Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Evropské správní právo

Žádost je podána dnem, kdy ji povinný subjekt obdržel; náležitosti: komu je určena, kdo ji činí a čeho si žádá (jinak se žádost odloží). Pokud je žádost příliš obecná nebo nesrozumitelná, vyzve se žadatel, aby ji upřesnil - pokud není upřesněna do 30 dnů, je zamítnuta. Informaci je třeba podat do 15 dnů, což lze prodloužit o 10 dní. Rozhodnutí (o zamítnutí) je třeba doručit do v.r. Pokud není informace poskytnuta do 15 dní ani zde není rozhodnutí, pak domněnka, že informace byla odepřena.

Soukromí - ta část sféry života člověka, do které nesmí nikdo zasahovat bez souhlasu člověka
nebo bez dovolení zákona (zásah musí být v zájmu ochrany společnosti).
Součástí práva na soukromí je i ochrana osobních údajů (dnes se užívá směrnice evropského
parlamentu a Rady 46/95). Ochrana údajů pomocí tzv. informační etiky.
Pro evropskou úpravu je charakteristické úsilí o zvýšení ochrany osobních údajů.

Směrnice 46/95 - nakládání s osobními údaji a jejich přenos do jiných států.
Zák.č. 256/92 Sb., o informačních systémech - nerealizoval se; dnes ve stádiu příprav nový zákon (os. údaj je tu každý údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu; existence tzv. citlivých údajů o náboženské i jiné orientaci apod.; zpracováním údajů je tu jakékoliv nakládání s údaji;
zveřejněný údaj je údaj veřejně přístupný; jsou zde uvedeny i povinnosti při zpracování; poškozený se může domáhat, aby se osoba zdržela závadného jednání, aby byly údaje opraveny, aby se osoba omluvila; správce nese objektivní odpovědnost s možností liberace; dozor provádí Úřad pro zpracování informací).

Evropské správní právo

Doporučení Rady Evropy:
a) každý má právo obdržet informaci od st. orgánů, vyjma orgány legislativní a soudní;
b) k zajištění přístupu k informacím je třeba použít efektivní a vhodné prostředky;
c) žadatel nemusí prokázat žádný zvláštní zájem;
d) přístup k informacím může být omezen, pokud by měl být ohrožen veřejný či
legitimní soukromý zájem;
e) o každé žádosti je třeba rozhodnout v přiměřené lhůtě a případné zamítnutí je nutné
odůvodnit, event. zabezpečit jeho přezkoumání.

Občané mají právo účasti na jednání zastupitelských orgánů.
zák.č. 2/69 Sb. - kompetenční zákon zakládá povinnost ústředních orgánů informovat
přiměřeným způsobem o závažných opatřeních.
Zvl. povinnosti: ČNB musí informovat veřejnost o stavu měny; Český statistický úřad musí
informovat o svých zjištěních; ombudsman informuje o své činnosti.

Komplexní úpravy práva na informace:
zák.č. 129(7,1?)/98 Sb. o právu na informace o životním prostředí;
zák.č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím (vše viz dále);

Zákon o svobodném přístupu k informacím 106/99
Okruh povinných subjektů:
a) st. orgány, orgány územní samosprávy;
b) subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech FO a PO v oblasti VS (VŠ, komory etc.) - pouze ve vztahu k jejich rozhodovací činnosti.

Působnost je nejasná; nevztahuje se na postup, který je upraven zvl. předpisy.
Žadatel - každý FO či PO (i cizinec), která žádá o informaci (i úředník jiného úřadu).
Dálkový přístup - neomezenému okruhu žadatelů pomocí telekomunikačních zařízení (Internet).
Doprovodná informace - souvisí s požadovanou informací.

Evropské správní právo

Poskytování informací:
a) zveřejněním,
b) na žádost subjektu (je možné subjekt odkázat na místo, kde je možné informaci vyhledat, pořádková lhůta 7 dnů).

Povinnost zveřejnit:
a) důvod zřízení,
b) organizační struktura (tajné např. u BIS),
c) informace o opravných prostředcích,
d) sdělení užívaného postupu,
e) přehled hl. předpisů, dle kterých se rozhoduje,
f) sazebník úhrad za poskytnuté informace,
g) výroční zpráva.

Výluky (§§ 7-10) - nelze poskytnout informace o utajovaných skutečnostech; citlivé údaje
(sexuální zaměření, rasovou příslušnost etc.);
písemnosti osobní povahy (podobizny, záznamy);
obchodní tajemství (není jím nakládání s majetkem);
informace o daních; informace o penzijním připojištění.

Povinný subjekt může omezit informaci, pokud se vztahuje k vnitřním předpisům nebo pokud jde o novou informace, která vznikla při přípravě rozhodnutí. Neposkytují se informace, které patří duševnímu vlastnictví, o rozhodovací činnosti soudů, o průběhu trestního řízení, o činnosti zpravodajských služeb.
§ 12 režim omezení - pokud důvod omezení trvá.
Žádost o poskytnutí informace lze podat písemně i ústně. Odpověď lze podat písemně i pomocí telekomunikačních zařízení.

Evropské správní právo

Významná doporučení a rezoluce

- je zde politický závazek je provést a vzít je jako vodítko pro činnost vlastních orgánů.

1. rezoluce o minimálním standardu účastníků řízení - právo vyjádřit se ke skutečnému stavu věci; uvádět důkazní prostředky; navrhovat, jak má být řízení vedeno; být informován o tom, na jakých základech má být akt vydán; právo na pr. pomoc; právo být informován o odůvodnění aktu; právo na poučení.

2. doporučení o diskrečním oprávnění - rozhodnutí musí sledovat jen zákonem určený účel; respektovat princip rovnosti; proporcionalita mezi účelem a důsledky, které rozhodnutí vyvolá; zdůvodnění odchýlení od obecných směrnic o diskrečním oprávnění; akt musí být přezkoumatelný z hlediska zákonnosti a účelnosti spr. orgánem a vždy i soudem.

3. doporučení o právu na informace - každý má právo požádat o informaci spr. orgán a ta mu nemůže být odepřena; příp. omezení jen z důvodů veřejných či soukromých zájmů.

4. doporučení o odpovědnosti veřejných orgánů a státu - odpovědnostní povinnost, která nastupuje, pokud se veřejný orgán nechová dle práva.

5. doporučení o řízení velkých skupin osob - právo účastnit se řízení.

6. doporučení o předběžných soudních opatřeních - v případě návrhu na přezkum lze požádat soud o předběžné opatření - soud může nařídit odklad výkonu rozhodnutí.

7. doporučení o správním trestání - při ukládání správních sankcí stejné podmínky jako při ukládání sankcí trestních; správní postih musí být uskutečněn v přiměřené lhůtě; rozhodnutí musí být přezkoumatelné.

Evropské správní právo

Principy správního práva týkající se vztahu mezi úřady a soukromými osobami (dokument EU; závazný jen fakticky) - je nutné respektovat zásady pr. státu; zásada povinnosti zrušit protiprávní akty; zásada souladu spr. aktů s normativními akty (z. legality);
povinnost shodně řešit shodné případy; z. proporcionality; záruky proti podjatosti;
právo na informace; ukládání sankcí (pokuty či jiné peněžité tresty); nulla poena;
z. vyloučení dvojího postihu; z. demokratické legitimity VS (správa odvozena od demokraticky zvoleného parlamentu); z. zákonem stanoveného statutu úřednictva (zajišťuje kontinuitu spr. činnosti); VS je správou pr. státu (řízena zákonem); z. subsidiarity (požadavek efektivnosti a hospodárnosti).

Evropská charta místní samosprávy 1985

závazek přispívat k rozvoji místní samosprávy; principy místní samosprávy musí být zakotveny v ústavě a v zákonech; výkon samosprávy náleží především voleným orgánům; právo referenda je zajištěno; spr. dozor zaměřen na soulad činností s ústavou a zákony.

Informační právo
Informace je každé sdělení, které je schopno přenést příjemci něco nového.

Právo na informace
Patří mezi politická práva; čl. 17 odst. 5 LZPS; právo sdělovat a přijímat informace - přejato z Evropské úmluvy o lidských právech; právo na ochranu osobnosti - právo na ochranu před neoprávněných shromažďováním a uchováváním informací; může vzniknout konflikt mezi těmito dvěma právy; liší se zde také kategorie lidí (např. pachatel TČ, osoba veřejná); existuje povinnost orgánů veřejné moci informovat o své činnosti (princip publicity VS);

Správní řízení zvláštní

Téma č. 17 :
Správní řízení zvláštní

Správní řízení, na které se primárně vztahují předpisy zvláštní a subsidiárně správní řád.
1. řízení dle novelizovaného zákona o st. občanství (úplný výklad se subsidiárním užitím SprŘ).
Postup:
1. zjištění příslušnosti správního orgánu,
2. správní orgán nesmí být vyloučen z projednávání věci (pro podjatost),
3. osoba, která činí prohlášení musí být účastníkem řízení,
4. je nutné ověřit veškeré skutečnosti tak, aby bylo dostatek podkladů pro rozhodnutí (důkazy - zejm. listinné, svědecké výpovědi, čestná prohlášení),
5. správní orgán seznámí účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí (upozornění),
6. účastník může žádat o doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí,
7. prohlášení lze zamítnout nebo vydat osvědčení o nabytí st. občanství ČR.

Rozhodnutí- je nutné ho doručit, právní moci nabývá dnem označeným v rozhodnutí; lze ho
přezkoumat mimořádnými opravnými prostředky či se proti němu odvolat.

Náležitosti rozhodnutí: a) výrok (uvedení paragrafu a zákona, dle kterého se rozhoduje;
specifikace osoby, jíž se to týká; identifikace orgánu, který rozhodl),
b) odůvodnění (nemusí být, pokud se všem účastníkům vyhovuje v plné míře; jinak je
třeba shrnout všechny podklady a důkazy a zároveň popsat úvahy, které
vedly spr. orgán k vydání právě takového rozhodnutí),
c) poučení o odvolání (k ministerstvu vnitra a od něj k vrchnímu soudu v Praze).

Správní řízení zvláštní

Náležitosti formální: hlavičkový papír, čj, datum, razítka, podpis.
Rozhodnutí pak musí být vyhotoveno, doručeno (do v.r. či vyhlášením) a pravomocné.
Osvědčení - nabývá „pr. moci“ okamžikem vydání; nelze ho přezkoumat ani se proti němu odvolat.
Náležitosti osvědčení:
a) formální (viz výše),
b) obsahové (zejm. specifikace osoby, ustanovení zákona, dle kterého se rozhoduje, konstatování výroku).

Rozhodnutí procesní (nikoli ve věci samé):
a) o vyloučení pracovníka z projednávání věci pro podjatost,
b) zda osoba, která činí podání, je účastníkem řízení či nikoliv,
c) o přerušení spr. řízení (podání neobsahuje předepsané náležitosti - je třeba
upozornit na případné následky v případě nedoplnění tohoto podání; v této době
lhůty pro vydání rozhodnutí neběží; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat),
d) o zastavení řízení (1. účastník vzal návrh zpět - v řízení na návrh, 2. odpadl
důvod řízení - v řízení ex offo.

2. řízení dle § 5 ObčZ (zvláštnosti oproti běžnému řízení)

§ 5 - „Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného
orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven
předešlý stav....“
Příslušný je pověřený obecní úřad (v ČR je jich asi 384), příslušnost se řídí místem, je třeba dokazovat pokojný stav.

3. řízení dle zákona o rodině (zvláštnosti)

Osoba, která chce uzavřít církevní sňatek, musí mít osvědčení (z matriky), že jsou splněny všechny nutné podmínky - jinak „manželství nevznikne“ - je proto vydáváno rozhodnutí, že nebude učiněn zápis do matriky - u soudu se pak vydá rozhodnutí o neexistenci manželství.

Evropské správní právo

Téma č. 18 :
Evropské správní právo:

Lze chápat jako:
1. SprPr evropských společenství (i zde),
2. SprPr jednotlivých států Evropy.
Od Maastrichtských smluv nejen v dimenzi ekonomické, ale i politické a právní (EU);
oblast SprPr: předpokládá se podstatné rozšíření působnosti komunitárních orgánů a
rozšíření možnosti donucení při zachování jejich svrchovanosti.
Princip subsidiarity - unijní orgány zasahují až když by jednotlivé státy nemohly zajistit cíle
těchto akcí.

