila plní SO povinnosti související s likvidací).
OS zaniká ke dni výmazu z OR.

Likvidace
- zákonem upravený postup, při němž dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zanikající PO; nastupuje obligatorně, pokud zákon výslovně neurčí, že jí není třeba (51.1); účelem je vyjasnit majetkové poměry OS; OS neztrácí status PL.

 Likvidátor – jen FO (s urč. výjimkou); je orgánem OS a odpovídá stejně jako členové SO.
Do funkce jej ustavuje (volbou / jmenováním):
 SO OS,
 jiný orgán než SO, pokud to umožňuje / předepisuje zákon (např. VH u a.s., s.r.o.),

Likvidace

 soud, jestliže:
 sám rozhodl o zrušení OS (51.1),
 likvidátora neustavil do funkce ten orgán, který tak učinit měl,
 likvidátor porušuje své povinnosti (soud rozhodne na návrh osoby s práv. zájmem).
Pokud soud sám rozhodl o zrušení OS, může (soud) jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu (a nenáleží odměna) některého ze společníků / SO / člena SO; takový likvidátor se nemůže vzdát funkce výjimka: likvidátor požádá soud o odvolání tehdy, když na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ji vykonával; jestliže je likvidátorem PO, pak musí jmenovat FO, která bude jejím jménem funkci vykonávat (zapisuje se do OR). V ostatních případech je nutný souhlas likvidátora s ustavením; může být ustaven jako jediný / více (v tom případě má každý z nich samostatnou, neomezenou působnost).
Zánik funkce:
– vzdání se,
– překážky výkonu funkce (např. smrt),
– odvolání; pak musí být bez zbytečného odkladu ustaven jiný (jinak tak učiní soud).
Odměnu mu určuje orgán, který jej jmenoval (tedy příp. i soud). Pokud likvidátora nelze jmenovat předchozím zp., pak jej soud jmenuje ze seznamu správců konkursní podstaty.

 Zp. zrušení:

 dobrovolné – dohodou všech společníků / rozhodnutím orgánu OS (disociační rozhodnutí); tito mohou své rozhodnutí zrušit do doby, než se započalo s rozdělováním l. zůstatku (dnem účinnosti takového rozhodnutí končí funkce likvidátora; k tomuto dni musí OS sestavit mezitímní účet. závěrku);
 nucené – rozhodnutím soudu (na návrh stát. orgánu / osoby s práv. zájmem; krajské soudy);
 nečinnost – v uplynulých 2 letech se nekonala VH / v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány OS, jimž / všem jejich členům skončilo funkční období před  1 rokem / OS po  2 roky neprovozuje žádnou činnost,
 ztráta oprávnění k podnikání,
 zánik předpokladů vyžadovaných zákonem pro vznik / OS nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky,
 porušování povinnosti vytvářet RF,
 porušování povinnosti vykonávat podnikatelskou činnost pomocí FO zvlášť oprávněných,
 porušení povinnosti prodat část podniku / se rozdělit uloženou ÚHS,
 konkursem – viz výše (pokud je zamítnut návrh na konkurs z jiného důvodu než pro nedostatek majetku, pak OS není zrušena; jestliže po konkursu zbude urč. majetek, pak se provede likvidace).
Soud stanoví lhůtu k odstranění důvodu zrušení, jestliže je odstranění možné.

Zrušení bez likvidace

- rovněž možná, pokud dochází ke zrušení společnosti proto, že došlo ke zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušení konkurzu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje úhrad nákladů konkurzu, nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku a společnost nemá žádný majetek – nevyžaduje se souhlas správce daně
- přeměna možná i tehdy, že společnost na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti již vstoupila do likvidace (společníci musí rozhodnutí o likvidaci zrušit)

Společnosti se sídlem v ČR mohou být přeměněny:
- fúzí (sloučením nebo splynutím; zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu, není-li zákonem stanoveno jinak; ocenění jmění posudkem znalce zákon vyžaduje jen při emisi nových akcií)
- převodem jmění na společníka (pouze tehdy, pokud jde o společníka se sídlem nebo bydlištěm v ČR a zapsaným v OR; u v. o. s. např. pokud jsou jen 2 společníci a na straně jednoho je důvod pro zrušení společnosti)
- rozdělením (rozdělení se založením nových společností; rozdělení sloučením; kombinace obou forem; dochází-li k rozdělení a. s. nebo s. r. o., je rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce ke dni zpracování konečné účetní závěrky)

Společnosti se sídlem v ČR mohou být přeměněny:

- změnou právní formy (nedochází k zániku společnosti a vzniku nové, ale jde pouze o změnu vnitřních právních poměrů a právního postavení společníků; o změně právní formy musí u osobních společností rozhodnout všichni společníci, u kapitálových stačí souhlas valné hromady)
Zánik
- dnem výmazu z OR
- končí právní subjektivita obchodní společnosti jako PO
- ručení společníků nezaniká – ručí za závazky společnosti jako za jejího trvání
- pokud se společnost zrušuje s likvidací, ručí společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti
• Zrušení obchodních společností s likvidací

Zrušení a zánik
 Formy zrušení:
A. bez likvidace:
 jmění přechází na práv. nástupce (přeměny OS) – 52;
 při podání návrhu na prohlášení konkursu, jestliže je návrh zamítnut pro nedostatek majetku, zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení / zrušení konkursu, pokud majetek úpadce nepostačuje k úhradě N konkursu; za podmínky, že OS nemá žádný majetek (kromě věcí vyloučených z podstaty); k výmazu z OR se nevyžaduje souhlas správce daně;
B. s likvidací – OS se zrušuje již okamžikem vstupu do likvidace.

Zrušení s likvidací

- oprávněn jménem společnosti činit jen ty právní úkony, které směřují k likvidaci; nové smlouvy může uzavírat jen tehdy, pokud souvisí s ukončením nevyřízených obchodů
- přednostně uspokojuje mzdové nároky zaměstnanců společnosti (to neplatí, pokud je povinen podat návrh na konkurz)
- má-li společnost dostatek majetku, sestaví zprávu o průbněhu likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky; likvidace končí dnem rozdělení likvidačního zůstatku
- sestaví seznam společníků, kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku – ukládá se do sbírky listin OR
- do 30 dnů po skončení likvidace je povinen podat návrh na výmaz společnosti z OR – rejstříkový soud jej provede pouze v případě, bude-li předložen souhlas správce daně a potvrzení územně příslušného státního oblastního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení archivu a dokumentů zanikající společnosti

Neplatnost společnosti
- řeší důsledky vad postupu při zakládání a vzniku společnosti
- po vzniku společnosti již nelze zrušit rozhodnutí rejstříkového soudu, jímž se povoluje zápis do OR a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla (§ 68a ObchZ)

Neplatnost společnosti

- může prohlásit pouze soud, a to i bez návrhu
- zvláštní případ zrušení obchodní společnosti s likvidací
- soud může prohlásit neplatnost pouze z těchto důvodů:
o nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva/listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma
o předmět podnikání/činnosti je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku
o ve společenské smlouvě/zakladatelské smlouvě/listině chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, pokud zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání/činnosti
o nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů
o všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům
o v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než 2.
Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti vstupuje společnost do likvidace. Pokud již neplatná společnost vstoupila do právních vztahů, nejsou tyto neplatností dotčeny. Neplatnost je vnitřní věcí a nemá žádné právní důsledky vůči třetím osobám.
Zrušení bez likvidace
- pouze na základě dobrovolného rozhodnutí společníků, a to tehdy, pokud přechází obchodní jmění zrušované společnosti na jejího právního nástupce (=> dochází k přeměně společnosti)

Zrušení s likvidací

Ke zrušení společnosti s likvidací dochází také:
o zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek úpadce nestačí k úhradě nákladů konkurzu,
o zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, pokud společnosti zbyde ještě majetek.
Likvidátor: zapisuje se do OR spolu se vstupem společnosti do likvidace; jestliže společnost vstupuje do likvidace na základě rozhodnutí společníků, jmenuje jej statutární orgán; jinak soud
- FO, PO pouze v případě, že jej jmenuje soud
- likvidátorem bez jeho souhlasu může být i některý ze společníků nebo statutární orgán anebo jeho člen – ten se nemůže vzdát své funkce (může se nechat soudem z funkce odvolat)
- je orgánem společnosti a za výkon své působnosti odpovídá stejným způsobem jako členové statutárního orgánu
- ke dni vstupu do společnosti sestavuje zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění
- povinen na požádání zaslat soupis jmění každému společníku a věřiteli společnosti
- povinen oznámit vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům a zveřejnit jej v obchodním věstníku, a to nejméně 2x za sebou s alespoň 2 týdenním odstupem
- lhůta pro přihlášení věřitelů nesmí být kratší než 3 měsíce
- kdykoliv v průběhu likvidace zjistí předlužení společnosti, je bez zbytečného odkladu povinen podat návrh na prohlášení konkurzu

Zrušení s likvidací

- na základě rozhodnutí soudu:
o v uplynulých 2 letech se nekonala valná hromada, nebo nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, anebo společnost po dobu delší než 2 roky neprovozuje žádnou činnost
o společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti
o zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky
o společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond
o porušuje povinnost vykonávat činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze FO, a to pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle zvláštních předpisů
o neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím UOHS podle zvláštního předpisu
Soud může z výše uvedených důvodů zrušit jakoukoliv společnost a to pouze na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem. Před rozhodnutím stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo. Rozhodnutím soudu se společnost zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

Majetkový ekvivalent podílu se objevuje:

 při jeho prodeji (cena určena dohodou stran),
 při likvidaci (jako podíl na likvidačním zůstatku),
 vypořádací podíl – plnění (obvykle v penězích), které náleží společníkovi, jehož účast na OS za jejího trvání zanikla, příp. jeho dědicům / jiným práv. nástupcům (vyloučeno u a.s.); OS musí vyhotovit mezitímní, řádnou / mimořádnou účet. závěrku ke dni zániku účasti společníka na OS – výše v. podílu se stanoví z vlastního kapitálu (pokud SS nestanoví, že se má zjistit z čistého obchod. majetku na zákl. posudku znalce); podíl je splatný uplynutím 3 měsíců od schválení účet. závěrky / doručení uvedeného posudku znalce spol. – jestliže společníci / orgán závěrku bez vážného důvodu neschválí, pak je podíl splatný ve stejné lhůtě.

