Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Soustava poplatků

a) soudní poplatky - plátcem těchto poplatků jsou FO a PO, které podaly podnět k soudnímu řízení

- výše poplatků je stanovena v sazebníku poplatků (pevná částka nebo procento ze základu poplatku), který je přílohou zvláštního právního předpisu (např. za návrh na zahájení řízení jehož předmětem je peněžité plnění – do částky 15 000 Kč je to 600 Kč, nad částku 15 000 Kč jsou to 4 % z příslušné částky)

- poplatky vybírají, vyměřují a vymáhají soudy

- poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč lze platit kolkovými známkami, ostatní poplatky se platí na účet veřejného rozpočtu

b) správní poplatky - platí se za provedené úkony veřejné správy a za výkony ve správním řízení (např. úkony živnostenského úřadu, zápis do katastru nemovitostí, ověřování smluv, evidence automobilů, sňatek cizince)

Soustava poplatků

- výše poplatků je stanovena v sazebníku poplatků (pevná částka nebo procento ze základu poplatku), který je přílohou zvláštního právního předpisu (např. za nahlédnutí do živnostenského rejstříku – 20 Kč)

- poplatky vybírá, vyměřuje a vymáhá správní úřad příslušný k provedení úkonu

c) místní poplatky - poplatky jsou v kompetenci samostatné působnosti obce, která je ve svém území zavedla obecně závaznou vyhláškou

- řízení o poplatcích vykonává obecní úřad

- druhy: poplatek ze psů, za lázeňský či rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, za provozovaný výherní hrací přístroj, za svoz a likvidaci komunálního odpadu, za vjezd a výjezd motorových vozidel aj.

Soustava daní

a) daň z přidané hodnoty - přidanou hodnotou se rozumí mzdy a zisk určitého výrobku nebo služby, představuje tedy rozdíl mezi vstupy (nákup materiálu, energie) a výstupy (prodej výrobku nebo služby)

- povinnost platit daň má podnikatel, který má obrat bez DPH dle určeného limitu

- DPH má sníženou sazbu ve výši 5 % (např. potraviny, léky, hromadná osobní doprava) a základní sazbu ve výši 19 % (např. zboží mimo potravin, služby)

- od daně jsou osvobozeny poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, výchova a vzdělávání, zdravotnické služby, loterie aj.
b) daň spotřební - tzv. selektivní daň (týká se vybraných druhů výrobků), která se vztahuje na benzin, líh, pivo, víno a tabákové výrobky

- touto daní stát zatěžuje ty výrobky, které mají nepříznivý dopad na zdraví a životní prostředí a jejichž spotřeba je zpravidla masová

- plátcem daně je subjekt, který zboží vyrábí nebo dováží

Daňové správní řízení

• na daňové správní řízení se nevztahuje ustanovení správního řádu, ale zvláštní právní předpis

• daňové správní řízení zahrnuje přípravné řízení (registrační povinnost poplatníka zaregistrovat se v místě správce daně do 30 dní v oznamovací povinnosti o zahájení činnosti, finančních příjmech, o změnách apod.) a vyměřovací řízení (instrument vytýkacího řízení v němž správce daně sděluje poplatníkovi pochybnosti o správnosti písemného přiznání, nebylo-li přiznání podáno včas nebo nemá-li odstraněno vady, je správce daně povinen zjistit stav věcí a stanovit daň podle pomůcek jež má k dispozici nebo těch jež si sám opatřil), správce daně stanoví základ a výši daně poplatníkovi podle vyměřovacího řízení

• opravné prostředky v daňovém správním řízení se podávají písemně nebo ústně do protokolu

POPLATKY

Poplatek = zákonem nebo jiným zvláštním předpisem stanovená, zpravidla se opakující nebo příležitostná platba fyzických a právnických osob do veřejného rozpočtu

Soustava daní

- příjmy: ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu, ostatní příjmy

- příjmy osvobozené od daně: z prodeje nemovitostí a movitých věcí, přijaté dotace, prodej cenných papírů, příjmy nabyté z různého sociálního plnění, ceny ze soutěží aj.

b) daň z příjmů PO - základ daně vznikne z hospodářského výsledku úpravou o řadu položek, je stanovena minimální daň pro podnikatele

c) daň silniční - předmětem daně jsou silniční motorová vozidla, která jsou užívána k podnikání a mají přidělenou registrační značku

- poplatníkem je osoba zapsaná v technickém průkazu silničního motorového vozidla

Soustava daní

d) daň dědická a darovací - základem dědické a darovací daně je velikost darovaného nebo děděného majetku

e) daň z převodu nemovitosti - plátcem daně je převodce a prodávající, výši daně činí procento z hodnoty úředního odhadu převáděné nemovitosti

f) daň z nemovitosti - daň platí vlastník nemovitosti, daně z užívání nemovitosti jsou daně z pozemků, půdy, chmelnic, vinic, zahrad, porostů, rybníků, stavebních pozemků, dále ze staveb sloužících k bydlení a rekreaci a podnikání

- základem výpočtu daně je zastavěná plocha objektu uváděná v m2

2) NEPŘÍMÉ DANĚ - platby, které jsou vázány na jednotlivé druhy výrobků a služeb a jsou placeny konečnými spotřebiteli v ceně výrobků a služeb

ORGANIZACE SPRÁVY FINANČNÍ

Finanční úřady - územní orgány finanční správy, vykonávají správu daní a odvodů a záloh daně, provádějí finanční revize a kontroly, provádějí řízení o přestupcích, ukládají pokuty za porušování povinností stanovených zákonem, přidělují DIČO fyzickým a právnickým osobám

- v čele úřadu stojí ředitel, který je odpovědný za činnost finančního úřadu, jmenuje a odvolává ho ředitel finančního ředitelství

- je správcem daně – u fyzických osob je to finanční úřad podle místa trvalého bydliště občana, u právnických osob je to finanční úřad v místě sídla organizace, u daně z nemovitosti je to finanční úřad v jehož obvodu nemovitost leží

- správce daně má právo požadovat informace a vysvětlení, vstupovat do provozních objektů poplatníka, požadovat předložení a nahlédnutí do účetních dokladů, převzít vzorky zboží, vést opatření ke zjišťování daňových povinností, dále vede evidenci plátců daní a vyhledává daňové subjekty, kontroluje správnost daňového přiznání aj.

DANĚ

Daň = zákonem stanovená, zpravidla se opakující platba fyzických a právnických osob do veřejného rozpočtu, daň je platbou nedobrovolnou, povinnou, nenávratnou a ekvivalentní

Sazba daně = procento z daňového základu, určení výše daně za zdaňovací období v procentech

Předmět daně = finanční hodnota, ze které se určuje daňová povinnost

Zdaňovací období = období, za které se daň vypočítává nebo platí

Poplatník daně = FO nebo PO, která má ze zákona povinnost odvádět daň a nese daňové břemeno

Plátce daně = FO nebo PO, která je pod vlastní majetkovou odpovědností povinna daň vypočítat, vybrat a odvést do veřejného rozpočtu prostřednictvím finančního úřadu

Správce daně = finanční úřad, který daň vyměřuje, vybírá a vymáhá

DANĚ

Daňové přiznání = dokument ve formě formuláře, ve kterém musí plátce daně uvést všechny skutečnosti potřebné pro výpočet daně, tento výpočet je povinen předložit správci daně v příslušném termínu (u ročního zdaňovacího období je to 31. březen, zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, prodlužuje se termín do 30. června., u kratšího než ročního zdaňovacího období se daňové přiznání podává do 25 dnů po jeho uplynutí), opravné daňové přiznání je bez sankcí jestliže termín k jeho podání ještě neuplynul

Daňový subjekt = poplatník daně, plátce daně, právní zástupce FO nebo PO

Soustava daní

1) PŘÍMÉ DANĚ - jsou adresné a mají přímou vazbu na tvorbu hodnot a zisku FO a PO

a) daň z příjmů FO - odstupňovaná daň podle výše příjmu FO

- daňovou povinnost má poplatník, který se zdržuje na území ČR 183 dní

SPRÁVA FINANČNÍ

Správa finanční = činnost, která upravuje právní vztahy mezi státem a ostatními právními subjekty a která napomáhá státu plnit jeho funkce tím, že potřebné peněžní prostředky soustřeďuje do peněžního ústavu, rozděluje je a užívá je

 obsahem finanční správy jsou činnosti státních institucí, orgánů veřejné správy a dalších subjektů ve finančních vztazích

 náplň činnosti: veřejné rozpočty, daně, poplatky, pojistné, cla, sankce, měna, devizy a valuty, Česká národní banka, peněžní ústavy, úvěrové vztahy, finanční prostředky státu aj.
 nástroji finanční správy jsou veřejné rozpočty (státní rozpočet, rozpočty ústředních státních orgánů, rozpočty ministerstev, rozpočty krajů, rozpočty obcí)

 státní rozpočet je plánovanou a výslednou bilancí příjmů a výdajů státu jako celku, má příjmovou stranu (daně, poplatky, cla, pojištění apod.) a výdajovou stranu (položky ministerstev, položky krajů, dotace apod.), státní rozpočet prochází každoročně legislativním schvalovacím procesem

ORGANIZACE SPRÁVY FINANČNÍ

Ministerstvo financí - ústřední orgán finanční správy, stanovuje státní rozpočet a státní závěrečný účet, řídí finanční ředitelství, přezkoumává rozhodnutí finančních ředitelství, vystavuje koncese peněžním ústavům a organizacím uvádějícím do oběhu líh, zpracovává údaje získané při výkonu působnosti územních finančních orgánů v jejich obvodu, určuje podmínky konkursního řízení na obsazování míst ředitelů finančních úřadů a finančních ředitelství

- ministrovi vláda uděluje rozhodovací kompetence v oblasti finanční správy

Krajská finanční - krajské územní orgány finanční správy, vykonávají správu daní a odvodů a záloh daně, ředitelství dotací, provádějí finanční revize, kontroly a správní řízení o přestupcích, řídí finanční úřady, přezkoumávají rozhodnutí vydaná finančními úřady, zajišťují osobní a věcné potřeby finančních úřadů
- v čele úřadu stojí ředitel, který je odpovědný za činnost finančního ředitelství, jmenuje a odvolává ho ministr

Obecné nakládání s vodami

• každý může bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu

• při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat životní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy a vodní díla a další věci stanovené zákonem

• vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upravit, omezit nebo zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem

Neobecné nakládání s vodami

• povolení k nakládání s povrchovými vodami je třeba, jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi, k jejich odběru, vzdouvání, akumulaci, využívání jejich energetického potenciálu, k užívání těchto vod pro chov ryb a vodní drůbeže aj.