Principy evropského správního práva:

a) princip rovnosti - rovné postavení pro všechny; ochrana adresátů správy, kteří stojí
v nerovném postavení vůči nositelům správy; rovnost přístupu k veřejné službě;
b) princip vázanosti správy zákony;
c) princip omezenosti volnosti správy;
d) princip odpovědnosti;
e) princip proporcionality - požadavek normálního fungování VS, aby bylo zasahováno
přiměřeně a jen tam, kde dochází k odchylkám vůči normálnímu stavu; souvisí
s diskrečním oprávněním VS - má být sledován účel a eventuální důsledky (i
při soudním přezkumu);
f) princip legitimního očekávání - požadavek pr. jistoty; souvisí s principem
proporcionality; kontinuita práva a rozhodování.

Komunitární právo obsahuje jen základní povinnosti a detaily propracovávají jednotlivé státy
tak, jak to odpovídá jejich potřebám a požadavkům –
v případě nečinnosti se může jednotlivec obrátit na unijní orgány.

Spr. soudnictví v ČR

2. Opravné prostředky proti nepravomocným rozhodnutím - opr. prostředek podán FO či PO, která tvrdí, že byla zkrácena na svých právech rozhodnutím; lze jej podat, jen pokud zvl. zákon tuto pravomoc soudům výslovně svěřuje (z. o soc. zabezpečení, z. o zbraních a střelivu, o advokacii, o VŠ).

Přiměřeně se užijí ustanovení o žalobách; povinné zastoupení není předepsáno; opr. prostředek lze podat do 30 dní od doručení rozhodnutí (pokud v něm není poučení o tomto opr. prostředku, pak do 6 měsíců).

Účastníky řízení jsou všichni účastníci SprŘ a spr. orgán. Jestliže by výkon rozhodnutí zmařil účel jeho přezkoumání, lze na návrh toho, kdo podal opr. prostředek odložit vykonatelnost.

Soud řízení zastaví, jestliže spr. orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává, návrhu zcela
vyhověl (autoremedura).

Soud rozhodne rozsudkem, kde napadené rozhodnutí potvrdí či zruší (věc se vrací spr.
orgánu k novému projednání, přičemž ten je vázán pr. názorem soudu).

Proti rozhodnutí soudu lze podat stížnost k ÚS, jestliže bylo porušeno urč. ústavně zaručené zákl. právo stěžovatelovo.

Spr. soudnictví v ČR

1. Žaloby proti pravomocným rozhodnutím - FO či PO tvrdí, že byla rozhodnutím zkrácena na svých právech; žalobu může směřovat jen proti výroku, nikoliv odůvodnění rozhodnutí; žalobu lze podat proti kterémukoliv rozhodnutí vyjma těch, jež jsou výslovně vyloučena:
a) nemají povahu rozhodnutí o P a P,
b) jde o předběžné, pořádkové či procesní rozhodnutí (př. povolení obnovy),
c) byla vydána na základě předpisů v příloze A OSŘ,
d) je vyloučena zvl. zákony,
e) rozhodnutí o žádostech na plnění, na něž není pr. nárok, nebo o žádostech o odstranění tvrdosti zákona,
f) rozhodnutí orgánů vojenské správy, rozkazy příslušníků ozbrojených sil etc. Podmínkou přípustnosti žaloby je též vyčerpání řádných opr. prostředků a nabytí pr. moci (formální).

Žaloba musí obsahovat:
a) obecné náležitosti (kdo ji podává, čeho se týká, co sleduje, podpis a datum),
b) označení napadeného rozhodnutí a rozsahu v jakém se napadá,
c) důvody tvrzené nezákonnosti,
d) návrh rozhodnutí,
e) uvedení konkrétních ustanovení pr. předpisů, která byla porušena a důvody (soud není povinen sám si vyhledávat možné nezákonnosti spr. aktu).
Napadané rozhodnutí musí být k žalobě připojeno, jinak si je soud opatří sám na náklady žalobce.

Spr. soudnictví v ČR

Žaloby proti pravomocným rozhodnutím - pokr.
Účastníky řízení jsou:
a) žalobce - FO či PO, která tvrdí, že byla zkrácena, příp. osoba, s níž mělo být jednáno jako s účastníkem a nebylo,
b) žalovaný - spr. orgán, jež rozhodl v posledním stupni,
c) event. osoby, na které se pro nerozlučné společenství práv s žalobcem musí též vztahovat rozhodnutí.
Nemá-li žalobce právnické vzdělání, musí jej zastupovat advokát (nevyžaduje v řízení před okres. soudem a ve věcech soc. zabezpečení).
Vedlejší účastníci mohou vstoupit do řízení na straně žalovaného (tam, kde se ve SprŘ rozhodovalo o protichůdných zájmech). Žaloba se musí podat do 2 měsíců od doručení rozhodnutí spr. orgánu; nemá odkladný účinek, pokud zvl. zákon nestanoví něco jiného - pokud hrozí závažná újma, může předseda senátu na žádost žalobce vykonatelnost odložit.
Pro soud je závazný skutkový a pr. stav v době vydání rozhodnutí.
Řízení končí rozsudkem, kdy soud žalobu zamítne nebo rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení (ten je ve věci vázán pr. názorem soudu).

Soud rozhodnutí zruší, jestliže:
a) věc byla právně nesprávně posouzena,
b) skutkový stav je v rozporu s obsahem spisů,
c) skutkový stav byl nedostatečně zjištěn,
d) rozhodnutí je pro nedostatečné odůvodnění či nesrozumitelnost nepřezkoumatelné. Zruší jej též, je-li nulitní (ex offo). Soud nemůže rozhodnutí změnit (nemá devolutivní účinek - na soud nepřechází pravomoc spr. orgánů).

Soud může o žalobě rozhodnout bez jednání, je-li:
a) rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost či nedostatek důvodů či
b) účastníci to shodně navrhli.
Žalobce má dle výsledku řízení nárok na náhradu nákladů řízení.

Pojem a obecné předpoklady spr. soudnictví, spr. soudnictví v Československu a v ČR

Téma č.16:
Pojem a obecné předpoklady spr. soudnictví, spr. soudnictví v Československu a v ČR

Samostatný druh soudnictví (vedle civilního, trestního a ústavního); přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánů VS. Hl. modely :
a) francouzský - vykonáváno uvnitř správy spr. orgány složenými z jmenovaných úředníků, kterým je zajištěna soudcovská nezávislost; spr. soudy (+ odvolací spr. dvory, St. rada) stojí vedle soustavy „čisté správy“; spr. rozhodnutí se ruší zejm. na základě stížnosti pro překročení pravomoci (ex tunc); stížnost se může týkat individuálních i normativních spr. aktů;
b) německý - vykonávají jej soudy v technickém smyslu (tzv. organické spr. soudnictví; spr. soudy, vrchní spr. soudy, Spolkový spr. soud); žalobu může po vyčerpání opr. prostředků uvnitř správy podat ten, jehož subjektivní práva byla porušena; lze žalovat nečinnost, urč. plnění, určovací žaloby, přezkum platnosti spr. předpisu;
c) anglický - kontrolu VS vykonávají obec. soudy; zároveň byly později vytvořeny administrative tribunals (quasi soudní orgány, nezávislé na správě i obec. soudech) -kontrolují VS a přezkoumávají její rozhodnutí, zejm. pro jednání ultra vires či u pr. omylu;
d) rakouský - organické spr. soudnictví jako v Německu; přezkoumává se jen zákonnost; zahajuje se jen na návrh;
e) pruský - historicky; rozhodování o sporných věcech veřej. práva ve SprŘ speciálními kolegiátními orgány složenými zcela či zčásti občany, kteří nebyli profesionálními úředníky. Československo - 1918 zřízen Nejvyšší spr. soud, který převzal působnost rakouského a rozhodoval též o stížnostech občanů proti porušení ústavně zaručených politických práv, zrušen 1952; poté spr. soudnictví v ČSSR de facto neexistovalo (OSŘ měl význam jen pro přezkum rozhodnutí ve věcech soc. zabezpečení); zaveden tzv. všeobecný dozor prokuratury.

Spr. soudnictví v ČR

Spr. soudnictví v ČR - část V. OSŘ; spr. soudnictví jako přezkumná a rozhodovací činnost
obecných soudů uskutečňovaná v rámci OSŘ;
přezkoumávají se rozhodnutí spr. orgánů (orgány st. správy, úz. samosprávy i zájmové samosprávy a dalších PO, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o P a P FO a PO v oblasti VS; rozhodnutí je jen takové, kterým se zakládají, mění či ruší P a P FO a PO bez ohledu na to zda bylo vydáno v SprŘ či nikoliv); deklaratorní rozhodnutí nemusí být z přezkumu vyloučena;

SprŘ je každý proces, který směřuje k vydání rozhodnutí, i když pro něj SprŘ neplatí;
soud přezkoumává výlučně zákonnost; volná úvahy se přezkoumává jen, pokud vybočila z mezí a hledisek stanovených zákonem.

Věcná příslušnost:
a) krajské soudy - ve všech případech,
b) vrchní soudy - přezkum rozhodnutí ústředních orgánů ČR, vyjma věcí soc. zabezpečení,
c) okresní soudy - přezkum rozhodnutí o přestupcích. Zpravidla rozhodují v senátech.

Místní příslušnost - soud, v jehož obvodu má sídlo spr. orgán, jehož rozhodnutí se
přezkoumává; v řízení o opravném prostředku (bod 2) je příslušný obec.
soud navrhovatele (dle bydliště či sídla), anebo krajský soud, v jehož
obvodu je tento obec. soud.
Proti rozhodnutí ve spr. soudnictví není přípustný opr. prostředek ani obnova řízení (vyjma věcí soc. zabezpečení, kde se lze odvolat). Přiměřené užití části I. a III. OSŘ; soudní poplatek je obecně 1 tis. Kč.

Kontrola VS

4. Ochrana před zásahy úředních osob - podmínky legality zásahu:
a) prokázání pravomoci k zásahu (př. služební průkaz),
b) zásah musí být obsahem, rozsahem a způsobem v souladu se zákonem; po zásahu se lze bránit zejm. stížností, úst. stížností, nárokem na náhradu škody; problém nutné obrany proti úř. zásahům (proti osobě, do jejíž pravomoci takové zásahy vůbec nepatří či v konkrétním případě zcela chybí zákonné zmocnění).

5. Právo na přístup k informacím - z. 106/99; st. orgány, FO a PO rozhodující v oblasti VS a orgány úz. samosprávy musí poskytovat informace v okruhu své působnosti; žádat může každá FO i PO; informace se poskytují: a) na žádost - ústní či písemná,
b) zveřejněním - na místě všeobecně přístupném ve své úřadovně
(př. popis vlastní organizační struktury, kde lze podávat opr. prostředky
proti rozhodnutím, přehled nejdůležitějších předpisů).

Jde-li o zveřejněnou informaci, musí povinný subjekt max. do 7 dní sdělit, kde ji lze vyhledat.
Neposkytují se utajené informace, s urč. výjimkami též os. a soukromé informace, informace o obch. tajemství a majetkových poměrech, vnitřní a personální předpisy, informace chráněné jako duševní vlastnictví, informace o TrŘ, rozhodování soudů, úkolech zpravodajských služeb etc. Informace se poskytne do 15 dní od podání žádosti - odepře-li nebo nepodá-li, lze podat do 15 dní odvolání (rozhoduje povinný subjekt nejblíže vyššího stupně). Rozhodnutí o odmítnutí žádosti je přezkoumatelné soudem.

Kontrola VS

6. Jiné vztahy mezi VS a soudy -
a) incidentní přezkoumávání platnosti pr. předpisů soudy - dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být k řešení věci použito, je v rozporu s úst. zákonem, předloží věc ÚS; soudce je též oprávněn posoudit soulad jiného pr. předpisu se zákonem (ustanovení, která jsou dle jeho mínění v rozporu, v konkrétní věci nepoužít); platí i pro spr. soudnictví;
b) prejudiciální otázky - 10;
c) pr. kontrola při soudní exekuci - 10; soud je vždy oprávněn přezkoumat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech exekučních titulů (zda nejde o nulitní akt a zda je rozhodnutí vykonatelné);
d) předběžná rozhodnutí spr. orgánů - došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat u pověřeného obec. úřadu; ten uloží předběžný zákaz zásahu či povinnost obnovit předešlý stav;
e) soudní ochrana proti rozhodnutím komor - jakožto veřejnopr. korporace s povinným členstvím; přijetí či nepřijetí do komory, vyloučení, pozastavení členství jsou přezkoumatelná ve spr. soudnictví; urč. zákony pak upravují zvlášť soudní ochranu (př. z. o advokacii, jestliže uchazeč nebyl zapsán či mu nebylo umožněno vykonat zkoušku);
f) soudní ochrana ve věcech omezení os. svobody - př. u vazby, výkonu trestu, úst. výchovy nezletilého, úst. ochranného léčení, převzetí do úst. péče i bez souhlasu nemocného (detence) - u stanovených nemocí či při záchraně života a zdraví;
g) soudní ochrana pol. stran - na nesprávný postup při registraci, její odmítnutí, rozpuštění strany;
h) ve věcech voleb a místního referenda - při odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, volební stížnost proti vydání osvědčení o zvolení, ověření a zánik mandátu (ÚS);
i) kompetenční konflikty mezi správou a soudy - v trestních věcech teoreticky nemohou vznikat (viz vztah spr. deliktu a TČ); v civilním řízení si soudy samy rozhodují, zda předložená věc patří do jejich pravomoci; spory může rozhodovat i vrchní soud (viz výše).

