Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Ubytovací zařízení v České republice

3.1. Kapacity ubytovacích zařízení
Dostatečný počet ubytovacích zařízení v odpovídající kvalitě a geografickém rozmístění je jednou ze základních podmínek rozvoje cestovního ruchu. V České republice bylo v roce 2001 celkem 12 307 ubytovacích zařízení, přičemž z tohoto počtu bylo 1 916 hotelů a 1 660 penzionů. V tabulce č. 14 je uveden podrobný počet ubytovacích zařízení (dále jen UZ) až od roku 1995, neboť předtím byly kapacity sledovány v odlišné struktuře.
Vývoj kapacit UZ prošel za sledované období poměrně bouřlivým vývojem. Z původního počtu 1 132 UZ v roce 1992 došlo po postupném růstu v letech 1993 a 1994 ke skoku a v roce 1995 už celkový počet UZ činil 3 030. V roce 1996 došlo k dalšímu, a to ještě výraznějšímu skoku na 10 018 UZ. Po určitém poklesu v roce 1997 došlo v dalším roce opět k nárůstu na 13 268, v letech 1999 až 2001 pak počet UZ mírně poklesl. Počet hotelů vzrostl ve sledovaném období, z 983 (v roce 1995) na 1 916 hotelů (v roce 2001), tj. o 95 %.
V roce 2002 změnil Český statistický úřad metodiku zjišťování počtu UZ a proti předchozím rokům přestal evidovat individuální UZ. Pokud porovnáme pouze hromadná UZ3, tak v roce 2002 bylo zaznamenáno nejvíce hromadných UZ 9 098, to znamená o 30 % více než v roce 2001. Výrazně se zvýšil počet 5* hotelů z 10 v roce 2001 na 17 v roce 2002 a počet 4* hotelů vzrostl o 22 %.
Poněkud odlišně se vyvíjela lůžková kapacita hromadných UZ. U celkového počtu lůžek hromadných UZ docházelo k růstu až do roku 1999, kdy bylo dosaženo počtu 462 126 lůžek. V roce 2000 pak nastal mírný pokles a v roce 2003 bylo dosaženo maxima a to počtu 524 814. Počet lůžek v hotelích vzrostl během sledovaného období z 114 072 lůžek v roce 1995 na 181 174 lůžek v roce 2000. V roce 2001 dochází k mírnému poklesu na 174 726 lůžek. Nárůst lůžkové kapacity v hotelích ČR za období 1995 - 2001 představuje 53 %. K největšímu nárůstu přitom došlo u hotelů kategorie ***, a to o 88 %. V roce 2002 bylo registrováno 5 087 hotelů a podobných ubytovacích zařízeních.

Využití kapacit ubytovacích zařízení

Využití lůžek, které uvádí ČSÚ ve svých publikacích od roku 1996, se týká pouze hotelů a penzionů, a proto i následující tabulky obsahují pouze tyto údaje.
3.2.1. Využití kapacit podle druhů a kategorií UZ
Celkové čisté využití lůžek se do roku 1999 pohybovalo přibližně kolem 35 %, podstatně se však zvýšilo v roce 2000, kdy dosáhlo výše 46 %, v roce 2001 došlo k nepatrnému snížení na 45,1 %. V roce 2002 se projevil pokles počtu zahraničích turistů, kteří navštívili Českou republiku a celkové čisté využití lůžek pokleslo až na 41,8 % a v roce 2003 pokles pokračoval. Tento pokles mohl být způsoben zvyšujícím se počtem hromadných ubytovacích zařízení v ČR. Pouze v hotelech se využití lůžek pohybovalo na mírně vyšší úrovni. Do roku 1999 zhruba kolem 37 %, přičemž v roce 2000 se zvýšilo na 49,2 % a v roce 2001 stejně jako u využití celkového dochází k mírnému snížení na 47,1 %. Z jednotlivých kategorií vykazovaly nejvyšší míru využití lůžek pětihvězdičkové hotely (kolem 55 %, v roce 2000 dokonce 61,1 %, ale v roce 2001 dochází opět ke snížení na 55,8 % a tento pokles pokračoval i v roce 2002, a to z důvodu zvyšujícího se počtu 5* hotelů), dále pak následovaly hotely čtyř a tříhvězdičkové. Využití lůžek v penzionech se pohybovalo na podstatně nižší úrovni, až v roce 2000 vystoupilo nad 30 % (35,1 %) a v roce 2001 dosáhlo výše 34,5 %.

Navštěvnost turistů : 2000 - 2002

I v novém uspořádání krajů si svoji neotřesitelnou první pozici zachovala Praha (v roce 2000 39,4 %, v roce 2001 dokonce 47,6 %). Ostatní nové kraje už mají podstatně menší podíly, žádný z nich nepřekročil v roce 2001 hranici 7 %. V roce 2002 do Prahy zavítalo 47,1 % zahraničních turistů. Oproti předchozím letům si polepšil Karlovarský kraj na druhé straně Moravskoslezský kraj v roce 2002 navštívilo 2,9 % ze všech zahraničních turistů, kteří přijeli do ČR (pro srovnání v roce 2000 sem zavítalo 4,3 % zahraničních turistů).

2.1.4. Sezonalita
Údaje o příjezdech jsou v jednotlivých měsících sledovány až od roku 1994. Je možné říci, že příjezdy turistů do ČR nevykazují příliš výrazné sezónní rozdíly. Mezi měsíce s nejmenším počtem turistů patří leden, únor a listopad (každý přibližně 5 %) a také prosinec (kolem 6 %). Naopak největší nápor turistů přijíždí v průběhu července a zejména srpna (v roce 2001 to bylo 12,6 % a 12,4 %). Rok 2002 měl specifický průběh. Povodně, které zasáhly Českou republiku v polovině srpna, se promítly i v počtu turistů. Do ČR zavítalo pouze 9,7 % turistů (12,4 v roce 2001). Jak bylo již výše zmíněno, na začátku roku 2003 byl cestovní ruch ovlivněn válečným konfliktem. V prvních měsících roku 2003 byl v porovnání s předchozími roky zaznamenán pokles turistů. Také nemoc SARS se projevila na sezonalitě v květnu a červnu. Konec roku 2003 pak vykazoval nadprůměrné počty turistů, v listopadu a prosinci jsme zaznamenali více než 6 % turistů.

2.1.5. Hlavní zdrojové země (podle TOP 10 zemí v roce 2003)
Nejvíce zahraničních turistů k nám za celé sledované období přijelo ze sousedního Německa (podíl 27,1 % v roce 2003), na druhém místě figuruje Slovensko (11,1 %). Pořadí na ostatních místech se v jednotlivých letech měnilo, v první desítce ale většinou figurovaly stejné země – Velká Británie, Polsko, Itálie, Nizozemsko, USA, Rakousko, Francie, Rusko, občas se objevilo např. také Dánsko a Izrael. V následujícím textu je naznačen základní vývoj u deseti hlavních zdrojových zemí (top 10 podle stavu v roce 2003, jedná se o všechny turisty, kteří navštívili Českou republiku).

Celkový počet zahraničních turistů v České republice

Celkový počet zahraničních turistů v České republice zahrnuje počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních a počet individuálních turistů, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky, kopíruje vývoj počtu zahraničních turishttp://www.blogger.com/post-edit.g?blogID=8468416993280250259&postID=4710987282335237314tů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice.
Celkový počet zahraničních turistů je v průměru o 30 % vyšší než počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních.
Od roku 1992 do roku 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %, v dalších letech byl pak zaznamenán mírný pokles a stagnace.

2.1.3. Zahraniční turisté v krajích
Vývoj počtu turistů v jednotlivých krajích je nutné rozdělit na dvě různá období, a to z důvodu nového státoprávního uspořádání, kdy původních osm krajů bylo v roce 2000 rozděleno do čtrnácti, a proto i uvedené tabulky a grafy jsou rozděleny na dvě období (1992-1999 a 2000-2001).
V roce 2001 navíc ještě dochází ke změnám názvů některých krajů: Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj.
• 1992 – 1999
Nikoho asi nepřekvapí, že velká většina turistů strávila svůj pobyt v Praze. Po počátečním nárůstu však zejména v roce 1998 a 1999 tento podíl klesal ve prospěch ostatních krajů, přičemž počet turistů v Praze klesal i v absolutních hodnotách.
Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl na počátku sledovaného období Jihomoravský kraj, jehož podíl se však v průběhu let po počátečním nárůstu od roku 1995 snižoval a ustálil se na hodnotě 10,1 %, která znamenala pro tento kraj v roce 1999 4. místo. Západočeský kraj byl na počátku i na konci sledovaného období na třetím místě a jeho podíl se po celé období pohyboval kolem 10 %. Oba tyto regiony byly ve sledovaném období postupně předstiženy Východočeským krajem, jehož podíl se v daném období téměř zdvojnásobil a v roce 1999 dosáhl výše 12,7 %. Dalším v pořadí byl na konci sledovaného období Severočeský kraj (8,5 %), dále Jihočeský kraj (7,6 %), Severomoravský kraj (7,5 %) a posledním byl Středočeský kraj (6,4 %).

Příjezdový cestovní ruch

2.1. Zahraniční turisté v ČR1
Pro zhodnocení vývoje cestovního ruchu je podstatnější kategorie zahraničních turistů. Ta je Českým statistickým úřadem sledována ve formě jejích příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení a pokud se turista ubytuje u příbuzných nebo známých, není tento počet ve statistikách zachycen. Agentura CzechTourism vypracovala na základě výsledků studie o příjezdovém cestovním ruchu České republiky, kterou pro ni v roce 2003 prováděla společnost General Marketing, odhady celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky. V těchto odhadech jsou zahrnuti jednak zahraniční turisté, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních, a také zahraniční turisté, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných či známých, v pronajatých bytech ap.
2.1.1. Celkové počty zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních
Počet zahraničních turistů, kteří strávili alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení, od roku 1992 každoročně narůstal až do roku 1999, v roce 2000 došlo podle údajů ČSÚ k významnému poklesu2 - v meziročním srovnání o 16,8 %, a to navzdory tomu, že se konalo několik významných akcí, o nichž se předpokládalo, že přispějí ke zvýšení návštěvnosti (např. Praha - evropské město kultury či výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky apod.) Obdobný vývoj vykazovaly i jiné zdroje, např. European Travel Monitor společnosti IPK, který nám ovšem přisoudil podstatně menší pokles, a to 8,1 %, navíc jím vykazovaný počet zahraničních turistů v ČR je vyšší než podle údajů ČSÚ. Podle údajů zjištěných v roce 2001 se celkový počet turistů opět zvýšil (5 193 973, tj. meziroční nárůst o 11,3%).
Začátek roku 2002 byl výrazně ovlivněn teroristickými útoky na New York z 11. září 2001. V mezinárodním cestovním ruchu panovala v prvních měsících roku 2002 stále obava z cestování. Toto napětí se postupně uvolňovalo a lidé začali opět více cestovat. Ve druhé polovině měsíce srpna byla Česká republika ochromena povodněmi, které zasáhly především Čechy. Konec roku 2002 byl zasažen přípravou na válečný konflikt v Iráku a lidé omezovali cesty do vzdálenějších destinací. V roce 2002 přicestovalo do České republiky o 8,7 % méně zahraničních turistů než v roce 2001.

V roce 2003

se mezinárodní cestovní ruch potýkal s dalšími těžkostmi. Třemi hlavními negativními faktory byly válečný konflikt v Iráku, nemoc SARS a přetrvávající slabá ekonomika. Všechny se projevily paralelně ve stejnou dobu. Irácký konflikt a vysoký stupeň nejistoty utlumil cestovní ruch v prvním čtvrtletí roku 2003 na celém světě. Růst cestovního ruchu v Asii a oblasti Pacifiku byl narušen výskytem nemoci SARS, která způsobila v dubnu a květnu mnoha destinacím pokles příjezdů o více než polovinu. Předběžné odhady výsledků za celý rok 2003 ukazují, že objem celosvětového cestovního ruchu měřeného na počet mezinárodních příjezdů se snížil o více než 1 %. Evropa setrvala na stejné úrovni jako v roce 2002 (0 %). Česká republika zaznamenala růst v roce 2003 oproti roku 2002 v počtu zahraničních turistů a to o 7 %. V roce 2003 přijelo do České republiky 5 075 756 zahraničních turistů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. Celkem však zavítalo do České republiky 6 723 513 zahraničních turistů, když k těm, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních připočteme turisty, kteří přijeli individuálně a ubytovali se v soukromí, u příbuzných a známých, pronajali si byt ap.
Další sledovaná kategorie, počet přenocování, zaznamenala obdobný vývoj, avšak maxima dosáhla již o rok dříve, tj. v roce 1998. V následujících dvou letech pak došlo k poklesu, ale v roce 2001 se počet přenocování opět zvýšil na 16 853 859, což znamená nárůst o 2,3 %. Jak již bylo výše zmíněno, v roce 2002 přijelo do ČR méně zahraničních turistů. Také počet přenocování se oproti roku 2001 snížil o 7,6 %. V roce 2003 vzrostl počet přenocování na 16 510 618, tj. o 6 %.
Dalším významným údajem je průměrná délka pobytu zahraničního turisty. Zde dochází k pozitivnímu vývoji, kdy délka pobytu vzrostla z 3,5 dne v roce 1992 na 4,5 dne v roce 2000. Údaj za rok 2001 ukazuje na mírné snížení, a to na 4,2 dne. V letech 2002 a 2003 se průměrná délka pobytu zahraničního turisty pohybovalo kolem 4,3 dní. Navíc je nutné upozornit, že se jedná o průměrnou délku pobytu turisty v jednom ubytovacím zařízení, takže pokud turista cestuje a využije služeb většího počtu ubytovacích zařízení, jeho skutečná délka pobytu je vyšší.

