Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Soudní řád

142/1950 Občanský soudní řád

- dosavadní pestrou úpravu sjednotil

- jediný zákon pro civilní soudní řízení

- materiální pravda – dopátrat, obhájit

99/1963 Sb. – novelizovaný o.s.ř.

- některé typy řízení (dědictví) neobsahoval – svěřeny státním notářům

93/1963 Sb. zákon o rozhodčím řízení

– pro spory z mezinárodních vztahů

109/1964 Sb. Hospodářský zákoník

  • úprava: vztahy mezi socialistickými organizacemi navzájem nebo mezi nimi i státem
  • uspořádán na míru státu – jednotné hospodářské plánování – nepoužitelné pro mezinárodní obchod – ten spadal do kompetence státu (ministerstvo, zřízené PZO)
    • 101/1963 Sb. Zákoník mezinárodního obchod (úprava některých klasických obchodních institutů)

  • státní hospodářské organizace
  • rozpočtové organizace
  • příspěvkové
  • družstevní
  • společenské aj.

vymezena právní subjektivita – vlastní jméno, majetková odpovědnost, spusobilost byla relativni

vznik – určen typ zřizovacího aktu, zápis v rejstříku (podnikový, vymezen předmět činnosti)

60 roky

Reformy hospodářského práva

- deregulace, snížení státního vlivu, úprava soutěžního chování na trhu

- reformní kroky dle vzoru SSSR – Perestrojka (Gorbacov)

- vliv > změny u nás, došlo k částečné legalizaci podnikatelské činnosti občanů (ubytování v soukromí, hospody, ) {Tabor, 1988 1.hospoda)

Civilní proces

- změna postavení prokuratury – dostává pravomoci vstupovat do civilních řízení – rodinné věci (ochrana práv účastníků – děti apod.)

- změna organizace soudů – okresní, krajské, nejvyšší, vojenské soudy

- federalizace Československa:

o 3 nejvyšší soudy (ČSR, SSR, Federální)

první instancí většinou okresní soud

krajské soudy rozhodovaly v obč. věcech jako prvoinstanční minimálně

obchodní soudy – hospodářské arbitráže na úrovni krajských soudů

OBCHODNÍ PRÁVO (HOSPODÁŘSKÉ)

Hospodářské nazýváno po r. 1948

dekretem č. 5 docházelo k nápravě z období nesvobody, rušení změn provedených okupačními mocnostmi, konfiskace majetku cvičišť německých vojsk (soudní, mimosoudní – židovský majetek, odpůrci okupační říše)

zaveden institut tzv. národní správy – na opuštěných nebo konfiskovaných objektech, kterým hrozila zkáza

- jmenován národní správce

- konfiskovaný majetek nesměl být poškozován, bylo trestáno

- přechod z válečné výroby na mírovou

vládní program z r. 1946 – dvouletý plán 192/1946 Sb. – rozvoj narodniho hospodarstva

v r. 1950 – 141/1950 obč. zákoník (upravoval i to, co to doby upravovaly obchodní zákoníky) – specificke zmluvy zasilatelské, nakladni, zprostředkovatelské smlouvy

o Zákon o národních podnicích

o Zákon o směnkách

o Zákon o podnikových rejstřících

o

168/1958 Sb. Zákon o vztazích mezi socialistickými organizacemi

konec 40. a 50. let > nárůst ústředních orgánů (vzor v SSSR – rada ministrů o ¾ větší než v Č-S) –s triedanie kompetencii mezi ministerstvami

Zákon o zakládání družstev


40/1964 Sb. Občanský zákoník

zůstal hlavní legislativní normou, bez hospodářských vztahů

osobní a majetkové vztahy vzniklé z osobních potřeb (řešil vztahy: organizace-občan, občan-občan)

změny:

- převod nemovitostí opět dvoufázově – tedy vlastnické právo vzniká registrací u státního notářství (vznik geodezie, katastrů nemovitostí)

- pojmosloví (z politických důvodů se přestal např. používat termín „nájemné“ a byl nahrazen „úhrada za osobní užívání bytu“)

- naprosto nepochopitelně byly vyjmuty úpravy sousedských práv

náprava zákonem 131/1982 Sb. – novela obč. zákona

- represivní opatření (konfiskace majetku emigrantů), dříve řešeno jinými způsoby – až zde zakotveno

Obligační právo

- nově koncipováno – priorita socialistického vlastnictví

- především smluvní vztahy mezi podniky => hospodářské smlouvy – upravoval pouze tyto; upraveno zvl. předpisy z.č. 58/ ….. o hospodářských vztazích mezi organizacemi

dědické právo

- dochází ke změnám – ideově každý si má na svůj život vydělat poctivou prací a ne dědit J

- větší důraz na dědění ze zákona (ze závěti výjimkou)

- okruh dědiců – nejbližší příbuzní – zaručen i v rozporu s dědickou vůli zůstavitele

porušil zásadu rovnosti mezi subjekty, preferovány socialistické podniky

vypuštěny zásady používané po staletí, např.

