Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Rostlina, její složení a orgány, růstové a vývojové stádia

Botanika rostliny
- mnoho buněčné organismy v nichž každá buňka vykonává určitou funkci
Složení:
- každý orgán se skládá z pletiva / krycí, vodíková …/
- pletiva se skládají z buněk
- buňky se skládají z jednotlivých částí

Rostlinná buňka – je základní stavební a funkční jednotka všech organismů
Složení – živá část , neživá část
Živé části – které vyplňují celý obsah buňky nazýváme protoplazmou.
protoplazma se skládá – cytoplazmou, buněčné jádro, jadérko, plasticity, mitochondrie
CYTOPLAZMA - vyplňuje prostor mezi buněčnou stěnou a buň. jádrem, je polotekutá
JÁDRO – nejdůležitější část obsahuje nukleové kyseliny má úlohu při dělení buněk, přenášení
dědičnosti, rozmnožování jedince. Není v živočišné buňce
PLASTICIDY – jsou největší složky buňky místo fotosyntézy
rozlišujeme : a) chloroplasty – obsahují chlorofyl – zelené části rostlin. Při stárnutí listů, stonků a
plodů se rozkládají a mění chromoplasty / mohou být červené, žluté /
b) leukoplasty / bezbarvé, hlízy, kedlubny/ - jsou v buňkách bez chlorofylu-bezbarvé
MITOCHONDRIE – drobná živá těliska v cytoplazmě, mají funkci,při přeměně energie v buňce
při dýchání

Neživé části:
BUNĚČNÁ STĚNA – zpevňuje buňku, zvyšuje odolnost proti vnějším vlivům, propustná pro všechny
roztoky
VAKUOLY – jsou dutiny vyplněné buněčnou šťávou, která způsobuje napětí – turgor buněk.
Jsou v nich odpadní zásobní látky, jako např. kyseliny, barviva
JINÉ ÚTVARY – různé krystalky

Pletiva a jejich soustavy
Pletiva – soubory živ. buněk, které vykonávají určitou funkci a rozeznáváme jednotlivé soustavy:
a) Pletiva krycí – chrání rostlinné tělo před škodlivými vlivy. Zprostředkovává výměnu látek s vnějš.
prostředí. Jsou chráněny nadzemními orgány a soustavou se ozn. Jako POKOŽKA
pokožka – průduchy – otvory na spodní straně listu
- svěrací buňky
- při dostatku vody se otvírají při nedostatku zavírají
- vzniká CO2 a O
- chlupy / trichony / - vznikají z jedné pokožkové buňky
- žáhavé / kopřiva/
- krycí

b) Pletiva vodivá – přepravují látky ve formě vodných roztoků z jednoho místa na jiné
Asimilační proud – od listů do stonku a kořene
Transpirační proud – cévy a cévnice vedou roztoky od kořenů po listy, zdola nahoru

c) Základní pletiva – vyplňují prostory mezi krycími a vodivými pletivy, dochází v nich k fotosyntéze

d) Dělivá pletiva – zajišťuje růst rostliny dělením buněk, nacházejí se u mladých rostlin na
vegetativních vrcholech, trávy a obiloviny je mají v kolíncích, proto dochází k
jejich rychlému růstu

Rostlinné orgány
Kořen – je podzemní orgán
- přijímá živiny a vodu
- upevňuje rostlinu v půdě
- ukládá organické látky
Tvary – vřetenovitý – řepka olejka
svazčitý – obiloviny
řepovitý – řepa

Složení kořene:
1. vrchol ( kořenová čepička ) dělivá pletiva
2. vodivá pletiva – uprostřed kořene
3. trvalá pletiva – na povrchu kořene
Rozlišujeme:
a) kořen hlavní ( rozvětvení kořenů hlavních)
b) kořen postranní ( rozvětvení kořenů hlavních )
c) kořenové vlášení - příjem vody a živin z půdy, probíhá v něm osmóza a difúze
- se transpiračním proudem dostává voda a živiny do listů.
- nachází se na nejmladších kořenech, žijí krátký čas
d) adventní – vyrůstají z různých orgánů

Příjem živin kořene:
je složitý proces, přijímají se ve formě iontu
Průběh – výměnou na povrchu buněk /kationty a anionty /
- pronikáním živin do cytoplazmy a vakuoly / živiny se přijímají pomoci nosičů /
Hovoříme o tzv
1/ osmóza pronikání 1átek přes polopropustnou membránu a tou pronikají roztoky
nižší koncentrace do roztoků o vyšší koncentraci
2/ difúze je pronikání látek přes propustnou membránu
Všechny kořeny se označují jako kořenová soustava.
Kořenová soustava – prokypřuje půdu, po odumření se stává zdrojem organických látek při
tvorbě humusu. Nejbohatší koř.sys. mají jeteloviny a trávy.

Stonek – fotosyntéza, dýchání, listová nervatura, chlupy
– je založen pod zemí v části hypokotyl. Při klíčení vyrůstá ze zárodečného pupenu nad děložní
část stonku označována jako epikotyl ( nad zemí )
– nese listy a květy vede vodu a živiny z kořenů do listů, květů a naopak, ukládají se vněm
zásobní látky.
- složen z dělivého pletiva, které je vzrostném vrcholu a rozvětvuje se v povrchových pletivech v úžlabí listů.
- povrch stonku pokrývá pokožka (epidermis), popř. s chlupy nebo krytá kutikulou.
- pod pokožkou je několikavrstevná primární kůra ( cortex) a uvnitř je střední válec ( stélé )
Rozlišujeme :
a, lodyha ( šťavnatý stonek nese listy a květy )
b, stvol ( bezlistý stonek zakončeným květem )
c, stéblo (trávy, dutý stonek )

Stonek může být: přímý, vystoupavý, poléhavý, plazivý, ovíjivý nebo popínavý.
Rozmnožování orgánu: šlahouny – jahodníku
úponky – vinná réva
Význam: hlavní produkt – pícniny ( krmení) len, konopí, výroba textilií, výroba hnojiva
vedlejší produkt – olejniny, obiloviny – dodávaní org. látek do půdy

List
- probíhá v něm fotosyntéza a dýchání, transpirace vedení a uvolnění přebytečné vody
Složení listů – řapík, listová čepel, listová nervatura ( žilnatina )
Tvar listů – různé, úzké, dlouhé (obiloviny) lichozpeřené
Listy dělíme na 3funkce:
a) asimilace
b) dýchání
c) transpirace

Asimilace – je při fotosyntéze, přijímají oxid uhličitý a vodu, poutají sluneční energii v procesu reakcí
uvolňují kyslík a vytvářejí cukr
Dýchání – postupně se rozkládají orgány na oxid uhličitý a vodu. Tím rostlina získává energii pro
vlastní životní procesy
Transpirace – uvolňují se listy ve formě přebytečné vody, jejíž pomocí se cévami dopravily
anorganické látky na tvorbu složitých organických látek

List. nervatura ( žilnatina ) – jsou vlastně cévni svazky, které převádějí vodu, miner. látky a odvádějí asimiláty z celého listového pletiva
Houbový parenchym – v němž probíhají nejdůležitější fáze asimilace, obsahují velké množství
chloroplastů a listovou zeleň (chlorofyl)
Průduchy – reagují vodu v listech a nevstup vzduchu ( oxid uhličitý )

Stavba asimilačních listů: čepel, řapík, někdy i palisty nebo pochva
Podle stavby čepele: jednoduché ( dub)
složené ( jasan ) - zpeřené ( lichozpeřené – jasan, sudozpeřené u dřezovce)
dvakrát zpeřené
dlanitě složené ( u jetele, jírovce )
Okraj listové čepele: celistvý, pilovitý, zubatý, vroubkovaný, laločnatý

Květ – pohlavní rozmnožování
Složení – stopka, květní lůžko, kališní list, korunní lístky, tyčinky, pestíky
Rozlišujeme – oboupohlavní
- jednopohlavní
Rostliny – jednodomé
- dvoudomé
Soubory květů se označují jako květenství.

Plod – vzniká z oplozeného pestíku
Nejdůležitější části semen : klíček – zárodek nové rostliny
bílek (endosperm) -zásobuje v prvních dnech po klíčení nový zárodek,
Semeno a plod: - klíček – zárodek nové rostliny
- oplodí + semeno

Obalová vrstva
Plod: plodí ( povrchový obal s vlastního semene)
Druhy:
a) suché – obilka ( obilniny)
- lusk ( luskoviny )
- šešule ( řepka olejka )
- tobolka ( mák,len )
- nažka (slunečnice )
b) dužnaté – citlivá na poškození( sklizeň, třídění, přeprava) u ovoc. stromů – malvice,peckovice

Růst a růstové fáze
Růst je zvětšování hmoty živého org., jedná se o kvantitativní / určité / množství
Vývin souhrn změn a dějů, které probíhají v živém org. a je to znak kvalitativní
Růst a vývin nelze vrátit zpět – nelze od sebe časově oddělovat

Růst má 3 fáze:
1, zárodečná – je tvořena dělením buněk, vytváří se dělivé pletivo, jako základ budouc.rostl.org.
2, prodlužovací – projevuje se prosloužením buněk zvětšováním se pletiv
3, rozlišovací – řádně rozlišujeme jednotlivé rostlinné orgány

Vývin
Rostlina může přejít z jednoho stádia do druhého za určitých podmínek prostředí.
1. Tepelné stádium – je po vyklíčení semene, kdy mladá rostlina potřebuje nižší teploty, aby se mohla
vyvíjet a vytvořit semeno.Obvykle trvají 7-1 dní a to u jarních plodů jařiny,
u ozimých plodin 60 dnů
2. Světelné stádium – nastupuje po tepelném stádiu. Každá rostlina vyžaduje určitou délku doby osvětlení. Pokud ji nemají, nevytvoří se květy. Podle délky osvětlení
rozdělujeme rostliny na dlouhodenní, krátkodenní a neutrální.

Rozmnožování rostlin
Je schopnost rostlin přinášet nové potomstvo, která má vlastnosti obou rodičů. Podle způsobu rozmnožování rozlišujeme:
1. vegetativní / nepohlavní / z některých veget. části rodičovské rostliny / kořen,cibule, list, stonek/
2. pohlavní rozmnož. / generativní / - rozmnož. pomoci semen plodů, nastane po opálení a oplození.
Nejdůležitější části semen je zárodek.
Podle způsobu opálení rozlišujeme:
a) samosprašné – opylují se vlastním pylem, nezáleží na počasí
b) cizosprašné – opylují se pylem cizích květů
rozdělují se : větrosnubné / pomoci větru /
hmyzosnubné / pomoci hmyzu /

Půda

Půdní typy
- jsou skupiny půd, která se vyvíjely vlivem podnebí, vegetace,edafonu člověka. Zjišťují se na půdním profilu přes svislý řez půdy.
- vrstvy, které se sledují na půdním profilu se nazývají horizonty. Liší se barvou, strukturo, zrnitosti a obsahem org.látek.