Základní kapitál
- peněžní vyjádření (v Kč) souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do OS.
Jedná se o:
 statický, numerický údaj uvedený v SS / stanovách,
 ∑ s níž OS zahajuje při vzniku a kterou musí min. mít po dobu svého trvání.
Vytváří se povinně v a.s., s.r.o. a k.s., fakultativně i u v.o.s. Výše z. kapitálu může být měněna jen změnou SS / stanov;
změna:
– efektivní (absolutní) –  /  obchod. jmění,
– nominální (relativní) – lepší uspořádání struktury aktiv a pasiv v bilanci.

 Funkce z. kapitálu:

 měřítko zisku a ztrát OS,
 ochrana věřitelů (garanční funkce),
 v poměru, v jakém se společníci podílejí vklady na zákon kapitálu, se podílejí na zisku OS.
Údaj o výši z. kapitálu je povinným obsahem SS a stanov a zapisuje se do OR; dále je povinným obsahem rozvahy a vykazuje se na pasivní straně. Z. kapitál je součástí vlastního kapitálu.
Rezervní fond (RF)
Rezervy – část aktiv OS blokovaná v ziskových letech k sanaci nepříznivého hospodaření v dalších letech a zmírnění rozdílů mezi ziskovými a ztrátovými výsl. v jednotlivých účet. obdobích; za tím účelem se v bilanci na pasivní straně konstruuje RF. RF povinně vytváří kapitálové spol. v okamžiku, kdy poprvé dosáhnou zisku z čistého zisku (po zdanění) / z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk. Pokud má být vytvořen již při vzniku OS / zvyšování z. kapitálu, pak jedině formou příplatků nad hodnotu upsaných vkladů / nad EK akcií).
Rezervy:
 zjevné (RF) a skryté,
 zdanitelné a nezdanitelné.

 Funkce RF – z. kapitál je neměnný a zisk je prioritně určen k rozdělení mezi společníky; kdyby OS vykrývala mimořádné výdaje z aktiv vyrovnávajících položku z. kapitálu byla by ztrátová; účelem je zmírnění ztrát v nepříznivých letech. Aktiva vyrovnávající položky RF a z. kapitálu tvoří zajišťovací vlastní kapitál. Podíl na čistém zisku OS lze stanovit teprve po doplnění RF.

Převody a nájem podniku nebo jeho části

K těmto sml. nutný písemný souhlas společníků / VH OS (zde min. 3/4 hlasů) jako při sloučení; o rozhodnutí nutný notářský zápis; společníci musí mít možnost seznámit se s návrhem sml. (příp. zprávou znalce) min. 1 měsíc před udělením souhlasu / konáním VH.

10. Podnikatelská seskupení, jednání ve shodě

11. Zrušení a zánik společnosti , neplatnost společnosti, její přeměny
Zrušení
- vždy předchází zániku
- ukončení ekonomické činnosti (zánik = ukončení právní existence jako PO)
- na základě rozhodnutí společníků nebo na základě rozhodnutí soudu (pouze z důvodů uvedených v zákoně; musí jít o závažné porušení povinností uložených zákonem)
Zrušení s likvidací
Likvidace = likvidace obchodního jmění; cílem uspokojení všech věřitelů a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky
- buď na základě rozhodnutí společníků nebo na základě rozhodnutí soudu
- na základě rozhodnutí společníků:
o uplynutím doby
o dosažením účelu
o dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti

 Vznik majetkového práva OS k vkladům:

 u know-how – nutné je i předání dokumentace, na níž je zachyceno;
 u podniku – předáním správci (u know-how, podniku se o tom sepíše zápis).
Pokud na OS nepřejde majetkové právo k nepeněžitým vkladům (přestože se tento považuje za splacený), pak musí společník zaplatit jeho hodnotu v penězích a OS mu jej musí vrátit;
 vklady splácené po vzniku:
 dle ujednání v SS – možné zejména u osobních spol.,
 zvyšování z. kapitálu v kapitálových spol. (vlastním titulem je příslušné usnesení orgánu OS).

Obchodní podíl
- představuje účast společníka v OS a z ní plynoucí práva a povinnosti;
 stránka kvantitativní – míra účasti společníka na OS; lze definovat obecně,
 kvalitativní – práva a povinnosti s podílem spojené; u každé OS jiné; hodnotu podílu lze vyčíslit vždy jen k urč. časovému okamžiku (vyjadřuje se zlomkem / procentem z čistého obchod. majetku). Podíl (závodní podíl) nemá nikdy žádný hmotný substrát (jde o jinou majetkovou hodnotu), je smluvně převoditelný, způsobilý být vkladem do jiné OS a lze jej také dědit, je možné jej zastavit i učinit předmětem exekučního prodeje. Každý společník může mít na téže OS jen 1 podíl (kromě a.s. – 1 akcionář tak může hlasovat odlišně s různými hlasy svých akcií); podíl je možno  jen tehdy, když jde o jeho převody / přechody; podíl v OS nemůže být představován CP (kromě a.s.).

Vklady-3

Řízení při jmenování znalců – návrh podává zakladatel / OS; účastníky jsou navrhovatel a znalec; příslušný je obecný soud navrhovatele, (soud) není vázán návrhem osoby znalce, odvolá znalce (na návrh OS), jestliže znalec závažně porušuje své povinnosti; o návrzích na jmenování / odvolání soud rozhodne do 15 dní o doručení návrhu; odměnu za zpracování posudku hradí OS a stanoví se dohodou (když OS nevznikne, pak odměnu hradí zakladatelé solidárně); pokud se nedohodnou, pak určí odměnu soud. Doplacení hodnoty – když v době vzniku OS hodnota vkladu nedosáhne částky stanovené při zal., pak je společník povinen rozdíl doplatit v penězích (i po vzniku OS); pokud právo užívání / požívání na dobu určitou zaniklo před jejím uplynutím, pak společník musí takto vzniklou újmu nahradit v penězích; jestliže společník převede svůj podíl na jiného, pak za splnění nabyvatel ručí (když nejde o převod na veřej. trzích). Kapitalizace pohledávek – vkladem nemůže být pohledávka vůči OS; započítání je možné jen proti pohledávce OS na splacení vkladu / emisního kursu, jestliže tak stanoví zákon (dohodu o započtení nutno uzavřít před zápisem  z. kapitálu do OR).

 Splácení vkladů – vklady se musí ve prospěch OS upsat (povinnost upisovací) a splatit (povinnost uhrazovací) – viz otázka 63: ad ILLAČNÍ POVINNOST společníků s.r.o.; z upisovacích prohlášení v SS vzniká závazek ke splacení vkladu;
 osobní spol. – zde to stanoví SS,
 kapitálové spol.:
– peněžitý vklad – zčásti ještě před vznikem OS (viz úprava s.r.o., a.s.),
– nepeněžitý vklad – před vznikem OS musí být zcela splacen.

Vklady-3

 Správa vkladů – umožňuje převzetí vkladů pro OS ještě před jejím vznikem. Správcem je některý ze zakladatelů (uvedeno v SS) / banka (jen peněžité vklady; na zákl. sml. s bankou).
Povinnosti správce:
 vyžadovat předání vkladů, které musí být splaceny před vznikem OS,
 řádná správa,
 vydat pro účel zápisu OS do OR písemné prohlášení o splacení vkladů společníky (pokud v prohlášení uvede  částku, než která je splacena, pak ručí za závazky OS věřitelům až do výše tohoto rozdílu – po dobu 5 let od zápisu do OR),
 předat vklady (s plody a užitky) OS bez zbytečného odkladu (kromě peněžitých vkladů na zvláštním účtu u banky); jestliže OS nevznikne, pak musí vklady (s plody a užitky) bez zbytečného odkladu vrátit – za to solidárně ručí zakladatelé.

 Vznik majetkového práva OS k vkladům:
 vklady splacené před vznikem – práva přecházejí na OS dnem vzniku:
 u nemovitostí – až vkladem do KN na zákl. písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem (toto prohlášení se předává správci před zápisem do OR s tím, že den jeho předání je // dnem splacení vkladu) a předáním;
 jiné majetkové hodnoty, k nimž se právo nabývá zápisem do zvláštní evidence – nabývá OS až účinností tohoto zápisu;
 u movitostí je vklad splacen tradicí správci;
 u ostatních nepeněžitých vkladů – uzavřením písemné sml. o vkladu, kterou jménem OS uzavírá správce;

Vklady-3

Vkladem může být nemovitost (jen když tam OS bude mít sídlo, výrobnu, realitní kancelář atd.), podnik (část; sml. o vkladu podniku), know-how, CP (OS musí být banka, IS, IF, obchodník s CP atd.), pohledávka (analogicky: cesse; společník ručí za dobytnost do výše jejího ocenění) / zřízení práva užívání / požívání; nemohou to být závazky k provedení prací / poskytnutí služeb.

