Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Prameny ke studiu:

- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, § 37 - 39, § 43 a další ustanovení
- právní předpisy uvedené u přídavku na dítě

ODMĚNA PĚSTOUNA
Peněžitá, nároková dávka poskytovaná pěstounovi bez závislosti na výši příjmu rodiny za výkon pěstounské péče.

Podmínky nároku:
- péče o nezletilé nezaopatřené dítě (děti) svěřené pěstounovi do pěstounské péče;
- nárok na dávku trvá i po dosažení zletilosti dítěte, pokud má dítě po této době nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte;
- oprávněná osoba (pěstoun) a dítě mají trvalý pobyt na území ČR.

Výše dávky:
Součin částky potřebné podle zákona o životním minimu k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb pěstouna a koeficientu 0,50 za každé dítě svěřené do pěstounské péče.

Doba poskytování:

Odměna pěstouna se poskytuje po dobu trvání pěstounské péče, popř. i po jejím skončení dosažením zletilosti dítěte, po dobu, kdy dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Dávka se vyplácí pěstounovi měsíčně (zpětně).

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v platném znění, § 40. 43 a další ustanovení
- právní předpisy uvedené u přídavku na dítě

PŘÍSPĚVEK PŘI PŘEVZETÍ DÍTĚTE
Peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny k zajištění potřebných věcí pro dítě při jeho převzetí do pěstounské péče.

Podmínky vzniku nároku:
- převzetí nezletilého nezaopatřeného dítěte:
1. do pěstounské péče na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče;
2. do péče osobou, která má zájem stát se pěstounem a před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče jí bylo dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče .

Výše dávky:

Součin částky potřebné podle zákona o životním minimu k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (částka na osobní potřeby) dítěte a koeficientu 4,00.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, § 41, 43 a další ustanovené
- právní předpisy uvedené u přídavku na dítě

PŘÍSPĚVEK NA ZAKOUPENÍ MOTOROVÉHO VOZIDLA
Peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny k zakoupení a používání osobního motorového vozidla při péči o větší počet dětí v pěstounské péči.

Podmínky vzniku nároku:
- Pěstoun má v pěstounské péči alespoň čtyři děti;
- zakoupení nebo zajištění nezbytné celkové úpravy opravy osobního motorového vozidla
- toto vozidlo není používáno pěstounem k výdělečné činnosti

Používání motorového vozidla pro určené účely, po dobu nejméně 5 let ode dne poskytnutí dávky; pokud v uvedené době pěstoun toto motorové vozidlo prodá, daruje, začne používat pro výdělečnou činnost anebo přestane vykonávat pěstounskou péči z jiných než z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část dávky odpovídající době z období 5 let, v níž vozidlo pro určený účel nepoužíval.

DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Druhy dávek:
1. příspěvek na úhradu potřeb dítěte
2. odměna pěstouna
3. příspěvek při převzetí dítěte
4. příspěvek na zakoupení motorového vozidla


PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU POTŘEB DÍTĚTE
Peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny dítěti svěřenému do pěstounské péče.

Podmínky nároku:
- nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče; nárok na dávku, která náležela ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26 let, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem (tvoří spolu domácnost ve smyslu OZ);
- oprávněná osoba (dítě) a pěstoun mají trvalý pobyt na území ČR

Výše dávky:

Součin částky potřebné podle zákona o životním minimu k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (částka na osobní potřeby) dítěte svěřeného do pěstounské péče a koeficientem 1,20 resp. koeficientu 2,00, jde-li o nezaopatřené dítě.

Ve vymezených případech se při stanovení výše dávky používá pro výpočet ještě další koeficient.
Požívá-li dítě důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi touto dávkou a částkou pobíraného důchodu.

Výše je stanovena měsíčně. Minimální výše dávky činí 50 Kč.

Doba poskytování:
Příspěvek se poskytuje po dobu trvání pěstounské péče, popř. i po jejím skončení dosažením zletilosti dítěte, při splňování stanovených podmínek.

Dávka se vyplácí měsíčně (zpětně).

Dávka se vyplácí pěstounovi, má-li na ni nárok nezletilé dítě, a zletilému dítěti trvá-li nárok i po dosažení zletilosti.

Podmínky vzniku nároku:

Nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu:
1. plní povinnou školní docházku, nebo
2. se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje částku násobku životního minima rodiny a koeficientu 2,00. Za dojíždění dítěte z místa obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu, do místa sídla školy (mimo tuto obec trvalého pobytu dítěte) se považuje i dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní doprava.


Výše dávky:
Stanoví se příslušnou procentní sazbou z částky, která odpovídá 40ti-násobku jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě podle tarifní vzdálenosti dojíždění.

Výše dávky je stanovena měsíčně. Minimální výše dávky činí 50 Kč měsíčně.
Doba poskytování:
Dávka se přiznává na dobu neurčitou. Pro výplatu dávky se prokazuje výše rozhodných příjmů, za týchž podmínek jako je tomu u přídavku na dítě,

Dávka se vyplácí měsíčně (zpětně).

Prameny ke studiu:

- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, § 27 - 29 a další ustanovení
- Opatření Ministerstva financí, částka 60/1999 Sb., kterým se stanoví částky pro určení výše příspěvku na dopravu podle zákona o státní sociální podpoře
- právní předpisy uvedené u přídavku na dítě

ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK
Peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny k hrazení nákladů na životní potřeby v době, kdy muž /žena (plní příslušný druh služby v Armádě ČR nebo když muž koná civilní službu.

Podmínky vzniku nároku:
Muž vykonává vojenskou základní nebo náhradní službu nebo vojenské cvičení v Armádě ČR nebo v Hradní stráži nebo civilní službu (dále jen voják), a po dobu této služby nemá nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů. Stejné platí, koná-li službu žena.

Nárok na dávku má:
1. nezaopatřené dítě vojáka
2. manželka vojáka pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně (těžce zdravotně) postižené, nebo která je plně invalidní anebo z jiného vážného důvodu ( soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak) není výdělečně činná.

Nárok na dávku má:

3. nejde-li o osobu podle bodu 1 a 2, osoba které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, nebo která s vojákem uzavřela dohodou placení výživného nebo příspěvku na výživu, nemůže-li voják pro výkon uvedené služby plnit svou vyživovací povinnost.

Výše dávky:
Součin částky potřebné podle zákona o životním minimu k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (částka na osobní potřeby) nezaopatřeného dítěte vojáka. resp. manželky vojáka a koeficientu 0.67, jde-li o nárok na dávku těchto osob.

Částka výživného nebo příspěvku na výživu v případě osoby s nárokem na toto plnění, nejvýše však součin částky na osobní potřeby této oprávnění osoby s koeficientem 0,67.

Minimální výše činí 50 Kč měsíčně.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, § 33 - 35 a další ustanovení
- právní předpisy uvedené u přídavku na dítě

Výše dávky:

Nedosahuje-li rozhodný příjem rodiny částky životního minima rodiny, jako příjem rodiny se pro stanovení výše sociálního příplatku započítává částka životního minima rodiny.
Výše sociálního příplatku se zvyšuje, jde-li o dítě zdravotně postižené nebo jde-li o děti, které se narodily současně (§22 odst. 1). Rovněž, jsou-li zdravotní potíže na straně rodiče (§22 odst.2).

Výše je stanovena měsíčně.

Doba poskytování:
Dávka se přiznává na období jednoho roku, a to na období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku jen po tuto kratší dobu.

Dávka se vyplácí měsíčně.
Prameny ke studiu:
- Zákon č. 117 /1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, § 20 - 22 a další ustanovení
- právní předpisy uvedené u přídavku na dítě

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

Peněžitá, nároková dávka státní sociální podpory, náležející v závislosti na výši příjmu rodiny a poskytovaná k hrazení nákladů na bydlení u rodin s nízkými příjmy.

Podmínky vzniku nároku:
Vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti) je v bytě hlášen k trvalému pobytu a rozhodný příjem rodiny je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Rovněž oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního předpisu

Při splňování podmínek nároku více osobami náleží příspěvek na bydlení jen jednou.

Výše dávky:
Rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem částky vypočtené tak, že se násobek částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny vydělí násobkem částky životního minima rodiny a koeficientem 1,60.

Nedosahuje-li rozhodný příjem rodiny částky životního minima rodiny, jako rozhodný příjem rodiny se při výpočtu výše dávky započítává částka odpovídající životnímu minimu rodiny.

Výše je stanovena měsíčně.

Doba poskytování:

Dávka se přiznává na období jednoho roku a to na období od 1.dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku jen po tuto kratší dobu.

Dávka se vyplácí měsíčně (zpětně).
Prameny ke studiu:
- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, § 24, 25 a další ustanovení
- Vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, v platném znění
- právní předpisy uvedené u přídavku na dítě

PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU od 1.7.2004 se ruší
Peněžitá, nároková dávka k hrazení nákladů nezaopatřeného dítěte při dojíždění do školy; v případě plnění povinné školní docházky se poskytuje bez závislosti na výši příjmů rodiny; v souvislosti se soustavnou přípravou na budoucí povolání studiem ne střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se poskytuje v závislosti na výši příjmu rodiny.

SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK

peněžitá, nároková dávka státní sociální podpory, náležející v závislosti na výši příjmu rodiny rodiči, pečujícím o nezaopatřené dítě.

Podmínky vzniku nároku:
Péče rodiče alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte které:
a) je v pěstounské péči
b) je v osobní péči poručníka
c) má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti, nebo na něj nemá nárok proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek
d) před rozhodnutím soudu jeho svěření do pěstounské péče je na základě rozhodnutí příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem
e) je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež

Rozhodný příjem rodiny v rozhodném období není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60

Výše dávky:
Rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem těchto částek v případě péče o více dětí (dále jen částka OPD) a částkou vypočtenou tím způsobem, že se násobek částky OPD a rozhodného příjmu rodiny vydělí násobkem částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Ve vymezených případech se při stanovení výše dávky používá koeficient zvyšující výši dávky.

Výše dávky:

V období po 31.12.1998 výši přídavku na dítě tvoří součin částky na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a koeficientu
a) 0,32, jde-li o zvýšenou výměru
b) 0,28, jde-li o základní výměru
c) 0,14, jde-li o sníženou výměru

Výše dávky je stanovena měsíčně.
Doba poskytování
Dávka se přiznává na dobu neurčitou.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, § 17 - 19 a další ustanovení
- Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb.
- Vyhláška č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví, které další studium, příp. výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění vyhlášky č. 171/1999 Sb.
- Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, v platném znění
- Nařízení vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima
- Zákon č. 145/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů

RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Peněžitá, nároková dávka, náležející bez závislosti na výši příjmu rodiny rodiči, osobně pečujícímu o dítě vymezeného věku.

Podmínky vzniku nároku:
Rodič osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě
a) do čtyř let věku, nebo
b) do sedmi let věku, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené
Dávka náleží pečujícímu rodiči i tehdy, jestliže:
a) dítě v kalendářním měsíci navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše 5 kalendářních dnů, přičemž do tohoto počtu dní se započítává každý den návštěvy takového zařízení, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy
b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízen nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně
c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje zařízení uvedené v písmenu a) v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně

Podmínky vzniku nároku:

d) dítě, jehož oba rodiče (nebo osamělý rodič) mají stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu v rozsahu 50 % a více, navštěvuje zařízení uvedené v pís. a) v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně.