Dělení:
1) Černozemě ( ČM) – vyskytují se v nížinách, jsou bohaté a humus / 3%/, většinou
mají,pH neutrální až zásadité, mají 50-60cm přirozeně vysokou
úrodnost, vhodné pro pěstování všech plodin
2) Hnědozemě ( HM) – vyskytují se v nížinách a pahorkatinách, barva tmavohnědé až šedohnědé, jsou humózní 2-3%, pH mírně kyselé, nutno doplňovat vápník,20-30cm
3) Hnědé půdy ( HP )- vyskytují se v nižších až středních polohách popřípadě v horských a podhorských polohách, obsahují humus 2-4%, jsou středně až méně úrodné, obsahují hodně štěrku a kamení, nevhodné pro všechny náročné plodiny
4) Podzoly (P) – vyskytují se v horských a vysokohorských podmínkách jsou kyselé, mají slabou biologickou činnost, pro pěstování plodin jsou málo vhodné až nevhodné.


Druhy půd
Lehké půdy – jsou tvořeny hrubšími částicemi, větší množství pórů /otvorů/, málo kolovodů.
Malá schopnost zadržování vody, vyšší obsah vzduchu ,org. Hmota se lépe rozkládá.
Zpracovávají se dobře za vlhka, za mokra. Nejlépe se v nich pěstují brambory, žito
Těžké půdy – obsahují velké množství jílovitých částic. Málo póru. Málo propouštějí vodu a
vzduch . Mají slabou biologickou činnost. Tyto půdy se obtížně obdělávají. Za sucha se
vytvářejí půdní škraloup,pukají. Za vlhka se lepí. Nejlépe se v nich pěstují pšenice, bob.
Střední půdy – přiměřený obsah hrubších a jemnějších částic. Půdy dobře obdělávatelné.
Vyhovují všem plodinám


Třídění půd podle zrnitosti
Písčitá – převládají ostrá zrna písku, zemina nešpiní prsty. Nedá se utvořit kulička.
Hlinitopísčitá – více písku, málo jemných částic. Podaří se vytvořit kuličku, ale ne váleček
Písčitohlinitá – v zemině cítíme písek a jemné částice. Dá se utvořit krátký váleček, který se
při sklizeni do kroužku rozpadá.
Hlinitá – místo zrn písku, zemina se dobře roztírá. Jde tvořit váleček, který jde těžce stočit do
kroužku.
Jílovitohlinitá – mazlavá zemina,dobře se tvaruje. Jde tvořit dlouhý váleček, který lze stočit
do kroužku.
Jílovitá a jíl – mazlavá zemina bez zrn. Velmi ulpívá na pórech.dá se z ní utvořit dlouhý
váleček s nimž lze pracovat jako s plastelínou.

Víceleté pícniny

Víceleté pícniny

Patří sem:
- jeteloviny, jetelotravní směsky, tráy
- jsou plodiny pěstované na píci, které zůstávají na jednom stanovišti po dobu delší než jeden rok
- jsou základem krmení

Používají se na:
- zelené krmení, , senáž, siláž (částečně)
- seno, senná moučka (už se nepoužívá), úsušky


JETELOVINY

- čeleď bobovitých (nejlepší picniny) – obrůstají velice brzy z jara i po sečích
- dobrá vytrvalost (u některých) jetel červený (vysoký), švédský (plazivý- bílý), vojtěška
- nejvýznamnější – jetel červený a vojtěžka setá řadíme k nim ostatní jeteloviny (jetel zvrhlý, inkarnát,………..)

Význam:
1)krmivářský
- dávají hodnotnou a kvalitní píci
- má hodně stravitelných NL
- obsah (velký) vitamínu a mikroprvku

2)agranomický
- koření hluboko (postupně odumírá – prokypřuji), (vytahují živiny z velkých hloubek)
- vysoká předplodinova hodnota
- protierozní schopnosti (zabraňují smývání půdy)
- medonosná rostlina

Biologická charakteristika:
KOŘEN
- mohutný
- většina kořenů do hloubky 50 cm
- větví se celkem slušně, hlavní kořen vytrvává po celý její život
- hlavní kořen – kulovitý, do šířky 40 cm (se větví)

Podle hloubky
- hluboce kořenící – 2-10 m (vojtěška setá, jetel luční)
- mělce kořenící – 0,2-0,5m /plazivé/, (jetel plazivý, tolice dětelová)
- středně hluboce kořenící – do 2 m (uřočník hoboj, jetel zvrhlý)

Význam
- obohacuje půdu organickou hmotou = (vyšší úrodnost, obohacuje půdu N, svými kořenovými výměšky pomáha rozvoji půdní mikroflory
- více jak 4 roky = půdní únava (čerpání stále ze stejného místa, stejné látky)

Kořenový krček
- zkrácený výhonek s velkým počtem – uzlin, pupenů z nichž vyrůstají odnože
- jetel – krátký kořenový krček, vodorovné pupeny
- vojtěška – pupeny jsou rozloženy svisle na delším kořenovém krčku, při jarních pracích vláčíme (válením by jsme je zničili)


LODYHA
- druhy – vzpřímené, polovzpřímené, vyplněné dření, duté


LISTY
- trojčetné
- v úžlabí jsou palisty


KVĚTY
- uspořádány do hlávky nebo do hroznu
- hmyzosnubné
- medonosné


PLOD
- lusk
- nepukavý
- uprostřed semeno (1-11 semen)
- semena – drobná (od 1-5 mm), barevná

Zařazení do osevního postupu
- čistý porost- po obilovině
- do krycí plodiny – obilovin
- po sobě – nesnášejí se (1x za 4-7 let)

- vynikající předplodinová hodnota

Příprava půdy
- podmítka orba
- do nezorané půdy
- do prokypřené (bez orby – minimální)
- musí být důkladná úprava pozemku!!!

Výsev
- důkladně vyčištěné osivo
- očkované - hlízkovými bakteriemi (smíchají se s přáškem)
- na jaře – u čistého porostu
- v létě – tam kde je dostatek srážek
- na jaře – do krycích plodin

způsoby: - secí stroje se dvěmi výsevními jednotkami (při setí s podsevy)
1)secími stroji kdy bodky vysévají jetelovinu a krycí plodinu do zvláštních řádků
2) klasickými secími stroji – nejprve obilnina, napříč jetelovina
3) secí stroje seřadí do agregátu ve dvou sledech a to tak – že jeden vyšívá hlouběji – krycí plodinu a druhý mělčeji – jetelovinu
4) smícháme semena obiloviny s jetelovinami


OŠETŘENÍ
- válení
- ošetření herbicidy (max. 1-2 pravé listy) – jeteloviny


SKLIZENˇ KRYCÍ PLODINY
- nejprve
- musíme dbát abychom nepoškodili podsev
- příznivé počasí
- strniště 15-20 cm (podle výšky podsevu)
- po sklizni – přihnojení slabšími ledky (15%), superfostátem, draslíkem – na podzim
- můžeme dosévat (je lepší na jaře než až po sklizni krycí plodiny)
- sklízíme před kvetením – pak tvrdnou a stárnou – nechutnají zvířatům)



Jetel červený – luční
význam
- zelené krmení
- siláž, senáž
- jetelotravní směsky
- na 2- 3 užitkové roky

Biologická charakteristika
- 2-3 léta rostlina
- trsy vytrvalé skládají se z – dutých vystoupavých lodyh
- výška 40 – 100 cm
- listy řapíkaté až přisedlé, na rubu chlupaté, na licí bílou kresbou – srdíčko, potkova)
- květenství – hlávky – fialové, růžové, sytě růžové, červené
odrudy
- jednosečné – pozdní, poskytují max. dvě seče, použití na dva roky
- dvousečné – použití na 1-1,5 roku, dá čtyři seče, používá se více – rychleji obrůsta


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Základní zpracování půdy

Základní zpracování půdy
- obnovuje a udržuje půdu (strukturu)
- zapravujeme posklizňové zbytky, průmyslová i statková hnojiva, pesticidy
- ničení plevelů, chorob a škůdců
- zaoráváme drn travního porostu (jetelotravního)
- upravení vodního a vzdušného režimu v půdě
- zpřístupnění živin


Podmítka

- je mělké kypření a obracení půdy pro pěstování plodin (obilnin, olejnin, luskovin, jetelovin)
- provádí se ihned po sklizni plodin
- do hloubky 10 – 12 cm
- provádí se podmítacími pluhy – diskové (talířové)
- ošetřování podmítka
§ vláčení (zmenšuje povrch)
§ válení (drtíme hroudy) za sucha
- hodnocení podmítky
§ termín provedení
§ hloubka
§ rovnoměrnost zapravení zbytků
§ podříznutí plevelů
§ vynechaná místa


Orba

- půda se obrací, drobí, mísí, kypří, provzdušňuje
- zlepšuje fyzikální vlastnosti (vzduch, struktura, póry, kapiláry)
- upravení biologických vlastností (zvýšení biologické činnosti)
- upravení chemických vlastností (drobtovitá struktura – úprava sorpčního komplexu pH)
- zapravení organických hnojiv


Parametry orby
- doba orby
- hloubka orby
- způsob orby

doba orby:
Letní
- (strnisková)
- mělká (15 – 18 cm)
- provádí se
§ po včas sklizených plodinách (ozimé směsky, ranné brambory)
§ před setím meziplodin

podzimní
- pro jarní plodiny, okopaniny
- výhoda – zvýšení zásob půdní vláhy
- je mrazem zpracovaná
- ničení plevelů
- rozdělujeme
§ středně hluboká – zaoráváme průmyslová i statková hnojiva
§ 18 – 24 cm
§ hluboká – provádí se 3 – 4 týdny po první orbě
§ 24 – 30 cm

Zimní
- tehdy když nemůžeme provést podzimní orbu
- provádí se vyjímečně
- nahrazuje neprovedenou podzimní orbu
- nevýhody
§ ochuzuje půdu o vláhu
§ zvyšuje zaplevelení
§ opožďuje termín setí (sázení)
§ půda je nerovnoměrně slehlá
- výhody
§ použití na mělkých půdách
§ svažité pozemky

Seťová orba k ozimům
- pro ozimy 3 týdny před jejich setím

Speciální orby
- hloubka větší než 30 cm
- Podrývání – na ztužených pozemcích (podrývák + pluh) do hloubky 40 – 50 cm
- Dlátování – do 45 cm (podrýváky)
- Rigolování – prokypření do 70 –80 cm
§ na utužených pozemcích jednou za 5 let
§ při zakládání – chmelnic, sadů, vinic
§ většinou na podzim


