Tato metoda, která se zaměřuje na úvodní etapu projektu, se soustředí na zodpovězení základních otázek, které souvisí s každým projektem informačního systému. Jedná se o otázky této kategorie:
• „Proč organizace potřebuje nový informační systém vzhledem k formulovaným požadavkům?“
• „Skutečně uživatele chtějí to, co požadují?“
Otázky, které jsou podobné uvedeným, posilují pochopení povahy charakteristických vlastností a omezení problémové oblasti, aby mohl následovně analytik přistoupit k formalizaci problému.
Smysl a cíl aplikování tohoto přístupu spočívá v pkusu:
• umístit daný problém do širšího kontextu,
• získat takové požadavky, které jsou skutečně správné.
Obecně každý sociálně technický systém vlastní soubor cílů, které mají být dosaženy. Technický pohled na daný systém, který je v tomto případě konkretizován informačním systémem, se snaží popsat a vysvětlit chování takového systému pomocí stavu. Stav systému je popsán v pojmech hodnot definovaného počtu parametrů. Cíl je určen jako cílový stav, tj. Jako dosažení požadovaných hodnot daného počtu parametrů. Cíle, které jsou konkretizovány velmi neurčitě, jsou označovány jako úkoly.
Měnící se stupeň konkretizace cílů úzce souvisí se stupněm řídící úrovně hostitelského systému, který je znázorněn na obrázku č. 6.
Žádné komentáře:
Okomentovat