Je-li rodič pobírající dávku nebo dítě, které zakládá nárok na dávku, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, dávka nenáleží od 4. kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

Výše dávky:
Tvoří ji součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na dávku nárok, a
koeficientu 1,10.
Od 1.10.2001 činí výše rodičovského příspěvku 2552 korun měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě (student) starší 15 let je to částka 2 695 korun.
Výše dávky je stanovena měsíčně.

Doba poskytování:
Rodičovský příspěvek náleží po dobu péče o dítě ve věku do čtyř (sedmi) let, při splňování stanovených podmínek.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, § 30 - 32 a další ustanovení
- právní předpisy uvedené u přídavku na dítě

Změna skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši:

Oprávněná osoba je povinna okresnímu úřadu hlásit veškeré změny ve skutečnostech majících vliv na nárok na dávky, jejich výši nebo výplatu a to písemně ve lhůtě 8 dnů. Ve stejné lhůtě je povinna vyhovět výzvě okresního úřadu a osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, Nesplnění ohlašovací povinnosti má za následek, že tato osoba je povinná vrátit částky vyplacené na dávkách, které ji nenáležely nebo náležely v jiné výši.

Dojde-li k jakékoliv změně v rozhodných skutečnostech, nárok se znovu posoudí a to ke dni, ke kterému ke změně došlo. Nejčastěji půjde o změnu okruhu společně posuzovaných osob, dovršení určitého věku, změna zdravotního stavu...

Zúčtování přeplatků:
Je zákonem zajištěná možnost přeplatek na dávce státní sociální podpory srazit z později přiznané dávky. Přitom nemusí jít o dávku stejného druhu.

Výplata dávek:
1. Opakující se dávky se vyplácí měsíčně pozadu a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci za který náležely
2. Jednorázové dávky se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci v němž byly přiznány
Zákon stanoví, že dosahuje-li dávka malé částky (do 100 Kč), vyplácí se za čtvrtletní období. Okresnímu úřadu se dává možnost sjednat období ještě delší. Prodloužené období nesmí přesáhnout jeden rok.

Organizace a řízení:

fyzické osoby je stanovena povinnost poskytovat okresnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodování, a to bezplatně s výjimkou údajů týkajících se zdravotního stavu. Ministerstvo práce a sociálních věcí vede pro účely kontroly potřebnou celostátní evidenci údajů a zjištěné nedostatky sděluje okresnímu úřadu.

Řízení o přiznání dávky se zahajuje vždy na žádost oprávněné osoby, Pokud však jde o změnu již přiznané dávky, může být řízení zahájeno také z podnětu okresního úřadu. Řízení se řídí správním řádem s výjimkou případů, kdy zákon stanoví od správního řádu odchylky. O odvolání proti rozhodnutí Úřadu SSP rozhoduje : Úřad práce – přezkoumává rozhodnutí KÚ, ÚMČ Praha – Magistrátu hl. m. Praha.
Rozhodnutí a oznámení:
Písemné rozhodnutí o dávkách se vydává jen když dávka není přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, bude odejmuta nebo jde o další v zákoně vyjmenované případy.

Nejedná-li se o uvedené případy, vydává se jen oznámení a rozhodnutí se vydává pouze tehdy, uplatní-li se proti tomuto postupu ve lhůtě 30 dnů náměty.

PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

Peněžitá nároková dávka státní sociální podpory, náležející nezaopatřenému dítěti v závislosti na příjmu rodiny.

Podmínky nároku:
V období po 31.12. 1995 je podmínkou nároku nezaopatřenost dítěte, a rozhodný příjem rodiny v rozhodném období:
a) není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10 (nárok ve zvýšené výměře)
b) je vyšší než podle písmene a), ale není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80 (nárok v základní výměře)
c) je vyšší než pro základní výměru podle písm. b), ale nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00 (nárok ve snížené výměře)

Oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby mají trvalý pobyt na území ČR, za který se pro tyto účely považuje též dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona. Podmínku trvalého pobytu na území ČR může v odůvodněných případech prominout Ministerstvo práce a sociálních věcí

O všech dávkách rozhodují okresní úřady.

O všech dávkách rozhodují okresní úřady. Příslušné jsou při tom podle místa kde je hlášena oprávněná osoba k trvalému pobytu. V okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město tuto činnost vykonávají magistráty těchto měst.
Odvolání. O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje krajský úřad.

Nárok na dávku - vzniká splněním všech zákonem stanovených podmínek a to dnem splnění časově poslední podmínky. Vzniká bez ohledu na to, zda oprávněný o dávku požádá či ne.

Nárok na výplatu dávky - vedle splnění podmínek pro vznik nároku na dávku je třeba podat žádost o přiznání dávky.

Nárok na dávku nebo její výplatu trvá vždy jen po dobu, po kterou jsou zákonem stanovené podmínky splněny.

Přestane-li oprávněný plnit podmínky nároku nebo výplaty dávky, nárok zaniká a dávka se přestává vyplácet

Nárok na dávku se nepromlčuje. Promlčují se ale nároky na jednotlivé splátky této dávky, není-li nárok na ně včas uplatněn tj. ve lhůtě 1 roku. U jednorázových dávek (příspěvek při převzetí dítěte, na zakoupení motorového vozidla, porodné, pohřebné) nárok zaniká pokud nebyl uplatněn do 1 roku ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na dávku.

Nárok zaniká též když je oprávněný déle než měsíc -

Nárok zaniká též když je oprávněný déle než měsíc ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Nevztahuje se to na nárok odsouzené ženy na rodičovský příspěvek po dobu po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla dítě u sebe a starala se o něj.

Při splnění podmínek nároku na dávky jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky po celý měsíc, Výjimkou je rodičovský příspěvek, který se poskytuje jen po tu část měsíce, po níž jsou splněny podmínky a to za každý kalendářní den ve výši 1/30 částky náležející za kalendářní měsíc.

V situacích, kdy oprávněná osoba splňuje po část měsíce nárok na dávku v nižší výměře a po část měsíce ve vyšší výměře, náleží za tento měsíc částka ve vyšší výměře.
Některé podmínky nároku na výplatu dávky
1. Podání písemné žádosti příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném ministerstvem práce a sociálních věcí
2. Žádost musí obsahovat souhlas oprávněné osoby (a všech společně s ní posuzovaných osob) s poskytnutím jejich osobních údajů rozhodných pro nárok na dávku státními orgány, právnickými i fyzickými osobami okresnímu úřadu, který o dávce rozhoduje .
3. Žádost musí obsahovat určení, jakým způsobem má být dávka vyplacena.

Druhy dávek státní sociální podpory:

B. Dávky poskytované nezávisle na výši příjmu
1. rodičovský příspěvek
2. zaopatřovací příspěvek
3. dávky pěstounské péče
4. porodné
5. pohřebné
OPRÁVNĚNÉ OSOBY:
- přídavek na dítě - nezaopatřené dítě
- soc. příplatek - osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě /s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření v zařízení pro péči o děti a mládež/
- příspěvek na bydlení - vlastník nebo nájemce bytu /obytné místnosti/, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu
- rodičovský příspěvek - rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 4 let věku nebi do 7 let, je-li to dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené
- zaopatřovací příspěvek - nezaopatřené dítě vojáka, manželka vojáka pečující o dítě do 4 let, případně do 7 let (dítě zdrav. postižené), nebo manželka vojáka, která je invalidní nebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; také osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, pokud voják pro výkon uvedené služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost

- dávky pěstounské péče :

a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte - nezaopatřené nezletilé dítě, svěřené do pěstounské péče, zletilé nezaopatřené dítě pokud nadále trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby se svým bývalým pěstounem
b) odměny pěstouna - pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče a to až do zletilosti dítěte a potom po dobu, po kterou má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte
c) příspěvek při převzetí dítěte - pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče
d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla - pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně 4 děti a zakoupil osobní motorové vozidlo (nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu vozu) a nepoužívá ho pro výdělečnou činnost
- porodné - žena, která porodila dítě, nebo otec dítěte pokud žena, která porodila dítě, zemřela a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě; pokud bylo dítě do 1 roku věku svěřeno osobě do péče nahrazující péči rodičů, náleží porodné i této osobě
- pohřebné - osoba, která vypravila pohřeb

Základní podmínkou vzniku na dávku státní sociální podpory je trvalý pobyt na území ČR. Podmínka musí být splněna u osoby oprávněné i u osob společně s ní posuzovaných. Podmínkou nároku není státní občanství ČR!

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

Od zdaňovacího období roku 2000 je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, osvobozen od daně z příjmů a zaměstnanec odvádí daň z příjmů jen z té částky, která přesahuje uvedený limit.
Od zdaňovacího období roku 2000 platí dále úprava týkající se nezdanitelné části základu daně u poplatníka daně z příjmů. Podle zákona o daních z příjmů lze od základu daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění. Částka, kterou lze takto odečíst se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění penzijním poplatníkem ve zdaňovacím období sníženém o částku o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období činí 12 000 Kč. Daňová úleva se týká všech poplatníků této daně.
Rovněž od zdaňovacího období roku 2000 platí daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří platí penzijnímu fondu příspěvky na penzijní připojištění za své zaměstnance.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
- Zákon č. 170/1999 Sb., novelizace zákona o penzijním připojištění

KONTROLNÍ OTÁZKY

1. Co je to penzijní připojištění a jaký je jeho účel?
2. Co je charakteristické pro penzijní připojištění?
3. Kdo může být účastníkem penzijního připojištění?
4. Co je to ‘stará’ a ‘nová’ smlouva o penzijním připojištění?
5. Jaké jsou druhy dávek penzijního připojištění?
6. Jaké jsou druhy příspěvků na penzijní připojištění?
7. V čem spočívá daňové zvýhodnění penzijního připojištění?

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA
Upravuje ji zákon č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře
Orgány státní sociální podpory:
1. Úřady SSP: - Úřady práce,
- v Praze ÚMČ určené statusem hl. m. Prahy
2. Krajské úřady
3. Magistrát hl. m. Prahy
4. MPSV
Druhy dávek státní sociální podpory:
A. Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu:
1. přídavek na dítě
2. sociální příplatek
3. příspěvek na bydlení
4. příspěvek na dopravu - od 1.7.2004 se ruší

NÁROKY ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ:

Podmínkou nároku na invalidní penzi je přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Doba placení příspěvků - u starých smluv pojištěná doba nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, u nových smluv - pojištěná doba musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit.
Podmínkou nároku na výsluhovou penzi je placení příspěvků účastníkem nejméně po dobu 180 kalendářních měsíců. Přesný počet těchto měsíců stanoví penzijní plán.

Podmínkou nároku na pozůstalostní penzi je úmrtí účastníka, určení osob majících nárok na tuto penzi ve smlouvě o penzijním připojištění a splnění dalších podmínek stanovených penzijním plánem.