Hloubka orby
- ovlivňuje všechny vlastnosti půdy
- dělíme – Orba mělká – do 18 cm
§ štěrkovité půdy
§ Orba středně hluboká – do 24 cm
§ ke všem plodinám
§ Hluboká orba – 24 – 30 cm
§ k okopaninám, na těžších půdách
§ Velmi hluboká – nad 30 cm,
§ na velmi utužených půdách
- střídáme hloubku orby

Způsob orby
- rozhodující je:
§ tvar a velikost pozemku
§ svažitost
§ vláha (kolik tam je vody)
§ termín orby
§ použitá technika
- používá se ZÁHONOVÁ ORBA
a) do skladu
b) do rozorů
ORBA DO ROVINY



ZÁHONOVÁ ORBA
- pravidelné pozemky
- orba do skladu a nebo do rozoru
- pozemek se rozdělí na záhony
- ne nich se provádí orba
a) Do skladu
- od středu končí se u krajů
- začínáme u středu pozemku tzv. rozpichem – sklad
- další jízdy přikládají půdu směrem ke středu pozemku
b) Do rozoru
- začíná se orat od okraje záhonů
- postupuje se do středu, kde vzniká tzv. rozor



ORBA DO ROVINY

- provádí se obracáky (pluhy obracecími – pomocí hydrauliky)
- člunkový pojezd
- začínáme z kraje pozemku
- končíme opět u kraje (protějšího)
- výhody
§ úspora pohonných hmot
§ úspora času
§ šetření stroje
§ snížení počtu pojezdů
§ na svazích (po vrstevnicích)


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Pícniny

Pícniny
- jsou plodiny, které se pěstují pro výrobu zelené píce( krmení) - seno, siláž, senáž

rozlišujeme:
a) na orné půdě – kukuřice, oves, ječmen, tritikale
b) louky - TTP ( TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY )
c) pastviny - TTP

Pícniny na orné půdě dělíme :
1) jednoleté – pěst. na dobu 1roku,krm.okopaniny,krm.obilniny, kukuřice luskoviny

2) víceleté -pěst. na 2-8let
a) dočasné – trávy, jeteloviny, jetelotravní směsky
- uměle vytvořené porosty s trváním kratší než 7 let
b) trvalé – luční porosty, pastevní porosty
- přirozené porosty s trváním nad 7let

Význam pícnin:
1) objemné krmivo
2) obohacují půdu o humus
3) zlepšují strukturu půdy ( hluboce kořenící a tím kypří půdu )
4) snižují zaplevelenost ( hustý spon, vícekrát se sečou )
5) dobré předplodiny pro následné plodiny
6) zvyšuje obsah N v půdě činnost hlízkových bakterii ( jetelovin )

Pěstování:
1) Hlavní plodina ( pícnina )
a) krm. obilnina – kukuřice setá na zeleno, pšenice, žito, oves, ječmen, čirok, proso
b) krm. luskovina – bob, hrách, peluška, sója, lupina, hrachor setý
c) krm. okopaniny – cukrovka, krm. řepa, krm. mrkev, tuřin, vodnice
d) ostatní, doplňkové pícniny – krm. kapusta, řepka ozimá, hořčice bílá, slez krmný,
pohanka, topinambur,svazenka, krmná tykev, kopřiva

2) Mezi plodiny – plodiny které jsou pěstovány mezi dvěma hl. plodinami
a) letní – sejí se po zimních směskách, po ranných bramborách
- patří k nim 1leté pícniny s delší veget. dobou ( kukuřice,slunečnice, krm.kapusta)
- vyžadují hnojení ( močůvka)
- píci dávají v pozd. létě nebo na podzim, dávají i vícesečí až do pozd. podzimu
b) strniskové - vysévají se po časně sklizených předplodinách zanechávající strnisko
- pěst. v oblastech s dostat. srážek výsev červenec, srpen
- luskovinoobilné směsky, řepka jarní, slunečnice, kukuřice, proso, hořčice
c) ozimé – výsev na podzim dávají píci v přištím roce na jaře před sklizni jetele,vojtěšky
- ozimá řepka, oz. řepice, pšenice, landsberská směska – inkarnát, vikev, jílek
d) jarní – sejí se velice brzy z jara a poskytují píci od konce zkrmování oz.směsek
- skliz. v době kdy obil. ještě obil. ještě nevymetali
- oves, luskoviny

3)Podsevy - vsévají se z jara do krycích plodin ( obilniny ) sklízejí se po sklizni krycí plodin na podzim. Dávají zelenou píci nebo poskytují pastvu.
tvoří: jílky jetele( červený, luční, hrachory, švédský) vojtěška, krycí plod. – obilnina
výsev: do ozim. se provádí na jaře, do jařin společně s osivem jar.plodin po sklizni
krycí plod. porost přihnojujeme N,P (ledky)
Plynulý pás zeleného krmení – vhodné seskupení různých druhu pícnin které na sebe navazuje z hlediska krmení zelenou píci.


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Příprava půdy před setím a sázením

Příprava půdy před setím a sázením
- má připravit optimální podmínky pro setí plánované plodiny (platí i pro sadbu)
Zajišťuje se:
- droptovita struktura
- rovný pozemek
- prokypření do hloubky setí + seťové lůžko (1-2 cm)

SMYKOVÁNÍ
Význam:
- urovnává povrch
- ruší hroudy
- mírně prokypřuje
- podporuje klíčení plevelů
Doba provedení:
- na jaře (nejčastěji)
- na podzim (k ozimům)

- chceme-li smykovat půda se nesmí mazat
- používáme: SMYKY
Nákres pojezdu:




VLÁČENÍ

Význam:
- urovnaní horní vrstvy ornice
- mělké prokypření ornice a její rozdrobení
- zapravení hnojiv a osiva do půdy
- ničení plevelů
- přerušení kapilarity
- rušení půdního škraloupu

- používáme: BRÁNY:
§ Hřebové
§ naostro
§ natupo
§ Síťové
§ Luční (těžké brány)
§ Talířové
§ Hvězdicové
- způsob pojezdu
§ člunkový
§ dvousledý
§ záhonový



VÁLENÍ

Význam:
- upravení kapilarity (nepropouští vodu)
- zmenšení povrchu a jeho utužení
- drcení hroud
- zapravení malých semen do malé hloubky
- obrušuje se půdní škraloup
- ničení plevelů a škůdců
Druhy válců:
- hladké válce
- hřebové válce (rozrušení půdního škraloupu)
- kotoučové
- pěchovací
- kombinované (kembričské)

Válíme za přiměřené vlhkosti půdy!!!



KYPŘENÍ

Význam:
- kypření hlouběji než u vláčení
- provzdušnění
- rozdrobení a promísení půdy
- ničení plevelů
Druhy kypřičů:
S pevnými radličkami (pospěchy)
- půdu nemísí, ale dobře prořezávají
S pérovými radličkami (kultivary)
- neporušuje se struktura
- více mísí
- vynáší se na povrch část zvlhlé ornice, ta vysychá a tvoří hroudy


ROTAČNÍ NÁŘADÍ

rotavatory
- zpracovává, kypří, provzdušňuje, mísí
- nevhodné pro lehké půdy (ničí se struktura půdy)

Minimální zpracování půdy
- minimalizace
- nový systém
- snížení počtu pracovních operací při obdělávání půdy
- snížení nákladu (čas, opotřebení, půdní vláha, pohonné hmoty, stroje, mzdy)
- nové stroje a nářadí – využití
Systémy:
a) založeny na omezení nebo sloučení pracovních zákroků po orbě
b) založeny na vynechání orby (bezorebne).omezení dalších operací na minimum
Typy:
1) Sloučení přípravy půdy a setí
2) Sloučení orby a další přípravy půdy –vhodné pro- letní meziplodiny, řepky ozimé, ozimé plodiny
3) Náhrada orby kypřením
4) Výsev do nezpracované půdy – nulové zpracování

- Princip: vytvoří se úzké rýhy (brázdičky) speciálním secím strojem, do kterého se vkládá osivo a půdou se zahrnuje
- Nevýhoda: větší použití chem. a pesticidů, přípravků, zvýšení prům. hnojiv


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Ošetření porostu

Ošetření porostu
- podpořit růst a vývin rostlin
- udržet půdu bez plevelů
- rozrušit půdní škraloup
- dodat živiny
- dodat prostor (optimální porost)

1) VLÁČENÍ, VÁLENÍ
- jde o narušení vrchní vrstvy ornice
Používají se:
- rýhované válce nebo brány na tupo

2) PLEČKOVÁNÍ
provádíme
a) brzy na jaře po vzejití výsevu
b) po zakořeňování výsadby
- provádí se v meziřádcích nebo na pěšinkách mezi záhony
- ničíme plevele (dbáme aby se dobře podřízly
- nejčastěji u okopanin, zelenin, polních pokusů
- půdu prokypříme, provzdušníme
- dbáme na to abychom nepoškodili kořeny a rostliny v řádcích

3) OBORÁVÁNÍ, NAHRNOVÁNÍ
- půda se přihrnuje k rostlinám
- pro lepší zateplení rostlin
- u okopanin, růží, vinné révy, ovocných keřů
Způsoby:
1) Slepá proorávka
- oborávání nevzešlých porostů
- na hloubku 14-16 cm
- s širokým záběrem (křídla obou těles jsou roztažená)
- do 3 dnů se půda rozhrne vláčením
2) Proorávka
- nízkého porostu
- hned po vzejití na hloubku 5 – 7 cm
- křídla oborav. Tělesa odstraňujeme nebo uzavíráme na co nejkratší vzdálenost
3) Nahrnování
- vzešlých porostů až do začátku kvetení
- před rozklesnutim natě provádí se co nejmělčeji do hloubky maximálně 5 cm

požadavky:
- nahrnout kyprou půdu co nejvíce k rostlině
- nepoškodit rostliny
- nezahrnout rostliny
- dbát na – vlhkost půdy
§ druh pěstované plodiny
§ hloubku sázení
nářadí:
- prooravače s oborávacími tělesy
- rotační kypřiče s pasivním pohonem

4) PŘEŘADˇOVÁNÍ
- mechanické snižování počtu rostlin v mladém porostu
Úkol:
- snížit počet jedinců u hustého porostu
- zkypřit půdu
- částečně zničit plevele
Způsoby:
a) PROSVĚTLENÍ:
- rovnoměrné prořeďování hustě setých porostů
b) PROSEKÁVÁNÍ:
- porost se prořeďuje nepravidelně (pravidelně se střídají tzv. hnízda a místa odstranění)
Požadavky
- vytvořit optimálně hustý porost
- rovnoměrně rozložený
- vhodný termín
- rovný pozemek
- pracovní rychlost
Nářadí:
- prosvětlovací brány – provádíme 2x
§ síťová brána
§ prování se kolmo
§ provádí se za 2 – 3 dny šikmo na směr řádků (úhel 30°)
- rotační prosvětlovače – nože
- rotační prosekávače – ve směru řádků

