Získání požadavků od uživatelů, kteří pracují v problémové oblasti, se jeví jako velice intuitivní v případě těch uživatelů, kteří mají jasnou představu „co vyžadují“ od budoucího informačního systému. V praxi ale analytik musí spolupracovat ve většině případů s uživateli, jež je možné charakterizovat následujícími vlastnostmi:
• nemají jasnou představu, co požadují po zamýšleném informačním systému nebo jeho části,
• těžce a nepřesně vytvářejí popis problémové oblasti, jejíž problematiku má budoucí informační systém řešit,
• uživatele používají svůj specifický slovník, který je rozdílný od slovníku analytika, a tím dochází k problémům ve vzájemné komunikaci,
• nemají stimulaci k používání zamýšleného informačního systému, který je pro ně neznámý, a tím i nejsou ochotní poskytovat znalosti analytikovi.
K překonání výše uvedených problémů lze využít některé techniky, které zjednodušují převod znalostí od uživatele k hlavnímu tvůrci informačního systému. Mezi tyto základní techniky patří:
• rozhovor typu „open-end“,
• strukturovaný rozhovor,
• kolektivní přijímání rozhodnutí.
Žádné komentáře:
Okomentovat