Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Třída : Korýši (Crustacea ), 4. podtřída: Rakovci

- je jich ze všech korýšů nejvíc druhů
- mají stálý počet článků a končetiny jsou i na zadečku
- mívají velká těla s pevným krunýřem
- mnoho jich obývá moře
- evolučně nejvyspělejší
- po naupliovi mají další larvální stadium tzv. zoëa
- hlavu tvoří 6 článků, hruď 8 článků, zadeček 7 článků
- končetiny jsou i na zadečku

U desetinožců je čtvrtý hrudní pár končetin s nápadnými klepítky (zbraň i uchopování potravy). V mořích žijí humři, langusty a krabi, u nás zase najdeme raky.

Různonožci mají tělo ze stran zploštělé. Přední páry nohou slouží k plování, zadní ke skákání. Mnoho jich žije v mořích, ale také v podzemních vodách. V těch našich nejčistších vodách (a studnách) žijí velmi často blešivci.

Desetinožci
- mají 10 párů kráčivých nohou
- 1. Pár nohou klepeta, následují 3 páry příústních nožek (podávají potravu)
- zadečkové nohy slouží k plavání, samice na nich nosí vajíčka
- poslední pár zadečkových nohou se nazývají uropody
- v žaludku se vytváří rakůvky (kousky CaCO3 na dobu, kdy bude měnit karapax, tento jev se vyskytuje především u raků
- pod karapaxem v místě, kde začínají končetiny je dutina, ve které jsou žábry

Raci
- živí se vodními bezobratlými, rostlinami i zdechlinami, vajíčka si nalepují na nohy zadečku, tam žijí i vylíhlí raci, lezou po dně, ale mohou i plavat, žijí v dírách pod břehy, mají přímý vývoj, hlava a hruď jsou krunýřem srostlé nepohyblivě, každý tělní článek nese pár končetin (19 párů)


r. říční : u nás původní, snáší bahnité dno, všežravec, noční, velikost do 20 cm, olivově zelený, vzácný, chráněný
: oči na stopkách, dlouhý zadek zakončený ploutvičkou
r. kamenáč : u nás původní, čisté vody s kamenitým dnem, menší než rak říční, vzácný, chráněný
V 19. st. u nás raky málem vyhubila račí mor (houbová choroba).
r. bahenní : dovezen z Haliče (Polsko), odolnější
humr evropský : mořský, jedno klepeto tlusté - louskací, druhé tenčí - stříhací, svaly, které klepeto stiskávají jsou silné, svaly, které ho oddalují jsou slabé
langusta : nemá klepeta, dlouhá tykadla, až 8 kg
kreveta, garnát : mořští, 5 cm velcí, bočně zploštělé tělo, nevýrazná klepeta, kreveta má zahnutý zadeček, garnát rovný
poustevníček : redukovaný zadeček, často žije v opuštěných lasturách plžů, v symbióze se sasankou plášťovou
p. palmový: vylézá na palmy, odstřihuje kokosové ořechy

krabi: podtáčí zadeček pod tělo
k. říční : zavlečen z Číny na počátku 20. st., v Labi, Vltavě, chlupatá klepeta, v období páření se vrací do moře
velekrab japonský, "pavoučí krab": rozpětí 3 m, žije v hlubokomořských příkopech na asijském pobřeží

Stejnonožci
- hrudní a zadečkové končetiny jsou stejné, tělo je shora zploštělé

Stínka obecná : 15 mm, na souši ve vlhkém prostředí, mají žábry, živí se rostlinými zbytky, žije pod kameny, pařezy, ve sklepích
svinka obecná : silně vyklenuté tělo, umožňuje stočení do kuličky, obývá sušší místa
Stínky i svinky se dříve používali pro léčení tuberkulózy - bezvýsledně.
Beruška vodní: nemá krunýř, na dně stojatých vod, všežravec, články zadečku srostlé

Různonožci
blešivec potoční : pod kameny, v potocích, všežravec - živí se mrtvými těla živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, někdy se označují jako vodní ráčci - nesprávný název, z boku zploštělí, využívají se jako krmivo pro ryby, želvy, bioindikátor kvality vody - jsou nároční na čistotu vod