5) ZAVLAŽOVÁNÍ
- dodávání vody do půdy v době která je rozhodující pro rostlinu pro tvorbu výnosu
Význam
- dodáváme živiny (hnojivová závlaha)
- ochlazení půdy (popřípadě rostlin, nesmí dojít k přechlazení)
- zabraňuje se zmrznutí některých plodin nebo rostlin (ovocné sada)
Prostřednictvím – postřiků – rozstřik
- podmokem

Přihnojování
- kapalnými hnojivy průmyslovými popřípadě statkovými
- pozemně
- letecky
- plošně nebo do řádků k jednotlivým rostlinám

Osivo a sadba vlastnosti, příprava, sledování, zakládání porostů

Osivo a sadba
vlastnosti, příprava, sledování, zakládání porostů

Osivo
- části generativní (semena)

Sadba
- všechny vegetativní části určené k rozmnožování


Vlastnosti osiva

1. Klíčivost
- schopnost osiva vyklíčit (nesmí být porušen zárodek)
- podmínky:
§ vlhko
§ vzduch
§ teplota (14 – 18 C)
- stanovení klíčivosti – 2 – 4 x 100 semen, ukládáme na filtrační papír a ukládáme do misky a mírně zvlhčíme = sledujeme klíčení, spočítáme vyklíčené zrna

2. Čistota
- z určitého druhu plodiny odebereme příměsi (semena plevelu a ostatních plodin), nečistoty (písek, úlomky slámy) a čistý vzorek osiva zvážíme a vypočítáme např. pšenice ozima

- 100 g vzorek
- 6 g nečistot
- 2 g příměsi

3. Pravost (druhů, odrůdy)

4. Užitná hodnota
- vyjadřuje podíl semen schopných vytvořit rostliny

č * k č = čistota
U = (%) k = klíčivost
100

- pro výsevek, při nižší užitné hodnotě musíme výsevek zvýšit, abychom zajistili potřebný počet rostlin na 1 ha (1 ha = 10 000 m2 = 100 x 100), (1a = 1 m2 = 10 x 10)


Vlhkost
- množství vody v semenech
- vyjadřuje se v procentech (11 – 14 %)
- nesmí přesahovat 15 % vlhkosti

Hmotnost (HTS)
- hmotnost 1 000 semen v gramech
- slouží pro výpočet výsevku

MKS
- hmotnost milionu semen
- k výsevku
- vyjadřuje kolik kg osiva je třeba vysít, aby výsevek představoval 1 m. k. s. na 1 ha

HTS * 10 000
MKS = (v kg/ha)
č * k
Objemová hmotnost
- je hmotnost 100 l osiva vyjádřených v kg (1 l v g)

1. Moření
- ošetření osiv chemickými látkami před chorobami a škůdci
- moří se vyčištěné a vytříděné osivo
a) suchá cesta = osiva + prášek = smíchání
b) mokrá cesta = osiva + kapalina = namáčení
- dbáme na bezpečnost práce a hygienu (podle předpisu na obalech)
- namořené osiva (sadba) nesmí být použito ke krmení

2. Skarifikace (naboptnání)
- mechanické narušení osemení semen, která jsou pro vodu obtížně propustná

3. Stratifikace
- semena se vkládají do mírně navlhčeného písku, ponechávají se na chladným místě přes zimu (ořešáky)

4. Obrušování
- mechanické obroušení semen (cukrovka, krmná řepa)

5. Obalování
- vytváření kulovitého tvaru semene pomocí speciální směsi (obsahuje mikrolen, růstové látky, některé látky proti škůdcům a chorobám)
- nejčastější cukrovka, kukuřice
- přesný výsev

6. Očkování
- provádí se u motykokvětých rostlin (jetele), vikvi, luskovin (hrách)
- očkujeme nitrogenní bakterie


Sadba

1. Narašování
- hlízy
- provádí se 2 – 3 týdny před výsadbou, sadba se rovnoměrně rozvrství do výšky 50 cm (bedny, lísky)
- teplota 10 – 12 °C
- vlhkost 85 – 90 %
- omezený přístup světla, po 8 – 10 dnech se hlízy převrství, narašování je ukončeno vzniku klíčku o délce 5 mm, pak se prostory provětrávají, snížení teploty, sadba se otužuje

2. Předkličování
- provádíme 4 – 6 týdnů před výsadbou, uloží se na palety nebo lísky
- teplota 12 – 18 °C
- vlhkost 85 – 90 %
- za přístupu světla (uměle, přirozené)
- předklíčené klíčky 1,2 – 2 cm
- týden před výsadbou se snižuje teplota na 6 C

Výsadba – sázeče

Doba setí, sázení
- závisí na:
a) pěstované plodině (podzim – ozimé obilniny, jaro – jarní obilniny, okopaniny, léto – směsky určené pro krmení k. z.)
b) termínu setí – v závislosti na počasí, požadavcích na druhu, stav půdy

Hloubka setí
- musí být optimální pro vyklíčení, vzejití a dobré zakořenění

OVES / Avena sativa /

OVES / Avena sativa /

Význam:
- krmení hospodářských zvířat ( koně, ovce, drůbež )
- lidská výživa ( vločky , krupice )
- v lékařství
- v kosmetickém průmyslu

Využití:
- zrno
- slámy – je plnohodnotným krmivem
- na výrobu senáže (zelený oves )
- na zpracování půdy
- jarní směsky , do podsevu, zelené hnojení

Biologické vlastnosti:
- jednoletý, jarní, samosprašný
- má dvě formy obilek – pluchatý
- nahý
Kořeny- mohutné, svazčité
List – levotočivý s velkým jazýčkem bez oušek
Květenství – lata
Zrno – barvy bílé nebo žluté

Požadavky na půdu, na teplotu:
- nenáročná plodina
- snáší horské klima – horské a podhorské oblasti / mrazíky do -6°C /
- nesnáší krátké horké léta
nejlepší půdy –hlinitopísčité, jílovité
- chudší půdy, humusem a živinami
nevhodné půdy – lehké, suché
pH – mírně kyselé až neutrální 7,5-5,5

Osevní postup:
- po 1 nebo 2 obilninách / doběrná plodina /
- nejlepší předplodiny – okopaniny, jeteloviny
- jeteloviny – po sobě 1 krát 5 let
= krycí plodina
- po sobě 4-5 let
Do ovsa přiséváme jeteloviny např. jetelotrávy
- není náročný na živiny

Výživa a hnojení:
- není náročný lze ho pěstovat i na chudších půdách

N – jednorázově nebo dělené / před setím, na začátku sloupkování, při pozdním přihnojení /
- 40-100 kg/ha

P- 15-30 kg /ha – superfosfát
- v čistých živinách, před osevní přípravě půdy

K – 35 – 100kg /ha - draselná sůl
- čistých živinách, před setím,

Ca – k předplodině

Příprava půdy:

Na podzim – podmítáme
- můžeme zasít zelené hnojení, aplikujeme P a K a provedeme zimní orbu 24-30 cm
Na jaře – urovnáme pozemek / smyk, brány /, aplikujeme N

Setí:
Zdravé, kvalitní, namořené osivo
Agrotechnický termín setí má být časný, čímž snížíme možnost napadení bzunkou ječnou
Odrůdy – nahé ,pluchaté

Řádky:
šířka – 7,5-15cm
hloubka – 3-5cm
- u ovsa nahého 2-3 cm

Výsevek:
U ovsa setého – v obilnářské oblasti- 4-4,5 MKS/ha
- v obilnářsko- bramborářské 4,5-5 MKS/ha
- v pícnařské 5-5,5 MKS /ha
U ovsa nahého 4,5-5 MKS / ha

Optimální hustota porostu : před sklizni 300-450 r/m²

Vegetační doba: 107 – 117 dní

Ošetřování po zasetí:
- můžeme válet / lehké půdy, delší dobu sucha/
- a 3-4 týdny po vzejití i vláčet lehkými branami ( proti plevelu )
- od 4 listů do konce odnož. můžeme použít herbicidy, přihnojujeme DAM 390
- aplikace fungicidů a insekticidů podle potřeby

Sklizeň a posklizňová úprava:

Oves setý – od konce července do počátku září
- nejvhodnějším obdobím sklizně je počínající plná zralost / zrna jsou vosková a kolénka tvrdá
- zrno se po sklizni dosouší, ovesné zrno prodělává 4-6 týdenní dozrávací proces po sklizni

Oves nahý – na počátku plné zralosti
- ihned po sklizni přečistit a dosušit / citlivá na plesnivění /

Oves na zrno – ve fází sloupkování – k získání hmoty na vitaminové moučky
- ve fází sloupkování až do počátku kvetení – k přímému zelenému krmení
- v mléčné až voskové zralosti – k senážování i na sušení

Výnos : od 2-7 t/ha

Poměr zrna ke slámě 1: 1,3 – 1,5

OLEJNINY

Význam:
- pro potravinářské účely –výroba oleje
- v chemickém prům. – bionafta, mazací oleje,
- součást nátěrových hmot
- čistící a prací prostředky, kosmetika, gumárenský pr.