Kontrola VS

2. Ochrana před nezákonnými pr. předpisy - obecně platí, že ten, kdo předpis vydal, jej
může také zrušit; Parlament může zákonem zrušit jakýkoliv pr. předpis (nikoliv však změnit). Vláda spr. úřady mohou předpisy rušit jen, jsou-li k tomu výslovně zmocněny zákonem - nepraktikuje se však (obecně však nemohou odmítnout uplatnění pr. předpisu ani nejnižší pr. síly, ačkoliv jej považují za nezákonný). Přezkum předpisů místní správy a úz. samosprávy:

a) nařízení okresního úřadu - může jej přezkoumat či zrušit MV, je-li v rozporu se zákonem (nutné vyvěsit na úřední desce úřadu min. 15 dní), nebo ÚS na návrh (bod 1);

b) obecně závaznou vyhlášku obce v přenesené působnosti - může jí přezkoumat a zrušit okresní úřad, je-li nesprávná, nebo ÚS na návrh (bod 1);

c) obecně závaznou vyhlášku v samostatné působnosti - může jí přezkoumat okresní úřad (MV u Brna, Ostravy, Plzně; vláda u Prahy), pokud odporuje zákonu, pozastaví její výkon; nezjedná-li obec nápravu, předloží věc do 30 dní od pozastavení PS ČR, nebo ji může na návrh zrušit ÚS (návrh smí podat i přednosta a zastupitelstvo VÚSC).

U nás smí návrh na zrušení zákona podat jen FO či PO v souvislosti s úst. stížností; ve spr. soudnictví se přezkoumávají jen individuální spr. akty.

Kontrola VS

3. Ochrana před nezákonnou nečinností - obec. úpravu představují lhůty ve SprŘ (10) -
s nedodržením však nejsou spojeny žádné nepříznivé následky pro správu; v ČR
není upravena dozorčí stížnost proti průtahům v řízení;
urč. řešením je:
a) atrakce, na níž však není pr. nárok - v ost. státech se př. upravuje automatická devoluce uplynutím urč. lhůty;
b) vznik oprávnění ex lege, pokud spr. orgán neuplatní námitky v urč. stanovené době - v urč. zvl. zákonech tedy mlčení znamená souhlas spr. orgánu;
c) fikce pozitivního či negativního rozhodnutí - podobný případ, kdy platí, že návrhu bylo vyhověno/byl zamítnut, nevydá-li spr. orgán rozhodnutí ve stanovené lhůtě; v ČR jen zřídka, navíc ve SprŘ a spr. soudnictví lze přezkoumávat jen vydaná rozhodnutí;
d) přijetí úst. stížnosti u ÚS - přijme ji, ačkoliv nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, jestliže v řízení o opravném prostředku dochází ke značným průtahů, z nichž stěžovateli vzniká či může vzniknout závažná a neodvratitelná újma (toto př. nelze ve spr. soudnictví v ČR); ÚS navíc považuje za zásah veřej. moci do ústavně zaručených práv i nečinnost orgánu veřej. moci, jíž je porušováno právo na projednání věci bez zbytečného odkladu;
e) nečinnost profesních komor - u některých se lze ochrany před nečinností domáhat u soudu;
f) náhrada škody - nezákonná nečinnost je nesprávným úředním postupem dle z. 82/98 (17).

Náhrada škody vyvolané zákonným postupem

III. Náhrada škody vyvolané zákonným postupem –
1/ za vyvlastnění a omezení vlast. práva - viz 16; o náhradě rozhodují soudy i spr.
orgány; zásahy odůvodněné aktuálním stavem nouze (př. zdolání požáru)
hradí okresní úřad; při povodních hradí obce, okresní úřad či MŽP;

2/ za věcnou pomoc - ve stavu nouze či v naléhavém veřej. zájmu je použita
vlastníkova věc na nezbytnou dobu a v nebytné míře; o náhradě
rozhoduje spr. orgán;

3/ za provádění opatření přikázaných při mimořádných událostech - přednosta
okresního úřadu ukládá FO a PO věcnou a os. pomoc při
živelních pohromách a haváriích; přísluší náhrada účelně
vynaložených nákladů; za škodu odpovídá stát; právo na náhradu
musí být uplatněno do 6 měsíců u okresního úřadu.

IV. Jiné náhrady škody –
1/ vzniklé při výkonu veřej. fce a poskytování os. pomoci - odpovídá ten, pro něhož
byli při výkonu fce činní (ZPr); pokud na výzvu úřední osoby
poskytují VS věcnou či os. pomoc, odpovídá stát;

2/ vzniklá při plnění os. povinnosti - př. povinná školní docházka či vojen. služba;
odpovídá se dle ZPr;

3/ bezdůvodné obohacení - majetkový prospěch získaný plněním bez pr. důvodu,
z neplatného pr. úkonu nebo pr. důvodu, který odpadl;
bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co měl po
právu plnit sám; ve vztazích občanskoprávních se odpovídá dle
ObčZ, v pracovněprávních dle ZPr; ve veřej. právu upraveno
v daňovém řízení (daňové přeplatky a nedoplatky) a při výplatě
veřej. dávek (důchodové, nemocenské).

Kontrola VS

Téma č. 15 :
Kontrola VS

Ústavní soud - rozhoduje o:
a) zrušení pr. předpisů, jsou-li v rozporu s úst. zákonem, zákonem či mez. smlouvou dle čl. 10 - patří sem nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných spr. úřadů, obecně závazné vyhlášky v obou působnostech; návrh na zrušení smí podat vláda, min. 25 poslanců či 10 senátorů, senát ÚS v souvislosti s rozhodováním o úst. stížnosti, zastupitelstvo VÚSC, příp. ten, kdo podal úst. stížnost; u obecně závazných vyhlášek v samostatné působnosti též přednosta okresního úřadu. Návrh je nepřípustný, jestliže dotyčný předpis pozbyl platnosti či nebyl dosud vyhlášen. O návrhu rozhoduje plénum; účastníky jsou navrhovatel a ten, kdo předpis vydal; posuzuje se ústavnost a zákonnost z hlediska obsahu, způsobu přijetí a vydání - je-li shledán rozpor, ÚS rozhodne v nálezu, že se tento předpis ruší urč. dnem; tím zaniká platnost předpisu; nález je konečný a vyhlašuje se ve Sbírce. Pravomocná rozhodnutí vydaná na základě předpisu, který byl zrušen zůstávají nedotčena, P a P dle těchto rozhodnutí však nelze vykonávat;
b) úst. stížnosti - proti pravomocnému rozhodnutí či jinému (bezprostřednímu) zásahu orgánů veřej. moci do ústavně zaručených zákl. práv; může ji podat FO či PO, která tvrdí, že byla takto zasažena; actio popularis se nepřipouští. Veřej. moc je taková moc, která autoritativně rozhoduje o P a P subjektů, přičemž tito s ní (orgánem) nejsou v rovnoprávném postavení. Účastníky jsou stěžovatel a orgán veřej. moc, proti jehož zásahu stížnost směřuje. Stížnost je nepřípustná, pokud nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, jež má k ochraně svého práva (nikoliv obnova či prostředky na pouhý podnět); stížnost lze podat do 60 dní od pr. moci rozhodnutí o posledním procesním prostředku; stížnost nemá odkladný účinek; na návrh stěžovatele může ÚS její vykonatelnost odložit či nařídit předběžné opatření (u jiných zásahů). Je-li stížnost úspěšná, ÚS rozhodnutí zruší, u jiných zásahů přikáže zdržet se dalšího porušování zákl. práv, příp. obnovit předešlý stav. Řízení u odvolacího orgánu pak musí proběhnout znovu. Neúspěšnému účastníkovi může ÚS uložit náhradu nákladů řízení;
c) úst. stížnosti orgánů úz. samosprávy proti nezákonnému zásahu státu - podává ji zastupitelstvo obce či VÚSC (musí se na tom usnést) při porušení subjektivního práva na samosprávu; postup viz b;
d) sporech o rozsah kompetencí st. orgánů a orgánů úz. samosprávy - návrh podává st. orgán či zastupitelstvo obce či VÚSC; ve sporu jde o příslušnost vydat rozhodnutí či činit opatření nebo jiné zásahy v konkrétní věci; spor může být pozitivní a negativní; návrh je nepřípustný, pokud řešení sporu náleží jinému orgánu nebo orgánu nadřízenému těm, o jejichž spor se jedná.

Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem

Škoda byla způsobena:
a) rozhodnutím vydaném v SprŘ, ObčŘ, TrŘ - právo na náhradu mají účastníci
řízení (i ti, kteří měli být účastníky), ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Nárok lze uplatnit jen, bylo-li pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem - jeho rozhodnutím je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Nárok lze přiznat jen, využil-li poškozený všechny možností opravných prostředků v rámci správního soudnictví. Náhrada škody způsobené rozhodnutím o vazbě, jestliže bylo trestní stíhání zastaveno, byl obžaloby zproštěn či věc byla postoupena jinému orgánu. Náhrada škody způsobené nezákonným rozhodnutím o trestu. Náhrada škody způsobené nezákonným rozhodnutím o ochranném opatření. Právo na náhradu nemá, kdo si vazbu, odsouzení či uložení ochranného opatření zavinil sám nebo kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za TČ odpovědný nebo mu byla udělena milost či amnestie. Právo na náhradu též nevznikne, jestliže bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno nebo bylo zastaveno z důvodů uvedených v TrŘ etc.

b) nesprávným úředním postupem - rozumí se jím též nečinnost nebo povinnost
vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

2. Odpovědnost úz. celků v samostatné působnosti –
a) nezákonným rozhodnutím - právo na náhradu má účastník řízení (i ten, který jím měl být), kterému vznikla tímto škoda (ve správním řízení); pokud jde o rozhodnutí vydané jiným postupem, než-li v správním řízení, pak ten, komu vznikla škoda. Nárok lze uplatnit jen, bylo-li pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem - jeho rozhodnutím je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Nárok lze přiznat jen, využil-li poškozený všechny možnosti opravných prostředků v rámci správního soudnictví.
b) nesprávným úředním postupem.

Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem

3. Ustanovení společná - náhrada nákladů na výživu po poškozeném, který zemřel
v důsledku výkonu st. moci náleží pozůstalím (poskytuje se též náhrada nákladů spojených s léčení a pohřbem). Náhrada ušlého zisku se poskytuje ve výši 5 tis. Kč za měsíc výkonu vazby, trestu či ochranného léčení. Náhrada škody zahrnuje náhradu nákladů řízení, z něhož rozhodnutím škoda vzešla, a řízení v němž bylo předchozí rozhodnutí zrušeno či změněno. Náklady na zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Nárok na náhradu škody se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá. Objektivní lhůta je 10 let. Promlčecí doba běží ode dne doručení zrušovacího rozhodnutí. Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu či ochranném opatření; promlčení za dva roky ode dne pr. moci rozhodnutí zprošťujícího, zrušujícího etc. Je-li třeba nárok uplatnit u příslušného orgánu, promlčecí doba ode dne uplatnění až do skončení projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců, neběží.

2/ dle zvl. předpisů –
a) z. o Policii - za škodu způsobenou policistou při plnění jeho úkolů či
kterou někdo způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou policistovi,
b) z. o BIS - škoda způsobena osobou, která poskytla BIS pomoc,
c) škody způsobené vojákem v činné službě,
d) z. SprDP - ztráta vzniklá z pozastavení podnikatelské činnosti, když rozhodnutí o tomto bylo zrušeno či pozastaveno; zavinil-li správce daně daňový přeplatek, pak 140% úrok diskontní úrokové sazby; při neoprávněné exekuci 280% atp.

Zvl. zásahy státu při vzniklé újmě - př. pomoc obětem trestné činnosti; podpora k úhradě či zmírnění škody vzniklých provedením nařízení ochranných opatření proti nákazám zvířat; příspěvek poškozenému, kterému vznikla škoda při poskytování zdravot. péče; zákonné pojištění urč. druhů odpovědnosti za škody.