• povolení k nakládání s podzemními vodami je třeba, jde-li o podzemní vody k jejich odběru, akumulaci, čerpání za účelem snižování jejich hladiny, k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou aj.

Neobecné nakládání s vodami

• povolení je třeba i pro vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod, k čerpání povrchových nebo podzemních vod aj.

Odpadní vody

• vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost, jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod

• odpadní vody tvoří i průsakové vody z odkališť a ze skládek odpadu aj.

• ten kdo vypouští odpadní vody do povrchových nebo podzemních vod, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu se zákonem, při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod

Ochrana před povodněmi

• povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody, je to i stav kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území

• obecně platí, že povodeň začíná vyhlášením 2. nebo 3. stupně povodňové aktivity a končí odvoláním 3. stupně povodňové aktivity

• ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových a krizových plánů

• k zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup na své pozemky, přispět na příkaz orgánů osobní a věcnou pomocí a řídit se příkazy orgánů

SPRÁVA FINANČNÍ

SPRÁVA FINANČNÍ
Prameny práva → zákon o správě daní a poplatků (č. 337/1992 Sb.), zákon o územních finančních orgánech (č. 531/1990 Sb.), zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.), zákon o správních poplatcích (č. 634/2004 Sb.) aj.

ORGANIZACE SPRÁVY VOD

- Státní meliorační správa zajišťuje správu drobných vodních toků v zemědělských oblastech, Lesy ČR zajišťují správu drobných vodních toků a bystřin v lesích

Kraje - vyjadřují se ke stavbám pokud ovlivňují ochranu před povodněmi, realizují opatření z mimořádných situací, provádějí technicko bezpečnostní dozor nad vodními díly jež by mohla způsobit škodu, má rozhodující kompetence v oblasti poplatků za vypouštění odpadních vod

Obce - upravují a omezují a zakazují užívání povrchových vod, zásobování pitnou vodou, rozhodují o určení pitné vody z veřejných vodovodů

- pověřené obecní úřady povolují odběry a používání povrchových a podzemních vod, rozhodují o povoleních k výstavbě vodohospodářských děl, vypouštění odpadních vod, vydávají rozhodnutí v oblasti jakosti vod nebo v oblasti údržby kanalizačních a vodovodních rozvodů

- starosta zřizuje povodňovou komisi (zabezpečuje úkoly při ochraně před povodněmi)

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Povrchové vody = vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu (tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních)

Podzemní vody = vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami (tento charakter neztrácejí, protékají-li drenážními systémy nebo jsou ve studních)

Vodní útvar = vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu (vodní útvary jsou přírodní a umělé)

Vodní zdroj = povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka (zejména pro pitné účely)

Vodní díla = stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům stanoveným zákonem (např. přehrady, hráze, jezy, stavby vodárenských objektů, stavby na ochranu před povodněmi, studny)

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Vodní toky = povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich vzdutých

Nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami = jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost

Povodí = území ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru)

Rozvodnice = je jí označeno povodí, jedná se o myšlenou hranici geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími

Správa povodí = správa významných vodních toků, některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí a další činnosti stanovené zákonem (správu povodí vykonávají správci jednotlivých povodí)

ORGANIZACE SPRÁVY VOD

Ostatní ústřední - další ministerstva (zemědělství, vnitra, zdravotnictví, pro místní rozvoj aj.)
vodoprávní úřady

Česká inspekce - vykonává dozor nad dodržováním zákona, rozhoduje ve vodohospodářských věcech životního prostředí hraničních toků s ministerstvem vnitra, nařizuje zastavení výroby při ohrožení životního prostředí, vyžaduje odstranění a nápravu nedostatků

- vykonává dozor nad vypouštěním odpadních vod do povrchových a podzemních vod a do kanalizací, vykonává dozor nad výstavbou a provozem ČOV aj.

Odborné instituce - stát zřizuje další odborné instituce ve správě vod (Český hydrometeorologický ústav, Státní meliorační správa, Lesy ČR, Povodí Odry, Povodí Moravy, Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře)

- jednotlivá Povodí vytvářejí podmínky pro využití a rozvoj významných toků, vedou vodohospodářskou evidenci a směrný vodní plán, zajišťují protipovodňovou prevenci, odstraňují škody aj.

ORGANIZACE SPRÁVY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Česká inspekce - kontroluje dodržování zákonných předpisů a ukládá sankce za jejich porušení, stanovuje životního prostředí podmínky a lhůty pro sjednání nápravy, spolupracuje s regionálními úřady, policií, finančními úřady apod.

Celní orgány - kontrolují u zboží při přechodu hranic, zda deklarace jako odpad je vybavena příslušnými doklady

Kraje - zpracovávají koncepci odpadového hospodářství ve svém obvodu, vedou a zpracovávají evidenci odpadů, udělují FO nebo PO autorizaci k nakládání s nebezpečnými odpady

Obce - stanovuje obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů včetně systému nakládání se stavebním odpadem, je původcem komunálního odpadu

- je povinna určit místa, kam mohou občané odkládat komunální odpad a jeho nebezpečné složky, kontroluje zda FO a PO oprávněné k podnikání v dané správě se zbavují odpadu v souladu se zákonem, určuje výši úhrady za svoz, třídění a zneškodňování komunálního odpadu

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Odpad = každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a je zařazena do některé ze skupin odpadů (skupiny odpadů jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona)

Nebezpečený odpad = odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona nebo odpad, který je uveden v seznamu nebezpečných odpadů jež je součástí prováděcího právního předpisu (např. olovo, sloučeniny mědi, azbesty, aromatické sloučeniny, odpad jež je hořlavý nebo výbušný)

Komunální odpad = veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden v prováděcím právním předpisu, výjimku tvoří odpady vznikající u FO nebo PO při podnikání

Nakládání s odpady = shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování odpadů

Skládka odpadů = technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Původce odpadů = právnická osoba při jejíž činnosti vznikají odpady nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání při jejíž činnosti vznikají odpady, u komunálních odpadů se za původce odpadů považuje obec (obec se stává původcem v okamžiku, kdy FO odpady odloží na místě k tomu určeném, současně je obec vlastníkem těchto odpadů)

Katalog odpadů = vydává ho ministerstvo životního prostředí, původce je povinen podle něj zařadit odpady podle druhu a kategorie

Poplatková povinnost = poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

 platí ho fyzická osoba mající v obci trvalý pobyt nebo mající v obci stavbu určenou k rekreaci

 platí se obci, tvoří ho částka max. 250 Kč za osobu a částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu (až 250 Kč za osobu)

SPRÁVA VOD

Pramen práva → zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.) aj.

Správa vod = činnost chránící povrchové a podzemní vody, stanovení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování jakosti vod, zajištění bezpečnosti vodních děl a ekosystémů a další složky stanovené zákonem

 povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí pozemku na němž nebo pod nímž se vyskytují (za povrchové a podzemní vody se nepovažují ty, které byly z těchto vod odebrány)

 každý kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle zákonem stanovených podmínek

ORGANIZACE SPRÁVY VOD

Ministerstvo - tzv. ústřední vodoprávní úřad zajišťující legislativu, řízení a organizaci vodního životního prostředí hospodářství, zpracovává ediční a propagační materiály, podporuje vědu a výzkum v odvětví, je akcionářem Povodí a. s., řídí a kontroluje správu vodních toků, uděluje povolení k provozování vodovodů a kanalizací, spravuje informační systém veřejné správy pro evidenci vodních útvarů, povrchových a pozemních vod, vodních zdrojů aj.

2) ostatní dávky

a) rodičovský příspěvek – nárok na ni má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 4 let věku (7 let věku je-li zdravotně postižené)

b) zaopatřovací příspěvek – nárok na ni má muž, koná-li vojenskou službu nebo cvičení a nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy

c) dávka pěstounské péče – zahrnuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměnu pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla

d) porodné – nárok na ni má žena, která porodila dítě, výše porodného se stanovuje podle počtu narozených dětí

e) pohřebné – nárok na ni má osoba, která vypravila zemřelé osobě pohřeb, výše pohřebného činí 5 tis. Kč
SPRÁVA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

SPRÁVA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Prameny práva → zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.), zákon o místních poplatcích (č. 565/1990 Sb.) aj.