Třída : Korýši (Crustacea ), 3. podtřída: Kapřivci

3. podtřída: Kapřivci
- ektoparaziti ryb
- z kusadel se vytváří bodec, mají přísavky, kterými přisávají k hostiteli
- dýchají celým povrchem těla
- z důvodů parazitického života jsou hermafroditi

kapřivec plochý : působí škody v chovech kaprů, může způsobit smrt plůdku

jazyčnatky
- endoparaziti, příbuzní kapřivců
- žijí v nosních dutinách psovitých šelem, v plicích ptáků a hadů, jsou přenosní i na člověka

jazyčnatka tasemnicová : parazit psovitých šelem

svijonožci
- jsou přisedlí, žijí uvnitř vápenatých schránek na mořských útesech, na lasturách i velrybách
- mají cementovou žlázu, která produkuje sekret, jímž se přilepí k podkladu
- filtrují vodu a tím získávají potravu
- jsou hermafroditi - jelikož jsou přisedlí nemohou hledat partnera

vilejš stvolnatý : na stopce, uzavírá vápenatými destičkami svou plášťovou dutinu - umožňuje mu to přežít mimo vodu (odliv)
kořenohlavec krabí: nemá stopku, planktonní larva parazituje v krabovi, pohlavně dospělá samice na něm vytváří vnější nádor, samec ho nabodne a samici oplodní, ta vytvoří schránku, kde se vyvíjí vajíčka, samice zemře, může zničit varlata kraba - parazitální kastrace

Třída : Korýši (Crustacea ), 1. podtřída: Lupenonožci

1. podtřída: Lupenonožci
- mají tělo kryté kožním záhybem, který vyrůstá na hřbetní straně a nohy jsou lupenité
- patří k nim řada perlooček, které se živí hlavně řasami a bakteriemi
- žijí ve stojatých sladkých vodách, v kterých jsou důležitou potravou ryb

ř. Perloočky
- mají jedno velké černé složené oko
- pohyb zajišťují antény, tykadélka jsou zakrnělá, slouží k smyslovému vnímání
- tělo je z boku sploštělé, kryté přehnutým krunýřem
- mají 5 párů lupenitých nožek s žaberními přívěsky, filtrují jimi plankton a organismy jimi dopravují k ústnímu otvoru
- u perlooček se vyskytuje heterogonie

hrotnatka obecná (Daphnia pulex): hojná ve sladkých vodách severní polokoule, dravá, zadeček (nemá končetiny), je ohnut pod hruď, po stranách hlavy zbytek naupliového oka larvy, využívají se jako krmivo pro ryby

ř. Žábronožky
- korýši primitivní s protáhlým tělem, volnou hlavou a lupenitými končetinami
- tělo není pokryto kožním záhybem, nemají zpevněnou pokožku
- mohou snášet vysoké koncentrace solí ve vodě
- nejznámější je žábronožka solná

Třída : Korýši (Crustacea ), 2. podtřída: Buchanky (Klanonožci)

2. podtřída: Buchanky (Klanonožci)
- tito drobní korýšci, žijící v sladkých i slaných vodách, mají zadeček zakončený vidlicí a hruď mají širokou

- samičky nosí vajíčka obyčejně ve dvou hroznech na zadečku
- tělo nemá kožní záhyb
- snadno se poznají podle dlouhých prvních tykadel

- ve vodě slouží rybám za potravu, ale některé druhy se přeměnily v cizopasníky ryb i velryb a pak jsou často velmi pozměněného tvaru
- mají 3-6 jednoduchých očí (tzv. naupliové oko).
- pohybují se pomocí hrudních končetin
- dýchají celým tělem, cévní soustava redukovaná někdy chybí
- ve vodách se vyskytují po celý rok (i pod ledem)
- jsou velcí několik mm.

buchanka obecná - 2 vaječné vaky, mohou být mezihostiteli motolic a tasemnic

vznášivka - jeden vaječný vak

Kmen: ČLENOVCI, Podkmen: ŽABERNATÍ, Třída : Korýši (Crustacea )

Kmen: ČLENOVCI, Podkmen: ŽABERNATÍ, Třída : Korýši (Crustacea )
- patří k nim ti členovci, kteří většinou obývají vodu = většinou mořští živočichové (plankton)
- jejich článkované tělo původně z hlavy, hrudi a zadečku srostlo do hlavohrudi a článkovaného zadečku
- končetiny mají dvouvětvové, ty, co vyrůstají na hlavohrudi se přeměnily na 2 páry tykadel (smysly), 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (pro zpracování potravy) + složené / jednoduché oči
- některé hrudní nožky jsou také přeměněné na čelistní nožky, ty zbývající slouží k pohybu
- vyšší korýši mají končetiny i na zadečku a mohou jim sloužit i k dýchání a rozmnožování
- korýši dýchají pomocí žaber ( na bázi nohou ), mohou též dýchat povrchem těla