 Oceňování vkladů a jejich hodnota – 1 vklad může mít několik předmětů; nicméně samotný vklad je jen jediný (jeho hodnota je nominálně vyjádřena):
 předmět peněžitého vkladu – jen peníze,
 nepeněžitý vklad – musí být oceněn a zp. ocenění uveden v SS / stanovách;
 u osobních spol. (u k.s. KL) – rozhoduje dohoda zakladatelů; zákon ponechává volnost v určení hodnoty nepeněžitých vkladů,
 u kapitálových spol. (+ u KD) – hodnota vkladu se stanoví na zákl. posudku nezávislého znalce jmenovaného soudem.
Posudek obsahuje:
 popis vkladu,
 užité způsoby ocenění a údaj, zda hodnota takto oceněného vkladu, odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, jež se mají vydat jako protiplnění za tento vklad / částce, která se započítává na vklad do z. kapitálu s.r.o.,
 částku ocenění.
SS / ZS může stanovit jinou hodnotu předmětu // jen  hodnotu. V urč. případech se vyžaduje spol. posudek 2 nezávislých znalců jmenovaných soudem (hodnota vkladu  10 miliónů Kč, předmětem vkladu je podnik / jeho část, know-how, OS zakládá 1 zakladatel / má jednoho společníka).

Vklady do společností-2

Vkladem společníka jsou peníze nebo jiné hodnoty (nepeněžitý vklad), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. Vznik účasti na společnosti je vázán na převzetí závazku, avšak jeho nesplnění nemá za následek, že by se vkladatel společníkem nestal. U kapitálových společností podmiňuje velikost vkladu výši podílu (u osobních společností jsou podíly v zásadě stejné).
Souhrn vkladů společníků s nazývá základní kapitál. Nemusí se vytvořit pouze ve v.o.s.

Nepeněžitý vklad musí být hospodářsky využitelný ve vztahu k předmětu podnikání, nemůže však jít o budoucí práci nebo služby. Jeho hodnota musí být stanovena nezávislým znalcem a zapsána do zakladatelské smlouvy. Pokud v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu nedosáhne dříve stanovené částky, musí spolčník rozdíl doplatit. Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti.

Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady zakladatel (resp. banka) pověřený tím ve společenské smlouvě. K návrhu na zápis do raystřiku přiloží správce vkladu písemné prohlášení o splacení vkladu.

Vklady do společností-2

Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnost. Každý společník může mít jen jeden podíl, ledaže jde o a.s. Pro účely ObchZ se podíl oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl. Při zániku účasti společníka jinak než převodem podílu mu vzniká právo na vypořádání. Po likvidaci společnosti má společník právo na podíl na likvidačním zůstatku.
Podíl lze převádět, nejde o věc, ale o „jinou majetkovou hodnotu“. Převod je omezen jen u v.o.s, kde se musí měnit společenská smlouva.
U podílu rozeznáváme majetková práva (podíl na zisku) a nemajetková práva (podíl na řízení společnosti). Stejně tak dělíme i povinnosti – majetkové (vkladová) a nemajetkové (např. zdržet se konkurenčního jednání).

Vklady-3
= ILLATA (= přinesený majetek) – zvláštní zcizovací úkon, jímž zakladatel / přistupující společník převádí na OS urč. majetkový statek; vklad reprezentuje souhrn hodnot vkládaných do OS za účelem nabytí /  účasti v OS. Předmětem vkladu může být hmotný i nehmotný statek způsobilý být předmětem občanskopráv. vztahů, je převoditelný a je ocenitelný v penězích.
vklad:
– peněžitý,
– nepeněžitý – jen takový statek, který OS může hosp. využít ve vztahu k předmětu podnikání a jehož hodnota je hosp. zjistitelná:
 jako podíl na z. kapitálu (PASIVUM),
 jako majetková hodnota (AKTIVUM).

Pravidla utváření vůle orgánů společnosti:

o předpokladem je, že tento způsob hlasování připouští společenská smlouva nebo stanovy a v daném konkrétním případě s ním souhlasí všichni členové příslušného orgánu (pokud by jeden člen byl proti nebo byl nedosažitelný, nelze tento způsob použít)
o písemné hlasování nebo pomocí prostředků sdělovací techniky
o osoby se považují za přítomné, k přijetí usnesení je potřeba souhlasu většiny hlasujících
Zákaz konkurence:
- obecná definice v ObchZ není
- cílem zabránit nepoctivému a spekulativnímu jednání na úkor společnosti
- společnost je oprávněna, aby osoba, která zákaz konkurence porušila:
 vydala prospěch z obchodu, při kterém jej porušila (jakýkoliv majetkový prospěch)
 převedla tomu odpovídající práva na společnost (ještě prospěch nezískala, ale vznikl jí již právní nárok na plnění)
 nahradila škodu způsobenou porušením zákazu (zahrnuje jak skutečnou škodu, tak ušlý zisk)
Právo společnosti zaniká, pokud nebylo uplatněno u odpovědné osoby do 3 měsíců ode dne, kdy se společnost o porušení zákazu konkurence dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy k porušení zákazu konkurence skutečně došlo. Právo se promlčuje v obecných promlčecích lhůtách pro náhradu škody

9. Vklady do obchodních společností, podíl, základní kapitál

Základní kapitál = peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Vklad vyjadřuje podíl společníka na základním kapitálu. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. Výše základního kapitálu musí být vyjádřena v Kč. Povinně se vytváří v každé obchodní společnosti, kde jsou povinné vklady – s. r. o., k. s. a a. s. Výše základního kapitálu se zapisuje do OR pouze u s. r. o. a a. s.
Vklad = majetek, který se společník zavazuje vložit do společnosti. Předmětem mohou být peníze nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty. Nepeněžitým vkladem může být jen takový majetek, který:
- hospodářská hodnota majetku je zjistitelná (je ocenitelný v korunách; hodnota nepeněžitého vkladu do s. r. o. a a. s. musí být stanovena podle posudku znalce, kterého jmenuje pro daný případ soud na návrh zakladatele)
- je hospodářsky využitelný pro společnost z hlediska předmětu jejího podnikání
- je samostatně převoditelný (existuje nezávisle na osobě vkladatele).
Podíl = účast společník na společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti – neplatí pokud jde o a. s. Nemůže být představován cenným papírem (neplatí u a. s.). Oceňuje se mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti – výjimkou vypořádací podíl (zjišťuje se z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky ke dni zániku účasti společníka).

Statutární orgán

- PO jím jedná
- závisí na právní formě obchodní společnosti
- u osobních obchodních společností mají postavení statutárního orgánu všichni společníci
- u kapitálových mohou být statutárním orgánem jak společníci, tak třetí osoby
Shromáždění všech společníků
- nejvyšší orgán
- u kapitálových společností označován jako valná hromada
- společník se účastní na činnosti nejvyššího orgánu pouze po dobu, kdy je společníkem
- nemá nikdy právo jednat jménem společnosti
- nejvyšší orgán může statutární orgán pouze zavázat, jak má jednat
Dozorčí orgány
- sledují a kontrolují činnost stutárních orgánů, dohlíží na uskutečňování podnikatelské činnosti společníků a kontrolují hospodaření společnosti
- povinně zřizován (dozorčí rada) u a. s.

Vztah mezi společností a osobou, která je členem orgánu společnosti:

Osoba může:
- ze své funkce odstoupit; musí však tuto skutečnost oznámit orgánu, jehož je členem nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval
- výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji do funkce ustanovil; jestliže oznámí své odstoupení na jednání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení (pokud příslušný orgán na žádost odstupující osoby neschválí jiný okamžik zániku funkce)
- vždy se jedná o obchodní závazkový vztah (nárok na úplatu za zařizování záležitostí společnosti, náhradu účelně vynaložených nákladů)
- závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy
- smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou (s. r. o., a. s.) nebo podepsána všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně (k. s., v. o. s.); touto smlouvou lze odchylně od ObchZ upravit vzájemná práva a povinnosti, nikoliv však vznik a zánik tohoto právního vztahu
Pravidla utváření vůle orgánů společnosti:
- usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina členů
- k přijetí usnesení zapotřebí souhlas většiny přítomných členů
- při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího
- možnost hlasování per rollam:
o orgán obchodní společnosti přijímá usnesení (hlasuje) mimo zasedání orgánu

Obchodní společnosti obecně-2

S.r.o / a.s. se označují jako kapitálové společnosti. Společníci v nich nejsou povinni k osobní účasti, ale musí do nich vložit majetkový vklad. Souhrn vkladů pak tvoří základní kapitál společnosti. Kapitálové společnosti vytvářejí zpravidla i jiné než statutární orgány – valné hromady, dozorčí rady apod. Z kapitálových společností může společník vystoupit jednostranným právním úkonem.
• Založení a vznik společnosti
První etapou je založení, druhou pak vznik společnosti. K založení stačí uzavření společenské smlouvy, ke vzniku je nutný zápis do raystřiku.

K založení většinou dochází společenskou smlouvou, pokud může být společník jen jeden, pak zakladatelskou listinou vyhotovenou formou notářského zápisu. Tuto formu musí mít i společenská smlouva s.r.o / a.s.

Zapsáním do raystřiku může společnost nabývat práva a povinnosti. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení společnosti. Obecně platí, že společnost je založena na dobu neurčitou.
Kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán. Pokud mu jednání společníci (resp. příslušný orgán) do tří měsíců od vzniku společnosti schválí, pak paltí, že je z tohoto jednání společnost zavázána od začátku.

• Založení a vznik společnosti

Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do raystřiku a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla.
Soud může určit neplatnost společnosti, pokud:
a) nebyla uzavřena společenská smlouva nebo nebyla dodržena předepsaná smlouva
b) skutečný předmět podnikání je nedovolený
c) ve smlouvě chybí předepsané údaje (o firmě, vkladech, základním kapitálu apod.)
d) nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů
e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům
f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižsí než dva

Ke dni právní moci o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace.