SPRÁVA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Správa nakládání s odpady = stanovení pravidel pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi, práv a povinností osob v odpadovém hospodářství a stanovení působnosti orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství

 správa nakládání s odpady se vztahuje na všechny odpady s výjimkou odpadních vod, odpadů z hornické činnosti, odpadů drahých kovů, radioaktivních odpadů, mrtvých lidských těl, konfiskátů živočišného původu, odpadů trhavin a výbušnin, vytěžených zemin a hlušin aj.

 každá osoba má při své činnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti

ORGANIZACE SPRÁVY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Ministerstvo - ústřední orgán odpadového hospodářství vykonávající státní dozor, rozhoduje životního prostředí v pochybnostech o zařazení odpadů a o odvolání proti rozhodnutí inspekce nebo kraje, stanovuje vyhláškou podrobnosti nakládání a limitní koncentrací škodlivin ve vytěžených zeminách aj.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Nemocenské pojištění = druh pojištění jež vzniká dnem vstupu do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání

 dávky: a) nemocenské – náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého zaměstnání

b) podpora při ošetřování člena rodiny – náleží zaměstnanci, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let nebo ošetřovat jiného nemocného člena rodiny jehož stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou

c) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství – náleží zaměstnankyni, která je převedena na jinou práci z toho důvodu, že je těhotná a z důvodů, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem

d) peněžitá pomoc v mateřství – náleží zaměstnankyni, která porodila, výše pomoci se stanovuje zvláštním právním předpisem

Důchodové pojištění = druh pojištění, které je povinné pro všechny zaměstnance a ostatní pracující osoby, a které se koncipuje pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele

 důchody: starobní, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí

 občan se může nad rámec povinného pojištění nechat dobrovolně připojistit prostřednictvím penzijních fondů

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA

Státní sociální podpora = stát se jejím prostřednictvím podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích, ve stanovených případech závisí na výši příjmu

Životní minimum = zákonem společensky stanovená minimální hranice příjmů občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze (je východiskem pro určení dávek státní sociální podpory)

Stav hmotné nouze = stav, který nastává v případě, kdy příjem občana nedosahuje částek životního minima a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu aj.

Stav sociální nouze = stav, který nastává v případě, kdy si občan není schopen zabezpečit své základní potřeby z důvodu nezletilosti, nemoci, postižení aj.

Dávky státní sociální podpory

• jsou poskytovány pouze fyzickým osobám jež mají na území ČR trvalý pobyt (výjimky promíjí krajský úřad)

Dávky státní sociální podpory

• o dávkách rozhodují obecní úřady obcí s rozšířenou působností, je o nich rozhodováno ve správním řízení, které se zahajuje na žádost (tiskopis a předepsané doklady)

• správu na úseku dávek státní sociální podpory vykonávají úřady práce, krajské úřady, magistrát hl. města Prahy a ministerstvo práce a sociálních věcí

• příjem rozhodný pro přiznání dávky se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období

1) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

a) přídavek na dítě – nárok na ni má nezaopatřené dítě (dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle do 26. roku věku jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání), dávka je ve zvýšené, základní nebo snížené výměře podle celkového příjmu v rodině

b) sociální příplatek – nárok na ni má rodič, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, celkový příjem v rodině musí být nižší než součin částky životního minima rodiny

c) příspěvek na bydlení – nárok na ni má vlastník nebo nájemce bytu, který je hlášen v bytě k trvalému pobytu, celkový příjem rodiny za čtvrtletí musí být nižší než určitý násobek částky

ORGANIZACE SPRÁVY SOCIÁLNÍ

Okresní správa soc. - zřizují se pro obvody okresů (v Praze je to Pražská správa sociálního zabezpečení), zabezpečení rozhodují ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského a důchodového pojištění, o přiznání dávky nemocenského pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na SPZ, poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání, dávají souhlas k uznání pracovní neschopnosti, kontrolují povinnosti občanů a organizaci v sociálním zabezpečení aj.

- v čele stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ředitel ČSSZ

Obecní úřady - prostřednictvím svého odboru rozhodují v přenesené působnosti ve věcech sociálního zabezpečení, dohlíží na příjemce sociálních dávek, poskytují služby dle vyhlášky ministerstva, rozhodují o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění aj.

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Sociální péče = péče, kterou stát zajišťuje pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, event. jinými příjmy a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo životní poměry

 sociální péče zahrnuje zejména péči o rodinu s dětmi, nezaopatřené děti, staré občany, těžce zdravotně postižené občany, občany společensky nepřizpůsobené, občany jež potřebují zvláštní pomoc apod.

 v rámci sociální péče se poskytují peněžité dávky, věcné dávky, výchovná a poradenská péče, pracovní rehabilitace, ústavní sociální péče, pečovatelská služba, stravování, kulturní a rekreační péče, mimořádné výhody pro některé skupiny občanů, bezúročné půjčky aj.

 sociální služby poskytují kraje, obce, organizace (zájmová občanská sdružení, dobročinná občanská sdružení, mezivládní humanitární organizace aj.) a občané

 sociální zabezpečení se strukturuje do 3 systémů: systém sociálního pojištění (nemocenské nebo důchodové pojištění), systém státní sociální podpory a systém sociální pomoci

Poskytování údajů z katastru nemovitostí

 údaje z katastru nemovitostí se poskytují fyzickým nebo právnickým osobám na jejich žádost

 jedná se o: a) nahlížení do katastru nebo ústní informace

b) výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací, ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin

c) ověřené opisy nebo kopie listin ze sbírky listin katastru

d) kopie katastrální mapy s orientačním zákresem

e) srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru

f) dálkový přístup

g) reprografické kopie z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin

h) další formy poskytování údajů dle zákona

SPRÁVA SOCIÁLNÍ

Prameny práva → zákon o sociálním zabezpečení (č. 100/1988 Sb.), zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (č. 582/1991 Sb.), zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.), zákon o životním minimu (č. 463/1991 Sb.) aj.

Správa sociální = složitý systém, kterým stát zajišťuje krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby, to vše pro děti a rodiny

 právo na sociální zabezpečení se zaručuje všem občanům, dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát (dávky nepodléhají dani)

 účastníky sociální správy jsou občané, organizace (PO a občané, kteří zaměstnávají jiné občany) a orgány sociálního zabezpečení

ORGANIZACE SPRÁVY SOCIÁLNÍ

Ministerstvo práce - řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení, řídí ČSSZ, zajišťuje úkoly a sociálních věcí vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení a související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení

- ministr má v pravomoci odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení

ORGANIZACE SPRÁVY SOCIÁLNÍ

Ministerstvo vnitra, - v oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové pojištění spravedlnosti a obrany (příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů a služeb, příslušníci Vězeňské služby, vojáci z povolání), jednotliví ministři můžou po dohodě s MPSV zřídit posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu

Česká správa soc. - rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, o povinnosti občana vrátit dávku zabezpečení důchodového pojištění poskytnutou neprávem, dále rozhoduje o odvolání ve věcech, v nichž rozhodla OSSZ, jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení, řídí a kontroluje činnost OSSZ, plní úkoly při výplatě dávek do ciziny, zajišťuje výdej tiskopisů předepsaných dle zákona, vede registr pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění aj.

- v čele stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr

 druhy:

2) záznam - zápis vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním

- práva se zapisují záznamem na základě listin vyhotovených státními orgány a na základě jiných listin, které potvrzují nebo osvědčují právní vztahy

3) poznámka - úkon úřadu, který je určen k vyznačení skutečnosti nebo poměru vztahujícího se k nemovitosti nebo osobě, který nemá vliv na vznik a změnu a zánik práva

- má pouze informační charakter, jejím smyslem je upozornit toho, kdo chce nabýt věcné právo k nemovitosti na možné právní vady nemovitosti

- poznámku zapíše úřad na základě doručení rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce podniku, soudního exekutora aj.

KATASTR NEMOVITOSTÍ

Katastr nemovitostí = ucelený, průběžně aktualizovaný, počítačově ovládaný systém o nemovitostech, který tvoří jeden ze základních systémů veřejné správy a je propojován s jednotlivými odvětvovými informačními systémy

• dle předmětu KN se v něm evidují: a) pozemky (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy) v podobě parcel

b) budovy spojené se zemí pevným základem

c) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky dle zvláštního zákona

d) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory

e) stavby spojené se zemí pevným základem dle zvláštního předpisu

KATASTR NEMOVITOSTÍ

• k nemovitostem se do KN zapisují právní vztahy o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu apod., nemovitosti se evidují podle katastrálních území, ve kterých jsou umístěny
• dle zákona KN obsahuje: a) geometrické a polohové určení nemovitostí a katastrálních území
b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla bytů a nebytových prostorů a pojmenování nebytových prostorů, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy

c) údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a o jiných oprávněných a údaje o dalších právech k nemovitostem dle zákona

d) údaje o podrobných polohových bodových polích

e) místní a pomístní názvosloví

Zápisy do katastru nemovitostí

 do katastru nemovitostí se zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem, zápisy se provádí vždy na základě příslušných podkladů

 opravy chyb v katastrálním operátu – katastrální úřad opraví na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nepřesností při měření, při výpočtu parcel apod., oprava musí být provedena do 30 dnů (výjimečně do 60 dnů)

 druhy: 1) vklad - zápis nebo výmaz vkladu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
- předmětná práva vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru

- předmětem vkladu práva jsou práva zapisovaná do katastru na základě smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti, smlouvy o zástavním právu k nemovitostem, smlouvy o oprávnění jež odpovídá věcnému břemenu, smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru aj.
- vkladové řízení je řízení zahajované na návrh účastníka správního řízení, návrh na zahájení řízení musí obsahovat označení katastrálního úřadu a pracoviště, osobní údaje účastníků řízení a označení práv jež mají být zapsána do katastru

SPRÁVA KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Prameny práva → zákon o katastru nemovitostí ČR (č. 344/1992 Sb.), zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (č. 265/1992 Sb.), zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech (č. 359/1992 Sb.) aj.

Správa katastru nemovitostí = činnost, která eviduje údaje o nemovitostech v ČR, jejich soupis a popis, geometrické a polohové určení, dále eviduje vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem

ORGANIZACE SPRÁVY KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Český úřad zeměměřický - ústřední orgán státní správy na daném úseku, v jeho čele stojí předseda, má sídlo a katastrální v Praze

- zajišťuje a zabezpečuje centrální správu katastru nemovitostí ČR, koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru, zajišťuje mezinárodní spolupráci v dané oblasti, řídí ostatní orgány státní správy aj.