Vývojové etapy po roce 1945

Po druhé světové válce dochází k vytvoření dvou odlišných hospodářských a politických soustav a tím i k zahájení etapy odlišného vývoje v rámci těchto soustav. V prvních letech nastal všeobecný útlum cestovního ruchu a veškeré síly byly soustředěny na obnovu válkou poznamenaných hospodářství. V tomto období se uskutečňovaly tzv. pietní cesty do míst, se kterými byli lidé nějakým osudovým způsobem osobně spjati.

Po roce 1948 bylo cestování omezeno téměř výhradně na cesty uvnitř bloků a cestovní ruch se začal v rámci jednotlivých bloků vyvíjet zcela odlišně. V kapitalistických zemích převládal cestovní ruch individuální a v socialistických zemích byl podporován rozvoj cestovního ruchu vázaného (rekreace ROH, závodní rekreace, zájezdy kolektivů apod.).

V Československu, ve srovnání s obdobím do druhé světové války, silně do oblasti cestovního ruchu zasahovat stát. Stát převzal zcela řízení politiky zahraničního cestovního ruchu a přijal mnoho opatření v oblasti domácího cestovního ruchu. Tato tendence trvala téměř do roku 1989.

V padesátých letech byla v Československu zahájena éra chataření a chalupaření, která přetrvává dodnes. Rozvíjel se především krátkodobý cestovní ruch. V této oblasti cestovního ruchu patříme dodnes mezi přední země světa.

Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let se napětí mezi bloky zmírnilo, což se projevilo také v oblasti cestovního ruchu a některá opatření omezující cestování zejména administrativního charakteru byla zrušena. Regulační opatření však nebyla zcela odstraněna.

V osmdesátých letech došlo k dalšímu uvolnění cestování mezi bloky, které vyvrcholilo v roce 1989.
Čísla

V období od roku 1948 vzrostl počet účastníků domácího i zahraničního cestovního ruchu z 10,6 milionů v roce 1948 na 186,6 milionů v roce 1989, což představovalo téměř osmnáctinásobné zvýšení účasti na cestovním ruchu v roce 1989 ve srovnání s rokem 1948.

Pokud jde o příjezdový cestovní ruch, převažují zcela příjezdy občanů ze socialistických zemí. V roce 1974 přijelo do bývalého Československa cca 11,8 mil. zahraničních návštěvníků (z toho 10,9 mil. osob ze socialistických zemí), v roce 1981 to bylo cca 17,7 mil. osob (z toho 16,7 mil. osob ze socialistických zemí). Kolem 60% návštěvníků ze socialistických zemí tvořili jednodenní návštěvníci (tzn. bez přenocování), zejména z Polska, NDR a Maďarska.

Po roce 1989

1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu
Význam cestovního ruchu pro ekonomiku každého státu není třeba příliš rozebírat. Obzvláště to platí pro menší země, které nedisponují množstvím nerostných surovin či jiných lehce zpeněžitelných výstupů. České republice přinesl cestovní ruch za rok 2003 do státního rozpočtu 3,55 mld. USD a podílel se tak 4,2 % na tvorbě HDP.
1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu
Vývoj devizových příjmů můžeme rozdělit do dvou základních etap – v první etapě docházelo k jejich růstu, který vyvrcholil v roce 1996, kdy příjmy dosáhly svého dosavadního maxima ve výši 4,1 mld. USD, ve druhé etapě došlo naopak k poklesu, nejprve mírnějšímu, který ještě nevylučoval opětné obnovení růstu, ale v roce 1999 příjmy opět poklesly a stejná situace nastala i v roce 2000. Údaje za rok 2001 ukazují, že došlo k mírnému růstu - devizové příjmy v dolarovém vyjádření za rok 2001 vzrostly proti stejnému období předcházejícího roku o 4,2 %. Avšak v roce 2002 byl zaznamenán pokles. V roce 2003 dosáhly devizové příjmy z cestovního ruchu 3,6 mld. USD. To znamená nárůst o 20,8 % oproti roku 2002. V korunovém vyjádření vzrostly devizové příjmy z cestovního ruchu v roce 2003 o 4,2 % na 100,3 mld. Kč


1.2. Podíl cestovního ruchu na základních makroekonomických ukazatelích
Absolutní velikost devizových příjmů z cestovního ruchu umožňuje získat základní představu o jeho přínosech, ale pro hodnocení významu tohoto odvětví v ekonomice jsou podstatnější spíše podílové ukazatele.
• Podíl devizových příjmů z CR na HDP – z tab. 2 je zřejmé, že u tohoto ukazatele docházelo do roku 1996 k pozitivnímu vývoji, kdy dosáhl svého dosavadního maxima. V letech 1997 a 1998 došlo k mírnému poklesu, který pokračoval větším poklesem v roce 1999. V roce 2000 ukazatel jen mírně překročil úroveň předchozího roku. Tento vývoj lze odůvodnit jednak tím, že absolutní výše HDP (v běžných cenách) za sledované období meziročně stále narůstala a dále samozřejmě i tím, že od roku 1997 absolutní výše devizových příjmů klesá. V roce 2001 došlo opět k poklesu tohoto ukazatele a to na úroveň roku 1995. Pokles podílu devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP pokračoval i v roce 2002, kdy dosahoval 4,2 %. Podíl 4,2 % si udržel i v roce 2003.
• Podíl devizových příjmů z CR na exportu – i tento ukazatel dosáhl svého maxima v r. 1996 a od té doby vykazuje klesající tendenci. V roce 2003 se dokonce dostal na nižší úroveň než v roce 1993, kdy k nám ovšem jezdilo podstatně méně turistů. Tento nepříznivý vývoj je opět z části způsoben neustálým růstem celkových exportních příjmů.
• Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb – i zde můžeme sledovat obdobný vývoj jako u předešlých ukazatelů. Maximální hodnoty bylo dosaženo v roce 1997 a také v roce následujícím, od roku 1999 však hodnota ukazatele klesá a v roce 2001 došlo jen k mírnému růstu proti roku 2000. V roce 2002 byl zaznamenán opět pokles a to až na 41,7 % následující rok 2003 představoval již obrat k lepšímu a podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb dosáhl 45,8 %.

Postavení cestovního ruchu v českém zahraničním obchodě

Cestovní ruch je celosvětově označován jako hlavní složka exportu. V roce 2002 dle World Tourism Organization dosáhly příjmy ze světového cestovního ruchu 605 mld. Euro, což představuje 7,5 % mezinárodního obchodu. Cestovní ruch tak zaujímá téměř stejně významné postavení ve světovém vývozu jako telekomunikace, ropný, chemický a automobilový průmysl. Příjmy z cestovního ruchu v České republice se v roce 2003 podílely na celkovém exportu 7,3 %.
V českých podmínkách není sice cestovní ruch prvním exportním odvětvím, v pomyslném srovnání s jednotlivými skupinami zboží v komoditní struktuře českého zahraničního obchodu (komoditní struktura SITC) však zaujímá velmi významné postavení – v uplynulých deseti letech se pohyboval mezi 3. a 4. místem.
V roce 1993 byl v tomto srovnání cestovní ruch na 4. místě, ze kterého se v příštím roce posunul o jednu příčku výše, na 3. místo, kde se udržel až do roku 1998. Vzhledem k postupnému snižování devizových příjmů z cestovního ruchu se toto odvětví posunulo v roce 1999 zpět na pomyslné 4. místo s narůstajícím odstupem od pomyslné třetí skupiny – hotových výrobků. Tuto 4. pozici si cestovní ruch udržel až do roku 2003.

Seminární práce z předmětu: Cestovní ruch, Téma: Cestovní ruch před a po roce 1989 v ČR

Vývoj cestovního ruchu v Československu do roku 1989


Rozvoj cestovního ruchu mezi dvěma světovými válkami

Cestovní ruch se v Českých zemích vyvíjel až do 2. světové války stejně jako v ostatních zemích Evropy. V období mezi dvěma světovými válkami patřila Česká republika k vyspělým evropským zemím, která investovala i do rozvoje cestovního ruchu, mimo jiné do rozvoje lázeňství.

V tomto období se účastnily cestovního ruchu především majetnější vrstvy obyvatelstva, které měly zajištěny podmínky existence a větší nárok na dovolenou. Byli to zejména samostatní podnikatelé, živnostníci, ostatní zaměstnanci vyšších platových tříd a lépe placené úřednictvo všeho druhu. I zde však byl cestovní ruch diferencován podle majetkových možností. Bylo možné prožít dovolenou ve velmi luxusních a drahých zařízeních, ale také v malých hotelích a ubytovacích hostincích malých měst, popř. již tehdy v soukromí (v pronajatém bytě nebo u příbuzných a známých na vesnici).

V roce 1937, tedy už v době hospodářské recese, se domácího cestovního ruchu zúčastnilo celkem 3 745 107 č. obyvatel. Průměrná délka pobytu byla 5 dní. Československo v té době navštívilo celkem více než půl milionu zahraničních návštěvníků a průměrná délka jejich pobytu byla 8 dní.

Pro děti existovaly v té době v malé míře letní sportovní tábory sportovních organizací, pro děti z nemajetných rodin se pořádaly tzv. fereální osady, podporované z veřejných prostředků, jejichž kapacity však zdaleka nepostačovaly. U dělnických povolání, často sezónních, nebyly vytvořeny ani formálně vhodné podmínky pro dovolenou na zotavenou. I letní tábory pořádané organizacemi, jejichž byli dělníci členy, byly vzhledem k výši poplatků často nad finanční možnosti dělnických rodin. Mladí dělníci hledali náhražku v trampingu, který byl určitou specifickou formou cestovního ruchu typickou pro Československo v tomto období a který do určité míry předznamenal další specifikum, a to vývoj chataření po druhé světové válce.
Přestože v tomto období vzniklo více podniků cestovního ruchu, měl největší podíl na organizovaném formování cestovního ruchu podnik Čedok – Československá dopravní kancelář, která vznikla již v roce 1920 a postupně si vybudovala prioritní postavení nejen v tehdejším Československu, ale zařadila se i mezi největší kanceláře ve světe.

Závěr:

Závěrem bychom rádi shrnuli poznatky a hlavně doporučení, které jsou nutným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Vysočina. Podle našeho názoru se kraj Vysočina prezentuje poměrně dobře, a to hlavně díky sdružení pro podporu cestovního ruchu Region Vysočina. Region se prezentuje jak v tisku a na Internetu (velmi kvalitní www stránky), tak i každoročně na výstavách a veletrzích.
Činnost Regionu Vysočina však sama o sobě nestačí, pod touto regionální dimenzí (ani sdružení neplní zdaleka všechny potřebné funkce na úrovni regionálního managementu) však již neexistují lokální úrovně (turistické mikroregiony, turistické spolky), které by zajišťovaly základní činnost a funkce životaschopného turistického regionu. Především chybí propojení aktivit mezi podnikatelskou sférou a veřejnou sférou při přípravě projektů, společné propagace a marketingu.
Dalším omezením rozvoje cestovního ruchu na Vysočině je neexistence jednotného turistického informačního a rezervačního systému.
Základním předpokladem pro rovoj cestovního ruchu v regionu je nabídka vlastních turistických produktů. V tomto směru by úsilí v kraji Vysočina mělo směřovat zejména do programů ekologicky šetrné turistiky s důrazem na přeshraniční spolupráci.
Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj CR je kvalitní turistická infrastruktura. Zatím se její kvalita jeví jako nedostatečná a navíc existují značné rozdíly v úrovni nabízených služeb.
Vedle realizace nezbytných opatření na regionální úrovni bude potřeba i daleko účinnější a nezbytná podpora z celostátní úrovně, zejména v otázce systému organizace a činnosti informačních turistických center, celorepublikové a regionální propagace a reklamy, dále pak podpory a regenerace a obnovy kulturních a historických památek, které mají značný význam v celoevropském i celosvětovém kontextu.

Použitá literatura (ZDROJE)

Propagační materiály sdružení pro podporu cestovního ruchu Region Vysočina
Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství – MagConsulting, Praha 2000
Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2000 - ČCCR
Statistická ročenka HN 2001
Cestovní atlas České republiky
Strategie rozvoje Jihlavského kraje (zpracovala společnost GaREP spol. s r.o., březen 1999)
Program rozvoje Jihlavského kraje (zpracovala společnost GaREP spol. s r.o., listopad 2000)
C.O.T. Business 9/2001, s. 38-40

Další zdroje:
http://www.cccr-info.cz
http://www.mmr.cz
http://www.czso.cz
http://www.region-vysocina.cz
http://www.kr-vysocina.cz
http://www.rda-vysocina.cz
http://www.jihlava.cz

Příloha - Přehled vybraných turistických informačních středisek

Bystřice nad Pernštejnem, Městské informační centrum
PSČ 59301, Masarykovo nám. 9, okr. Žďár nad Sázavou
tel. 05052376 info-knih-by@bpnet.cz

Havlíčkův Brod, Turistické informační centrum – ADA TOUR
PSČ 58001 Havlíčkovo nám. 56, okr. Havlíčkův Brod
Tel. 0451 23464 adatour@adatour.cz www.adatour.cz

Humpolec, Městské kulturní a informační středisko
PSČ 39601 Horní nám. 300, okr. Pelhřimov
Tel. 0367 532479 mekis@infohumpolec.cz www.infohumpolec.cz

Jihlava, Turistické informační středisko
PSČ 58601 Masarykovo nám. 19, okr. Jihlava
Tel. 066 7308034 edbji@pvtnet.cz, infojihlava@ji.cz www.jihlava.cz

Kamenice nad Lipou , Informační centrum MěÚ
PSČ 39401 Nám. čs. armády 52, okr. Pelhřimov
Tel. 0364 432 193

Ledeč nad Sázavou, Informační centrum
PSČ 58401 Husovo nám. 60, okr. Havlíčkův Brod
Tel. 0542 621471 is@ledec-net.cz

Luka nad Jihlavou, Informační, poradenské a vzdělávací centrum Loucko
PSČ 58822, 9. května 675, okr. Jihlava
Tel. 066 7219595 knih.luka@post.cz