Orgány obchodních společností
= osoby nebo skupiny osob, které plní úkoly společnosti ve vztahu ke třetím osobám nebo uvnitř společnosti
- obligatorní - existenci vyžaduje zákon
- fakultativní – vznikají z vůle společníků; nikdy nemohou přebírat působnost obligatorních

Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti

- u kapitálových společností musí být před zápisem výše základního vkladu prokázáno, že byly příslušné části vkladu splaceny, resp. nepeněžité vklady ve 100% a na každý peněžitý vklad alespoň 30%; za trvání společnosti má tuto povinnost statutární orgán
- správce vkladu: spravuje splacené vklady před vznikem společnosti; pověřen společenskou nebo zakladatelskou smlouvou; může jím být i banka
- peněžité vklady musí být splaceny u banky na zvláštní účet, který za tím účelem správce vkladu zřídí na firmu zakládané společnosti; banka neumožní dispozice se splacenými vklady dříve, než bude společnost zapsána do OR
- nepeněžité vklady: pokud jsou předmětem věci movité, považují se za splacené předáním věci správci vkladu (nebylo-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak)
- ke splacení nepeněžitého vkladu před vznikem společnosti je třeba uzavření zvláštní smlouvy mezi vkladatelem a správcem vkladu, který jedná jménem společnosti – smlouva o vkladu; v zákonem stanovených případech se vyžaduje i faktické předání a převzetí předmětu správcem vkladu a sepsání zápisu o tomto předání
- vlastnické právo ke vkladům, které jsou splaceny před vznikem společnosti, popř. jiná práva k těmto vkladům, přechází na společnost dnem jejího vzniku
- po vzniku společnosti je povinen správce vkladu předat splacené vklady i s plody a užitky společnosti (nevztahuje se na peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky); pokud společnost nevznikne, správce vkladu vrací splacené vklady spolu s plody a užitky vkladateli
- správce vkladu ručí za závazky společnosti do výše rozdílu mezi částkou, o níž potvrzení vydal a částkou, která byla skutečně splacena; časově omezeno na 5 let od vzniku společnosti

Jednání jménem společnosti před zápisem do OR

- okruh osob oprávněných jednat není zákonem vymezen
- kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán sám; pokud takto jedná více osob, jsou zavázány solidárně
- zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání takto učiněných a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému schválit tak, aby byla dodržena zákonná lhůta 3 měsíců od vzniku

Obchodní společnosti obecně-2
Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnostmi jsou v.o.s / k.s. / s.r.o. / a.s.. Poslední dvě mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní zákon nezakazuje.
Jak PO tak FO mohou být zakladateli společnosti a mohou se účastnit na jejím podnikání.
Společníkem s neomezeným ručením může být FO / PO jen v jedné společnosti.

Jakékoli zneužití většiny nebo menšiny hlasů ve společnosti je zakázáno. Jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit, je zakázáno.

V.o.s / k.s. se označují jako společnosti osobní. Do těchto společností jsou vklady možné, ale ne povinné. Jejich společníci ručí solidárně, a to celým svým majetkem. Osobní obchodní společnosti nezřizují jiné než statutární orgány.

Kapitálová obchodní společnost =

Vlastní kapitál = vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele; v rozvaze na straně pasiv; výše se zjišťuje na základě účetní závěrky z hodnot, které jsou vykazovány v účetnictví.
Základní kapitál = peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Vklad vyjadřuje podíl společníka na základním kapitálu. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. Výše základního kapitálu musí být vyjádřena v Kč. Povinně se vytváří v každé obchodní společnosti, kde jsou povinné vklady – s. r. o., k. s. a a. s. Výše základního kapitálu se zapisuje do OR pouze u s. r. o. a a. s.
Vklad = majetek, který se společník zavazuje vložit do společnosti. Předmětem mohou být peníze nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty. Nepeněžitým vkladem může být jen takový majetek, který:
- hospodářská hodnota majetku je zjistitelná (je ocenitelný v korunách; hodnota nepeněžitého vkladu do s. r. o. a a. s. musí být stanovena podle posudku znalce, kterého jmenuje pro daný případ soud na návrh zakladatele)
- je hospodářsky využitelný pro společnost z hlediska předmětu jejího podnikání
- je samostatně převoditelný (existuje nezávisle na osobě vkladatele).

Kapitálová obchodní společnost =

Podíl = účast společník na společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti – neplatí pokud jde o a. s. Nemůže být představován cenným papírem (neplatí u a. s.). Oceňuje se mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti – výjimkou vypořádací podíl (zjišťuje se z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky ke dni zániku účasti společníka).
Rezervní fond = vlastní zdroj financování společnosti, je vykazován v pasivech a je součástí vlastního kapitálu.
- povinný
o vytvářen z čistého zisku, a to v minimálním rozsahu stanoveném zákonem
o možno použít pouze ke krytí ztrát společnosti
o s. r. o., a. s.
- dobrovolný
o vytvářen z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud to zákon nevylučuje, a to nad zákonem stanovený minimální rozsah
o tvorbu musí upravit společenská smlouva (zakladatelská listina) nebo stanovy
o lze použít k účelům, které jsou upraveny ve společenské smlouvě, stanovách nebo podle rozhodnutí statutárního orgánu

Založení a vznik obchodní společnosti

Založení
- dochází k němu uzavřením společenské smlouvy: musí mít písemnou formu a musí být podepsána všemi společníky; pravost podpisů na smlouvě musí být úředně ověřena
- zakladatelské dokumenty kapitálových společností musí mít vždy formu notářského zápisu
- obchodní společnost (s výjimkou s. r. o. a a. s.) musí být založena alespoň 2 osobami
- zakladateli mohou být FO i PO, tuzemské i zahraniční
- v soukromoprávních vztazích má stát postavení PO (§ 21 OZ)
- FO nebo PO může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti (u společníků zahraničních obchodních společností se posuzuje podle práva státu, kde byla společnost založena)
- zakladatel se zakládání nemusí účastnit osobně, může pověřit třetí osobu, které udělí plnou moc; plnou moc musí podepsat a podpis musí být úředně ověřen
Vznik
- zápisem do obchodního rejstříku
- zápis se provede ke dni uvedeném na návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení; jestliže soud rozhodl o zápisu usnesením, provede se zápis po právní moci usnesení
- návrh na zápis musí společnost podat do 90 dnů od založení společnosti nebo od získání příslušného podnikatelského oprávnění (jedná se o prekluzivní lhůtu)
- návrh na zápis podepisují:
o v. o. s., k. s. – všichni společníci
o s. r. o. – všichni jednatelé
o a. s. – všichni členové představenstva

Vymezení pojmů, druhy společností, vklady, základní kapitál

- všechny mohou vykonávat činnost, která je podle zvláštních právních předpisů vyhrazena FO, pokud prokáží, že danou činnost budou vykonávat pomocí k tomu oprávněných osob
- označovány za uzavřená společenství osob
- každá má statut PO
- má právní subjektivitu
- za své závazky společnost odpovídá veškerým svým majetkem
Je možné vytvářet pouze ty právní formy, které ObchZ výslovně upravuje:
a) v. o. s.
b) k. s.
c) s. r. o.
d) a. s.
e) evropská společnost
f) evropské hospodářské zájmové sdružení
Osobní obchodní společnost = osobní účast společníků na podnikání;
- společníci nemají ze zákona vkladovou povinnost, ručí společně a nerozdílně veškerým svým majetkem za závazky společnosti
- činnosti náležející orgánům společnosti mohou vykonávat pouze společníci
- nevytváří obligatorně rezervní fond
- společníky mohou být pouze osoby, které splní podmínky stanovené zákonem
- účast na společnosti je nepřevoditelná
- v. o. s., k. s.

Kapitálová obchodní společnost =

Kapitálová obchodní společnost = každý společník má vkladovou povinnost
- založeny na kapitálové účasti společníků na činnosti společnosti
- společníci za závazky společnosti zásadně neručí
- členem orgánu společnosti mohou být jak společníci, tak nespolečníci
- povinně vytváří základní kapitál a rezervní fond
- předmětem činnosti může být podnikání i jakákoliv jiná činnost, pokud to nezakazují zvláštní předpisy
- účast na společnosti je zásadně převoditelná
- s. r. o., a. s.

Majetek (obchodní majetek) = souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které patří společnosti. Počáteční majetek získáván především z vkladů společníků. Vklad může být peněžitý nebo nepeněžitý.
Obchodní jmění = souhrn majetku společnosti a jejích závazků; význam především při zrušení společnosti bez likvidace (přechází na jejího právního nástupce)
Čistý obchodní majetek = majetek po odečtení závazků; jedná se o hodnoty, které nesouvisí s účetnictvím, ale zjišťují se oceněním podle posudku znalce.

Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

- Pokud je zahájen nebo pravomocně skončen spor o zdržení se jednání nebo o odstranění závadného stavu, nejsou žaloby dalších oprávněných osob pro tytéž nároky z téhož jednání přípustny. Další osoby se ale mohou připojit jako vedlejší účastníci.
- ObchZ obsahuje zvláštní ustanovení o vyloučení veřejnosti ze soudního projednávání, pokud by došlo k ohrožení obchodního tajemství nebo veřejného zájmu.
- Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl. Podle okolností soud může určit rozsah, formu a způsob uveřejnění. Soud by tak měl učinit, aby zabránil další sporům mezi stranami.

Promlčecí doba je u nároků z nekalé soutěže 4 roky (obecná regulace), což je docela mnoho.