Rozmnožování:
- jsou pohlaví původně odděleného = gonochoristé, jen parazité (a přisedlí) jsou oboupohlavní hermafrodité
- jejich vývoj je buď nepřímý (složitý) nebo přímý
- základní typ larvy: NAUPLIUS – má nečlánkované tělo, jediné oko a 3 páry přívěsků ze kterých vznikají oba páry tykadel a kusadel

- živí se potravou velmi různorodou
- chitinová kutikula obsahuje CaCO3, - silná, pevná a přeměňuje se buď v krunýř nebo skořápky

Měkkýši - třída: MLŽI ( Bivalvia)

Měkkýši - třída: MLŽI ( Bivalvia)
tělo ze stran zploštělé bez zřetelné hlavy, kryto dvouchlopňovým pláštěm vylučující dvě miskovité lastury shodné velikostí i tvarem
na povrchu lastury najdeme soustředné vrstevnice, které jsou dokladem růstu
ve hřbetní části jsou lastury spojeny pevným vazem, někdy zámek (soubor zubů)
pravá a levá lastura ovládána jedním n. dvěma svaly svěrači na hřbetě spojený pevným vazem
tělo dělíme na hlavový oddíl (širší část, kolem ústního otvoru jsou zbytky hlavy jako příústní plachatka) a záď (užší část)
na konci zádi jsou dva otvory spodní přijímací (okysličená voda a mikroskopická potrava do plášťové dutiny) a horní vyvrhovací (odvádí vodu a nestrávené zbytky)
DS - po obou stranách těla jsou žábry
svalnatá noha je umístěna v břišní části a je ze stran zploštělá a sekerovitá, při lezení a rytí do bahna bývá zpevněna přítokem krve do krevní dutiny (erekce)
TS - ústní dutina bez slinných žláz → jícen → žaludek (ústí hepatopankreas) → střevní klička → kloakální prostor (konečník prostupuje osrdečníkem)
CS - srdce (jedna komora a dvě předsíně v osrdečníku, čerpá krev z plic a vhání ji aortou do hlavové části a útrob, před návratem do žaber se krev v metanefrídiích zbavuje škodlivých látek
NS - gangliová, bilaterálně souměrná, uzliny jsou vzájemně propojeny nervovými vlákny, nemají většinou oči, osfradium (čich), párová statocysta (vnímání polohy těla) ve svalnaté noze a velké množství hmatových buněk po celém těle
RS - gonochorický druh s nepřímý vývoj, dospívá v 5 letech, spermie jsou nasávány do plášťové dutiny jiného jedince, kde dojde k oplození vajíčka
známo asi 25 000 druhů z toho asi 20 žije u nás

škeble rybničná
žije zahrabána na dně stojatých vod, larva (glochidium) žije ektoparaziticky na žábrách ryb a živý se krví a hnisem z ranky, kterou vytvořila, v symbióze se škeblí žije ryba hořavka duhová, jejíž samičkaklade do škeble jikry
velevrub malířský
perlorodka říční - hl. v šumavských potocích
srdcovka jedlá - lze ji nalézt na mělčinách všech evropských moří
střenka jedlá - připomíná kapesní nůž
šášeň lodní - provrtává se do dřeva potopeného v moři
ústřice jedlá - pěstována ve velkochovech
slávka jadlá – žije přisedle, připevňuje se byssovými vlákny - produkované žlázou nohy
perlotvorka mořská - v plášťové dutině tvoří perly
* perly: obranná rce, sekrece plášť. epitelu - obalu perletí nečistoty
hřebenatka - ve znaku firmy Shell

třída: Hlavonožci (Cephalopoda)

vývojově nejdokonalejší měkkýši
draví → došlo k redukci schránky (sépiová kost), protože se potřebují rychle pochybovat
v mořích, dvoustranně souměrní
zřetelně formovaná hlava se zobákovit. čelistmi, komorovýma očima (stavba jako obratlovci)
noha je přeměněna ve svalnatou nálevku a v ramena (8 - 10 ramen)
ramena slouží k pohybu, ale při nebezpečí se pohybují nazad prudkým vypouštěním vody z nálevky (nové nasátí je umožněno odchlípením okraje pláště od nálevky)
inkoustová žláza - na stěně konečníku, používána při nebezpečí
chrupavčitá schránka kolem mozku a očí
TS - ústa se zobanovitými čelistmi, radulou a párovitými slinnými žlázami (mohou obsahovat jedy) → jícen → vole → vakovitý žaludek → střevní kličky → vyúsťuje v přední části plášťové dutiny
CS - srdce s jednou komorou a dvěma nebo čtyřmi předsíněmi
NS - poměrně velký mozek vzniklý splynutím hlavových ganglií, nervovými vlákny řídí ramena i smyslové orgány, komorové oko - podobné oko obratlovců
RS - gonochorické, pohlavní dimorfismus (menší samečkové), sameček - jedno z příústních ramen se mění v rameno hektokotylové, které obsahuje přídatnou žlázu produkující obaly spermií (spermatofory) a přenáší je do pohlavního otvoru samičky, přímý vývoj (mláďata jsou průsvitná a žijí pelagicky)
známe asi 600 druhů
loděnka hlubinná - žije v Tichém oceánu
sépie obecná - 10 příústních ramen a ploutvovitý lem, který umožňuje vznášení ve vodě, na hřbetě sépiová kost
chobotnice pobřežní - osm ramen
argonaut pellagický - osm ramen, vnější skořápka
krakatice obrovská - 10 ramen, dosahuje délky až 30 m, potrava vorvaňů
oliheň