- např. stavba už nebyla součástí pozemku

o kolektivizace venkova; JZD hospodařilo na cizích pozemcích

o nemovitostmi se stala i samostatná stavba

- nabývání vlastnických práv k nemovitostem – zrušení dvoufázovosti nabývání vlastnického práva (1. uzavření smlouvy; 2. zápis do pozemkových knih), kdy tím konstruktivním prvkem je právě až zapsání do evidence;

o nově od 1.1.1951 nebyl požadován zápis do pozemkových knih nebo uložením smlouvy; bylo realizováno jen smlouvou

- následky dodnes

koncem 50. let komplexní rekodifikace, vznikly 3 samostatné zákony

40/194 Sb. Občanský zákoník

109/1964 Sb. Hospodářský zákoník

101/1963 Zákon o mezinárodním obchodu

141/1950 Sb. Občanský zákoník (tzv. střední občanský zákoník)

v roce 1948 komplexní změna společenských, hospodářských a politických poměrů – vztahy musely být upraveny novými zákony

- zahrnuje jen majetko-právní vztahy

- základem se stalo socialistické vlastnictví, kolektivní vlastnictví, neomezené vlastnické právo likvidováno

- vlastnictví:

a) socialistické = forma státního, družstevního

b) osobní – věci sloužící potřebám vlastníka (rodinné domy, úspory)

c) soukromé – pouze omezený rozsah (50 zaměstnanců, 50 ha půdy)

- prioritně chráněno socialistické vlastnictví (zásada nezcizitelnosti socialistického vlastnictví)

- NP (národní podniky) dostávaly majetek do operativní správy (nikoliv do vlastnictví)

- účetní samostatnost NP – umožňovalo sledovat úspěšnost hospodaření a plnění jednotného hospodářského plánu

OBČANSKÉ A RODINNÉ PRÁVO

v roce 1945 byla úprava roztříštěna, nepřehledná

v období 1938-1945 vydávány předpisy různými subjekty vykonávajícími moc na území > složitá, zmatená úprava

výchozím ABGB (1811) v novelizované úpravě stále platný po únoru 1948 se stal jedním ze zákonů, které nutně potřebovaly přepracování

265/1949 Sb. O právu rodinném

- poprvé v naších zemích vyčleněno z občanko-právně vztahů

- vzniklo zvláštní právní odvětví

důvod vzniku:

- potřeba urychlené úpravy

- zdůraznění významu rodiny

přinesl řadu významných změn v porovnani s ABGB:

- rovnost manželů – stejná práva i povinnosti

- uzavření manželství není založeno na smluvním principu a je oproštěno od majetkových zájmů

- vznik SJM

- obligatorně uzavřít sňatek před MNV (obligatorně světský sňatek)

- jediná forma rozvázaní manželství: rozvod, o kterém rozhodoval soud, jedinou možností zdůvodnění – trvalý rozklad bez možnosti dalšího manželského soužití)

- zrušil rozlišování dětí na manželské a nemanželské – rovnost mezi dětmi

- moc otcovská nahrazena mocí rodičovskou

- alimentační povinnost rodičů vůči dětem do dospělosti; v menším měřítku zakotvena i opačně

- připravován společně Česko-Slovensko-Polskou komisí, v PLR platil naprosto identický zákon – přijat v překladu o rok později

Globalizace

Poslední oblastí, o které se musím zmínit, je právní rámec globálního využívání Internetu ke komerčním účelům. K tomuto tématu dokonce vystoupil v červnu 1997 americký prezident Bill Clinton. Ve svém projevu nazvaném /Rámec pro globální elektronický obchod“ navrhl, aby tento obchod řídily pouze tržní síly a aby Internet nebyl ovlivňován žádnými zákonnými omezeními, např. daněmi uvalenými na online nákupy. Jinými slovy navrhl globální zónu volného obchodu, kde nebudou platit obvyklé daně a cla.

Tím by elektronický obchod získal v krátké době obrovský růstový potenciál. V této souvislosti řada obhájců elektronického obchodu žádala uvolnění zákazu exportu amerických šifrovacích technologií, který zapovídá export šifrovacích klíčů delších než 40 znaků ( 128 bitové šifrování ). CIA a ostatní bezpečnostní agentury nechtějí povolit prodej šifrovacích klíčů do zahraničí s obavou před jejich zneužitím teroristy a organizovaným zločinem.

Představy o volném ničím neomezeném obchodu na Internetu mají své vážné kritiky nejen mezi právníky, ale i ekonomy. Profesor Ian Angell z londýnské School of Economics reagoval na návrhy prezidenta Clintona výstrahou, že neregulované využívání Internetu může přivodit díky vysoké likviditě elektronických peněz kolaps národních daňových systémů a státních rozpočtů. Nadnárodní společnosti by mohly jednoduše zmizet v kybernetickém prostoru a snížit tak drasticky své daňové odvody. Profesor Angell se domnívá, že taková elektronická globalizace trhů by ve svém konečném důsledku přivodila rozpad tradičních ekonomik a vysokou nezaměstnanost zvláště mezi nekvalifikovanými pracovníky.

Také britský finanční úřad Inland Revenue varoval vládu před tím, že v daňových únicích mohou zmizet v „černé díře kybernetického prostoru“ miliardy liber. Internet by tak umožnil další expanzi „daňových rájů“, které zatím existují pouze v malých zemích jako Lucembursko, Monaco nebo na různých ostrovech. Daňové systémy byly postaveny na sledování převodů mezi konvenčními bankami, ale kdyby bankovní konta byla umístěna např. na oběžné dráze Země, byly by tyto elektronické peníze nedosažitelné a nezdanitelné.

