Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ZBABĚLOST PŘED NEPŘÍTELEM...

– ZBABĚLOST PŘED NEPŘÍTELEM – § 289; NESPLNĚNÍ BOJOVÉHO ÚKOLU – § 290
– objekt – řádné a odvážné plnění úkolů vojenské služby za bojové situace, bez ohledu na osobní nebezpečí
– objektivní stránka podle § 289 – voják se za bojové situace vzdá do zajetí; podmínkou je, že k tomu nebyl donucen průběhem a výsledky bojové činnosti, zraněním či jinými skutečnostmi, které mu objektivně znemožnily pokračovat v boji
– objektivní stránka podle § 290 odst. 1 – voják se bojové situace vzdálí bez povolení z určeného místa, kde má plnit služební úkoly – jde o zvláštní případ svépomocného vzdálení; nezáleží na době vzdálení, ani na motivaci pachatele
– objektivní stránka podle § 290 odst. 2 - voják se za bojové situace vyhýbá povinnosti splnit bojový úkol nebo odepře použít zbraně
– pachatelem může být každý voják
– subjektivní stránka předpokládá úmysl; TČ podle § 289 lze spáchat jen ze zbabělosti nebo malomyslnosti

– OPUŠTĚNÍ BOJOVÝCH PROSTŘEDKŮ – § 291, VYDÁNÍ BOJOVÝCH PRO-STŘEDKŮ NEPŘÍTELI – § 292
– objekt – bojeschopnost jednotky i jednotlivého vojáka, pokud závisí na válečném materiálu
– objektivní stránka podle § 291 – pachatel za bojové situace odhodí, opustí nebo učiní neupotřebitelnou zbraň nebo jiný válečný materiál
– objektivní stránka podle § 292 – velitel dobrovolně vydá nepříteli vojenské síly nebo mu přenechá opevnění, bojovou techniku nebo jiné bojové prostředky – aniž to bylo objektivně podmíněno bojovou situací
– pachatel podle § 291 může být každý voják; podle § 292 jen velitel
– subjektivní stránka podle § 291 předpokládá úmysl; podle § 292 postačí i nedbalost

– UBLÍŽENÍ PARLAMENTÁŘI – § 293
– objekt – bezpečnost a čest funkce parlamentáře a členů jeho průvodu
– objektivní stránka – urážka parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo jejich neopráv-něné zadržení; tento čin lze spáchat jen za války
– parlamentář a osoby v jeho průvodu pozbývají ochrany mezinárodního práva válečného, pokud své poslání zneužijí k výzvědné či bojové činnosti
– pachatelem může být jen voják
– subjektivní stránka – úmysl, který musí pokrývat i skutečnost, že uražená nebo zadržená osoba je parlamentář nebo člen jeho průvodu

Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby:

– C/ trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby:

– PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ STRÁŽNÍ SLUŽBY – § 285, PORUŠOVÁNÍ POVIN-NOSTÍ DOZORČÍ SLUŽBY – § 286, PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ SLUŽBY PŘI OBRANĚ VZDUŠNÉHO PROSTORU – § 287
– objekt – řádný výkon příslušného druhu služby – jde o výkon specifické činnosti urče-nými příslušníky ozbrojených sil a sborů podle zvláštních pravidel
– objektivní stránka:
– porušení předpisů nebo pravidel strážní služby nebo jiné obdobné služby či zvláštních nařízení podle nich vydaných – § 285
– porušení předpisů nebo pravidel dozorčí nebo jiné služby závažným způsobem – § 286
– porušení pravidel služby na radiotechnických hláskách, v hotovostních jednotkách nebo jiných zařízeních určených k zajištění vzdušného prostoru – § 287
– předpisem se zde myslí Základní řád ozbrojených sil; pravidla jsou vydávána příslušnými funkcionáři k bližšímu provedení služebních předpisů; zvláštní nařízení vydanými podle předpisů a pravidel jsou rozhodnutí funkcionářů oprávněných ukládat úkoly příslušníkům stráže nebo vojákům vykonávajícím službu obdobnou
– pachatelem může být jen voják, který takovou službu vykonává
– subjektivní stránka všech tří skutkových podstat může být naplněna úmyslem i nedbalostí

Trestné činy ohrožující bojeschopnost:

– D/ trestné činy ohrožující bojeschopnost:

– OHROŽOVÁNÍ MORÁLNÍHO STAVU JEDNOTKY – § 288
– objekt – morální stav a kázeň vojenské jednotky
– objektivní stránka spočívá:
– v popuzování vojáků proti vojenské službě nebo proti nadřízenému
– v šíření malomyslnosti nebo
– v jiném soustavném rozvracení kázně
– není třeba, aby pachatel dosáhl svého cíle
– pachatelem může být kterýkoli voják bez ohledu na funkci a hodnost
– subjektivní stránka – úmysl

– PORUŠOVÁNÍ SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ – § 288a
– objekt – osobní svoboda vojáků, která je zde chráněna proti zneužití služební nadřízenosti k ukládání mimoslužebních úkonů; dále také věcné prostředky ozbrojených sil a sborů, které jsou tu chráněny proti nedostatečné údržbě a proti zneužití
– objektivní stránka spočívá:
– v neplnění uložených služebních povinností, což má za následek podstatné snížení použitelnosti výzbroje, výstroje,… – § 288a odst. 1
– v neoprávněném užití takového věcného prostředku větší hodnoty k účelu, pro který není určen / nebo svolení k takovému užití – § 288a odst. 2 alinea 1
– ve zneužití nebo umožnění zneužití podřízených k mimoslužebním úkonům – § 288a odst. 2 alinea 2
– pachatelem podle § 288a odst. 1 může být pouze voják mající uložené povinnosti vztahující se k údržbě výzbroje,…; podle § 288a odst. 2 alinea 1 může být každý voják – zejména ale vyšší velitel; podle § 288a odst. 2 alinea 2 mohou být pouze nadřízení
– subjektivní stránka předpokládá u § 288a odst. 2 úmysl; u § 288a odst. 1 stačí nedbalost

NÁSILÍ VŮČI NADŘÍZENÉMU

– NÁSILÍ VŮČI NADŘÍZENÉMU – § 279
– objekt – nerušený výkon vojenských povinností nadřízeným vojákem – je zabezpečován ochranou nadřízeného proti násilným útokům ze strany podřízených vojáků v souvislosti s výkonem jeho vojenských povinností
– objektivní stránka – užití násilí vůči nadřízenému
– pachatelem může být jen voják, který je podřízeným poškozeného vojáka v době spáchá-ní činu, nebo jím byl alespoň dříve X takový vztah nemůže vzniknout mezi příslušníky různých ozbrojených složek
– subjektivní stránka – úmysl

– PORUŠOVÁNÍ PRÁV A CHRÁNĚNÝCH ZÁJMŮ VOJÁKŮ – § 279a, 279b
– objekt – osobní svoboda vojáka, jeho důstojnost, tělesná integrita, svoboda rozhodování a výkon dalších práv a zájmů zaručených mu právními a jinými předpisy
– objektivní stránka – jakákoli forma šikany ve vztazích:
– mezi vojáky stejné hodnosti – § 279a
– vůči podřízenému nebo nižšímu – § 279b
– takovým jednáním se myslí použití intenzivnějších forem nátlaku na poškozené, kterým jsou poškozeni nuceni k osobním úsluhám, jsou omezováni v právech, nebo je jim svévolně ztěžován výkon služby
– pachatelem podle § 279a může být každý voják stejné hodnosti; podle § 279b jen voják, který je ve vztahu k poškozenému nadřízený nebo hodnostně vyšší
– subjektivní stránka – úmysl

Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu:

– B/ trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu:

– VYHÝBÁNÍ SE SLUŽEBNÍMU ÚKONU A VÝKONU VOJENSKÉ SLUŽBY – § 280, 281
– objekt podle § 280 – povinnost vykonávat vojenskou službu ve stanovenou dobu a na určitém místě a plnit všechny vojenské povinnosti a služební úkony z ní plynoucí; podle § 281 je to povinnost každého vojáka být za bojové situace neustále připraven vykonávat určenou službu
– objektivní stránka spočívá v tom, že:
– pachatel použije jakéhokoli úskoku – v úmyslu vyhnout se plnění služebního úkonu, výkonu vojenské služby nebo plnění vojenských povinností – § 280 odst. 1, odst. 2 alinea 1
– pachatel odpírá konat vojenskou službu nebo plnit vojenské povinnosti – § 280 odst. 2 alinea 2
– pachatel se učiní (z nedbalosti) za bojové situace nezpůsobilým vykonávat službu zneužitím návykové látky – § 281
– čin je dokonán již použitím úskoku
– pachatelem může být kterýkoli voják, který je povinen vykonávat vojenskou službu
– subjektivní stránka u § 280 předpokládá úmysl; u § 281 jen nedbalost

– ZBĚHNUTÍ – § 282, SVÉMOCNÉ ODLOUČENÍ – § 284
– objekt – povinnost vojáka být přítomen ve stanovené době v místě služebního určení, což je základním předpokladem řádného výkonu vojenské služby
– objektivní stránka – voják se svévolně vzdaluje:
– po jakoukoli dobu, činí-li tak v úmyslu vyhnout se vojenské službě – § 282
– po dobu delší než 24 hodin – § 284 odst. 1
– soustavně nebo po dobu delší než 6 dnů / anebo po dobu delší než 2 dny v době plnění zvlášť důležitých úkolů nebo cvičení – § 284 odst. 2
– po dobu delší než 14 dnů / nebo delší než 6 dnů v době plnění zvlášť důležitých úkolů nebo cvičení – § 284 odst. 3
– v obou případech jde o TČ trvající
– pachatelem může být každý voják kromě vojáků mimo činnou službu
– subjektivní stránka – úmysl

TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ

TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ
– méně závažné činy ve vztazích v ozbrojených složkách jsou řešeny v rámci kázeňské pravomoci funkcionářů = podle hlavy XII. zvláštní části TZ jsou řešeny jen nejzávažnější případy narušení těchto vztahů
– u TČ vojenských je odchylně vyjádřena materiální stránka (stupeň nebezpečnosti) – § 294
– pachatelem a spolupachatelem vojenského TČ může být jen voják => speciální subjekt X účastníkem může být kdokoli
– v TZ definici pojmu voják obsahuje § 90 odst. 4
– vojenských TČ se mohou uvedené osoby dopustit jen za předpokladu, že v době spáchání činu měli toto postavení
– druhový objekt – soubor zvláštních vztahů uvnitř ozbrojených sil a ozbrojených sborů, které zde existují v souvislosti s plněním jejich specifických úkolů
– hlava XII. se člení na pět dílů


– A/ trestné činy proti vojenské podřízenosti:

– NEUPOSLECHNUTÍ ROZKAZU – § 273, 274
– objekt – vztah vojenské nadřízenosti a podřízenosti (subordinace)
– objektivní stránka spočívá alternativně v tom, že pachatel:
– odepře provést rozkaz
– neprovede rozkaz
– neprovede rozkaz a tím zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého služebního úkolu
– z hlediska obsahu se může rozkaz týkat jen plnění úkolů ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a lze jím ukládat jen povinnosti z těchto úkolů vyplývající nebo s nimi související
– pachatelem může být každý voják, jemuž byl vydán rozkaz
– subjektivní stránka předpokládá v § 273 úmysl (postačí nepřímý); v § 274 nedbalost

ZPROTIVENÍ A DONUCENÍ K PORUŠENÍ VOJENSKÉ POVINNOSTI

– ZPROTIVENÍ A DONUCENÍ K PORUŠENÍ VOJENSKÉ POVINNOSTI – § 275
– objekt – nerušené plnění konkrétních vojenských povinností, které je chráněno před útoky ze strany vojáků, vůči nimž jiný voják při plnění svých povinností zakročuje, nebo proti jiným útokům dalších vojáků
– objektivní stránka:
– pachatel klade odpor vojákovi, který plní vojenské povinnosti, nebo
– donutí takového vojáka k porušení vojenské povinnosti
– pro dokonání činu se nevyžaduje, aby odporem bylo ve splnění vojenských povinností opravdu zabráněno – postačí projev odporu k tomu způsobilý
– pachatelem může být pouze voják
– subjektivní stránka – úmysl

– URÁŽKA MEZI VOJÁKY – § 276 až 278
– objekt – čest, vážnost a lidská důstojnost vojáků, které jsou chráněny proti útokům jiných vojáků nerespektujících nebo zneužívajících subordinace nebo jiného nerovného postave-ní vojáků
– objektivní stránka – urážlivé jednání, kterým pachatel urazí:
– nadřízeného nebo vyššího – § 276 a); § 277 odst. 1 a)
– podřízeného nebo nižšího – § 276 b); § 27 odst. 1 b)
– vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává službu – § 276 c); § 278
– může se tak stát ústním nebo písemným projevem, posuňkem, násilím nepatrné intenzity nebo pohrůžkou takového násilí, nebo i pohrůžkou násilí vyšší intenzity, jež má být použito bezprostředně – § 276 // násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí – § 277 a § 278
– pachatelem může být jen voják – uražený musí být rovněž vojákem
– subjektivní stránka – úmysl, který musí zahrnovat i existenci vztahu nadřízenosti a podřízenosti / nebo vztahu mezi vyšším a nižším

NEPLNĚNÍ ODVODNÍ POVINNOSTI

– NEPLNĚNÍ ODVODNÍ POVINNOSTI – § 267
– objekt – zájem na řádném plnění odvodní povinnosti jako jedné ze součástí branné povinnosti
– objektivní stránka – opominutí povinnosti dostavit se k odvodu, přezkoušení, k nemoc-ničnímu nebo k výběrovému vyšetření => úkony nezbytné pro vydání rozhodnutí o odvodu nebo pro jeho přezkoumání
– nevyžaduje se opakované nedostavení se, postačí i jedno opominutí
– pachatelem může být jen branec – tedy osoba, která má odvodní povinnost, kterou ještě nesplnila
– subjektivní stránka – úmyslné nedostavení se i úmysl odvodní povinnost nesplnit nebo ji oddálit