1) Měkkýši - podkmen: SCHRÁNKOVCI / SKOŘÁPKOVCI (Conchifera)

plášť vylučuje vápenitou schránku, která může být druhotně buď zčásti, nebo zcela redukovaná; kromě mozkové zauzliny obsahuje jejich nervová soustava i zauzliny další, popř. se všechny zauzliny přemísťují do hlavy
třída: Přílipkovci (Monoplacophora)
dvoustranně souměrní, několik párů žaber v plášťové rýze, několik párů metanefrídií, párové gonády i párové svaly, kterými zatahují oválnou nohu do jednoduché čepičkovité schránky
gonochoristé; hlubokomořští zástupci:
přílipkovka
třída: Plži (Gastropoda)
zřetelně vytvořená hlava s jedním n. dvěma páry tykadel a očima
nepárový plášť vylučuje nepárovou ulitu
tělo kryto jednovrstevným řasinkovým epitelem s množstvím hlenových žlázek
svalnatá noha - umožňuje pohyb, při zvýšeném přítoku hemolymfy noha tuhne; u většiny plžů, kteří lezou po pevném podkladu, má ploché chodidlo a její pokožka obsahuje slizové žlázy  vylučovaný sliz usnadňuje lezení; u plovoucích mořských zást. může být část nohy přeměněna v křídlovité výrůstky, které usnadňují plavání n. vznášení se ve vodě
ulita - ochrana měkkému tělu, při nepříznivém období se může živočich do ulity schovat a otvor uzavře ztuhlým sekretem, větš. pravotočivá  ztráta dvoustranné souměrnosti
NS - tvořena 5 páry vzájemně propojených ganglií, od nich vedou výběžky inervující smyslové orgány, v hlavě a tykadlech je koncentrovaná nervová tkáň se smyslovými ústrojími, hmatové b. v tykadlech, na druhém tykadlu mají velmi dokonalé miskovité oči a čichové receptory (osfradie - v plášť. dutině, kuntrolují kvalitu vody)
TS - ústní dutina (radula - pilovitý orgán sloužící k nastrouhání potravy, slinné žlázy) → jícen → žaludek (ústí žláza hepatopankreas) → střeva → konečník prostupující osrdečníkem → do plášť. dutiny
DS - plicní vaky (zřasnatělé a prokrvená část plášťové dutiny otevřená těsně pod pravým okrajem ulity) nebo žábry (původní)
VS - nepárová metanefridie, otevírá se do osrdečníku
CS - otevřená, srdce (příčně žíhaná svalovina, jedna komora a předsíň) v osrdečníku (zbytek potlačené druhotné tělní dutiny, v nejvyšším závitu ulity), tělní tekutina hemolymfa
RS - hermafroditi i gonochoristi
přímý vývoj (vylíhnutý jedinec malý a podobný dospělému), po vzájemné výměně spermií, které jsou uloženy do zásobního váčku, dochází po čas k oplození vajíček spermiemi z váčku → oplozená vajíčka, obalená výměšky skořápečné žlázy, jsou kladena do jamky v zemi
nepřímý vývoj - larva: religerová larva
dělíme na předožábré, zadožábré a plicnaté (vzhledem k srdci)
podtřída: Předožábří
ulita stočená o 180°
plášťová dutina s jedním n. dvěma žábrami leží vpředu, před srdcem
nervové pruhy přetočené; větš. jednopohlavní živ.
na hřbetní straně nohy trvalé vápenité víčko  při zatažení nohy ulity uzavírají
ulity některých zavinutců používané jako platidlo
homolice: draví plži teplých moří, slinné žlázy přeměněné v jedové žlázy, radula charakter dutého bodce (kořist nabodávají a ochromují jedem), některé smrtelně jedovaté i pro člověka
homolice středomořská - mramorová ulita
ostranka jaderská - ježatá ulita, dříve vyráběn antický purpur
zavinutec tygrovaný
bahenka živorodá – v našich stojatých vodách
rýhování vaj. a časné fáze vývinu mlad. bah. probíhají v plášť. dutině mateř. živ.
podtřída: Zadožábří (Opisthobranchiata)
díky dalšímu stáčení mají posunutou plášťovou dutinu s většinou jedním žaberním hřebínkem na bok těla, za srdce; někdy redukované i hřebínkovité žábry
k dýchání využívají druhotné útvary, kterými jsou větš. výrůstky hřbetní strany těla
větš. mořští, pestře zbarvení hermafroditi
nervové pruhy druhotně přímé, nepřekřížené a zkrácené
mají zakrnělou skořápku (n. druhotně chybí) s širokou ploutvitou nohou
oči mají při bázi 2. páru tykadel
zej obecný - hopsavý pohyb, proto je nazývá „mořský zajíc“
valovka – drobní, draví, vznášejí se ve vodě chladných moří, souč. potravy kytovců
podtřída: Plicnatí (Pulmonata)
sladkovodní a suchozemské druhy
sladkovodní druhy se druhotně přizpůsobily vodnímu prostředí
DS: dýchají prokrvenou stěnou plášťové dutiny  plicní vak
NS: nervové zauzliny zpravidla soustředěny v hlavě; mozkové ganglium s ostatními spojeno obhltanovým prstencem
RS: hermafroditi; někteří z nich mají obojetnou pohlavní žlázu  postupně produkuje spermie i vajíčka
pohlavní soust. obsahuje i žlázy, které zásob. vajíčka živinami a zároveň produkují vaj. obaly
tuhé obaly suchozem. plžů  zabraňují vysychání
dělíme na spodnoocí (1 pár tykadel, při jejich základě oči) a stopkoocí (2 páry tykadel, zatažitelné oči na vrcholu 2. páru)
vodní:
plovatka bahenní - pravotočivá a špičatá ulita
bahnatka malá
drobná, žije u břehů na listech vodních rostlin, mezihostitel motolice jaterní
okružák ploský – plochá ulita
suchozemští:
hlemýžď zahradní - vyhledává vlhká a teplá stanoviště hl. s vápencovitým podkladem, vždy pravotočivá ulita
páskovka žíhaná
plzáci
zakrnělá skořápka má podobu štítku na hřbetní straně, hřbet nohy mají bez kýlu a dýchací otvor mají v předu
plzák lesní
slimáci - místo ulity mají štítek, hřbet nohy kýlnatý a dýchací otvor se nachází v zadní části štítku
slimáček polní, slimák žlutý