V září 1999 varoval britský premiér Tony Blair ve svém projevu, který byl přenášen Internetem, především střední a malé britské firmy, že tváří v tvář sílící zahraniční konkurenci jim hrozí bankrot, pokud se nechopí možností, které k obchodování nabízí Internet.
Obchodním využitím Internetu se zabývá nedávno vydaná zpráva takzvané Sacherovy komise, která vznikla v OECD. Předsedou této komise je John Sacher a dále zástupci vrcholného managementu nadnárodních společností.

Tato komise přinesla řadu doporučení směřujících do vládního i soukromého sektoru. Vedle budování komunikačních infrastruktur se zdůrazňuje potřeba standardizace, která je životně důležitá např. v online bankovnictví. Dále by vlády i soukromý sektor měly spolupracovat při výchově nových odborníků pro řadu profesí, které si elektronické komunikační systémy a komerční využití Internetu vyžadují. V neposlední řadě musí vlády spolupracovat na vytvoření právního rámce využití Internetu, zejména při ochraně duševního vlastnictví, osobních dat a musí vyřešit otázku daní spojených s elektronickým prodejem produktů a služeb.

Zpráva Sacherovy komise zdůrazňuje, že rozvoj elektronického trhu může probíhat pouze ve spolupráci mezi vládami, soukromým sektorem a uživateli ( spotřebiteli ).
Další samovolný vývoj Internetu může vést ke čtyřem různým scénářům:
Ø pesimistický scénář, kdy dojde ke zhroucení celého Internetu nebo opakovaným poruchám jeho částí, což by znemožnilo zejména jeho komerční využití

Ø dosažení rovnovážného stavu, kdy snížení přenosových rychlostí odradí další zájemce, což by zabránilo využití potenciálu, který Internet představuje pro mezinárodní obchod

Ø rozdělení Internetu na separátní komerční systémy s placeným přístupem

Ø optimistický scénář, který předpokládá vybudování telekomunikační infrastruktury s dostatečnou kapacitou a vysokými přenosovými rychlostmi.


Je zřejmé, že vlády rozvinutých zemí celého světa ( země OECD ) podporují rozvoj tzv. informační společnosti, která je vnímána jako další fáze vývoje průmyslové společnosti. Základními stavebními bloky jsou informační technologie a interaktivní informační sítě, zejména Internet.

Závěr

V květnu 1999 byla usnesením vlády České republiky schválena Státní informační politika. Dokument zdůrazňuje nutnost budování informační společnosti v České republice a tím vytváření předpokladů „zlepšení kvality života jednotlivých občanů, zefektivnění státní správy a zkvalitnění podpory rozvoje podnikání“. Pokud jde o státní správu, dokument uvádí např. průběžnou elektronickou evidenci odvodů daní, sociálního a zdravotního pojištění, určování nároků na sociální dávky a poskytování veřejných informací pomocí Internetu.
Státní informační politika uvádí osm priorit:
Þ informační gramotnost – možnost celoživotního vzdělávání, rekvalifikace, zacházení s výpočetní technikou, distanční studium apod.

Þ informatizovaná demokracie - přístup občana k informacím v elektronické formě; pro ty, kteří nemají vlastní počítač připojený k Internetu, budou instalovány takové počítače ve veřejných budovách

Þ rozvoj informačních systémů veřejné správy – budování státního informačního systému a možnost využívání elektronického podpisu a autentizace elektronických dokumentů

Þ komunikační infrastruktura – především liberalizace trhu, telekomunikačních služeb od počátku roku 2001

Þ bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat – tato ochrana bude zabezpečena organizační a technickou strukturou informačních systémů veřejné správy a legislativní úpravou, která mj. zřídí kontrolní orgán pro ochranu osobních dat

Þ elektronický obchod – stát bude zejména prosazovat vytvoření legislativních a technicko-organizačních předpokladů pro provádění elektronických transakcí

Þ transparentní elektronické prostředí – to by se mělo týkat především podnikatelského prostředí, např. veřejný registr ekonomických subjektů nebo hospodaření s veřejnými finančními prostředky, např. vypisování a výsledky výběrových řízení

Þ stabilita a bezpečnost informační společnosti – využití veřejného informačního systému k poskytování aktuálních informací o stavu životního prostředí, využití při krizovém managementu průmyslových havárií a přírodních katastrof.

Tato státní politika, která vychází zejména z obdobných dokumentů EU a OECD, však neuvádí žádné konkrétní údaje týkající se finanční podpory státu ani časový rámec vytvoření potřebné legislativy. Z různých průzkumů českého Internetu vyplývá, jak málo finančních prostředků je ve srovnání s ostatními zeměmi OECD na jeho rozvoj vynakládáno. Doufejme tedy, že se tato situace po roce 2000 výrazně změní k lepšímu. Český Internet tak v oblasti svého komerčního využití dospěje do stavu srovnatelného s ostatními vyspělými zeměmi světa.

Závěrem tedy můžu říci, z vlastní zkušenosti, že obchody po Internetu jsou velice příjemné, co se týče stráveného času. Nemusíte „lítat“ po obchodech s „shánět“ různé věci. Takhle si v klidu domova sednete k počítači, připojíte se na Síť a brouzdáte se po webových stránkách nabízených firem. Dokonce se můžete „napíchnout“ na internetové stránky zahraničních společností a objednat si zboží např. z Paříže. A pokud jste ještě lepší v komunikaci s počítačem, potom je pro vás velice výhodné přímo obchodovat na burze a aktivně se účastnit veškerých obchodních transakcí. Tento způsob obchodování bych doporučila všem, kteří ještě nemají takové zkušenosti, nebo potřebují doporučení.