ORGANIZACE SPRÁVY KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Zeměměřický úřad - správní úřad s celorepublikovou působností, má sídlo v Praze, vykonává správu geodetických základů ČR, základních státních mapových děl, vede ústřední archiv zeměměřictví a katastru, provádí zeměměřické činnosti na státních hranicích aj.

Zeměměřické a - správní úřady s územní působností, plní kontrolní činnost a dohlížení funkcí nad katastrální inspektoráty výkonem správy katastrálními úřady, nad zeměměřickými činnostmi aj.

Katastrální úřady - správní úřady s územní působností, mají postavení orgánů na jejichž úrovni spočívá těžiště výkonu správy na úseku katastru nemovitostí

- zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem do katastru nemovitostí, revidují soulad katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu, poskytují výpisy a nahlížení do katastru nemovitostí, schvalují změny hranic katastrálních území, opravují chyby v katastrálním operátu aj.

Organizace letecké dopravy

Ministerstvo obrany - vykonává státní správu ve věcech vojenského letectví

Úřad pro civilní letectví - správní úřad pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví, vede letecký rejstřík (evidence letadel), schvaluje typy letadel nebo jejich součástí, vede evidenci leteckého personálu aj.

Ústav pro odborné zjišťování - shromažďuje a analyzuje informace o leteckých nehodách, určuje příčiny nehod
příčin leteckých nehod

VNITROZEMSKÁ PLAVBA

Plavba = provozování plavidla na vodní cestě (vodními cestami jsou vodní toky a jiné vodní plochy, na kterých je možno provozovat plavbu)

Přístav = je tvořen vodní částí a pozemní částí, kde lze překládat zboží, umožnit bezpečný výstup a nástup osob mezi plavidlem a břehem, provádět opravy, zásobování a stání plavidel u nábřeží

VNITROZEMSKÁ PLAVBA

Plavidlo = loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a jiné ovladatelné plovoucí těleso (rozlišují se plavidla podléhající evidenci v plavebním rejstříku a ostatní plavidla u nichž se prokázání technické a provozní způsobilosti nevyžaduje)

 způsobilost plavidla k provozu na vodní cestě schvaluje plavební úřad vydáním lodního osvědčení (vodní dopravu může provozovat jen vlastník koncese), na vodních cestách ČR lze provozovat i zahraniční plavidlo za podmínky, že je vybaveno povolením plavebního úřadu
NÁMOŘNÍ PLAVBA

 námořní plavba se uskutečňuje prostřednictvím námořních jachet a námořních obchodních lodí

 organizací námořní plavby je pověřeno ministerstvo dopravy, námořní úřad, který vede námořní rejstřík (obsahuje soubor údajů o námořních plavidlech) a tzv. klasifikační společnosti (lodní registry) jež se zaměřují na problematiku zjišťování technického dozoru a kontroly nad provozem námořní tonáže

DRÁŽNÍ DOPRAVA

 dráhu může provozovat právnická osoba nebo fyzická osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku, a to na základě úředního povolení (vydává ho drážní správní úřad, podmínky: způsobilost k právním úkonům, věk, bezúhonnost, odborná způsobilost, finanční způsobilost, nutnost do budoucna zpracovávat jízdní řád)

 drážní doprava je poskytována veřejně (dopravce předem vyhlašuje přepravní podmínky a zveřejní jízdní řád) a neveřejně (dopravce poskytuje dopravu individuálně podle smluvních podmínek)

Organizace drážní dopravy

Ministerstvo dopravy - rozhoduje o zrušení celostátní nebo regionální dráhy po dohodě s ministerstvem obrany, o změně kategorie dráhy, je odvolacím orgánem ve správním řízení proti rozhodnutí drážního úřadu a obcí, vykonává vrchní státní dozor ve věcech drah

Drážní úřad - správní úřad jež je podřízen ministerstvu a zřízen přímo zákonem, vykonává svoji působnost podle zákona, vykonává státní dozor ve věcech drah

Drážní inspekce - zjišťuje příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě, vykonává státní dozor ve věcech drah

Obec - vykonává působnost drážního úřadu ve věcech tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy, vykonává státní dozor ve věcech drah

LETECKÁ DOPRAVA

Civilní letectví = letecké činnosti provozované v ČR civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované českými letadly v cizině pro civilní účely

Letiště = územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru staveb a zařízení, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím, letiště se dělí na vnitrostátní a mezinárodní (podle základního určení) a pak na veřejné, neveřejné a vojenské (podle okruhu uživatelů)

 kolem letišť a leteckých staveb se zřizují ochranná pásma, která mají zajistit bezpečnost leteckého provozu

 vzdušným prostorem je vzdušný prostor nad územím ČR do výšky, kterou lze použít pro letecký provoz

 leteckými službami jsou letové provozní služby včetně letištních, letecká komunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká služba pátrání a záchrany, letecká informační služba, služby při předletové přípravě a monitorování letu a služby při odbavovacím procesu na letišti

Organizace letecké dopravy

Ministerstvo dopravy - vykonává státní správu ve věcech civilního letectví

Organizace správy na úseku pozemních komunikací

Obce v přenesené - rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místní komunikace, projednávají působnosti přestupky ve věcech místních komunikací a účelových komunikací, vykonávají působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací a účelových komunikací aj.

Silniční správní úřady - vykonávají státní dozor na pozemních komunikacích, osoba pověřená výkonem dozoru dozírá, zda vlastníci a správci a uživatelé plní povinnosti stanovené zákonem (Policie ČR, Celní správa)

DRÁŽNÍ DOPRAVA

Dráha = cesta, která je určená k pohybu drážních vozidel, včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy

 dráha se dělí na železniční (celostátní, regionální, vlečka, speciální), trolejbusovou a lanovou

 k zajištění ochrany dráhy a provozování drážní dopravy slouží tzv. ochranné pásmo, které zajišťuje bezpečný a nerušený provoz a chrání okolí před nepříznivými vlivy provozování dráhy

Organizace správy na úseku pozemních komunikací

Ministerstvo dopravy - rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice, rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice po dohodě s ministerstvem obrany, vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech dálnic a rychlostních silnic, povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy těžkých a rozměrných předmětů, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutí orgánu kraje aj.

Krajský úřad - povoluje zvláštní užívání silnic II. třídy a III. třídy formou přepravy těžkých a rozměrných předmětů, rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. třídy a III. třídy, vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy aj.

Obecní úřad obce s - vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. třídy a III. třídy, rozšířenou působností projednávají přestupky na dálnicích a silnicích aj.

SPRÁVA DOPRAVY

Správa dopravy = činnost, která představuje velmi rozsáhlou a velmi různorodou oblast veřejné správy zabývající se činnostmi, které prakticky na každém kroku provázejí život člověka, aniž by si ten uvědomoval jejich význam

 všechny druhy dopravy jsou veřejnými službami, které jsou zpřístupněny pro všechny subjekty za prakticky stejných podmínek

 rozdělení správy dopravy: správa na úseku pozemních komunikací, drážní doprava, letecká doprava, vnitrozemská plavba, námořní plavba

 organizace správy dopravy: ministerstvo dopravy, obce a kraje, specializované orgány na jednotlivých úsecích dopravy
SPRÁVA NA ÚSEKU POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Pozemní komunikace = dopravní cesta, která je určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti

 pozemní komunikace tvoří nejrozsáhlejší a jednu z nejdůležitějších součástí dopravní infrastruktury v ČR

SPRÁVA NA ÚSEKU POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

 dělení: 1) dálnice – určena pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, je budována s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd vozidel, má směrově oddělené jízdní pásy

2) silnice – veřejně přístupná komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci (vytváří silniční síť), dělení: silnice I. třídy, silnice II. třídy, silnice III. třídy

3) místní komunikace – veřejně přístupná komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce

4) účelová komunikace – komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo obhospodařování pozemků, patří sem i komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu

 rozhodujícím kritériem pro zařazení určité pozemní komunikace do daného druhu je její stavebně technické vybavení, určení a dopravní význam, o zařazení rozhoduje příslušný silniční správní úřad (s výjimkou účelové komunikace)

 vlastníkem pozemních komunikací je stát (dálnice a silnice I. třídy), kraj (silnice II. třídy a III. třídy), obec (místní komunikace) nebo fyzická a právnická osoba (účelové komunikace)

 režim obecného užívání – každý smí využívat pozemní komunikaci bezplatně a to obvyklým způsobem a k účelu, při užívání komunikace je nutné se přizpůsobit jejímu stavebnímu a dopravně technickému stavu, výjimky platí u užívání dálnic a rychlostních silnic, kde se platí poplatky

D) Ochrana veřejného zdraví

 ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření onemocnění

 organizace úseku: -) ministerstvo zdravotnictví - je odpovědno za tvorbu a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany veřejného zdraví, řídí a kontroluje krajské hygienické stanice, součástí ministerstva je funkce hlavního hygienika ČR, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán ministerstva

-) krajské hygienické stanice - správní úřady, vydávají rozhodnutí a osvědčení v ochraně veřejného zdraví, vykonávají státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů, podílejí se na úkolech integrovaného záchranného systému aj.

-) ministerstvo obrany a vnitra - plní úkony správy v ochraně veřejného zdraví včetně zdravotního dozoru v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech

E) Všeobecné zdravotní pojištění

 zdravotně pojištěny jsou osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR a osoby které zde trvalý pobyt nemají pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR

 plátci pojistného jsou pojištěnci (zaměstnanci, OSVČ, osoby které nejsou zaměstnanci ani OSVČ), zaměstnavatelé (plátci části pojistného za své zaměstnance) a stát (plátcem pojištění za nezaopatřené děti, za ženy na mateřské či rodičovské dovolené apod.)

 povinnosti pojištěnců: oznamovací povinnost zaměstnavatelů, povinnost platit pojistné, podrobení se na vyzvání preventivním prohlídkám, dodržování opatření směřující k odvrácení nemocí, oznámení pojišťovně ztrátu průkazu o pojištění aj.

 práva pojištěnců: výběr zdravotní pojišťovny, výběr lékaře a zdravotnického zařízení, výběr dopravní služby, výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady, podílení se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním

SPRÁVA DOPRAVY

SPRÁVA DOPRAVY

Prameny práva → zákon o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb.), zákon o drahách (č. 266/1994 Sb.), zákon o civilním letectví (č. 49/1997 Sb.), zákon o vnitrozemské plavbě (č. 114/1995 Sb.), zákon o námořní plavbě (č. 61/2000 Sb.) aj.