Moravské Budějovice, Městské kulturní středisko-Informační centrum
PSČ 67600, Purcnerova 62, okr. Třebíč
Tel. 0617 42 18 26 beseda@mbnet.cz

Náměšť nad Oslavou, Městské kulturní středisko-Informační centrum
PSČ 67571, Masarykovo nám. 100, okr. Třebíč
Tel. 0509 620493 mks-namnest@iol.cz www.namestnosl.cz

Nové město na Moravě, Městské informační centrum
PSČ 59231, Vratislavovo nám. 97, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0616 650215 ic@nmnm.cz www.nmnm.cz

Pelhřimov, Informační centrum Kulturního střediska
PSČ 39301, Masarykovo nám. 1, okr. Pelhřimov
Tel. 0366 326924 info@pelhrimov-mesto.cz www.pelhrimov-mesto.cz

Přibyslav, Informační centrum – Městské muzeum
PSČ 58822, Vyšehrad 271, okr. Havlíčkův Brod
Tel. 0451 484361

Telč, Informační středisko MěÚ Telč
PSČ 58856, Nám. Zachariáše z Hradce 10, okr. Jihlava
Tel. 0667243145 info@telc-etc.cz www.telc-etc.cz

Třebíč, Městské turistické a informační centrum
PSČ 67401, Karlovo nám. 56, okr. Třebíč
Tel. 0618 896120 mtic-trebic@post.cz www.trebic-city.cz

Velká Bíteš, Informační centrum-Klub kultury
PSČ 59501, Masarykovo nám. 5, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0619 532342

Velké Meziříčí, Informační centrum MěÚ
PSČ 59413, Radnická 29/1, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0619 501107 ic@mestovm.cz www.mestovm.cz

Žďár nad Sázavou, Informační a turistické centrum zámek Žďár
PSČ 59101, Zámek 2, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0616 643420 s_ruzicka@mx.zdas.cz

Žďár nad Sázavou, Informační a turistické centrum – Santini tour
PSČ 591 01, Nám. republiky, Stará radnice, okr. Žďár nad Sázavou
Tel. 0616 28539 info@santini-tour.cz www.zdasns.cz

Aktivity naplňující opatření:

• Budování základní turistické infrastruktury (ubytování, gastronomie)
• Budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (sportovní a společenská centra, fitnes centra, plavecké bazény, půjčovny kol, lyží apod.)
• Podpora rozvoje zimní turistiky (turistické lyžařské tratě, lyžařské vleky, snowtubing a pod)
• Podpora budování systému mezinárodních, regionálních a lokálních turistických cyklostezek a tras
• Podpora budování dopravních naváděcích systémů pro turisty (AVIS)
• Podpora rozvoje vodní turistiky (všeobecně využití říčních cest)
• Výstavba příměstských rekreačních center (podpora turistické nabídky pro domácí poptávku)
Kritéria pro výběr projektů:
• regionální a nadlokální význam, event. přeshraniční efekt
• tvorba nových pracovních míst
• lokalizace do středisek a atraktivit nadregionálního a regionálního významu
• cílená podpora rozvoje venkovských oblastí
Realizační výstupy opatření:
• vybudování sítě regionálních cyklotras s propojením na síť v Dolním a Horním Rakousku
• minimálně 200 nových lůžek ve venkovských ubytovacích zařízeních
• výstavba nových a modernizace stávajících hotelových a gastronomických zařízení střední a vyšší kategorie
• atraktivní sportovně-rekreační zařízení
Dopady do ekonomiky kraje:
• zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu o 300 nových pracovních míst
• vybudování cca 50 nových turistických zařízení
• zvýšení celkové návštěvnosti regionu o 10 % , z toho pobytové návštěvnosti o 5 %

Cílové skupiny:

soukromý sektor, města a obce, region Vysočina, existující sdružení, KČT,
Odpovědné instituce (garanti): Krajský úřad, region Vysočina, RRA, MMR ČR
Geografické pokrytí: celé území kraje
Délka realizace opatření: v celém horizontu Programu rozvoje Jihlavského kraje
Financování: viz finanční plán
Vazba na ostatní opatření:
Za nezbytný předpoklad úspěšnosti projektu je nutné považovat v této problematice iniciaci Krajského fondu pro podporu cestovního ruchu, kapitola Podpora MSP při budování a modernizaci základní a doprovodné turistické infrastruktury.

Realizace těchto priorit předpokládá jednak podporu na regionální úrovni v rámci vlastní regionální politiky (zejména budování turistické organizační struktury, regionální turistický marketing, zřízení krajského fondu na podporu budování turistické infrastruktury, profesní příprava a vzdělávání), jednak i daleko účinnější podporu z celostátní úrovně (zatím jen proklamované v koncepci státní politiky podpory rozvoje cestovního ruchu), a to zejména v otázkách systému organizace a činnosti turistických informačních center (standardy, spolufinancování, celostátní informační a rezervační systém), celorepublikové a regionální propagace a reklamy, dále pak podpory regenerace zejména kulturních a historických památek, které mají značné šance v celoevropském, selektivně i celosvětovém kontextu.

Opatření 3: Tvorba turistických produktů, programů a projektů

Základní filosofií pro potenciální rozvoj cestovního ruchu musí být nabídka vlastních turistických produktů a programů či aktivit, založená především na jejich jedinečnosti a atraktivnosti. V rámci Strategie rozvoje Jihlavského kraje byly za nosné směry vytipovány zejména programy a projekty ekologicky šetrné turistiky, s důrazem na přeshraniční spolupráci.
V rámci ROP Jihovýchod proběhlo první kolo nezávazných (možných) návrhů turistických projektů a aktivit. Zástupci jednotlivých okresů by měli znovu iniciovat tuto činnost (nejen samosprávy obcí ale i podnikatelského sektoru) a takový katalog projektů znovu připravovat (lokální a zejm. regionální úrovně).
Cíle opatření:
• zlepšení kvality a konkurenceschopnosti turistické nabídky kraje
• tvorba regionálních a specifických přeshraničních produktů s cílenou nabídkou pro různé sociální a věkové skupiny návštěvníků

Aktivity naplňující opatření:
• Turistický ”Euroregion Vysočina - Waldviertel” (projekty Heritage trails, kulturní okruhy - slavnosti, folklór, cyklotrasy)
• Tvorba a koordinace turistických programů a tras, např. historických (památky UNESCO, MPR), folklórních, kulturních akcí, léto a zima na Vysočině
• Podpora pilotních projektů budování center venkovské turistiky (např. agrofarmy)
• Podpora spolupráce při tvorbě a marketingu společných regionálních turistických projektů
• Podpora pilotních projektů budování prázdninových vesnic
Kritéria pro výběr projektů:
• krajský a nadlokální význam, event. přeshraniční efekt
• rozvoj venkovských oblastí
• tvorba nových pracovních míst

Realizační výstupy opatření:
• nabídka minimálně 2 regionálních turistických produktů Vysočina
• společný turistický produkt Vysočina -Waldviertel
• lokální a specifické turistické produkty

Dopady do ekonomiky kraje:
• zvýšení celkové návštěvnosti regionu o 10 % , z toho pobytové návštěvnosti o 5 %
• zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu o 100 nových pracovních míst

Cílové skupiny: region Vysočina, lokální turistické organizace, RRA, města a obce, neziskové organizace, podnikatelská sféra, KČT, TIC
Odpovědné instituce (garanti): region Vysočina, RRA, MMR ČR
Geografické pokrytí: celé území kraje
Délka realizace opatření: v celém horizontu Programu rozvoje Jihlavského kraje
Financování: viz finanční plán
Vazba na ostatní opatření:
Za nezbytný předpoklad úspěšnosti projektu je nutné považovat v této problematice iniciaci Krajského fondu pro podporu cestovního ruchu, kapitola Podpora tvorby turistických produktů.

Opatření 4: Podpora budování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zejm. MSP

Ve srovnání s vyspělými turistickými regiony, zejména zahraničními, je slabou stránkou zdejší turistické nabídky nedostatek základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Chybí například dostatek kvalitních hotelových zařízení, sportovní a rekreační zařízení v turistických střediscích. Navíc existuje značná rozdílnost v kvalitě nabízených služeb.
Z úrovně státní politiky je pravděpodobné, že kromě již existujících podpor MSP přibude i přímý dotační titul Program podpory rozvoje cestovního ruchu (návrh schválen vládou v srpnu 2000) – lze očekávat tedy takové nástroje jako např. nižší úroky při půjčkách, přímé dotace aj. Z regionální úrovně budou vhodné podpory podobného charakteru se zřetelem na regionální zvláštnosti a atraktivity.
Jedním z důležitých kritérií pro případnou podporu turistických projektů bývá i hodnocení efektivnosti projektu (např. vytváření dlouhodobých pracovních míst). V této souvislosti se často objevují návrhy zařazení obcí do jednotlivých kategorií jejich turistického významu. Podle jejich významu je potom např. odstupňována výše pomoci - např. výše zvýhodněného úvěru, výše nenávratné dotace, apod.
Pro úspěšné nastartování a dlouhodobé udržení návštěvnosti turistických atraktivit je nutné zabezpečit i odpovídající infrastrukturu včetně přístupových tras, aby tyto významné turistické cíle byly dostupné, přičemž je samozřejmě nutné respektovat limity ochrany přírody a zachování krajiny. Příkladem pro účelnou intervenci veřejné správy v této oblasti může být podpora rekonstrukce příjezdové místní komunikace k Šiklovu mlýnu ( v katastru obce Zvole, okres ZR), který se stává díky svým aktivitám a nabízeným programům zaměřeným na rodeo a western významnou a navštěvovanou nadregionální turistickou atraktivitou.
Cíle opatření:
• rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury v regionech
• zkvalitnění a konkurenceschopnost turistické nabídky kraje
• zlepšení zaměstnanosti, zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva

Program rozvoje kraje – rozvojové priority

V souladu se Strategií rozvoje Jihlavského kraje (zpracovala společnost GaREP spol. s r.o., březen 1999), která označila cestovní ruch za jeden ze svých strategických rozvojových směrů jsou nyní zvažovány a doporučovány základní rozvojové priority pro podporu cestovního ruchu v rámci budoucnosti kraje Vysočina.

Základní filosofií pro potenciální rozvoj cestovního ruchu musí být nabídka vlastních turistických produktů a programů či aktivit, založená především na jejich jedinečnosti a atraktivnosti. Je tedy na zvážení všech významných aktérů v kraji, zda tyto šance mají a jsou schopni jich postupně využít. Aby bylo možné turistické produkty vytvořit a úspěšně je nabízet, je nutné vytvořit pro tyto záměry nezbytnou organizační strukturu (pro sestavení produktu, jeho marketing, reklamu, propagaci, prodej). Produkty se budou skládat z nabídky mnoha subjektů především z řady malých a středních podnikatelů. Aby produkty úspěšně probíhaly, je rovněž nutná cílená podpora subjektům MSP, a to zejména při základních investicích či rekonstrukcích do určitých turistických služeb v nabízených produktech či aktivitách.

V této významové posloupnosti jsou v rámci cíle „Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky“ navrhovány následující rozvojové priority :

• Budování turistické organizační struktury
• Tvorba turistických produktů
• Budování informačního a rezervačního systému
• Podpora budování turistické infrastruktury

Opatření 1: Budování turistické organizační struktury

V současnosti je hlavním sdružujícím prvkem a hybatelem v oblasti cestovního ruchu Region Vysočina, sdružení pro podporu cestovního ruchu. To však samo o sobě nestačí, pod touto regionální dimenzí (ani sdružení neplní zdaleka všechny potřebné funkce na úrovni regionálního managementu) však již neexistují lokální úrovně (turistické mikroregiony, turistické spolky), které by zajišťovaly základní činnost a funkce životaschopného turistického regionu. Především chybí propojení aktivit mezi podnikatelskou sférou a veřejnou sférou při přípravě projektů, společné propagace a marketingu.
Cíle opatření:
• zlepšení marketingu a podpory prodeje turistické nabídky kraje
• podpora tvorby turistických produktů
Aktivity naplňující opatření:
• navržení a vymezení funkčních turistických mikroregionů
• navržení a ustavení lokálních turistických organizací (stanovy - způsob řízení - členové - funkce a činnosti - rozpočet)
• podpora činnosti lokálních turistických organizací z úrovně státní a regionální politiky cestovního ruchu (technické vybavení, metodická pomoc, software, školení a vzdělávání, podpora projektů, podpora marketingu, podpora činnosti TIC)
• ustavení krajské turistické organizace ze zástupců lokálních turistických organizací (stanovy - způsob řízení - členové - funkce a činnosti - rozpočet)
• ustavení destinačního managementu (podpora prodeje - reklama, propagace a vlastní prodej turistických produktů)
• iniciaci profesních sdružení poskytovatelů turistických služeb v regionu
Kritéria pro výběr projektů:
• regionální a nadmístní význam, příp. přeshraniční efekt
• zlepšení koordinace turistických aktivit a turistické nabídky
• rozvoj venkovských oblastí
Realizační výstupy opatření:
• 1 krajská turistická organizace (turistický destinační management), cca 10 lokálních turistických organizací
• metodická a poradenská činnost RRA v oblasti cestovního ruchu
• minimálně 20 TIC evropského standardu
Dopady do ekonomiky kraje:
• zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu o 50 nových pracovních míst
• účelná koncentrace finančních prostředků
• zvýšení návštěvnosti (finanční efekty)

Cílové skupiny: Turistické organizace a sdružení, města a obce, region Vysočina, RRA, TIC
Odpovědné instituce (garanti): Krajský úřad, region Vysočina, RRA, MMR ČR
Geografické pokrytí: celé území kraje
Délka realizace opatření: v celém horizontu Programu rozvoje Jihlavského kraje
Financování: viz finanční plán
Vazba na ostatní opatření:
Za nezbytný předpoklad úspěšnosti projektu je nutné považovat v této problematice iniciaci Krajského fondu pro podporu cestovního ruchu, kapitola Podpora budování organizační struktury.