– OBCHÁZENÍ BRANNÉ POVINNOSTI – § 268
– objekt – zájem na řádném plnění branné povinnosti
– objektivní stránka – pachatel se dopustí pletich = podvodné jednání, kterým mají být příslušné orgány uvedeny v omyl
– dokonání činu nevyžaduje dosažení úlev ani vyhnutí se branné povinnosti – postačí provedení pletich v tomto úmyslu
– pachatel – kdokoliv, nemusí jít jen o osobu, která má plnit některou povinnost vyplývající z branné povinnosti
– subjektivní stránka – úmysl => musí směřovat k dosažení úlev /nebo k tomu, aby se pachatel / nebo jiná osoba vyhnula zčásti nebo zcela plnění branné povinnosti

NENASTOUPENÍ SLUŽBY V OZBROJENÝCH SILÁCH

– NENASTOUPENÍ SLUŽBY V OZBROJENÝCH SILÁCH – § 269 až 271
– objekt – zájem na řádném plnění služební povinnosti, pokud spočívá v řádném a včasném nastoupení povinné osoby k výkonu příslušného druhu vojenské služby
– objektivní stránka – předpokládá omisivní jednání pachatele = nepřítomnost pachatele v době a na místě výkonu vojenské služby; nesplnění povinnosti má formu:
– nenastoupení služby v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stano-vené v povolávacím rozkaze, i když pachateli v nastoupení nebránila žádná zákonná překážka
– u vojákům kteří jsou v době vyhlášení mobilizace v cizině:
– neprodlené nedostavení se do vlasti k nastoupení vojenské činné služby, nebo
– neuposlechnutí výzvy ke vstupu do vojenské služby spojeneckého státu
– pachatelem může být jen osoba, která je nositelem povinnosti nastoupit a vykonávat některou službu v ozbrojených silách, a která byla k jejímu výkonu řádně povolána
– subjektivní stránka – podle § 269 se vyžaduje úmysl; u § 270 nedbalost; podle § 271 se vyžaduje alternativně úmysl nebo nedbalost
– stupeň nebezpečnosti pro společnost se vyžaduje vyšší než malý

– PORUŠOVÁNÍ OSOBNÍCH A VĚCNÝCH POVINNOSTÍ – § 272
– objekt – zájem na plnění osobních a věcných povinností uložených pro obranu vlasti
– objektivní stránka spočívá alternativně v tom, že pachatel:
– nesplní osobní nebo věcnou povinnost pro obranu vlasti – zahrnuje nesplnění vůbec nebo splnění nedostatečné, neúplné, nekvalitní či opožděné
– vyhýbá se plnění takové povinnosti – spočívá v podvodném jednání směřujícím k tomu, aby tato povinnost nemohla být vůbec uložena / nebo v jednání, kdy se pachatel snaží povinnosti jinak uniknout (vymyslí si nepojízdné auto,…)
– maří nebo ztěžuje plnění takové povinnosti jinou osobou
– osobní povinnosti – jsou to hlavně pracovní povinnost a pracovní výpomoc
– věcná povinnost – hlavně povinnost odevzdat nebo poskytnout věcné prostředky pro po-třeby ozbrojených sil ve prospěch zajišťování obrany státu
– pachatelem může být v prvních dvou případech jen osoba, která je nositelem povinnosti pro obranu vlasti; ve třetím případě kdokoliv mimo osoby, jejíž povinnost je mařena či ztěžována
– subjektivní stránka – vyžaduje úmysl jen u druhé alternativy; o ostatních dvou postačí nedbalost

PLENĚNÍ V PROSTORU VÁL.OPERACÍ

PLENĚNÍ V PROSTORU VÁL.OPERACÍ - § 264

OBJ : vlastnická P k majetku, kt. se nachází v místech, kde je v důsledku vál. konfliktu ochrana vlastnických P narušena
- obj.stránka : pachatel v prostoru vál. operací, na bojišti,obsaz. území se zmocní cizí věci využívajíce něčí tísně, nebo cizí majetek svévolně ničí, nebo okrádá padlé
- pachatel kdokoli, úmysl

ZNEUŽÍVÁNÍ MEZINÁRODNĚ UZNÁVANÝCH A STÁTNÍCH ZNAKÚ - § 265

OBJ: zájem na dodržování norem mezin.válečného P, poskytujících ochranu zdravotnickému zařízení a dopr. prostředkům
- mezin. symboly -) užívání upravují Ženevské úmluvy
- obj.stránka : zneužití (neoP použití):
- označení Červeného kříže
- znaku OSN za války
- vlajky, insignie, stejnokroje neutrálního / jiného státu, kt. není stranou konfliktu, a to za války
- pachatelem kdokoli, úmysl

TČ PROTI MÍRU

- SP a sankce jsou v zákoně 165 / 1950 na ochranu míru
- poznamenán ideologií
- objektem : mírové soužití národů, zájem na ochraně míru mezi státy a na ochraně mezinárodní bezpečnosti
- obj.stránka : pachatel se pokusí rozrušit mírové soužití národů tím, že :
- jakýmkoli způsobem podněcuje k válce
- válku propaguje
- válečnou propagandu jinak podporuje
- pachatelem kdokoli, úmyslné zavinění
- možný jednočinný souběh s vlastizradou a rozvracení republiky
- de lege ferenda by bylo vhodné zákon zrušit a do nové kodifikace zařadit samostatnou SP na ochranu míru

TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNOSTI A TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ

16. TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNOSTI A TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ

– TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNOSTI

– 585/2004 – branný zákon
– branná povinnost – souhrnné označení pro veřejnoprávní povinnost státního občana ČR plnit úkoly ozbrojených sil ČR = zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené branným zákonem
– vzniká dosažením věku 18ti let a zaniká dosažením věku 60ti let – dobrovolně ji lze převzít i dříve a ukončit později
– druhový objekt – zájem na osobním a věcném zabezpečení obrany státu proti útokům, které spočívají v maření způsobilosti k výkonu vojenské služby nebo v tom, že pachatel obchází, porušuje nebo odmítá plnit zákonem stanovené povinnosti při obraně státu
– hlava XI. zvláštní části TZ

– MAŘENÍ ZPŮSOBILOSTI K SLUŽBĚ – § 266
– objekt – zájem na zajištění způsobilosti osob k plnění kterékoli součásti branné povin-nosti nebo jiných úkolů nezbytných pro zajištění obrany státu
– objektivní stránka – různorodé jednání zaměřené na snížení nebo úplnou ztrátu zejména zdravotní způsobilosti povinné osoby k plnění úkolů vyplývajících z branné povinnosti nebo z jiné povinnosti pro obranu státu = způsobení ztráty nebo zhoršení tělesných nebo duševních schopností v takovém rozsahu, že takto postižená povinná osoba nemůže plnit trvale nebo dočasně požadované úkoly, anebo je toho schopna jen v podstatně menší míře než před jednáním pachatele
– činnost pachatele může záležet v sebepoškození či poškození jiné osoby = jednorázový násilný akt / jednorázový nenásilný akt / dlouhodobý, nenásilný útok (nadměrné užívání alkoholických nápojů)
– pachatelem může být jak povinná osoba, jejíž způsobilost je mařena / tak kdokoli jiný, kdo takovou osobu učiní nezpůsobilou nebo méně způsobilou k plnění úkolů pro obranu vlasti
– subjektivní stránka – úmysl

TČ PROTI LIDSKOSTI

TČ PROTI LIDSKOSTI

GENOCIDIUM - § 259

- genocidium = vyvraždění národa / rasy, OSN prohlásila za zločin podle MP, Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia

OBJ: právo národů, národností, ras a etnik lidského rodu a náb.skupin na existenci a právo na život a svobodný rozvoj osobnosti
- předmětem útoku : národ, etnikum…jako celek
- TČ se dopustí ten, kdo v úmyslu zničit úplně / částečně někt.národní, etnickou..skupinu
- uvede příslušníky skupiny do takových živ. podmínek, kt.mají přivodit jejich část. / úplné fyz. zničení
- provede opatření k tomu, aby se ve skupině bránilo rození dětí
- násilně převádí děti ze skupiny do jiné
- způsobí příslušníkovi skupiny těžkou újmu na zdraví / smrt
- hrozí 12-15 let / výjimečný trest
- stejně tomu, kdo se TČ účastní
- obj.stránka : jednání způsobilá část / úplně vyhladit někt. národní, etnickou, náb… skupinu
- může jít o přímou fyz. likvidaci, deportace…
- pachatel kdokoli, vyžaduje se úmysl (vyhladit)

MUČENÍ A JINÉ NELIDSKÉ A KRUTÉ ZACHÁZENÍ - § 259a

- zařazeno 1993, promítnutí mezin. závazku (Úmluva)
- objektem : nedotknutelnost osoby, její život, zdraví a lid.důstojnost , i zájem na bezvýjimečném respektování P řádu při výkonu pmoci stát. orgánu
- obj. stránka : mučení / jiné nel.zacházení, musí k němu ale dojít v souvislosti s výkonem pmoci státního orgánu a kt. je působeno tělesné / duševní utrpení
- pachatelem jak veřejný činitel, tak i jiná osoba jednající v souvislosti s výkonem pmoci st.orgánu / org.územní samosprávy
- sub.stránka : úmysl

PODPORA A PROPAGACE HNUTÍ SMĚŘUJÍCÍCH K POTLAČENÍ PRÁV A SVOBOD ČLOVĚKA

PODPORA A PROPAGACE HNUTÍ SMĚŘUJÍCÍCH K POTLAČENÍ PRÁV A SVOBOD ČLOVĚKA - § 260, 261, 261a

OBJ: základní lidská a občanská P a svobody, rovnoprávnost všech lidí
OBSTR: pachatel
- podporuje / propaguje hnutí, kt. prokazatelně směřuje k…/ nebo hlásá národnostní, rasovou, třídní ..zášť
- veřejně projevuje sympatie k tomuto hnutí
- veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje / se snaží ospravedlnit nacistické / komunistické genocidium či jiné zločiny nacistů či komunistů proti lidskosti
- podpora = jednání k posílení, získání vlivu, může být materiální či morální
- propagace = veřejné šíření idejí takového hnutí, záměr získat stoupence
- veřejné sympatie = jednání, kt.pachatel výslovně / konkludentně vyjadřuje pozitivní názor a vztah k danému hnutí
- pachatelem kdokoli, vyžaduje se úmysl

POUŽÍVÁNÍ ZAKÁZANÉHO BOJOVÉHO PROSTŘEDKU A NEDOVOLENÉ VEDENÍ BOJE - § 262

OBJ: zájem lidstva na dodržování dohodnutých a obecně uznávaných válečných pravidel (cíl – minimalizovat lid. ztráty…)
OBSTR : pachatel za války / bojové situace:
- nařídí použití zakázaného BP / materiálu podobné povahy
- použije
- nařídí vedení boje zakázaným způsobem / sám takový boj vede

- způsoby vedení boje zakáz.způsobem jsou v § 262 / 2 konkretizovány
- válka = ozbrojený konflikt mezi státy, ale i konflikt vnitrostátní
- bojový stav = boj. jednotka se nachází bezprostředně před střetem s nepřítelem
- zakázané BP = dusivé, otravné plynu, biolog. a chem. zbraně
- materiál obdobné povahy = srovnatelný se zakázanými BP
- zakázaný způsob boje = živé štíty, útoky na nemocnice, přehrady, jaderné elektrárny, proradné vedení boje (předstírání kapitulace, zneužití znaků)
- pachatelem : § 262 / 1 kdokoli, odst. 2 jen velitel
- sub.stránka : úmysl, zahrnuje i nedovolenost BP…

VÁLEČNÁ KRUTOST

VÁLEČNÁ KRUTOST - § 263

- objektem : život, zdraví a důstojnost bezbranných civilních obyvatelů – zejm. dětí, žen, raněných, vál. zajatců…
- vál. zajatci = osoby co padly do rukou nepřítele
- civilní obyvatelstvo = civilní osoby na území válčícího státu / území vojskem obsazené
- obj.stránka : porušení předpisů MP nelidským zacházením s uvedenými osobami, v úmyslném opominutí provést účinná opatření k jejich ochraně, bránění opatřením
- pachatel kdokoli, úmyslné zavinění

PERSEKUCE OBYVATELSTVA - § 263a

OBJ: život, zdraví, důstojnost a rovnoprávnost civilního obyvatelstva a dalších osob,kt. se nezúčastňují vál. operací, P civil. obyvatelstva na pobyt na vlastním území a P civil. obyvatel a vál. zajatců na nestranné soudní řízení

OBJSTR: pachatel za války:
- uplaťnuje apartheid, jiné nelid.činy vyplývající z rasové diskriminace
- terorizuje bezbranné civil.obyvatelstvo násilím / hrozbou jeho užití
- bezdůvodně oddaluje návrat CO / VZ
- bezdůvodně přesidluje CO obsazeného území
- osidluje obsazené území vlastním obyvatelstvem
- zničí / vážně naruší zdroj zákl. živ. potřeb CO
- znemožní nestranné soudní řízení

- apartheid = politika rasové diskriminace a segregace
- pachatelem kdokoli, úmyslné zavinění

Trestný čin proti míru:

– trestný čin proti míru:

– je uveden v zákoně 165/1950 – na ochranu míru, je však poznamenán ideologickým pří-stupem a je nutné k této okolnosti přihlížet
– objektem je (jak uvádí zákon) mírové soužití národů = ve skutečnosti je objektem zájem na ochraně míru mezi státy a na ochraně mezinárodní bezpečnosti
– objektivní stránka – i zde je jen malá určitost => jednání, kterým se jakýmkoli způsobem podněcuje k válce, válka propaguje anebo válečná propaganda jinak podporuje
– je zřejmé, že musí jít o jednání větší závažnosti; tato formulace staví pokus na úroveň dokonanému TČ
– zákon má na mysli válku útočnou
– subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění – pachatel musí vědomě podněcovat k válce, válku propagovat nebo válečnou propagandu jinak podporovat – v úmyslu rozrušit mírové soužití národů
– pachatelem může být kdokoli
– jednočinný souběh s TČ vlastizrady a TČ rozvracení republiky je možný