Druhy zařízení

1) ambulantní – ordinace praktických lékařů a dalších lékařů, sdružená ambulantní zařízení

2) ústavní – poskytují péči osobám s poruchami zdraví, které mají vleklý průběh a potřebují zvláštní odbornou péči (psychiatrické léčebny, sanatoria, lázeňské léčebny apod.)

3) zvláštní – záchytné stanice, stacionáře, zvláštní dětská zařízení apod.

4) záchranné služby – poskytuje odbornou neodkladnou péči

5) lékárenské péče – vydávají zdravotnické prostředky


C) Zdravotničtí pracovníci

 jsou to osoby, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání (lékařská fakulta, farmaceutická fakulta, střední zdravotnická škola, vyšší zdravotnická škola, odborné školení apod.)

 pracovníci mají zákonem stanovené povinnosti, kterém musí při výkonu svého povolání dodržovat (povinnost první pomoci, mlčenlivost aj.)
 v praxi se jedná o lékaře, střední zdravotnický personál a pomocný zdravotnický personál

Organizace samosprávy ve zdravotnictví

Kraje a obce - samosprávu vykonávají v příslušném rozsahu a na svých úrovních

Komory - tzv. profesní samosprávy (Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora)

- s těmito subjekty spolupracuje ministerstvo, a to zejména při zabezpečování odbornosti jejich členů k výkonu povolání, tvorbě sazebníků, cen léčiv a zdravotnických prostředků, právních předpisů aj.

OBSAH SPRÁVY ZDRAVOTNICTVÍ

A) Zdravotní péče

 zdravotní péči poskytují státní nebo nestátní zdravotnická zařízení (zdravotnická zařízení státu, krajů, obcí, fyzických a právnických osob)

 zdravotní péče se poskytuje bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního pojištění nebo na základě smluvního zdravotního pojištění, za úhradu jsou poskytovány zdravotní péče přesahující rámec stanovený zvláštními předpisy

A) Zdravotní péče

 při zdravotní péči je povinen lékař poučit vhodným způsobem nemocného (ten musí dát souhlas), platí výjimky kde souhlas nemocného není nutný (infekční nemoci, neodkladné výkony nutné k záchraně života aj.)

 obsahuje: 1) zdravotní výchovu obyvatelstva – péče o zdraví lidu odpovídá snaze každého jednotlivce žít zdravě, každý občan má napomáhat dobrému vývoji zdraví svých spoluobčanů

2) činnosti na úseku hygieny a boje proti přenosným nemocem – činnosti vykonávají zdravotnická zařízení, které se snaží odborně vést a informovat orgány a občany při vytváření zdravých životních podmínek

3) léčebně preventivní péči – péče o ochranu zdraví, navrácení a upevnění zdraví osob, zahrnuje veškerou ambulantní i ústavní péči, závodní preventivní péči, léčebnou výživu, poskytování léků (Státní ústav pro kontrolu léčiv – vydává a pozastavuje registrace, stahuje léčiva apod.) aj.

4) záchrannou službu – poskytuje odbornou neodkladnou péči, zařízení služby zřizuje kraj

A) Zdravotní péče

5) lázeňskou péči – poskytuje se osobám, jejichž zdravotní stav to vyžaduje, seznam nemocí pro tuto péči stanoví ministerstvo zdravotnictví

6) lékárenskou péči – obstarávání, příprava, kontrola a výdej léčiv a zdravotnických prostředků a poskytování odborných informací

7) posudkovou činnost – jejím úkolem je posuzování způsobilosti k práci, činnost vykonávají zpravidla lékaři

B) Zdravotnická zařízení

 zdravotnická zařízení se dělí na státní (zřizovaná ministerstvem zdravotnictví) a nestátní (zřizovaná kraji a obcemi v samostatné působnosti nebo fyzickými a právnickými osobami, provozovatel musí mít oprávnění, které vzniká rozhodnutím krajského úřadu)

 zdravotnická zařízení jsou povinna uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním zdravotní péče

• studijní programy:

- absolventi těchto programů, kteří získali titul magistr, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a obhajobu rigorózní práce, po jejím vykonání se udělují dle oblastí studia akademické tituly doktor práv (JUDr.), doktor filozofie (PhDr.), doktor přírodních věd (RNDr.) aj.

c) doktorský - je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost

- studium se ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, absolventům se uděluje akademický titul doktor (Ph. D.)

SPRÁVA ZDRAVOTNICVÍ

SPRÁVA ZDRAVOTNICTVÍ

Prameny práva → zákon o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.), zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.), zákon o zdravotnických prostředcích (č. 123/2000 Sb.), zákon o léčivech (č. 79/1997 Sb.), zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), zákon o všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (č. 551/1991 Sb.) aj.

SPRÁVA ZDRAVOTNICTVÍ

Správa zdravotnictví = odvětví veřejné správy, které si klade za cíl chránit a podporovat veřejné zdraví

 obsah správy na úseku zdravotnictví je tvořen opatřeními ve vztahu k samotné péči o zdraví, opatřeními zabývajícími se zřizováním a provozem zdravotnických zařízení, pracovníků a ochranou veřejného zdraví

ORGANIZACE SPRÁVY ZDRAVOTNICTVÍ

Organizace státní správy ve zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví - ústřední orgán státní správy na daném úseku, disponuje centrálním výkonem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědecko výzkumnou činnost, zdravotnická zařízení, vyhledávání a využívání přírodních léčivých zdrojů, dále pro léčiva, prostředky zdravotnické techniky aj.

- uskutečňuje opatření k upevnění a rozvíjení zdraví lidu, stanovuje koncepci a vytyčuje hlavní směry rozvoje zdravotnictví, zřizuje hlavního hygienika ČR aj.
Orgány kraje a obcí - vykonávají další úkoly v oblasti státní správy zdravotnictví
s rozšířenou působností,
Krajské hygienické stanice

Dělení vysokých škol podle charakteru

• akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy, student má zaručena určitá práva (právo studovat, výběru studijních předmětů, výběru učitele, volit a být volen do akademického senátu)

• studijní programy: a) bakalářský - je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu

- studium se ukončuje státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce, absolventům se uděluje akademický titul bakalář (Bc.) nebo bakalář umění (BcA.)
b) magisterský - je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti

- studium se ukončuje státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce, absolventům se uděluje akademický titul magistr (Mgr.), inženýr (Ing.) aj., v oblasti lékařství se studium ukončuje státní rigorózní zkouškou, absolventi získají titul doktor medicíny (MUDr.), doktor veterinární medicíny (MVDr.) nebo zubní lékař (MDDr.)

- součásti školy:

a) fakulty – o zřízení nebo zrušení fakulty rozhoduje akademický senát na návrh rektora, uskutečňují akreditované studijní programy a vykonávají tvůrčí činnost, orgány: akademický senát fakulty, děkan (stojí v čele fakulty), vědecká rada fakulty, disciplinární komise fakulty, tajemník

b) vysokoškolské ústavy, jiná pracoviště a účelová zařízení

2) soukromá - zřizuje, zrušuje nebo slučuje se na základě státního souhlasu od MŠMT, před posouzením si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k návrhům studijních programů (např. Evropský polytechnický institut s. r. o., Akademie STING o. p. s., Vysoká škola v Plzni o. p. s.)

- školám poskytuje dotace MŠMT, poplatky spojené se studiem stanovuje vysoká škola sama bez zákonného omezení

3) státní - vojenské školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly (zřizovatelem je ministerstvo obrany), policejní školy vzdělávají odborníky zejména pro Policii ČR (zřizovatelem je ministerstvo vnitra)

Dělení vysokých škol podle charakteru

1) univerzitní - může uskutečňovat všechny typy studijních programů, dále vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnosti

2) neuniverzitní - uskutečňuje bakalářské studijní programy studijních programů, na které je specificky zaměřena, dále může uskutečňovat i magisterské studijní programy
Studium na vysoké škole

• vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia, studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků

• studium lze realizovat formou prezenční (denní), distanční (bez pravidelné účasti) nebo kombinací obou předchozích forem

• zákon stanovuje základní podmínky pro přijetí ke studiu a zmocňuje školy ke stanovení dalších podmínek, hlavní podmínkou pro přijetí ke studiu je dosažení vzdělání jež je zakončené maturitní zkouškou

VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH

 vysoké školy jsou nejvyšším článkem výchovně vzdělávací soustavy, jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti

 tato část výchovně vzdělávací soustavy je upravena samostatně, a to zákonem o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.), vysoká škola je právnickou osobou

 vysoká škola poskytuje vzdělávání v tzv. akreditovaných studijních programech (bakalářský, magisterský, doktorský) u nichž uděluje po ukončení akademické tituly, a v tzv. programech celoživotního vzdělávání

 vysoká škola zaručuje akademické svobody a akademická práva (svoboda vědy, výzkumu a tvorby, svoboda výuky, volba zaměření studia v rámci studijního programu, vyjadřování vlastních názorů ve výuce, právo používat akademické insignie, právo konání akademických obřadů)

Dělení vysokých škol podle zřízení

1) veřejná - zřizuje, zrušuje nebo slučuje se výhradně zákonem (např. Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoké učení technické v Brně)