8. Obchodní společnosti obecně, pojem, založení a vznik
Vymezení pojmů, druhy společností, vklady, základní kapitál
Obchodní společnost = nejčastější právní forma, ve které se provozuje podnikatelská činnost; PO založená za účelem podnikání
- zakládány především za účelem podnikání; jiná než podnikatelská činnost připuštěna u s. r. o. a a. s. (mohou provozovat jakoukoliv činnost, pokud není zákonem zakázána nebo vyhrazena jen určitým PO)

• Základní skutkové podstaty

e) Podplácení: jde o podplácení (nebo slib podplácení) osob spojených s jiným soutěžitelem.
f) Zlehčování: rozšiřování údajů o jiném soutěžiteli, které mu mohou způsobit újmu. Jde i o pravdivé údaje, ledaže by šlo o oprávněnou obranu.
g) Srovnávací reklama: je přípustná, pokud není klamavá, srovnává srovnatelné, srovnává objektivně více znaků, nevede k nebezpečí vyvolání záměny, nevede ke zlehčování, nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti a nenabízí služby nebo zboží jako napodobení nebo reprodukci. Jinak jde o nekalou soutěž.
h) Porušení obchodního tajemství: jde o sdělení nebo zpřístupnění obchodního tajemství, o kterém se jednající dověděl tím, že mu bylo sděleno na základě vztahu se soutěžitelem nebo jednáním, které se příčí zákonu.
i) Ohrožování zdraví a životního prostředí: jde o nekalou soutěž, pokud soutěžitel takovým jednáním hodlá získat prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů.

Mezi zákonem přímo nevymezené nekalosoutěžní delikty patří např. lavina, nekalé prémiování, bojkot, hospodářská diskriminace, cenové výhody, přetahování zákazníků, podstrkávání zboží, přetahování zaměstnanců apod. Vždy se ovšem musí zkoumat naplnění podstaty generální klauzule.

• Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

Aktivně legitimováni jsou ty osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena. Mohou se domáhat:
a) aby se rušitel nekalosoutěžního jednání zdržel
b) aby rušitel napravil závadný stav
c) přiměřeného zadostiučinění, a to i v penězích
d) náhrady škody
e) vydání bezdůvodného obohacení

-Aktivně legitimováni jsou právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů, ale ne v případech parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování, porušení obchodního tajemství a srovnávací reklamy. Navíc mohou žádat jen zdržení se nekaloho soutěžního jednání a odstranění závadného stavu.
V rámci postihu deliktů podle §§ 44 - 47 a § 52 (klamavá reklama, klamavé označení zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny a ohrožování zdraví a životního prostředí) obsahuje ObchZ zvláštní úpravu v případě podání žaloby spotřebitelem – důkazní břemeno je výjimečně na straně odpůrce.
- Pasivně legitimováni jsou kromě nekalých soutěžitelů i osoby, jejichž prostřednictvím nekalí soutěžitelé své jednání uskutečňují, tj. např. i reklamní agentury, pokud mohly rozumně zjistit, že jde o nekalé soutěžní jednání. Za nekalé soutěžní delikty odpovídá rušitel objektivně, a to i pokud jde o nároky na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění.

Uplatňování práva postiženého nekalou soutěží

Nároky poškozených - § 53 – 54 ObchZ; ke vzniku těchto nároků není třeba zavinění:
a) zdržovací (zápovědní, negatorní, např. zákaz opětovného vysílání závadné reklamy)
b) odstraňovací (např. stažení výrobku z trhu)
c) na náhradu škody (vždy ve smyslu § 757 ObchZ)
d) na bezdůvodné obohacení (§ 451 OZ)
e) na přiměřenou satisfakci (za újmu nemateriální, např. omluva, dementi, popř. peněžitá satisfakce při zásahu do pověsti)
f) žaloba určovací (podle OSŘ – zda se se daná osoba dopustila nekalé soutěže)
g) předběžné opatření
h) zásada koncentrace řízení
i) možnost žádat o uveřejnění rozsudku na náklady strany, která ve sporu neuspěla

Nekalá soutěž-2
Aktivní legitimaci k uplatnění těchto nároků mají nejen poškození soutěžitelé či spotřebitelé, ale všechny osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena.
Samostatnou aktivní legitimaci mají i PO, které samy poškozenými nejsou, ale hájí je svým jménem (týká se pouze nároku zdržovacího a odstraňovacího a pouze pro typy § 44 – 47 a § 52 ObchZ).
Soutěžitelé jsou všichni, kdo se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé. Soutěžitelé musí dbát pravidel hospodářské soutěže a nesmí účast v soutěži zneužívat. Zneužitím se rozumí nekalé soutěžní jednání a omezování hospodářské soutěže. Nelze ale uplatnit obecný princip neminem laedere, cílem soutěže je právě zničit konkurenci. Soutěžní vztah vzniká při pluralitě subjektů a existenci relevantního trhu (substitovatelnost nabídky).

• Generální klauzule

Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje. Nekalý znamená nekalý objektivně, subjektivní zavinění nehraje roli. Význam klauzule je dvojí – 1) její znaky musí být naplněny i tehdy, pokud jde o porušení konkrétně popsané zákonem a 2) umožňuje postihnout i jiné nekalé soutěžní delikty.
• Základní skutkové podstaty
a) Klamavá reklama: šíření údajů, které jsou způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů. Klamavým údajem je i údaj sám o sobě pravdivý, pokud vzhledem k okolnostem a souvislostem může uvést v omyl.
b) Klamavé označení zboží a služeb: každé označení, které může vyvolat domněnku, že jde o zboží nebo služby z určité oblasti nebo od určitého výrobce apod. Je nerozhodné, kde přesně označení je a zda k němu došlo přímo na zboží nebo nepřímo, např. v katalogu. Klamavým označením není uvedení názvu, který se již vžil jako druhové označení.
c) Vyvolání nebezpečí záměny: užití firmy, jiného označení nebo jiných údajů, které po právu používá jiný soutěžitel či napodobování cizích výrobků (obalů), pokud jsou tato jednání schopna vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem či firmou jiného soutěžitele.

Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže

h) obchodní tajemství
- § 17 ObchZ; skutečnosti obchodní, výrobní a technické povahy související s podnikem s určitou hodnotou, které nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a jejich utajení je zajišťováno odpovídajícím způsobem
- patří k podniku a v ČR je chráněno buď absolutně vůči všem (§ 18 – 20 ObchZ) a relativně jako zvláštní skutková podstata nekalé soutěže (§ 51 ObchZ), kterou lze na rozdíl od odchrany uplatnit jen v soutěžním vztahu
- nedopadá jen proti soutěžitelům, ale I vůči jiným rušitelům, pokud by jejich jednání mohlo vést k narušení soutěže majitele tajemství s další osobou, které je tajemství sděleno či zpřístupněno, která je využívá nebo pro niž je využíváno
- takto může být postižena i osoba, která k tajemství získala přístup legálně i ilegálně
- porušení: neoprávněné sdělení, zpřístupnění nebo využití tajemství; ochrana dopadá jen na porušení ne na pouhé ohrožení
- know-how: není výslovně uvedeno, je však s obchodním tajemstvím ztotožňováno; chybí mu znak projevu vůle a znak zajištění ochrany (pokud je chápáno jako odlišný nehmotný statek), chráněn pak jen prostřednictvím generální klauzule
i) ohrožování zdraví nebo životního prostředí
- § 52 ObchZ; smyslem není ochrana zdraví a ŽP, ale ochrana hospodářské soutěže
- cílem činů soutěžitele je získat prospěch na úkor konkrétních spotřebitelů nebo jiných soutěžitelů, např. z nižších nákladů při prodeji ekologicky méně zabezpečených výrobků

Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže

d) parazitování na pověsti
- § 48 ObchZ; využivání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jež by jinak soutěžitel nedosáhl
- nástroj ochrany známých ochranných zánek, firem, nebo názvů měst aj. před zneužitím tzv. cybersquattery registrací doménových jmen
e) podplácení
- § 49 ObchZ; úplatek poskytnut v soukromém zájmu v hospodářské soutěži s jinými soutěžiteli
- nutno odlišit od úplatkářství jako trestného činu podle § 160 – 163 TZ, které se týká jen uplácení veřejného činitele
- podplácejícím subjektem je soutěžitel, podpláceným není druhý soutěžitel, ale člen jeho statutárního či jiného orgánu, pracovník nebo jiná osoba, která má vliv na jeho rozhodování
- postihováni mohou být oba – podplácející i podplácený; poškozený může být sám zaměstnavatel – druhý soutěžitel
- lze uplatnit i v oblasti veřejných zakázek

Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže

f) zlehčování
- § 50 ObchZ; uvádění nebo rozšiřování nepravdivých údajů (v určitých případech i údajů pravdivých) o poměrech, výrobcích nebo výkonech soutěžitele, způsobilých přivodit mu újmu vzhledem k souvislosti, v níž byly učiněny
- oprávněná obrana: je-li soutěžitel donucen, aby nepravdivé údaje o sobě, rozšiřované druhým soutěžitelem, uvedl na pravou míru, může pronést pravdivé znevažující údaje o soutěžiteli
- postihem zlehčování se chrání goodwill (pokud je chápán jako dobrá pověst soutěžitele)
g) srovnávací reklama
- § 50a ObchZ; jakékoliv reklamní srovnávání , které přímo či nepřímo identifikuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či služby
- povolena jen pokud splňuje velmi přísné podmínky
- může být zlehčující (kritizující – výrobek konkurenta vyjde hůře) nebo opěrná (výrobek je bezdůvodně přirovnáván jako stejně dobrý k cizímu známému výrobku)
- nejsou tzv. zbožové testy, provedené objektivním a věcným srovnáním nezávislou osobou; jsou-li použity v reklamě, jedná se o srovnávací reklamu a musí splnit její náročné podmínky
- přípustná, jen pokud je srovnávání objektivní, jen ve znacích, které jsou pro ně podstatné, relevantní, ověřitelné a reprezentativní
- srovnání možné jen mezi výrobky nebo službami, které uspokojují stejné potřeby

Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže

Pojmenované - demonstrativní výčet nejčastějších případů porušení práva
Nepojmenované – další jednání, o nichž rozhoduje soudní judikatura přímo podle generální klauzule, zda jsou nekalou soutěží – např. otrocké napodobení (pouhé okopírování produktu soutěžitele), diskriminace, využití zákazníků pro získání dalších zákazníků, vázání nákupů zákazníků na výhry a prémie, agresivní reklama, zneužití tzv. veřejného činitele v reklamě, zneužití pocitu vděčnosti v reklamě…

a) klamavá reklama
- § 45 ObchZ; šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a získat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů
- šíření: mluvené, psané slovo, TV, rozhlas, jiné sdělovaací prostředky překračující rámec soukromí (i vícečetné individuální dopisy)
- klamavý: údaj zásadně nepravdivý, ale i pravdivý, pokud v souvislostech, v nichž byl učiněn, může vést k omylu
- podrobně definována v právu ES
b) klamavé označení zboží a služeb
- § 46 ObchZ; týká se jen zboží a služeb, nikoliv soutěžitele samého nebo jeho podniku
- způsobilé vyvolat mylnou domněnku o jejich místu původu, určitém výrobci, zvláštních znacích nebo jakosti
- klamavé může být i pravdivé označení

Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže

- není třeba, aby prospěch z klamání měl soutěžitel na úkor jiného soutěžitele nebo spotřebitele; postihováno je i zneužití známého označení původu nebo zeměpisného označení na výrobcích, které z daného místa nepocházejí
- klamavá jsou i označení DRUHOVÁ (pravý cejlonský čaj)
- ochrana tzv. údaje o provenienci (místu výroby), který patří mezi ochranná označení nechráněná zvláštním zákonem
c) vyvolání nebezpečí záměny
- § 47 ObchZ; napodobení (okopírování) označení či výrobku nebo postupu soutěžitele a zároveň vyvolání omylu o tom, jaký je to produkt, kdo je jeho výrobcem aj.
- možnosti napodobení:
• označení soutěžitele (obchodní firmy, názvu nebo označení, které nositel již po právu užívá – není třeba, aby se pro zákazníky stalo příznačným)
• jiné označení podniku nebo výrobků, či jejich úpravy, výkonů nebo reklamních materiálů soutěžitele (obaly, tiskopisy); označení již musí být příznačné
• cizí výrobek, výkon, know-how, jednotlivá data, nechráněné výsledky výzkumu
- vyvolání mylné představy o spojení s podnikem, firmou, označením nebo výrobky či výkony soutěžitele

7. Nekalá soutěž

Pojem, systém a prameny práva
- druhá část soutěžního práva
- soukromé právo, resp. právo ochodní: § 44 – 54 ObchZ, což je pramen práva proti nekalé soutěži
- nekalá soutěž vymezena jednotlivými pojmovými znaky generální klauzule
- systém tvoří úprava generální klauzule (§ 44 ObchZ) a jednotlivé zvláštní skutkové podstaty
- navazují některé další nástroje – např. úprava spotřebitelských smluv, ochranných označení, regulace reklamy, ochrana spotřebitele, spotřebitelských loterií, aj. včetně trestního postihu
Generální klauzule
= jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům; za jednání je možno považovat i opomenutí tam, kde mělo být jednáno
- obecné vymezení pojmu nekalé soutěže; aby mohla být aplikována ochrana proti nekalé soutěži, musí být naplněny její pojmové znaky
- jednání rušitele nemusí být zaviněné
Soutěžitelé - § 41 ObchZ; FO nebo PO, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé; musí mít právní subjektivitu; jejich jednání musí mít hospodářské dopady
Dobré mravy soutěže – není definován v zákoně, umožňuje postihovat širokou škálu protisoutěžního jednání různého druhu; taxativní výčet by způsobil, že jiné než uvedené jednání by nemohlo být postihnuto; o nekalosti soutěže v konkrétním případě (v případě sporu) rozhoduje soud
Újma soutěžitelů či spotřebitelů – škoda (materiální újma), včetně ušlého zisku, újma nehmotná (např. na pověsti); nemusí nastat, stačí když hrozí. Soutěžní vztah sice nastává mezi soutěžiteli, ale poškozen může být i spotřebitel, a i to je postihováno.

Nedovolené omezování soutěže-2

Náš právní řád upravuje hospodářskou soutěž v §§ 41 a 42 ObchZ a zákonem o ochraně hospodářské soutěže (OHS). Ten ochraňuje hospodářskou soutěž na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení, a to:
a) dohodami soutěžitelů
b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů
c) spojením soutěžitelů

OHS se vztahuje i na jednání soutěžitelů v cizině, pokud narušuje nebo může narušit soutěž v ČR, na druhou stranu se nevztahuje na jednání, jehož následky nastanou mimo ČR, leda by k tomu zavazovala mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. OHS se výslovně nevztahuje na ochranu proti nekalé soutěži a na ochranu při poskytování veřejné podpory.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozhoduje o výjimkách ze zákazu kartelových dohod, dozoruje plnění povinností soutěžitelů ze zákona a z rozhodnutí ÚOHS a zveřejňuje svá rozhodnutí a návrhy na povolení výjimek z kartelů a na povolení spojení soutěžitelů. Úřad vede kartelový rejstřík, t.j, rejstřík dohod, z jejichž zákazu povolil (prodloužil, zrušil) výjimku nebo dohod, u kterých určil, že zákazu podléhají. Řízení u ÚOHS se podpůrně (kromě ustanovení OHS) řídí správním řádem.

Nedovolené omezování soutěže-2

Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí o jejich sdružení a jednání ve vzájemné shodě jsou zakázané a neplatné, pokud vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže. To neplatí, pokud OHS nebo jiný zvláštní zákon stanoví jinak nebo pokud ÚOHS neudělí z tohoto zákazu výjimku. Pokud se důvod zákazu dohody týká jen části dohody, zruší se jen tato část, pokud ji lze od ostatního obsahu oddělit.
Řízení o povolení individuální výjimky ze zákazu kartelových dohod se zahajuje na návrh alespoň jednoho účastníka dohody.

Zjistí-li ÚOHS, že došlo ke zneužití dominantního postavení na trhu, deklaruje rozhodnutím tuto skutečnost a zakáže do budoucna takové jednání. Dominantní postavení na trhu se určuje podle mnoha ukazatelů, obecně se pak stanoví hranice tržního podílu 40% na trhu.

Spojení soutěžitelů podléhá povolení ÚOHS, pokud je celosvětový čistý obrat vyšší než 5 miliard Kč nebo český obrat vyšší než 550 milionů, resp. aspoň dva ze spojovaných soutěžitelů dosáhli každý obratu aspoň 200 milionů. ÚOHS návrh na spoejní zamítne, pokud by spojení mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu. ÚOHS může také v rozhodnutí o povolení stanovit podmínky a omezení, resp. podmínit trvání povolení splněním určitých závazků. Povolení spojení lze i zrušit.

Formy nabytí kontroly:

a) podle subjektu, který kontrolu nabývá
i. podnikatelem
ii. osobou, která není podnikatelem, ale kontroluje již alespoň jednoho jiného soutěžitele a získá kontrolu nad dalším soutěžitelem
b) podle způsobu (formy) nabytí kontroly
i. majetková (faktická) kontrola (tzv. holding – nabytí kontrolního balíku akcií s hlasovacími právy: z většiny nebo z menšiny)
ii. právní kontrola – smlouva (ovládací smlouva, smlouva o převodu zisku), smlouva o nájmu podniku, personální unie…

Typy spojení
a) přímá (bezprostřední vztah mezi kontrolujícím a kontrolovaným) nebo nepřímá (kontrola přes třetí subjekt)
b) individuální (jeden soutěžitel nad jiným soutěžitelem či několika soutěžiteli), společná (společně kontrolovaný soutěžitel více soutěžiteli, který dlouhodobě plní všechny funkce hospodářské jednotky)

Zákonné výjimky

- kvalifikovaná účast banky v PO po dobu záchranné operace nebo rekonstrukce PO, max. 1 rok
- nabytí CP od soutěžitele poskytovatelem investičních služeb za účelem obchodování s nimi, pokud nevykonávají hlasovací práva s cílem určit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele, max. 1 rok
- přechod kompetence statutárního orgánu soutěžitelů na likvidátora, správce konkursní podstaty či jiné osoby vykonávající činnost podle zvláštních předpisů
Nedovolené omezování soutěže-2
Dominantní postavení má na trhu soutěžitel (více soutěžitelů), který může podstatně ovlivňovat soutěžní vztahy. Zvláštním případem je pak monopol.
Jako kartelové dohody označujeme společné jednání několika soutěžitelů s cílem omezit soutěž. Kartel může být horizontální (na stejné úrovni trhu, zákaz při 5% trhu) nebo vertikální (kopíruje celý hospodářský obor, zákaz při 10 % trhu).
Z počátku uplatňovaná doktrína laissez faire (vlastně žádné omezování podnikání) se stala neudržitelnou. Prostředkem k omezení v této oblasti byly zákazy monopolu a zákazy zneužití určitého postavení.

doplněna v zákoně o ochraně hospodářské soutěže výčtem zvláštních skutkových podstat:

b) vynucování vázaných obchodů na obchodních partnerech
c) diskriminace partnerů na trhu
d) spekulace s omezováním výroby či prodeje, která vede k vyvolávání nedostatku určitého druhu zboží na úkor spotřebitelů (často za účelem zvýšení jeho ceny)
e) přemrštěné ceny (nejsou uváděny v zákoně, protože je řeší cenový odbor MFČR)
f) odmítnutí umožnit za přiměřenou úhradu přístup jinému soutěžiteli k vlastním přenosovým sítím nebo rozvodným či infrastrukturním zařízením, nebo i k duševnímu vlastnictví
g) přímé či nepřímé požadování peněžních nebo nepeněžních plnění odběratelem za vstup soutěžitele do jeho evidence
h) umístění zboží dodavatele v provozovně prodávajícího odběratele
i) požadování zvláštních slev a zvýhodnění od dodavatele při otevření provozovny nebo pořádání prodejních akcí pro odběratele
Jedná se o demonstrativní výčet – lze postihnout i další zneužívací praktiky (např. zneužívací praktiky silného výrobce proti drobným distributorům, např. u tzv. pivních smluv aj.).

