Dalším významným pohledem na specifikaci požadavků uživatelů je souvislost dané specifikace požadavků uživatelů s požadavky na architekturu budoucího informačního systému. V praxi dlouho převládal názor, že specifikace požadavků by měla obsahovat pouze popis problému, tedy „CO“ se má řešit, a ne způsob řešení problému, tedy „JAK“ se má daný problém řešit. V tomto smyslu je zpracování požadavků a celá oblast Requirements Engineeringu předřazena před ostatní oblasti v rámci vývoje informačního systému. Existuje ovšem mnoho faktorů, které činí velmi obtížným dosažení jasné hranice mezi „CO“ a „JAK“. Požadavky na architekturu informačního systému podtrhují většinou tato hlediska:
• vyhovění komunikačním standardům (architektura klient / server),
• nutné technické vybavení (např. větší monitory pro podporu projekčních prací) vzhledem k povaze řešené oblasti.
Tyto požadavky omezují už samotný návrh řešení informačního systému a představují „dědictví“ předcházejícího informačního systému. Ve většině případů vývoje informačního systému se nestaví na tzv. „zelené louce“, ale je nutné brát v úvahu stávající informační systémy hospodářských organizací, které jsou často nákladné z hlediska údržby, ovšem představují „páteř“ struktury organizace z hlediska datového zpracování, a proto je velmi obtížné je nahradit. Tento moment, kdy je do řešení zapracován požadavek na architekturu informačního systému, může nastat i ze strany vývojáře, který dodávku software podmiňuje určitým typem architektury hardware. Na druhé straně vložení požadavků na architekturu informačního systému mezi uživatelské požadavky vede k rychlému stanovení nákladů na daný informační systém a celkovou přijatelnost jeho vývoje již v úvodu projektu.
Žádné komentáře:
Okomentovat