- organizaci a činnost školy upravují její vnitřní předpisy (volební a jednací řád akademického senátu, studijní a zkušební řád, stipendijní řád, disciplinární řád pro studenty, další předpisy)

- akademické orgány: a) akademický senát – zastupitelský orgán složený z akademických pracovníků a studentů zvolených v tajných volbách (není určen pro rektora, prorektora, děkana a proděkana), zasedání senátů jsou přístupná

b) rektor – nejvyšší představitel školy, jedná a rozhoduje ve věcech školy, zastupují ho prorektoři, rektora jmenuje na nejvýše tříleté období na návrh akademického senátu prezident republiky

- akademické orgány:

c) vědecká nebo umělecká rada – je složená z významných představitelů oborů, v nichž škola uskutečňuje svou činnost, zejména projednává dlouhodobý záměr, schvaluje studijní programy, v čele stojí rektor

d) disciplinární komise – je složena ze studentů a akademických pracovníků školy, komise projednává disciplinární přestupky studentů, kteří nejsou zapsáni na žádné z fakult

e) správní rada – je složena z představitelů veřejného života, územní samosprávy a státní správy (nemohou to být zaměstnanci školy), vyjadřuje se k rozpočtu školy, výsledkům hodnocením školy apod.

f) kvestor – řídí hospodaření a vnitřní správu školy, jmenuje ho rektor

C) Střední vzdělávání

2) střední odborná škola – připravuje studenty pro výkon odborných činností (technických, hospodářských, ekonomických, pedagogických, zdravotnických, sociálně právních, uměleckých apod.), specifickým typem školy je konzervatoř (obor zpěv, hudba, tanec, umění), škola má 4 ročníky a konzervatoř 6 nebo 8 ročníků

3) gymnázium – všeobecně vzdělávací vnitřně diferencovaná škola, která připravuje studenty především pro studium na VŠ, dále připravuje studenty i pro výkon některých činností ve správě, kultuře a v dalších oblastech, má 4, 6 nebo 8 ročníků

 zvláštními typy středních škol jsou ty, které zřizují jiná ministerstva než MŠMT (vojenské školy, policejní školy, školy požární ochrany, školy vězeňské služby)

 vzdělání v soukromých školách nebo církevních školách je poskytováno za úplatu, těmto školám se poskytují dotace ze státního rozpočtu

D) Vyšší odborné vzdělávání

 vyšší odborné vzdělávání zajišťují vyšší odborné školy, které připravují studenty pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností nebo prohlubují dosažené vzdělání pro výkon konkrétních náročných činností

 vyšší odborné vzdělání zahrnuje všeobecné vzdělání, specifické odborné vzdělání a náročnou praktickou přípravu

 studium se ukončuje absolutoriem (dokladem je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy), absolvent má nárok na použití neakademického titulu diplomovaný specialista (DiS.)

 denní studium trvá od 2 do 3,5 let a dálkové studium trvá od 3 do 4 let, součástí studia je souvislá praxe

 výuka probíhá formou přednášek a cvičení a seminářů, školní rok se dělí na semestry, které se ukončují vykonáním zápočtů a zkoušek

 ke studiu se přijímají osoby, které získaly střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou

 absolutorium je odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce

 absolutorium se koná před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad

E) Jiné vzdělávání

 jiným vzděláním se rozumí činnost speciálních škol, zvláštních škol, praktických škol a pomocných škol, které poskytují vzdělání pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod žákům s mentálním nebo tělesným postižením

Školská zařízení

- zabezpečují výchovu mimo vyučování, systém dalšího vzdělávání učitelů a ostatních školských pracovníků a odborné služby školám

- patří sem: a) školská výchovná zařízení – zařízení pro zájmové studium, školská zotavovací zařízení, školská výchovná zařízení pro výchovu mimo vyučování, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a preventivní výchovné péče

b) školská účelová zařízení – výchovný poradce, pedagogicko-psychologická poradna, školní jídelna, školní hospodářství apod.

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA

 dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení 9. ročníku nebo 2. ročníku šestiletého gymnázia nebo 4. ročníku osmiletého gymnázia

 základní umělecká škola poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravuje žáky pro studium oborů ve středních školách uměleckého zaměření

C) Střední vzdělávání

 střední vzdělávání zajišťují střední školy, které připravují žáky pro výkon povolání a činností v národním hospodářství, správě, kultuře, umění a v ostatních oblastech života, dále připravují žáky pro studium na VŠ

 střední školy poskytují: 1) střední odborné vzdělání – zahrnuje všeobecné vzdělání a odbornou přípravu, ukončuje se závěrečnou zkouškou ve studijních nebo učebních oborech

2) úplné střední vzdělání a úplné střední odborné vzdělání – zahrnuje obsahově širší a hlubší všeobecné vzdělání a odbornou přípravu diferencovanou podle druhu středních škol, ukončuje se maturitní zkouškou

C) Střední vzdělávání

3) vyšší odborné vzdělání – poskytuje se v konzervatořích, zahrnuje všeobecné vzdělání a uměleckou přípravu, ukončuje se absolutoriem
 střední školy organizují i nástavbové studium, které je určeno pro uchazeče, kteří získali střední odborné vzdělání, studující se zde zdokonalují pro kvalifikovaný výkon povolání, studium se ukončuje maturitní zkouškou (dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce)

 přijímací řízení na střední školy je v kompetenci ředitele školy, studium se organizuje jako denní, studium při zaměstnání nebo kombinované

 druhy středních škol: 1) střední odborné učiliště – připravuje studenty pro výkon dělnických povolání a odborných činností odpovídajících příslušnému učebnímu oboru, škola zajišťuje teoretické a praktické vyučování, studium se ukončuje závěrečnou zkouškou (dokladem je pak výuční list), pro žáky, kteří ukončili PŠD v nižším než 9. ročníku je zde tzv. učiliště

Organizace státní správy ve školství

- odpovídá za plnění učebních plánů, za odbornou a pedagogickou úroveň práce školy, rozhoduje o odkladu povinné školní docházky, o zařazení dětí do předškolního zařízení, o přijetí ke studiu ve VOŠ, SŠ a speciálních školách, dále rozhoduje o přerušení studia nebo o vyloučení ze studia

- je oprávněn podle místních podmínek na základě požadavků orgánů upravit výchovně vzdělávací proces školy v rozsahu stanoveném učebními plány

Organizace samosprávy ve školství

Kraje - jsou povinny v samostatné působnosti vytvářet podmínky pro zajištění vzdělávání v jimi zřizovaných školách a zařízeních

- spravují, zřizují a zrušují se souhlasem MŠMT školy a školská zařízení ve svém územním obvodu, jmenuje a odvolává se souhlasem MŠMT ředitele škol a školských zařízení, které zřizuje, přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce ve školách a školských zařízeních, které zřizuje

Organizace samosprávy ve školství

Obce - jsou povinny v samostatné působnosti vytvářet podmínky pro plnění povinné školní docházky

- rozhoduje o přijetí dětí do předškolního zařízení, jídelny nebo družiny, zřizuje komisi pro výchovu a vzdělávání, zřizuje a spravuje investiční výdaje školám (kromě mezd, učebnic a pomůcek), s předchozím souhlasem krajského úřadu jmenuje na základě výsledků konkurzu ředitele škol, které zřizuje aj.

Rada školy - orgán školy, který umožňuje zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pracovníkům školy, občanům obce a dalším osobám podílet se na správě školy

- zřizuje ji zřizovatel školy na základě písemné žádosti, má 6 až 15 členů (ředitel školy není členem), členové jsou voleni na 2 roky

- schvaluje výroční zprávu školy, vyjadřuje se ke studijním oborům a ke jmenování a odvolání ředitele školy, může požádat Českou školní inspekci o inspekci aj.

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA

Z hlediska právní úpravy podle školského zákona (č. 561/2004 Sb.) zde není do výchovně vzdělávací soustavy zahrnuto vzdělávání na vysokých školách.

A) Předškolní vzdělávání

 předškolní vzdělávání zajišťují předškolní zařízení, která směřují k uspokojování přirozených potřeb dítěte a rozvoj jeho osobnosti

 předškolní zařízení navazují na výchovu dětí v rodině a v součinnosti s rodinou zajišťují všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od 3 do 6 let

 druhy zařízení: mateřská škola a speciální mateřská škola (péče o děti s mentálním nebo tělesným postižením)

B) Základní vzdělávání (povinná školní docházka)

 základní vzdělávání zajišťují základní školy, které toto vzdělávání poskytují a připravují žáky pro další studium

 má 9 ročníků a člení se na první (1. – 5. ročník) a druhý (6. – 9. ročník) stupeň, v místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech ročníků základní školy, může se zřídit základní škola, která nemá všechny ročníky (žáci pak pokračují v plnění PŠD v základní škole, která má všechny ročníky)

Organizace státní správy ve školství

Krajské úřady - zpracovávají a každé dva roky upřesňují a zveřejňují dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ve svém správním obvodu, rozhodují o osvobození žáků od povinnosti docházet do školy, udělují souhlas se jmenováním a odvoláváním ředitelů škol, které zřizuje obec, rozepisují a přidělují školám finance a soukromým školám dotace
- vedoucí odboru školství krajského úřadu je odpovědný za výkon státní správy v oblasti školství, jmenuje a odvolává ho rada kraje se souhlasem ministerstva

Obecní úřady obcí s - zpracovávají návrh rozpisu rozpočtu pro školy v obvodu jejich působnosti, předkládají rozšířenou působností krajskému úřadu rozbor hospodaření za školy, shromažďují a zpracovávají data z dokumentace škol a předávají je krajskému úřadu a MŠMT

Ředitel školy - řídí školskou instituci (pokud je právnickou osobou, plní povinnosti vedoucího organizace a jmenuje a odvolává své zástupce