15) TČ PROTI LIDSKOSTI A MÍRU

HLAVA DESÁTÁ, § 259 – 264 + TČ proti míru

genocidium, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, používání zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje, válečná krutost, persekuce obyvatelstva, plenění v prostoru válečných operací, zneužívání mezinárodně uznávaných a státních znaků, TČ proti míru

Obecně

- většina SP -) naplnění mezin. závazků (Úmluva proti mučení)
- druhovým objektem je zájem společnosti na zachování základních lidských atributů – žít v klidu a míru
- objekt.stránka : někt.činy musí být spáchány v urč. době (válka)
- pachatelem zpravidla kdokoli, výjimkou § 262 / 2 (zak.boj.prostředek) – jen velitel
- subj. stránka – úmysl

VÁLEČNÁ KRUTOST

– VÁLEČNÁ KRUTOST – § 263
– objektem je život, zdraví a důstojnost bezbranných civilních obyvatel, zejména žen a dětí, utečenců, raněných, válečných zajatců a příslušníků ozbrojených sil, kteří již složili zbraně
– k pojmu váleční zajatci – viz str. 142
– civilní obyvatelstvo – všechny civilní osoby bez rozlišení státní příslušnosti, rasy, národnosti, náboženství, které se nacházejí na území válčícího státu / nebo na území, které je vojskem obsazeno
– ranění – vojenské i civilní osoby, které pro zranění potřebují lékařskou péči nebo pomoc a které se zdržují nepřátelské činnosti
– objektivní stránka:
– porušení předpisů MP nelidským zacházením s těmito osobami – odst. 1
– úmyslné opominutí provést účinná opatření k ochraně osob, které takovou pomoc potřebují, zejména žen, dětí a raněných, anebo v bránění takovým opatře-ním – odst. 2 a)
– zamezení nebo bránění organizacím civilní obrany nepřítele, neutrálního nebo jiného státu v plnění jejich humanitárních úkolů – odst. 2 b)
– pachatelem může být kdokoli
– subjektivní stránka předpokládá úmyslné zavinění, úmysl musí zahrnovat i porušení MP

PERSEKUCE OBYVATELSTVA

– PERSEKUCE OBYVATELSTVA – § 263a
– objektem je život, zdraví, důstojnost a rovnoprávnost civilního obyvatelstva a dalších osob, které se nezúčastňují válečných operací, právo civilního obyvatelstva na pobyt na vlastním území a právo civilního obyvatelstva a válečných zajatců na nestranné soudní řízení
– objektivní stránka spočívá v jednání, kterým pachatel za války:
– uplatňuje apartheid nebo páchá jiné nelidské činy vyplývající z rasové diskriminace
– terorizuje bezbranné civilní obyvatelstvo násilím nebo hrozbou jeho užití – toto i předchozí v odst. 1
– zničí nebo vážně naruší zdroj základních životních potřeb civilního obyvatelstva na obsazeném území nebo v dotykové zóně nebo svévolně neposkytne pomoc takovému obyvatelstvu, které ji nezbytně potřebuje pro přežití – odst. 2 a)
– bezdůvodně oddaluje návrat civilního obyvatelstva nebo válečných zajatců – b)
– bezdůvodně přesídluje civilní obyvatelstvo obsazeného území – c)
– osídluje obsazené území obyvatelstvem vlastní země – d)
– svévolně znemožní civilnímu obyvatelstvu nebo válečným zajatcům, aby se o jejich provinění rozhodovalo v nestranném soudním řízení – e)
– pachatelem může být kdokoli
– subjektivní stránka spočívá v úmyslném zavinění

PLENĚNÍ V PROSTORU VÁLEČNÝCH OPERACÍ

– PLENĚNÍ V PROSTORU VÁLEČNÝCH OPERACÍ – § 264
– objektem jsou vlastnická práva k majetku, včetně věcí padlých, který se nachází v místech, kde je v důsledku válečného konfliktu ochrana vlastnických práv narušena
– MP nepřipouští svévolnou rekviraci (= zabírání cizího majetku pro válečnou potřebu), ani svévolné ničení cizího majetku ve prospěch jednotlivce
– objektivní stránka se v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených vá-lečnými operacemi nebo na obsazeném území:
– zmocní cizí věci využívaje něčí tísně – a)
– cizí majetek svévolně zničí – b)
– cizí majetek svévolně pod záminkou válečné potřeby odnímá – b)
– okrádá padlé – c)
– pachatelem může být kdokoli
– subjektivní stránka vyžaduje úmysl

– ZNEUŽÍVÁNÍ MEZINÁRODNĚ UZNÁVANÝCH A STÁTNÍCH ZNAKŮ – § 265
– objektem je zájem na dodržování norem mezinárodního práva válečného, poskytujících ochranu zdravotnickým zařízením a zdravotnickým dopravním prostředkům, ochranu životům a zdraví jejich personálu, životům a zdraví raněných a nemocných osob válčících stran a osobám nepatřících k válčícím stranám (hlavně personálu OSN a neutrálních států)
– jedním z prostředků ochrany je výrazné označení mezinárodně uznávanými symboly
– objektivní stránka spočívá v neoprávněném užití:
– označení Červeného kříže nebo jiných rozlišovacích znaků nebo barev uznáva-ných mezinárodním právem pro označení zdravotnických institucí nebo doprav-ních prostředků zdravotnické pomoci nebo evakuace – za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za války
– znaku OSN – za války
– vlajky nebo státního nebo vojenského znaku, insignie nebo stejnokroje neutrálního nebo jiného státu, který není stranou konfliktu – za války
– pachatelem může být kdokoli
– subjektivní stránka vyžaduje úmysl

PODPORA A PROPAGACE HNUTÍ SMĚŘUJÍCÍCH K POTLAČENÍ PRÁV A SVOBOD ČLOVĚKA

– PODPORA A PROPAGACE HNUTÍ SMĚŘUJÍCÍCH K POTLAČENÍ PRÁV A SVOBOD ČLOVĚKA – § 260 – 261a
– objektem všech tří TČ jsou základní lidská a občanská práva a svobody, rovnoprávnost všech lidí bez rozdílu rasy, národnosti, náboženské příslušnosti nebo původu
– objektivní stránka spočívá:
– v § 260 v podpoře nebo propagaci hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob => podpora musí směřovat ke konkrét-nímu, existujícímu hnutí působícímu v době činu, což je však sporný požadavek
– v § 261 ve veřejném projevování sympatií k takovémuto hnutí
– v § 261a ve veřejném popírání, zpochybňování, schvalování, nebo ve snaze ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti
– subjektivní stránka vyžaduje úmysl, který musí zahrnovat nejen jednání pachatele, ale i fakt, že tímto jednáním podporuje či propaguje hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka / nebo hlásající národnostní, rasovou, třídní či náboženskou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob
– u § 261 musí úmysl zahrnovat i skutečnost, že svým jednáním veřejně projevuje sympatie k hnutí v § 260
– ve vztahu k § 260 se § 261 uplatní pouze subsidiárně

POUŽÍVÁNÍ ZAKÁZANÉHO BOJOVÉHO PROSTŘEDKU A NEDOVOLENÉ VEDENÍ BOJE

– POUŽÍVÁNÍ ZAKÁZANÉHO BOJOVÉHO PROSTŘEDKU A NEDOVOLENÉ VEDENÍ BOJE – § 262
– objektem je zájem lidstva na dodržování dohodnutých a obecně uznávaných válečných pravidel, jejichž cílem je relativně minimalizovat ztráty na lidských životech, poskytnout ochranu civilnímu obyvatelstvu a obětem války, i významným kulturním a přírodním památkám
– objektivní stránka spočívá:
– u odst. 1 v použití zakázaného bojového prostředku nebo materiálu anebo ve vydání příkazu k jejich použití // nebo ve vedení boje zakázaným způsobem anebo vydání příkazu k takovému vedení boje => musí k tomu dojít za války nebo za bojové situace = pachatelem může být kdokoli – voják i civilní osoba
– u odst. 2 představuje objektivní stránku vedení útoku na objekty nebo FO, které požívají ochrany podle mezinárodního práva válečného (civilní obyvatelstvo, nebráněná místa, přehrady, jaderné elektrárny,…) = pachatelem může být jen velitel, který akci nařídil
– válka – ozbrojený konflikt mezi státy; bojová situace – stav, kdy se bojová jednotka nachází bezprostředně před střetem s nepřítelem,a trvá do konce střetu – může vzniknout za války i mimo dobu války – z hlediska § 262 je významná jen druhá varianta
– zakázané bojové prostředky – střely způsobující zbytečné útrapy, dusivé a otravné plyny, bakteriologické, biologické a toxinové zbraně,…; materiál obdobné povahy – je účinky srovnatelný s některým ze zakázaných bojových prostředků
– zakázaný způsob vedení boje – poškozující raněné, zajatce, civilní obyvatelstvo,…
– subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění, které musí zahrnout i nedovolenost bojového prostředku, způsobu vedení boje nebo války

TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKOSTI A MÍRU

15. TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKOSTI A MÍRU

– Dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců evropských zemí Osy – 1945 = na jejím základě byl zřízen Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku a jeho Statut byl k Dohodě připojen jako její část
– Statut definuje tři kategorie mezinárodních zločinů:
– zločiny proti míru – osnování, příprava, podněcování nebo podniknutí útočné války nebo války porušující MS, dohody nebo záruky, anebo účast na společném plánu nebo i spiknutí k provedení některého z těchto činů
– válečné zločiny – porušení zákonů války nebo válečných zvyklostí (zejména vražda, zlé nakládání nebo deportace civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo k otrocké práci nebo pro jakýkoli jiný účel; vražda válečných zajatců nebo zlé nakládání s nimi; zabíjení rukojmí,…)
– zločiny proti lidskosti – vražda, vyhlazování, zotročování, deportace nebo jiné nelidské činy spáchané proti civilnímu obyvatelstvu před válkou nebo za války,…
– Statut i rozsudek Norimberského soudu se staly pramenem mezinárodního práva
– na základě mezinárodního trestního práva proběhl po 2. sv. válce i proces s válečnými zločinci před Mezinárodním vojenským tribunálem v Tokiu; dále Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu stíhá vážná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná na území Jugoslávie od r. 1991; a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu ve městě Arusha stíhá vážná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná ve Rwandě a sousedních státech v roce 1994 = ve všech případech jde o trestní tribunály ad hoc X v Haagu již byl vytvořen Mezinárodní trestní soud
– o mezinárodních zločinech pojednává i řada dalších MS a dokumentů (Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia; Ženevské úmluvy na ochranu obětí války;…)
– české trestní právo vychází z mezinárodního práva trestního – většinou jde o provedení MS, jimiž je ČR vázána (kromě § 260 a 261a, jejichž trestnost nevyplývá přímo z meziná-rodního práva trestního)
– chráněnými objekty jsou hlavně základní zájmy mezinárodního společenství
– mezinárodní právo válečné – omezuje prostředky, které mohou válčící strany na dosažení svých cílů použít
– podle MP může válečný zločin spáchat jen příslušník ozbrojených sil válčící strany X podle naší vnitrostátní úpravy se všech TČ proti lidskosti a TČ proti míru může dopustit vojenská i civilní osoba
– u všech TČ proti lidskosti a proti míru, s výjimkou § 259a až 261a, se uplatňuje zásada univerzality  stát tyto TČ stíhá, i když se nedotýkají přímo jeho zájmů a jsou spáchány v cizině cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti, jež nemá na území ČR trvalý pobyt
– trestnost všech TČ proti lidskosti a proti míru, kromě TČ podle § 261, nezaniká promlčením a nepromlčuje se ani výkon trestu

Trestné činy proti lidskosti:

– trestné činy proti lidskosti:

– GENOCIDIUM – § 259
– Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia
– objektem je právo národů, národností, všech ras a etnik lidského rodu a náboženských skupin na existenci a současně právo na život a svobodný rozvoj osobnosti bez ohledu na národní, rasovou, etnickou nebo náboženskou příslušnost
– předmětem útoku je vždy národní, etnická, rasová či náboženská skupina jako celek, i když konkrétní útok může směřovat bezprostředně jen vůči jednotlivci
– objektivní stránka – takové formy jednání, které jsou způsobilé úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu vyhladit (přímá fyzická likvidace; úmyslné vytváření životních podmínek pro členy této skupiny, které jsou objektivně způsobilé přivodit jejich zničení)
– objektivní stránku naplňují i jednání, která lze u jiných TČ posoudit pouze jako účastenství
– subjektivní stránka vyžaduje, aby se pachatel dopustil takového jednání v úmyslu vyhla-dit zcela / částečně konkrétní národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu X pachatele nezbavuje odpovědnosti, že jednal v souladu s vnitrostátním právem, které je v rozporu s uznávaným MP a právem naším
– subjektem genocidia může být kdokoliv

– MUČENÍ A JINÉ NELIDSKÉ A KRUTÉ ZACHÁZENÍ – § 259a
– Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení
– objektem je nedotknutelnost osoby, její život, zdraví a lidská důstojnost, jakož i zájem na bezpodmínečném respektování právního řádu (hlavně lidských práv a svobod) při výkonu pravomoci státních orgánů a orgánů územní samosprávy
– objektivní stránka – mučení nebo jiné nelidské a kruté zacházení, k němuž musí dojít v souvislosti s výkonem pravomoci státního orgánu / nebo orgánu územní samosprávy, a kterým je působeno tělesné nebo duševní utrpení
– pachatelem může být jak veřejný činitel, tak i jiná osoba jednající v souvislosti s výkonem pravomoci státního orgánu / orgánu územní samosprávy
– subjektivní stránka vyžaduje úmysl zahrnující jak mučení (nebo jiné nelidské a kruté zacházení), tak i souvislost jednání s výkonem pravomoci státního orgánu / orgánu územní samosprávy

POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE...