Opatření 2: Budování regionálního turistického informačního a rezervačního systému

Na úrovni kraje neexistuje jednotný turistický informační systém (turistické cíle a atraktivity, ubytování, gastronomie, turistické služby a informace, turistický místopis obcí, apod.) a na něj navazující turistický rezervační systém (přímý prodej turistické nabídky). Existují různé lokální informace z měst a obcí, okresních úřadů, resp. jiné aktivity - např. cyklotrasy a cyklostezky). Úkol bude z počátku vyžadovat větší finanční prostředky (náklady na projektový tým, pořízení hardware a software, umístění a provoz).

Cíle opatření:
• rozšíření a podpora prodeje turistické nabídky kraje
Aktivity naplňující opatření:
• návrh obsahové struktury databáze regionálního turistického informačního systému
• sestavení managementu projektu (činnost v oblasti sběru a pořizování dat, datové zpracování, součinnost obcí, podnikatelů, turistických sdružení, TIC)
• vytvoření regionálního turistického informačního systému v internetové podobě
• nadstavbové vybudování regionálního turistického rezervačního systému
Kritéria pro výběr projektů:
• regionální, příp. přeshraniční efekt
• zlepšení koordinace a prodeje turistické nabídky
Realizační výstupy opatření:
• regionální turistický informační systém
• regionální turistický rezervační systém
Dopady do ekonomiky kraje:
• zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu o 50 nových pracovních míst
• účelná koncentrace finančních prostředků
• zvýšení celkové návštěvnosti kraje o 10 % , z toho pobytové návštěvnosti o 5 %
Cílové skupiny: Turistické organizace a sdružení, města a obce, region Vysočina, RRA, TIC
Odpovědné instituce (garanti): Krajský úřad, region Vysočina, RRA, MMR ČR
Geografické pokrytí: celé území kraje
Délka realizace opatření: v celém horizontu Programu rozvoje Jihlavského kraje
Financování: viz finanční plán
Vazba na ostatní opatření:
Za nezbytný předpoklad úspěšnosti projektu je nutné považovat v této problematice iniciaci Krajského fondu pro podporu cestovního ruchu, kapitola Podpora budování Turistického informačního systému.

Prezentace na veletrzích

Při přípravě prezentací sdružení úzce spolupracuje s referáty regionálního rozvoje všech pěti okresních úřadů, neboť se ukázalo se, že koncepce regionální spolupráce státní správy, samospráv a podnikatelských subjektů šetří prostředky a zvyšuje účinek propagace.

V průběhu roku 1997 připravila tehdy ještě nadace prezentaci turistických možností regionu Vysočina na veletrzích GO v Brně, Holiday World v Praze, Salon des vacances v Bruselu, Regionálních dnech v Berlíně a na Incomingworkshopu ČR v Praze.

V roce 1998 na veletrzích GO v Brně, Holiday World v Praze, ITB Berlin, Regionálních dnech v Amsterdamu, na workshopu MADI v Praze. Uspořádán byl famtrip pro novináře a cestovní kanceláře z Rakouska a ve spolupráci s ČCCR tzv. Regionální den Vysočiny.

V roce 1999 byla nabídka sdružení prezentována na veletrzích GO v Brně, Holiday World v Praze, Vakantiebeurs v Utrechtu, BIT v Miláně a ITB v Berlíně, na prezentaci ČR v Radě Evropy ve Strassbourgu, uspořádán byl Den regionu Vysočina pro zástupce cestovních kanceláří, region se představil na prezentaci regionů ČR v Českém centru v Paříži, na veletrhu Travel Trade Market MADI v Praze. Kromě veletrhů byl region na jaře představen v holandském Purmerendu (partnerském městě Jihlavy) na měsíc trvající výstavě velkoplošných fotografií.

V prvním čtvrtletí roku 2000 na veletrhu Regiontour Brno, Holiday World Praha, koncem ledna byla připravena dvoudenní prezentace regionu Vysočina v Moskvě. Regionální katalog s mapou byl představen prostřednictvím ČCCR na veletrzích v Utrechtu, Miláně a Berlíně. Den regionu Vysočina je připravován ve spolupráci s ČCCR pro zástupce cestovních kanceláří a médií na 4. květen 2000 s tématem Stezky dědictví. Zvažována je regionální prezentace ve Vídni.

Propagační materiály

Během května 1996 byly vydány jednoduché propagační materiály s jednotnou grafikou
a uspořádáním (základní informace o historii daného místa, nejvýznamnější pamětihodnosti, tipy na výlety do nejbližšího okolí). Vydány byly v barevně odlišené německé a anglické mutaci. Letáky byly k dispozici na informačních centrech, u ubytovatelů a na místech se zvýšeným turistickým ruchem. Pro veletržní účely byly letáky kompletovány do ucelených sad a přebalu.

Koncem roku 1996 byl připraven barevný materiál „Křížem krážem Vysočinou“, představující stručně všechna města a obce zapojená v nadaci, doplněný mapou, fotografiemi a kontaktními adresami informačních středisek.

V červnu 1997 byl ve spolupráci s ČCCR a OkÚ vydán ve třech jazykových mutacích materiál „Stručný průvodce Českomoravskou vrchovinou“, o nejvýznamnějších pamětihodnotech regionu,s adresami ubytovatelů, informačních středisek a upozorněním na opakující se kulturní akce.

V roce 1998 byla s využitím grantu programu Phare CBC vydána brožura Vysočina - Waldviertel, která stručně představuje oba regiony. Vznikla na základě dohody o spolupráci
s rakouským partnerem, byla využita na společných prezentacích (Brno, Vídeň). V rámci této spolupráce byl např. v létě 1998 uspořádán společný seminář pro zástupce cestovních kanceláří a infocenter z Waldviertelu, jižních Čech a Vysočiny, v roce 1999 byla rakouskou stranou vydána brožura Burgen, Stifte und Schlösser des Waldviertels mit Südböhmen und Südmähren o nejvýznamnějších stavebních památkách příhraničního regionu.

Koncem roku 1999 byl vydán katalog služeb VYSOČINA 2000 a ve spolupráci s RRR OkÚ informační regionální mapa. Oba materiály mají jednotnou obálku a obsahem se doplňují. Část finančních nákladů pokryl grant z programu Phare CBC a grant ČCCR. Před sezónou bude k dispozici na všech 19 turistických informačních střediscích regionu i v Českých centrech v zahraničí.

Ze shromážděných informací o kulturních akcích a výstavách je každoročně připravován materiál „Hrady, zámky a muzea na Vysočině“ a „Kalendář kulturních a sportovních akcí“. Každoročně je obnovována databáze „Přehled ubytovacích kapacit“.

Region byl představen v několika odborných časopisech, natočeny byly dvě rozhlasové besedy, počátkem dubna 2000 budou dokončeny vlastní www.stránky a do provozu bude uveden regionální server s informacemi o kulturním dění na celé Vysočině.

Prioritou pro rok 2000 je realizace produktu VYSOČINOU NA KOLE (dokončení cykloznačení, image materiál, podrobný cykloprůvodce s mapou). Pro financování značení bude ve spolupráci s OkÚ využito zdrojů z Programu pro obnovu venkova, pro propagační materiály byl sdružením podán projekt z programu Phare CBC. Uvažováno je o regionálních infoletácích v pěti jazykových mutacích.

Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o. (RRAV)

http://www.rda-vysocina.cz/

RRAV byla založena koncem roku 1998 Městem Jihlavou a OHK Jihlava, působí na území pěti okresů kraje Vysočina - tj.okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou a je nástrojem regionu (samospráv regionu a podnikatelských subjektů) a státu k provádění regionální politiky. Cílem činnosti je přispívat k vyváženému rozvoji v rámci regionu. Agentura Vysočina připravuje k realizaci projektové náměty a vytváří optimální podmínky k akcím obnovy a rozvoje regionu, vyhledává finanční zdroje pro tyto akce, vytváří jejich právní rámec, sleduje a vyhodnocuje realizaci . Pracovníci RRAV: Ing. Zdeňka Ušelová, Zdeňka Janková, Ing. Iva Fialová, Jana Vičanová, Vladimír Švec.



Sdružení obcí Vysočiny (SOV) vzniklo na ustavujícím valném shromáždění dne 29.2.2000, které se konalo v Jihlavě. Zakladatelskou smlouvu podepsalo v ten den 21 přítomných zástupců obcí. Dne 21. 6. 2000 byl schválen Valným shromážděním vstup dalších 19 obcí do SOV. Cílem Sdružení byla vzájemná podpora obcí při řešení problémů přesahujících rámec a možnosti jednotlivých obcí. Sídlem Sdružení se stala Jihlava. Současné předsednictvo má 15 členů.
Na valném shromáždění dne 29.2.2000 bylo rozhodnuto o získání majoritního vlivu v Regionální rozvojové agentuře Vysočina, která začala pracovat v únoru roku 1999 pod vedením ing. Ušelové. Agentura má od svého vzniku za úkol sledování a vytváření koncepce strategických projektů, koordinaci efektivní spolupráce privátní a veřejné sféry, zpracování informativních materiálů, koordinaci projektů regionálního rozvoje a poradenskou činnost obcím.Vznikem agentury byl položen základ aktivnímu rozvoji regionu.
Po získání majoritního vlivu bude moci Sdružení obcí Vysočiny průběžně kontrolovat prostřednictvím svého správního výboru výsledky činnosti, záměry rozvoje a účelovost hospodaření agentury.
Vliv Sdružení obcí jako sdružení samospráv, vzniklého "zezdola", roste úměrně s přibližujícím se datem vstupu naší země do Evropské unie. Působí také velmi významně jako koordinátor záměrů a potřeb regionu, soustřeďujících a spojujících potřeby obcí regionu s hledisky, potřebami a záměry státu. V neposlední řadě je SOV ideální půdou pro předávání informací, vytváření společných postupů obcí a třídění názorů starostů jednotlivých členských obcí.

Krajský úřad kraje Vysočina

http://www.kr-vysocina.cz/

Z obsahu prezentace krajského úřadu je jasně vidět široký záběr zaměření této instituce i jejich serveru a poměrně velmi malý zájem o cestovní ruchu v kraji jako takový. Stránky jsou pouze v češtině. Odkaz Galerie, muzea, kulturní památky nefunguje, je ve výstavbě. Odkaz Turistické akce obsahuje 30 záznamů plánovaných akcí místního významu (Struktura: název akce, datum, čas a místo konání, délky tras (pěší/cyklo) a kontaktní informace)

5.5 Městský úřad v Jihlavě:
http://www.jihlava.cz/

Velice bohatá nabídka informací o městě Jihlavě, jeho okolí a nabízených službách ve dvou světových jazycích. Struktura v českém jazyce je následující: Historie • Památky • Magistrát města • Praktické informace • Kultura • Ubytování • Trhy řemesel • Školství • Sport
Stránky v Němčině a Angličtině mají tuto strukturu:
Historie, Památky, Kulturní život, Okolí Jihlavy, Profil města, Dotazník pro zahraniční návštěvníky

Propagace kraje Vysočina

6.1 Region Vysočina, sdružení pro podporu cestovního ruchu

První myšlenky na vzájemnou spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu a koordinaci aktivit v oblasti propagace turistických možností regionu se objevily v červenci 1994, v listopadu 1994 byla založena Nadace pro rozvoj cestovního ruchu Vysočina. Jejími zakladateli byla města Jihlava a Pelhřimov, Hospodářská komora Jihlava, HBJ a.s. Jihlava a IEC s.r.o. Jihlava. Postupně se k jejím aktivitám přihlásilo 44 subjektů, z toho 27 měst a obcí. Koncem roku 1995 došlo ke změnám ve statutu a složení správní rady, vytvořeno bylo logo a počátkem dubna 1996 byla otevřena v Jihlavě kancelář nadace. Začalo se s vydáváním propagačních materiálů, připravena byla řada prezentací na veletrzích.
V souvislosti se zněním zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, musely všechny stávající nadace rozhodnout do konce roku 1998 o podobě své budoucí existence. Správní rada navrhla valné hromadě změnit právní podobu nadace na sdružení právnických osob. Protože přímou transformaci zákon neumožňuje, rozhodla valná hromada o zrušení nadace k 31. 12. 1998 a o založení zájmového sdružení právnických osob, které na aktivity nadace svou činností od 1. 1. 1999 plynule navázalo. Města a obce, které své finanční prostředky sdružovaly v nadaci, se staly po projednání ve svých zastupitelstvech členy sdružení.

Region vysočina - Sdružení pro podporu cestovního ruchu

Masarykovo nám. 19, 586 01, Jihlava,
http://www.region-vysocina.cz/

Tento server, který je primárně určen k propagaci regionu v cestovním ruchu, je ve své sekci Cesty za poznáním, kulturou a zábavou bohatý na informace o historii jednotlivých památek, a především na popis a mapku stezek, jež atraktivní místa v kraji propojují.
Vytvořené stezky jsou následující:

• Po stopách Gustava Mahlera
• Santiniho stavby na Žďársku
• Po stopách Otokara Březiny
• Hrady zámky a kláštery
• Cesta skla
• Betlémářství na Vysočině
• Zimní sporty
• Westernové městečko
• Soubor lidových staveb

Pro ilustraci uvádíme mapku uvedených stezek:





Po stopách Gustava Mahlera

Santiniho stavby na Žďársku

Po stopách Otokara Březiny

Hrady, zámky a kláštery

Cesta skla

Betlémářství


V sekci Kulturní kalendář najdeme mnoho aktuálních informací, otevírací doby a popis jednotlivých pamětihodností. Nedostatkem je nefungující odkaz na ubytování a skutečnost, že jsou veškeré informace pouze v českém jazyce.
Hlavním posláním zájmového sdružení více než třiceti měst a obcí je propagace turistických možností Českomoravské vrchoviny, oblasti zajímavé svou historií i přírodními krásami.
Sdružení koordinuje přípravu propagačních materiálů, zajišťuje propagaci regionu na veletrzích, výstavách a workshopech. Poskytuje všeobecné informace o regionu, připravuje programy dle přání klientů, realizuje poznávací pobyty a fakultativní výlety. Soustřeďuje regionální nabídku služeb cestovního ruchu, cestovním kancelářím poskytuje informace o možnostech ubytování a stravování, historických a přírodních zajímavostech, kulturní nabídce.