ORGANIZACE SPRÁVY ŠKOLSTVÍ

Organizace státní správy ve školství

Ministerstvo školství, - ústřední orgán pro předškolní zařízení, školská zařízení, ZŠ, SŠ, VŠ, pro státní péči o mládeže a tělovýchovy mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu

- řídí výkon státní správy ve školství a vytváří podmínky pro realizaci cílů výchovy a vzdělávání, řídí předškolní zařízení, školy a školská zařízení ve věcech výchovy a vzdělávání

- mj. zřizuje a zrušuje školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, rozepisuje a přiděluje finance vyčleněné ze státního rozpočtu jednotlivým školám, které byly zřízeny MŠMT, přiděluje finance orgánům kraje v přenesené působnosti na školství, zpracovává nejméně jednou za 4 roky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy (předkládá vládě), uděluje souhlas se jmenováním ředitelů škol zřizovaných krajem v samostatné působnosti

Organizace státní správy ve školství

Jiné ústřední orgány - jde např. o působnost ministerstva spravedlnosti, ministerstva obrany nebo ministerstva státní správy vnitra (tyto úřady mj. zřizují justiční, vojenské nebo policejní školy)

Česká školní inspekce - orgán přímo řízený MŠMT, školní inspekci vykonávají školní inspektoři a kontrolní pracovníci

- v čele institutu stojí ústřední školní inspektor, který navrhuje ministerstvu jmenování a odvolání školních inspektorů, přijímá do pracovního poměru kontrolní pracovníky a další zaměstnance

- inspekce ve školních institucích zjišťuje a hodnotí výsledky vzdělávání a výchovy, jeho průběh, zjišťuje a hodnotí personální a materiálně technické podmínky činnosti vzhledem ke schváleným učebním dokumentům, předkládá příslušnému orgánu státní správy ve školství návrh na vyřazení školy ze sítě

SPRÁVA ŠKOLSTVÍ

 právo na bezplatné vzdělání a povinnou školní docházku zaručuje Listina základních práv a svobod, na vysokých školách je právo na bezplatné vzdělání omezeno schopnostmi občana a možnostmi společnosti

 vzdělání se realizuje prostřednictvím výchovně vzdělávací soustavy → její součástí jsou školská zařízení, která jsou zařazena do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení (evidenci vede ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - MŠMT)

 povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší 6 let (pokud dítě není tělesně a duševně přiměřeně vyspělé, odloží mu ředitel školy začátek docházky o 1 školní rok), trvá 9 let, zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu do školy (přihlašovací povinnost) a dbát na to, aby docházelo do školy (povinnost péče o školní docházku)

 ve školách se vyučuje podle učebních plánů a učebních osnov, které byly schváleny MŠMT

 ve školách vyučují a vychovávají děti, mládež a dospělé pedagogičtí pracovníci (může jím být ten, kdo má odbornou a pedagogickou způsobilost, je občanský bezúhonný a morálně vyspělý)

SPRÁVA ŠKOLSTVÍ

 ve školách není povolena činnost politických stran a politických hnutí

 součástí školy mohou být předškolní zařízení, školní družina, školní klub, knihovna, internát, domov mládeže, školní jídelna, školní hospodářství aj.

 školy jsou povinny vést dokumentaci ve formě tiskopisů stanovených MŠMT, ta obsahuje:

a) rozhodnutí o zařazení školy do sítě včetně všech dokladů a podkladů
b) třídní knihy a výkazy, katalogové listy
c) evidenci žáků školy (osobní údaje, údaje o jeho přijetí, studijní obor, průběh a ukončení studia aj.)
d) školní řád a rozvrh hodin
e) záznamy z pedagogických rad
f) protokoly o přijímacím řízení, výkazy o ukončování studia
g) knihu úrazů
h) hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci
i) protokoly a záznamy o provedených kontrolách
j) jinou dokumentaci stanovenou právními předpisy

Druhy provozovatelů

3) provozovatelé s registrací - oprávnění k šíření vysílání na základě principu registrace se uplatňuje u tzv. převzatého vysílání (příjem vysílání původních programů či jejich částí prostřednictvím kabelových systémů a družic)
- vlastníkem licence může být právnická osoba mající formu obchodní společnosti nebo fyzická osoba s pobytem v ČR
- registraci uděluje opět Rada, která zahajuje řízení na základě přihlášky provozovatele

SPRÁVA ŠKOLSTVÍ

SPRÁVA ŠKOLSTVÍ

Prameny práva → zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (č. 561/2004 Sb.), zákon o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.) aj.

Správa školství = diferencovaný celek, který zahrnuje výchovu a vzdělávání členů společnosti, tyto složky spoluvytváří duchovní bohatství státu a jsou výrazem jeho vyspělosti a kulturní úrovně

Druhy provozovatelů

b) Česká televize - provozovatel televizního vysílání se sídlem v Praze
- provozovatel disponuje orgánem Radou České televize (kolegiální orgán mající 15 členů, členy rady volí Poslanecká sněmovna)
- v čele institutu stojí generální ředitel

2) provozovatelé s licencí - licence opravňuje provozovatele k vysílání a šíření teletextu v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem
- vlastníkem licence může být právnická osoba mající formu obchodní společnosti nebo fyzická osoba s pobytem v ČR
- licenci uděluje Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ta je oprávněna vydat licenci k vysílání prostřednictvím vysílačů, družic a kabelových systémů
- Rada má 13 členů, které jmenuje předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny na dobu 6 let, působnost: udělování a odnímání licencí, vydávání rozhodnutí o registraci, ukládání sankcí, vedení evidence provozovatelů převzatého vysílání

PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

Rozhlasové a televizní vysílání = činnost, která spočívá v prvotním šíření původních rozhlasových a televizních programů a teletextu, určených k příjmu veřejností v kódované nebo nekódované formě

Druhy provozovatelů

1) provozovatelé ze zákona - instituce, které jsou oprávněny provozovat vysílání přímo ze zákona
- jde o právnické osoby, které jsou nezávislé na státu a neručí za jeho závazky
- povinnost poskytovat službu veřejnosti (tvoří a šíří programy na celém území ČR)
- poslání poskytovat objektivní, vyvážené a všestranné informace

a) Český rozhlas - provozovatel rozhlasového vysílání, jeho strukturu tvoří rozhlasová studia
- provozovatel disponuje orgánem Radou Českého rozhlasu (volený a kolegiální orgán mající 9 členů, členy rady volí Poslanecká sněmovna)
- v čele institutu stojí generální ředitel

SPRÁVA NA ÚSEKU MUZEÍ A GALERIÍ

Muzeum = instituce, která získává, shromažďuje, trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává přírodniny a lidské výtvory, umožňuje jejich veřejné užívání a poskytuje výchovné a vzdělávací služby pro studijní účely

Galerie = muzeum specializované na sbírky výtvarného umění

Sbírka = věc, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy

 ministerstvo kultury vede centrální evidenci sbírek → sbírka musí vykazovat pojmové znaky charakteristické pro sbírku, obsahovat nejméně 5 sbírkových předmětů a trvale se nacházet na území ČR

 vlastník sbírky je povinen dodržovat základní povinnosti (zajistit ochranu sbírky před poškozením, zajistit restaurování sbírky, umožnit zpřístupnění sbírky pro studijní účely, zapůjčit sbírku k vystavování aj.)

SPRÁVA NA ÚSEKU KNIHOVEN

Knihovna = zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven

 ministerstvo kultury vede evidenci knihoven → provozovatelem knihovny se může stát FO nebo PO za podmínky, že veřejné knihovnické a informační služby jsou poskytovány jejím jménem (různé formy obchodních společností, nadace, příspěvkové organizace apod.)

 hlavním účelem knihovny je zprostředkovávat a zajišťovat realizaci práva na svobodný přístup k informacím (podle Listiny základních práv a svobod)

 druhy knihoven: a) knihovny zřizované státem (Národní knihovna ČR, Knihovna a tiskárna pro nevidomé, Moravská zemská knihovna)

b) knihovny zřizované krajem
c) knihovny zřizované příslušným orgánem obce

 povinnosti knihoven: a) vést evidenci knihovního fondu a meziknihovních výpůjček
b) provádět revizi knihovního fondu
c) vykonávat činnost spojenou s vyřazováním knihovních dokumentů
d) vykonávat činnost spojenou s ochranou knihovního fondu

SPRÁVA NA ÚSEKU VYDÁVÁNÍ PERIODICKÉHO A NEPERIODICKÉHO TISKU

Periodický tisk = noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce

 oprávnění vydávat periodický tisk je postaveno na evidenčním principu (centrální evidenci vede ministerstvo kultury)

 vydavatel nese odpovědnost za obsah periodického tisku, musí na každém vydání zveřejnit zákonem vymezené údaje, je povinen z každého vydání tisku zajistit jeho dodání zákonem určeným příjemcům aj.