C) PLETICHY….
- objekt. stránka : záleží v pasivním (odst.1) nebo aktivním (o2) úplatkářství v souvislosti s hlasováním podle ZoKV
- protože věřitel zde uplatňuje své P -) na úplatkářství nedopadá § 160-162
- pachatelem : u odst. 1 konkurzní věřitel / věřitel vystupující při vyrovnacím jednání
odst. 2 : kdokoli jiný
- TČ úmyslný

D) PŘEDLUŽENÍ
- objekt.stránka odst. 1: - pachatel si přivodí předlužení tím, že
a) činí nepřiměřená vydání ke svým maj. poměrům
b) spravuje majetek v rozporu se Z / smlouvou / v hrubém nepoměru
c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu / hrub.nepoměru s jeho účelem
d) poskytuje ze svého majetku půjčky / úvěry jin. osobám a je to v hrub.nepoměru k jeho maj.poměrům
e) učiní nad rámec svého podnik. rizika obchod..kt. nepatří k jeho pravidelné činnosti / v hrubém nepoměru k jeho maj. poměrům

- odst. 2 – pachatel, ač ví že je předlužen, přijme nový závazek / zřídí zástavu
- předlužení = stav, kdy dlužník má více věřitelů a jeho splatné závazky jsou vyšší než majetek
- pachatel : kdokoli, v odst.2 jen předlužená osoba
- vyžaduje se úmysl / vědomá nedbalost

ZNEUŽÍVÁNÍ VLASTNICTVÍ

ZNEUŽÍVÁNÍ VLASTNICTVÍ - § 258
- objekt : důležitý kulturní / jin. důl. obecný zájem (zdravotní, vědecký, ochrana ŽP)
- zákaz zneužití v LZPAS
- jednání : pachatel poškodí důl. kult. / jiný důl. obecný zájem tím, že :
zničí, poškodí, učiní neupotřeb. vlastní věc, kt. požívá ochrany dle zvl. předpisů (ZoPamPéči, ZoOchrPřírAKrajiny)
- pachatelem : vlastník věci
- subj. stránka : úmysl, zahrnuje poškození i skut. že jde o věc chráněnou zvl. předpisy (nesprávný výklad – zásady o skutk. omylu)

TZV. FUTURUM USUS

NEOPRÁVNĚNÉ UŽÍVÁNÍ CIZÍ VĚCI - § 249
- záleží v dočasném užívání cizí věci, nesměřuje k trvalému přisvojení si věci (X krádež..)
- nejčastěji zmocnění se cizího motorového vozidla
- objektem : výkon někt. oprávnění vlastníka (ius utendi, possidendi)
- předmět útoku : cizí věc nikoli malé hodnoty (nejm. 25 000 Kč) nebo motorové vozidlo bez tohoto omezení
- mot. vozidlo : nekolejové vozidlo poháněné vlastní motor.jednotkou a trolejbus (i traktor,multikára..)
- jednání :
a) pachatel se věci zmocní v úmyslu ji přechodně užívat
b) pachatel neoP přechodně užívá věci svěřené – musí způsobit škodu nikoli malou
- první forma odpovídá krádeži, druhá zpronevěře
- přechodné užívání = významná doba užívání, způsob jak věc vrátí
- nespadá sem přespání v cizí chatě
- pokud užívá delší dobu – krádež / zpronevěra
- předmětem útoku nemůže být věc, kt. se použitím spotřebuje (peníze)
- obě formy úmyslné, musí být zahrnut i úmysl vrátit

NEOPRÁVNĚNÝ ZÁSAH DO P K DOMU, BYTU A NEB.PROSTORU - § 249a
- objektem : vlastnictví domu, bytu a neb.prostoru pokud jde o výkon urč. oprávnění (užívat a disponovat)
- objektem není ! domovní svoboda - § 238, výjimečně je možný jednočinný souběh
- předmětem útoku je jen dům, byt či NP, není chráněn pozemek, i oplocený
- 2 SP:
a) trestný pachatel, kt. neoprávněně obsadí / užívá dům, byt či NP jiného
b) kdo neoprávněně brání oprávněné osobě v užívání domu,bytu či NP (odebrání plynoměru nájemníkům, vypne elektriku, vyndá okna, nájemce se po výpovědi odmítne vystěhovat…)
- vyžaduje se úmysl

PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTI PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU

PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTI PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU - § 255, 255a
- § 255 úmysl, 2000 doplněno o nedbalostní alternativu § 255a
A) § 255
- vztahuje se na osoby, jimž bylo svěřeno opatrování / správa cizího majetku
- uplatní se, když se nepovede prokázat, že se obohatily / jiného a prokáže se jen způsobení škody na cizím majetku, v tomto je k zpronevěře subsidiární
- objektem : cizí majetek
- jednání : pachatel způsobí jinému škodu nikoli malou tím, že poruší podle Z mu uloženou / smluvně převzatou povinnost opatrovat / spravovat cizí majetek
- Z povinnost : rodiče vůči dětem, správce dědictví, konk. podstaty, člen stat. orgánu obch.spol.
- smlouvou : advokát, notář, prokurista, zmocněnec, nájemce, zaměstnanec (je-li sjednána hm.odp…)
- škoda – i ušlý zisk
- pachatelem : jen speciální subjekt – ten kdo má povinnost spravovat…
- TČ úmyslný

B) § 255a
- nedbalostní alternativa
- jednání : pachatel z vědomé nedbalosti jinému způsobí značnou škodu tím, že poruší Z / Sml. povinnost při opatrování / správě cizího majetku

POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE...

POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE - § 256, ZVÝHODŇOVÁNÍ VĚŘITELE - § 256a, PLETICHY PŘI KONK.A VYROVNACÍM ŘÍZENÍ - § 256b, PŘEDLUŽENÍ - § 256c

- objekt : P věřitele na uspokojení jeho pohledávky vůči dlužníkovi, P věřitele na uspokojení odpovídající zásadám KaV řízení, ochrana majetk. P věřitele před potencionálním nebezp. vyplýv. z předlužení dlužníka
- tzv. „úpadkové delikty“

A) POŠKOZOVÁNÍ
- 2 formy jednání :
a) poškozování vlastního věřitele
b) poškozování cizího věřitele
- úmyslný TČ, pachatelem – dlužník, v druhém případě kdokoli jiný (§ 256/2)

B) ZVÝHODŇOVÁNÍ
- obj. stránka : dlužník, kt. není schopen plnit své závazky, zmaří i částěčně uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele
- předpokladem je mnohost věřitelů, musí se postupovat dle ZoKV – uspokojit poměrně
- nemusí jít o TČ : když chybí úmysl zmařit uspokojení jiných (zaplatí plyn aby běžela výroba a on měl prachy)
- pachatel : jen dlužník neschopný plnit své závazky (splatné)

TČ PROTI MAJETKU – poškozovací

14) TČ PROTI MAJETKU – poškozovací

JEDNÁNÍ POŠKOZOVACÍ

POŠKOZOVÁNÍ CIZÍ VĚCI - § 257
- objekt : vlastnictví, chráněna neporušenost i použitelnost věci
- předmět útoku : cizí věc, může být i nemovitá, i zvíře (zastřelení psa), za urč. podmínek i pošk./zničení vlastní věci
- cizí věcí zde není věc v SJM
- jednáním je zničení, poškození / učinění věci neupotřebitelnou
- zničení a poškození = porušení hmotné podstaty věci
- učinění neupotřeb. = není poruš. hmot. podstaty věci ( rozebrání stroje, smíšení materiálů, polití šatů barvou..)
- hodnota věci samé není rozhodující
- o TČ jde, je-li způsobena škoda nikoli nepatrná, jinak přestupek (ušlý zisk se nepočítá)
- zvl. případ § 257b – novelou 2001, sprejeři – kdo postříká, pomaluje – poškodí, speciální

POŠKOZENÍ A ZNEUŽITÍ ZÁZNAMU NA NOSIČI INFORMACÍ - § 257a
- objektem : zájem na ochraně uložených dat na nosiči informací proti neoP změnám a jejich neoP použití a ochrana počítače / jin.telek.zařízení před neoP zásahy
- nepřímo se tak chrání : obch. tajemství, utaj. skutečnosti…
- ochrana před počítačovou kriminalitou
- předmětem útoku : nosič informací
- jednání : získání přístupu k nosiči a zároveň :
a) v neoP užití získaných informací
b) ve zničení, poškození, změně / učinění informací neupotřebitelnými
c) v zásahu do program. / technického vybavení počítače / jin.telek.zařízení
- k trestnosti : úmysl orientovaný ke způsobení škody / jiné újmy jinému nebo získávání neoP prospěchu pro sebe / jiného
- nosič informací = nosič dat v informační technice – CD, disketa, pevný disk, čip…

NEOPRÁVNĚNÝ ZÁSAH DO PRÁVA K DOMU, BYTU NEBO NEBYTOVÉMU PROSTORU

– NEOPRÁVNĚNÝ ZÁSAH DO PRÁVA K DOMU, BYTU NEBO NEBYTOVÉMU PROSTORU – § 249a
– tento TČ souvisí s furtum usus
– zatímco § 249 se týká movitých věcí X v § 249a jde o nemovitosti
– objektem je výkon užívacích a dispozičních práv vlastníka a užívacích práv nájemce nebo jiného oprávněného uživatele domu, bytu nebo nebytového prostoru
– předmětem útoku je jen dům, byt nebo nebytový prostor X tímto ustanovením není chráněn např. pozemek, i když ohrazený
– jednání v § 249a odst. 1 – neoprávněné obsazení nemovitosti / nebo neoprávněné užívání nemovitosti => jde o obdobu dvou forem neoprávněného užívání cizí věci = pachatelem zde může být kdokoli
– jednání v § 249a odst. 2 – bránění ve výkonu užívacího práva – především tím, že se oprávněné osobě zamezí přístup do domu, bytu nebo nebytového prostoru (např. zazdění vchodu, výměna zámku) / nebo se jí jinak znemožňuje nebo podstatně ztěžuje řádně a obvyklým způsobem tato místa užívat (např. k vaření, praní); patří sem i odpojení přívodu vody, elektřiny,…; oprávněnou osobou je zejména vlastník domu, bytu či nebytového prostoru, je-li zároveň uživatelem, nebo jejich dosavadní oprávněný nájemce = pachatelem bude zpravidla vlastník domu, bytu či nebytového prostoru, který se chce protiprávním postupem zbavit nájemce nebo jiné oprávněné osoby; může jím být i nájemce bránící v užívání jinému nájemci
– subjektivní stránka – v obou případech se vyžaduje úmysl
– jednočinný souběh je možný hlavně s porušováním domovní svobody

PODÍLNICTVÍ

– PODÍLNICTVÍ – § 251, 252, LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI – § 252a
– v těchto případech jde o kořistění z trestného činu jiné osoby = tyto TČ lze zařadit do forem trestné součinnosti – viz č. 6
– objektem podílnictví je cizí majetek
– předmětem útoku je cizí věc získaná trestným činem spáchaným jinou osobou; u úmyslného podílnictví i to, co bylo za takovou věc opatřeno X kulpózní podílnictví je omezeno buď na věc větší hodnoty / anebo na umožnění zastření původu nebo zjištění původu věci získané trestnou činností
– základním TČ může být jakýkoli trestný čin
– jednání má čtyři formy:
– pachatel věc získanou TČ spáchaným jinou osobou ukryje – zejména odstranění této věci ze sféry pachatele, u něhož by byla pravděpodobně hledána
– pachatel takovou věc převede na sebe nebo na jiného – každá dispozice, kterou se mění držitel věci
– pachatel takovou věc užívá, nebo
– umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci získané trestným činem – tím se rozumí „praní špinavých peněz“ => podstatou je utajení nebo zkreslení infor-mace o původu věci
– pachatelem podílnictví je osoba rozdílná od pachatele základního TČ, nemůže to být ani účastník na základním TČ; kdo se o takové součinnosti předem dohodl, je trestný jako pomocník
– subjektivní stránkou v § 251 je úmysl X v § 252 je to nedbalost
– pokud ten, kdo věc ukryje nebo převede na jiného, veden úmyslem umožnit pachateli uniknout trestnímu stíhání = jde o nadržování podle § 166
– jednočinný souběh podílnictví je vyloučen se základními TČ, jimiž byla věc získána

– § 252a – legalizace výnosů z trestné činnosti
– objektem je zájem na čistotě majetkových vztahů – a to, pokud jde o původ peněz a jiných majetkových hodnot používaných k obchodování na veřejných trzích
– v jednání jde o dvě samostatné skutkové podstaty:
– zastření původu nebo znemožnění původu věci nebo jiného majetkového pro-spěchu získaných trestnou činností – především jde o „praní špinavých peněz“, ale týká se i jiných věcí či majetkových hodnot než pouze peněz = pachatelem může být kdokoli – i pachatel základního TČ
– pachatel jinému spáchání takového TČ umožní – zvláštní případ účastenství – lze spáchat i neplněním některých povinností stanovených zákonem č. 61/1996 – o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti = pachatelem může být jen ten, kdo nespáchal základní TČ
– subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění; u první skutkové podstaty jde o přímý úmysl (pachatel musí jednat s cílem vzbudit zdání, že věc nebo majetkový prospěch byly nabyty v souladu se zákonem), u druhé skutkové podstaty je nezbytné, aby pachatel jednal s vědomím, že jinému umožňuje dosažení uvedeného cíle

POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE...