Sdružení REGION VYSOČINA

Sdružení REGION VYSOČINA má v současné době 33 členů. Z toho 31 měst a obcí
z okresů Jihlava, Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár n/Sáz, Třebíč a částečně také Jindřichův Hradec a Chrudim. Členem sdružení je dále Hospodářská komora Jihlava a společnost IEC Jihlava, s.r.o.
Sdružení je financováno z členských příspěvků, sponzorskými dary, vlastní obchodní činností, některé aktivity jsou realizovány za pomoci zdrojů z celostátních a zahraničních grantů. Roční členský příspěvek činí pro města a obce 2,- Kč na obyvatele (minimálně 1 000,- Kč), pro ostatní právnické osoby 3 000,- Kč.
Kontrolním orgánem je tříčlenná dozorčí rada (předseda Bc. Martin Mareček, ved. odboru kultury a rozvoje města Jemnice). Činnost nadace zajišťuje kancelář sdružení se sídlem v Jihlavě. Vede ji výkonný ředitel, jmenovaný radou (Ivana Mahelová), který je jediným zaměstnancem sdružení.
Kancelář sdružení zajišťuje činnost koordinační (činnost turistických informačních středisek, cykloznačení,, příprava propagačních materiálů, příprava veletrhů, prezentací a workshopů), organizační (vydávání materiálů, realizace veletrhů, organizace školení, seminářů a porad, vlastní fungování sdružení), propagační (účast na veletrzích, propagace sdružení v médiích, zdroj informací pro obchodní partnery), koncepční (projekty Phare, spolupráce s ostatními regionálními sdruženími a institucemi v oblasti cestovního ruchu, účast na zpracování regionální stragegie rozvoje cestovního ruchu) a poradenskou (informace o agroturistice, cykloturistice, o vývoji informační sítě). Ředitel sdružení je regionálním koordinátorem turistického regionu Vysočina ve vztahu k České centrále cestovního ruchu, je regionálním zástupcem turistických infocenter v radě Asociace turistických informačních center ČR.

Subjekty zabývající se propagací regionu Vysočina na trhu cest. ruchu

5.1 Česká centrála cestovního ruchu
http://www.cccr-info.cz

Jednou z forem realizace poslání ČCCR (marketingová činnost realizovaná v zahraničí a ČR podporující rozvoj cestovního ruchu v České republice) je internetová stránka http://www.visitczechia.cz. Jde o velmi přehlednou stránku vedenou ve třech jazycích. Obsahuje jak obecné informace o ČR, tak konkrétní informace o atraktivitách samotných. Struktura je následující:

ČESKÁ REPUBLIKA
• příroda
• hudba
• architektura
• lidové tradice a folklor
• židovské dědictví
• gastronomie

PAMÁTKY UNESCO
• Český Krumlov
• Holašovice
• Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře,
• Kroměříž,
• Kutná Hora,
• Lednicko-valtický areál,
• Litomyšl,
• Praha,
• Sloup Nejsvětější trojice v Olomouci,
• Telč

TURISTICKÉ CÍLE V ČR
• národní parky
• městské památkové rezervace
• hrady a zámky
• lázně
• skanzeny
• jeskyně
• zoologické zahrady

Informační centra
ČCCR průběžně aktualizuje svůj seznam informačních center (přes 300) v České republice, jež poskytují v místě svého působení informační služby spojené se zajištěním cestovního ruchu.

PLÁNOVÁNÍ CESTY DO ČR

• cesta do České republiky
• doprava po České republice
• služby cestovního ruchu (ubytování, stravování, obchody, banky, lékárny, telekomunikace)
• informační služby

Informace ČCCR o Jihlavsku na www.cccr-info.cz:

Vysočina - zelené srdce České republiky
Českomoravská vrchovina, rozkládající se na území sedmi okresů, sahá od jihočeských rybníků až k okraji Hané. Všude se vlní nevysoké, táhlé kopce s nevelkými lesíky, všude kamení a keře šípků, pole brambor a lnu.

Charakteristika regionu
Region je jednou z ekologicky nejzachovalejších oblastí, a proto je nazýván zeleným srdcem České republiky. Je to kraj drsný, krásný, plný proměn a romantiky. Neopakovatelná atmosféra krajiny upoutala již dávno mnohé umělce, malíře, sochaře i skladatele a spisovatele. Tato oblast, často krátce nazývaná Vysočina, je ideální oblast pro oddech a rekreaci.

Dopravní dostupnost
Hustá síť silnic a železnic D1 /Praha Pelhřimov, Jihlava E-551/České Budějovice, Pelhřimov E-59 / Znojmo, Jihlava

Informační centra
Bystřice nad Pernštejnem Dačice Havlíčkův Brod Hlinsko Humpolec Jihlava Kamenice nad Lipou Ledeč nad Sázavou Luka nad Jihlavou Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pelhřimov Polná Přibyslav Telč Třebíč Velká Bíteš Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou

Památky České republiky pod ochranou UNESCO
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Telč

Městské památkové rezervace
Hrady a zámky
Budišov Chotěboř Jaroměřice nad Rokytnou Kámen Kralice nad Oslavou Ledeč na Sázavou Lipnice nad Sázavou Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Orlík nad Humpolcem Pelhřimov - zámek Říčanských Pernštejn Polná Přibyslav Roštejn Telč Třebíč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Žirovnice

Zoologické zahrady
Zoologická zahrada v Jihlavě


Jihlava Pelhřimov Telč

SWOT - analýza cestovního ruchu

Silné stránky

• výhodná geografická poloha kraje (tranzitní poloha na osách Praha – Brno – Vídeň, Praha – Jihlava – Vídeň, dosažitelnost kraje v rámci denní zahraniční návštěvnosti)
• velmi kvalitní přírodní a životní prostředí (ekologicky jedna z nejkvalitnějších oblastí ČR)
• dlouhodobá poptávka domácí návštěvnosti (z Brněnské aglomerace i z vlastního regionu)
• nabídka zajímavých turistických atraktivit a kulturních památek mezinárodního významu (Telč, Jihlava, Zelená Hora, Pelhřimov, Pernštejn)
• množství dobře značených turistických cest
• poměrně hustá síť zprostředkovatelů turistických služeb
• významné sportovní akce mezinárodního významu (Zlatá lyže Českomoravské vysočiny)
• dobré možnosti venkovské turistiky ve vazbě na regionálně specifické atraktivity (folklór)

Slabé stránky
• celkově ještě nedostatečná vybavenost území turistickou infrastrukturou (ubytovací, sportovně – rekreační služby, nabídka venkovské turistiky, koupaliště, zatím malé využití vodních cest)
• značná letní sezónnost, málo příležitostí pro zimní turistiku
• celkově nedostatečná kvalita turistických služeb (značná rozdílnost úrovně)
• nedostatečné informační služby a systémy (malá hustota TIC a jejich nestandardnost)
• stále ještě špatný stav památek a historických objektů (ohrožení image oblasti)
• zatím málo turistických programů a tras (pro domácí i zahraniční návštěvníky) s komplexním zajištěním služeb
• dosud téměř neexistující regionální i lokální organizační struktura cestovního ruchu, kromě sdružení obcí Vysočina (slabá a roztříštěná propagace, reklama, prodej), slabá kooperace v rámci regionu (téměř neexistující profesní sdružení poskytovatelů turistických služeb (lokální, regionální úroveň))
• nedostatek incomingových organizátorů aktivního zahraničního cestovního ruchu
• zatím malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu v celostátním a evropském srovnání
• nedostatek financí pro údržbu a péči o památky
• omezování finančních prostředků pro provoz muzeí, knihoven a galerií
nevyužité možnosti spolupráce veřejné správy, neziskového i soukromého sektoru

Příležitosti

• využití volného venkovského méně kvalitního bytového fondu pro rekreaci obyvatelstva (chalupářství)
• regenerace historických památek
• podporovat zařazení dalších památek do seznamu UNESCO
• zpracování projektu regionálního turistického produktu „Vysočina“ (definice a cíle, analýza turistické nabídky a poptávky, statistické informace, systém TIC, propagace a reklama, prodej, organizační struktura)
• příprava specifických programů pro zvýšení pobytové zahraniční návštěvnosti v rámci komplexní nabídky regionu „Vysočina“ (tematické a speciální programy, např. pro rodinnou prázdninovou turistiku, ozdravné pobyty, kulturní památky, léto na Vysočině, zima na Vysočině, Vysočina na kole, les a lov apod.)
• intenzivnější rozvoj nadregionálních a přeshraničních projektů v cestovním ruchu
• vytváření pracovních míst v turistickém ruchu (snižování nezaměstnanosti)
• očekávání postupného zvyšování domácí turistické poptávky
• podpora rozvoje měst
• podpora a rozvoj pobytové venkovské turistiky (např. ozdravné pobyty dětí, rodinná rekreace na venkově, agroturistika), vedle již existující poměrně významné funkce „druhého bydlení“
• rychlejší rozvoj (budování) cyklotras
• využití vodních cest
• kulturní a sportovní festivaly a soutěže i mezinárodního významu

Ohrožení

• nedostatečná prezentace památkového fondu
• nedocenění významu kulturního bohatství
• nedostatek finančních prostředků
• rizika kapitálové návratnosti do budování turistické infrastruktury
• konkurence naší (ostatní kraje) a rakouské turistické nabídky
• další zaostávání standardu většiny turistických služeb a infrastruktury
• podcenění kvality a včasnosti spolupráce na regionální úrovni

Tab. č. 3: Výkony ubytovacích zařízení v okresech Jihlavského kraje (1997)

Okres Počet hostů v tis. Počet přenocování v tis. Průměrná délka pobytu ve dnech
celkem cizinci
celkem Cizinci
celkem Cizinci
Pelhřimov 56,2 10,3 257 42,5 5,6 5,1
Havl. Brod 61,6 11,2 303,8 34,4 5,9 4,1
Jihlava 82,4 25,2 200 52,7 3,4 3,1
Třebíč 52,7 12,5 264,5 47,9 6 4,8
Žďár nad Sáz. 172,2 22,4 777 76 5,5 4,4
Jihlavský kraj 425,1 81,6 1802,3 253,5 5,2 4,2
ČR celkem 11573,7 4975,7 42995,8 15669,6 4,7 4,1
Pramen: Okresy ČR v roce 1996, ČSÚ, Praha,1997. Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu (zimní období 1996/97 a 1997/98, letní období 1997, zimní období 1997/98), ČSÚ, Praha

Stále ještě existuje nepříznivý vliv sezónnosti u ubytované návštěvnosti, jak je patrný z následující tabulky, zejména u domácí návštěvnosti.

Tab. č. 4: Podíl letní sezóny v ubytované návštěvnosti v % (1997)
Okres v počtu hostů v přenocování
celkem domácí cizinci celkem domácí cizinci
Pelhřimov 63,3 67,8 43,7 67,4 69,6 56,5
Havlíčkův Brod 55,4 60,0 34,8 62,2 66,8 26,2
Jihlava 67,8 68,4 66,7 68,5 71,0 61,5
Třebíč 65,1 68,2 55,2 69,9 71,8 61,2
Žďár nad Sázavou 54,8 58,2 32,1 53,1 55,2 34,5
Jihlavský kraj 59,8 62,6 48,2 60,1 63,0 47,7

Dosavadní struktura návštěvnosti je dobře patrná z následující tabulky. Rozhodující podíl na celkové návštěvnosti mají hosté z Německa, následuje Polsko, Nizozemí, Slovensko. Průměrná doba pobytu má obdobnou strukturu. Když pomineme Izraelce, kterých přijíždí jen velmi málo, nejdelší dobu jsou u nás zatím ochotni strávit Němci, Nizozemci a Slováci.

Tab. č. 5: Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních Jihlavského kraje za rok 2000
Počet hostů podíl (%) počet přenocování (noci) podíl (%) Průměrná doba pobytu (započatých dnů)
CELKEM 101795 100,0% 391403 100% 4,8
Němci 38286 37,6% 187185 47,8% 5,9
Poláci 10175 10,0% 31776 8,1% 4,1
Nizozemci 9260 9,1% 31698 8,1% 4,4
Slováci 4879 4,8% 15523 4,0% 4,2
Američané 4178 4,1% 9108 2,3% 3,2
Dánové 3432 3,4% 9629 2,5% 3,8
Italové 3260 3,2% 9516 2,4% 3,9
Britové 3080 3.0% 9053 2,3% 3,9
Rakušané 2808 2,8% 6863 1,8% 3,4
Francouzi 2631 2,6% 7162 1,8% 3,7
Izraelci 1022 1,0% 7242 1,9% 8,1
Pramen: ČCCR - Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2000


Přitom rozhodující podíl v potenciální zahraniční návštěvnosti kraje Vysočina je nutno spatřovat v hostech z Rakouska (dále pak z Německa, Slovenska, Nizozemí). Ročně překročí naše hranice cca 10 mil. rakouských návštěvníků, z toho rakousko-moravské hranice více než 5 mil. rakouských návštěvníků, bohužel však coby denní a často „nákupní“ návštěvníci (s velmi nízkými devizovými efekty). Navíc lze v budoucnosti očekávat snižování rozdílů v kupní síle obyvatelstva a tím postupnou ztrátu této výhody v příhraničních oblastech a lokalitách. Jedním z hlavních cílů pro naplnění očekávaných vizí je proto zvýšení podílu pobytové zahraniční návštěvnosti.