- pro krmení – používají se výlisky, pokrutiny, šroty
- meziplodina
- zelené hnojení – zlepšení půdní úrodnosti

Biologické vlastnosti:
- čeleď – brukvovité
- jednoletá, cizosprašná, medonosná
- 2 formy – jarní, zimní

Kořen – vřetenovitý
- v půdě se rozvětvuje je mohutný
- na podzim se vytváří listová růžice
Stonek - vzpřímený, lysý
- má boční lodyhy
Listy - peřenodílné
- na rubu jsou chlupaté
Květy - žluté, pětičetné
Květenství - hrozen
Plody - šešule
- při zrání se kroutí a barva se mění na žlutou
Semena - kulatá ,lesklá
- fialově hnědá až černá
- obsahují od 40-50 % oleje

Nároky na pěstování :
- vyšší polohy / bramborářské oblasti /
- dostatečné množství srážek
- snáší dobře nízkou teplotu až -20°C / krátkodobě /
- snáší přiměřenou sněhovou pokrývku
- v důsledku střídáni teplot dochází k vytahování rostlin, k vy zimování
- chladno působí na poupata nebezpečí opadu poupat, snížení počtu šešulí = snížený výnos

- půdy – hluboké , středně těžké, hlinité
- dobře zásobené Ca, Mg
- pH neutrální 6-6,5
nevh. – těžké, obtížně zpracovatelné, hrudovité


Osevní postup:
- sama je velmi dobrá předplodina / vrací do půdy org. hmotu, k ní používáme chlévský hnůj /
- max. koncentrace řepky v běžném osevním postupu je 12,5%
- min. časový odstup od předchozí řepky je 1x 4roky

Předplodiny pro ozimou řepku:
1) velmi vhodné – ozimé či jarní směsky, jetel po první seči, ranné bramb., hrách , obiloviny a lusk.
2) vhodné – ozim. ječmen, ozim. pšenice, žito a tritikale
3) nevhodné – jarní ječmen, oves, kukuřice brambory, cukrovka, krmná řepa

Po řepce zařazujeme - ozimé obiloviny
Postup např. – ozimé pšenice – řepka – ozimý ječmen
Je-li řepka zařazujeme po velmi dobré předplodině, zařazujeme zpravidla po ní ozimou pšenici

Výživa a hnojení:
- chlévský hnůj 30-40t /ha – předplodinou byla obilnina na chudších půdách
- kejda 40t/ha aplikace na strniště obilnin a potom se zaorává
- jaro mírná sněhová pokrývka , více ředěné 1:15
Minerální hnojení
- na podzim – před osevní přípravě, v minimální dávce od 20-40kg N/ha
- na jaře – první dávku – první dekáda března, kdy se na kořen. vlášení objevují bělavé zóny
přirůstajících kořínků, přihnoj. LAV v dávce 40-50kg/ha -regener.dávka

- druhá dávka – až do začátku prodlužování, ve formě LAV nebo formě DAM 390
v dávce 60-70 kg/ha , některé insekticidy / proti blýskáčku /

- můžeme použít i hořečnatá hnojiva s obsahem bóru

- třetí dávka – ve fází žlutých poupat aplikujeme 20-30 N kg/ha
ve formě tekutého hnojiva DAM 390 / pozor na slunce /
P+K hnojiva – vycházíme z půdní zásoby a předplodiny


P - před setím ⅔ až ¾ před orbou, zbytek při předseťové přípravě
- dávka 50-130 kg/ha - SUPERFOSFÁT

K - podobně jako u P – DRASELNÁ SŮL
- DÁVKA 90-140 kg/ha

Ca - v případě aplikace chlévského hnoje, aplikuje se Dolomitický vápenec před podmítkou
V dávce - ½ - 3 t/ha, pH 6-6,5

B - na podzim - BORAX
- na jaře - do fáze nasazení poupat / fáze butonizace, kap.hnoj./


Příprava půdy – tradiční příprava
- mineralizace

Tradiční příprava
- podmítka do 10cm ihned po úklidu pozemka, na pozemcích bez pýru a kameni, talířové
podmítací pluhy
- ošetření podmítky vlášení, či válením
- rozmetání pr.hnojiv a hnoje, pokud nebyl vhodnější použít k předplodině
- seťová orba 2-3týdny před setím na 16-22cm , zároveň její ošetření drobícím zař. na pluhu,
výjimečně smykováním
- zapravením předseťových herbicidů
- předseťová příprava, zpravidla vláčení na 3cm
- setí


Mineralizace
a) výsev do podmítky
- rozmetání prům. hnojiv
- hnůj k předplodině
- povrchové zprac. Podmítacími pluhy nebo talířovými podmítači kolmo na sebe
- válet kotoučovými válci
- výsev do týdne po podmíce

b) bezorebné setí – vynechá se orba
- vyžaduje spec. tříkotoučové secí stroje /setí do rýh nebo ploše rotavátory s namontovaným sec.ústroj/
- vhodné po směskách, nevh. po obilovinách
- úspora cca 50% práce a energie
- možnost použít totální herbicidy na posklizňové zbytky
- zvýšené nároky na N
- dobré vzejití, přezimování a protierozní působení

Setí: osivo uznané, povolené, zdravé
Termín setí: od 25.8 – 31.8
Výsevek : 4-8 kg /ha , přesnými secími stroji
Hloubka setí: 1,5 – 2 cm
Vzdálenost řádků : 10-15 cm, můžeme vysévat starými secími stroji na vzdálenost 10-12 cm
Optimální počet na 1 ha : je 500- 600 tisíc rostlin


Ošetřování během vegetace :
- na podzim – po zasetí zavláčení, válení / ryhovanými válci /
- aplikace herbicidů do2dnů po zasetí, kontrola stavu růžic
- ošetřování morfolegulátory
- na jaře – provzdušnění , vláčení hustého porostu
- regenerační přihnojení N- hnojiva – nejčastěji ledky Ca, ledek amonovápenatý
- aplikace fungicidů a insekticidů - blýskaček

Choroby – nádorovost kořenů řepky / na kořenech nepravidelné zduření /
- čerň řepková – listy , stonky , šešule = urychlení sklizně
- plíseň zelná / na rubové i lícové straně se vytvářejí nažloutlé skvrny s tmavohnědým
okrajem , šedobílý povlak/
Škůdci – blýskáček – brouk
- dřepčící, mšice
- krytonosec šešulový – brouk který vyžírá šešule

Sklizeň:
- dozrává s obilovinami, sklízí se v průběhu července a srpna kombajny
- vlastní sklizeň – 5 dnů nejdéle
- lze využít desikace / přípravky pro urychlení dozrávání semen /,
za 10 dnů provádíme sklizeň

Posklizňová úprava:
- čištění a třídění
- dosoušení / přirozené nebo umělé / na vlhkost 8%

Výnos : 2-3,5t /ha
Na zeleno sklizeň před květnem

Okopaniny

Okopaniny
Význam: Lidská výživa, krmivo, zpracovatelský prům. / výroba škrobu, lihu, cukru ..../
Agrotechnický význam: zlepšující plodina v osevním postupu
Rozdělujeme je:
1) bulevnaté- vytvářející bulvu
- cukrovka, krmná řepa, krmná mrkev, čekanka, tuřín a vodnice
- množí se semeny, dvouletá rostliny / první rok bulva, druhý rok květ a semeno /

2) hlíznaté – vytvářejí podzemní hlízy, přeměnou části stonku a oddenku
- množí se hlízami (vegetativně)
- brambory, topinambury


Brambory
( Solanum tuberosum )

Význam – lidská výživa, krmivo / odpadní hlízy, výpalky z lihovarnictví /
průmyslové zpracování / škrob, líh / , sadba

Vlastnosti:
jednoletá, samosprašná rostlina, čeleď lilkovitá

Složení bramborového trsu:
1) podzemní částí :
a) kořeny – husté, jejích objem a tvar je dán odrůdou, vlhkosti půdy, výživou a ošetřováním
b) stonek – podzemní stonky, které jsou přizpůsobený nedostatku světla, postupně dužnatí jejich
vrcholky a vznikají, barvy slámově bílé
c) hlíza – dvě části – část pupková – navazuje na stolan, má méně oček
- část korunková – protilehlá ke stolanu, větší počet oček
- v očkách jsou umístěny úžlabní pupeny hlíz


Složení hlíz:
a) slupka – je tvořena zkorkovatělými buňkami, které chrání proti chorobám,
poraněním, škůdcům, vysychání
b) dužina – různé barvy, vitamíny a škrobová zrna
Tvar hlíz – kulatý, oválný, zploštělý, ledvinitý, rohlíčkovitý
Rozměra hlíz - optimální velikost
- 4-7 cm jsou určeny pro sadbu, stolní ( konzumní)
- menší než 4 cm – určen ke krmení

Hlízy se tvoří za nepřítomnosti světla
Jsou-li však ponechány na světle zelenají a to v důsledku zvýšení alkaloidu solanin

Hlízy obsahují – škrob
- bílkoviny
- voda 75%
- vitamíny C,B, A
- alkaloidy - solanin


2) Nadzemní části
a) nať- tvořená stonky / výhonky/, vytvářející lodyhy, které se větví a nesou listy
b) lodyhy – rýhované
c) listy – lichozpeřené
d) květenství – dvojvýhon
e) květ – pětičetný, různé barvy / bílá až fialová, modrá /
f) plod - dvoupouzdrá bobule, kulatá zelená
g) semena – drobná, vejčitá, 20 semen

Rozmnožování brambor:
Generativně (semeny) – použ.ve šlechtění získání semenáčku
Vegetativně – hlízami
- pěstitelská praxe – jedná se o pokračování života rostliny
Rozlišujeme :
a) malý cyklus – od vysazení hlíz až do jejích sklizně
b) velký cyklus – jak dlouho nám odrůda vydrží

Růst:
- klíčí korunková očka, protože jsou nejlépe spoj.cev. svazky se středem hlízy
- z vrcholu vzešlých klíčků nad zem. vyrůstají lodyhy, které později nesou listy, květenství a plody
- ze spodní části klíčku se při vzcházení vytvářejí kořeny při vzcházení, které živí rostlinu vodou a živinami, součastně vznikají stolony, které se rozvětvují a jejichž konce dužnatí ve hlízy
- hlízy se zvětšují v letních měsících
- koncem léta, kdy s světelný den zkracuje, přestává růst, nať odumírá, žloutne a zasychá, hlízy
vyzrávají dostávají typický tvar, slupka se zesiluje, vybarvuje a hlízy se postupně uvolňují od stolonu

Růstové fáze:
0 – vzcházení / od sázení po vzejití /
1 - mládí – A – od vzejití až po začátek tvorby stolonu
B – od ukončení tvorby stolonu až po začátek nasazování hlíz
2 – nasazování hlíz- od poč. nasaz. hlíz až začátek květu
3 – květ
4 – zrání / objevují se bobule /
5 – stáří / nať odumírá, žloutne, zasychá /

doba růstu je závislá na odrůdách, teplotě, vlhkosti půdy a výživy.