Výše penze se stanoví v penzijním plánu podle pojistně-matematických metod s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu. Konkrétně platí, že výše penze závisí na celkové částce vedené na účtu každého účastníka penzijního připojištění. Tato částka se skládá z příspěvků zaplacených účastníkem, ze státního příspěvku a z podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu. Konkrétní způsob výpočtu penze stanoví penzijní plán.

Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze.

NÁROKY ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ:

Odbytné náleží účastníku penzijního připojištění, který zaplatil příspěvky na penzijní připojištění alespoň na 12 kalendářních měsíců, případně na kratší dobu stanovenou penzijním plánem a jehož penzijní připojištění zaniklo, nebo fyzické osobě určené účastníkem ve smlouvě, pokud účastník zemřel. U nových smluv platí ještě další podmínka, a to trvání penzijního připojištění alespoň po dobu 12 kalendářních měsíců. Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků.

PŘÍSPĚVKY NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ
Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a platí se do konce tohoto měsíce nebo na delší obdoby dopředu. Výše příspěvku nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek. Maximální částka příspěvku není stanovena. Účastník má nárok změnit výši svého příspěvku. Zákon připouští, aby za účastníka platil celý příspěvek nebo jeho část někdo jiný.
Penzijnímu fondu poskytuje Ministerstvo financí ze státního rozpočtu ve prospěch účastníků penzijního připojištění státní příspěvky. Výše státního příspěvku je odstupňována podle výše příspěvku účastníka. Výše státního příspěvku závisí dále na tom, zda se jedná o nové nebo staré smlouvy.

ÚČAST NA PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ

Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí.

STARÉ A NOVÉ SMLOUVY O PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ
Vzhledem k tomu, že penzijní připojištění je založeno na smluvním základě a smlouvy o penzijním připojištění byly uzavírány za určitého právního vztahu, stanovil zákon č. 170/1999 Sb., že změny vyplývající z této novely se vztahují pouze na smlouvy o penzijním připojištění uzavřené po schválení změn penzijního plánu Ministerstvem financí. Účastník penzijního připojištění a penzijní fond se však mohou dohodnout na změně smlouvy o penzijním připojištění tak, aby smlouva odpovídala nové (delší) potřebné době placení příspěvků a věku 60 let stanoveného pro vznik nároku na starobní penzi nebo podmínky přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, případně dalším změnám obsaženým v novele. Smlouvy o penzijním připojištění se rozdělují na „staré“, které odpovídají právní úpravě platné před účinností zákona č. 170/1999 Sb. a na „nové“, které byly sjednány již za účinností zákona č. 170/1999 Sb. po schválení změn penzijního plánu nebo které byly sice sjednány se změnou penzijního plánu, ale po změně tohoto plánu byly tyto dřívější (staré) smlouvy změněny tak, že odpovídají změnám vyplývajících ze zákona č. 170/1999 Sb.. Podle toho, zda se jedná o novou nebo starou smlouvu, jsou pak upraveny nároky účastníků penzijního připojištění. Penzijní plány musí být změnám vyplývajícím ze zákona č. 170/1999 Sb. přizpůsobeny do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; pro staré smlouvy však platí původní penzijní plán (pokud nedojde ke změně smlouvy).

NÁROKY ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ:

Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky:
1. penze:
- u nových smluv = doživotní pravidelná výplata peněžní částky
- u starých smluv = pravidelná výplata peněžní částky po stanovenou dobu
2. jednorázové vyrovnání
3. odbytné

Z penzijního připojištění lze poskytovat penze starobní, invalidní, výsluhové a pozůstalostní. Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku na starobní penzi a na jednorázové vyrovnání. Stanovení nároků na ostatní druhy dávek záleží na penzijním fondu.

Základní podmínkou nároku na starobní penzi je u nových smluv buď přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění nebo dosažení věku stanoveného penzijním plánem, který nemůže být nižší než 60 let; podmínkou nároku u starých smluv je dosažení věku nejméně 50 let (konkrétní věk stanoví penzijní plán). Pokud penzijní plán stanoví u starých smluv jako podmínku nároku určitou dobu placení příspěvků, nesmí být tato doba delší než 60 kalendářních měsíců. U nových smluv je podmínkou nároku určitá doba placení příspěvků na penzijní připojištění (tzv. pojištěná doba), která činí nejméně 60 kalendářních měsíců a tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců .

ÚČAST NA PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ

Účastníkem penzijního připojištění se může stát každá fyzická osoba, která je starší 18 let a má trvalý pobyt na území ČR. Může se jím stát i poživatel důchodu z důchodového pojištění.

Penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy o penzijním připojištění, kterou uzavře osoba, která splňuje podmínky být účastníkem penzijního připojištění, s penzijním fondem, a to dnem, který je uveden ve smlouvě. Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět, a to i bez udání důvodu. Penzijní plán přitom může stanovit pro účastníka výpovědní dobu, která však nesmí být delší než 2 kalendářní měsíce a která počíná běžet 1. dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi.

Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět pouze tomu účastníkovi, který ještě nesplnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvků po dobu stanovenou penzijním plánem a pouze z důvodů, které stanoví zákon o penzijním připojištění.
Penzijní připojištění zaniká také dohodou - dnem, na kterém se účastník a penzijní fond dohodli, zaniká dohodou. Dohoda musí být písemná. Penzijní připojištění zaniká také ukončením výplaty poslední penze nebo výplatou jednorázového vyrovnání místo poslední penze, tj. splněním účelu, pro který bylo penzijní pojištění uzavřeno. Penzijní připojištění účastníka zaniká také dnem od jeho úmrtí. Pozůstalí po účastníku se však nestávají účastníky penzijního připojištění, a to ani v případě, že jim náleží pozůstalostní penze.

Charakteristika penzijního připojištění:

Základním principem penzijního připojištění je dobrovolnost, protože penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy uzavřené mezi účastníkem a penzijním fondem. U penzijního připojištění je také významná úloha státu. Projevuje se jednak v poskytování státních příspěvků ve prospěch účastníků penzijního připojištění, jednak v dozoru státních institucí nad činností penzijních fondů. Dalším významným principem je vymezení pevných pravidel pro činnost penzijních fondů. Jedná se zejména o vymezení okruhu dávek penzijního připojištění a stanovení základních podmínek nároků na ně přímo v zákoně o penzijním připojištění a dále o přesná pravidla pro investování prostředků penzijního připojištění a pro hospodaření penzijních fondů. Penzijní fondy jsou povinny použít převážnou část zisku ze své činnosti ve prospěch účastníků penzijního připojištění.

Ve vývoji penzijního připojištění můžeme rozlišovat 2 etapy. První etapa je vymezena obdobím od zavedení penzijního připojištění v roce 1994 do změn provedených penzijním připojištěním v roce 1999 zákonem č. 170/1999 Sb. Tato novela zákona o penzijním připojištění vnesla do penzijního připojištění kvalitativně nové prvky a zahájila tak novou etapu penzijního připojištění. Změny provedené tímto zákonem se týkají především úpravy postavení a investiční činnosti penzijních fondů, zvýšení pravomocí orgánů státního dozoru, podmínek pro nárok na dávky penzijního připojištění, zvýšení státního příspěvku a daňového zvýhodnění penzijního připojištění.

KONTROLNÍ OTÁZKY

1. Jaké druhy důchodů se poskytují z důchodového pojištění?
2. Jaké jsou základní principy úpravy důchodového pojištění?
3. Jaký je obecný princip výpočtu výše důchodu?
4. Jaké jsou druhy starobních důchodů?
5. Jaký je rozdíl mezi plným a částečným invalidním důchodem?
6. Jaké jsou druhy pozůstalostních důchodů a jaké jsou podmínky jejich poskytování?
7. Co je to zvýšení důchodu pro bezmocnost?
8. Jak se řeší souběh nároků na starobní důchody?
9. Jak se řeší souběh nároků na starobní důchod a plný invalidní nebo částečný invalidní důchod?
10. Jak se řeší nárok na starobní důchod a vdovský nebo vdovecký důchod?
11. Jaká jsou kritéria pro zvyšování důchodu?
12. Co je to předstihové řízení?
13. Jak probíhá řízení o přiznání důchodu?
14. Jaké jsou opravné prostředky proti rozhodnutí o důchodu?

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Důchodové pojištění představuje základní a všeobecný systém, který je povinný. Na důchodové pojištění navazuje penzijní připojištění, které představuje doplňkový systém, který je dobrovolný.

Charakteristika penzijního připojištění:
Účelem penzijního připojištění je zabezpečit občanům další zdroj příjmů, který bude doplňovat důchody z důchodového pojištění a významně přispívat k udržení životní úrovně.

V ČR je doplňkový důchodový systém upraven od roku 1994 specifickou formou jako penzijní připojištění se státním příspěvkem. Podle zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením se penzijním připojištěním se státním příspěvkem rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a od státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění mohou provádět pouze zvláštní instituce, tj. penzijní fondy. Penzijní fondy jsou akciovými společnostmi, které ke svému vzniku potřebují povolení Ministerstva financí. Pro provádění penzijního připojištění má zásadní význam penzijní plán, který musí mít každý penzijní fond. Jeho povinné náležitosti stanoví zákon o penzijním připojištění, je schvalován Ministerstvem financí a je také součástí každé smlouvy o penzijním připojištění. Jsou v něm upraveny zejména jednotlivé dávky penzijního připojištění, výše příspěvků účastníků, zásady podle kterých se účastníci penzijního připojištění podílejí na výnosech hospodaření fondu a další podstatné otázky.

ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODU

Pravidla pro zvyšování důchodů:
Aby se hodnota přiznaných důchodů vlivem růstu cen nezvyšovala a aby nebyl přílišný rozdíl mezi vývojem mezd a důchodů, které se z mezd odvozují, jsou v ZDP stanovena pravidla pro zvyšování důchodů.
- Podle § 67 ZDP vláda zvýší nařízením vyplácené důchody, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5%. Zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně 70% nárůstu indexu spotřebitelských cen.
- Vedle tohoto kritéria upravuje ZDP ještě zvýšení důchodů v závislosti na růstu reálné mzdy, avšak toto zvýšení musí být provedeno až každým druhým rokem. Stanoví se tak, aby toto zvýšení u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy za ty kalendářní roky předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody zvyšují podle růstu reálných mezd, ke kterým od tohoto posledního zvýšení nebylo přihlédnuto.

Všechny vyplácené důchody se zvyšují bez žádosti, tj. automaticky, důchodci obdrží od plátce svého důchodu písemné oznámení o zvýšení důchodů.

ŽÁDOST O DŮCHOD A PŘIZNÁNÍ DŮCHODU

Všechny důchody se přiznávají na základě žádostí pojištěnců. Pro sepisování žádosti o důchod platí stanovená pravidla.

Předstihové řízení
Je to první fáze řízení o přiznání důchodu, která probíhá již v období před vznikem nároku na starobní důchod. Je to fáze přípravná, jejíž účelem je podat pojištěnci informaci o skutečnostech, které má Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci. Zaměstnavatel je povinen pro své zaměstnance požádat na předepsaném tiskopisu ČSSZ o výpis dob pojištění, které má ve své evidenci. Žádost je zaměstnavatel povinen odeslat nejdříve 2 roky a nejpozději 1 rok před rokem, v němž pojištěnec dosáhne důchodového věku. Není rozhodné, kdy občan hodlá o přiznání starobního důchodu požádat. ČSSZ zasílá výpis přímo občanovi (nikoliv zaměstnavateli), a to do 3 měsíců po obdržení žádosti. Pokud občan není v uvedeném období zaměstnán nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, může se obrátit na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení, aby žádost o výpis podala.

