Pro většinu problémových oblastí je nejobyklejším vyjádřením znalostí přirozený jazyk. Potenciál odvozování požadavků z popisu ve formě přirozeného jazyka vychází ze skutečnosti, že vše, co je nutné znát o problémové oblasti, je už někde napsáno nebo vyjádřeno ve formě přirozeného jazyka. Přístupy analýzy přirozeného jazyka lze rozdělit do dvou základních kategorií, a to na:
• přímo působící na uživatele za účelem odvození jeho požadavků
• odvozující požadavky z textů v přirozeném jazyce.
Pro stanovení požadavků daným přístupem jsou rozhodující slovní zásoba, syntaxe a neformální atmosféra. Slovní zásoba obsahující přibližně 1000 výrazů z dané problémové oblasti je účinným komunikačním médiem při popisu jakékoliv představy. Syntaxe ve významu jazykové skladby je užitečná vlastnost přirozeného jazyka, která je běžná v každodenním životě a nevyžaduje zpravidla nároky na samostatnou výuku. Neformální atmosféra má za důsledek, že výpověď uživatele může být nejasná, nepřesná, neúplná a protichůdná. Je však velmi užitečná v počátečních fázích Requirements Engineeringu, kdy usnadňuje složitá jednání s uživateli, neboť dovoluje komunikaci bez nejistoty zacházení do detailu řešeného problému.
Automatizaci tohoto přístupu velmi komplikuje široké bohatství a mnohoznačnost přirozeného jazyka, která je také stále neřešitelným problémem v oblasti umělé inteligence. Automatizované přístupy analýzy přirozeného jazyka omezují vstupy do této činnosti na velmi malou podmnožinu přirozeného jazyka a vytvářejí model požadavků jako málo formalizovaný.
Žádné komentáře:
Okomentovat