Literatura:
Nondek L., Renerová L.: Internet a jeho komerční využití, Grada, Praha 2000
Tapscott D.: Digitální ekonomika: naděje a hrozby věku informační společnosti, Computer Press, Praha 1999

Online marketing

Marketing na Internetu ( online marketing ) je kvalitativně nová forma marketingu, která může být charakterizována jako řízení procesu uspokojování lidských potřeb informacemi, službami a nebo zbožím pomocí Internetu. Klasický marketing a reklama jsou založeny na užití masmédií – reklamních ploch, televize, rozhlasu nebo tisku. Tyto formy reklamy jsou pro malé a střední firmy, které neoslovují velkou část populace, nevhodné a navíc cenově nedostupné.
Internet představuje zcela nové reklamní médium vyžadující nový přístup.
Jeho výhodou je:
¨ relativní cenová dostupnost – roční náklady na provoz činí pro malou nebo střední firmu 30 až 60 tisíc Kč

¨ rychlost – mezi firmou a zákazníkem nestojí nic

¨ interaktivita – lze okamžitě reagovat na žádost, dotaz, informaci

¨ globální dosah – geografická vzdálenost nehraje na Internetu roli.

V klasickém marketingu je prostor nejdražším faktorem ( vysílací prostor nebo tisková plocha ). U online marketingu je cena za reklamní prostor o řády nižší. Náklady na čas sdílejí u online marketingu zákazníci – návštěvníci firemní stránky. V klasické reklamě a marketingu se s obrazy, hudbou a slovem pracuje zcela odlišným způsobem a většinou se působí na emotivní stránku příjemce.

V online marketingu je kladen větší důraz na poskytování informací, které mohou být vhodně strukturovány využitím hypertextu. V klasické reklamě působí tok informací jednosměrně, spotřebitelé přijímají reklamu pasivně jako diváci nebo posluchači. U online marketingu spotřebitelé aktivně vyhledávají informace na Internetu a firemní stránky obsahují řadu interaktivních prvků, např. různé formuláře, objednávky, nebo dávají možnost zasílat reakce na nabídky e-mailem.

Nízké náklady umožňují, aby online marketing využívaly i malé firmy, které by si nemohly dovolit nabízet své produkty spotřebitelům klasickým způsobem. Dobře sestavená internetová stránka malé firmy využívající všechny výrazové prostředky online marketingu může být na Internetu do jisté míry stejně úspěšná jako stránka nadnárodní společnosti.

Další výhodou online marketingu je možnost levně informovat všechny potenciální zákazníky firmy pomocí elektronické pošty o nových produktech, slevách, nabídce nových služeb apod. Elektronické formuláře, které jsou zařazovány na webové stránky firem, často vyzývají návštěvníky, aby se zapsali do elektronického adresáře a aby se kromě své adresy bydliště a e-mailu blíže charakterizovali ( věk, pohlaví, zaměstnání, záliby apod. ).

Tyto informace mohou být statisticky zpracovány a firma tak může velmi snadno získat demografickou charakteristiku zájemců o jednotlivé produkty nebo služby. Jako hlavní výsledek používání takových formulářů je sestavení databáze e-mailových adres potenciálních zájemců o zboží a služby, na které mohou být zasílány adresné nabídky.

Marketingový plán

Podle charakteru s míry interaktivity můžeme firemní stránky zařadit obecně do tří skupin:

v reklamní stránky, neodlišují se příliš od klasické reklamy

v průběžně aktualizované informace pro spotřebitele

v interaktivní stránky umožňující okamžité elektronické nákupy.

Podle literatury se odhaduje, že příprava prvního typu stránky, která si také vyžaduje nejnižší náklady ( v ČR v řádu desítek tisíc Kč ), může trvat zhruba dva měsíce. Příprava stránky druhého typu vyžaduje dvakrát až třikrát delší čas i náklady. Její provozovatel by měl mít programové vybavení, které mu umožňuje rychle konvertovat textové soubory do HTML a doplňovat je kvalitní grafikou. Provozní náklady pro tento typ stránky mohou být relativně nejvyšší ze všech tří variant. Poslední typ stránky, která umožňuje elektronické platby, vyžaduje nejvyšší zřizovací náklady ( šifrování a dešifrování údajů kreditních karet ) a vybudování takové stránky trvá tři až čtyři měsíce. Stránka je většinou dodávána externí specializovanou firmou. Zřizovací náklady mohou být o řád vyšší ( jeden milion Kč a více ).

Nepředpokládáme, že při omezeném využívání Internetu českými spotřebiteli, budou české firmy využívat tento třetí typ stránky, a to také proto, že systém elektronických plateb je v ČR stále ještě omezen.

K nákladům na provoz stránky musíme samozřejmě připočítat náklady na pronájem prostoru na serveru, jestliže firma nemá server vlastní. V počáteční fázi je výhodné konzultovat marketingový plán s pracovníky ISP, kteří mohou v rámci poskytovaných služeb zajistit grafický design a instalaci stránky na server, dále mohou také nainstalovat na serveru takové programy, které umožní používání elektronických formulářů, sestavování automatizovaných adresářů pro hromadnou elektronickou poštu a sledování návštěvnosti stránky.