Rozeznáváme odrůdy :
- velmi ranné = vegetační doba 90 – 100 dní
- ranné = veg. doba 100 – 110 dní
- poloranné = v.d. 110 – 125 dní
- polopozdní = v. d. 130 – 140 dní
- pozdní = v.d. 140 – 150 dní
- velmi pozdní – v.d. víc než 150 dní

Nároky na pěstování :
TEPOTA – 30°C zastavuje růst
- 17-20°C optimální
- -2 až -1°C trvající delší dobu ničí nať i hlízy
VLÁHA – vyžadující nejvíce vody v červenci a v srpnu
- vyžadují rozdělené srážky
- nejméně srážek na začátku a konci vegetace
- nadměrné srážky působí snížení škrobnatělosti
SVĚTLO - vyžadují dlouhý i krátký den
Krátký den – v období klíčení, vzcházení
Dlouhý den – v období nasazování hlíz
Krátký den – v období dozrávání hlíz

PŮDA – nesnášejí zamokřené půdy, těžce zpracovatelné
- snáší půdy středně těžké až lehčí
- pH 5,5 – 6,5 / mírně kyselé až neutrální /

Osevní postup :
- vhodné předplodiny jsou obilniny
- zlepšující plodina / hnojení chlévským hnojem /
- jsou vhodnými předplodinami pro pěstování obilnin
- po sobě dáváme nejdříve za 4roky / 1x za 4-6 let /

Výživa a hnojení:
- vysoká potřeba P+K hnojiv
Organická hnojiva – chlévský hnůj v dávce 40-50t /ha , na podzim
- zelené hnojení / inskorino obilné směsky , spíše se používá hořčice, řepka, směs řepky a svazenky
- můžeme aplikovat na zelené hn. 15t chlévského hnoje
- sláma + kejda, sláma + průmyslová dusíkatá hnojiva

Průmyslová hnojiva
N hnojiva – podporují velikost hlíz
- nadbytek dusíku prodlužuje vegetační dobu, způsobuje náchylnost k plísni bramborové
a snižuje kvalitu hlíz
- nejčastěji se používá – síran amonný, ledek LAV a močovina k základním hnojení
- lze použít ledek amonný, ledek LAV, dam 390 – přihn během veg./ podle stavu porostu/
P a K hnojiva – aplikují se na podzim při zprac. Půdy společně s chlévským hn.
P – má vliv na kvalitu hlíz
- nejčastěji se používají superfosfáty, ocelářské strusky
- aplikace na podzim před orbou s chlévským hnojem
K – nám ovlivňuje obsah cukrů / glycidů / škrobu
- bez obsahu chlóru, volíme pouze síranové formy / síran draselný / na podzim
- pokud chceme použít K soli, pak je aplikujeme 3-5 týdnů před výsadbou, aby se vyplavil chlór
- pozor na chlór, protože negativně působí na škrob v hlízách


Příprava půdy:
Na podzim – podmítka
- střední až hluboká orba se zaorávkou chlévského hnoje a fosforečných draselných
hnojiv – provádí se polovině září do konce října do poloviny listopadu
Na jaře – provádí se smykování, vláčení a prokypření 10-12 cm, druhá kolmo 20cm
Půda pro sázení : bez hrud, dobře prokypřená

Příprava sadby a sázení :
- narašená
- předklíčená
- namořená
- bez poškození, bez chorob a škůdců

Vlastní sadba a sázení:
Půda dobře připravená do 20cm, teplota 7-8°C
Stroje a zařízení – sazeče, 4 řádkové
Vzdálenost řádků – 62,5-75 cm
Vzdálenost rostlin v řádku – 29-40 cm ranné br., optimálně 36-38 cm
Hloubka 8-10cm
Dávka na ha – 2,5-3 t/ha
Optimální počet rostlin - 40-55 tisíc rostlin/ha
Termín výsadby – o termínu rozhoduje – stav půdy / vlhkost, teplota /
- podle oblastí od 20.4 do 15.5

Ošetřování během vegetace:
Úkol – prokypření půdy, hubení plevelů
- nahrnutí zeminy pro tvorbu hlíz / regulace a velikost hlíz /
- ochrana proti chorobám a škůdcům
- doplnění živin

Tři systémy ošetřování během vegetace:
a) Klasický způsob
1) vláčení ( 7 dnů po výsadbě )
2) proorávka ( na slepo ) 15cm do hloubky a opakuje se na těžkých půdách(14-20 dní po výsadbě)
- zničit plevele a provzdušnit půdu
3) plečkování / 30 dní po výsadbě / porost je 10-15cm vysoký a 10-12cm široký / šípkové radličky/
4) proorávka / 20-25cm výška, na hloubku 10-12cm a po výsabě 35-40 dní /
může se opakovat za 7-10 dní
5) nahrnování – 45-50cm
těsně před rozkvetením

b) Chemický způsob
1) vláčení
2) aplikace herbicidů = 2-4 dny před vzejití, možno jej zapravit do půdy
3) nahrnování zeminy – vhodný na pozemky zaplevelené, plevele obtížně mech. hubitelné
/ pěťoury, laskavce, lebedy merlíky /
- uplatňuje se u sadbových

Výhody . menší pracnost, nižší náklady na energii, nezávislost na počasí

c) Západoevropský způsob
- orniční vrstva půdy se před sázením přetřídí a odstraní se kameny mimo řádky, půda se udržuje kyprá po celou vegetaci


Přihnojení brambor:
Používají se– dusikatofosforečná hnojiva kapalná / NP sor./ -vzešle trsy vyznačují řádky až do květu
- kapalná hnojiva s přídavkem Mg
Chemická ochrana:
- aplikace herbicidů / před i o výsadbě / proti plevelům ( pěťour malouborný,lebeda, merlík, starček)
Přípravky – Topogard, afalon, Dual, Sencor, Fusilade super / pouze zapýřený porost/

Nejčastější choroby – vírová – svinutka. kadeřavost, mozaikovitost,
- přenos – mšice
- ochrana - mšice
- houbové – plíseň bramborová

Plíseň bramborová :
Příznaky – na okraji listů jsou špinavě zelené až hnědé skvrny, které se zvětšují, zachvacují celý list,
pak stonek a hlízy. Na spodní straně listů se někdy za vlhka tvoří bělavý až šedobílý
povlak. Na napadených hlízách vznikají nepravidelné hnědé až olovněné skvrny, které se
propadají, dochází ke vzniku rezavých pletiv a předchází plíseň až na mokrou hnilobu.

Ochrana proti chorobám:
1) zdravá sadba
2) chemická už při objevení prvních příznaků – může se opakovat 2-3x
3) sledování průběh počasí

Nejčastější škůdci
- mandelinka bramborová
- háďátko bramborové / karanténa /
- mšice

Sklizeň brambor:
- podle odrůd
Termín sklizně - v září – říjen
Sklizeň může mít 3 fáze:
1) zničení naťe 2 fáze:
1) rozbití naťe
2) vyorání 2) vyorání a sběr
3) sběr a odvoz
- opatrná , šetrná ( rychlá zkáza – otlučení , hniloba)
Posklizňová úprava a ošetřování
- třídění
- skladování
- skladovací období je tvořeno
1)osušením do 4h po sklizni, osuší se hlízy od volné vody, mokré hl. umožňují rozvoj barter.hniloby
2)období hojení 2-3 týdny při teplotě 15°C
3)období zchlazení postupně se snižuje teplota na skladovací tep. 2-3°C, pro konzum 5°C, zprac. 7°C
4) období klidu

Sklad. prostory- tep. 5°C, vlhkost 90-98% , CO2 do 2%
Výnos = 30-40t/ha
Skladové choroby: hniloby – fusariová ( houbová ) objevuje se hned po sklizni, suchá fómová , mokrá bakteriální hniloba ,šedivost dužiny – neopatrná sklizeň
Kvalita brambor – posuz. hlíz – vněj- velikost, tvar, hloubka a počet oček, mech. poškození,
vnitřní – obsah sušiny, škrobu, cukru, vitam. bílkoviny,
po uvaření – vůně, chuť, dužina- moučnatá, tmavá po uvař.
Po uvaření se zařaz. do kat. : A – salátové, nerozvařivé, pevné, pojovaté, žluté
B – vhod. pro příprav. jídel všeho druhu, slab.rozvař., slab. moučnaté
C – výroba těst a kaší, rozvařivé a moučnaté
D – ke zkrmování, silně moučnaté, snadno rozvařivé

Bobovité

Bobovité
nejdůležitější je semeno – osemení
klíček s dělohami / zásobní látky /
klíčení – epigeické – dělohy jsou vynášeny nad povrch půdy / fazol /
- hypogeické – dělohy zůstávají pod povrchem půdy / hlubší výsev – hrách /

Kořen – silné, kulovité, mohutné, rozvětvené
- tvorba hlízek / hlízkové bakterie, očkování = bakterizace /

Stonek – vzpřímený – bob
- poléhavý – hrách
- vystoupavý – vysoký hrách
- ovijivý – fazol
rozlišujeme – uzliny
- články
stonky se větví – na bází / bob, hrách /
- na konci / lupina /
- po celé délce stonku / fazol /

Listy – sudospeřené, zkončené úponky, na bázi, mají palisty
- trojčetné / fazol /
- dlanitě dělené / vlčí bob /

Květy – pětičetné
Složení: - dvě boční křídla
- člunek / pohl.org. – 10 tyčinek volné a srostlé /
- paréza

Semeník – svrchní , různý počet vajíček

Květenství – hroznovité
- vyrůstající v úžlabí listových řapíků
Kvetení probíhá od spodu k vrcholu, od hlavního stonku k větvím

Plod – lusk – od 1 semene – 11 semen, vyjímkou je hrách, který může mít až 16-18 semen
Semena – kulatá, barva různá


Hrách setý / Pisum sativum /
Dělí se na dva poddruhy:
1) hrách setý pravý / polní – zahradní/ - na semeno
2) hrách setý rolní – peluška – zelená hmota

Význam hrachu: jako všechny luskoviny

Biologické vlastnosti:

Čeleď – bobovitá
Hrách – jednoletý jarní / klíčí hypogonicky /

Kořen– silný, mohutný, rozvětvený / až 1m /
- na kořenech se tvoří hlízy / nitrogenní bakterie /
Stonek – je políhaný, dlouhý až 2m, větví se na bází ,dužnatý, je olistěný
Složení: články a uzliny
List – je sudospeřený, zakončený úponky, v úžlabí na bází stonku palisty
Květ – je většinou bílý
Lusk – je rovný nebo mírně prohnutý, obsahuje 6-16semen
Semeno- kulaté barvu mají žlutou nebo zelenou
Obsahují : 46-56% škrobu, 28% NL

Nároky na pěstování:
- dá se pěstovat téměř ve všech oblastech
Teplota : snese teplotu až -6°C, pro klíčení potřebuje teplotu +3°C
- pro růst je optimální teplota 15-20°C
- pro nasazení květů a lusků teplota 20-25°C
- teploty nad 25°C způsobují zasychání semen
Vláha: náročná plodina, nejvíce potřebuje vodu pro bobtnání, na počátku tvorby poupat a
květů a těsně před květem
- sucho způsobuje opad květů a menší nasazení semen v lusku

Nároky na půdu: - středně těžká, hlinitá, hlinito-písčitá a písčitohlinitá,
- pH neutrální
nevhod. – na svažnatých pozemcích, pisčité, jilovité zamokřené

Zařazení do osevního postupu:
- vhodná předplodina – obilnina
- okopaniny – cukrovka, brambory

Př. Osevního postupu: pšenice- hrách – cukrovka – pšenice

- po sobě 1 krát za 4-5let/mají odplevující účinek /
- následná plodina po hráchu je ozimá pšenice


Výživa a hnojení: nenáročná plodina
Organické hnojení – nevhodné
Minerální hnojení :
N – 20-30 kg/ha startovací dávka – max. doporučená
- není potřebný
- toto období se nedoporučuje po hnojených okopaninách a na úrodných půdách
- hnojiva které neokyselují půdu – ledek vápenatý, ledek amonovápenatý, moč
P- využití fosforu z půdy kořenovým systémem
- dodává v celkové dávce 50-90 kg/ha při přípravě půdy, superfosfáty nebo mleté fosfáty


K- celková dávka se pohybuje od 80-140 kg/ha
- draselné soli, kombinovaná dvousložková hnojiva
- aplikuje se při přípravě půdy

= používají se hnojiva se stopovými prvky a to během vegetace / na list / většinou kapalné
např. vegaflór, harmavit, fytovit – obsahují molybden a bor.