– § 256a – zvýhodňování věřitele
– objektivní stránka – dlužník zmaří, třeba i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele = zvýhodnění spočívá v tom, že se mu dostane od dlužníka plnění neodpovídající zásadě poměrného uspokojení, a tím je zmařeno uspokojení pohle-dávek ostatních věřitelů téhož dlužníka
– předpokladem zde je mnohost věřitelů a situace, kdy dlužník není schopen plnit své splatné závazky
– pachatelem je jen dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky – opět jde o konkrétní subjekt podle § 90 odst. 2; je-li dlužníkem PO, uplatní se § 90 odst. 2
– zvýhodněný věřitel může být trestně odpovědný jako návodce k TČ dlužníka, je-li tu potřebný stupeň nebezpečnosti pro společnost
– subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl se musí vztahovat i na záměr vyhnout se poměrnému uspokojení ostatních věřitelů

– § 256b – pletichy při řízení konkurzním a vyrovnacím
– objektivní stránka – spočívá v pasivním (odst. 1 a 3) nebo aktivním (odst. 2) úplatkářství v souvislosti s hlasováním podle zákona o konkurzu a vyrovnání (odst. 1 a 2) nebo s výkonem funkce správce konkurzní podstaty, člena věřitelského výboru nebo vyrovna-cího správce (odst. 3)
– pachatelem je podle odst. 1 konkurzní věřitel; opět je to konkrétní subjekt podle § 90 odst. 1; v případech podle odst. 2 může být pachatelem kdokoli mimo upláceného věřitele; podle odst. 3 je pachatelem v řízení o konkurzu – správce konkurzní podstaty nebo člen věřitelského výboru / a v řízení o vyrovnání – vyrovnací správce
– subjektivní stránka – ve všech alternativách jde o úmyslný TČ
– jednočinný souběh s úplatkářstvím je vyloučen; u správce konkurzní podstaty a vyrovna-cího správce nepřichází v úvahu ani jednočinný souběh se zneužíváním pravomoci veřej-ného činitele

– § 256c – předlužení
– objektivní stránka – dvě skutkové podstaty:
– pachatel si přivodí předlužení některým z taxativně stanovených způsobů – odst. 1 a) až c) = pachatelem může být kterýkoli dlužník
– pachatel, ač ví, že je již předlužen, přijme nový závazek / nebo zřídí zástavu (odst. 2) = pachatelem může být jen dlužník, který je předlužen
– k trestnosti činu se nevyžaduje, aby došlo ke zkrácení věřitelů nebo ke způsobení škody
– subjektivní stránka – vyžaduje se alternativně buď úmysl nebo vědomá nedbalost

ZNEUŽÍVÁNÍ VLASTNICTVÍ

– ZNEUŽÍVÁNÍ VLASTNICTVÍ – § 258
– objektem je důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem
– jednání – pachatel poškodí důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů (např. jako kulturní památka, jako součást živé či neživé přírody,…)
– jednání může spočívat v jednání i opominutí
– pachatelem je tu jen vlastník věci
– subjektivní stránka – úmysl, který musí pokrývat skutečnost, že věc požívá zvýšené ochrany

– NEOPRÁVNĚNÉ UŽÍVÁNÍ CIZÍ VĚCI – § 249
– jde o dočasné užívání cizí věci X obohacovací jednání směřují k trvalému / předem neomezenému přisvojení cizí věci
– odst. 1 alinea 1 je furtum usus, a odst. 1 alinea 2 je poškozovací jednání
– nejčastějším případem furtum usus je zmocnění se cizího vozidla s úmyslem svézt se a pak je opustit
– objektem je výkon některých oprávnění vlastníka (ius utendi, ius possidendi)
– předmětem útoku je cizí věc nikoli malé hodnoty (alespoň 25 000 Kč), nebo motorové vozidlo bez tohoto cenového omezení
– jednání má dvě formy:
– pachatel se věci zmocní (v úmyslu ji přechodně užívat) – k přechodnému užívání zde směřuje úmysl = pachatelem může být kdokoli
– pachatel neoprávněně užívá věci svěřené, a to přechodně – přechodné užívání je zde znak skutkové podstaty = pachatelem je ten, kdo měl věc svěřenu – i tehdy, jestliže svěřený předmět neoprávněně předal další osobě
– škoda, která byla na cizím majetku způsobena neoprávněným užíváním cizí věci, není hodnota této věci, ale jen to, o co se cizí majetek v důsledku jejího neoprávněného užívání zmenšil
– subjektivní stránka – v obou případech jde o úmyslné jednání; úmysl se musí vztahovat na přechodné užívání věci i na způsobení škody nikoli malé
– jednočinný souběh je možný hlavně s ublížením na zdraví a s ohrožením pod vlivem návykové látky

TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU (POŠKOZOVACÍ)

– § 257a – poškození a zneužití záznamu na nosiči informací
– řadí se i k obohacovacím majetkovým TČ
– objektem je zájem na ochraně dat uložených na nosiči informací a na ochraně počítače nebo telekomunikačního zařízení před neoprávněnými zásahy; chráněn je i nehmotný obsah informací před zničením, zneužitím, poškozením, změnou,… = tím se zpro-středkovaně chrání další zájmy – projevy osobní povahy, obchodní tajemství,…
– předmětem útoku je nosič informací, jeho obsah, technické a programové vybavení počí-tače nebo telekomunikačního zařízení
– jednání spočívá v tom, že pachatel získá přístup k nosiči informací a za této situace se dále počíná tak, že:
– neoprávněně užije informace uložené na tomto nosiči – § 257a odst. 1 a)
– takové informace zničí, poškodí, změní nebo je učiní neupotřebitelnými – b)
– učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače nebo jiného telekomunikačního zařízení – c)
– přístup pachatele k nosiči informací může být oprávněný i neoprávněný, lze ho učinit i na dálku
– neoprávněné užití je např. použití projevů osobní povahy v rozporu s § 12 ObčZ, porušení obchodního tajemství, užití díla, jež je chráněno autorským právem,…
– zničení či poškození, změna informací nebo jejich učinění neupotřebitelnými – jde o úplné nebo částečné znehodnocení informačního obsahu nosiče informací
– nosičem informací se myslí nosič informací majících elektronickou podobu (např. pevný disk, operační paměť, diskety,…)
– subjektivní stránkou je úmyslné zavinění; pachatel také musí mít úmysl způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému prospěch X ke škodě, jiné újmě či prospěchu nemusí dojít
– jednočinný souběh je možný hlavně s vyzvědačstvím, ohrožením utajované skutečnosti, zneužíváním informací v obchodním styku, nekalou soutěží,…

PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTI PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU

– PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTI PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU – § 255 – 255a
– subsidiární ustanovení ke zpronevěře – uplatní se tehdy, kdy se osobám, jimž byla svěřena správa cizího majetku, nedá prokázat, že by ve své funkci sebe nebo jiného obohatily,a prokáže se jen způsobení škody
– objektem je cizí majetek, chráněn je tu i zvláštní vztah důvěry
– jednání – § 255 (úmyslná alternativa tohoto TČ) – pachatel jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek
– podstatou je konání nebo opominutí pachatele, kterým vznikla škoda X nevyžaduje se obohacení nebo jiná výhoda pro pachatele
– povinnost uložená podle zákona může jít např. o rodiče ve vztahu k majetku nezletilých dětí, správce dědictví, člen statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva ve vztahu k majetku této společnosti nebo družstva,…
– smluvně převzatá povinnost – např. u advokáta, notáře, prokuristy,…
– u škody nikoli malé jde o částku nejméně 25 000 Kč
– pachatelem může být jen ten, kdo je nositelem zákonem uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek
– je-li nositelem takové povinnosti PO, uplatní se § 90 odst. 2
– subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl se musí vztahovat jak na porušení povinnosti opatrovat a spravovat majetek, tak i na způsobení škody v určité výši
– jednočinný souběh je možný např. se zkreslováním údajů o stavu hospodaření a jmění, s porušováním závazných pravidel hospodářského styku,…

– § 255a – nedbalostní alternativa § 255
– objektivní stránka se liší od té v § 255, tím, že je sankcionováno porušení jen důležité povinnosti; dále tím, že musí být způsobena značná škoda, což je nejméně 500 000 Kč
– subjektivní stránka – zákon požaduje vědomou nedbalost

POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE...

– POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE – § 256, ZVÝHODŇOVÁNÍ VĚŘITELE – § 256a, PLETICHY PŘI ŘÍZENÍ KONKURZNÍM A VYROVNÁVACÍM – § 256b, PŘEDLUŽENÍ – § 256c
– objektem v § 256 a § 256c odst. 1 je právo věřitele na uspokojení jeho pohledávky; u TČ v § 256a, 256b a 256c odst. 2 je to právo věřitele na uspokojení, odpovídající zásadám konkurzního a vyrovnacího řízení
– objektivní stránka v § 256 zahrnuje:
– poškozování vlastního věřitele (odst. 1) se dopustí ten, kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že:
– zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku (zmenšení aktiv)
– předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek
– svůj majetek zdánlivě zmenšuje (u tohoto i předchozího jde o fingování pasiv)
– v řízení před soudem odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku PO, za kterou je oprávněn jednat, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje
– poškozování cizího věřitele (odst. 2) se dopustí ten, kdo i jen částečně zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že:
– zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část majetku dlužníka (zmenšení aktiv)
– nebo k majetku dlužníka uplatní neexistující právo / pohledávku
– zákonným znakem není mnohost věřitelů
– pachatelem může být v případě odst. 1 jen dlužník – jde o konkrétní subjekt ve smyslu § 90 odst. 1 (je-li dlužníkem PO, uplatní se § 90 odst. 2); pachatelem u odst. 2 je může být kdokoli jiný než dlužník
– subjektivní stránka – vyžaduje se úmysl
– jednočinný souběh je možný hlavně s mařením výkonu úředního rozhodnutí

PROVOZOVÁNÍ NEPOCTIVÝCH HER A SÁZEK

PROVOZOVÁNÍ NEPOCTIVÝCH HER A SÁZEK - § 250c
- zavedeno 1991 – reakce na pyramidy, skořápky
- objekt : zájem na poctivém a rovném provozování peněžních / podobných her / sázek, sekund. objektem je cizí majetek
- obj. stránka : provozování peněžní / jiné hry / sázky, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům
- sázka = příslib plnění pod podmínkou, že dojde k určité události, nebo se urč. tvrzení ukáže pravdivým
- hra = druh sázky – plnění je závislé na výsledku hry mající pravidla
- peněžní hra : pyramida, o podvod nejde, protože účastník většinou zná pravidla
- pachatelem jen provozovatel hry, ne účastník – ten je poškozeným

NEOPRÁVNĚNÉ DRŽENÍ PLATEBNÍ KARTY - § 249b
- novelou 1993, jde o předčasně dokonaný TČ (trestná je vlastně příprava k TČ – opatření k T činnosti)
- trestný je : kdo si neoprávněně opatří nepřenosnou platební kartu jiného / předmět způsobilý plnit její fci
- trestné tedy pouhé opatření, je to ohrožovací TČ
- nepřenosné pl. karty identifikovatelné podle jména / čísla – hl. bankovní platební karty
- trestněP ochrana se poskytuje i zahraničním plat. kartám
- jde o úmyslný TČ, úmysl zahrnuje jen neoprávněnost opatření, nevztahuje se na pozdější zneužití – kdyby tu takový úmysl byl -) šlo by o přípravu ke krádeži / resp. poodvodu, pokud je příprava trestná
- je možný jednočinný souběh s krádeží

ZATAJENÍ VĚCI

ZATAJENÍ VĚCI - § 254
- objekt : vlastnictví
- předmětem útoku : cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, kt. se dostala do moci pachatele nálezem, omylem / jinak bez přivolení osoby oprávněné, jen věci movité
- jednání : pachatel si uvedenou cizí věc přisvojí
- u nálezu jde o věci ztracené, pokud opráv. osoba ví kde hledat – jde o krádež
- předmětem útoku i věci opuštěné a skryté
- omylem se dostane do moci pachatele : např. poštou doručena na špatnou adresu, kdyby si to pachatel uvědomil hned po přijetí – půjde o podvod (využití omylu)
- jinak : věc připlaví voda…věc přinese dítě – pokud by ho však použil k zmocnění se věci-) nástroj -) krádež
- zavinění je úmyslné
- hodnota věci nejm. 5 000 Kč
- spol. nebezpečnost není vysoká

LICHVA - § 253
- objekt : majetek a možnost správného R v majetk. záležitostech
- obj. stránka : 2 formy jednání :
a) pachatel zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti / rozum. slabosti / rozrušení dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru
b) pachatel takovou pohledávku uplatní / v úmyslu ji uplatnit ji na sebe převede („palichva“)
- tíseň = tíživá situace Po, vyvolaná naléhavou potřebou
- nezkušenost = nezkuš. při vyřizování maj. záležitostí (neznalost cen..)
- rozrušení = prudké hnutí mysli, ovlivnění mysli urč. událostí s vlivem na log. uvažování
- rozum. slabost = neschopnost rozpoznat hodnotu vzáj. plnění
- rozhodující je hrubý nepoměr, dolní hranice T odpovědnosti jako u podvodu
- uplatnění lichvářské pohledávky – žalobou na plnění, upomínkou i přijetí takové pohledávky
- úmyslný TČ, speciální k TČ útisku

TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU (POŠKOZOVACÍ)

14. TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU (POŠKOZOVACÍ)

– POŠKOZOVÁNÍ CIZÍ VĚCI – § 257, 257b, POŠKOZENÍ A ZNEUŽITÍ ZÁZNAMU NA NOSIČI INFORMACÍ – § 257a
– objektem podle § 257 je vlastnictví, chráněna je neporušenost i použitelnost věci
– předmětem útoku je cizí věc, může být i nemovitá; může jít i o cizí zvíře; ve vztahu k některému z manželů nemůže jít o věc ve společném jmění; předmětem útoku by mohly být i res derelictae nebo res nullius, jestliže jsou ještě užitečné a mají nějakou hodnotu
– jednáním je zničení, poškození nebo učinění věci neupotřebitelnou; to lze způsobit i opominutím zvláštní činnosti
– u zničení a poškození věci jde o porušení hmotné podstaty věci X učinění věci neupotřebitelnou není porušením hmotné podstaty věci – vztahuje se k účelu, k němuž věc slouží
– opět musí jít o škodu nikoli nepatrnou
– subjektivní stránka – vyžaduje se úmysl
– v § 257 odst. 2 d) u věcí požívajících ochrany podle zvláštních předpisů jde např. o kulturní památky, sbírky muzejní povahy a chráněné části přírody
– jednočinný souběh je možný s krádeží, porušováním domovní svobody, s týráním zvířat,… X je vyloučen jednočinný souběh s TČ, které jsou zvláštními případy poškozování cizí věci (záškodnictví; ohrožování oběhu tuzemských peněz; poškozování lesa těžbou; nakládání s nebezpečnými odpady;…)