Spojování soutěžitelů

= koncentrace na trhu je změněna nikoliv ekonomickým růstem jednoho soutěžitele, nýbrž jeho spojením s jiným soutěžitelem
Právní formy spojení:
a) přeměna dvou nebo více samostatně působících soutěžitelů – zrušení s právním nástupcem; buď fúze (sloučení a splynutí obchodních společností) a rozdělení sloučením. Jedná se o úplné spojení – dochází ke ztrátě právní subjektivity všech nebo některých účastníků.
b) nabytí podniku jiného soutěžitele – smlouvou, držbou nebo jiným způsobem; nedochází k zániku právní subjektivity prodávajícího soutěžitele, ale dojde k převodu jeho obchodního majetku, resp. spojením s vlastním majetkem nabyvatele k jeho navýšení, což může zvýšit jeho tržní sílu. Z hlediska právní subjektivity neúplné spojení, z hlediska majetku úplné.
c) nabytí kontroly nad podnikem jiného soutěžitele – nedochází k zániku jeho právní subjektivity nebo k převodu jeho majetku – koncentrace neúplná. Nabytí kontroly = možnost ovlivňovat soutěžní chování druhého soutěžitele (např. ovlivňovat složení, rozhodování a hlasování orgánů kontrolovaného soutěžitele).

Zneužití dominantního postavení

Dominantní postavení – soutěžitel nebo jejich skupina má tržní sílu, která mu umožňuje ve značné míře chovat se nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích; může být individuální nebo kolektivní (nabyto společně několika silnými soutěžiteli v nikoliv nepřátelském vztahu)
Tržní síla – stanovena v zákoně o ochraně hospodářské soutěže multikriteriálně – hlavním kritériem je tržní podíl (= hodnotové vyjádření objemu dodávek nebo nákupu zboží na relevantním trhu), dále hospodářská síla (např. obrat nejen na daném trhu), finanční síla (přístup k úvěrům, likvidita), právní překážky vstupu na trh (nutná veřejnoprávní povolení či jiné požadavky), jiné překážky (např. existence proslulé ochranné známky), stupeň vertikální integrace (vlastní síť distributorů či dodavatelů), struktura trhu a tržní podíl nejbližšího soutěžitele. Výčet je demonstrativní (další např. agresivní zvyšování tržního podílu).
Nabytí tržní dominance není samo o sobě narušením soutěže. Kartelové právo ČR i právo ES postihuje až jeho zneužití.
Generální klauzule – zakazuje zneužití dominance na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů; oproti pojetí právu ES není třetí zájem (veřejný zájem); doplněna v zákoně o ochraně hospodářské soutěže výčtem zvláštních skutkových podstat:
a) vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách
a. dlouhodobé nabízení nebo prodej za nepřiměřeně nízké (tzv. predátorské) ceny, tzn. ceny nižší než variabilní náklady)

Základní pojmy

Soutěžitelé – účastníci hospodářské soutěže, i když nejsou podnikateli a I ti, kteří se soutěže neúčastní, ale mohou ji svojí činností ovlivňovat (např. státní orgány); dělení z hlediska právní subjektivity:
o FO a PO nebo jejich sdružení, která mají právní subjektivitu
o sdružení soutěžitelů bez právní subjektivity a sdružení, jejichž členy jsou jiná sdružení soutěžitelů a take seskupení bez právní subjektivity
Relevantní trh – konkrétní trh, v jehož rámci soutěž probíhá; kartelový úřad musí vždy vymezit relevantní trh v posuzovaném případu, protože pouze v jeho rámci lze počítat tržní podíl pro účely dominance či dohody de minimis
o věcné (výrobkové) hledisko: trh bzoží, které je shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné z hlediska charakteristiky, ceny a zamýšleného užití
o teritoriální: území, kde jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zároveň zřetelně odlišitelné od sousedících území; nerozlišuje se celostátní a místní trh, ale v konkrétním případě se územní hranice zkoumají
o čsové vymezení trhu: účastníci se na něm setkávají v určitém stejném období, obvykle posledního kalendářního roku; je take možné, že soutěžitel na daném trhu ještě nevystupuje, ale ostatní s ním již musí počítat jako s alternativou, protože na trh hodlá vstoupit – tzv. potencionální soutěž

Omezení působení kartelového práva

- z působení v ČR, pdoobně jako v čl. 86 SES vyňaty tzv. veřejné podniky = soutěžitelé, kteří na základě zvláštního zákona nebo rozhodnutí vydaného podle něho poskytují služby obecného hospodářského významu, pokud by uplatnění kartelového práva znemožnilo poskytování těchto služeb
o když přesáhnout působnost stanovenou zákonem a zasáhnou do soutěže, může proti nim Úřad uplatnit postih
- dále vyňata výroba zemědělských produktů a obchod s nimi, musí však být v souladu s právem EU
- není vyňato právo duševního vlastnictví
- nejsou vyňaty ani tzv. přirozené monopoly

Dohody narušující hospodářskou soutěž
Generální klauzule – jedná se o dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže; jsou absolutně neplatné a zakázané; mohou mít formu:
- dohody soutěžitelů
- rozhodnutí sdružení soutěžitelů
- jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě
- může se jednat o dohody v horizontální i vertikální soutěži
- účelem kartelové dohody je koordinace konkurentů

Zvláštní skutkové podstaty dohod – typy narušení soutěže

- cenová ujednání
- jiné obchodní podmínky
- dohoda o rozdělení trhu či nákupních zdrojů
- tyto dohody jsou vždy zakázané; dále se může jednat o další typy: omezení nebo kontrola výroby či výzkumu nebo investic, o tzv. vázané obchody, diskriminace nebo kolektivní bojkot určitého soutěžitele
Zákonné a obecné (blokové) výjimky ze zákazu dohod
Zákonné výjimky: pro dohody malého významu (tzv. bagatelní, de minimis), kritériem je, že společný podíl jejich účastníků na relevantním trhu nepřesahuje určitou hranici. Ta je pro horizontální dohody 10% a vertikální dohody 15%.
- některé typy jsou však zakázané vždy, i v případě, že dohoda nepřesahuje určitou hranici: především když dohoda je součástí souboru dohod ohledně stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží
- Úřad na základě zákonného zmocnění může vydat i tzv. obecné (blokové) výjimky ; může ale jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky odejmout
- v dalších případech mohl Úřad dříve povolit na žádost účastníků dohody tzv. individuální výjimku, avšak tato možnost byla v r. 2004 zrušena; dosavadní udělené výjimky zůstaly v platnosti a přístupný je I kartelový rejstřík, kde byly uvedeny, i když nově se do něho už nic nezapisuje

Zásady soutěžního práva

- v oblasti soutěžního práva mají velký význam mezinárodní smlouvy, zejm. Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z r. 1883, která od r. 1900 chrání i proti nekalé soutěži a zavazuje členské státy (vč. ČR), aby své právo upravily podle ní

Soutěžní právo je konstruováno podobně jako trestní – stanoví pouze jednotlivé typy porušení práva – resp. soutěže: generální klauzule:
= odpovídá obecné skutkové podstatě v trestním právu a dale výčet některých zvláštních skutkových podstat, tj. konkrétních typů porušení soutěže; uvádí tedy zákazy závadného chování a sankce, ale ne pravidla slušného chování v soutěži, ty je třeba dovodit důkazem opaku
- úmyslné porušení soutěžního práva se závažným dopadem je v ČR trestným činem nekalé soutěže (§ 149 TZ) nebo porušování závazných pravidel hospodářského styku (§ 127 TZ)

KARTELOVÉ PRÁVO
Pojem, systém a prameny
= soubor právních norem, které upravují vztahy vznikající při narušení hospodářské soutěže dohodami soutěžitelů, zneužitím jejich dominance nebo jejich spojením; tento výčet představuje systém hmotného kartelového práva; navazuje:
- procesní kartelové právo, obsahující zvláštní pravidla pro postup kartelového úřadu
- narušení: různé typy, zejména vyloučení nebo omezení soutěže, ohrožení
- pramenem práva je zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže
- úprava veřejné podpory v zákoně č. 215/2004 Sb. o veřejné podpoře
- kartelové právo ES: přímo uplatňované, čl. 81, 82 SES

Základní funkce soutěžního práva

- vedle soutěžního práva působí další právní nástroje, které mohou mít na soutěž regulační vliv z různých hledisek: např. ochrana ŽP, sociální smír, spotřebitel
- obecné zásady ochrany hospodářské soutěže výslovně vyjádřeny v § 41 ObchZ:
o účastníci mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost k dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k jejímu výkonu
o musí však dbát soutěžního práva a účast v soutěži nezneužívat
- důrazněji ochrana hospodářské soutěže vyjádřena v právu EU, uplatňuje se přímo v ČR
Systém soutěžního práva i obou jeho částí a pojetí hospodářské soutěže v nich
Kartelové právo – zaměřeno proti narušení struktury soutěže; patří do veřejného práva a jeho aplikace přísluší zvláštnímu státnímu orgánu - Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (kartelový úřad)
- řeší základní odpovědnost soutěžitele vůči státu ve vertikálním vztahu a kartelový úřad může proti němu použít pokutu či jinou veřejnoprávní sankci
- soud tuto část soutěžního práva aplikuje jen ve formě soudního přezkoumání správních rozhodnutí, které přísluší v prvním stupni krajského soudu, příslušnému v Brně (podle sídla UOHS) a při odvolání NSS
- porušení kartelového práva je veřejnoprávním deliktem a je-li úmyslné se závazžným důsledkem, půjde o trestný čin
- rušivý zásah do soutěže zároveň porušuje zájmy a práva jiného soutěžitele a ten se může domáhat proti rušiteli soukromoprávních nároků v obchodním sporu před soudem (např. náhrada škody)