Ve výpisu dob pojištění z evidence ČSSZ je uveden přehled dob pojištění, které má tento orgán ve své evidenci, a přehled neprokázané doby, tj. doby, kterou ČSSZ nemá ve své evidenci.

Na základě výpisu by si měl občan zajistit doklady o době, která není uvedená ve výpisu v přehledu dob pojištění, aby tyto doklady mohl přiložit k žádosti o důchod. Při podání žádosti občan rovněž předkládá výpis dob pojištění, který mu ČSSZ zaslala.

PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O DŮCHOD

Řízení o přiznání důchodu se zahajuje na základě písemné žádosti. Žádost sepisuje zaměstnavatel nebo Okresní správa sociálního zabezpečení s občany na předepsaných tiskopisech. K žádosti občan přikládá potřebné doklady. Jde jednak o doklady prokazující dobu pojištění, která není v evidenci ČSSZ, jednak doklady prokazující další rozhodné skutečnosti.

Žádost by měla být podána asi 3 měsíce přede dnem, od něhož občan požádá o přiznání důchodu. Občan však může podat žádost i v kratší době nebo i zpětně.

ROZHODNUTÍ O DŮCHODU
Rozhodnutí o důchodu se vydává vždy písemně. V rozhodnutí se uvádí, od kterého dne byl důchod přiznán a v jaké výši a dále jsou v rozhodnutí uvedeny skutečnosti, které byly vzaty v úvahu při výpočtu důchodu. Součástí rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění, kde je uveden přehled jednotlivých dob pojištění, vyměřovací základ v jednotlivých kalendářních letech, počet vyloučených dob a koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu; dále je zde uveden součet dob pojištění a postup při stanovení výpočtového základu. Z osobního listu důchodového pojištění se občan může přesvědčit, zda byly při výpočtu jeho důchodu vzaty do úvahy všechny údaje a zda je výpočet správný.

Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených důchodů; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení důchodu.

OPRAVNÝ PROSTŘEDEK PROTI ROZHODNUTÍ O DŮCHODU

Proti rozhodnutí ČSSZ lze podat opravný prostředek, a to do 30-ti dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí. Opravný prostředek se podává u krajského soudu (Městského soudu v Praze), v jehož obvodu má občan bydliště, nebo u ČSSZ.

Proti rozhodnutí krajského soudu (Městského soudu v Praze) lze podat odvolání, o němž rozhoduje vrchní soud; odvolání může podat občan i ČSSZ. Odvolání se podává ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí krajského soudu (Městského soudu v Praze). Proti rozhodnutí vrchního soudu se již nelze odvolat. Podání opravného prostředku je osvobozeno od soudních poplatků.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění
- Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění
- Vyhl. č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, v platném znění

Doba poskytování:

Náleží po dobu trvání podmínek. Sirotčí důchod se zvyšuje pro bezmocnost
nejdříve od 7. roku věku dítěte

Promlčení, zánik nároku:
Nárok na zvýšení důchodu pro bezmocnost nezaniká uplynutím času, nárok na
jeho výplatu zaniká uplynutím tří let ode dne, za který náleží.
Nárok zaniká, zanikne-li nárok na důchod.

Místo uplatnění nároku, plátce dávky, orgán rozhodující ve sporu o dávku –
platí obdobně totéž, co je uvedeno u tzv. obecného důchodu.

Prameny ke studiu:
- § 70 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení ve znění zákona č. 160/1995 Sb., a zákona č. 133/1997 Sb.
- Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, v platném znění
- Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění
- Zákon č. 463/1992 Sb., o životním minimu, v platném znění
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- Nařízení vlády č. 42/1998, kterým se zvyšují částky životního minima

SOUBĚH NÁROKŮ NA DŮCHODY

Podle ZDP je možné, aby v některých případech občan pobíral současné více důchodů, a naopak v jiných případech se současné pobírání některých druhů důchodů vylučuje. Při současném splnění podmínek nároků na výplatu více důchodů se hovoří o tzv. souběhu nároků na důchody. Postup při tomto souběhu závisí na tom, o jaké důchody se jedná.

SOUBĚH NÁROKŮ NA STAROBNÍ DŮCHODY
(obecní starobní důchod, předčasný starobní důchod prvního typu a předčasný starobní důchod druhého typu)
V případě, že jsou současně splněny podmínky nároku na výplatu těchto starobních důchodů, vyplácí se jen 1 důchod, a to vyšší. Dnem úpravy výplat starobních důchodů pro souběh zaniká nárok na starobní důchod, který se nevyplácí.

V praxi mohou přicházet do úvahy tyto situace souběhu:
- občan, kterému byl přiznán předčasný starobní důchod prvního typu, požádal o přiznání obecného starobního důchodu
- občan, kterému byl přiznán předčasný starobní důchod prvního typu, požádá před dosažením důchodového věku o přiznání předčasného starobního důchodu druhého typu

SOUBĚH NÁROKŮ NA STAROBNÍ DŮCHOD A PLNÝ INVALIDNÍ NEBO ČÁSTEČNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD

- Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu (obecného nebo předčasného) a plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen 1 důchod, a to vyšší.
- Pokud by byly současně splněny podmínky nároku na tyto důchody ve stejné výši, vyplácí se ten důchod, který si občan zvolí. Dnem úpravy výplat těchto důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí. Občan může mít tedy nárok na výplatu jen 1 přímého důchodu
SOUBĚH NÁROKŮ NA STAROBNÍ DŮCHOD A VDOVSKÝ NEBO VDOVECKÝ DŮCHOD
- Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z druhého důchodu se vyplácí polovina procentní výměry
- Je-li výše důchodu stejná, krátí se tímto způsobem vdovský nebo vdovecký důchod
Výše úhrnu důchodů při souběhu není nijak omezená, tj. není stanovena žádná hranice pro úhrn důchodů

Podmínky vzniku nároku:

- nezaopatřenost dítěte
- úmrtí rodiče, osvojitele, nebo osoby, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ní bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou ze závažných důvodů nemohli zajistit jeho rodiče;
- zemřelí byli poživateli starobního důchodu, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu, nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky na starobní důchod, nebo zemře-li následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání);
- za podmínek výše uvedených má dítě nárok na sirotčí důchod po každé ze zemřelých osob;
- nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi

Výše dávky:
Sirotčí důchod je tvořen základní výměrou v pevné částce (1310 Kč od 1.7.1998) a procentní výměrou ve výši 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.

Doba poskytování:

Sirotčí důchod náleží po dobu nezaopatřenosti dítěte.
Oboustranně osiřelému dítěti, které má nárok na dva sirotčí důchody, se poskytuje vyšší důchod v plné výši a nižší ve výši procentní výměry.
Promlčení, zánik nároku:
Nárok na sirotčí důchod nezaniká uplynutím času, nárok na jeho výplatu zaniká
uplynutím tří let ode dne, za který náleží.
Sirotčí důchod zaniká osvojením. Jestliže oboustranně osiřelé dítě osvojí jen
jedna osoba, osvojením zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po
osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na
sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni
zrušení osvojení.
Místo uplatnění nároku, plátce dávky, orgán rozhodující ve sporu o dávku –
platí obdobně totéž, co je uvedeno u tzv. obecného starobního důchodu.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, § 52, 53 a další ustanovení
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- právní předpisy uvedené u tzv. obecného starobního důchodu

ZVÝŠENÍ DŮCHODU PRO BEZMOCNOST

Peněžitá, nároková dávka důchodového zabezpečení, poskytovaná poživateli
důchodu z důchodového pojištění, u něhož z důvodu bezmocnosti existuje
potřeba ošetřování a obsluhy jinou osobou.

Podmínky vzniku nároku:
Trvalá bezmocnost příslušného stupně, posuzovaná podle předpisů o
důchodovém pojištění.

Výše dávky:
Podle stupně bezmocnosti se důchod zvyšuje při:
a) částečné bezmocnosti o 20 % částky životního minima k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb pro osobu, která není nezaopatřeným dítětem (částka ŽM),
b) převážné bezmocnosti o 40 % částky ŽM
c) úplné bezmocnosti o 75 % částky ŽM
Změní-li se výše částky ŽM, náleží již přiznané zvýšení důchodu pro bezmocnost
v nové výši od nejbližší splátky splatné po dni zvýšení ŽM.

Podmínky nároku:

- úmrtí manžela, který byl poživatelem starobního důchodu, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu, nebo manžela, který splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo který zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání);
- nárok na vdovský důchod trvá podobu jednoho roku od smrti manžela;
- po uplynutí této doby nárok na vdovský důchod trvá, jestliže vdova:
a) pečuje o nezaopatřené dítě
b) pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné
c) pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,
d) je plně invalidní, nebo
e) dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší
- Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z uvedených podmínek do 5 roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

Nárok na vdovský důchod dále zaniká:

1. uzavřením nového manželství; při zániku nároku z tohoto důvodu náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku nároku na vdovský důchod;
2. dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu
3. Stejné podmínky platí pro vznik, zánik nebo opětovný vznik nároku na vdovecký důchod, s tím, že věková podmínka činí u vdovce 58 let.

Výše dávky:
Vdovský (vdovecký) důchod je tvořen základní výměrou v pevné částce (1310 od 1.7.1998) a procentní výměrou ve výší 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo na starobní důchod.

Doba poskytování:
Vdovský (vdovecký) důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela (manželky), poté při splňování některé z podmínek vzniku nároku po uplynutí doby jednoho roku.

Promlčení, zánik nároku

Nárok na vdovský (vdovecký) důchod nezaniká uplynutím času; nárok na jeho výplatu zaniká uplynutím tří let ode dne, za který náleží. K zániku nároku, příp. ke změně výše může dojít za podmínek stanovených pro souběh nároků na důchody a jejich výplatu. Místo uplatnění nároku, plátce dávky, orgán rozhodující ve sporu o dávku - platí obdobně totéž, co je uvedeno u tzv. obecného starobního důchodu.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, § 49 - 51 a další ustanovení
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- právní předpisy uvedené u tzv. obecného starobního důchodu
SIROTČÍ DŮCHOD
Peněžitá, nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná při úmrtí rodiče, osvojitele nebo v určitých případech také osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů.

Podmínky vzniku nároku:

Zjišťuje se z období před vznikem částečné invalidity; u pojištěnce staršího 28 let z posledních 10 let před vznikem nároku částečné invalidity. Do potřebné doby pojištění se zahrnují i náhradní doby pojištění. Za tuto dobu se považuje i doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky. Podmínka získání potřebné doby pojištění se považuje za splněnou i tehdy, byla-li získána v kterémkoliv období 10 let dokončeném po vzniku částečné invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let se v takovém případě vyžadují aspoň 2 roky pojištění).
Podmínka se považuje za splněnou, pokud bezprostředně před vznikem částečné invalidity byl pobírán plný invalidní důchod přiznaný za podmínek uvedených u plného invalidního důchodu.
Pokud částečná invalidita vznikla následkem pracovního úrazu, nebo nemoci z povolání, potřebná doba pojištění se nevyžaduje.