Aplikace hnojiv:
na podzim se zaorává
na jaře 10 dnů před setím

Příprava půdy:
- podmítka po sklizni předplodiny + následná úprava / vláčení, válení / potom se provede
podzimní orba na hloubku 25-30 cm. Nejpozději do 15.11
- před orbou rozmetáme P+K hnojiva
použit kombinátory nebo speciální secí stroje.

Setí:
Používáme dvě odrůdy – žluto semenné
- zeleno semenné
Osivo musí být – uznané, zdravé, kvalitní a mořené
Termín setí: první dekáda jarních prací / jako obilniny /
Výsevek: 220-270 kg/ha
Řádek: šířka – 10-15cm
hloubka – 5-8cm
Použité stroje – klasické secí stroje obilné stroje
- soupravy kombinovaných secích strojů / typ amazone horn /
Optimální počet rostlin: 75-85 ks/m²

Ošetřování během vegetace:
- po zasetí zavláčení, válení ryhovanými válci
- pak vláčení / rostlina má max. 2 listy /
- výška porostu 12cm – používají se lehké brány, nesmíme poškodit rostlinky
- hubení plevelů chem. Postřiky, použití insekticidů / proti mšicím, obalečům, listopasům/

Sklizeň:
- termín sklizně podle žloutnutí a hnědnutí rostliny / ⅔ /
- vlhkosti semen / 18-22% /
- při vlhkosti 30% lze provést sklizeň s následným dosoušením

Způsoby sklizně:
a) přímá – kombajny, lze využít desikace
b) sklizeň dělená – řádkovaní a proschnutí
- vlastní výmlat

Obiloviny

Obiloviny
-jsou nejdůležitější plodiny

Význam:
- lid. výživa / zrno, mouka, pečivo.../
- krmení hospodářských zvířat
- výroba hnojiv / sláma/
- průmyslové zpracování / sladovnictví , lihu, škrob /
- výroba osiva
- sláma / podestýlka /

Patří sem: pšenice, oves, ječmen, žito, tritikal = čeleď lipnicovitá
Botanické vlastnosti – čeleď lipnicovitá, pohanka - rdesnovitá
Složení rostlin: nadzemní orgány – stonek / stéblo – duté, kukuřice – dřeň/
- listy
- klasy / laty /
podzemní orgány – kořenový systém, podzemní uzly / odnožování /


KOŘENOVÝ SYSTÉM
- jednoduchý, svazčité kořeny, kořenové vlášení
tvoří – zárodečné a svazčité kořínky, kořenové vlášení,
kukuřice- vzdušné kořeny / adventivní /
- bohatý koř.systém – ozimý ječmen, žito, tritikale, oves a kukuřice
- jemný k.s. – ječmen jarní, pšenice jarní

Význam:
- zakotvení obilnin v půdě
- přijímání živin
- zásobování živin
- hromadění aminokyselin


STONEK
Stéblo - u všech obilnin, kukuřice- vyplněné dření
- dutá , válcovitá
- děleno kolénky / nody /
- články / internodia/


LISTY - na kolénkách, podlouhlý, zašpičatělý tvar
Složení:- pochva
- čepel – jazýček
- ouško


KVĚTENSTVÍ
Klas: klasové vřeteno, klásky – jednokvěté nebo vícekvěté
Klásky složení – 2 plevy, několik kvítku
Kvítek složení – pluchy, plůšky, pohl.org. ( tyčinka, semeník s bliznou, šupinky )

klas – pšenice, ječmen, žito
lata – oves, proso, čirok, rýže
složitý okolík – pohanka

Kukuřice – lata – samčí květy
- klas – palice, samičí květy


PLOD - zrno / obilka /
- nažka / pohanka /
Obilka – pluchatá / oves, ječmen, proso, čirok,rýže /
- nahá / ječmen, pšenice, žito, oves, kukuřice /
Složení obilky: - obaly / slupky /
- bílek / endosperm - jádro /
- zárodek / klíček – nesmí se poškodit při setí, při sklizni /

obaly – oplodí ( pokožka ) vnější
- osemení - vnitřní

Růstové fáze obilnin :
1) klíčení – dostatek vody a teploty
2) vzcházení - 7-10 dní jařiny, 7dní ozimy, dostatek vláhy, půda je vyhřátá,
3) zakořeňování – po vytvoření 2-3listů, mělce pod povrchem půdy se začíná vyvíjet
odnoží kolének, z něho vyrůstají druhotné kořínky, ty tvoří základ koř.s.
4) odnožování – rozvětvování obilnin, z hlav pupenu se vytvoří hlavní stéblo, na němž
vzniká odnožovací kolénko, z něhož se dále vyvíjejí odnož. kolénka
dalších řadů. Každá odnož má vzrostlý vrchol,koř.s. a stéblo s květenstv.
/ produktivní odnoží/ nebo bez květenství / neproduktivní odnož /
- žito, ozimý ječmen – odnož na podzim
- ozimá pšenice – odnož na jaře i na podzim
- není vhodné mnoho odnoží – přehoustlé porosty
5) sloupkování a metání – prodlužování stébel, vyrůst.květenství s listové pochvy,
potřeba dostatku vláhy, teploty a živin
6) kvetení a opylení – samosprašné – oves, pšenice, ječmen
- cizosprašné – žito, kukuřice, tvorba obilek
- tvorba obilek -dostatek tepla, vody , živin
7) zrání – proces ukládání zásobních látek v obilce,
zrno se nalévá, žloutne / zralost – mléčná, vosková, plná /
mírně teplé počasí, velká vedra – málo kvalitní, nízký výnos, scvrklé zrno

Půdní a klimatické podmínky pro pěstování obilnin
- jsou to plodiny mírného klimat. Pásma
Půdy: vyšší obsah humusu, černozemě , hnědozemě, středně těžké až těžší / jílovité / pH-neutrální
Nároky na předplodinu:
Vhodné – olejniny, luskoviny, okopaniny, kukuřice, jeteloviny a zeleniny(košťálové)
Méně vhodné – obilniny, sami o sobě jsou dobrými předplod. okopaniny, kukuřice, luskoviny

Konzervace pícnin

Dělíme na:
- Siláž
- Senáž
- Seno

Silážování

- konzervace krmných plodin při uchování živin, vitamínu a vody
- pomocí kys. mléčné, která brání dalšímu rozkladu rostlinné hmoty
- kys. mléčná – vzniká z glycidů – kvašením
- vyvoláným bakteriemi mléčného kvašení, za nepřístupu vzduchu

Zásady výroby siláže
1) zajistit vhodné prostředí pro bakterie mléčného kvašení
- délky řezanky 2-5 cm
- obsah stravitelných cukrů od 3-5%
- teplota silážované hmoty do30°C
- kyselost prostředí pH 3,8 – 4

2) řádné utlačení píce (dokonalé vytlačení vzduchu)

3) zamezení přístupu vzduchu

4) co nejrychlejší naplnění silážních prostor (1-2 dny)

5) ztráty minimálně 5-20%


Rozdělení pícnin podle silážovatelnosti
- podle vhodnosti pro výrobu siláže
1) Snadno silážovatelné
- vyšší obsah cukru a škrobu
- nízký obsah bílkovin
- patří – kukuřice, krmné okopaniny, krmná kapusta, slunečnice na siláž

2) Obtížně silážovatelné
- nízký obsah cukru
- více bílkovin
- patří sem – luskoviny, ozimá řepka, jetel luční, jetelotravní směsky, pastevní směsky sjetelem

3) Velmi obtížně silážovatelné
- vysoký obsah bílkovin
- nízký obsah cukru
- patří sem – vojtěžka


Způsoby silážování

V čerstvém stavu
- blycidové pícniny
- s obsahem sušiny 15-25% S
V zavadlém stavu
- jetele, jetelotrávy
- obsah sušiny 30-40% S
V předsušeném stavu (senáž)
- obsah sušiny 40-55% S


Silážní stavby (senážní)
- věže, jámy, silážní krechty, silážní komory
- senáž AG Bag senážní vaky
Silážní jámy:
a) povrchové
- betonové podlahy + beton učka, vystýlají se folii nebo slámou
- neprůjezdné
b) zapuštěné
- průjezdné, vybetonované jámy

Technika silážování
1) pokos porostu (nejprve obkosíme záhony, sběr)

2) odvoz, rozvoz a urovnávání hmoty

3) utlačení nebo udusání – provedeno rovnoměrně, vytlačíme vzduch
- během rozhrnování a utlačování se přidávají přísady – melasa, silostan,
mikrosil, cornsil atd.