Měkkýši - rozmnožovací soustava:

- gonochoristé – mlži, hlavonožci
- hermafrodité – plži, hlemýžď je proteandrický
- pohlavně; vývin může být nepřímý nebo přímý
 nepřímý
- veligerova larva – u moř. předo- a zadožábrých plžů, plovoucí larva se základy orgán. soustav a schránky, plášť tvoří 2 plachetkovité výrůstky vroubené věnci brv
- larva trochofora – u měkkýšů se spirálním rýhováním vajíč., plovoucí larva s věnci brv
 přímý
- hlavonožci, sladkovodní měkkýši a suchozemští
- využívány jako potraviny (ústřice, slávky), výroba perleťových knoflíků a k intarziím při výrobě nábytku, z lastur se zhotovují suvenýry, sépiová kost slouží jako doplněk potravy pro ptactvo, někteří naopak škodí
- bývají mezihostitelem cizopasných ploštěnců (motolice jaterní má za mezihostitele bahnatku)
- někteří sami parazitují v některých stádiích vývoje (larva škeble rybničné parazituje sáním krve na žaberních lupíncích ryb)
- namodralá krev obsahuje barvivo hemocyanin – měď

1) Měkkýši - podkmen: PAPLŽI (Amphineura)

- mořští zástupci, primitivní, nemají oči ani tykadla
- dvoustranně souměrné tělo, nezřetelně zformovaná hlava
- plášť vytváří silnou kutikulu, která tvoří šupinky nebo destičky
- NS tvoří mozková zauzlina a 2 páry nerv. pruhů
- RS gonochoristé s nepřímým vývojem, živí se živočichy i rostlinami
• třída: ČERVOVCI (Aplacophora)
- vzhledem připomínají tlusté červi se zploštělou břišní stranou těla
- plášť vylučuje kutikulu s vápenitými jehličkami
- mají redukované žábry
- žijí na dně a živí se mikroorg. n. jsou dravci lovící polypy žahavců na korál. útesech
• třída: CHROUSTNATKY (Polyplacophora)
- ploší měkkýši, plášť vylučuje osm taškovitých destiček
- DS tvoří žábry v plášťové rýze po stranách těla
- žijí v příbojové zóně na korál. útesech a kamenit. dnech, k nimž se mohou přisávat
- živí se drobnými živočichy
 CHROUSTNATKA STŘEDOMOŘSKÁ – larva trochofora