II. Odpovědnost za porušení povinnosti při ochraně os. údajů –

např. seznamy voličů, evidence obyvatel, trestní rejstřík; každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním a zveřejňováním údajů o sobě; nárok zdržovací, odstraňovací, na vydání bezdůvodného obohacení, zaplacení peněžní úhrady.

Náhrada škody způsobená vadným rozhodnutím

Téma č. 14 :
Náhrada škody způsobená vadným rozhodnutím

Dle LZPS každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím st. orgánu či orgánu VS nebo nesprávným úředním postupem.

Historie - absolutistické státy neuznávaly odpovědnost; v Německu 18. stol. bylo možno
žalovat fiskus; v Anglii odpovídal osobně provinilý úředník;

a) soukromoprávní teorie - stát ručí za úředníky jako mandant za mandatáře,
b) státoprávní teorie - subjekční (stát ručí, protože poddaní se musí bezvýhradně podrobovat úředníkovým rozkazům),
garanční (stát mlčky bere za úředníka záruku),
reprezentační (činy úředníka jsou činy státu); ve Francii se odpovědnost odmítala u aktů mocenských a přiznávala se u aktů souvisejících s výkonem veřej. služeb;
z. z r.1867 byla stanovena ministerská odpovědnost za nezákonné jednání;
Ústavy 1920, 1948, 1960 buď odkazovaly na zvl. zákon, který nebyl vydán, nebo otázku neřešily; dle ObčZ 1964 odpovídá st. orgán též za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím dle zvl. zákona, kterým byl 58/69; škoda způsobená jinak než rozhodnutím se řešila dle obecné úpravy ObčZ.

Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem

I. Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem -

1/ zák.č. 82/98 Sb. - Odpovídá:
1. stát,
2. územní samosprávné celky v rámci jejich samostatné působnosti.

Jedná se o odpovědnost objektivní absolutní; subsidiární užití ObčZ;
Stát po vyplacení náhrady má regresní nárok vůči úředním osobám či územním celkům, které škodu způsobily a naopak územní celek vůči státu, pokud jeho rozhodnutím přezkoumával st. orgán nebo se územní celek při vydávání rozhodnutí řídil nesprávným pr. názorem st. orgánu. Regres vůči osobám se řídí buď zákoníkem práce (odpovědné osoby se účastnili na rozhodování v rámci prac. poměru či služebního poměru) nebo max. šestinou vyplacené náhrady, nejvýše však 5 tis. Kč (neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně).
Právo na regres vznikne jen, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením pr. povinnosti (zavinění prokazuje ten, kdo uplatňuje regresní nárok). Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit s přihlédnutím k osobním a majetkovým poměrům (nelze u úmyslně způsobené škody).

1. Odpovědnost státu - škodu způsobil st. orgán; PO či FO při výkonu svěřené st. správy;
územní samospráva v rámci přenesené působnosti; jménem státu jednají ministerstvo spravedlnosti (ke škodě došlo v ObčŘ nebo TrŘ; v případech nezákonného rozhodnutí ve správním soudnictví proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti; škoda způsobena notářem) nebo odvětvově příslušný úřad st. správy (ve věcech své působnosti; u nezákonného rozhodnutí ve správním soudnictví proti rozhodnutí vydaném v příslušném odvětví st. správy) - nelze-li toto určit, pak je to MinFin. Přizná-li ústřední orgán náhradu škodu, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku - domáhat se lze u soudu, nebyl-li jeho nárok do této doby plně uspokojen.

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Stížnost - vl. vyhláška o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících č. 150/58 ú.l.-
stále platná a stanoví režim pro vyřizování podání občanů a jejich organizací;
dnes povahu už jen interní normativní instrukce pro orgány správy podřízené vládě;
a) stížnost- podání, kterým se osoba domáhá ochrany svých subjektivních práv ve vlastním zájmu, pokud se předmět stížnosti netýká veřejného zájmu;
b) oznámení- podání, kterým se někdo domáhá ochrany subjektivních práv třetích osob, pokud předmět podání se netýká veřejného zájmu;
c) podnět- podání, kterým se někdo ve svém zájmu či zájmu třetích osob domáhá zlepšení činnosti úřadu.
Platí, že:
a) každý oprávněn stížnost podat a orgán VS je povinen na ni odpovědět;
b) vůči stěžovateli nesmí být činěny žádné zákroky proto, že podal stížnost;
c) stížnost je pro spr. orgán jen podnětem k služeb. dohledu či spr. dozoru, příp. zahájení spr. řízení (ex offo; přestupkového řízení - na žádost musí spr. orgán do 30 dní informovat o přijatých opatřeních).

O stížnost, oznámení, podnět či petici se však nejedná, jestliže z obsahu podání vyplývá, že se jedná o opravný prostředek (ve správním řízení) či jiný procesní prostředek.
Oblast soudnictví - lze se obrátit se stížností jen na:
a) průtahy v řízení,
b) nevhodné chování soudních osob,
c) narušování důstojnosti řízení před soudem;

vyřizují je předsedové všech typů soudů; anonymy se nevyřizují;
stížnost nesmí být stěžovateli na újmu, pokud se jí nedopustil TČ či přestupku;
může být podána ústně i písemně; je přešetřena a vyřízena ve stanovené lhůtě - lze požádat o přešetření orgán vyššího stupně.

Profesní komory - řeší stížnosti na výkon povolání svých členů (vykonávají VS z důvodu
povinného členství v nich).

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Správní právo procesní - normy upravující postup spr. úřadů a orgánů PO veřej. práva při
rozhodování o pr. poměrech FO a PO (stanovení či zjištění P a P) v konkrétně určených záležitostech, a dále postup zaměřený na nucený výkon takového rozhodnutí (exekuční řízení správní); spr. orgány v řízení vystupují jako reprezentanti veřej. zájmů; procesní normy určují dotčeným osobám postavení účastníků nadaných procesními P a P; tento postup spr. úřadů směřuje k vydání spr. aktu (s externími účinky) - akty stanovící či zjišťující P a P adresátů nepodřízených spr. orgánu; řízení probíhá v urč. procesních formách (př. zahájení řízení, rozhodnutí); spr. řízením není postup k vydání interních aktů či k vydání nařízení, statutů apod.
Historie - potřeba pr. úpravy nejprve tam, kde správa rozhodovala o pr. poměrech občanů a
kde se její činnost blížila soudní (daňové a spr. řízení trestní); v mnoha zemích došlo ke kodifikacím procesu (nikoliv př. ve Francii, kde spr. řízení stálo dlouho ve stínu spr. soudnictví); u nás nejprve zák. o spr. soudu 1875; 1918 navázal Nejvyšší spr. soud a vl. nařízení 8/28 o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů; vl. nařízení 20/55 o řízení ve věcech správních (spr. řád), vl. nařízení 91/60 o spr. řízení.

Pr. úprava - a) obecná úprava - správní řád zák.č.(71/1967 Sb.) 500/2004 Sb. o správním řízení; SprŘ má subsidiární platnost vůči zvl. úpravám (př. PřestZ);
b) zvl. úpravy - 1. zvl. úpravy, které modifikují obecnou úpravu
(urč. konkretizace či odchylky; př. z. o vodách, stavební),
2. úpravy, které vylučují užití SprŘ - daňové řízení;
3. oblast bez procesní úpravy - výjimečné a nežádoucí; je třeba užít obecných
zásad správního řízení, správního práva nebo práva vůbec; př. z. o lesích.

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Zásady SprŘ - zákl. legislativně politické postuláty, na kterých je vybudováno SprŘ; §§ 3,4
1. zásada. zákonnosti - soulad s pr.předpisy,
2. z. součinnosti spr. orgánů s účastníky řízení - dát účastníkům příležitost, aby mohli svá práva účinně hájit, zejm. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí a uplatnit své návrhy (z. slyšení účastníků), nahlížet do spisů (omezení možné je z důvodů zvl. veřej. zájmu a ochrany třetích osob); poskytovat jim pomoc a poučení, aby neutrpěli újmu (právo na poučení o P a P; právo na písemné odůvodnění spr. aktu); i naopak;
3. z. materiální pravdy - spr. úřad je povinen zjistit ex officio spolehlivě a úplně skutečný stav věci;
4. z. hospodárnosti a rychlosti řízení - věc vyřídit včas a bez zbytečných průtahů a s použitím nejvhodnějších prostředků;
5. z. rovnosti účastníků - rovná procesní P a P;

další z. SprŘ >
1. z. nestrannosti,
2. z. dispoziční - řízení se zahajuje z podnětu účastníka; účastník určuje předmět řízení, kterým je pak spr. orgán vázán, a může vzít návrh až do rozhodnutí zpět;
3. z. oficiality - řízení zahajuje a jeho předmět určuje spr. orgán ex offo; spr. orgán musí v řízení pokračovat;
4. z. písemnosti (převládá) a ústnosti,
5. z. jednotnosti a koncentrace řízení,
6. z. neveřejnosti a veřejnosti řízení,
7. z. vyšetřovací - též vyhledávací či inkviziční; odpovědnost za shromažďování podkladů pro rozhodnutí nese spr. orgán a nikoliv účastník; ve SprŘ při rozhodování o uložení povinnosti účastníku;
8. z. projednací - účastník je povinen pomáhat orgánu při zjišťování poznatků o rozhodné skutečnosti; pokud se je nepodaří zjistit, důsledky nese účastník, který má důkazní břemeno;
9. z. volného hodnocení důkazů,
10. z. formální pravdy - spr. úřad se při zjišťování podkladů pro rozhodnutí spokojí s tím, co uvádějí strany jako skutkovou podstatu;
11. z. dvouinstančnosti,
12. z. přiměřenosti.

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Kontrola parlamentní - upravena zejm. v jednacím řádu PS ČR;
a) vyslovování ne/důvěry vládě,
b) poslanecké interpelace na vládu či její členy, kteří musí do 30 dní odpovědět; člen vlády se musí na základě usnesení PS dostavit na její schůzi,
c) zřizování specializovaných kontrolní orgánů (1. vyšetřovací komise - zřizuje je PS k vyšetření věci veřejného zájmu ad hoc; má právo vyslýchat svědky, ustanovovat znalce a vyžadovat důkazy; 2. zvl. kontrolní orgány, které zřizuje PS na základě zvláštního zákona, př. u BIS, Vojenského obranného zpravodajství),
d) povinnost vedoucích ústředních správních úřadů předkládat parlamentu zprávy o stavu v jejich resortu,
e) projednávání koncepčních a jiných návrhů VS,
f) možnost měnit či rušit podzákonné pr. předpisy (zákonem; PS rozhoduje o obecně závazné vyhlášce či jiném opatření zastupitelstva v samostatné působnosti, jestliže jí věc předložil okresní úřad pro domnělý rozpor se zákonem),
g) PS může rozpustit za urč. podmínek obec. zastupitelstvo, jestliže se nesešlo v zákonem stanovené době a z urč. důvodů zrušit rozhodnutí učiněné v místním referendu;
h) předložení st. rozpočtu vládou; PS jej schvaluje zákonem; vláda podává PS zprávy o plnění rozpočtu a na konci roku návrh st. závěrečného účtu;
i) Parlament kontroluje hospodaření se st. majetkem; volí členy prezidií a dozorčích rad FNM, Pozemkového fondu; PS schvaluje rozpočet Fondu dětí a mládeže;
j) PS volí ředitele VZP a zástupce pojištěnců do správní a dozorčí rady VZP.

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Nejvyšší kontrolní úřad - hl. V. Ústavy; z. 166/93, nezávislý orgán, který vykonává kontrolu
hospodaření se st. majetkem a plnění st. rozpočtu.

Činnost NKÚ - 1. k. plnění st. rozpočtu - i kontrola užívání prostředků z rozpočtu,
2. k. st. závěrečného účtu,
3. k. hospodaření se st. majetkem,
4. k. hospodaření s fin. prostředky, které jsou vybírány na základě zákona ve
prospěch PO - př. fond životního prostředí,
5. k. hospodaření s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí,
6. k. hospodaření s prostředky, za které stát převzal st. záruky,
7. k. vydávání a umořování státních CP,
8. k. zadávání st. zakázek. Kontrolovány jsou ministerstva, jiné správní úřady
a ostatní správní orgány, FO a PO. Kontrole nepodléhá ČNB.

Hlediska kontroly: a) soulad se zákonem,
b) věcná a formální správnost,
c) účelnost a hospodárnost.

Fáze kontrolní činnosti:
1. kontrolní zjišťování - podobné jako správního dozoru; probíhá dle kontrolního řádu
a končí pořízením a projednáním kontrolního protokolu;
2. projednávání kontrolních závěrů - výsledkem první fáze je kontrolní závěr, který
zpracovává člen NKÚ na základě kontrolního protokolu;
kontrolní závěry jsou projednávány a schvalovány v senátech úřadu (kolektivní
orgán ze 3 a více členů NKÚ, který hlasuje o přijetí kontrolního závěru);
zveřejňují se ve Věstníku NKÚ a zasílají se vládě a PS - na vyžádání lze
poskytnout též kontrolní protokoly.