– § 257b – jde o zvláštní případ poškozování cizí věci
– objektem je rovněž vlastnictví; předmětem ochrany je hlavně neporušenost povrchu věci a její vzhled => chráněny i jiné než majetkové hodnoty – estetické a kulturní
– objektivní stránka:
– k poškození cizí věci musí dojít specifickým způsobem = postříkání, pomalování nebo popsání barvou nebo jinou látkou
– v základní skutkové podstatě v § 257a odst. 1 se nevyžaduje způsobení škody v určité výši => výše škody má význam až u kvalifikovaných skutkových podstat
– předmětem útoku je povrch některých cizích věcí – zejména budov, jiných objektů, veřejných prostor, dopravních prostředků
– subjektivní stránka spočívá v úmyslu
– jednočinný souběh je možný např. s výtržnictvím

PODVOD, POJISTNÝ PODVOD, ÚVĚROVÝ PODVOD

B) POJISTNÝ PODVOD § 250a, ÚVĚROVÝ PODVOD § 250b
- určité speciální typy podvodného jednání
- u obou se nevyžaduje, aby byla způsobena škoda nikoli nepatrná (u základních SP), ovšem způsobení škody je jedním ze znaků kvalifik. SP obou deliktů
- nevyžaduje se ani úmysl způsobit škodu

- objektem : ochrana majetku před taxat. vymezenými způsoby jednání
- obj. stránka pojistného podvodu : pachatel :
a) při sjednávání PojSml / uplatnění nároku na plnění z PojSml uvede nepravdivé / hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, nebo
b) úmyslně vyvolá pojistnou událost, nebo stav vyvolaný poj.událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu
- dle ObZ 2 zákl. druhy pojištění – smluvní a zákonné (§ 205d ZP)
- jde o předčasně dokonaný TČ (podvod) ve stádiu přípravy
- PojSml = 2stranný PÚ na jehož základě vzniká sml.pojištění, sjednávání = postup při uzavírání sml.
- uplatnění nároku = postup při oznamování poj.události a nárokování plnění ze sml
- b) – poj. událost = nahodilá událost vymezená ve sml.
- pachatelem : kdokoli z účastníků PojSml
- subj. stránka : úmyslný TČ

- úvěrový podvod § 250b
- obj. stránka : pachatel :
a) při sjednávání úvěrové sml. / žádosti o poskytnutí dotace / subvence uvede nepravdivé / hrub. zkresl. / zamlčí podstatné údaje, nebo
b) bez souhlasu věřitele / jin. oprávněné osoby použije úvěr, subvenci / dotaci na jiný účel než určený
- k trestnosti stačí neprav. uvedení… -) je to předčasně dokonaný TČ ve stadiu přípravy
- úvěr = jen úvěr poskytnutý bankou
- § 205b lze aplikovat jen tehdy, jsou-li peněžní prostředky poskytnuty na základě sml. o úvěru podle ObchZ -) pokud na zákl. sml. o půjčce, inominátní…může jít o § 250
- pachatelem : kdokoli z účastníků úvěr. sml.
- jde o úmyslný TČ

JEDNÁNÍ OBOHACOVACÍ

- předmětem útoku je cizí věc, práva nemohou být ukradena, ale jdou CP
- věc : i ovladatelná přír.síla
- jen věci movité, oddělené součásti lid.těla (zl.zub, cop)
- věci v spoluvlastictví, pokud jeden spoluvlastník vyloučí ostatní z dispozice s věcí
- cizí věcí není věc v SJM
- „zmocní se“ -) cizí věc je v moci jiného, i zaparkované auto, věci během dovolené v bytě, pes běžící po vsi..
- = odejme ji z faktické moci jiného a sobě umožní dispozici s věcí
- věci zapomenuté / ztracené – ví-li, kde má hledat (peněženka vypadlá v restauraci, taška zapomenutá v obchodě)
- věc pachateli svěřená -) nejde o krádež, ale zpronevěru
- z § 254 vyplývá, že krádež nejde spáchat na věci ztracené, kt. už vyšla z moci vlastníka

- odst.2 – způsobí škodu nikoli malou – přísnější sazba
- odst. 3 – přísněji :
a) spáchá-li čin v odst.1 jako člen organizované skupiny
- často kapesní krádeže

b) způsobí-li takovým činem značnou škodu / jiný zvl. závažný následek
- odst. 4 : škoda velkého rozsahu

- subj. stránka : vyžaduje úmyslné zavinění, úmysl musí zahrnovat celou obj. stránku, tedy i trvalé vyloučení Po z dispozice s věcí, tím se krádež liší od futurum usus § 249, zloděj však nemusí mít úmysl věc trvale užívat
- odcizí-li peněženku v úmyslu se zmocnit jen peněz, ale neví, že tam mohou být i jiné hodnoty a pro ten případ je srozuměn, že majiteli způsobí škodu jejich odcizením – odpovídá i za tuto škodu
- trestnost nezaniká, pokud věc krátce po činu vrátí
- jednočinný souběh krádeže s poruš. domovní svobody je možný, i když jde o krádež vloupáním, ve vloupání není zahrnut zásah do dom.svob., je v něm však zahrnuto poškození cizí věci s tím spojené, takže § 257 bude fakticky konzumován

ZPRONEVĚRA

ZPRONEVĚRA - § 248
- objektem : vlastnictví věci
- předmět útoku : cizí věc, kt. je pachateli svěřena (mohou být i CP - § 89/13)
- z povahy zpravidla věc individ. určená, zastupitelné – př. svěřené peníze utratí a nemá na vrácení
- svěření věci = je odevzdána do výlučné faktické moci jiného
- svěřitel nemusí být vlastníkem
- př. peníze, kt. má posel doručit, zavazadla v úschovně zavazadel, auto dané do opravy, televizor do opravy…
- přisvojení věcí = dispozice s věcí, kt. má trvale vyloučit vlastníka z dispozice – prodej, darování, spotřebování
- zpronevěra je TČ, byla-li způsobena alespoň škoda nikoli nepatrná, jinak přestupek
- vyšší T sazba : pachatel spáchal zpronevěru jako osoba, kt. má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy Po -) př. advokát, pracovník hlídacích služeb…
- subj. stránka : třeba úmyslu, úmysl přisvojit zpravidla vzniká po svěření věci (při svěření jde, pokud nebylo svěř. vyvoláno omylu)

PODVOD, POJISTNÝ PODVOD, ÚVĚROVÝ PODVOD – § 250, 250a, 250b
- od 1997 nově poj. a úvěr. podvod, speciální k § 250

A) PODVOD § 250
- objekt : cizí majetek (nenáleží pachateli / nenáleží výlučně jemu)
- obj. stránka : pachatel
a) uvede někoho v omyl
b) využije něčího omylu
c) zamlčí podstatné skutečnosti
- podvod je TČ, jestliže oklamaná osoba v důsledku svého omylu / zaml.podst.skut. provede majetkovou dispozici a touto dispozicí vznikne na cizím majetku škoda nikoli nepatrná a zároveň se tím pachatel / jiný obohatí
- omyl = rozpor mezi představou a skutečností
- uvedení v omyl = jednáním, kt. pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skut. stavem věci
- lze i konkludentně (pití v hospodě s úmyslem nezaplatit)
- využití omylu – takového, ke kt. pachatel nepřispěl
- lze i zásahem do forbesu, PC…
- podstatné skutečnosti zamlčí ten pachatel, kt. neuvede podst. skut., kt. jsou nutné pro R Po
- škoda na cizím majetku – o co se zmenšil (damnum emergens) a ušlý zisk (lucrum cessans)
- místem činu : kde někoho uvedl v omyl (využil, zamlčel) + kde vznikla škoda + kde se obohatil
- pachatelem kdokoli
- třeba úmyslu (už od začátku !!)
- dokonán obohacením pachatele / jiného

TČ PROTI MAJETKU – obohacovací

13) TČ PROTI MAJETKU – obohacovací

TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU

HLAVA DEVÁTÁ, § 247 – 258, 21 TČ
- krádež, zpronevěra, neopr.užívání cizí věci, neopr.zásah do P k domu / bytu /nebyt.prostoru, neopr.držení platební karty, podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, provozování nepoctivých her a sázek, podílnictví, legalizace výnosů z T činnosti, lichva, zatajení věci, porušování povinnosti při správě cizího majetku, poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele, pletichy při řízení konkurzním a vyrovnacím, předlužení, poškozování cizí věci, poškození a zneužití záznamu na nosiči informací, zneužívání vlastnictví

Obecně
- skupinovým objektem těchto TČ jsou majetkové zájmy
- vztah těchto TČ a TČ hospodářských – komplikovaný, př. zkrácení daně je zvl.druhem podvodu, udávání padělaných peněz jako pravých – může být zároveň i podvodem
- objektem zhruba poloviny TČ je vlastnické P
- majetek je chráněn u podvodu a u porušování povinností při správě cizího majetku, = soubor všech maj. hodnot -) věcí, pohledávek, jiných ocenitelných hodnot
- práva věřitelů -) chráněna tzv.“úpadkovými delikty“ – pošk.věřitele, zvýhodňování věřitele, pletichy při konk. a vyrovnacím řízení, předlužení
- zvl. zájmy majetkové povahy : chráněny v § 249 o tzv. „futurum usus“ – krádež užitku, o neoprávněném zásahu do P k domu,bytu..o zneuž.vlastnictví, o podílnictví a u legalizace výnosů z T činnosti
- předmětem útoku : zpravidla cizí věc, u zneuž.vlast. věc vlastní
- můžeme rozlišit 4 skupiny TČ :
1) jednání obohacující – 3 základní typy : krádež, zpronevěra, podvod
2) jednání poškozovací – základní poškoz. cizí věci + zvl. případy
3) „futurum usus“ - § 249/1 al.1
4) kořistění z TČ jiné osoby – podílnictví, legalizace výnosů

TČ PROTI MAJETKU – obohacovací

- pro stupeň spol. nebezp. má značný význam výše škody
- zákonodárce od 1.1.2002 stanovil přesné (pevné) peněžité částky vyjadřující rozsah škody způsobené TČ -)
v § 89/11 :
- škoda nikoli nepatrná – nejméně 5 000 Kč
- nikoli malá – nejméně 25 000 Kč
- větší škoda – nejméně 50 000 Kč
- značná škoda – nejméně 500 000 Kč
- škoda velkého rozsahu – nejméně 5 000 000 Kč
- platí stejně i pro určení výše prospěchu
- při posuzování výše škody se vychází z ceny, za kt. se věc v době a místě TČ obvykle prodává (legálně) -) nelze-li zjistit – dle účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné / podobné / uvedení v předešlý stav, vzájemně subsidiární způsoby výpočtu
- rozhodující je hodnota, o kt. byl majetek Po zmenšen, ne obohacení pachatele
- u věcí již používaných se přihlíží k opotřebení
- pokračování v TČ = škody se sčítají

- pachatelem : zpravidla kdokoli, někdy speciální subjekt („komu byla věc svěřena..“)
- § 90/2 – institut jednání za jiného : pokud Z stanoví, že pachatel musí být nositelem zvl. vlastnosti, způsobilosti / postavení -) postačí, pokud to má PO, za níž jedná

- subj.stránka : úmysl, jen podílnictví + poruš.při správě..+ předlužení kulpózní
- svolení poškozeného vylučuje protiP jednání, domníval-li se omylem že ho má – není T odpovědný
- dodat. svolení -) snižuje stupeň nebezp. pro spol.
- T sankce : od nejnižších po 12 let u obohacovacích

JEDNÁNÍ OBOHACOVACÍ

JEDNÁNÍ OBOHACOVACÍ

KRÁDEŽ - § 247
- objekt : vlastnictví věci, držba věci, ale i faktická dispozice s věcí
- držení věci – nekryje se s držbou dle OZ, zde jen že je věc v něčí moci (nájemce,atd.)
- obj.stránka : pachatel si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a současně naplní některý z alter.znaků :
a) a způsobí tak škodu nikoli nepatrnou
- (min. 5000 Kč, § 89/11), jinak přestupek)

b) čin spáchá vloupáním
- vloupání – definice § 89/14 = vniknutí do uzavřeného prostru lstí, nedovol. překonáním uzamčení, překonáním jiné jistící překážky s oužitím síly
- uzavř. prostor = stavba + její části, i ohraz. pozemek, kufr auta,
- vniknutí = vstup, sáhnutí dovnitř rukou / nástrojem
- lstí = př. nechá se tam zamknout, aby mohl v noci nerušeně krást
- uzamčení = zámek, zástrčka…věc není uzamčena, je-li klíč v zámku
- nedovol. překonání – odemčení klíčem získ. lstí, nalezeného.., není třeba síly
- jiná jistící překážka : plot, mříž, stěna.., jde o použití síly
- nepatrná hodnota věci, kt. se zmocnil vloupáním -) neznamená automaticky nepatrný stupeň nebezp. pro spol.

c) bezprostředně po činu si pokusí uchovat věc násilím / pohrůžkou bezpr. násilí
- rozdíl od loupeže, tam násilí / pohrůžka směřuje k zmocnění se věci, zde uchování

e) čin spáchá na věci, kt. má jiný na sobě / při sobě
- oblečení, peníze, šperky, v kabelce, kufru..při sobě = i odložený kabát vedle, typicky kapesní krádež

f) byl za takový čin již v posl. 3 letech odsouzen nebo potrestán
- recidiva, neplatí, pokud se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen

PODVOD...

