Validace požadavků není aplikována pouze na konečném formalizovaném modelu požadavků, ale na všech přechodně vytvořených modelech včetně nových nezpracovaných informací v rámci získávání požadavků. V tomto smyslu je možno pohlížet na validaci požadavků jako na požadovanou komunikaci mezi ostatními účastníky procesu Reguirements Engineeringu.
Vstupem do procesu validace požadavků je jakýkoli model požadavků (formalizovaný, neformalizovaný). Informace o problémové oblasti musí být ověřeny na přesnost, konsistenci, relevanci k danému projektu informačního systému. Podobně musí být ověřen formalizovaný model požadavků po částech i jako celek.
Proces validace požadavků vyžaduje interakci mezi analytiky a uživateli, kteří pracují v dané problémové oblasti. Tento proces je podobný vědeckému procesu, kdy je formulována nová teorie (specifikace požadavků), která je postupně testována pomocí provedení experimentů (validace požadavků). Analytik se při použití zdravého rozumu nemusí příliš často uchylovat k experimentům. Ve vědeckém pojetí je pojem validace charakterizován pomocí dvou typů činností, a to jako:
• příprava prostředí pro experiment, kdy techniky vývoje informačního systému vyžadují určitou přípravu prostředí, například u prototypování nebo animace je nutné vytvořit určitou napodobeninu informačního systému,
• provedení experimentu a analýza výsledků, kdy techniky spoléhají na velmi obsáhlou interakci mezi analytikem a uživatelem při použití imaginárních scénářů, které simulují provozování informačního systému.
Žádné komentáře:
Okomentovat