Organizace NKÚ - a) prezident - řídí NKÚ a zastupuje ho v urč. věcech navenek, jmenován
prezidentem na návrh PS,
b) viceprezident,
c) kolegium - prezident, viceprezident a členové NKÚ (15 - jsou voleni PS
na návrh prezidenta NKÚ),
d) členové - mohou odvoláni jen na návrh kárné komory NKÚ (= prezident
NKÚ + dva soudci Nejvyššího soudu); prezident a
viceprezident jsou jmenováni na 9 let a členové jsou voleni na
dobu neomezenou,
e) senáty NKÚ.

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Petice - prostředek výkonu veřej. subjektivních práv adresátů VS; jedno z občan. práv; po
tomto podnětu zpravidla následuje vnitřní kontrolní činnost;
vývoj - možnost obracet se k vrchnosti a král. moci o ochranu v neomezeném rozsahu; později
toto nahrazeno nárokem občana vůči soudní soustavě (občan vystupuje jako navrhovatel
- má nárok na rozhodnutí); později i petiční právo mimosoudní;
z. o právu petičním 85/90; ve věcech veřejného či jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na st. orgány a orgány úz. samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnosti; peticemi však nesmí vyzývat k porušování zákl. práv a zasahovat do nezávislosti soudu; ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno a jeho výkon nesmí být nikomu na újmu. K sestavení petice a opatření podpisů mohou lidé vytvořit petiční výbor (min. 1 osoba musí být starší 18 let pro zastupování ve styku se st. orgány); k podpisu je třeba uvést jméno a bydliště; k podpisu nesmí být nikdo nucen; petice musí být písemná a obsahovat jméno a bydliště toho, kdo jí podává;
st. orgán, jemuž je adresována je povinen:
a) ji přijmout,
b) posoudit její obsah,
c) do 30 dní na ni písemně odpovědět (uvede
stanovisko k obsahu a způsob jejího vyřízení).

Způsob přijímání, projednávání a vyřizování petic mají st. orgány a orgány úz. samosprávy upravit ve svých jednacích řádech. U vojáků v činné službě je petiční právo omezeno ve věcech výkonu služby na žádosti jednotlivých osob. Nečinnosti orgánu, jemuž byla petice doručena, nemůže petent pr. prostředky zabránit. V urč. případech je předložení petice se stanovených počtem podpisů hmotněprávní podmínkou urč. práva (přijetí kandidátních listin do zastupitelstev, Senátu).

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Vyvlastnění musí být v souladu s cíly úz. plánování (prokazuje se úz. rozhodnutím).
Obsah a rozsah vyvlastnění musí být přiměřený účelu - vyvlastněnou věc lze užít jen k účelu, pro nějž byla vyvlastněna (nezapočne-li se s užíváním do 2 let, lze vyvlastnění zrušit - na žádost expropriáta - za splnění zákonných podmínek má na něj nárok).
Vyvlastnění je subsidiární (nelze-li účelu dosáhnout jinak), za náhradu (v penězích).
K vydání vyvlastňovacího aktu je příslušný obecný staveb. úřad.
Provádí se na návrh osoby (expropriant), která má předmět užít k účelu, pro nějž se vyvlastňuje (může to být osoba veřej. i soukromého práva).
Za stát podává návrh vykonavatel st. správy, který bude zadavatelem předmětné veřej. zakázky (nesmí to být zároveň staveb. úřad, jinak by to projednával jiný staveb. úřad).
Vyvlastněný (expropriát) může být osoba veřej. i soukromého práva. Expropriací přecházejí vyvlastněná práva z expropriáta na exproprianta; zanikají všechna ost. práva s výjimkou práva užívat byty a nebytové prostory. Zachování jiných práv musí být výslovně uvedeno v rozhodnutí. K nucenému přechodu může dojít mimo expropriaci též při urč. pozemkových úpravách (změny v uspořádání pozemků v urč. území prováděné za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek) - o nich rozhoduje okresní pozemkový úřad na základě dohody vlastníků (rozhodne i bez dohody, jestliže souhlasí vlastníci, alespoň 2/3 výměry).

Územní omezení majetkových práv - výkon vlast. práv je modifikován zákazem urč. činností či povinností urč. činnost strpět; vyplývá ze zvl. zákonů, subsidiárně platí stavební;
a) chráněné území, ochranné pásmo - lze je vymezit pr. předpisem či spr. rozhodnutím; zakazují se nebo omezují urč. činnosti z důvodů ochrany přírody, zdrojů vody, ovzduší, nerostů, kulturních památek, zajištění obrany státu; chráněné území se vymezuje plošně (popis hranic), jádrem vymezení pásma je urč. bod či stavba; chráněná území jsou velkoplošná (NP, CHKO); maloplošná (př. přírod. rezervace či památka); urč. činnosti lze zcela zakázat nebo je vázat na povolení;
b) stavební uzávěra - ve formě úz. rozhodnutí (př. jako vyhláška obce); území, ve kterém se trvale či dočasně zakazuje či omezuje staveb. činnost; důvodem je zabránit ztížení či znemožnění budoucího využití území; zavazuje staveb. úřady;
c) celní území - a) celní vnitrozemí,
b) celní pohraniční pásmo - 25 km od st. hranic a kruh kolem letišť; zde nutno strpět výkon urč. oprávnění celníků vůči všem FO; průlomem jsou svobodná celní pásma a sklady, kde se na zahraniční zboží pohlíží, jakoby se na celním území nenacházelo a české jakoby bylo vyváženo; tato omezení se vztahují na všechny, kdo dovážejí či vyvážejí zboží.

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Jiná omezení majetkových práv –
a) výhrada vlast. práva státu - ložiska vyhrazených nerostů,
b) omezení dispozice - př. s kulturními památkami, devizovými hodnotami,
c) podmínky pro nabývání, užívání - př. střelné zbraně,
d) zákaz držby - př. zakázané zbraně,
e) nucené určení - př. prodej zákl. potravin při malé privatizaci,
f) nucené vydání věci - př. obrana státu,
g) retenční oprávnění státu - pro účely řízení či splnění povinnosti,
h) veřejnoprávní věc. břemena - př. strpět vstup u rozvodů energií,
i) nařízení urč. činnosti - př. údržba stavby,
j) zničit věc - př. závadné potraviny,
k) propadnutí či zabrání věci - jako spr. sankce.
Parlamentní kontrola VS, kontrola vykonávaná NKÚ, petice a stížnosti ve VS

Kontrola VS - pr. významná činnost st. orgánů či adresátů VS, která není veřejnou správou a
jejíž podstatou je sledování a hodnocení toho, jakým způsobem vykonavatelé
VS plní své povinnosti (uskutečňují úkoly VS).
Vykonavatelé kontroly vůči VS jsou: parlament (k. parlamentní), soud (k. soudní), NKÚ (k.
finančně ekonomická), adresáti VS.
Pokud ji vykonávají st. orgány, má tato činnost pr. mocenskou povahu (výkon v rámci
stanovené pravomoci a působnosti).
Pokud ji vykonávají adresáti VS, jedná se o činnost, která je výkonem veřej. subjektivních práv. Ovšem obojí je kontrolou právní.

St. služba v ČR

St. služba v ČR - Ústava (pr. poměry st. ZC v ministerstvech a jiných spr. úřadech upravuje
zákon); st. ZC požívají stejných práv jako ost. občané, omezení možná jen
zákonem (LZPS);

1. zvl. pr. poměry soudců, st. zástupců, policistů, BIS, celníků, přednostů okresních úřadů, ZC statistiky, fin. správy etc.; vznikají jmenováním (př. na základě výběrového řízení), zkušební doba je až 12 měsíců; okamžité zařazení do urč. funkce a hodnosti, v urč. případech se nelze odborově sdružovat, nároky na odchodné a vyrovnávací příspěvky.

2. Obecná úprava je v ZPr - ukládá: jednat nestranně a vystříhat se všeho co může ohrozit důvěru v nestrannost; zachovávat mlčenlivost; nepřijímat dary; zdržet se jednání, jež může vést ke střetu veřej. zájmu s osobními (zejm. nezneužívat úř. informací). Zakazuje se účast v řídících či kontrolních orgánech PLPO; vlastní podnikání lze provozovat jen s předchozím souhlasem ZL.

Platový zákon rozlišuje 12 plat. tříd. Neexistence disciplinární odpovědnosti (lze řešit: neformální domluvou, snížením platu, nepřiznáním odměn, výpovědí; x 500 tis. pokuta za porušení mlčenlivosti na FÚ). Trestní delikty - zneužití pravomoci veřej. činitele, maření úkolu veřej. činitele z nedbalosti, úplatkářství, neoprávněné nakládání z os. údaji, ohrožení státního či služeb. tajemství. 3. skupinu tvoří ZC, na které se vztahuje ZPr, ale částečně i jiné předpisy (př. hasiči - delší dovolená, postup).

Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

Téma č. 13:
Vyvlastnění a jiná (územní) omezení vlastnického práva a kontrola VS

1. Vyvlastnění (expropriace) - nucený přechod vlastnického práva na základě spr. aktu.

Nucené omezení vlast. práva - zásah, který zužuje některou ze složek vlast. práva.
Podmínky v LZPS:
a) ve veřej. zájmu,
b) na základě zákona,
c) za náhradu.

U nás je upravuje stavební z. 50/76- vyvlastňování staveb, pozemků a práv k nim - může
spočívat v přechodu vlast. práva nebo jeho omezení, jakož i ve zřízení, zrušení či omezení práva věc. břemene (vyvlastnění je legislativní zkratkou i pro omezení). Je-li více alternativ řešení, má být zvolena ta, která je pro vyvlastňovaného výhodnější.

Účel vyvlastnění (taxativní) pro uskutečňování staveb či opatření ve veřej. zájmu:
a) zřízení veřej. prospěšných staveb (př. veřej. školství, zásobování vodou),
b) vytvoření ochranných pásem a chráněných území,
c) provedení asanace sídelního útvaru,
d) nezbytný přístup k pozemku či stavbě,
e) umístění st. pozorovací sítě stavu život. prostředí; ve zvl. zákonech další důvody (př. vodohospodářské účely, obrana státu).

Státní služba

1/ Základní požadavky:
a) odbornost - výkon profesionálními úředníky, požadovaná kvalifikace,
b) nestrannost - vyloučení diskriminace při přijímání, povyšování a propouštění ZC; prevence a postih jednání, jež může ohrozit důvěru veřejnosti;
c) zamezení střetu zájmů - zákaz podnikání (připouští se činnost pedagogická či publicistická), inkompatibilita funkcí (ve vztahu subordinace či kontroly), vyloučení pro podjatost, zákaz přijímání darů a výhod;
d) pol. nestrannost - neutralita a rezervovanost (zákaz výraznější pol. aktivity);
e) zvýšené nároky na chování mimo službu, omezení některých občan. práv (x kompenzace formou definitivy).

2/ Klasifikace st. ZC - patří mezi veřej. ZC (ZL je stát či jiná veřejnoprávní instituce;
placeni z veřej. zdrojů); jejich jádro tvoří úřední osoby (funkce spojené přímo s výkonem st. správy; někdy pouze oni mají status st. služby). Klasifikace dle služebních (zde zařazeni dle kvalifikačních předpokladů) a platových tříd a služebních stupňů. Zvl. pozornost se věnuje tzv. vyšším úředníkům.

3/ Podmínky pro zaměstnání ve st. službě –
1) objektivní - volné služeb. místo,
2) subjektivní: a) obecné - občanství, plná svéprávnost, kvalifikace,
bezúhonnost (obvykle jako trest. zachovalost),
zdravot. předpoklady,
b) zvláštní - př. u policie, učitelů etc. Někdy je konáno výběrové řízení
(konkurs; umístění nezakládá nárok na přijetí; princip publicity).

4/ Průběh služeb. vztahů –
1) vznik - a) jmenováním - spr. aktem, dříve časté,
b) smlouvou - dnes převládá,
c) volbou - výjimečně;

2) služeb. postup - dle služeb. let podmíněný kladným hodnocením; postup do
vyšší služeb. třídy či na vedoucí místa spojován s konkursem (vnitřní či otevřený). Urč. změny služeb. poměru lze nařídit ex offo bez souhlasu ZC. ZC lze suspendovat při zahájení trestního či disciplinárního řízení.

3) ukončení - penzionováním, na žádost ZC, z úřed. rozhodnutí.