Výše dávky:
Částečný invalidní důchod je tvořen základní výměrou v pevné částce (1310 od 1.7.1998) a procentní výměrou stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu, podle doby pojištění získané ke dni vzniku částečné invalidity a doby dopočtené do dosažení důchodového věku; dopočtená doba se hodnotí stejným způsobem jako u plného invalidního důchodu.
Výše procentní výměry činí: 0,75 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění, včetně dopočtené doby, nejméně 385 Kč měsíčně
Výše částečného invalidního důchodu může být krácena pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti.

Doba poskytování:

Částečný invalidní důchod se poskytuje po dobu trvání částeční invalidity, s případnými důsledky, dojde-li k souběhu nároků na důchody nebo jejich výplatu, nebo při souběhu s příjmy z výdělečné činnosti.
Jestliže průměrný měsíční příjem (PMP) z výdělečné činnosti poživatele částečného invalidního důchodu za předchozí kalendářní rok
a) a) nepřesahuje 66 % srovnatelného vyměřovacího základu (SVZ), důchod se vyplácí v plné výši (SVZ = osobní vyměřovací základ x přisluž. koeficient)
b) je vyšší než 66 % ale nepřesahuje 80 % SVZ, důchod se vyplácí v poloviční výši (obou jeho částí)
c) přesahuje 80 % SVZ, důchod se nevyplácí

Výplata důchodu náleží v plné výši, jestliže úhrnný příjem z výdělečné činnosti za předchozí kalendářní rok nepřesahuje 12-ti násobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu.
Je-li poživatel částečného invalidního důchodu výdělečně činný v cizině, po dobu této činnosti se mu důchod nevyplácí.
Splňování podmínky nároku na výplatu částečného invalidního důchodu při souběhu s příjmem z výdělečné činnosti se nevztahuje na poživatele tohoto důchodu, který:
1. dosáhl věku 65 let (příjem jen z výdělečné činnosti na území ČR)
2. je částečně invalidní pro značně ztížené životní podmínky

Promlčení, zánik nároku:

Nárok na částečný invalidní důchod nezaniká uplynutím času; nárok na jeho výplatu zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který náleží. K zániku nároku, příp. ke změně výše může dojít za podmínek stanovených pro souběh nároků na důchody a jejich výplatu.
Místo uplatnění nároku, plátce dávky, orgán rozhodující ve sporu o dávku - platí obdobně totéž, co je uvedeno u tzv. obecného starobního důchodu.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, § 43 - 48 a další ustanovení
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- právní předpisy uvedené u tzv. obecného starobního důchodu



VDOVSKÝ A VDOVECKÝ DŮCHOD
Peněžitá, nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná při úmrtí manžela (manželky).

Doba poskytování:

Promlčení, zánik nároku, místo uplatnění nároku, plátce dávky, orgán rozhodující ve sporu o dávku - platí obdobně totéž, co je uvedeno u tzv. obecného starobního důchodu.
Prameny ke studiu:
- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, § 38 - 42a další ustanovení
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- právní předpisy uvedené u tzv. obecného starobního důchodu

PLNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD V MIMOŘÁDNÝCH PŘÍPADECH
Podmínky nároku:
Na důchod má právo osoba, která
- dosáhla věku aspoň 18 let
- má trvalý pobyt na území ČR
- je plně invalidní
Další podmínkou pak je, že plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a osoba nebyla účastna důchodového pojištění po potřebnou dobu

Výše:

Základní výměra činí 1310 Kč (od 1.7.1998).
Procentní výměra v tomto případě činí 45 % výpočtového základu, Výpočtový základ se pro tyto účely stanoví z osobního vyměřovacího základu, za který se považuje všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobený stanoveným přepočítacím koeficientem .

Prameny ke studiu:
- viz právní předpisy u plného invalidního důchodu


ČÁSTEČNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD
Peněžitá nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu naplňujícím kritéria částečné invalidity.

Podmínky vzniku nároku:
- Částečná invalidita pojištěnce, tj. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu:
a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, nebo
b) má značně ztížené obecné životní podmínky
- Potřebná doba pojištění, která podle věku pojištěnce činí dobu uvedenou u plného invalidního důchodu.

Prameny ke studiu:

- viz právní předpisy uvedené u tzv. obecného starobního důchodu

NOVÉ:
Od 1.1.2004 se upouští od sledování příjmů pracujících důchodců. Ale podmínkou výdělečné činnosti je od 1.1.2004 sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou – nepřesahující 1 rok. Prac. právní vztahy lze opakovaně navazovat.



PLNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD
peněžitá, nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu naplňujícím kritéria plné invalidity.

Podmínky vzniku nároku:
- Plná invalidita pojištěnce, tj. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo
b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek

- Potřebná doba pojištění:

- ve věku do 20 let - méně než 1 rok
- od 20 do 22 let - 1 rok pojištění
- od 22 do 24 let - 2 roky pojištění
- od 24 do 26 let - 3 roky pojištění
- od 26 do 28 let - 4 roky pojištění
- nad 28 let - 5 roků pojištění

Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity; u pojištěnce staršího 28 let z posledních 10 let před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou i tehdy, byla-li získána v kterémkoliv období 10 let dokončeném po vzniku plné invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let se v takovém případě vyžadují aspoň 2 roky pojištění). Za tuto dobu se považuje i doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky
Pokud vznikla plná invalidita následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, tak se podmínka potřebné doby pojištění nevyžaduje.

Výše dávky:

Plný invalidní důchod je tvořen základní výměrou v pevné částce (1310 od 1.7.1998) a procentní výměrou stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu, podle doby pojištění získané ke dni vzniku plné invalidity a do doby dopočtené do dosažení důchodového věku. Při stanovení dopočtené doby jde u ženy vždy o dopočet do důchodového věku bezdětné ženy, bez ohledu na počet vychovaných dětí. Dopočet se neprovádí v případě plné invalidity vzniklé následkem úmyslného poškození zdraví nebo úmyslného trestného činu pojištěnce.
Výše procentní výměry činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění, včetně dopočtené doby, nejméně 770 Kč měsíčně. Jestliže pojištěnci ke dni vzniku nároku na plný invalidní důchod trval nárok na částečný invalidní důchod, činí výše procentní výměry plného invalidního důchodu nejméně částku, kterou činila procentní výměra dosavadního částečného invalidního důchodu.

Doba poskytování:
Poskytuje se po dobu trvání plné invalidity, s případnými důsledky, dojde-li k souběhu nároků na důchody nebo jejich výplatu
Na výplatu plného invalidního důchodu nemá vliv případný příjem z výdělečné činnosti konané na území ČR.
Je-li poživatel plného invalidního důchodu výdělečně činný v cizině, po dobu této výdělečné činnosti se mu důchod nevyplácí.

Podmínky vzniku nároku :

- nejméně 25 let důchodového pojištění, ke dni, od něhož má být předčasný starobní důchod přiznán, je pojištěnec poživatelem částečného invalidního důchodu nebo se mu částečný invalidní důchod nevyplácí pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti a k tomuto dni chybí do dosažení důchodového věku nejvýše 2 roky, anebo
- nejméně 25 let důchodového pojištění, nepřetržité pobírání plného invalidního důchodu po dobu aspoň 5 let, nárok na plný invalidní důchod pobíraný po tuto dobu zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu chybí do dosažení důchodového věku nejvýše 5 let.
Výše dávky:
Viz stanovení výše tzv. obecního starobního důchodu při dosažení důchodového věku. Výše procentní výměry se snižuje o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne jeho přiznání do dne dosažení důchodového věku. Po dosažení důchodového věku lze požádat o přiznání tzv. obecného starobního důchodu, jehož výše se stanoví bez snížení procentní výměry.

Do dosažení důchodového věku nesmí vykonávat výdělečnou činnost

Doba poskytování:

Není omezena, výplata však nenáleží v době do dosažení důchodového věku, vykonává-li poživatel tohoto důchodu výdělečnou činnost nebo je mu poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

Promlčení, zánik nároku, místo uplatnění, plátce dávky, orgán rozhodující ve sporu o dávku - platí obdobně totéž, co je uvedeno u tzv. obecného starobního důchodu.

Prameny ke studiu:
- viz právní předpisy uvedené u tzv. obecného starobního důchodu

B. 2. PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHOD DRUHÉHO TYPU
v ostatních případech (subjektivní podmínka) § 31
Peněžitá nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná po získání potřebné doby důchodového pojištění, kdy do dosažení důchodového věku pro vznik nároku na tzv. obecný starobní důchod chybí nejvýše zákonem vymezená doba; splnění jiných podmínek se nevyžaduje.

Podmínky vzniku nároku:

- nejméně 25 let důchodového pojištění
- do dosažení důchodového věku chybí nejvýše 3 roky
Tento typ předčasného důchodu lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o jeho přiznání (ne zpětně).

Do dosažení důchodového věku nesmí vykonávat výdělečnou činnost



Výše dávky:
Viz stanovení výše tzv. obecného starobního důchodu při dosažení důchodového věku.
Výše procentní sazby se snižuje o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne jeho přiznání, do dne dosažení důchodového věku; výše procentní výměry však nesmí být nižší, než 770 Kč.

Snížení procentní výměry je trvalé, přiznání tohoto typu předčasného starobního důchodu vylučuje nárok na jiný typ starobního důchodu.

Doba poskytování, promlčení, zánik nároku, místo uplatnění nároku, plátce dávky, orgán rozhodující ve sporu o dávku - platí obdobně totéž, co je uvedeno u tzv. obecného starobního důchodu.

Věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod (důchodový věk):

d) u pojištěnců, kteří splňují podmínky odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo i. (II.) kategorii funkcí podle předpisů platných před 1.1.1996, jsou v období do 31.12.2018 jako důchodový věk zachovány snížené věkové hranice pro nárok na starobní důchod stanovené podle těchto předpisů;
e) u pojištěnců, kteří splňují podmínky stanovené nařízením vlády č. 557/1990 sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, je v období do 31.12.2000 jako důchodový věk zachována snížená věková hranice podle tohoto předpisu (50 let) a stejně i těm, kteří dosáhli věku 50 let do 31.12.2005 a splňují ostatní podmínky stanovené v uvedeném předpisu;
f) u pojištěnců, kteří podle předpisů platných do 31.12.1995 byli považováni za účastníky odboje, jsou v období po 31.12.1995 pro nároky na starobní důchod vzniklé po tomto datu zachovány jako důchodový věk snížené věkové hranice stanovené podle těchto předpisů.

Výše dávky:
Starobní důchod je tvořen základní výměrou v pevné částce (1310 od 1.7.1998) a procentní výměrou stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu, podle doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod; procentní sazba činí 1,5 % výpočtového základu měsíčně za každý celý rok této doby pojištění.

Výše dávky:

Výše procentní výměry se pojištěnci, který po vzniku nároku na starobní důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani plný invalidní důchod, zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů této činnosti.
Doba poskytování není omezena.