Když se opět vrátíme k firmě Minolta, spol s r. o., tak zjistíme, že náklady na zřízení a provoz webových stránek opravdu nejsou tak obrovské. Zřízení stránek stálo firmu Minolta spol. s r. o. necelých 60 000,-- Kč a jejich měsíční provoz vyžaduje částku okolo 40 000,-- Kč. Což opravdu nejsou tak vysoké částky.

Pokud vezmeme v úvahu menší firmu, než je společnost Minolta spol. s r. o., tak tato částka může být řádově o desítky korun nižší. Záleží zase na tom jaký typ webových stránek si daná firma zvolí a jak často bude vybírat poštu.

Celkově vzato je podnikání formou Internetu opravdu cenově přístupné pro každého. Vyjma počátečních nákladů jsou provozní náklady relativně zanedbatelné. Teď jenom donutit české spotřebitele, aby tuto formu obchodu využívali. Což je nelehký úkol při nechuti českých spotřebitelů zkoušet novinky.

Lze říci, že cílová skupina uživatelů Internetu se výrazně odlišuje od běžných příjemců klasické reklamy v televizi, tisku a rozhlase. Jsou více zaměřeni na získávání a využívání informací, jsou vzdělanější a mají větší tendenci komunikovat s tím, kdo výrobky nebo služby na Internetu nabízí. Nechtějí být obtěžováni zbytečnou elektronickou poštou a měli by mít možnost rozhodnout sami o tom, zda jim vaše firma bude elektronické propagační materiály zasílat.

V České republice navíc hraje rozhodující roli čas, tj. výše telefonních poplatků a poplatků za připojení. To je také hlavní omezující faktor, který brání širokému využívání Internetu v českých domácnostech. Proto jsou firemní stránky zaměřené na české spotřebitele mnohem skromnější, avšak ty firmy, které chtějí své služby a výrobky nabízet v anglickém jazykovém prostředí na globálním trhu, by měly mít webové stránky co do obsahu a interaktivity srovnatelné se svými zahraničními konkurenty.

Interaktivní reklama

Interaktivita hypertextu umožňuje zcela nové pojetí online reklamy. Na rozdíl od televizní nebo rozhlasové reklamy umožňuje Internet příjemci reklamy okamžitou interakci s reklamující firmou. V televizi nebo v rozhlase vám nezbývá nic jiného než shlédnout nebo vyslechnout dvaceti- nebo třicetisekundový šot, který obvykle vypráví nějaký kratičký příběh. Reklama na Internetu je více založena na textové informaci a pomocí hypertextových odkazů nebo jiných interaktivních prvků, např. vloženého grafického nebo zvukového souboru, může vést příjemce k ovlivnění průběhu reklamní akce. Interaktivní reklama tak vytváří možnost dialogu mezi příjemcem reklamy a jejím zdrojem.

Konečným smyslem reklamní akce je prodej zboží nebo služeb. Proto je velmi výhodné, jestliže stránka obsahuje elektronický objednávkový formulář anebo možnost zaplatit zboží platební kartou. Minimálně by mělo být možné použít e-mail. Interaktivita umožňuje kupujícímu objednat zboží a zaplatit nákup z domova pomocí Internetu. Nemůžeme předpokládat, že takový zákazník bude telefonovat, psát a nebo dokonce cestovat z místa svého bydliště.

Další oblastí, v níž Internet přináší převratné změny, je publikační a vydavatelská činnost. Vydavatelé novin, jako jsou NewYork Times, Financial Times nebo Wall Street Journal, již dnes nabízí elektronické verze těchto klasických tiskovin, v nichž má čtenář přístup i k audiovizuálním informacím ( např. projevy státníků ). Předpokládá se, že klasický knihtisk a distribuce knih v globálním měřítku může být nahrazena distribucí elektronických knih, např. ve formátu PDF, které si čtenář vytiskne sám a nebo si je nechá vytisknout v místě svého bydliště.

Rozvoj všech těchto online služeb předpokládá užití elektronických plateb. Proto se velmi intenzivně pracuje na elektronickém šifrování údajů platebních karet, elektronických podpisech ( ID ). Digitální vodotisky by měly zamezit ilegálnímu kopírování elektronických publikací a zvýšit úroveň ochrany autorských práv. Roste význam zprostředkovatelských informačních systémů, které umožňují efektivní kontakt mezi zákazníky a výrobci.

Český Internet

Počet uživatelů českého Internetu se odhaduje na 270 tisíc, jiné velmi optimistické odhady ( Computer World, červen 1999 ) hovoří o 400 až 600 tisících, přičemž většina z nich používá Internet nepravidelně.
Každopádně srovnání se zeměmi OECD pro ČR nedopadá příznivě.
Podle Computer Worldu ( červen 1999 ) pouze 11 až 12 % všech uživatelů ( 40 až 60 tisíc osob ) přistupuje na Internet každý týden. Počet IP adres v květnu 1999 se pohyboval kolem 100 tisíc.
Jiné průzkumy využívání Internetu v České republice provedly v roce 1999 agentury Median a AISA. Podle průzkumu AISA téměř 80 % českých návštěvníků Internetu používá Internet v práci, 60 % doma, 20 % ve škole a 10 % jinde. Denně si prohlíží webové stránky zhruba 70 % uživatelů Internetu, vícekrát za týden téměř 30 % a 5 % několikrát do měsíce. Čeští uživatelé nejčastěji vyhledávají odborné informace ( asi 75 % ). Prezentace firem navštěvuje 55 % uživatelů a informace o ekonomice a financích sleduje 45 %. Prostřednictvím Internetu si již objednalo zboží 50 % respondentů, přičemž internetové bankovnictví využívá 16 %.
Zajímalo mě, jak velký je nárůst českých obchodů po Internetu, a tak jsem se na tyto otázky doptala ve firmě Minolta, spol. s r. o., která má na Internetu svou stránku již přes 2 roky. Odpověď byla poměrně zarážející. Meziměsíční nárůst obchodů po Internetu je procentuelně vyjádřen okolo 100 %. Pokud bychom braly pouze procentuelní nárůst, mohli bychom být ohromeni. Ovšem v číslech to již vypadá jinak. Od začátku roku 2000 je celkový počet zájemců o obchodování po Internetu pouhých 24 zákazníků.
Věkové rozdělení respondentů, kteří využívají Internet, je následující:
ü 33,7 % ve věku 14 – 19 let
ü 27 % ve věku 20 – 29 let
ü 20,6 % ve věku 30 – 39 let
ü 16,3 % ve věku 40 – 49 let
ü 11 % ve věku 50 – 59 let
ü 3,1 % starších 60 let.