Státní služba

Základní požadavky - pokr.
5) P a P ZC –
a) zdržet se pol. aktivity, zákaz stávkovat,
b) právo účasti na rozhodování o organizaci a řízení st. služby (pomocí odborů),
c) zvyšování kvalifikace,
d) na součinnost a pr. pomoc při rozhodování o personálních záležitostech,
e) nahlížet do svého spisu, f) na služeb. odměny a zaopatřovací požitky;
g) povinnost věrnosti,
h) vykonávat služeb. činnost (řádně, svědomitě),
ch) rozhodovat nestranně a spravedlivě,
i) zachovávat pr. předpisy a služeb. příkazy,
j) chovat se v souladu s etickými požadavky,
k) složit služeb. slib,
l) povinnost mlčenlivosti (i při jednání před st. orgány, pokud jí nebyl zproštěn;
příp. i po ukončení služeb. poměru).

6) Disciplinární odpovědnost - za disciplinární delikt - protiprávní jednání narušující
služební disciplinu, jedná se o zaviněné porušení služeb. povinností; tresty - písemná důtka, hmotný postih, pozastavení služeb. postupu, propuštění. Disciplinární řízení provádí orgány určené zákonem (zpravidla kolegiální), řízení se zahajuje ex offo, je zaručeno právo na obhajobu a odvolání.

7/ Organizace st.služby - převládá princip decentralizace; vrchní odpovědnost má
předseda vlády, řídící fce rezorty; rozlišuje se služeb. úřad
(vydává služeb. příkazy) a os. úřad (správa personálních věcí).

Územní samospráva

Obecně závazné vyhlášky –
1/ v samostatné působnosti - výkon samosprávy; jde o správu vlastních záležitostí
(autonomní normotvorba z iniciativy obce; primární předpisy); vydává je obec. zastupitelstvo (pokud však nezasedá, může obecní rada vydat vyhlášku prozatímně i v působnosti samostatné, přičemž ji na svém nejbližším zasedání musí zastupitelstvo schválit); musí být v souladu se zákony a s pr. předpisy vydanými ministerstvem či jiným ústř. spr. úřadem. V případě územně členěných statutárních měst může vydávat obecně závazné vyhlášky nejen obec, ale i její části v rozsahu působnosti, kterou obec na tyto části svým statutem přenesla.

2/ v přenesené působnosti - výkon st. správy; jen zde jde o normativní spr. akty; obecní
rada vydává pr. předpisy na základě zákonného zmocnění a
v jeho mezích (předpisy sekundární a odvozené).

Oprava nezákonných opatření obcí –
1/ v samostatné působnosti - v případě nesouladu se zákony a pr. předpisy ústř. spr. úřadů
přednosta vyhlášku pozastaví (u Brna, Plzně, Ostravy ji
pozastavuje MV, u Prahy pak vláda) a obec. zastupitelstvo,
pokud na ní trvá, věc předloží ÚS;

2/ v přenesené působnosti - může ji zrušit přednosta, jestliže je tato vyhláška nesprávná
(ale i ÚS - na návrh osob, do jejichž ústavně zaručených práv
bylo touto vyhláškou zasaženo).

Samostatná působnost (vlastní) –
1) veřejnoprávní (výsostná) - decentralizace VS; př. vnitřní organizace a vrchnostenská správa (formou donucovací), pečovatelská správa;
2) soukromoprávní (reálná samospráva) - př. správa vlastního majetku, obec jako ZL, zakladatelská fce, obchodněprávní vztahy.

Normotvorná působnost - obecní vyhlášky v samostat. i přenes. působnosti a interní instrukce.
Finanční působnost - rozpočtové hospodaření, správa soukromoprávních (př. majetkové
výnosy, zisk) a veřejnoprávních (př. daně) příjmů a výdajů.
Přenesená působnost - v rozsahu, v jakém ji vykonávaly k 24.11. 90 MNV, MěstNV;
v rozsahu delegace zákonem či rozhodnutí okresního úřadu etc.; pokud obec sama nedokáže zajistit výkon přenesené působnosti, může uzavřít dohodu s jinou obcí, že tato ji za ní bude vykonávat - jinak je třeba se obrátit na okresní úřad.

Územní samospráva

II. Kraje - VÚSC; zřízeny ú. zákonem 347/97; existence od 1.1.2000; 13 krajů a Praha.

Evropská charta místní samosprávy - cílem garantovat právo na místní samosprávu; první
pokusy v rámci Rady evropských obcí –
Charta komunálních práv a svobod (Versailles 1953); v rámci Rady Evropy sjednána

Evropská charta místní samosprávy 1985 - dnes 36 signatářů; principy:
a) právo na samosprávu je úst. principem;
b) def. - místní samospráva je právem uspořádat a řídit podstatnou část veřej.
záležitostí na vlastní odpovědnost a ve vlastním zájmu;
c) kompetence k výkonu PMS je kompetencí delegovanou (vykonávaná na základě
a v mezích zákona), všeobecnou (vše co není st. správa, je samospráva) a
podřízenou principu subsidiarity (nelze bez silného důvodu preferovat
uskutečňování vládní pravomoci na vyšší úrovni); samosprávě náleží plnost a
výlučnost kompetence (x rozmělňování); otázky místního zájmu musí být
s místními orgány řádně a včas projednány;
d) úz. změny musejí být projednány se samosprávami;
e) místní orgány si mohou určovat vlastní spr. strukturu dle principu statutární
autonomie;
f) st. dozor nad samosprávou - princip delegace (na základě a v mezích zákona),
proporcionality (mezi mírou zasahování dozorčího orgánu a důležitostí zájmů,
které má st. dozor chránit);
g) princip autochtonního financování (místní orgány hospodaří s vlastními zdroji,
jež získaly), přiměřenosti fin. zdrojů (zdroje jsou úměrné fin. potřebám), dílčí
daňové autonomie, fin. solidarity (ochrana fin. slabších samospráv, nezbytnost
přerozdělování);
h) kooperace místních orgánů ve všech otázkách společného zájmu; právo na
vytváření zájmových sdružení a komunálních svazů, vč. přeshraniční spolupráce;
ch) právo na soudní ochranu místní samosprávy.

Státní služba

Téma č. 12:
Státní služba
= pojem užívaný k označení pr. poměrů zaměstnanců ( ZC ) působících ve st. správě (může znamenat i okruh těchto osob či jejich činnost). Odlišení veřej. ZC počíná v Evropě od 19. stol. spolu s rozvojem pr. státu a veřej. práva; v ČSR dlouho platila tzv. služební pragmatika 1914 (služeb. vztah vznikal jmenováním; povinnost řádně vykonávat službu, dodržovat služební předpisy; definitiva - státem zaručený služební postup a nezrušitelnost služebního vztahu; zařazení do služeb. tříd a platových stupnic); po 1948 se z nich stali běžní ZC (ZPr).

2 zákl. systémy:
a) kariérní - celoživotní profesionální dráha ZC ve st. službách; trvalost a nezrušitelnost služeb. poměru, pokud ZC splňuje předepsané požadavky a nedopustí se závažného deliktu; služeb. postup na základě služeb. let (může být podmíněn hodnocením, atestacemi); stabilní systém, péče o kvalifikaci;

b) funkčních míst (jobs system, merit system) - obsazování dle kvalifikace a schopností ZC, aniž předtím působily ve veřej. sektoru (USA, ale i Skandinávie); flexibilní systém; nahradil spoils system (dle pol. stran).

Charakteristika - základy v Ústavě, v zákonech pak P a P ZC, jejich výběr, průběh služebních
vztahů, organizace st. služby; na obec. zákon navazují zvl. předpisy (př. u soudců, policistů); porušení služeb. disciplíny (služeb. předpisy, povinnosti) zakládá vznik disciplinární odpovědnosti.

Územní samospráva

Orgány obcí:
1. obecní zastupitelstvo (městské) - zastupitelský orgán, který spravuje obec
v samostatné působnosti; je voleno na 4 roky tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva; má min. 5 a max. 55 členů dle velikosti obce; jeho členy jsou většinou nezávislí kandidáti (musí mít petici se 7% podpisů občanů tohoto území); má vyhrazené určité činnosti, které jsou nepřenosné na jiné orgány - volí a odvolává starostu a místostarostu, obecní radu, uděluje čestné občanství, uzavírá dohody o změně hranic obce, vydává obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti, schvaluje rozpočet, rozhoduje o majetkopr. úkonech obce, rozhoduje o založení či zřízení PO, zřizuje obecní policii.

2. obecní rada (městská rada) - výkonný orgán v samostatné působnosti; má
zákonem vymezené určité pravomoci a působnost; její zasedání je neveřejné; je volena zastupitelstvem a je mu odpovědna ze své činnosti; zajišťuje vlastní technický chod obce;
starosta a místostarosta jsou členy rady z titulu své funkce. Zřizuje si komise (bod 6), jmenuje tajemníka, přijímá petice a vyřizuje je, vyhlašuje místní referendum, předkládá návrhy k projednání na zasedání zastupitelstva, zabezpečuje hospodaření obce dle rozpočtu, plní vůči PO fci zřizovatele či zakladatele, ukládá úkoly v samostatné působnosti komisím a obec. úřadu, vydává obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti.

3. starosta (primátor) - zastupuje obec navenek; působí v samostatné i přenesené
působnosti; zastupuje jej místostarosta;.starosta stojí v čele obec. úřadu, je odpovědný zastupitelstvu, svolává zasedání zastupitelstva i obecní rady, řídí obecní policii, podepisuje obecně závazné vyhlášky.

Územní samospráva

Orgány obcí - pokr.
4. obecní úřad (magistrát) - orgán, který v plném rozsahu vykonává st. správu
(vyjma věcí svěřených komisím, zvl. orgánu či radě) - zde je zcela podřízen okresnímu úřadu, v těchto věcech je tedy spr. úřadem dle čl. 79 Ústavy; tvoří jej starosta, místostarosta, tajemník a další ZC;
člení se na odbory; plní však i fce v samostatné působnosti (úkoly, které mu uložila rada či zastupitelstvo); vykonává spr. rozhodnutí, jež vydal; působí ve věcech volebních; může být pověřen vedením matrik etc.

5. tajemník - garantuje správný výkon st. správy v obci v rámci přenesené
působnosti; jmenuje jej obecní rada; obecní radě a starostovi je odpovědný za svou činnost v samostatné působnosti, starostovi za činnost v přenesené působnosti; je nadřízený všech pracovníků obecního úřadu, řídí a kontroluje jejich práci; účastní se zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním. Zabezpečuje usnesení obec. zastupitelstva a rady.

6. komise - vždy finanční a kontrolní; je-li v obci min. 5 škol, pak i pro výchovu a
vzdělávání; mají: a) poradní, iniciativní a kontrolní funkce - zpracovávají
podklady pro jednání či provádějí kontrolu,
b) komise dle zvláštních předpisů, které zabezpečují
výkon st. správy (zvl. orgány)- př. komise přestupková.

Ústavní základy organizace VS

Přehled organizace VS v ČR - pokr.
6. Veřejné sbory - zejm. výkon spr. dozoru;
a) ozbrojené - policie, např. ukládání pokut,
b) neozbrojené - požární ochrana, např. kontrola el. instalace.

7. Jiné subjekty - zvl. forma dekoncentrace;
a) s delegací trvalou - přenesení na veřejnoprávní korporaci či
jiný subjekt veřej. práva, jejichž převažujícím účelem jsou
veřej. úkoly; př. obce v přenesené působnosti;

b) s dočasnou - st. správa se propůjčí FO či PO soukromého
práva, přičemž veřej. úkoly mají v jejich činnosti jen
druhotný význam; vykonávají podnikatelskou činnost a
přitom plní urč. veřejný úkol, př. STK.

2. Vykonavatelé ost. VS (samosprávy) - orgány jiných subjektů než státu, přičemž je na ně výkon VS zákonem delegován a trvale svěřen do jejich samostatné odpovědnosti;

1. úz. samosprávy - 14;
2. zájmové samosprávy - př. komory, zčásti i VŠ,
3. veřejný ústav či podnik - př. VZP, ČNB, ČT, ČRo.

Územní samospráva

Téma č. 11:
Územní samospráva
Evropská charta:
Základ v čl. 8 a v hl. VII. Ústavy - samospráva v ČR je zaručena.
Subjekty:
a) obce,
b) kraje.
Každá územně samosprávná korporace je spravována zastupitelstvem (působnost stanovena jen zákonem). Vše, co není výkonem st. správy, by mělo být výkonem samosprávy (u nás je to však naopak). Kde není v pr. předpise něco stanoveno výslovně jako st. správy či samosprávy kraje, bude se jednat vždy o samosprávu obce. Obce a kraje jsou veřejnoprávní korporace - instituce veřejného práva; jsou ovšem i subjekty práva soukromého; vlastní majetek a hospodaří dle vlastního rozpočtu.