- zahrnuje tři typy narušení soutěže:

o dohody narušující soutěž
o zneužití dominantního postavení
o spojování soutěžitelů
o také: regulace veřejné podpory, antidumpingové a antisubvenční právo, regulace veřejných zakázek
Právo proti nekalé soutěži – patří pouze do sourkomého práva a je upravena jen v ObchZ
- úprava zahrnuje vymezení generální klauzule a 9 zvláštních skutkových podstat
- poškozený se může proti rušiteli domáhat soukromoprávních nároků (např. náhrada škody, bezdůvodné obohacení, odstranění následků, morální satisfakce…) v obchodním sporu před příslušným krajským soudem
- při závažných negativních důsledcích, jde-li navíc o úmyslné jednání, se jedná o trestný čin (§ 149 TZ)
- na nekalosoutěžní právo navazuje úprava tzv. spotřebitelských smluv v OZ (§ 55 – 56 OZ), absolutní zvláštní ochrana některých nehmotných statků v právu duševního vlastnictví a zejména pak veřejnoprávní regulace reklamy, ochrana spotřebitele, regulace spotřebitelských loterií, spotřebitelského úvěru a trestní postih nekalé soutěže

Právo proti nekalé soutěži –

Obě části soutěžního práva se liší nejen metodami regulace a uplatnění práva, ale i v samém pojetí soutěže. V kartelovém právu musí kartelový úřad vždy určit relevantní trh, v jehož rámci soutěž probíhá, ve sporu o nekalou soutěž soud chápe soutěžní vztah šířeji – není to jen mezi konkurenty v daném oboru hospodářské činnosti, ale i mezi soutěžiteli v různých oborech, pokud se jeden rušivě dotkl soutěžního postavení druhého.
Zásady soutěžního práva
- obecné zásady ochrany hospodářské soutěže výslovně vyjádřeny v § 41 ObchZ:
o účastníci mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost k dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k jejímu výkonu
o musí však dbát soutěžního práva a účast v soutěži nezneužívat
princip teritoriality – použije se vždy jen právo státu, na jehož území probíhá hospodářská soutěž, na niž dopadl rušivý účinek jednání rušitele (zásada účinku); takto určené právo nelze měnit ani volbou práva ve smlouvě
evropský rozměr – výjimka ze zásady teritoriality, stanoví kartelové právo EU -> umožňuje Komisi ES zasáhnout i na území ČR, jedná-li se o porušení soutěže “na podstatné části evropského trhu” a má-li to “vliv na obchod mezi členskými státy ES”; to však neplatí pro nekalé soutěžní právo, kde zatím úprava ani její rozsah v EU významný není a postupuje se vždy podle práva toho státu, na jehož území je soutěž rušivým činem dotčena, ledaže by něco jiného stanovila mezinárodní smlouva

Pojem a systém soutěžního práva

Pojem a funkce soutěžního práva
- přirozeným vývojem dochází k postupné destrukci svobodně probíhající soutěže především proto, že její účastníci se snaží dosáhnout lepšího postavení či výsledků odstraněním či oslabením ostatních účastníků natolik, že soutěž přestane probíhat efektivně nebo vůbec, případně se o to snaží postupy neetickými
- v každém demokratickém státě existuje soutěžní právo v objektivním smyslu jako zvláštní právní odvětví, tj. soubor právních norem, které upravují společenské vztahy vznikající při hospodářské soutěži a ovlivňující ji
- povahou vztahů, které upravuje spadá jak do práva soukromého (právo proti nekalé soutěži), tak do práva veřejného (kartelové právo)
Základní funkce soutěžního práva
- zajišťovat podmínky pro fungování efektivní soutěže, a to jak z hlediska její struktury, tak chování účastníků -> nikoliv ochrana slabších účastníků, ale ochrana fungující soutěže
- není nástroj omezení soutěže, ale naopak ochrany proti jejímu omezování, k němuž může docházet jejím samovolným vývojem

Řízení ve věcech OR

- soud usnesením návrh odmítne, jestliže tak stanoví OSŘ (§ 200d):
o byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna
o návrh nebyl podán předepsaným způsobem
o návrh neobsahuje potřebné náležitosti
o návrh je nesrozumitelný nebo neurčitý
o nebyly připojeny listiny, jimiž mají být doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech
- pokud nebyl návrh odmítnut, soud provede zápis do rejstříku, jestliže jsou údaje o zapisovaných skutečnostech doloženy potřebnými listinami, firma není zaměnitelná a bylo doloženo oprávnění k výkonu zapisovaného předmětu podnikání (činnosti), jinak soud návrh zamítne
- bez vydání rozhodnutí provede soud do rejstříku zápis také tehdy, jde-li o skutečnosti, které se zapisují podle zvláštního právního předpisu na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu
- od 30. 6. 2005 se výrazně zkracuje lhůta pro rozhodnutí o návrhu, resp. pro provedení zápisu do rejstříku:
o soud je povinen provést zápis do rejstříku nebo rozhodnout o návrhu usnesením nejpozději do 5 pracovních dnů
o lhůta běží ode dne podání návrhu, resp. od zaplacení příslušného soudního poplatku
o marným uplynutím lhůty docází k tzv. fikci zápisu – účinky by měly být totožné, jako kdyby zápis proběhl

6. Nedovolené omezování hospodářské soutěže

Pojem, podmínky a funkce hospodářské soutěže
Hospodářská soutěž – souběžná snaha subjektů nabídky a poptávky na trhu ohledně určitého zboží nebo služeb, jejímž cílem je dosažení určitých hospodářských výhod před ostatními soutěžiteli a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost
- podmínkou existence je, že na příslušném trhu je více než jeden účastník
- potencionální soutěž: na daný trh může reálně vsotupit další účastník
- probíhá v demokratickém, svobodném právním a ekonomickém tržním prostředí, není předurčována zásahy veřejné moci
- účastníkům jsou podmínky a účast ostatních účastníků známy
- není vyloučena objektivními příčinami (např. válka, krize apod.)
- pokud probíhá mezi dodavateli, má stimulační účinek, vede k vyšší kvalitě nabízených produktů, ke snížení ceny a k optimální alokaci zdrojů
- probíhá-li mezi odběrateli, může vést ke zvyšování ceny a snížení kvality produktu – může mít stimulační účinky k vytvoření alternativních zdrojů
Druhy hospodářské soutěže
Podle postavení účastníků soutěže v ekonomických procesech:
Horizontální – probíhá mezi účastníky ve stejné fázi ekonomického procesu
Vertikální – mezi účastníky navzájem v různém ekonomickém postavení
V obou případech dochází k setkání účastníků na stejném trhu
Konglomerátní – účastníci se nesetkávají na tomtéž trhu, ale přesto ovlivňují soutěžní chování druhého:
Výrobkově: např. cena a jiné parametry určitého typu auta mohou ovlivnit I cenu a jiné parametry doplňků určených k tomuto typu auta, ale prodávaných na jiném trhu než auto
Teritoriálně: sousedící úemí, dovoz výrobků na jiné území může ovlivnit vznik potřeby jiných výrobků a jejich cenu

Údaje zapisované do OR

o u družstva výše zapisovaného základního kapitálu a výše základního členského vkladu, popř. vkladů
o u s. p. zakladatel, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je podnik povinen zachovávat a určený majetek
Specifické údaje jsou do OR zapisovány v souvislosti s fúzí PO (§ 38 ObchZ), při převodu jmění na společníka (§ 38a Obchoz), při rozdělení PO (§ 38b Obchoz a v souvislosti se změnou právní formy (§ 38c ObchZ).
Zřizuje-li podnikatel odštěpný závod nebo jinou organizační složku podniku zapisovanou do OR, zachycuje OR údaje, které ji identifikují (§ 38f ObchZ).
Další zapisované údaje: zrušení PO a jeho důvod, vstup PO do likvidace a identifikace likvidátora/ů, prohlášení konkurzu na majetek podnikatele a identifikace správce konkurzní podstaty (§ 38g ObchZ).
Sbírka listin
- součástí OR od r. 1996
- zakládají se do ní dokumenty obsahující další informace o zapisovaném podnikateli, o nichž to stanoví zákon
- např. společenská smlouva, zakladatelská listina a zakladatelská smlouva, stanovy a. s. a družstva, změny těchto zakladatelských dokumentů, rozhodnutí o jmenování, volbě nebo odvolání statutárních orgánů apod.

Řízení ve věcech OR

- odlišná úprava od 1. 7. 2005
- došlo k oslabení korektivní funkce soudu – nepředpokládá se zkoumání návrhů na zápis z hlediska splnění hmotněprávních podmínek; fungování podřízeno registračnímu principu – povinnost soudu zkoumat pouze splnění formálních náležitostí návrhu na zápis -> cílem je zjednodušení a zrychlení agendy OR
- rejstříkovými soudy zůstávají krajské soudy (pro Prahu Městský soud v Praze)
- řízení ve věcech OR se zahajuje na návrh, jestliže má být dosažena shoda mezi zápisem v OR a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu (§ 200b/1 OSŘ)
- návrh na zápis podává podle § 31/1 pouze osoba uvedená v § 34 ObchZ
- od 1. 7. 2005 návrh na zápis lze ve většině případů podat pouze na předepsaném formuláři (formuláře a pokyny k jejich vyplňování upravuje prováděcí právní předpis); podpis na formuláři musí být úředně ověřen (§ 32/1 ObchZ); povinnost neplatí pro řízení týkající se s. p., PO veřejného práva zřízené zvláštním právním předpisem v případech, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti (§ 32/5 ObchZ)
- možnost podávat návrhy na zápis do OR i v elektronické podobě – bude přípustné až od 1. 1. 2007
- od 1. 7. 2005 jsou účastníky rejstříkového řízení pouze navrhovatelé
- soud se může s podaným návrhem vypořádat několika způsoby; ne vždy zákon vyžaduje pro provedení zápisu rozhodnutí soudu ve formě usnesení