Pokud jde o sledování počtu ubytovaných cizinců, kteří se na celkovém počtu ubytovaných návštěvníků podílejí jen 19 %, rozhodující význam mají okresy Jihlava a Žďár n. Sázavou (připadá na ně téměř 60 % v rámci kraje Vysočina). Naopak málo atraktivními pro pobyty zahraniční klientely jsou zbylé 3 okresy (v hodnocení přenocování cizinců se všechny okresy vyjma Žďáru nad Sázavou v rámci ČR řadí do nejnižšího stupně atraktivity). K příčinám této nepříznivé situace lze uvést kromě jiného zatím malou nabídku pobytových programů na Vysočině (nedostatek standardních kapacit a turistických služeb, málo cílené reklamy a propagace).

Hlavní rekreačně - turistické funkce území

Dominantní funkcí v minulosti i v současnosti je středně náročná pobytová i pohybová turistika s významnou letní sezónou - zejm. rekreační potenciál kolem řek Sázavy (Stvořidla), údolí Doubravy, údolí Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí Svratky - od Jimramova k Borači přes Vírskou nádrž, údolí Oslavy - např. Březí n. Osl. aj., četné rybníky - nejvýznamnější např.Velké Dářko, rybník Řeka, Velkopařezitý, Medlov a Sykovec, dále např. přehrady a nádrže na Želivce, Víru, Mostišti, Trnávce, Dalešická nádrž, Pilská nádrž, oblast Kamenicka a Žirovnicka, rybníky Valcha, Hejlov, rybníky u Mrákotína a kolem Řásné, Lipnické údolí, dále Malé Dářko, Bohdalovské rybníky, rybníky v okolí Křižanova, Ořechova, Libochové, kolem Nového Veselí, aj.
Pro zimní turistiku a sporty je vhodná většina území Českomoravské vrchoviny, zejména pro běžecké lyžařské sporty (v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč ovšem jen lokální lyžařská střediska na Křemešníku, u Křešína, Božejova, kopec Melechov, Javořice, Čeřínek). Vyjímku tvoří pouze chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (střediska Nové Město na Moravě, Nedvědice, Fryšava, Tři Studně, Rokytno, Sněžné, Svratka).
Potenciální rozvojové možnosti do budoucna je možné spojovat zejména s dnes žádanými formami klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky na naprosté většině území kraje (dnes reprezentované povětšinou jen domácím chatařením a chalupařením, jen zatím velmi ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, Bystřicku, aj.). Zdravé pobyty na Vysočině je nutné přitom považovat za jednu z hlavních rozvojových deviz regionu, na níž lze stavět významnou část budoucí vize.
Významné rozvojové šance má městská turistika spojená s návštěvou kulturně - historických památek (MPR Pelhřimov, Telč a Jihlava, Kamenice n. Lipou, Pacov, Počátky, Kámen, MPZ Havlíčkův Brod a Přibyslav, dále Chotěboř, Ledeč n. Sáz., Havlíčkova Borová, Lipnice n. Sáz., Světlá n. Sáz., Brtnice, Polná, Třebíč, Moravské Budějovice, aj.).
K nezanedbatelné rekreační funkci území patří rovněž z hlediska domácího cestovního ruchu tzv. „druhé bydlení“. Jeho současné prostorové rozložení (viz připojená mapka) v podstatě charakterizuje krajinnou turistickou atraktivnost území na jedné straně, na straně druhé formování příměstských rekreační zázemí větších měst kraje, především Brna, Jihlavy, Třebíče a Žďáru n. Sázavou (z tohoto pohledu má významné postavení zejm. okres Žďár n. Sázavou).

Turistická infrastruktura

Z pohledu cestovního ruchu a rekreace jsou patrné tendence: např. koncentrace turistických zařízení a infrastruktury (ubytovací, stravovací, služby, vybavenost, turistické informace) do několika nejvýznamnějších středisek, zejména do okresních a turisticky významných měst a rekreačních středisek.

K všeobecným negativům v rámci kraje patří nízká úroveň vybavenosti turistické infrastruktury, včetně rozdílné úrovně turistických služeb.

Z hlediska organizační struktury cestovního ruchu je důležitým (a zatím ještě slabým místem) organizace nabídky turistického potenciálu celé oblasti Vysočiny (turistické informace a služby v systému turistických informačních center, propagace, reklama, prodej, tvorba turistických programů a tras). V tomto pohledu již první významné kroky učinily v kraji zejména orgány veřejné správy (města, okresní úřady) a zájmová sdružení. Dosud však chybí jejich funkční propojení, resp. vybudování jednotného systému profesionální marketingové organizace, jak je obvyklé ve vyspělých turistických zemích. Solidním základem by se zde mohlo stát např. zájmové sdružení Vysočina.

Tab. č. 1 Přehled turistických a informačních středisek
Pelhřimov Polná Náměšť nad Oslavou
Humpolec Telč Okříšky
Kamenice nad Lipou Třešť Třebíč
Pacov EDU Dukovany Bystřice n. P.
Havlíčkův Brod Hrotovice Nové Město na Mor.
Chotěboř Jaroměřice na Rokytnou Velká Bíteš
Ledeč nad Sázavou Jemnice Velké Meziříčí
Jihlava Moravské Budějovice Žďár nad Sázavou

Turistická návštěvnost

V mezikrajovém srovnání má kraj Vysočina zejména svojí polohou některá specifika. První z nich je významná tranzitní funkce území, ať již pro pohyb domácích návštěvníků či pro pohyb zahraničních návštěvníků na hlavních středoevropských turistických osách vedoucích z Vídně na a přes Prahu, z Prahy na Moravu apod. Mnoho mezinárodně významných turistických atraktivit je dosažitelných rovněž v rámci denní návštěvnosti, např. pro rakouské návštěvníky (např. přes naše hranice s Rakouskem přijíždí ročně v průměru 12,4 mil. zahraničních návštěvníků, z toho asi 7 mil. Rakušanů, tj. asi 12 % veškeré zahraniční návštěvnosti do ČR . To hovoří o značném návštěvním potenciálu.
Současné možnosti regionální statistiky cestovního ruchu jsou zatím velmi omezené. Z hlediska mezinárodních srovnání chybí (až na úroveň obcí) zejména podrobnější informace o ubytovacích zařízeních a jejich službách, o domácích a zahraničních návštěvnících (např. jejich výdaje na ubytování, stravování, nákupy, dopravu, výzkum jejich turistických preferencí, aj.). Stávající informace nepostihují navíc plošně všechna zařízení, chybí i sociologické průzkumy o návštěvnosti v jednotlivých místech a oblastech. Hrubý přehled o mezikrajském srovnání v rámci ČR a Jihlavského kraje poskytují následující tabulky.

Tab. č. 2: Kapacita ubytovacích zařízení v okresech Jihlavského kraje (1997)
Okres počet hromadných ubytovacích zařízení počet hotelů počet lůžek celkem počet lůžek v hotelech počet zaměstnanců celkem
Pelhřimov 75 13 4440 575 376
Havl. Brod 45 8 3665 539 238
Jihlava 56 11 3454 748 387
Třebíč 52 9 3039 543 473
Žďár nad Sáz. 156 33 8741 2506 922
Jihlavský kraj 384 74 23339 4911 2396
ČR celkem 7685 1778 503915 169343 76364
Pozn.: včetně lázeňských zařízení a transformovaných podnikových rekreačních zařízení

Cestovní ruch v kraji Vysočina

3.1 Atraktivity cestovního ruchu v kraji Vysočina

V mezikrajovém srovnání má kraj Vysočina zejména pro svou polohu některá specifika. Jak již bylo zmíněno výše, toto území má významnou tranzitní funkci, která je dána průběhem významných evropských komunikací. Řada významných turistických atraktivit je dosažitelná již v rámci denní návštěvnosti, zejména pro rakouské návštěvníky.
Výhodou pro rozvoj cestovního ruchu je i velmi kvalitní životní prostředí a neporušená příroda (ekologicky jedna z nejzachovalejších oblastí České republiky).
Z turistické nabídky (historická města, hrady, zámky, církevní památky, lázně, přírodní atraktivity, letní rekreace u vody, horská turistika, atraktivní kulturní krajina, aj.) nabízí kraj zejména příležitosti pobytové letní a zimní turistiky a návštěvu hodnotných kulturně - historických památek (městská turistika).
Region Vysočina se může pyšnit bohatou nabídkou turistických atraktivit mezinárodního významu. Zejména je nutno uvést městskou památkovou rezervaci Telč a národní kulturní památku Santiniho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou zapsané ve světovém kulturním a přírodním dědictví UNESCO. Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov, hrad Pernštejn, z ostatních historických měst a památek dále Havlíčkův Brod, Třebíč, Želiv, Třešť, Moravské Budějovice, Polná, Humpolec, Velké Meziříčí, Doubravník, Nové Město na Moravě, jakož i řada dalších měst i obcí, na jejichž území jsou zajímavé kulturní nebo technické památky, nebo kde se díky obětavosti místních obyvatel udržují důležité folklórní tradice.
Z dalších významných kulturně historických památek je možno jmenovat zámky Kámen, Jaroměřice n. Rokytnou, Náměšť n. Oslavou, Telč, Brtnice, Luka n. Jihlavou, Polná, Třešť, Třebíč, Budišov, Golčův Jeníkov, Chotěboř, Světlá n. Sázavou, Žďár n. Sázavou, Velké Meziříčí, další významné církevní památky Křemešník, Želiv, Havlíčkův Brod, Jihlava, Telč, Stonařov, Brtnice, Kostelec, Mrákotín, Polná.
V regionu se každoročně koná množství kulturních a sportovních akcí.
Pro milovníky všech druhů sportů nabízí Vysočina nevyčerpatelný prostor. Krajina je protkána stovkami kilometrů turistických tras a cyklostezek. Kopcovitá krajina vytváří ideální podmínky i pro golf, který v poslední době nalézá stále více příznivců. K dispozici jsou tenisové kurty, squashové haly, surfaři naleznou svůj ráj u velkých vodních ploch. V zimě jsou zde ideální podmínky pro běžecké lyžování.
Uvedená fakta dokumentují značné rozvojové šance v cestovním ruchu, ale je potřebné úvodem poznamenat, že základním předpokladem pro naplnění očekávané vize prosperujících turistických míst a oblastí je nutné hledat nové cesty vedoucí k vzájemné integraci a spolupráci v rámci celkově turisticky atraktivního Jihlavského kraje.

Vymezení zkoumané oblasti

Pro analýzu atraktivit a předpokladů cestovního ruchu v určitém regionu jsme si vybrali kraj Vysočina, dříve známý pod názvem Jihlavský kraj (nový název byl schválen v r. 2001). Vzhledem k tomu, že k uvedené změně došlo poměrně nedávno a převážná většina materiálů z kterých jsme vycházeli pracuje ještě s názvem Jihlavský kraj, budeme v naší práci oba názvy používat jako synonyma. S ohledem na konzistentnost naší práce preferujeme název Vysočina, ale v určitých částech (zejm. statistika) používáme název Jihlavský kraj či Jihlavsko. Z pohledu cestovního ruchu se nám též zdá název Vysočina vhodnější (evokuje tamní ráz krajiny a životní prostředí) než nicneříkající Jihlavsko.
Celé území VÚSC přísluší k jedné z našich největších přírodních jednotek, která je označována jako Českomoravská vrchovina, ale přihlédneme-li k dalším přírodním složkám krajiny, pak je určitě namístě označení, pod nímž je údajná vrchovina známa - Českomoravská vysočina či prostě Vysočina. Celý region se víceméně shoduje s marketingovým turistickým regionem Vysočina, jak je vymezen Českou centrálou cestovního ruchu. Pouze západní polovina okresu Pelhřimov nepatří do Vysočiny, ale byla přidělena k marketingovému turistickému regionu Jižní Čechy (viz obrázek).

2 Obecná charakteristika kraje Vysočina

Vyšší územně samosprávný celek (VÚSC) Vysočina zabírá centrální oblast Českomoravské vrchoviny. Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, např. Doubravy, Sázavy, Želivky, Nežárky, Moravské Dyje, Jihlavy, Oslavy nebo Svratky. Území kraje Vysočina je tvořeno pěti okresy, jsou to: okres Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Jihlava a Třebíč.
Tři z nich byly do data nabytí platnosti nového územně-správního členění (1.1.2000) součástí Jihomoravského kraje (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou), okres Pelhřimov byl součástí Jihočeského kraje a okres Havlíčkův Brod součástí Východočeského kraje. Žádný vyšší územně samosprávný celek nebyl vytvořen z území tří stávajících krajů. Kraj Vysočina sousedí s krajem Českobudějovickým (v současné době přejmenován na Jihočeský), Středočeským, Pardubickým a Brněnským (přejmenován na Jihomoravský).
Rozlohou 6925 km2 je kraj Vysočina územím s nadprůměrnou velikostí, pouze čtyři kraje mají větší plošnou velikost. Při srovnání z hlediska počtu obyvatel je však na 11. místě v ČR, k 1. lednu 2000 zde žilo 521 472 obyvatel (5.1 % obyvatel republiky, nejvíce lidí žilo v okrese Žďár nad Sázavou a nejméně v okrese Pelhřimov). Nesoulad mezi těmito základními charakteristikami je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vývoje území, během kterého bylo území kraje zalidněno na poměry střední Evropy poměrně řídce. Hustotou zalidnění 75,5 obyvatel na 1 km2 zůstává kraj pod průměrem České republiky a spolu s krajem Plzeňským a Českobudějovickým patří mezi tři nejméně zalidněné regiony České republiky.
Sídelní struktura kraje je rozdrobená, na jedno sídlo připadá asi 362 osob (průměr ČR je 691 osob). V kraji Vysočina je 730 obcí. Z toho je 29 měst, v nichž žije 56,6 % obyvatel.
Nezaměstnanost v kraji se pohybuje pod průměrnou mírou nezaměstnanosti ve státě. K 31. srpnu 2000 byla míra nezaměstnanosti kraje Vysočina 7,9 % (ČR k tomuto datu 9,0 %). Situace je však značně diferencovaná podle okresů, nadprůměrnou míru dlouhodobě vykazuje okres Třebíč (12,1 %).
Poloha kraje Vysočina na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně výhodná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské osy Berlín – Praha – Vídeň, která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských označení E50 a E65), železnicí (Berlín – Praha - Havlíčkův Brod – Břeclav - Vídeň) a silnicí I/38 (Jihlava – Znojmo – Vídeň, v síti evropských silnic označení E59).