Zajímavé je rozdělení uživatelů Internetu podle dosaženého vzdělání:
Ø 36 % má vysokoškolské vzdělání
Ø 25,9 % má středoškolské vzdělání s maturitou
Ø 10,1 % je vyučeno nebo má středoškolské vzdělání bez maturity
Ø 20,5 % má základní vzdělání.

V souvislosti s věkovým rozdělením se domnívá, že do této poslední skupiny patří především studenti středních škol, kteří tvoří zhruba jednu třetinu uživatelů.

Forma komunikace

Elektronická pošta, e-mail, se stává základním komunikačním prostředkem komerční sféry. Výhodou elektronické pošty je rychlost a relativně nízká cena, nevýhodou je malé zabezpečení zpráv a menší spolehlivost ve srovnání s faxem nebo běžnou poštou. Objem elektronické pošty roste o 50 až 100 % ročně, v roce 1999 používalo elektronickou poštu asi 50 % Američanů, přičemž denní objem e-mailu je asi půl miliardy zpráv.

Elektronická pošta přispívá k šíření počítačových virů, a proto je nutné mít nainstalován antivirový program, který může být online aktualizován. Je nezbytné vytvořit firemní pravidla používání e-mailu, poštu archivovat podobně jako „papírové“ dopisy a zavést opatření, která omezují zneužívání elektronické pošty zaměstnanci firmy ( únik informací apod. ).

S komerčním využíváním Internetu souvisí i prudký rozmach budování vnitřních informačních systémů, intranetů. Programová platforma intranetu je stejná jako u Internetu, a je proto možné využívat běžné prohlížeče a další programové vybavení. Office 2000 Microsoft podporuje práci ve skupinách používajících intranet a usnadňuje vytváření HTML dokumentů. Využívání intranetu mění způsob práce a komunikace ve firmě. Umožňuje nové způsoby organizace a řízení.

Vznikají takzvané virtuální organizace, které nejsou geograficky lokalizované a jejichž zaměstnanci komunikují pomocí Internetu. Tyto organizace jsou zvláště výhodné při produkci nehmotných výrobků, např. dat, informací, znalostí, softwaru, audiovizuálních záznamů apod. Vznikají i organizace, které zprostředkovávají tok informací mezi výrobci finálních výrobků a subdodavateli, respektive mezi zákazníky a výrobci. V některých případech to umožňuje zakázkovou výrobu, která se obejde bez distribuční sítě. Výrobky jsou k zákazníkovi dopravovány zásilkovou službou, přičemž platby probíhají většinou elektronicky.

Internet a intranet umožňují nejen sdílení dat a informací, ale i sdílení a organizování znalostí. Vzniká nový typ řízení – management znalostí ( knowledge management ), který je kombinací mezilidské komunikace a procesu učení. Tento management je trvalý proces, který začíná identifikací informačních potřeb firmy přes vytvoření a periodické zdokonalování firemního informačních systému. Je zřejmé, že intranet tvoří základ takového systému. U konzultačních firem je rozvoj managementu znalostí klíčovým faktorem úspěchu.

Profesní příprava a rozvoj lidských zdrojů se díky Internetu obohatily o novou techniku, tzv. studium na vzdálenost. Pomocí Internetu mají studenti nejen přístup ke skriptům a literatuře, ale jsou v pravidelním kontaktu se svým učitelem, účastní se skupinových diskusí a komunikují i mezi sebou. Lze předpokládat, že s rozvojem audiovizuálních aplikací se tyto formy kontaktu mezi studenty a učiteli dále rozšíří. Podobně jako u odloučených pracovníků mohou i zde nastávat psychické a sociální problémy. Existuje řada virtuálních univerzit, resp. Vzdělávacích kurzů, které lze absolvovat prostřednictvím Internetu.

ELEKTRONICKÉ PODNIKÁNÍ

Základy Internetu vznikly ještě v 80. Letech z počítačové sítě, která sloužila obranným a pak vědeckým účelům. Struktura Internetu, internetový protokol a HTML vznikly ještě v této fázi a ovlivnily, popř. i limitovaly jeho další rozvoj v 90. Letech.

Ekonomický význam těchto nových struktur byl v USA zřejmý již počátkem 90. Let, a to na rozdíl od České republiky, kde první mediální zprávy o Internetu zdůrazňovaly spíše jeho módnost a okrajové negativní jevy, např. šíření pornografie, vazby na terorismus, rasismus, pedofilii a počítačovou kriminalitu.