– úvěrový podvod – § 250b – objektivní stránka:
– pachatel při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí (odst. 1) = TČ je dokonán již samotným uvedením nepravdivých n. hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů, aniž došlo k poskytnutí úvěru, dotace či subvence
– pachatel bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel (odst. 2) = TČ může být dokonán až poté, co byly úvěr, dotace nebo subvence poskytnuty
– ani zde se na rozdíl od obecného podvodu nevyžaduje způsobení škody nebo získání prospěchu
– pachatelem podle odst. 1 může být kterýkoli účastník úvěrové smlouvy, jiné osoby mohou být účastníky; pachatelem podle odst. 2 může být v případě účelového úvěru zásadně dlužník, u dotace a subvence jejich příjemce
– subjektivní stránka – úmyslné zavinění; nevyžaduje se úmysl způsobit škodu

– provozování nepoctivých her a sázek – § 257c – zvláštní případ blízký podvodu
– objektem je zájem na poctivém provozování her a sázek; nepřímo je tak chráněn rovněž cizí majetek
– jednání – někdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům
– sázka je příslib plnění pod podmínkou, že dojde k určité události, nebo že se určité tvrzení ukáže jako pravdivé; hra je druhem sázky – plnění je závislé na výsledku hry
– peněžní hrou je jakákoli hra, které se dobrovolně účastní alespoň jedna osoba rozdílná od provozovatele hry, pokud zaplatí peněžní vklad, jehož návratnost se nezaručuje; jinou podobnou hrou může být hra založená na stejném principu, pokud je vkladem jiná hod-nota než peníze
– vyvolání či využití omylu není znakem tohoto TČ, proto použije-li se ho zde => jde o podvod; také se nevyžaduje způsobení škody ani získání prospěchu
– nespadají sem hazardní hry (jde o hry, jejichž výsledek závisí výlučně nebo převážně na náhodě) – jejich neoprávněné provozování je postižitelné podle § 118a
– pachatelem je jen provozovatel hry, nikoli účastník hry (ten je poškozeným)
– subjektivní stránka spočívá v úmyslném zavinění

NEOPRÁVNĚNÉ DRŽENÍ PLATEBNÍ KARTY

– NEOPRÁVNĚNÉ DRŽENÍ PLATEBNÍ KARTY – § 249b
– objektem je majetek – hlavně peníze na bankovním účtu či jiné peněžní prostředky, k nimž lze získat přístup prostřednictvím platebních karet, apod.; nepřímo je chráněn i řádný průběh platebního styku
– jednání spočívá v tom, že pachatel si neoprávněně opatří nepřenosnou plateb-ní kartu jiného identifikovatelnou podle jména nebo čísla, nebo předmět způsobilý plnit její funkci => trestné je tedy opatření si, nikoli další držení a použití (to může být vyjádřeno souběhem s jiným poruchovým TČ)
– jde o jednání, které by mohlo být přípravou k TČ proti majetku (krádež, podvod)
– jde o ohrožovací TČ => takže k jeho dokonání není třeba způsobení škody ani získání neoprávněného majetkového prospěchu
– subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl zahrnuje jen neoprávněnost opatření si platební karty, nevztahuje se na její pozdější použití
– jednočinný souběh je možný hlavně s krádeží, s podvodem,…

– ZATAJENÍ VĚCI – § 254
– objektem je vlastnictví
– předmětem útoku je cizí věc, která se dostala do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby; může jít jen o věci movité
– v nálezu jde o věci ztracené, které jsou mimo dosah oprávněné osoby, předmětem útoku jsou i věci opuštěné a skryté
– omylem se dostane věc do moci pachatele, když je např. poštou doručena na nesprávnou adresu – předpokládá se, že pachatel v době, kdy věc dostává do moci, o omylu neví X kdyby si to hned uvědomil, byl by to podvod
– i zde je trestní odpovědnost omezena na věci nikoli nepatrné hodnoty
– jednání spočívá v tom, že si pachatel věc přisvojí
– subjektivní stránka – zavinění je úmyslné, úmysl se musí vztahovat i ke způsobu, jakým se věc do moci pachatele dostala

LICHVA

– LICHVA – § 253
– objektem je majetek a možnost správného rozhodování v majetkových záležitostech
– objektivní stránka – dvě formy jednání:
– pachatel zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru = pachatelem může být kdokoli
– pachatel takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede = pachatelem je osoba rozdílná od toho, kdo lichvářskou pohledávku sjednal – protože kdyby ji sjednal ten, kdo by ji následně uplatnil => přičítalo by se mu jednání podle odst. 1 alinea 1
– subjektivní stránka – lichva je úmyslný TČ; úmysl musí zahrnovat lichvářskou povahu poskytnutého nebo slíbeného plnění, popř. lichvářskou povahu uplatněné pohledávky
– rozdíl od podvodu – lichvář neuvádí jiného v omyl
– kde jsou naplněny znaky obou, je ustanovení o lichvě speciální k ustanovení o útisku podle § 237

PODVOD...

– PODVOD – § 250, POJISTNÝ PODVOD – § 250a, ÚVĚROVÝ PODVOD – § 250b, PROVOZOVÁNÍ NEPOCTIVÝCH HER A SÁZEK – § 250c
– objektem u podvodu je majetek; u § 250a a 250b rovněž majetek, kterému se ale poskytuje ochrana jen před specifickými útoky v rámci majetkových vztahů z pojištění a z poskytování úvěrů, dotací a subvencí
– objektivní stránka podvodu spočívá v tom, že pachatel někoho uvede v omyl / využije něčího omylu / nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti = tato osoba v důsledku svého omylu provede majetkovou dispozici, kterou vznikne na cizím majetku škoda nikoli nepatrná a pachatel nebo někdo jiný se tím zároveň obohatí
– omyl se děje lstivým jednáním – postačí i nepravdivá informace, omyl může být vyvolán předstíráním, konkludentním jednáním nebo opominutím
– při využití omylu pachatel sám k vyvolání omylu nepřispěl
– zamlčení podstatných skutečností – zvláštní případ omylu způsobeným opominutím pachatele
– § 89 odst. 18 obsahuje možnosti uvedení v omyl nebo využití omylu v oblasti technických zařízení
– omyl se zpravidla týká toho, co má oklamaný dostat
– dispozice majetkové povahy, kterou provede oklamaný, je nepsaný znak podvodu – je to článek příčinného řetězu, který spojuje omyl a škodu na majetku; stačí, že omyl byl jen jedním z důvodů majetkové dispozice; tuto dispozici může provést i ten, kdo není způsobilý k právním úkonům
– rozdíl mezi krádeží a podvodem je v tom, že u krádeže si pachatel vezme věc sám, při podvodu mu ji oklamaný vydá
– škodou na cizím majetku je nejen jeho zmenšení, ale i ušlý zisk
– obohacení se nemusí rovnat způsobené škodě; obohacení musí být neoprávněné
– škoda musí být větší než nepatrná
– pachatelem je osoba, která vyvolala nebo využila omyl jiného, ale pachatel nemusí být sám obohacen; mohou zde vystupovat čtyři osoby: pachatel, osoba jednající v omylu, poškozený a ten, kdo se obohatil; kromě pachatele mohou být ostatní i PO
– subjektivní stránka vyžaduje úmysl; podvodný úmysl tu musí být už v době jednání pachatele
– nestačí, že dlužník nesplnil včas svůj závazek vůči věřiteli X o podvod jde jen tehdy, pokud už v době, kdy dlužník uzavíral smlouvu, byl přinejmenším srozuměn s tím, že svůj závazek nesplní
– jednočinný souběh podvodu je možný hlavně s porušováním závazných pravidel hospodářského styku, s vystavením nepravdivého potvrzení, s paděláním a pozměňováním peněz,… X souběh naopak není možný s TČ, které jsou zvláštními případy jednání podvodného charakteru – poškozování spotřebitele; zkrácení daně, poplatku a povinné platby; pojistný a úvěrový podvod;…

PODVOD...

– pojistný podvod – § 250a – objektivní stránka:
– pachatel uvede při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje / nebo podstatné údaje zamlží (odst. 1) = dopadá jen na smluvní pojištění (dobrovolné i povinné)
– pachatel vyvolá pojistnou událost / nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu (odst. 2) = může být spáchán s jakýmkoli pojištěním (smluvním i zákonným)
– na rozdíl od obecného podvodu se zde nevyžaduje způsobení škody, ani získání prospěchu
– kromě § 250 a odst. 1, který je vázán na údaje poskytnuté k uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy => je ve všech ostatních případech čin dokonán, aniž by byl uplatněn takový nárok
– pachatelem podle § 250a odst. 1 může být kterýkoli účastník pojistné smlouvy, zejména pak pojistník (ten, kdo s pojistitelem uzavřel smlouvu) nebo pojištěný (ten, na jehož majetek, život či zdraví, anebo odpovědnost za škody se má pojištění vztahovat) X podle § 250a odst. 2 může být pachatelem kdokoli
– subjektivní stránka spočívá v úmyslném zavinění; nevyžaduje se úmysl vylákat pojistné plnění (jen u odst. 2 je třeba úmyslu směřujícího ke zvýšení způsobené škody)
– jednočinný souběh je možný v případě § 250a odst. 2 s TČ obecného ohrožení, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, zneužívání vlastnictví

KRÁDEŽ

– KRÁDEŽ – § 247
– objektem je nejen vlastnictví, ale i držení věci (nejde o držbu)
– objektivní stránka – pachatel si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a splní alespoň jednu z dalších alternativně stanovených podmínek v § 247 odst. 1 a) až f); pachatel se věci zmocní – odejme ji z faktické moci jiného a sobě umožní dispozici s věcí; může tak učinit vlastní rukou, použitím technického nástroje nebo živého nástroje (např. dítě, osoba jednající v omylu)
– krádež nemusí být tajná
– nezáleží na tom, komu pachatel cizí věc z faktické moci odnímá (může to být i neopráv-něný držitel – např. zloděj)
– do objektivní stránky se řadí i přisvojení si věci, nikoli přivlastnění
– jednání pachatele, který se zmocnil cizího motorového vozidla, lze posuzovat jako krádež – a nikoli neoprávněné užívání cizí věci – jen když je prokázáno, že tak učinil s úmyslem trvale vozidlo užívat nebo jinak s ním naložit způsobem, jenž by vyloučil obnovení dispozičního práva poškozeného X nejde o neoprávněné užívání cizí věci, ale o krádež, jestliže pachatel s cizím motorovým vozidlem, jehož se zmocnil v úmyslu užívat jen přechodně, naložil tak, že poškozenému natrvalo odejmul obnovení dispozičního práva, popř. to výrazně ztížil
– předmětem útoku je cizí věc; práva nemohou být předmětem krádeže, ale mohou jím být věci, které jsou ekvivalentem práv a jiných hodnot (vkladní knížky, depozitní certifikáty, akreditivy, směnky,…); předmětem mohou být i cenné papíry; dále legitimační papíry, pokud jejich pozbytí znamená nenahraditelnou ztrátu práva
– odcizení platební karty může být souběhem krádeže s neoprávněným držením platební karty podle § 249b
– předmětem krádeže nemohou být věci nemovité
– vždy jde o věc cizí, vlastník se nemůže dopustit krádeže na své věci; cizí je i věc, kterou má pachatel ve spoluvlastnictví => krádež spoluvlastnického podílu X za cizí věc nelze považovat z hlediska kteréhokoliv z manželů věc ve společném jmění manželů
– věc patřící do majetku obchodní společnosti je pro společníka této společnosti věcí cizí
– cizí věcí není věc, která byla pachateli výhradně svěřená – taková věc je předmětem zpronevěry
– krádež nelze spáchat na věci ztracené, která už není v moci původního vlastníka, ani na res nullius a res derelictae

KRÁDEŽ

– následkem u krádeže podle § 247 odst. 1 a) je způsobení škody nikoli nepatrné na cizím majetku (jde o škodu nejméně 5000 Kč) = pod touto hranicí jde o přestupek X bez ohledu na výši škody je však krádež TČ, jsou-li zde okolnosti zvyšující nebezpečnost jednání nebo pachatele podle § 247 odst. 1 b) až e):
– vloupání podle § 247 odst. 1 b) definuje § 89 odst. 14
– u § 247 odst. 1 c) – je-li však násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí pou-žito před zmocněním se cizí věci a v úmyslu tak učinit => jde o loupež a nikoli o krádež (ustanovení § 234 je speciální ve vztahu k § 247)
– věcí, kterou má jiný na sobě / při sobě ve smyslu písmena d), je oblečení, obsah kapes, zavazadla,…
– naplňuje-li pachatelovo jednání více alternativních znaků skutkové podstaty TČ krádeže podle § 247 odst. 1 a) až e) = je nutné skutek kvalifikovat tak, aby byly vystiženy všechny znaky, jež byly naplněny (faktická konzumpce nepřichází v úvahu)
– subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění – úmysl musí zahrnovat celou objektivní stránku – tedy i trvalé vyloučení poškozeného z dispozice s věcí = tím se krádež liší od fortum usus podle § 249
– pachatel nemusí mít úmysl se obohatit
– trestní odpovědnost za krádež nezaniká tím, že pachatel krátce po činu věc vrátí (ať už na naléhání poškozeného, nebo z vlastního rozhodnutí); skutečný či domnělý majetkový nárok vůči poškozenému nevylučuje trestní odpovědnost za krádež
– pachatelem může být kdokoli
– při posouzení pokusu krádeže je třeba vycházet z představy pachatele o předmětu útoku a jeho záměru
– jednočinný souběh krádeže s porušováním domovní svobody je možný, a to i když jde o krádež vloupáním; dále je jednočinný souběh možný se zneužíváním pravomoci veřejného činitele, s pytláctvím, s nedovoleným ozbrojováním,…

