Ve většině metod vývoje informačních systémů představuje proces získávání požadavků zahajovací činnost, která se provádí pod obecným označením „analýza“. Výsledky této činnosti ovlivňují pak celý životní cyklus procesu Reguirements Engineeringu. Vlastní podproces získávání požadavků realizuje obecně známou zkušenost, že pokud má být řešen problém někoho jiného, pak je nutné se o daném problému dozvědět co nejvíc.
Na počátku vývoje informačního systému má analytik zpravidla velice málo znalostí o problémové oblasti hostitelského systému. Prvním problémovým úskalím se tak stává získání znalostí o problémové oblasti vyvíjeného informačního systému. Obecné problémy spojené s vývojem informačního systému jsou charakterizovány vysokou komplexností. Znalosti spojené s řešením jsou roztroušeny mezi mnoho zdrojů informaci, které jsou často zosobněny lidmi. Forma uvedených znalostí představuje různé notace, které mají širokou škálu ztvárnění, počínaje popisem v přirozeném jazyce a konče matematickými modely. Největším problém je však pochopení formy mentálního modelu v mysli uživatelů.
Účelem procesu získávání požadavků je dosažení relevantních znalostí o problémové oblasti, jež mohou být použity k vytvoření formalizované specifikace informačního systému, který má řešit problém hostitelského systému. Výsledkem splnění daného účelu je pak skutečnost, že v konečné fázi životního cyklu Reguirements Engineeringu se často analytik stává expertem v dané problémové oblasti. Pokud se tak nestane, pravděpodobně to znamená, že nebyly brány v úvahu důležité charakteristiky problému, nebo nebyly zváženy správným způsobem. Důsledkem může být skutečnost, že informační systém neposkytne nejlepší řešení problému hostitelského systému, případně neposkytne vůbec žádně řešení.
Žádné komentáře:
Okomentovat