Sociálně technický přístup vychází z předpokladu, že odvození uživatelských požadavků není primárně technický problémem, ale procesem, který se uskutečňuje uvnitř sociálního prostředí. Nedostatek ohledu na sociální kontext při vývoji informačního systému způsobuje velkou část neúspěchu, který je zapříčiněn skutečností, že je neúměrné vyhovět uživatelským požadavkům, nebo vyvíjený systém nepodporuje reálné potřeby uživatelů.
Sociálně technické přístupy odvozování uživatelských požadavků předpokládají, že sociální a technické potřeby v rámci problémové oblasti jsou si rovnocenné a vzájemně závislé. Formulované uživatelské požadavky jsou ve většině případů výsledkem interakce analytiků s uživateli více než zhmotněním mentálního modelu požadavků uživatelů. Z toho důvodu by odvození požadavků mělo být prováděno v pracovním prostředí uživatelů v interakci s ostatními zainteresovanými uživateli. Uživatelské požadavky se stávají více důležitými v kontextu s pracovními situacemi, ve kterých jsou nebo mají být požadavky uskutečněny (místo, čas, množství).
V tradičních metodách má uživatel zpravidla pasivní roli, ale sociálně technický přístup klade naopak důraz na jeho aktivitu a snaží se uživatele začlenit do vývojového týmu.
Žádné komentáře:
Okomentovat