ZPRONEVĚRA

– ZPRONEVĚRA – § 248
– objektem je vlastnictví věci
– předmětem útoku je cizí věc, která byla pachateli svěřena; není zcela vyloučené, aby to byla nemovitá věc; zpravidla je to věc individuálně určená X věci zastupitelné mohou být zpronevěřeny, pokud má držitel povinnost vrátit tytéž věci (ne jen téhož druhu a množství), nebo zbaví-li se pachatel jejich přisvojením možnosti je vrátit – např. u svěřených peněz (utratí je a nemůže je včas vrátit)
– věc je svěřena, je-li odevzdána do výlučné faktické moci jiného – podmínkou není písem-ná smlouva, stačí faktické předání věci; svěřitel nemusí být vlastníkem věci
– předmětem zpronevěry není věc, která sice je ve faktické moci jiného, ale moc dosavad-ního držitele je zachována
– svěřené věci jsou např. peníze, které má doručit poštovní doručovatel, zavazadla v úschovně zavazadel, motorové vozidlo dané do opravy,…
– jednáním je přisvojení si věci – každá dispozice s věcí, která má trvale vyloučit dosavadního vlastníka z dispozice s věcí (např. neoprávněný prodej, darování, spotřebo-vání, předání do zastavárny,…) X každou dispozici se svěřenou věcí proti příkazu svěřitele však nelze považovat za zpronevěru –např. užívání odporující dohodě
– zničení svěřené věci je trestné podle § 257
– na rozdíl od krádeže se pachatel věci nezmocňuje – má ji už před přisvojením ve své moci
– na rozdíl od podvodu získá pachatel moc nad věcí bez vyvolání / využití omylu nebo neznalosti podstatných skutečností
– zpronevěra je TČ, pokud je způsobena škoda nikoli nepatrná X jinak jde o přestupek
– pachatelem je ten, komu byla věc svěřen a kdo si ji neoprávněně přisvojil; jiné osoby mohou být jen účastníky
– pachatel, který si na základě dohody přisvojuje cizí věci společně s osobou, jíž byly svěřeny, se účastní na zpronevěře => není spolupachatelem, ale účastníkem
– subjektivní stránka – je třeba úmyslu
– jednočinný souběh je možný zejména se zneužíváním pravomoci veřejného činitele, s poškozováním lesa těžbou, s nedovoleným ozbrojováním,…

SOULOŽ MEZI PŘÍBUZNÝMI

SOULOŽ MEZI PŘÍBUZNÝMI - § 245
- objektem : zásada, jež nedovoluje pohl. styk mezi nejbližšími příbuznými (degenerace…)
- obj. stránka : vykonání soulože s příbuzným v pokolení přímém / se sourozencem (bratr a sestra)
- adopce – toť otázka
- trestné je jen vykonání soulože, ne jiné pohl. ukájení
- pachatelem : oba souložící příbuzní, pokud není vyloučena trestnost některého z nich, souhlas / cit. vztah nemá vliv na trestnost
- úmyslný TČ
- možný souběh s ohrož.mravní výchovy mládeže, vydírání, znásilnění, pohl.zneužívání

OBCHODOVÁNÍ S LIDMI ZA ÚČELEM POHL.STYKU - § 246
- novelou 2002, promítnutí mezin. závazku
- objektem : morální zásady a vobodné R ženy i muže v sexuální sféře
- jednání : pachatel do ciziny / z ciziny zláká, najme / dopraví jiného v úmyslu, aby ho bylo užito k pohlavnímu styku
- předmět útoku : osoby obojího pohlaví
- najmutí : uzavření smlouvy..i když je dle Z neplatná
- dokonán : osoba je do ciziny (z) zlákána / najata, u dopravení – za hranice
- pohlavní styk : jakýkoliv způsob ukájení pohl. pudu na těle jiné osoby
- pachatelem kdokoli
- subj. stránka : vyžaduje se úmysl
- přísněji trestné : spáchá jako člen org. skupiny, s cílem získat značný maj.prospěch,…

TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU

13. TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU /OBOHACOVACÍ/

– TČ proti majetku jsou obsaženy v hlavě IX. zvláštní části
– skupinovým objektem těchto TČ jsou majetkové zájmy; vedle vlastnictví jsou tu chráněna i některá jiná majetková práva a nerušené držení věci
– majetkové zájmy jsou chráněny i v některých dalších hlavách TZ
– vykládací pravidlo v § 89 odst. 11 platí pro určení výše škody, i prospěchu a hodnoty věci a nákladů k odstranění následků poškození ŽP
– vychází se z ceny, za kterou se věc v době a v místě činu obvykle prodává X nelze-li ji zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo na uvedení věci v předešlý stav (§ 89 odst. 12)
– rozhodující je hodnota, o kterou byl majetek poškozeného zmenšen, nikoli obohacení pachatele; výše obohacení pachatele má význam tam, kde je to zákonným znakem (popř. znakem kvalifikované skutkové podstaty)
– subjektivní stránka zpravidla záleží v úmyslu, někdy však stačí nedbalost (§ 252,…)
– svolení poškozeného vylučuje protiprávnost jednání; domníval-li se pachatel omylem, že má svolení, není trestně odpovědný; dodatečné svolení snižuje stupeň nebezpečnosti
– z hlediska jednání a následku je možné rozlišovat čtyři skupiny TČ proti majetku:
– obohacovací jednání – základní tři typy v § 247, 248 a 250; zvláštní případy v § 250a, 250b, 250c, 253, 254 a 257a; TČ podle § 249a představuje nebezpečí budoucího obohacení
– poškozovací jednání – základní ustanovení v § 257; zvláštní případy v § 249 odst. 1 alinea 2, § 255, 255a, 256, 256a, 256b, 256c, 257a, 257b a 258
– furtum usus – § 249 odst. 1 alinea 1; souvisí s ním TČ podle § 249b
– kořistění z TČ jiné osoby – § 251, 252, 252a

POHLAVNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ

– POHLAVNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ – § 242 – 243
– objektem je v § 242 mravní vývoj dětí, v § 243 svoboda rozhodování v pohlavních vztazích
– předmětem útoku jsou:
– osoby mladší 15ti let – vždy
– osoby mladší 18ti let – tehdy, kdy bylo zneužito jejich závislosti
– osoby svěřené dozoru pachatele, i když byly starší 18ti let – při zneužití jejich závislosti
– dozor předpokládá právo a povinnost bdít nad osobou (opatrovník – osoba zbavená své-právnosti; odsouzená – příslušník Vězeňské stráže;…)
– objektivní stránka – vykonání soulože a jiné pohlavní zneužití X pokud by však pachatel použil násilí, pohrůžku bezprostředního násilí nebo by zneužil bezbrannosti druhé osoby => posuzovalo by se to jako znásilnění
– souhlas poškozeného nevylučuje trestní odpovědnost
– je nutný úmysl, který musí zahrnovat i věk zneužité osoby (stačí však eventuální úmysl)
– domníval-li se pachatel, že zneužitá osoba je starší 15ti let, je v důsledku toho beztrestný

– SOULOŽ MEZI PŘÍBUZNÝMI – § 245
– objektem je zásada, jež nedovoluje styky mezi nejbližšími příbuznými
– objektivní stránka spočívá ve vykonání soulože s příbuznými v linii přímé nebo se sourozencem
– podle judikatury je možný jednočinný souběh s TČ znásilnění, TČ pohlavního zneužívání a s TČ ohrožování mravní výchovy mládeže

TČ PROTI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI

12) TČ PROTI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI

TRESTNÉ ČINY PROTI LID. DÚSTOJNOSTI
- obj. stránka : svoboda R v pohl.vztazích, zdravý vývoj dětí, někt. zásady v pohl. vztazích
- předmět útoku : muži i ženy
- obj. stránka : násilí a jiné formy nátlaku..
- pachatelem : muž i žena
- vyžaduje se úmyslné zavinění
- jednočinný souběh těchto TČ je někdy možný – př. znásilnění vlastní dcery - § 241, 245

ZNÁSILNĚNÍ - § 241
- patří k nejbrutálnějším a nejvíce traumatizujícím TČ
- objektem : P člověka svobodně se R o pohlavním životě
- předmět útoku : člověk, bez ohledu na pohlaví, věk, manžel,…dítě mladší 18, resp. 15 let – vyšší sazba
- TČ – dvojí jednání : násilné jednání + soulož / obdobný pohlavní styk
- obj. stránka :
a) pachatel násilím / pohrůžkou bezprostř. násilí donutí jiného k souloži / jin. obd. pohl. styku, nebo
b) k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného
- násilí : fyzický útok směřující k překonání / oslabení vážně míněného odporu znásilňované osoby a dosažení soulože / jin.pohl.styku proti její vůli
- donucení k souloži : překonání odporu / osoba podlehne nemaje jin. východiska
- nejde o něj, pokud po odporu svolila k souloži / předstíraný odpor
- pokud pachatel vzhledem k menšímu odporu se domnívá, že je jen předstíraný, ale není -) skutkový omyl negativní -) vyloučena T odpovědnost za úmyslný TČ, pokud ale odpor slabý kvůli nevyvinuté osobnosti a on to ví – znásilnění (znásilňovali debilní ženu v pivovaru Budvar, vždy jen tak bručela, že se jí to nelíbí)
- odpor musí být prokázán – př. pokusem o útěk, voláním o pomoc, prosbou ať jí pachatel nechá bejt, aktivní odpor – bití, škrábání
- pokud donutí pohrůžkou nikoli bezprostředního násilí -) jde o vydírání, taktéž pokud jen ohmatává..aj
- znásilnění je k vydírání speciální
- omezování os. svobody je ve znásilnění obsaženo – nepřičítá se zvlášť
- stav bezbrannosti : Po nemůže klást odpor, též dětský věk (dle vyspělosti)
- uvedení do bezbrannosti lstí = násilí (§ 89/6)
- využití omylu (rozespalá žena) -) TČ poškozování cizích P
- TČ dokonán vykonáním soulože / jin.obd.styku -) rozumí se spojení pohl. orgánů , stačí i částečné vsunutí
- jen dotyk pohl. orgánů = pokus
- pokud po užití násilí ustoupí od vykonání soulože -) trestnost znásilnění zaniká, ale zůstává vydírání – tzv. kvalifikovaný pokus
- jiný obdobný pohl. styk = zátěží srovnatelný se souloží – anální sex, orální sex aj.
- spolupachatelem : každý kdo použil násilí / pohrůžku…i když se nepodílel na dalším jednání – pohl. styku a naopak
- jde o TČ úmyslný
- smrt = zaviněna z nedbalosti, úmysl = souběh vraždy a znásilnění, pokud má úmysl usmrtit od začátku – jednočinný souběh
- vyšší sazby : mladší 18, 15 let, způsobení těžké újmy na zdraví či smrti

POHLAVNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ

POHLAVNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ - § 242, 243
A) POHLAVNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ § 242
- objektem mravní a tělesný vývoj dětí
- předmětem útoku : osoba mladší 15 let, bez významu či již pohl. styk měli apodob.
- mladší 15 let – jen do posl. dne před 15. narozeninami
- obj. stránka : pachatel:
a) vykoná soulož s osobou ml. 15 let nebo
b) takové osoby jiným způsobem pohl. zneužije
- soulož – viz znásilnění
- jiné pohl. zneužití : ohmatávání prsou, pohl. orgánů, orální sex, anální sex, líbání přirození
- je jedno od koho vzešla iniciativa k souloži / jin., kdo byl aktivnější, cit. vztah (ale bere se v úvahu při posuzování spol.nebezpečnosti)
- souhlas poškozeného : nevylučuje T odpovědnost, osoby mladší 15 let chráněny i proti jejich vůli
- pachatelem kdokoli (u soulože jen opač.pohlaví)
- jde o úmyslný TČ, úmysl musí být i k tomu, že je mladší
- domníval-li se, že je starší -) skutkový omyl – beztrestnost (př.soudil podle vyspělosti), pokud by se domníval že je mladší 15 a nebyla-li -) pokus
- použití vyšší T sazby : čin na osobě svěřené jeho dozoru, zneužívaje její závislosti, způsobil-li těž.újmu na zdraví / smrt (ta jen z nedbalosti, jinak souběh s vraždou)

B) POHLAVNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ § 243
- objektem svoboda R v pohlavních vztazích
- předmětem útoku : osoba mladší 18 let za současného naplnění znaku zneužití závislosti a osoba svěřená dozoru pachatele, byť starší 18 let
- objektivní stránka : pachatel :
a) zneužívaje závislosti osoby mladší 18 let / osoby svěř. jeho dozoru, přiměje k mimomanželské souloži nebo
b) takovou osobu, zneužívaje její závislosti jiným způsobem pohl. zneužije
- musí být splněno zneužití závislosti i osoba mladší 18 / svěř. dozoru pachatele
- pachatelem kdokoli
- jde o úmyslný TČ, musí krýt i to, že je mladší 18

PORUŠOVÁNÍ TAJEMSTVÍ DOPRAVOVANÝCH ZPRÁV

PORUŠOVÁNÍ TAJEMSTVÍ DOPRAVOVANÝCH ZPRÁV - § 239, 240
- objekt : tajemství dopr. zpráv, zaručeno LZPAS
- tajemství zpráv zasílaných poštou / jin. zařízením, podaných telefonem, telegramem...jin.zařízením
- v LZPAS i zprávy uchovávané v soukromí – to však v TZ není
- tajemství = obsah pís / zpráv bez ohledu na obsah, hodnotu – ovšem uvážit spol. nebezpečnost
- TZ odlišuje porušování list. tajemství od případů, kdy toto porušování je prostředkem k dalšímu zištnému cíli nebo způsobení škody (§ 240)
- obj. stránka § 239 – pachatel úmyslně poruší tajemství
a) uzavřeného listu / jin. písemnosti při poskytování pošt. služby / jiným dopr. zařízením
b) zprávy podávané telefonem, telegrafem / jiným takovým veřejným zařízením
- porušení tajemství : co bylo na pohledu, co slyšel při telef. styku..
- pachatel : pracovník provozovatele pošt. / telek. služeb, pokud spáchá / umožní jinému bude potrestán přísněji
- pozmění / potlačí písemnost – samostatná SP
- § 240/1 – trestný je ten, kdo v úmyslu způsobit jin.škodu / opatřit sobě / jinému neopr.prospěch
a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z pís…kt. nebyly určeny jemu
b) tajemství využije (uplatní vědomost)
- pachatelem : kdokoli, u něčeho jen pracovník (potrestán přísněji)
- jde o TČ úmyslné, § 240 je speciální k 239, § 239 i 240 jsou subsidiární k TČ zneuž.Pmoci veř.činitele