25. MĚKKÝŠI

podříše: Mnohobuněčný
Triblastika
kmen: Měkkýši
podkmen: Paplži
podkmen: Schránkovci
třída: Přílipkovci (Kelinatky)
třída: Plži
podtřída: Předožábří
podtřída: Zadožábří
podtřída: Plicnatí
třída: Mlži
třída: Hlavonožci
- známo asi 112 000 druhů měkkýšů, po členovcích 2. druhově nejbohatším kmenem živočichů
- obývají moře, sladké vody i souš; měkké nečlánkované tělo bez končetin
- první živočiš. kmen s pravou druhotnou dutinou tělní – coelom  * mezi entodermem trávicí trubice a kožněsvalovým vakem rozestoupením buněk mezodermu, má malý rozsah omezený pouze na prostor dutiny osrdečníku a pohlavních žláz
- zbývající prostor vyplněn mezenchymat. pojivem s četnými krev. rozlitinami (otevřená cévní soust.)

měkkýši - tělo členěno na: hlava, noha, útrobní vak

hlava - přední část těla, smyslovým centrem, u mlžů druhotně chybí
noha
orgán pohybu; mohutné svalstvo břišní stěny;
v noze na břišní str. těla soustředěný kožněsvalový vak
útrobní vak
obsahuje vnitřní orgány; hřbetní strana vybíhá v postranní kožní záhyby (plášť), pod ním plášťová dutina, vnější pok. pláště vylučuje vápenitou schránku, vzácněji kutikulu
jen specializované svaly (zatahovače a svěrače)
pokožka: řasinkový epitel, žlázky s hlenovým sekretem, žlázy s vápenitou látkou
schránka - plži mají 2 vrstvy; mlži mají 3 vrstvy

složení:
vnější vrstva: periostracum – pigmentovaná, chitinózní, inkrustace koncholínem
2. vrstva: ostracum – uhličitan vápenatý
3. vrstva: hypostracum – perleťová, aragonitová, vrstva
3 typy schránek:
jednoduché – ulita
dvouchlopňové – lastury
redukované – komůrkovité, destičkovité (sépie), chybí úplně (chobotnice)
ulita:
vrchol – apex
obústí – peristom
závity – středem prochází kolumela–střední sloupec

nervová soustava:
tvořená mozkovou zauzlinou, nervovým prstencem kolem trávicí trubice a čtyřmi pruhy vybíhajícími dotěla, na nichž jsou u některých druhů další zauzliny

smyslové orgány:
oči: pohárkové (většina zástupců); komorové (hlavonožci)
statocysty: statokinetické čidlo, orientace v prostoru; většinou v přední části nohy
osfradia: v plášťové dutině vodních zástupců; chemoreceptory, kontrolují kvalitu vody

dýchací soustava:
speciální dýchací orgány v plášťové dutině
u prvotně vodních měkkýšů to jsou hřebínkovitá nebo jinak utvořené žábry
u druhotně vodních či suchozemských zástupců jde o sliznici plášťové dutiny, která je protkána vlásečnicemi, na dýchání měkkýšů se podílí i cévní soustava

cévní soustava:
kromě živin rozvádí také dýchací plyny
skládá se z vakovitého srdce krytého blanitým osrdečníkem a z cév, které jsou otevřené a krev se z nich rozlévá do mezenchymu, v krevní plazmě je obsaženo barvivo, na které se vážou dých. plyny, u některých je to hemoglobin u jiných haemocyanin
srdce má 1 komoru a 1–4 síně (podle DS); hlavonožci mají skoro uzavřenou CS

trávicí soustava:
do ústní dutiny ústí slinné žlázy a je zde radula – chitinózní páska se zoubky, není u mlžů
následuje hltan, jícen a žaludek; do žaludku ústí slinivkojaterní žláza – hepatopankreas
u býložravých měkkýšů štěpí enzymy z této žlázy celulózu na stravitelné sacharidy
hepatopankreas je na vrcholu ulity; řitní otvor vyúsťuje poblíž vchodu do plášťové dutiny

vylučovací soustava:
tvořena metanefridiemi; nálevka tvořená obrveným epitelem otevřená většinou do osrdečníku, odkud odsává toxické látky; VS ústí do plášťové dutiny