Promlčení, zánik nároku:
Nárok na starobní důchod nezaniká uplynutím času, nárok na jeho výplatu zaniká uplynutím tří let ode dne, za který náleží.
K zániku nároku na starobní důchod, příp. ke změně jeho výše může dojít za podmínek stanovených pro souběh nároků na důchody a jejich výplatu.

Místo uplatnění nároku, plátce dávky:
Zaměstnanci organizací, které provádějí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, uplatňují nárok (podávají žádost) u svého zaměstnavatele, v ostatních případech se nárok uplatňuje u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Starobní důchod vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení.
Orgán rozhodující ve sporu o dávku.
V první instanci rozhoduje ve sporu o dávce příslušný krajský soud.

Prameny ke studiu:

- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění, § 28 - 37 a další ustanovení
- Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, v platném znění
- Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění
- Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, v platném znění
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- Nařízení vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima

B. 1. PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHOD PRVNÍHO TYPU
s objektivní podmínkou § 30 Omezená platnost – do 31.12.2006
Peněžitá nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná po získání potřebné doby důchodového pojištění, kdy do dosažení důchodového věku pro vznik nároku na tzv. obecný starobní důchod chybí nejvýše zákonem vymezená doba a jsou splněny další stanovené podmínky pro tento typ předčasného důchodu.

Podmínky nároku:

- nejméně 25 let doby důchodového pojištění a dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod
- nejméně 15 let doby důchodového pojištění a dosažení věku 65 let, pokud nejsou splněny podmínky nároku podle předchozího odstavce

Věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod (důchodový věk):
a) činí u mužů 60 let, u žen podle počtu vychovaných dětí : 53 let s alespoň 5 dětmi, 54 let se 3 nebo 4 dětmi, 55 let se 2 dětmi, 56 let s 1 dítětem, 57 let pokud byl tento věk dosažen do 31.12.1995;
b) u pojištěnců, kteří dosáhnou věkových hranic uvedených v písmenu a) v období od 1.1.1996 do 31.12.2012, se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl této hranice, se přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31.12.1995 do dne dosažení věkových hranic uvedených v písmenu a);


c) činí po 31.12.2012 u mužů 63 let, u žen podle počtu vychovaných dětí -59 let s alespoň 5 dětmi, 60 let se 3 nebo 4 dětmi, 61 let se 2 dětmi, 62 let s 1 dítětem, 63 let, pokud pojištěnec nedosáhl důchodového věku podle písmene a) nebo b);

Základní principy úpravy důchodového pojištění

1. Důchodové pojištění je jednotné pro všechny skupiny pojištěnců
2. Při splnění stanovených podmínek účasti je povinné. V určitém rozsahu je umožněno účastnit se dobrovolně důchodového pojištění.
3. Obligatornost dávek - při splnění stanovených podmínek vzniká na dávku důchodového pojištění právní nárok.
4. Zajištění soudní ochrany - možnost soudního přezkumu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení
5. Důchody jsou garantovány státem, protože výdaje na důchodové pojištění jsou součástí výdajů státního rozpočtu




Účast na důchodovém pojištění:
Rozlišuje se povinná a dobrovolná účast.

Osoby povinně účastné můžeme rozlišit do tří skupin:
1. osoby, jejichž účast na důchodovém pojištění je vázána na účast na nemocenském pojištění podle zvláštních předpisů: zaměstnanci v pracovním poměru, osoby ve služebním poměru, soudci, členové družstva
2. osoby samostatně výdělečně činné; osoby spolupracující se považují přímo za osoby samostatně výdělečně činné

Osoby povinně účastné můžeme rozlišit do tří skupin:

3. osoby, které jsou v zákoně vyjmenovány a nejsou při tom účastníky nemocenského pojištění, neplatí také pojistné na důchodové pojištění: osoby konající vojenskou nebo civilní službu, studenti středních nebo vysokých škol v ČR, osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po níž jim náleží hmotné zabezpečení, osoby pečující o dítě do 4 let nebo do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu, nebo o blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let, poživatelé plného invalidního důchodu

Osoby dobrovolně účastné:
1. uchazeči o zaměstnání vedení v evidenci úřadu práce bez hmotného zabezpečení, osoby připravující se studiem na budoucí povolání po uplynutí doby, kdy jsou automaticky účastny na pojištění, osoby výdělečně činné v cizině. Všem postačí podání přihlášky, doba účasti není limitována
2. osoby starší 18 let, které podaly přihlášku k účasti na důchodovém pojištění a získaly dobu pojištění aspoň v délce 1 rok; doba dobrovolné účasti je omezená, nejvýše na 10 let


Výpočet důchodu:
Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry.

Základní výměra se stanoví pevnou částkou a je stejná u všech důchodů - v
současné době 1310 Kč.

Procentní výměra se stanoví procentní sazbou a to:

- z výpočtového základu (u důchodů starobních a invalidních)
- z procentní výměry důchodu zemřelého (u důchodů pozůstalostních)

Výpočtový základ = osobní vyměřovací základ (měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce) za rozhodné období. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 7500 Kč, bere se v úvahu z částky osobního vyměřovacího základu do 19200 Kč 30%, nad 19200 Kč 10%.
Výše procentní výměry činí vždy nejméně 770 Kč měsíčně.

STAROBNÍ DŮCHOD
Druhy starobních důchodů:
A. při dosažení důchodového věku (obecný starobní důchod)
B. před dosažením důchodového věku:
1. předčasný starobní důchod prvního typu
2. předčasný starobní důchod druhého typu

A. OBECNÝ STAROBNÍ DŮCHOD
Peněžitá, nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná po získání potřebné doby důchodového pojištění a dosažení stanoveného věku pro vznik nároku na starobní důchod

Doba poskytování:

- 22 týdnů: při převzetí 1 dítěte do trvalé péče, svěřeného ženě rozhodnutím příslušného orgánu, nebo jehož matka zemřela (od převzetí, maximálně však do dosažení 8 měsíců věku dítěte)
- 31 týdnů: osamělá žena, která převzala 2 a více dětí do trvalé péče (od převzetí, maximálně však do dosažení 8 měsíců věku nejmladšího dítěte)
- v případě narození mrtvého dítěte: po dobu 14 týdnů
- při úmrtí dítěte: po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí, ne však déle, než do vyčerpání celkového nároku

Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství zaměstnankyni, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím 6 týdnů od porodu

Výše dávky = 69% DVZ (DVZ viz nemocenské od 15. kalend. dne PN)
Promlčení, zánik nároku - stejné jako u nemocenské
Místo uplatnění nároku, plátce dávky - stejné jako u nemocenské

Prameny ke studiu:
- Zákon č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách mateřství, o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění, § 6 - 12a
- Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění, § 145a -145f
- Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění, § 43 - 45
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění

PENĚŽITÁ POMOC PRACOVNÍKOVI

Poskytuje se :
1. svobodnému, rozvedenému, osamělému, ovdovělému nebo z jiných vážných důvodů osamělému pracovníkovi, který nežije s družkou a jestliže pečuje o dítě, jehož matka zemřela
2. jestliže se jeho manželce neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění
Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se posuzuje
podle stavu ke dni převzetí dítěte

Doba poskytování:
Ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se pracovník o dítě stará.
V prvním případě nejdéle 31 týdnů, v druhém 22 týdnů. V obou případech ne déle
než do dosažení 8 měsíce věku.
Výše dávky - platí obdobně to, co o peněžité pomoci v mateřství

KONTROLNÍ OTÁZKY
1. Co je to právo sociálního zabezpečení?
2. Jaké jsou základní pilíře sociálního zabezpečení v ČR?
3. Vyjmenujte druhy dávek nemocenského pojištění.

KONTROLNÍ OTÁZKY

4. Jaký je charakter a jaké jsou podmínky vzniku nároku jednotlivých dávek nemocenského pojištění?
5. Jaká je výše a doba poskytování jednotlivých dávek?
6. Kde se uplatňuje nárok a kdo je plátcem jednotlivých dávek?
7. Který orgán rozhoduje ve sporu o jednotlivou dávku nemocenského pojištění?

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ
Zákon č. 150/95 Sb., o důchodovém pojištění

Z důchodového pojištění se poskytují důchody:
1. přímé:
- starobní
- částečně invalidní
- plně invalidní
2. odvozené:
- vdovský
- vdovecký
- sirotčí

Místo uplatnění nároku, plátce dávky -

- stejné jako u nemocenské.

Dávka se stanoví vždy za celé kalendářní měsíce, vyplácí se jednou měsíčně.
Dávka nenáleží z nemocenského pojištění zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc, z nemocenského pojištění studentů a žáků, zaměstnanců činných na
dohodu o pracovní činnosti, dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, z nemocenského pojištění občanů připravujících se pro pracovní uplatnění. Nenáleží OSVČ a uchazečům o zaměstnání.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství, o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění, § 4 a 5
- Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění, § 47, 51, 55
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění

PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ

Peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění, poskytovaná po vymezené období těhotenství a mateřství.

Podmínky nároku:
- účast na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem alespoň 270 dnů, se započtením vymezených období
- nástup na mateřskou dovolenou v době trvání nemocenského pojištění, v době trvání ochranné lhůty z dřívějšího nemocenského pojištění
- těhotenství skončilo porodem (dítě bylo zapsáno do matriky narozených)
- ztráta příjmů ve vymezené době těhotenství a mateřství
- OSVČ náleží dávka, pokud nevykonává osobně samostatnou výdělečnou činnost, splňuje podmínku zaplacení pojistného na nemocenské pojištění a účast na nemocenském pojištění trvala aspoň po dobu 180 dnů v období 1 roku před porodem

Doba poskytování:
- 28 týdnů: od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem
- 37 týdnů: při porodu dvou nebo více dětí, pokud se žena po uplynutí 28 týdnů stará aspoň o dvě z novorozených dětí; osamělá žena, starající se o novorozené dítě

Prameny ke studiu:

- Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění, zejména § 15 - 24
- Zákon č. 100/1998 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění, § 145a -145b
- Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění, § 3 - 38
- Vyhláška č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, v platném znění
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění
PODPORA PŘI OŠETŘOVÁNÍ ČLENA RODINY
Peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění, poskytovaná při péči o nemocného člena rodiny nebo péči o dítě mladší než 10 let z vymezených důvodů.

Podmínky vzniku nároku:

Zaměstnanec nemůže pracovat proto, že musí:
1. ošetřovat nemocné dítě mladší 10 let
2. pečovat o dítě mladší 10 let proto, že :
a) dětské výchovné zařízení nebo škola byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů
b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči výchovného zařízení nebo školy
c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa
3. ošetřovat jiného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou
- Nemocné dítě nebo člen rodiny žije se zaměstnancem ve společné domácnosti. Splnění této podmínky se nevyžaduje, jde-li o ošetřování dítěte mladšího 10 let rodičem (rozvedený rodič ).
- V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.

Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží z nemocenského pojištění domáckých zaměstnanců, zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc, z nemocenského pojištění studentů a žáků, zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti, dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, z nemocenského pojištění občanů se ZPS připravujících se pro pracovní uplatnění.
Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží OSVČ a uchazečům o zaměstnání.