I. Obce - zák.č. 367/90 Sb., o obcích (obecní zřízení); úz. společenství občanů majících úst. právo na samosprávu; samosprávné společenství občanů, které je PO a vlastní majetek; v ČR je 6234 obcí (60% do 500 obyvatel a 79% do 2000 obyvatel); u pojmů obec a město není v pr. úpravě žádný rozdíl;
pověřené obecní úřady (384) - obce, které mají stanovený urč. správní obvod, ve
kterém vykonávají st. správu (věcná působnost) i za jiné
obce v tomto obvodu ležící (př. stavební řízení, matriky);
statutární města (13 a Praha) lze členit na: a) územně členěná statutární města, která
plní zároveň funkci okresu - Brno, Ostrava, Plzeň + Praha –
jejich obvody mají vlastní zastupitelstva,
b) územně členěná statutární města, která neplní funkci okresu - př. Pardubice, Liberec,
c) statutární města, která se na části nečlení - př. Č. Budějovice, Olomouc.

Vykonavatel - orgán či oprávněný zástupce subjektu VS

Vykonavatel - orgán či oprávněný zástupce subjektu VS
(ten, kdo jménem subjektu VS vykonává);
orgán - představitel urč. státní či jiné výsostné moci, kterému se dostalo i postavení spr.úřadu (př. prezident, vláda);
úřad - a) funkční pojetí - okruh záležitostí, které jsou přiřazeny urč. orgánu jako jeho
působnost, kterou vždy vykonávají FO jako monokratické či kolegiální orgány,
b) institucionální pojetí - označení organizační jednotky, které je přikázána urč. věcná a úz. působnost;
c) pojetí pomocného útvaru - soubor osob přidaný orgánu na pomoc při výkonu jeho
úřadu a tvořící jednotku bez vrchnostenské pravomoci vydávat pr. akty.

U nás úřad především sub b. Organizace může být koncipována jako úřad jen, pokud plní veřej. úkoly prostředky veřej. práva. Spr. úřad jako species úřadu je výrazem dělby práce mezi organizačními složkami urč. subjektu. Spr.úřady jsou součástí moci výkonné, nástrojem pomocí něhož stát přímo plní své úkoly; jsou organizovány monokraticky (v čele jediná FO).
Spr. úřad je organizační jednotkou, která je zřízena a její působnost stanovena zákonem, navenek ohraničená a vystupující na veřejnost prostřednictvím svých orgánů či zástupců, kteří jednají jménem subjektu, jehož je spr. úřad organizační součástí. Základem organizačních vazeb ve VS je hierarchický systém.

Ústavní základy organizace VS

Téma č. 10:
Ústavní základy organizace VS

Ústava - provádí dělbu st. moci a konstituuje zákl. orgány státu; vázanost správy v materiálním
smyslu se nachází v první hlavě Ústavy a v LZPS; pojetí správy ve formálním smyslu upraveno hl. třetí; vláda řídí a organizuje VS ve státě, stanoví její úkoly a sleduje její výkonnost; zřizovat ministerstva a jiné spr. úřady (a jejich působnost) je možno jen zákonem; ministerstva, jiné spr. úřady a orgány úz. samosprávy mohou vydávat sekundární pr. předpisy na základě výslovného zmocnění zákonem a v jeho mezích.
Subjekty VS: stát, obce a VÚSC, jiné samosprávné celky, ost. subjekty veřej. či soukromého práva, na které stát pravomoc vykonávat určitý úsek správy delegoval.

Přehled organizace VS v ČR

1. Vykonavatelé st. správy:
1. (prezident - jeho rozhodnutí bývá podmíněno kontrasignací předsedy vlády či ministra),

2. Vláda - vrcholový kolegiální orgán výkonné moci; souhrn osob jmenovaných prezidentem pro urč. resorty; členové stojí v čele spr. úřadu - ministerstva;

skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů; v oblasti VS má fci řídící a normotvornou vůči podřízeným spr. úřadům (usnesení; interní charakter - nezavazuje jiné subjekty; schváleno nadpoloviční většinou všech členů vlády). Je odpovědná poslanecké sněmovně. Vláda je oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona - generální klauzule v Ústavě (zmocnění se proto nevyžaduje v zákoně); často již při přípravě zákona se počítá s jeho provedením nařízením vlády (zde je to pak chápáno jako povinnost - v tomto případě by se pak vláda nelišila od ost. ústředních orgánů). Nařízení reguluje činnost nepodřízených subjektů (externí akty). U vlády se též koncentruje největší část zákonodárné iniciativy - ministerstvo zákon připraví, vláda jej projedná a předloží ho parlamentu. Administrativu obstarává Úřad vlády - je pouze pomocným orgánem (nikoliv spr. úřadem).

Ústavní základy organizace VS

Přehled organizace VS v ČR - pokr.
3. Ministerstva - ústřední spr. úřad s dílčí věcnou působností; orgán monokratický;
působnost se přisuzuje úřadu, výkon působnosti pak ministrovi; ministr může svou pravomoc v dílčích otázkách delegovat na jednotlivé představitele útvarů ministerstva - ministrovi ovšem vždy zůstává odpovědnost (zejm. politická) za jednání svých podřízených (ti by nesli zejm. odpovědnost právní).
Vyhlášky - ministerstva a jiné ústřední správní orgány jimi provádějí zákony (na základě zmocnění zákona /speciální zmocnění/ a v jeho mezích). Svými vnitřními předpisy či služebními příkazy zavazují nižší spr. úřady a subjekty, na které byl výkon st. správy přenesen.

4. Ústřední správní úřady (ústřední orgány st. správy) - v čele bývá předseda
jmenovaný vládou; nemají charakter politických úřadů; předmětem je agenda odborně technického charakteru; mají oprávnění vydávat na základě zákonného zmocnění obecně závazné předpisy a nejsou podřízeny ministerstvům (jsou odpovědni vládě); spolu s ministerstvy tvoří ústřední st. správu; př. ČSÚ, Úřad prům. vlastnictví, Čes. báňský úřad.

5. Územní odborný spr. úřad - liší se omezenou věcnou působností a někdy též
územní; projev vertikální dekoncentrace st. správy; mohou vydávat spr. akty, vykonávat dozorčí a kontrolní činnost, vybírat poplatky a ukládat pokuty; př. úřad práce či FÚ;

Subjekty (nositelé)

Subjekty (nositelé)- pokr.
4/ FO a PO soukromého práva:
a) byla na ně urč. působnost delegována zákonem nebo rozhodnutím st. orgánu, či
b) byla uzavřena smlouva o plnění urč. veřej. úkolů, či
c) byla založena PO soukromého práva za účelem dosahování obecně prospěšných cílů (nadace a fondy) či poskytování o.p.s.
Nadace a nadační fondy:
- účelové sdružení majetku pro dosahování obecně prospěšných cílů;
- jsou PO;
- zřizují se jednotlivě zřizovací listinou či písemnou smlouvou či závětí (FO);
- vznikají dnem zápisu do nadačního rejstříku;
- je spravována spr. radou;
- disponuje s výnosy z nadačního jmění a ost. majetkem (nadační fond užívá na svůj účel všechen majetek);
- samostatný subjekt je zde nadační jmění.
Obecně prospěšné společnosti:
- z. 248/95;
- o.p.s. je PO;
- poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek;
- zisk musí být užit na obecně prospěšné služby;
- zakladateli smí být FO či PO či ČR;
- zakládá se zakladatelskou smlouvou či listinou;
- vzniká zápisem do rejstříku o.p.s.;
- zaniká výmazem z rejstříku,
- zrušení:
a) uplynutím doby,
b) dosažením účelu,
c) rozhodnutím správní rady,
d) rozhodnutím soudu,
e) prohlášením konkurzu nebo zamítnutím návrhu na konkurs pro
nedostatek majetku,
f) sloučením, splynutím či rozdělením.

- orgány: a) správní rada (statutární orgán, 3-15 členů, funkční období je tříleté),
b) ředitel,
c) dozorčí rada.
- kromě obecně prospěšných služeb může vykonávat i doplňkovou činnost, jestliže tímto dosáhne účelnějšího využití majetku a přitom nebude ohrožena kvalita a rozsah obecně prospěšných služeb.

Subjekty (nositelé)

Subjekty (nositelé)- pokr.
3/ Veřejné ústavy a podniky:

1. veřejný ústav - souhrn věcných a osobních prostředků, s nimiž disponuje subjekt VS za účelem trvalé služby zvl. veřej. účelu;
a) samostatné (decentralizace) - mohou být zřízeny jen zákonem či pr. aktem vydaným na jeho základě; stávají se PO s pr. subjektivitou;
b) nesamostatné (zařízení; vertikální dekoncentrace) - jejich vznik je zcela na vůli
konkrétního vykonavatele VS jako jeho vnitřní opatření.
Znaky: a) samostatná organizační jednotka, která bude naplňovat veřej. účel doposud uskutečňovaný jiným subjektem;
b) nedisponuje s členy, ale těmi, kdo ústav užívají (destinatáři); je organizován hierarchicky;
c) trvalé plnění veřej. účelu pro blíže neurčený okruh uživatelů. Veřejnoprávní užívání je regulováno řády vydávanými ústavem či jeho zřizovatelem;

2. veřejný podnik - podnik (ObchZ), jehož činnost je spojena s veřej. zájmem;
a) soukromý podnik obstarávající urč. část úkolů VS (na základě koncese či veřejnoprávní smlouvy),
b) výkon urč. výsostného práva soukromou osobou, propůjčeného jí zákonem (na základě autorizace); vůči třetím osobám vznikají správně právní vztahy; výkon je předmětem spr. dozoru, př. STK;
c) hospodářská činnost veřejnoprávních subjektů.
Od ústavu jej odlišuje vytváření zisku.

Dozorčí činnosti ve vnitřních vztazích VS

Dozorčí činnosti ve vnitřních vztazích VS - vztahy subordinace; hodnotí se i dle mimoprávních hledisek; zejm. kontrola instanční ve SprŘ, hospodaření, vůči podřízeným, v rámci služebních vztahů apod.

Typy organizace:
- univerzální (jednota uspořádaných, navzájem propojených částí),
- institucionální (subjekt správy jako urč. trvale vytvořený řád),
- strukturální (systém pravidel vytvářejících rámec pro urč. činnost),
- funkční (vědomě utvářená činnost).
Druhy organizací:
- formální (pevná struktura, pravidla jednání, formální komunikace)
- neformální (spontánní systém).

Organizace VS je institucionální a formální.

Organizační principy = doporučení založená na ověřených a úspěšných postupech organizování: /de/centralizace, /de/koncentrace, /nad/podřízenost.

Organizace VS je upravena různými abstraktními či konkrétními akty (organizační akty). Oprávnění vydávat organizační akty je spojeno s organizační mocí, která náleží primárně zákonodárci, ale je zčásti delegována na VS; může být:
a) externí - pr. regulace organizace subjektů VS, stanovení jejích orgánů, pravomoci a působnosti, záležitosti vnější organizace, zákonem,
b) interní - opatření dovnitř úřadu formou interních předpisů, záležitosti vnitřní organizace;
c) v širším smyslu - vůči všem nositelům veřej. moci,
d) vůči VS.

Subjekty (nositelé)

Subjekty (nositelé) - spojení materiálního a formálního pojetí správy - jde o hledání nositele určitých veřej. úkolů > transformace - úřad získává svou působnost (pojem hmotněprávní) a příslušnost (pojem procesněprávní); originární nositel je stát, který ji deleguje na PO či FO, o nichž tak stanoví zákon (s odchylkou samosprávy);

VS lze členit na: a) přímou - vykonávanou státem,
b) nepřímou - vykonávanou jinými subjekty jako nositeli VS na základě zákonné delegace. Existují tedy tyto subjekty:

1/ Stát - PO veřejného práva (veřejnoprávní korporace); vykonává VS jako st. správu, a to přímo pomocí svých orgánů, či nepřímo pomocí jiných subjektů VS, na něž výkon přenese; všechny ost. subjekty vznikají v jeho rámci a na základě jeho pr. řádu; stát je i PO soukromého práva (ObčZ);

2/ Veřejnoprávní korporace - člensky organizovaný subjekt VS, kterému byla svěřena moc samostatně plnit veřej. úkoly; znaky:
a) členský princip - členové mají právo působit při plnění úkolů korporace; spravovaní jsou sami aktivními nositeli správy;
b) korporace je PO - subjektivita,
c) založena zákonem nebo vrchnostenským aktem na základě zákona,
d) je jí svěřena mocenská pravomoc činit vrchnosten. úkony,
e) nezávislost na spr. úřadech, podléhá však spr. dozoru,
f) korporační princip - její orgány vznikají zezdola nahoru, zejm. volbou.
Uplatňuje se u ní princip speciality (omezené subjektivity) - korporaci postačí tolik pr. subjektivity, kolik je jí třeba k tomu, aby byly pokryty sledované účely (zájmy) členů.
3 druhy: a) územní - rozhodující je trvalé bydliště členů uvnitř teritoria,
v němž je korporace oprávněna působit (př. obec),
b) osobní - příslušnost k urč. skupině povolání; rozlišuje se členství nucené a
volné; též zájmová samospráva,
c) věcné - členství vyplývá z vlastnictví k urč. věci (př. sdružení obcí);

Nápravné prostředky dozoru a ukládání sankcí

Nápravné prostředky dozoru a ukládání sankcí (fáze nápravná):
1/ obecné prostředky: a) požadovat odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě,
b) udílet konkrétní závazné pokyny k odstranění;

2/ specifické prostředky: a) zdržet se urč. jednání,
b) uzavřít provozovnu,
c) odnětí oprávnění,
d) uložení náhradního plnění (reparačního charakteru),
e) náhradní splnění povinnosti za dozorovaného na jeho
náklady.