Žížala obecná

- 1. článek má hmatovou fci
- 2. článkem začíná ústním otvorem trávicí soustava a končí posledním článkem
- každý článek nese 8 štětinek – pohyb
- živý se organickými zbytky v půdě – půdu polyká v celku, nestravitelné zbytky z ní vycházejí
- povrch střeva je zvětšen střevní řasou (z důvodu chudoby potravy)
- okolo střeva jsou chloragogenní buňky : slouží k ukládání odpadních l., syntetizuje se v nich glykogen
- žije v děrách mezi trávou, břišní strana je světlejší, zadeček je vždy zploštělý a zaoblený
- žížaly mají veliký půdotvorný význam, protože každá z nich dovede obrátit až 67 kg půdy na hektaru
- zajišťují fci provzdušňovací, tvoří humus
- vyskytují se na zahradách, na polích i v lesích
- známe asi 6000 druhů žížal
- většinou jsou dlouhé do 20 cm
- u nás v kompostu žije žížala hnojní, je na hřbetě tmavočervená
- je-li podrážděna, vylučuje mnoho žlutého a páchnoucího hlenu
- v pařeništích i na záhonech často najdeme světle narůžovělou žížalu růžovou (délka až 85 mm)
- žížala podhorská má zřetelné kroužkování, žije v trouchu pařezů a její sliz světélkuje

rozmnožování:
- hermafrodit - 2 jedinci : opasek produkuje sliz = páření, výměna spermií
- spermie si jedinec uschová do semenných váčků – přímo neoplodňují vajíčko
- zralá vajíčka se dostanou do kokonu (vznikl činností opasku, sliz ) – musí se dostat k vyústění semenných váčků - oplození

Naidka
- chobotnatá má dlouhý rypáček, dlouhé štětinky na hřbet, běžně žije v rybnících

Nitěnka obecná
- je známá všem akvaristům, neboť může sloužit jako potrava pro ryby
- žije v bahnité rource zalezlá přídí dolů, zadeček vystrkuje do vody a komíhá jím (nutnost - dýchání)

Roupice bělavá
- nejspíše se najde někde poblíž břehů vod v humózní půdě či opadance
- také se může chovat v laboratořích (i v domácnostech) jako krmivo pro akvarijní rybky

2. podtřída: Pijavice

- zástupci mají krátké zploštělé tělo se zřetelnými kroužky = homonomní segmentace, ale každý článek má na svém povrchu 3-14 dalších zářezů : s vnitřním článkováním nemají nic společného
- na obou koncích těla je jedna přísavka, 1. prochází ústní otvor a 2.slouží k přidržování
- živý se dravě = ektoparaziti
- některé pijavice mají chitinové čelisti – poškozují pokožku hostitele
- trávicí trubice začíná pilovitými čelistmi k nařezávání kůže hostitele, v jícnu je žláza vylučující hirudin – vpouští do rány, zabraňuje srážení krve, jícen ústí do střeva s postranními zásobními vaky
- nasátá potrava se trácí velmi dlouho
- krev je červená, cévní soustava je uzavřená, dýchají celým povrchem těla
- nervová soustava je žebříčkovitého typu, oči jsou pohárkovité
- pijavky mají i hmat a chemická ústrojí
- množí se jen pohlavně, jsou obojetníky, kokony snášejí ve vodě na rostliny a kameny
- regenerační schopnost je malá
- pohybují se píďalkovitě a dovedou vlnovitým způsobem plavat

Pijavka lékařská
- na hřbetě má černohnědočervenou kresbu, břicho je světlé a černě skvrnité
- v přírodě (napadne-li člověka) může na člověka přenést hnisavé bakterie a poraněná kůže je i tak zdrojem infekcí
- ve středověku se užívala k odnímání krve (i dnes v různých zemích)

Pijavka koňská
- je naše největší pijavka a najde se v návesních rybnících
- hřbet má tmavohnědý až černý, břicho šedozelené

Chobotnatka rybí
- přenáší krevní parazity, proto při přemnožení působí značné ztráty ryb
- má štíhlé a příčně pruhované tělo s velkou zadní okrouhlou přísavkou
- kokony lepí na vodní rostliny

Hltanovka bahenní
- je u nás nejčastěji, středně veliká, tělo má ploché, hnědě zbarvené se žlutými skvrnami na hřbetě

1 . třída : Mnohoštětinatci

- mořští živočichové
- mají vyvinuté parapodia (panožky )
- podél celého těla mají na článcích bradavky se štětinkami, s přívěsky a žábrami
- na 1. Článku mají tykadla + smyslové orgány :jednoduché oči
- mají vychlípitelný jícen (rypák), chitinovité čelisti
- gonochoristi, vývin nepřímý – přes larvu trochofora
- nepohlavní rozmnožování : fissiparie