Neperiodický tisk = rozmnoženiny literárních, vědeckých a uměleckých děl určených k veřejnému šíření, které jsou vydávány jednorázově, popřípadě nejvýše jednou ročně anebo po částech i častěji, tvoří-li obsahově jeden celek

 neperiodický tisk musí obsahovat zákonem stanovené údaje (ty jsou základem pro bibliografické, katalogizační a knihkupecké zpracování publikací)

 vydavatel je povinen z každého vydání tisku zajistit jeho dodání zákonem určeným příjemcům (Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně, Vědecká knihovna v Olomouci aj.), je povinen nabídnout ke koupi 1 výtisk tisku knihovnám, které určí ministerstvo kultury

Zvláštní druhy kulturních památek

2) památkové rezervace - území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů (kulturní památku za PR prohlašuje vláda)

3) památkové zóny - území sídelních útvarů nebo jejich části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazuje významné kulturní hodnoty (kulturní památku za PZ prohlašuje ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem)

4) kulturní památky UNESCO - Seznam světového dědictví vedený v rámci UNESCO představuje systém mezinárodní ochrany kulturního a přírodního dědictví, které by mělo být zachováno pro budoucí generace

Organizace správy na úseku kulturních památek

Ministerstvo kultury - ústřední orgán státní správy pro kulturní památky, který mj. zřizuje památkovou inspekci

Kraj - plní řídící funkce památkové péče, plní úkoly státní správy na úseku státní památkové péče pro NKP, vykonává stavební dohled při obnově NKP, podává vyjádření k prohlášení věci za kulturní památku, vede seznam kulturních památek ve svém územním obvodu, vydává stanoviska v případě provádění údržby a opravy a rekonstrukce kulturních památek, schvaluje koncepci podpory státní památkové péče pro své území a plní další úkoly stanovené zákonem

Obec - pečuje o své kulturní památky, kontroluje plnění povinností vlastníků kulturních památek, zřizuje PO pro obnovu kulturních památek a plní další úkoly stanovené zákonem

Obec s rozšířenou - usměrňuje péči o kulturní památky, vykonává státní stavební dohled při obnově působností kulturních památek, dozírá na dodržování povinností oblasti památkové péče, a to vše ve svém správním obvodu

ORGANIZACE SPRÁVY KULTURY

Ministerstvo kultury - ústřední orgán státní správy pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní památky, pro věci církví a náboženských společností, pro věci tisku a jiných informačních prostředků, pro rozhlasové a televizní vysílání, pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury

- disponuje celou řadou pravomocí v jednotlivých úsecích správy kultury (viz jednotlivé úseky správy kultury):

a) správa na úseku kulturních památek
b) správa na úseku muzeí a galerií
c) správa na úseku knihoven
d) správa na úseku vydávání periodického a neperiodického tisku
e) provozování rozhlasového a televizního vysílání

Kraje, obce a - další orgány správy kultury, které také disponují pravomocemi v jednotlivých úsecích ostatní správní úřady správy kultury (viz jednotlivé úseky správy kultury)

SPRÁVA NA ÚSEKU KULTURNÍCH PAMÁTEK

Kulturní památka = movitá nebo nemovitá věc, která vykazuje zákonem dané znaky (přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem, významný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, projev tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti)

 ministerstvo kultury je příslušné prohlásit danou věc za kulturní památku → řízení o prohlášení věci za kulturní památku (lze ho zahájit z vlastního podnětu či na návrh, ministerstvo si před prohlášením vyžádá vyjádření krajského úřadu a úřadu obce s rozšířenou působností, pak ministerstvo vyrozumí vlastníka věci)

 vlastník kulturní památky je povinen dodržovat základní povinnosti (zachovávat a udržovat památku v dobrém stavu, chránit ji před poškozením nebo odcizením, užívat památku odpovídajícím způsobem, oznámit každé zamýšlené změny v užívání příslušnému orgánu aj.)

Zvláštní druhy kulturních památek

1) národní kulturní památky - náleží jim vyšší stupeň ochrany, jelikož tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa (kulturní památku za NKP prohlašuje vláda)

Živnostenský rejstřík

• vedou ho příslušné živnostenské úřady

• slouží k přesné evidenci podnikatelů, kteří mají živnost v územním obvodu vždy daného živnostenského úřadu

• živnostenské úřady údaje a jejich aktualizace obsažené v rejstříku předávají do ústřední evidence podnikatelů, kterou vede Živnostenský úřad České republiky

• rejstřík má 2 části: a) veřejnou - obsahuje základní údaje o podnikateli
- každý má právo do ní nahlížet, pořizovat si výpisy či opisy
- živnostenský úřad tyto údaje zveřejňuje

b) neveřejnou - žadatel musí prokázat právní zájem

Druhy živností

1) ohlašovací živnosti

a) volné - zde není třeba odborná způsobilost
- např. koupě zboží za účelem prodeje
- nejsou taxativně v zákoně uvedeny, jejich seznam je stanoven zvláštním předpisem

Druhy živností

b) řemeslné - odborná způsobilost se prokazuje vyučením v oboru, jiným vzděláním nebo praxí
- např. zámečnictví, zednictví, zlatnictví, oprava vozidel
- jsou taxativně v zákoně uvedeny, jejich seznam je v příloze č. 1

c) vázané - odborná způsobilost je upravena pro každý druh živnosti zvlášť podle zákona
- např. oční optika, provozování autoškoly, průvodcovská činnost, geologické práce
- jsou taxativně v zákoně uvedeny, jejich seznam je v příloze č. 2

2) koncesované živnosti

- odborná způsobilost je upravena pro každý druh živnosti zvlášť podle zákona
- např. provozování střelnic, provádění trhacích prací, směnárenská činnost, taxislužba, provozování krematoria
- jsou taxativně v zákoně uvedeny, jejich seznam je v příloze č. 3

Z hlediska předmětu podnikání se živnosti dělí na obchodní, výrobní a poskytující služby.

SPRÁVA KULTURY

Prameny práva → zákon o státní památkové péči (č. 20/1987 Sb.), zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty (č. 71/1994 Sb.), zákon o ochraně sbírek muzejní povahy (č. 122/2000 Sb.), zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (č. 257/2001 Sb.), zákon o archivnictví a spisové službě (č. 499/2004 Sb.), zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (č. 231/2001 Sb.) aj.

Správa kultury = diferencovaný celek, který zahrnuje péči o kulturní památky, knihovní a muzejní a galerijní činnost, divadelní činnost, vydávání periodického a neperiodického tisku, činnost hromadných sdělovacích prostředků a některé veřejnoprávní aspekty související s problematikou audiovizuálních děl a ochranou autorských práv

 právní vztahy správy kultury neupravuje pouze správní právo, ale také občanské právo, autorské právo, trestní právo, daňové právo aj.

 kulturou se rozumí souhrn materiálních a duchovních hodnot vytvořených lidmi v procesu historického vývoje

ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ

Živnostenské podnikání (živnost) = soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem

 živností je taková podnikatelská činnost, která není vyloučena z působnosti zákona (živností se tedy nerozumí každá podnikatelská činnost)

 živností není např. provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené PO, činnosti advokátů, lékařů, znalců, tlumočníků, činnost bank, pořádání loterií, provozování rozhlasového a televizního vysílání aj.

 subjektem živnosti jsou FO a PO, oprávnění provozovat živnost mají i zahraniční osoby (FO s bydlištěm nebo PO se sídlem mimo území ČR)

 živnostenským podnikáním mohou být omezeny některé skupiny obyvatel (soudci, příslušníci ozbrojených sborů, zaměstnanci státní správy), jednotlivé vztahy jsou konkretizovány v jednotlivých právních vztazích (taková osoba může podnikat, ale ne v oboru v němž pracuje)

Živnostenské oprávnění

• činnost spojenou s režimem vzniku, změn a zániku živnostenské oprávnění provádějí živnostenské úřady

• je kvalifikovaným subjektivním veřejným právem, na jehož existenci je vázána možnost realizace živnostenského podnikání příslušnými subjekty

• vznik živnostenského oprávnění je u všech druhů živností vázán na splnění určitých podmínek:

a) všeobecné - dosažení věku 18 let
- způsobilost k právním úkonům
- bezúhonnost
- neexistence daňových nedoplatků vůči finančním orgánům státu

b) zvláštní - odborná nebo jiná způsobilost předepsaná zákonem nebo zvláštními právními předpisy (způsobilost se liší podle druhu živnosti)

• pokud subjekt splní podmínky pro vznik živnosti, je mu vydán doklad o živnostenském oprávnění:

a) živnostenský list - doklad ohlašovací živnosti

- subjekt, který splnil všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti ohlásí zamýšlené provozování živnosti příslušnému živnostenskému úřadu

- živnostenský list je vydán úřadem do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení doručeno

b) koncesní listina - doklad koncesované živnosti

- subjekt, který splnil všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti pošle žádost o zamýšlené provozování živnosti příslušnému živnostenskému úřadu

- úřad žádost uchazeče posoudí a na jeho základě výkon živnosti povolí, a to rozhodnutím o udělení koncese

- koncesní listina je vydána úřadem v návaznosti na jeho rozhodnutí o udělení koncese do 15 dnů od nabytí právní moci takového rozhodnutí

SPRÁVA ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ

Prameny práva → zákon o živnostenském podnikání (č. 455/1991 Sb.), zákon o živnostenských úřadech (č. 570/1991 Sb.)

Správa živnostenského podnikání = činnost zaměřená na veškeré rozhodující otázky, které souvisí s ingerencí výkonné moci do podmínek živnostenského podnikání a jeho kontroly

 živnostenské podnikání představuje nejrozšířenější formu podnikání, a to z toho důvodu, že se jeho režim vztahuje k většině podnikatelských činností

ORGANIZACE SPRÁVY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ

Živnostenský úřad - ústřední orgán správy živnostenského podnikání, který řídí a usměrňuje a České republiky kontroluje činnost krajských živnostenských úřadů

- vede ústřední evidenci všech podnikatelů mající živnostenský list nebo koncesní listinu, rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů, oprávněn vyžadovat od ústředních orgánů státní správy stanoviska a vyjádření, oprávněn spolupracovat na úseku s příslušnými orgány státní správy

Živnostenský úřad

- institut jako samostatný ústřední orgán nebyl dosud fakticky zřízen, výkonem jeho působnosti je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu

Krajské živnostenské úřady - organizační složky příslušných krajských úřadů (odbory)

- provádějí řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči obecním živnostenským úřadům, rozhodují o odvolání proti rozhodnutí obecních živnostenských úřadů, vedou pro své územní obvody živnostenské rejstříky a plní další úkoly

Obecní živnostenské úřady - jsou zřizovány pouze v sídlech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (odbory)

- vystupují v postavení dotčených orgánů státní správy v územních a stavebních řízeních, týkajících se živností, provádějí živnostenskou kontrolu a ukládají pokuty dle zákona, vedou pro své správní obvody živnostenské rejstříky a plní další úkoly