Základními články Internetu jsou síť, server a klient. Síť se skládá z přenosových linek, počítačů a programů umožňujících přenos různých typů elektronických informací. Server poskytuje data klientovy, což je počítač připojený k síti a vybavený programem, který umožňuje komunikaci se serverem. Internet umožňuje různé typy přenosu dat a informací.

Při volbě typu připojení je důležitá i volba doménového jména. Používání Internetu zvyšuje riziko šíření počítačových virů. Vyplatí se investovat do antivirového programu, který chrání nejen váš vlastní počítač nebo firemní intranet, ale především pověst firmy, která může značně utrpět, pokud rozešlete svým zákazníkům zavirované e-maily.

Demografická charakteristika uživatelů Internetu se od poloviny 90. Let mění s jeho růstem a komerčním využitím. V roce 2000 by měl počet uživatelů Internetu dosáhnout 200 milionů, přičemž dynamika růstu je v různých zemích obdobná avšak časově posunutá. Zatímco v USA se předpokládá nasycení zájmu o Internet během dvou let, v ostatních zemích OECD nastane tento stav kolem roku 2005.

Průlom v masovém využití způsobila nejprve firma Netscape, kterou následoval Microsoft. Prohlížeče Netscape Navigator a Microsoft Internet Explorer, vývoj HTML ( včetně aplikace Javy a scriptů ) a rozvoj tzv. vyhledávacích služeb ( Yahoo!, AltaVista a další ) vytvořily na Internetu uživatelsky přívětivé prostředí a umožnily tak vstup desítkám milionů těch, kteří Internet používají jako zdroj informací, prostředek komunikace anebo zábavy.

Soudy

- povinnost zahájit trestní řízení na základě podání prokuratury

- zásady:

o presumpce neviny

o zistovani materiální pravdy

o veřejnost soudního řízení

o zák. právo na obhajobu

prokurátor:

- dohled nad dodržováním právních předpisů, k čemu napomáhali: vyšetřovatelé prokuratury a ministerstva vnitra

- upevnění prokurátorského dozoru – dodržování veškerých právních předpisů ve státě, opírat se o spolupráci pracujícího lidu => všichni povinni pomáhat (občané i organizace - zároveň měli právo se na prokuraturu obrátit s podáními – ta byla povinna projednat)

- široké a významné pravomoci (zneužitelnost)

- politické záležitosti – speciálně vyčlenění prokurátoři

význam prokuratury: flexibilnější, rychlejší > urychlení procesu v porovnání se státními zastupitelství, pružná reakce díky velkým kompetencím

140/1961 Sb. Trestní zákon (účinnost od 1.1962)

- novelizovaný platí dodnes

- přesnější definice trestných činů, nebezpečnost

- kriminalizace chování – příprava, napomáhání k trestnému činu

- ustanovení o trestech přeformulovány, upřesněny skutkové podstaty (delikty hospodářské)

150/1969 Sb. Zákon o přečinech

hmotně-trestní právo (o přečinech soudně trestaných) – tri kategorie deliktov

141/1960 Sb. – nový trestní řád

vychází ze zákona z r. 1956

- realizoval spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízením a společenskými organizacemi

- důraz na prevenci, výchovné působení, boj proti kriminalite

- revizní princi – všestranné přezkoumání vč. odvolání

99/1969 Sb. Zákonné opatření O stíhání protisocialistických a protispolečenských činů

- trestní oznámení podávaly orgány SborNarod.Bezpecnosti přímo soudu

- v přípravném řízení neměli obvinění právo na obhájce (v r. 1965 bylo zavedeno tzv. „vyhledávání“ v rámci přípravného řízení)

63/1956 Sb.

- zrušení trestu odnětí svobody na doživotí, maximální sazba 25 let

- změna a doplnění skutkových podstat (teror, spekulace, příživnictví, kuplířství)

29/1957 Sb.24

- umožnil posuzovat drobné případy poškozování socialistického vlastnictví na pracovištích prostřednictvím kárného řízení na pracovištích

68/1957 Sb.

- legalizace interrupce

posílení výchovného poslání trestního práva

prohloubení individualizace trestů

64/1956 Sb. (trestny rad)

- základní zásady trestního řízení nově určeny – prokurátor povinen stíhat všechny trestné činy, a to vždy, když se o nich dozví – jakýmkoliv způsobem (zásada platí dodnes), nie cakat na oznamenie ale hned zacat stihanie

86/1950 Trestní zákon:

- často novelizován, rekodifikace

- siroko koncipovane skutkove podstaty

- užíval volných formulací

- vysoké sazby

- třídní charakter, ochrana republiky a social.pomerov

- 1 druh deliktního jednání: trestní čin

o charakteristika:

§ cin nebezpečný pro společnost – kriteria dána ustanoveními, soud měl přihlédnout ke způsobu, následkům, zavinění, okolnostem a osobě pachatele

- novela v roce 1956 – zánik trestnosti činu, pokud pominula společenská nebezpečnost

- trestně právní odpovědnost od věku 15 let, mladiství trestání ve zvláštních zařízeních

- trest: účelem zabránit pachateli čin opakovat, výchovný efekt i na společnost

- 10 hlav - rozdělují trestné činy

o proti republice, proti hospodářské soustavě státu, proti státnímu aparát (ochrana činitelů, ale i jejich trestnost v případě porušení povinnost), obecně nebezpečné trestné činy, proti rodině, proti majetku, proti mladze, zivotu a zdravi