1. podtřída: Bloudivci
Nereidka hnědá (žije dravě v mořích)
Nereidka nájemnice: obývá opuštěné schránky měkkýšů
Palolo zelený (uvádí se jako jedlý) žije také v moři severně od Austrálie
- odděluje zadní část těla, vypouští pohlavní b. – rozmnožování

Pískovník rybářský: žije na pobřeží moří, rybáři ho používají jako návnadu
- vyhlubuje si v písku chodbičky tvaru U – filtrace mořské vody, organického materiálu
Afroditka kostnatá: „ mořská myš“ má dlouhé štětiny k obraně, při nebezpečí se stáčí do klubíčka

2. třída: Opaskovci

- mají v předních článcích opasek – v době rozmnožování se zduří kožní žlázy, opasek se zvýrazní : produkuje sliz – pomáhá při přenosu spermií, při páření a produkuje obal pro vajíčka = kokon
- u vajíček nejsou vyvinuta tykadla ani parapodia
- mají přímý vývoj a jsou hermafroditi, dýchají celým povrchem těla

1. podtřída: Máloštětinatci
- zástupci jsou bez kusadel, tykadel, nemají vnější dýchací orgány
- cévní soustava uzavřená (hřebetní a břišní céva s postranními oblouky, svalnaté "rourkovité" srdce, krev je červeně zbarvená hemoglobinem)
- suchozemští dýchají povrchem těla, sliz podporuje rozpouštění kyslíku
- nervová soustava žebříčkovitá s několika hlavními uzlinami
- tvorové jsou pohlavními obojetníky, z oplozených vajíček se tvoří kokon (opasek), který např. žížala stahuje asi po jednom až pěti měsících přes příď těla
- vyleze z něj asi 20 malinkých žížalek
- štětin je málo, jsou krátké a pohyblivé v jamkách článků
- nemají oči (snad jen barevné tečky), hlava není oddělená, nemají ani tykadla
- poškozené tělo snadno a rychle regeneruje
k zemním tvorům patří :

24. Kroužkovci (Annelida)

- jejich tělo bývá válcovité a mírně zploštělé, na obou koncích zúžené, složené ze stejnocenných článků = homonomní segmentace
- na povrchu těla jsou umístěny štětinky (pomocné orgány pohybu), někteří (parazité) mají na koncích těla po jedné přísavce (přidržování a pohyb) - přední přísavka je spojena s trávicí soustavou
- článkování těla má za následek opakování některých tělních ústrojí v každém článku: nervová ústrojí (v břišní pásce), pohlavní orgány s vývody, vylučovací soust., pohybová svalovina - zbytek soustav prostupuje celým tělem
- obývají moře, sladké vody, vlhké části souší
- mohou se volně pohybovat v bahně, písčitých dnech i v zemi, nebo žijí v rourkách na dně moří, potoků a tůní…
stavba tělního článku:
1 pár coelomových váčků
1 pár vylučovacích orgánů = metanefridie
1 pár pohl. orgánů
1 pár nervových zauzlin
1 pár nečlánkovaných končetin = parapodie
- toto platí pro všechny články kromě prvního a posledního

- segmenty jsou od sebe odděleny blanitou přepážkou = dissepiment
- na povrchu těla kutikula ( obsahuje žlaznaté buňky – vylučují hlen, usnadňují pohyb ), pod ní kožněsvalový vak – je tvořen jednovrstevnou pokožkou a vrstvami hladké svaloviny
- fci kostry plní hydroskelet ( váčky plněné kapalinou )

nervová soustava:
- žebříčkovitá, spojena nervovými vlákny
- v hlavové části se vytvořilo nadhltanové mozkové ganglium – je spojeno s podhltanovým gangliem

trávicí soustava:
- průchodná, trubicovitá = začíná ústním otvorem na1-2 článku a končí řitním otvorem

cévní soustava:
- uzavřená = je tvořena 2 cévami : břišní a hřbetní, jsou navzájem spojeny spojkami
- hřbetní céva – rytmické stahy = pohyb

vylučovací soustava:
- vylučují pomocí metanefrídíí (nálevky), v každém článku 1 pár
- odvodný kanálek prostupuje dissepiment a ústí na povrchu
- začínají v 1 článku a končí v následujícím

dýchací soustava:
- celým povrchem těla nebo žábrami

pohlavní soustava:
- gonochoristi i hermafroditi…

Systematicky se třídí do 3 tříd, ale uvedeme jen dvě: Mnohoštětinatci a Opaskovci.