Pro posilování podnikatelské sféry a podporu při adaptaci na podmínky Evropské unie byla založena Regionální rozvojová agentura Vysočina se sídlem v Jihlavě. Přestože má kraj vnitrozemskou polohu, vztahuje se na okresy Jihlava a Třebíč pomoc poskytovaná v rámci projektů programu Phare pro přeshraniční spolupráci (Phare CBC). Důvodem zařazení obou okresů byl dopad jejich socioekonomických aktivit na Rakousko jakožto členskou zemi EU (projekty jsou podporovány v případech, kdy lze prokázat dosažení výrazného přeshraničního efektu akce). Některé obce a města Jihlavského kraje spolupracují v rámci Výboru pro spolupráci s Dolním Rakouskem, který v území v podstatě supluje funkci euroregionu.

Strategie hotelu

Růst - Hotel nechce v tvorbě zisku stagnovat a proto se stále snaží získávat pro své produkty nové trhy a současně intenzifikuje trhy na kterých je již zastoupen. Intenzifikace v našem případě znamená stále hledání a navazování nových kontaktů, které umožní hotelu své služby prodat za co nejvyšší ceny. Tato strategie je velmi nákladná, protože v tomto oboru podnikání předpokládá velké náklady za stánky na veletrzích, propagaci, inzerci apod. Hotel Bolton je schopen tuto strategii uplatňovat, protože je součásti kapitálově silné firmy.
Konkurenceschopnost - využívat především různé formy necenové konkurence prostřednictvím rozšiřování služeb, jejich zkvalitňování, sledování nových trendů atd.
Minimalizace nákladů - jde o snižování nemzdových nákladů. Tato strategie předpokládá pravidelné vyhodnocování a porovnávání cen dodavatelů. Příkladem uvedené strategie je nákup nové telefonní ústředny a přechod k Aliatelu, který sníží náklady za telefonní poplatky až o 70%.


6. Závěr
Při hodnocení incomingu v rámci České republiky, Karlovarského kraje i hotelu Bolton v Mariánských Lázních se prokázalo, že incoming jakožto aktivní součást zahraničního cestovního ruchu má nezanedbatelný vliv na ekonomiku České republiky a velký vliv na rozvoj karlovarského regionu. Ve světě je považován cestovní ruch za odvětví budoucnosti s ohledem na multiplikační efekt doprovázející jeho rozvoj. Často bývá označován za nejvýznamnější odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Mimo zaměstnanosti ovlivňuje podstatným způsobem dalších zhruba pět oblastí: podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. Z toho všeho vyplývá i význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů. Proto je důležité cestovní ruch důsledně podporovat a snažit se o jeho rozvoj.

Literatura
[1] Petr Cimler a kol.: Obchod a služby (skriptum), 1. vydání, Plzeň 2001, ZČU, 167 stran, ISBN 80-7082-795-5
[2] Svaz obchodu ČR: Tisková zpráva z 3. ročníku celostátní konference o cestovním ruchu

Další zdroje:
[3] ČSÚ: Kraj v číslech (Statistika Karlovarského kraje na serveru ČSÚ)
[4] Server Ministerstva pro místní rozvoj

ZHODNOCENÍ PODMÍNEK CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA

OBSAH
1 VYMEZENÍ ZKOUMANÉ OBLASTI 3
2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE VYSOČINA 3
3 CESTOVNÍ RUCH V KRAJI VYSOČINA 5
3.1 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA 5
3.2 HLAVNÍ REKREAČNĚ - TURISTICKÉ FUNKCE ÚZEMÍ 6
3.3 TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA 6
3.4 TURISTICKÁ NÁVŠTĚVNOST 7
4 SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU 10
5 SUBJEKTY ZABÝVAJÍCÍ SE PROPAGACÍ REGIONU VYSOČINA NA TRHU CEST. RUCHU 12
5.1 ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU 12
5.2 REGION VYSOČINA - SDRUŽENÍ PRO PODPORU CESTOVNÍHO RUCHU 14
5.3 REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA VYSOČINA, Z.S.P.O. (RRAV) 15
5.4 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA 16
5.5 MĚSTSKÝ ÚŘAD V JIHLAVĚ: 16
6 PROPAGACE KRAJE VYSOČINA 17
6.1 REGION VYSOČINA, SDRUŽENÍ PRO PODPORU CESTOVNÍHO RUCHU 17
6.2 PROPAGAČNÍ MATERIÁLY 17
6.3 PREZENTACE NA VELETRZÍCH 18
7 PROGRAM ROZVOJE KRAJE – ROZVOJOVÉ PRIORITY 19
OPATŘENÍ 1: BUDOVÁNÍ TURISTICKÉ ORGANIZAČNÍ STRUKTURY 19
OPATŘENÍ 2: BUDOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO TURISTICKÉHO INFORMAČNÍHO A REZERVAČNÍHO SYSTÉMU 20
OPATŘENÍ 3: TVORBA TURISTICKÝCH PRODUKTŮ, PROGRAMŮ A PROJEKTŮ 21
OPATŘENÍ 4: PODPORA BUDOVÁNÍ ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÉ INFRASTRUKTURY CESTOVNÍHO RUCHU, ZEJM. MSP 23
8 ZÁVĚR 25
9 POUŽITÁ LITERATURA 26
PŘÍLOHA - PŘEHLED VYBRANÝCH TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH STŘEDISEK 27

Ekonomika hotelu

Jak již bylo výše poznamenáno důležitým nástrojem pro zkoumání efektivnosti prodeje je průměrná cena za pokoj . Jedná se o čistou cenu bez služeb, stravování a DPH. Průměrná cena za pokoj slouží spolu s vytížeností pokojů (v%) ke vzájemnému srovnávání hotelů. Uvádí se např. v každoročním srovnávání časopisu Food Service. V hotelu Bolton se ARR za sledované období kolísala (viz. Obr.č.9), ačkoliv se ceny pokojů v tomto období rok od roku zvyšovaly.
Největší vliv na tuto skutečnost měly v roce 1998 nízké smluvní ceny, které jak již bylo možno vyčíst z grafů výše uvedených měly podpořit prodej a kurzové výkyvy v roce 2001 (viz Obr.č.9). Smlouvy jsou uzavírány v cizích měnách a tak jsou příjmy velmi citlivé na změny kurzu. Do hospodaření hotelu se samozřejmě promítá fakturovaná cena přepočtená v kurzu ČNB. Přepočtem tržeb (počítáno pouze u hlavních smluvních partnerů) v loňských kurzech za stejné období byla zjištěna kurzová ztráta za rok 2001 cca. 1 mil. Kč.

Z ekonomického hlediska (viz. Obr.č.10) došlo v roce 1998 k prudkému nárůstu výnosů i nákladů. Vliv na start tohoto pozitivního trendu mělo jednak zvýšení poptávky po léčebných pobytech, zavedení nových wellness programů a uzavření nových smluv s cestovními kancelářemi zabývajícími se léčebnými a wellness pobyty v neposlední ředě uzavření smlouvy s velkou cestovní kanceláří, která garantovala vytížení svého kontingentu. Jak již bylo výše zmíněno jednalo se o smluvní ceny, jejichž důsledkem došlo v tomto roce ke snížení ARR. V dalších dvou letech pokračoval trend zvyšování výnosů a hlavně zisku. V tomto období došlo k průměrnému zvýšení výnosů o 13,6% ročně, nákladů o 17,85% ročně a zisku o 5,6% ročně. Mírná stagnace se dostavila v roce 2001, kde došlo k nárůstu výnosů pouze o 1,77% a jen díky udržení nákladů na úrovni předchozího roku byl zvýšen zisku o 5,91%. V dalším období je nutné zvyšovat ARR i za cenu snížení obsazenosti, což by mělo mít za následek snížení nákladů, nebo alespoň jejich udržení na stávající úrovni.

Struktura klientely

Klientelu hotelu tvoří především hosté starší 40 let, kteří hledají odpočinek v klidném lázeňském městě. Klientelu je možno rozdělit podle několika hledisek:
5.3.1 Podle národnosti
V Hotelu Bolton je nejvíc zastoupena klientela ze Spolkové republiky Německo (viz Obr.č.5), jejíž zájem o Mariánské Lázně má dlouhou tradici. Druhou největší skupinou jsou občané Ruské federace. Podle národností se dělí také preference klientů. Klienti ze SRN preferují hotelové pobyty, nebo různé formy lehkých léčebných relaxačních pobytů. Naproti tomu klienti z Ruské Federace vyžadují pouze, a to bez výjimky komplexní lázeňskou léčbu. Hosté ze západní Evropy preferují pobyty pouze se snídaní, nanejvýše s polopenzí, hosté z východní Evropy vyžadují především plnou penzi. Rozdíly jsou také ve využívání doplňkových služeb.
Vývoj v počtu přenocování (viz Obr.č.6) byl ve znamení prudkého růstu v roce 1998, a byl převážně tvořen německou klientelou. V roce 1998 následoval pokles, který se v roce 2000 podařilo zvrátit, a to především zvýšením poštu klientů z Ruska. V roce 2001 došlo k vyrovnání stavu roku 1998. Německá klientela zde však tvořila pouze 75% oprati takřka 85% v roce 1998. Na vyrovnání se podílelo navýšení hostů z Ruska o cca. 5% a hostů z ostatních destinací, hlavně z Dánska a Spojeného Království.

Za zmínku stojí též, průměrná délka pobytu u jednotlivých národností (Tab.č.8). Záměrně neuvádím počty příjezdů, protože tyto jsou bez spojení s průměrnou dobou pobytu bez jakékoliv vypovídací schopnosti. Naproti tomu počet přenocování (tzv. lůžkodny) nebo v mezinárodním měřítku více používané pokojodny, více vypovídají o vytížení hotelu . Z uvedeného srovnání je patrné že např. příjezd jednoho hosta z Ruska se v průměru rovná příjezdu dvou hostů z Německa.


5.3.2 Podle druhu pobytu
Hotel Bolton nabízí klasický hotelový pobyt a léčebné pobyty diferencované podle obsahu a služeb. Zajímavý je pohled z stránky ekonomiky hotelu – hotelový pobyt se vyznačuje sice nižšími realizačními náklady, ale i nižšími výnosy a 5% odvodem DPH z tržeb. Naproti tomu léčebné pobyty se vyznačují vyššími realizačními náklady, ale i vyššími výnosy a 0% odvodem DPH. Nejziskovější jsou tzv. pobyty typu wellness, které z hlediska daňového patří k lázeňské léčbě, ale nejsou zatíženy tak vysokými náklady. Z hlediska prodeje lze říci, že klienti mají zájem převážně o léčebné pobyty a pobyty typu wellness.

5.3.3 Podle způsobu rezervace
V tomto případě jde o rozlišení způsobu rezervace pobytu klienta v hotelu. V podstatě jsou možné pouze tři způsoby. „Klient – objednaný“ si objedná pobyt dopředu telefonem, faxem, poštou, e-mailem. „Klient – walk in“ je takzvaně příchozí z ulice. Jedná se o nejmenší skupinu v rámci tohoto členění, která realizuje v hotelu většinou krátkodobé pobyty (1-3 noci). Jakkoliv je tato skupina malá, jedná se o významný zdroj dovytěžování ubytovacích kapacit, který nelze podceňovat. Získání takového klienta vyžaduje opravdu profesionální přístup pracovníků recepce. Obě výše uvedené skupiny jsou také zajímavé z ekonomického hlediska, protože tyto pobyty jsou realizovány za pultové ceny tzv. „rack rates“. Výjimku tvoří slevy pro stálé hosty nebo slevy z důsledku výpadku nasmlouvaných akcí tzv. „last minute“. Poslední a největší skupinu tvoří klienti ubytovaní přes cestovní kanceláře. Pro hotel je to nejschůdnější cesta vytěžování kapacity, protože cestovní kanceláře mají prozkoumaný trh a své marketingové strategie. Nevýhodou je ovšem sleva, kterou je nutno cestovní kanceláři poskytnout, v našem případě 10% - 20%. Jsou ovšem známy i případy pohybující se okolo 40%. To se týká především začínajících hotelů, které nemají jinou možnost obsazení svých kapacit nebo zahajují provoz. V našem hotelu se rezervace hostů dají rozčlenit na 84% rezervací přes cestovní kanceláře, 12% pasant – objednaný a 4% pasant – walk in. V tomto případě nemá smysl uvádět trend z časového hlediska, protože meziroční výkyvy jsou statisticky nevýznamné.

Ubytování v kraji

Mimo lázeňské organizace poskytuje své služby v kraji velké množství ubytovacích zařízení různých kategorií. V 640 těchto zařízení tj. 5% z ČR (viz. Tab.č.4) v roce 2000 využilo možnosti ubytování 618 282 hostů, z toho 53% ze zahraničí. Největší podíl připadá na hosty z Německa (viz. Obr.č.4). Průměrná doba pobytu 6,3 dne byla v rámci celé ČR nejdelší a přesáhla průměr o 1 den [3].

Počet návštěvníků kraje je výrazně vyšší než uvádějí statistické údaje, a to o tzv. jednodenní návštěvnost, která není nikde zaznamenána. Tato hraniční turistika je přímo předurčena polohou Karlovarského kraje.