Doba poskytování

- nejvíce po dobu prvních 9 kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá
- zaměstnanci, který má alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se poskytuje po dobu 16 kalendářních dnů, pokud v nich potřeba ošetřování trvá

Výše dávky
69% DVZ po všechny dny. (DVZ viz nemocenské – rozlišení do 14. dnů a od 15. dne). V témž případě náleží dávka jen jednou a jen jednomu oprávněnému.

Místo uplatnění nároku, plátce dávky - stejné jako u nemocenské.

Promlčení, zánik nároku - stejné jako u nemocenské.

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění, § 25
- Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění, § 40 a 41
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění

VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ

v období do konce 9. měsíce po porodu.

Podmínky nároku:
- dočasné převedení na jinou práci zaměstnankyně, která konala práci zakázanou těhotným ženám (matkám do konce 9. měsíce po porodu) nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství (zdraví, mateřské poslání)
- pokles započitatelného příjmu bez jejího zavinění; nepřihlíží se však k poklesu v důsledku kratšího pracovního úvazku po převedení na jinou práci

Doba poskytování:
- po dobu převedení na jinou práci, v těhotenství nejdéle do nástupu na mateřskou dovolenou, po jejím ukončení nejdéle do konce 9. měsíce po porodu
- neposkytuje se za kalendářní dny pracovní neschopnosti (karantény), ošetřování člena rodiny, omluvené nepřítomnosti v práci, při níž nenáleží náhrada příjmů, a za kalendářní dny neomluvené nepřítomnosti v práci

Výše dávky = rozdíl DVZ zjištěného ke dni převedení a průměru započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení (DVZ viz nemocenské od 15. kalend. dne PN).

Promlčení, zánik nároku - stejné jako u nemocenské

Uplatňování nároku:

O nemocenské rozhoduje lékař a k uplatnění nároků na nemocenské slouží tiskopis ‘’Potvrzení pracovní neschopnosti“.
1. list - legitimace práce neschopného, je důkazem o trvání pracovní neschopnosti a prokazuje se jím při kontrole
2. list - hlášení o počátku pracovní neschopnosti; lékař ho vydá při uznání pracovní neschopnosti a je nutné doklad ihned doručit zaměstnavateli nebo OSSZ
3. list - hlášení počátku pracovní neschopnosti; nevydává se práce neschopnému, ale slouží pro potřeby OSSZ
4. list - hlášení o ukončení pracovní neschopnosti; práce neschopný ho obdrží při ukončení pracovní neschopnosti a je povinen ho bez průtahů doručit zaměstnavateli případně na OSSZ; slouží jako podklad k uplatnění nároku na nemocenské

- Zaměstnanec uplatňuje nárok u své organizace, nebo malé organizace (u svého zaměstnavatele)
- Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) uplatňují nárok u OSSZ
- Zaměstnancům organizací výplatu provádí jejich zaměstnavatel
- Zaměstnancům malých organizací výplatu provádí OSSZ.
- OSVČ výplatu provádí OSSZ

Orgán rozhodující ve sporu o dávku=

= v první instanci OSSZ.

Promlčení, zánik nároku:
- Promlčuje se nárok za jednotlivé dny, nebyl-li uplatněn do tří let ode dne, za který náleží
- Byl-li nárok na dávku uplatněn, promlčuje se do tří let ode dne jejího přiznání

Nemocenské a pracovní úraz
Za pracovní úraz se považuje úraz, který pracovník utrpěl při plnění pracovních úkolů v zaměstnání, nebo v přímé souvislosti s nimi. Na stejné úrovni je i nemoc z povolání. Výše nemocenské je stejná jako u normální nemocenské.

Důchodci a nemocenské
Pracujícímu důchodci se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nemocenské nejdéle 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v roce. Toto omezení neplatí při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Druhy dávek:

1. nemocenské
2. podpora při ošetřování člena rodiny
3. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
4. peněžitá pomoc v mateřství

NEMOCENSKÉ
Peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění, poskytovaná při uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo při nařízení karantény.

Podmínky nároku:
- dočasná pracovní neschopnost (karanténa) v době účasti na nemocenském pojištění nebo v době pobírání dávek nemocenského pojištění nebo v ochranné lhůtě
- ztráta příjmu
- pracovní neschopnost nevznikla v úmyslu vylákat nemocenské, zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání trestného činu, za který zákon stanoví trest odnětí svobody přesahující jeden rok

Podmínky nároku:

- u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zaplacení pojistného za dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhož je nárok na nemocenské uplatněn, a trvání účasti na nemocenském pojištění OSVČ aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény), nejde-li o stanovenou výjimku, kdy se tato doba účasti na nemocenském pojištění nevyžaduje

Výše dávky:
- za první tři dny pracovní neschopnosti - 25% denního vyměřovacího základu
- za další kalendářní dny - 69% denního vyměřovacího základu

Vyměřovací základ (VZ) = úhrn všech příjmů zúčtovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem zaměstnání . Nezapočítává se odstupné, věrnostní, náhrada škody, odměna za patenty a vynálezy.

Denní vyměřovací základ (DVZ) = vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělený počtem kalendářních dnů připadajících na toto období. Nezahrnují se sem kalendářní dny omluvené nepřítomnosti v práci za které nenáleží náhrada příjmů, ani dny, za které bylo poskytnuto nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, dny výkonu vojenské služby.

Rozhodné období =

= 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém vznikla pracovní neschopnost.

Výše DVZ:
1. – 14. kalend. den prac. neschopnosti: od 15. dne PN:
- do 480,- Kč se započítává 90% do 480,- Kč - plně
- 481 - 690,- Kč - 60% 481 – 690,- Kč – 60%
- 691 a výše - již se nepřihlíží 691 a výše – již se nepřihlíží


Doba poskytování:
Poskytuje se od prvního kalendářního dne pracovní neschopnosti do jejího skončení nebo do uznání plné nebo částečné invalidity, nejdéle však po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (podpůrčí doba). Podpůrčí dobu může okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) prodloužit až o jeden rok, jestliže lze na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti.

DALŠÍ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ DÁVKY

DALŠÍ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ DÁVKY Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie
Sociální příspěvek k vyrov. zvýšení cen nájemného Okresní úřad podle trvalého pobytu oprávněné osoby Státní rozpočet
SOCIÁLNÍ PÉČE „Obecná“ dávka sociální péče - dorovnání do životního minima Pověřený obecní úřad Státní rozpočet
Příspěvek při péči o osobu blízkou Pověřený obecní úřad Státní rozpočet
Dávky pro zdravotně postižené a staré občany Okresní úřad, pověřený obecní úřad nebo obec Státní rozpočet+event. prostředky obcí

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

Dávky nemocenského pojištění mají zabezpečit pracovníky v případě krátkodobé nemožnosti vykonávat práci a v případě péče o dítě.

Předpoklad poskytování dávky:
- pracovník (někdy rodinný příslušník), je nemocensky pojištěn
- nastala sociální událost

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ Důchod starobní
Plný invalidní
Částečný invalidní
Vdovský
Vdovecký
Sirotčí Organizace, resp. okresní správa sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnance tzv. malé organizace (která neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců) nebo osoby samostatně výdělečně činné Pojistné na sociální zabezpečení
DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ Zvýšení důchodu pro bezmocnost Okresní správa sociálního zabezpečení Státní rozpočet
STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Okresní úřad podle trvalého bydliště: Státní rozpočet
Přídavek na dítě Nezletilého dítěte
Sociální příplatek Osoby pečující o nezletilé dítě
Příspěvek na bydlení Nájemce bytu nebo obytné místnosti anebo vlastníka nemovitostí
Příspěvek na dopravu Nezletilého dítěte
Rodičovský příspěvek Rodiče pečujícího o dítě
Zaopatřovací příspěvek Oprávněné osoby
Dávky pěstounské péče Dítěte nebo pěstouna Státní rozpočet
Porodné Oprávněné osoby
Pohřebné Oprávněné osoby

S O C I Á L N Í P R Á V O

Studijní cíl: získat praktickou orientaci v oblasti sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci; naučit se samostatně řešit konkrétní sociální situace.

Dávky sociálního zabezpečení upravuje právo sociálního zabezpečení. Je to právní odvětví, které upravuje instituce, zařízení a právní vztahy, jejichž prostřednictvím se zmírňují následky sociálních událostí, v nichž se mohou občané ocitnout. Sociálními událostmi jsou různé sociálně tíživé situace, které právo uznává a upravuje postup orgánů v nich.

Mezi základní okruhy společenských vztahů upravených právem sociálního zabezpečení řadíme vztahy vznikající při zabezpečení v různých životních situacích - nemoc, stáří, invalidita, narození dítěte...
Právní úprava této oblasti je velmi roztříštěná.

Základní pilíře soc. zabezpečení v ČR:
1. pilíř: pojištění:
a) nemocenské pojištění
b) důchodové pojištění
2. pilíř: státní sociální podpora
3. pilíř: sociální péče

Prameny práva:

- Zákon číslo. 53/56 Sb. o nemocenském pojištění (v platném znění)
- Zákon číslo. 150/95 Sb. o důchodovém pojištění (v platném znění)
- Zákon číslo. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře (v platném znění)
- Zákon číslo. 100/88 Sb. o sociálním zabezpečení (v platném znění)
- Zákon číslo. 463/91 Sb. o životním minimu (v platném znění)
- Zákon číslo. 482/91 Sb. o sociální potřebnosti (v platném znění)
- Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění
- Vyhl. č. 182/91 Sb. kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

SOUSTAVA SOCIÁLNÍCH DÁVEK

Název subsystému dávky z něj poskytované orgán, u něhož se podává žádost finanční zajištění

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Nemocenské
Podpora při ošetřování člena rodiny
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství Organizace, resp. okresní správa sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnance tzv. malé organizace (která neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců) nebo osoby samostatně výdělečně činné Pojistné na sociální zabezpečení

 Vznik KS na zákl. sml. o koupi najaté věci –

– nájemce je oprávněn věc koupit již během platnosti nájemní sml. (pak doručením písemného oznámení o uplatnění tohoto práva nájemní sml. zaniká (i na dobu určitou)) / po ukončení nájemní sml. (toto právo zaniká, pokud bývalý nájemce neoznámí písemně vůli koupit věc bezodkladně po zániku nájemní sml.) KS vzniká doručením oznámení.
Vznikem KS přechází na kupujícího:
– vlastnictví k movitosti (k nemovitosti vkladem do KN),
– nebezpečí škody na věci.
Cena:
 smluvená, jinak (viz níže):
 obvyklá (§ 448) // se nepřihlíží k poškození / vyššímu opotřebení, za něž je odpovědný nájemce; cena musí být zaplacena bezodkladně po vzniku KS. Sml. může stanovit, že po urč. době platnosti nájemní sml. může nájemce nabýt vlastnické právo bezplatně, jestliže toto uplatní vůči pronajímateli; nabyvatel nemůže uplatňovat vady věci kromě práv. vad výjimka: je mu poskytnuta záruka za jakost.