- ochrana majetku – nejzávažnější trestní činy proti majetku v socialistickém vlastnictví či majetku lidových družstev

- sjednotil vojenské a civilní právo (9 a 10 hlava) - v kapitole, kde jsou definovány trestné činy proti brannosti

- trest smrti (oběšením)

- odnětí svobody (i doživotí)

- ochranné opatření – nikoliv trest, ale prevence

88/1950 Trestní zákon správní

- správní přestupky – opět nejasné vymezení (činy, které nebyly trestnými podle TZ soudního)

- řada shodných rysů i struktura

- posuzována především společenská nebezpečnost činů

- přínos:

o přinášel shrnutí materie správního trestání

- stíhání probíhalo prostřednictvím příslušného Mnarod.Vyboru – tresty do max. 6 měsíců, veřejné pokárání, pokuta

trestní řízení

- snaha o maximální zlidovění soudnictví a zjednodušení procesního řízení

- zásada účasti lidu na soudním řízení

- dvojinstančnost

- socialistické zásady vedení soudního řízení (zisteni materialnej pravdy)

- nedostatečné zajištění dozoru prokuratury zejména v přípravném řízení

napraveno > novelizace v roce 1952 – zákonem O soudech a prokuratuře a organizaci soudců

- jednotná soudní organizace

o 1. lidové soudy – působnost dle okresních NV => okresní soudy

o 2. krajské soudy – dle KNV, i dnes (uzemna pusobnost)

o 3. nejvyšší soud – odvolání, dohlížel na činnost nižších soudů

Prokuratura

po 1948 vyčleněna jako samostatný ústřední orgán

- oddělena z působnosti ministerstva spravedlnosti

- generalny prokurator (predseda ustredneho organu)

- přísná hierarchická úprava – krajští a okresní prokurátoři

- dohled nad dodržováním zákonů v podnicích a organizací

- zrušen nejvyšší správní soud a finanční prokuratura

Nutná změna trestního zákona nastala v polovině 50 let, kdy došlo ke změně politické situace (smrt J.V.Stalina) – uvolnění

TRESTNÍ PRÁVO (1945-1989)

První změny: retribuční dekrety – postihovaly trestné činy, kterých se dopustili němečtí a maďarští okupanti, pomahači … , zřízení mimořádných lidových soudů (rušeny v 50. letech) – takové soudy byly standardním jevem i v ostatních vítězných zemích – Francie, Polsko

únor 1948

1949-1956 byly vydávány zákony na ochranu nových poměrů, tvrdé uplatňování teze o zostřování třídního boje = přeceňování významu trestní represe (často porušovala pravidla zákonností socialistického soužití)

231/1948 Sb. – Zákon na ochranu lidově demokratické republiky

- definuje trestné činy politické povahy, nove pojetí skutkových podstat

- probíhaly politické procesy

- nahrazoval zákon z r. 1923; tresty smrti, tábory nucených prací proti odpůrcům nového režimu

- drastické sankce pro odpůrce režimu (velezrada, vyzvědačství – velmi tvrdé tresty – 20 až 25 let odnětí svobody, doživotí, tresty smrti)

- současně s ním byl přijat 232/1948 Sb. – zákon o státním soudu

247/1948 Sb. – O táborech nucených prací

- komise určovaly osoby, které musely nastoupit do takových táborů, bez soudu

- neměl oporu v zákonech, bylo možné odvolání – částečná rehabilitace odsouzených )

Vznikl nový trestní zákoník a trestní řád (v rámci právnické dvouletky),

vznikly 86-89/1950:

86/1950 Trestní zákon

87/1950 Trestní řád

88/1950 Trestní zákon správní

89/1950 Trestní řád správní

144/1968 O postavení národností ČSSR

- dochází k posunu = společný stát českého a slovenského národa a národností žijících na jeho území (výslovně uvedeny německé a rusinské)

- zaručeno přiměřené zastoupení ve volených orgánech, vzdělání v mateřském jazyce a právo užívat ho v běžném styku

- právo spolčovat se, vydávat tiskoviny (dvojjazyčné nápisy Slov + Mad)

zákony 143 + 144 / 1968 se staly neslučitelnými s normalizací (realizovaly decentralizaci státu)

- obnova neostalinských metod, tvrdá realizace vedoucí úlohy KSČ, státní centralizace >>>

=>> ústavní zákon 125/1970 Sb.

modifikoval rozdělení kompetencí ve státě na federální orgány zpět (centrální ekonomika) > centralismus

výlučná oblast působnosti:

- federace

- federální + republikové

- republikové orgány

v platnosti do roku 1990

Nejvyšší orgán státní moci: federální shromáždění – dvoukomorové (sněmovna lidu + sněmovna národů), obě komory rovnoprávné

prezident volen NS, odpovídal mu

úprava ustanovení o Ústavním soudu – široce koncipované pravomoci, mělo být upraveno zvláštním prováděcím zákonem; to však FS nikdy nevydalo – nezačal fungovat

Národní rady

- zůstaly kolektivní hlavou státu, ve druhé polovině 80. let zpracován nový návrh ústavy – 1.1989 – návrh textu nové ústavy

o tzv. trojjedinná ústava

o neobsahoval zmínku o vedoucí úloze KSČ

o podklad nové ústavy z r. 1990