4.4 Další zajímavé destinace v kraji
I když hlavním cílem návštěvníků kraje jsou lázeňská místa, existuje v území řada dalších atraktivních cílů jako jsou významná historická jádra měst - Cheb, Loket, Jáchymov, Ostrov, Horní Slavkov apod.. Památkové zóny jsou i v dalších městech a obcích. Návštěvníky jsou rovněž vyhledávány jednotlivé kulturní, technické a přírodní památky a zajímavosti.
V horských územích, zejména v Krušných horách a částečně i v Slavkovském lese, jsou příznivé podmínky pro zimní sporty, pro jejichž provozování jsou k dispozici sjezdovky, běžecké trati a další zařízení. Pro sportovně založené hosty jsou k dispozici speciální zařízení pro golf a jezdecký sport. V posledních letech se rozvíjí i síť cyklistických stezek.

4.5 Kulturní akce
Pro kulturně orientované návštěvníky je k dispozici široká síť kulturních zařízení a jsou pořádány různé mezinárodní kulturní akce (např.v K. Varech Mezinárodní filmový festival, Dvořákův karlovarský podzim, Tourfilm, Mezinárodní jazzový festival, Bethovenovy dny, Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, v Ostrově Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana a v Mariánských Lázních Mezinárodní Chopinův festival).

4.6 Analýza cestovního ruchu v Karlovarském kraji (SWOT)
Mezi silné stránky bych uvedl především výhodnou geografickou polohu Karlovarského kraje, tradici lázeňství, kulturní aktivity, dostatečnou ubytovací kapacitu, jazykovou vybavenosti pracovníků cestovního ruchu a mezinárodní letiště. Slabé stránky jsou zejména nízká kvalita doplňkových služeb cestovního ruchu a převis poptávky nad nabídkou kvalitních pracovníků cestovního ruchu na trhu práce. Mezi největšími příležitostmi bych uvedl rozvoj nových moderních produktů cestovního ruchu, a to zejména cykloturistiky, kongresové turistiky (zejména v Karlových Varech a Mariánských Lázních), kulturní turistiky a tzv. wellness-turistiky. Ohrožení tkví především v podcenění významu kontroly kvality služeb, včetně ochrany spotřebitele a podcenění profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu.

Hotel Bolton v Mariánských Lázních

5.1 Popis hotelu
Hotel Bolton je jedním z nejkrásnějších hotelů v Mariánských Lázních a má dlouholetou tradici. Byl postaven v roce 1836 jako jednopodlažní hostinec a dostal jméno „U tří bažantů“. Do nynější podoby byl dostavěn roku 1905, avšak již jako hotel zaknihovaný pod názvem „Bueno Retiro“. Hotel kategorie ****, který je po celkové rekonstrukci v roce 1993 uveden do původního stylu, je umístěn v centru na Hlavní třídě 100 m od lázeňské kolonády. Od počátku až do současnosti byl a je znám jako hotel nejvyššího standardu, jehož klientelu tvořily vždy osobnosti evropské politiky, vědy a umění, patřily k nim i J. W. von Goethe, T. G. Masaryk, T. A. Edison etc. Apartmá, dvoulůžkové a jednolůžkové pokoje jsou vybaveny ve stylu Ludvíka XIV., v každém je safe, TV, minibar a přímá telefonní linka. Hotel má vyhrazeno vlastní parkoviště.
Lázeňské rehabilitační středisko umožňuje absolvovat lázeňské pobyty pod odborným lékařským dohledem. Přímo v hotelu nabízíme komplexní lázeňskou léčbu, která se vztahuje zejména na onemocnění ledvin a močových cest, onemocnění pohybového aparátu, dýchacích cest a gynekologickou léčbu. Provádíme mezi jiným vodoléčbu, elektroléčbu, magnetoterapii, masáže, inhalace, parafango, plynové injekce, oxygenoterapii, plynové obálky. V neposlední řadě patří k léčbě v Mariánských Lázní užívání léčebných pramenů a relaxační procházky okolím města. Dále nabízíme relaxační pobyty a zkrášlující pobyty pro ženy. Přímo v hotelu je také relaxační centrum, ve kterém může host použít saunu, whirlpool, tureckou parní lázeň a solárium. V hotelu se také nachází kosmetický salón, pedikúra a manikúra.
Naši hosté si mohou pobyt v hotelu navíc zpříjemnit návštěvou francouzské restaurace, kavárny, taneční vinárny, kde hraje každý den živá hudba, ochutnávkou špičkové národní i mezinárodní kuchyně a řadou doplňkových služeb, které jsou podle přání hosta zprostředkována: pronájem tenisových kurtů, půjčení automobilu, golfové hřiště, vstupenky na kulturní akce, průvodcovské služby, jízdárnu (jezdeckou školu), rybolov a myslivost v přírodní rezervaci vzdálené 8 km od hotelu, fitness, tématické zájezdy po okolí atd.

Hotelové služby

Produkt hotelu je představován službami. Hotel nabízí více heterogenních služeb. Nosnou službou je hotelové ubytování, na které se váží různé pobytové programy. Doplňkové služby nemají příliš velký vliv na obrat hotelu avšak jsou nutné k dosažení a udržení určitého standardu.
Služby lze dle podílu na celkovém obratu hotelu rozdělit na:
ZákladníUbytovací
Hotelový pobyt
Léčebné pobyty
Komplexní lázeňská péče
Malý léčebný program
Kyslíková kůra
Anti-stress program
Beauty program
Vital & Relax program
Gerovital program
Stravovací

Doplňkové
Balneoslužby – masáže, hydroterapie, elektroterapie, magnetoterapie, oxygenoterapie, plynové obálky, reflexní masáže, skotské střiky
Guestservice – výlety, zajišťování vstupenek na kulturní a společenské akce, péče o hosty, doplňkový prodej
Směnárenské služby
Prádelna, čistírna, parking
Sauna, whirlpool, solárium

Cestovní ruch v Karlovarském kraji

4.1 Základní informace
Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Karlovarský kraj je po kraji Libereckém druhým nejmenším a svou rozlohou 3 314,4 km2 zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Ke 31.12.2000 žilo na území kraje 304 400 obyvatel, to jsou necelá 3% z ČR. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary.

4.2 Lázeňství
V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. V karlovarském okrese se nacházejí lázeňská místa Karlovy Vary a Jáchymov. Lázeňský provoz v Kyselce zanikl po roce 1989. V chebském okrese pak Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Lázně Kynžvart.

Rozvoj lázeňství a návštěvnost lázní jsou velmi závislé na vnitřní, evropské i celosvětové politické situaci. V polistopadových letech došlo k podstatným změnám zejména ve vlastnických vztazích a organizačních strukturách. Zatímco v Jáchymově, Františkových a Mariánských Lázních vznikly akciové společnosti, které získaly rozhodující část lázeňských zařízení, došlo v Karlových Varech k ustavení více menších společností. Vedle akciových společností existují nadále v kraji lázeňská zařízení ministerstva národní obrany a vnitra. Dětská lázeňská zařízení jsou i nadále státní a spadají pod Ministerstvo zdravotnictví.
V kraji poskytuje lázeňské služby celkem 42 lázeňských zařízení, tj. cca 44% z celé ČR (viz Obr.č.3). Postupně se mění i skladba lázeňských hostů. Po značném poklesu počátkem devadesátých let opět dochází k růstu počtu hostů, který je z většiny tvořen hosty zahraničními zhruba z 60 zemí všech světadílů. Značný podíl zejména v Karlových Varech představují hosté ze zemí bývalého Sovětského svazu, jejichž počet v posledních letech převýšil počet hostů německých. Lázeňské léčby využilo za rok 2000 v Karlovarském kraji 140 642 osob (tj. 41,1% z ČR), z nichž cizinci tvořili 62,3%, přičemž podíl zahraničních hostů v celorepublikovém průměru činí jen 33,6% [3]. Ve srovnání s ostatními kraji (viz. Tab.č.7) leží lázeňská zařízení v Karlovarském kraji s poměrem 0,93 pracovníka na 1 pokoj přesně uprostřed. I když z tohoto srovnání není možno přímo odvozovat produktivitu práce v tomto oboru, lze usuzovat, že vyšší poměr má za příčinu buď nízkou produktivitu práce anebo se ubytovací zařízení v průměru řadí k vyšším standardům ubytování, tzn. segment čtyř a pětihvězdičkových zařízení.

Lázeňství dnes není tak přísně odděleno od ostatního cestovního ruchu jako tomu bylo za existence státního lázeňství. Lázeňské organizace poskytují své ubytovací, stravovací a léčebné kapacity i návštěvníkům, kteří se v kraji neléčí.

Rozdělení cestovního ruchu

Cestovní ruch lze rozdělit na tři základní části. Jsou to domácí cestovní ruch (tzv. DCR), pasivní zahraniční cestovní ruch (tzv. outgoing) a aktivní cestovní ruch (tzv. incoming). DCR jsou pobyty realizované českými občany nebo rezidenty v České republice. Outgoing se dá definovat jako odjezdy našich občanů do zahraničí. Tato forma cestovního ruchu má negativní vliv na obchodní bilanci a snižuje saldo cestovního ruchu. Jedná se v podstatě o neviditelný dovoz služeb. Incoming neboli aktivní zahraniční cestovní ruch lze vymezit jako příjezdy zahraničních návštěvníků do České republiky. Incoming zvyšuje saldo cestovního ruchu a napomáhá kompenzovat schodek obchodní bilance státu. Příjmy, výdaje a saldo cestovního ruchu v letech 1993 – 2001 je znázorněno v Tab.č.2.

3.1 Přínos incomingu pro národní hospodářství
Jak již bylo v části 1.1 zmíněno incoming výrazně napomáhá svým aktivním saldem kompenzovat schodek obchodní bilance. Příjmy z incomingu jsou o to cennější, že byly získány většinou za prodej služeb, bez mimořádných nároků na dovozy. Incoming, jako neviditelný export se významnou měrou podílí také na celkovém exportu a HDP (viz Tab.č.3). Incoming a DCR přinášejí též další efekty. Významně se podílejí na rozvoji regionů, umožňují podnikání zejména malým a středním podnikům, vytváří nové pracovní příležitosti i s možností kratších pracovních úvazků.

3.2 Zóny cestovního ruchu v ČR
Oblasti, do nichž se v České Republice soustřeďuje cestovní ruch, lze v zásadě rozdělit do 5 zón [1, str. 72]:
3.2.1 Zóna městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu. Zde převažují zařízení hotelového typu. V návštěvnosti i využívání kapacit se uplatňuje především Praha, kam směřuje výrazný podíl zahraničních turistů (viz. Obr.č.2).
3.2.2 Zóna lázeňského cestovního ruchu je ve značné míře využívána zahraničními hosty. Ze zahraničních hostů mají největší podíl hosté z Německa a Ruské federace.
3.2.3 Zóna cestovního ruchu v okolí vodních ploch . Jako forma ubytování zde převažují kempy, chatové osady a penziony.
3.2.4 Zóna horského cestovního ruchu je z hlediska počtu hostů i ubytovacích kapacit na druhém místě za zónou městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu. Převládají zde ubytovací zařízení nehotelového typu, jako např. penziony a turistické ubytovny.
3.2.5 Zóna nevyhraněného cestovního ruchu. Zda jsou rovnoměrně zastoupeny všechny typy ubytovacích zařízení s výjimkou pětihvězdičkových hotelů. Do této zóny lze zařadit agroturistiku, okolí hradů a zámků, krasových oblastí apod.

3.3 Kapacity ubytovacích zařízení
V počtu ubytovacích zařízení dominuje Budějovický a Liberecký kraj, v počtu pokojů Praha (viz Tab.č.4). Po přepočtu pokojů na počet zařízení, tzn. kolik je v průměru v každém ubytovacím zařízení pokojů, vychází v Praze cca. 33 pokojů na ubytovací zařízení a v ostatních krajích od 8 do 19 pokojů na ubytovací zařízení.

3.4 Struktura hostů ubytovaných v zařízení CR
Největší skupinou zahraničních hostů využívajících ubytování v zařízení cestovního ruchu (viz. Tab.č.5) jsou hosté z Německa. Jejich podíl na celkovém počtu zahraničních hostů (35,2%) byl nejvyšší v roce 1997. Oblíbenost České republiky pro tyto hosty tkví především v snadné dopravní dostupnosti, atraktivní nabídce, příznivým cenám a jazykové vybavenosti obyvatelstva. Ačkoliv hosté z Německa stále tvoří největší podíl mezi zahraničními hosta, jejich absolutní počet se oproti roku 1997 snížil v roce 2000 o 15%. Jedním z mnoha faktorů tohoto trendu byl pokles tzv. nákupní turistiky. Dále se zde promítla nastupující hospodářskou recesi se všemi jejími průvodními znaky a přírodní katastrofy, které v minulosti sužovali Německo, a to hlavně povodně. Je třeba si uvědomit, že Němci využívají Českou republiku k tzv. druhé dovolené a mají ve zvyku při jakýchkoliv problémech tuto vynechávat. Další výrazný pokles se týkal hostů z Ruské federace a to oproti roku 1997 o 50%. Na tento pokles mělo velký vliv zavedení vízové povinnosti pro občany této země.

3.5 Shrnutí
Česká republika má podmínky pro rozvoj cestovního ruchu především v bohatství přírodních a historických památek, kulturním dědictví, rozvinutém lázeňství. Udržet pozici na trhu cestovního ruchu v období sílící konkurence evropských a zámořských destinací je však mimořádně náročné.
Příslušné státní orgány všech turisticky významných zemí považují proto podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v ekonomické politice za prioritní. V České republice orientuje další rozvoj cestovního ruchu především koncepce rozvoje cestovního ruchu, přijatá vládou v červenci 1999 (usnesení č. 717), a na jejím základě vypracovaný Národní rozvojový plán ČR na léta 2000 – 2006, jehož součástí je již v současnosti realizovaný program rozvoje lázeňské infrastruktury [2].