 Odpovědnost za vady – pro posuzování vad jsou rozhodné vlastnosti, které měla mít najatá věc. Lhůty pro oznámení vad věci běží ode dne, kdy nájemce věc převzal. U skrytých vad obecná úprava. Právo kupujícího odstoupit od sml. – pokud vlastnictví věci nepřejde na kupujícího a prodávající tuto vadu neodstraní v přiměřené dodatečné době.

Další podle Obchodního zákoníku

 Fáze leasingu

Subleasing – mezi uživatelem a poskytovatelem je zprostředkovatel. V praxi často výrobce převádí na lessora vlastnictví k předmětu, ale věc odevzdá přímo uživateli, na něhož lessor převádí práva uplatňovat nároky z KS; lessor se vůči výrobci zavazuje zaplatit KC // věc pronajímá uživateli, který se mu zavazuje platit leasingové splátky (sml. smíšená). Pak převod vlastnictví z lessora na uživatele (sml. o koupi najaté věci).

 Druhy leasingu:
 operativní – krátkodobé pronajímání věci / na neurčitou dobu s možností vyvolat zánik závazku ve velmi krátké lhůtě. Pronajímatel nese rizika spojená s pořízením věci a zejména s morálním opotřebením. Předmětem většinou věci široce využitelné. Jde o nájemní sml. Uživatel nemůže koupit pronajatou věc a většinou ji musí udržovat a nese nebezpečí škody.
– Revolving-leasing – poskytovatel nahrazuje předměty technologicky zastaralé za novější;
– Term-leasing – nemění předmět.
 finanční – poskytovatel vystupuje jako poskytovatel úvěru. Smluvní vztah na urč. delší dobu; zásadně nelze ukončit výpovědí. Úhrn leasingových splátek = KC + N na financování koupě + kalkulovaný zisk. Rozdíl KC a ∑ leasingových splátek = leasingová přirážka. Uživatel nese riziko vzniku škody, často na něj poskytovatel převádí také svá práva z odpovědnosti za vady; má právo koupit si po vypršení doby předmět za zůstatkovou cenu (klauzule v LS / zvláštní sml. o koupi najaté věci).
 přímý – výrobce sám // poskytovatel, zůstává vlastníkem věci do uzavření KS (sml. o koupi najaté věci). Nesjednává se leasingová přirážka, protože je již zahrnuta v KC.
– Zpětný leasing – řešení finanční problémů PL; prodají lessorovi své zařízení a zpětně si je pronajmou.

 Subvarianty leasingu:

 např. full-service-leasing (řada doplňkových služeb pro uživatele),
 short-leasing (zejména daňové výhody, vysoká první splátka),
 long-leasing (umožnit uživateli pořízení výrobního zařízení, investice se má po dobu nasazení zaplatit sama – splátky hrazeny z výnosů provozu zařízení).
Smlouva o koupi najaté věci

Dohoda pronajímatele a nájemce (v nájemní smlouvě / později), že nájemce je oprávněn koupit najatou věc / soubor věcí během platnosti nájemní sml. / po jejím zániku. Písemná forma; relativní obchod.

Odlišení od jiných smluv
– X KS s odkládací podmínkou – sml. o koupi najaté věci je o ujednání o budoucí koupi, KS vznikne později.
– X PACTUM DE CONTRAHENDO - kupující se ve sml. o koupi najaté věci nemusí dožadovat uzavření KS: k jejímu vzniku dochází jednostranným úkonem kupujícího.

 Podstatné náležitosti – označení stran; určení předmětu nájmu (věc, soubor věcí, nemovitost / podnik); určení termínu vzniku nájemcova práva koupit předmět (kdykoli během nájemního vztahu, po skončení). Dohodne se také obsah budoucí KS (cena, zp. placení, odpovědnost).

Odpovědnost za vady:

Zápis v OR – pokud prodá podnik osoba zapsaná v OR, navrhne provedení zápisu o prodeji v OR. PO, jež prodala podnik tvořící její jmění, může ukončit svou likvidaci a být vymazána z OR až po uplynutí 1 roku po tomto prodeji (pokud nebylo v této době zahájeno soud. řízení ohledně odporovatelnosti) / později, když byly zajištěny / uspokojeny nároky v řízení uplatněné.

 Konkurenční doložky – platí obdobně (viz 127a).
Smlouva o nájmu podniku
- pronajímatel se zavazuje přenechat svůj podnik (část jako samostatnou organizační složku) nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní N a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky, a nájemce se zavazuje zaplatit nájemné. Sml. musí obsahovat výši nájemného (příp. zp. určení); písemná forma; nabývá účinnosti zveřejněním zápisu v obchod. věstníku; podnik nelze přenechat do podnájmu. Subsidiární použití určitých ustanovení ObčZák. o nájemní smlouvě. Nájemce smí být jen PL zapsaný v OR, který má příslušné podnikatelské oprávnění; jinak neplatnost sml. Nájemce provozuje podnik pod svou firmou. Uplatní se také konkurenční doložky.

 Obsah závazku:
 povinnost provozovat podnik s odbornou péčí;
 bez souhlasu pronajímatele zákaz měnit předmět podnikání;
 práva a závazky náležející k podniku přecházejí účinností sml. na nájemce – k přechodu viz otázka 114;

 Obsah závazku:

 pronajímatel ručí za závazky náležející k podniku, které vznikly před účinností sml.;
 věřitel se může domáhat u soudu prohlášení splatnosti všech závazků pronajímatele ke dni účinnosti sml., pokud je nájmem jejich plnění ohroženo (prekluzivní lhůta k uplatnění 3 měsíce od účinnosti);
 ke dni skončení nájmu přechází na pronajímatele:
 práva a závazky z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni skončení nájmu,
 práva a závazky ze sml. o nájmu nebytových prostor přecházejí na pronajímatele,
 ostatní závazky se stávají splatnými (ne pohledávky!);
 nájemce může užívat označení, know-how a předměty prům. vlastnictví náležející pronajímateli a související s podnikem v rozsahu, v jakém je toho třeba pro řádné provozování podniku po dobu trvání nájmu (úhrada za to je součástí nájemného), příp. do zápisu zániku licence;
 účinností sml. přechází na nájemce vlastnické právo ke zboží na skladě, materiálu, náhradním dílům a jiným genericky určeným věcem, jež se spotřebovávají v souvislosti s provozem podniku; přechod jen tehdy, když se dohodne za ně úplata v rámci / mimo (rámec) nájemného; sepíše se zápis o převzetí těchto věcí a jejich soupis. Vlastnictví přechází zpět na pronajímatele skončením nájmu (zápis o předání věcí), pronajímatel uhradí cenu dle zvláštní dohody.

 Prodloužení nájmu, výpověď z nájmu –

– pokud není dohodnuto jinak, prodlužuje se nájem o dobu, na kterou byla sml. uzavřena (i opakovaně), pokud obě strany pokračují po uplynutí sjednané doby v plnění sml. Pokud byla sml. uzavřena na dobu neurčitou, lze ji vypovědět nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období k poslednímu dni účetního období (dis.).
Leasing
Kombinace sml. nájemní, kupní a úvěrové. Dlouhodobý a na urč. dobu sjednaný nájem předmětů dlouhodobé spotřeby za dohodnutou úplatu.

 Subjekty:
 výrobce (= prodejce),
 poskytovatel leasingu (= lessor),
 uživatel (= lessee).

 Fáze leasingu
 1. fáze – poskytovatel získá předmět leasingu od prodejce / výrobce (KS).
 2. fáze – poskytovatel předmět leasingu jako svůj majetek pronajímá LS uživateli.

 Obsah závazku :

 přechod pohledávek – řídí se ObčZák. (cesse); notifikační povinnost vůči dlužníkům má prodávající;
 přechod závazků – nevyžaduje se souhlas věřitele, nicméně prodávající ručí za splnění převedených závazků kupujícím; notifikační povinnost vůči věřitelům má kupující;
 odpor věřitele – jestliže se prodejem podniku dobytnost pohledávky nepochybně zhorší, může se věřitel domáhat soudního určení, že převod závazku na kupujícího je vůči němu neúčinný; odpor nutno podat u soudu do 60 dnů ode dne, kdy se o prodeji dověděl, max. do 6 měsíců od zápisu prodeje do OR (příp. od uzavření sml., pokud není zapsán v OR); pokud je věřitel úspěšný, pak prodávající musí vůči němu splnit závazek v době splatnosti a je oprávněn požadovat od kupujícího poskytnuté plnění s příslušenstvím;
 duševní vlastnictví – na kupujícího přecházejí všechna tato práva, kromě práv nepřevoditelných ze zákona (právo na autorství) / dle sml. (zákaz v licenční sml.);
 prac. vztahy – práva a povinnosti přecházejí komplexně;
 cena – nevyvratitelná domněnka, že je stanovena na zákl. údajů o souhrnu věcí, práv a závazků v účet. evidenci ke dni uzavření sml. a na zákl. dalších hodnot uvedených ve sml., ale nezahrnutých v účet. evidenci; pokud má sml. nabýt účinnosti později, mění se výše ceny s přihlédnutím ke  /  jmění, k němuž v mezidobí došlo;
 zápis o převzetí – ke dni účinnosti sml. musí prodávající předat a kupující převzít věci zahrnuté do prodeje; o tom se sepíše zápis podepsaný oběma stranami; převzetím přechází nebezpečí škody na těchto věcech;
 přechod vlastnického práva – účinností sml.; vlastnické právo k nemovitostem vkladem do KN. Prodávající musí nejpozději v zápise o převzetí upozornit kupujícího na všechny vady převáděných věcí, práv / jiných majetkových hodnot, o nichž ví / musí vědět; jinak odpovídá za škody, kterým bylo možno zabránit (nicméně to ho nezbavuje odpovědnosti za vady).

 Odpovědnost za vady:

 faktické vady:
– chybějící věci (věci, které prodávající nepředal, ačkoliv jsou dle účet. evidence a sml. součástí jmění podniku),
– vadné věci – nejsou schopny sloužit provozu podniku v té míře, jaká odpovídá době jejich používání dle účetních záznamů.
Nároky z odpovědnosti za vady:
 pokud se prodávající zavázal, že podnik je pro urč. provoz způsobilý – je odpovědný za nezpůsobilost; kupující může po včasném oznámení vad (u odstranitelných jestliže prodávající s odstraněním prodlévá) od sml. odstoupit.
 prodávající způsobilost netvrdil – jen nárok na slevu, příp. jiné nároky dle sml.;
 vady zjevné – musí být reklamovány už v zápise o převzetí;
 vady skryté – lze reklamovat v objektivní 6 měsíční lhůtě ode dne účinnosti, subjektivní bezodkladně po zjištění. Pokud prodávající zatajil některé vady, nemůže vznést námitku nedodržení reklamační lhůty.
 právní vady – presumuje se dobrá víra (= BONA FIDES) kupujícího v ujištění prodávajícího, že podnik je v tom stavu, jaký plyne z účet. evidence a sml. (pokud se objeví nepředvídané závazky, má kupující nárok na slevu); dále viz 112.1. Kupující může od sml. odstoupit, pokud na něj nepřešlo vlastnické právo k nemovitosti, tvořící součást podniku a prodávající tento nedostatek ani dodatečně neodstraní.