Lze též požadovat po dozorovaném zprávy o stavu nápravy.
Lze iniciovat užití nápravných prostředků jiným vykonavatelem st. správy.
V jednoduchých případech a při nebezpečí z prodlení mohou být nápravné prostředky ukládány pověřenými osobami na místě. Dozorčí orgán smí též ukládat sankce za spr. delikty - méně závažné porušení pr. povinností se obvykle řeší blokovou pokutou na místě. Uplatnění nápravného prostředku nebrání uložení sankce a naopak.

Fáze spr. Dozoru:
a) fáze zjišťování a hodnocení - je třeba strpět výkon dozoru; vytváří se skutkové zjištění,
b) fáze uplatnění či iniciace nápravných nebo sankčních prostředků - fakultativní;
formální rozhodování o P a P dozorovaných osob či faktické
zasahování do jejich hmotněprávních poměrů; prostředky mívají
podobu spr. aktů, bezprostředních zásahů či faktických pokynů.

Právní úprava

Právní úprava:
Obecnou úpravou je z. o st. kontrole (552/91) - vůči zvl. úpravám princip subsidiarity. NKÚ (18);
Zákon o státní kontrole 552/1991- upravuje výkon st. kontroly v ČR; vykonávají ji ministerstva, jiné ústřední orgány st. správy, kraje, obce (v přenesené působnosti), ost. orgány st. správy pro specializovanou kontrolu (př. ČOI). Kontrolují hospodaření s fin. prostředky ČR a plnění povinností stanovených na základě pr. předpisů. Nelze ji provádět u st. zástupců, soudců, notářství apod. (s výjimkou hospodaření s finančními prostředky).
Kontrolní řád upravuje postup při kontrole a vztahy mezi kontrolorem a kontrolovaným subjektem. Ke kontrole dochází z vlastního podnětu či ze zákona. Kontrolor musí být vybaven písemným pověřením ke kontrole;
Námitka podjatosti - může ji užít pracovník kontroly či kontrolovaný subjekt. P a P kontrolorů - viz výše;
Zbavit mlčenlivosti může ten, v jehož zájmu tuto povinnost kontrolor má, nebo vedoucí kontrolního orgánu; protokol - viz výše.
Pořádková pokuta za porušení povinnosti součinnosti může činit až 50 tis. Kč (opakovaně pak až 200 tis. Kč) a musí být udělena do jednoho měsíce od nesplnění povinnosti (pokuty jsou příjmem st. rozpočtu - vyjma obcí). Náklady řízení pak hradí osoba, z jejíhož podnětu se kontrola uskutečnila. Za škodu způsobenou kontrolou odpovídá stát. Užije se vždy úprava zvláštního zákona, pak subsidiárně z. o státní kontrole a nakonec subsidiárně SprŘ.

Státní dozor nad veřejnými samosprávnými korporacemi - zejm. obcemi;
a) přezkoušení hospodaření obce krajským úřadem na základě žádosti obce,
b) náprava nesprávných opatření obcí - odporuje-li opatření v samostatné působnosti zákonu, pozastaví jeho výkon krajský úřad či MV,
c) předchozí projednání zamýšleného sloučení obcí s okresním úřadem. MS je dozorčím orgánem vůči Čes. advokátní komoře.

Druhy správního dozoru

Druhy správního dozoru:

1. dle obsahu působnosti dozorčího orgánu:
a) běžný - vykonává jej spr. orgán spolu se svými jinými úkoly a dozor je zde až druhořadou činností, neformální, (př. st. stavební dohled),
b) specializovaný dozor - inspekce, dozorčí činnost je pro tento orgán hlavním úkolem, celostátní působnost (př. ČOI), c) pořádkový dozor - účelem je zajištění veřejného pořádku na veřejně přístupných místech vůči anonymním adresátům (např. policie);

2. dle časového intervalu:
a) soustavný - vůči předem určenému okruhu adresátu, kdy nakonec je zkontrolován každý,
b) jednorázový - nahodilý, pokud vznikne podezření z porušování povinností (zvenčí na základě stížnosti - incidentní);

3. dle časového hlediska:
a) průběžný - probíhající činnost adresátů,
b) následný - sleduje odstraňování nedostatků zjištěných při dřívějším dozoru;

4. dle formy výkonu:
a) samostatné kontrolní akce - typické pro specializované orgány,
b) neformální kontrola - vyplývá z běžného dozoru jen jako podklad k jiné činnosti.
Technický dozor se soustředí na věcné prvky; vrchní dozor probíhá u hierarchicky členěných dozorčích orgánů.

Obsah pr. vztahů při výkonu dozoru

Obsah pr. vztahů při výkonu dozoru - oprávnění a povinnosti dozorčího orgánu a subjektů, vůči nimž je dozor vykonáván (fáze zjišťovací);
a) procesní oprávnění dozorčích orgánů - cílem je řádné zjištění skutečného stavu věci;
a) právo vstupu, prohlídky,
b) právo požadovat potřebné informace, předložení dokladů a listin, požadovat součinnost,
c) právo zajistit důkazy, vč. odběru vzorků,
d) právo omezit či zakázat urč. činnost za účelem zachování statusu quo pro další šetření.
Adresát má povinnost úkony dozorčího orgánu strpět a poskytnout potřebnou součinnost.
Realizace povinností adresátů se zajišťuje:
a) pomocí pořádkové pokuty (lze ji uložit i opakovaně),
b) skutkovými podstatami spr. deliktů (maření a ztěžování dozoru),
c) vydáním spr. aktu, který povinnost autoritativně potvrzuje;

b) povinnosti dozorčích orgánů - vyloučení úředních osob z důvodu pochybností o nepodjatosti (oznamovací povinnost náleží přímo těmto osobám);
a) mají být šetřena práva adresátů,
b) dozor se oznamuje předem, nevylučuje-li to povaha věci,
c) zajištění ochrany odebraných dokladů,
d) zachovávání mlčenlivosti,
e) pořízení protokolu (popis zjištěných skutečností, uvedení nedostatků, označení porušených ustanovení pr. předpisů), dozorovaná osoba má právo se s ním seznámit a na stejnopis; proti protokolu lze podat písemné námitky, a to do 5 dní od seznámení; o námitkách rozhoduje dotyčná úřední osoba - lze se odvolat k vedoucímu dozorčího orgánu do 15 dní od doručení rozhodnutí o námitkách.

Přestupkové řízení

Výkon rozhodnutí (správní exekuce) - příslušný správní orgán vynucuje plnění povinností uložených viníkovi; hl. exekuční norma je z. o správě daní a poplatků; pro výkon rozhodnutí náhrady škody a náhrady nákladů řízení platí správní řád; PřestZ umožňuje mobiliární exekuci (výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí; postup dle OSŘ).
Podmínky výkonu rozhodnutí
1. účastník řízení nesplnil dobrovolně uloženou povinnost,
2. existence exekučního titulu = vykonatelné rozhodnutí (řídí se SprŘ),
3. lhůta pro splnění povinnosti marně uplynula - běh lhůty počíná obvykle dnem následujícím po dni pr. moci rozhodnutí,
4. dosud neuplynul čas, ve kterém je možno provést výkon rozhodnutí (pokuta za přestupek, nárok na náhradu škody - 5 let) - po uplynutí těchto lhůt nelze ve výkonu rozhodnutí pokračovat.

Blokové řízení- jedná se o uložení pokuty v případě, kdy je spolehlivě zjištěn přestupek, pachateli nestačí domluva a je ochoten zaplatit. Proti uložení pokuty se nelze odvolat (možné prostředky pouze v rámci mimoodvolacího řízení). Pokuty ukládají správní orgány, v jejichž působnosti taková činnost je a dále orgány stanovené zákonem; bloky vydává MF - výnosy plynou do státního rozpočtu; pokud pachatel přestupku nemůže zaplatit na místě, je mu vydán blok, je poučen o tom, kde zaplatit a do jaké doby a o následcích případného nezaplacení a zároveň je nucen potvrdit převzetí bloku. Pověřené osoby musí své oprávnění prokázat (legitimací). Na blok pak vyznačí komu byla uložena pokuta, kdy a za jaký přestupek.

Příkazní řízení - v případě, že není uložena pokuta v blokovém řízení (nelze uložit, pokud viník je zbaven/omezen ve způsobilosti k právním úkonům); oznamuje se písemně a má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku; do 15 dní od doručení lze podat odpor proti rozhodnutí - příkaz se ruší a pokračuje se jako v projednávání o přestupku (není možné uložit vyšší sankci než jaká byla uložena v příkazu). Jinak je po uplynutí těchto 15 dnů příkaz pravomocný.

Pojem a vymezení správního dozoru

Téma č. 7:
Pojem a vymezení správního dozoru

Projev kontrolní činnosti ve veřejné správě (VS):
1. kontrola v působnosti VS:
a) správní dozor - vykonává jej správa vůči nepodřízeným osobám,
b) vnitřní kontrola - na základě vztahů nadřízenosti a podřízenosti;

2. kontrola veřejné správy - kontrola zvenčí (soudní, parlamentní, občanská).


Správní dozor = činnost, při které vykonavatel VS sleduje chování nepodřízených subjektů a porovnává jej s chováním žádoucím, příp. právně relevantním způsobem reaguje na zjištěné nedostatky (aplikuje nápravné či sankční prostředky).
Dozorčím orgánem je vykonavatel VS, jemuž zákon svěřuje dozorčí působnost (kdo koho kontroluje, předmět kontroly a hlediska kontroly);
- někdy je dozorčí pravomoc svěřena PO (i FO, př. lesní stráž) soukromého práva formou zákona či autorizace;
- různá terminologie - dohled, revize, inspekce, kontrola, prověrka; dozorovanými osobami jsou nepodřízené FO a PO;
- předmětem dozoru - soulad s právem, dodržování povinností stanovených zákonem.

Přestupkové řízení

Zahájení řízení- zpravidla ex offo, pokud nejde o přestupky projednávané jen na návrh;

1. Řízení na návrh postižené osoby - přestupky proti občanskému soužití, proti majetku, pokud byly spáchány osobami blízkými. Návrh musí být podán spr. orgánu do 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o přestupku dozvěděl. Po uplynutí jednoho roku už není možno návrh vůbec projedná.

Náležitosti - označení osoby postižené, označení pachatele, kde, kdy a jak byl přestupek spáchán. V každém stádiu může navrhovatel vzít návrh zpět. Orgánem příslušným pro návrhové přestupky je obec. U urážky na cti se správní orgán pokusí o smír.

2. Účastníci řízení –
a) obviněný (FO; hledí se na ní jako na nevinnou, pokud není pravomocným rozhodnutím vyjádřena vina; může se vyjádřit ke všem skutečnostem, které jsou jí kladeny za vinu a k důkazům; může uplatňovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky),
b) poškozený (jen u náhrady majetkové škody způsobené přestupkem - škoda a její výše musí být spolehlivě zjištěna a nesměla být nahrazena),
c) vlastník věci, která byla zabrána nebo může být zabrána,
d) navrhovatel (v případě řízení o přestupku na základě návrhu).
Obligatorní stadium: ústní jednání (pokud nejde o zkrácené řízení; shromažďují se důkazy a je rozhodnuto o vině a sankci); řízení je zásadně neveřejné, tato část řízení je upravena ve SprŘ; někdy lze věc projednat i bez přítomnosti obviněného (nedostavil se, odmítl se zúčastnit); mladiství (spr. orgány vyrozumí také zákonného zástupce a orgán péče o dítě o nařízení ústního jednání a rozhodnutí o přestupku).