4) přikrýváni jámy – co nejdříve, provádí se vzduchotěsně
- použití černé folie z PVC
- folie musí dokonale přiléhat k píci
- okraje plachet se zakryjí slámou nebo jiným materialem

5) zatížení – pneumatiky, železobetonové panely
- krátce před mrazy se použivá balíku lisované slámy proti mrazu

Kvalita siláže
- pH 3,8 – 4
- kys. mléčná 1,5-2%
- kys. octová 0,5 – 0,7 %
- kys. máselná 0,2%
- smyslové – typická vůně, barva zlatožlutá

Silážování do vaku
- silážovaná hmota se pomocí speciálního lisu pod nastavitelným tlakem se vtlačuje do PVC
- plnění probíhá tak, že plnící lis se vlastní činnosti odtlačuje směrem od konce vaku
výhody:
- vysoká kvalita (senáže, siláže)
- snížené riziko nepřízní počasí
- nízké ztráty (5-8%)
- snadný výběr z vaku (odkrývá se pouze ta část, která je určená pro jednorázovou spotřebu)
- uskladnění v blízkosti stáje
- lze použít i v pásmech hygienické ochrany vod.
nevýhody:
- folie se často trhá

Senáž

- konzervace zavadlé nebo předsušené pícniny s obsahem 40-55% S a bílkovin
- výhodné – lépe zkrmovatelné pro zvířata
zásady:
- sklízet kvalitní a nepřestárlý porost
- dodržení sušiny
- délka řezanky 2-3 cm ( dobré ulehnutí krmiva a bezporuchová manipulace při vybírání)
- senážovat během 3 dnů (naplnit), hermaticky uzavřené senážní prostory


Technika postupu
1) pokos
2) mačkání – žací mačkače
3) rozvoz pokosu, čechrání
4) obracení (počet obracení se řídí hustotou, délkou porostu s průběhem počasí)
5) sběr a řezání
6) odvoz a uskladnění jako u siláže

senážní věže
- za spodním vybíráním, horním
- plnění – horní, spodní
senáž do vaku
- a senáž do kulatých balíku

- kvalita senáže – stejná jako u siláže

Seno

- objemná píce s vysokým obsahem S (83-85%)
výroba:
- nejstarší způsob konzervace, ovlivněn počasím
- dochází ke ztrátám způsobených – nevhodným počasím
- dýcháním buněk v pokošené píci
- mikrobiální činnost
- mechanické odrolovaní listků (jeteloviny)

technický postup
a) Sušení sena na pokosech (větší ztráty) 3 dny
- pokos píce
- obracení píce –4h po pokosu
- rozházení pokosu
- obracení podle potřeby
- zhrnování usušené píce
- sběr (velmi opatrně, neodrolujeme lístky) – sběrací vozy
- odvoz (seníky, hangáry)
- uskladnění

b) Sušení na sušácích
- snižují se ztráty odrolem a deštěm
- náročná na práci
- 5-10 dnů

c) Sušení teplým nebo studeným vzduchem
- postup – stejný, uskladní se na roštech
- dosoušecí zařízení – soustava roštů 25-30 cm, ventilátorů a vzdušných kanálů (je vháněn studený nebo teplý vzduch)
- hmota se navrší na rošty okolo stěn ponecháme 1 m široký prostor,
- vrstvíme do výšky max. 2,5 – 3 m zapneme ventilátory (za slunečného počasí, vzdušná vlhkost 80%)
- necháme proschnout na 15% vlhkosti
- naskladníme další 2 m dosoušíme a vrstvíme další 2 m
- nedosušujeme v noci a za deště
předehřátý vzduch
- vzduch před vstupem do ventilátoru se ohřívá o 5-10°C
- urychluje se sušení
- výhody můžeme sušit i v noci a za deště


Měření teploty:
- kritická teplota 60°C – nebezpečí samovznícení a měří se po naplnění
- 2x -3x denně při plnění
- ve 4 týdnech po naplnění seníku měřit teplotu 1x denně
- 1-3 měsíce 1x týdně

Skladování sena
- volně ložené
- lisované, balíkované seno
- senné věže, stodoly, seníky, balíky ve folíjich
- seno se neskladuje delší dobu (několik let, protože se rozpadají lístky zvyšuje se prašnost, snižuje se chutnost)

Hodnocení sena
- podle zastoupených druhů
- jetelové, vojtěškové, luční ( luk a pastvin), jetelotravní)
podle kvality
- výborné
- velmi dobré
- méně hodnotné
- špatné
jakostní znak
- zdravé – bledě zelená barva
- bez zatuchlého a cizího zápachu
- bohaté na minerální látky (rozbory)
- bez příměsí (hlína, plevele)

Doba sklizně:
Vojtěška
- 1 seč ve vývinu 1 pupenu
- 2 seč na začátku květu (10% rozkvetlých)
- 3 seč v době květu aby rostlina vytvořila dostatek látek na přezimování
Jetel
- v době květu
Jílky
- od začátku kvetení
Luční a pastevní porosty
- sklizeň se podřizuje hlavní píci


Článek podporuje:
dřevěné podlahy, laminátové plovoucí podlahy, PVC podlahy

LUSKOVINY

LUSKOVINY

Charakteristika : jednoleté plodiny

Zástupci:
- hrách setý - vikev
- peluška - sója
- bob - vlčí bob - lupina
- čočka jedlá - hrachor setý
- fazol - cizrna beraní

- hodně druhů a forem

Účel pěstování:
- pro zrno- čočka, fazol, hrách, bob
- pro lusky – fazole
- na zelenou hmotu – peluška, hrách, vikev
- na zelené hnojení
- pěstovány v čistých porostech nebo bez tzv. směsek / obilovinami, peluška, vikev, bob /
- pěstujeme jako hlavní plodiny i meziplodiny

Význam luskovin :
- objemné krmivo / pro vysoký obsah bílkovin /
- lidská výživa / vitamíny /

Zlepšovatelé půdní úrodnosti
- přerušovač obilných sledů, mohutným koř.systém. odebírá živiny z větších hloubek /
- fixují vzdušný dusík / symbióza s hlízkovými bakteriemi na kořenech /

Nevýhody luskovin:
- citlivost na počasí
- často napadány chorobami a škůdci
- dlouhá doba kvetení
- nerovnoměrné zrání / ztráty /
- poškození při sklizni
- hořknutí semen

Krmné plodiny

Krmné plodiny

Význam:
- objemné krmivo
- obohacování půdy o humus
- zlepšení struktury půdy (hluboce koření a tím kypří půdu)
- snižují zaplevelenost (mají hustý spon, spojují se v koberce)
- jsou dobrými předplodinami pro následné plodiny (díky kořenovému systému)
- zvyšují obsah dusíku v půdě – činnost hlízkových bakterii (jeteloviny)

Způsob pěstování:
1) hlavní pícnina
2) meziplodina
3) podsevy


1) HLAVNÍ PLODINA
a) obilniny na krmení:
- ječmen, oves, kukuřice setá na zeleno, pšenice, žito, čirok a proso
b) krmné luskoviy:
- bob, hrách, lupina, peluška, sója, hrách setý
c) krmné okopaniny:
- cukrovka technická spíše na chrast
- krmná řepa, krmná mrkev, tuřín, vodnice
d) ostatní doplňkové pícniny:
- krmná kapusta, řepka ozimá, hořčice bílá, slez krmný, pohanky, topinambury–sladké brambory
- svazenka vratičolista, krmná tykev, kopřiva


2) MEZIPLODINY
= plodiny které jsou pěstovany mezi dvěmi hlavními plodinami
a) letní
výsev:
- po zimních směskách
- po ranných bramborách
patří k nim:
- jednoleté pícniny s delší vegetační dobou (kukuřice, slunečnice, krmná kapusta, krmný slez, čirok)
- vyžadují hnojení (močůvkou)
- píci dávají v pozdním létě nebo na podzim
- dávají i více sečí až do pozdního podzimu

b) strniskové
- po mělké podmítce nebo se sejí přímo do strniště
- po časně sklizených předplodinách zanechávajících strniště
- v oblastech s dostatkem srážek (v červenci, srpnu) - se sejí
sejeme:
- luskovinoobilní směsky, řepka jarní, svazenka vratičolista, slunečnici, kukuřici, proso, hořčice bílá

c) ozimé
- vyséváme na podzim
- dávají píci v příštím roce – na jaře
- před sklizní jetele lučního, vojtěžky
sejeme:
- vikev huňatá, ozimá pšenice (obiloviny ozimé), ozimá řepka, řepice
- Landzberská směska (inkarnát – jetel nachový, jílek mnohokvětý, vikev huňatá)

d) jarní
- sejí se brzy na jaře
- poskytují píci od konce zkrmování ozimých směsek
- sklízejí se v době kdy obilniny se ještě nevymetaly
- oves + luskoviny (peluška, jarní vikev, hrách, bob)


3) PODSEVY
- (podsevove meziplodiny)
- vysévají se z jara do krycích plodin (obilniny) ozimy i jařiny
- sklízejí se po sklizni krycí plodiny - na podzim
- dávají zelenou píci nebo poskytují pastvu
tvoří je:
- jílky
§ italský (mnohokvětý max. 2 leta)
§ anglický (vytrvalý dva roky
- jetele
§ červený luční
§ nachový
§ švécký
§ zvrhlý
- vojtěška

výsev:
- do ozimých obilnin na jaře
- do jařin – společně s výsevem jarních plodin
po sklizni krycích plodin:
- porost přihnojíme N,P


tj. Plynulý pás zeleného krmení
- vhodné seskupení různých druhů pícnin, které na sebe navazují z hlediska krmení zelenou pící

Pesticidy

Pesticidy
- chemické látky, které slouží k ochraně rostlin,
- jsou jednoduché nebo složité
- ničí škodlivé činitele
- nepoškozují ošetřovanou rostlinu (pšenici, řepu, brambory)
- ovlivňují výnos

Rozlišujeme podle skupenství
a) prášková (pevné) – prášky, granule
b) tekuté (kapalné) – roztok, suspenze, emulze
c) plynné – páry, těkavé látky
d) aerosol – mlha, dým

Podle ničení škodlivých činitelů
a) herbicidy – plevele
b) insekticidy – škůdci
c) fungicidy – choroby
d) speciální – zvláštní hubení repelenty
- hormony (ničení škůdců pomoci umělých hormovnů)
- retardátory – látky zabraňující klíčení skladovaných plodů

Zásady použití
- dodržování předepsaných vyhlášek, metod, nařízení
- aplikovat pouze vhodné přípravky
- aplikovat v bezvětří, popřípadě mírného větru a to v jeho směru
- aplikovat buď ráno (nikoli na rosu) nebo pozdní odpoledne, né v poledne! Došlo by k poškození i plodin a ty k snížení výnosu nebo ke ztrátě porostu
- ošetřené pozemky plodin řádně označit aby nedošlo
§ ke vstupu na pozemek
§ k přímému konzumu
§ ke sklizni plodin na krmení,jako potravina
- dodržovat termín, dávky a předem určená jiná upozornění
- dodržovat ochranné lhůty pro následné aplikace (když začne pršet do 6 hodin - je nutné opakovat)
- dávat pozor při aplikaci na pozemky sousedů
- dodržovat předpisy týkající se ochrany zdraví při aplikaci pracovní oděvy(rukavice, holinky, gumové oděvy, respirátory, brýle, čepice)
- provést kontrolu zásahu, kontrolu postřikovačů, rozstřikovačů, zmlžovaču atd.


Bezpečnost práce při manipulaci s přípravky (jedy)
- skladujeme přípravky ve speciálních skladech (chráníme proti- odcizení, zmrznutí, zvlhnutí, musí být řádně označené, oddělené od sebe
- před použitím se řádně seznámit s údaji na etiketě přípravku
- s přípravky mohou pracovat pouze osoby vyškolené (způsobilé)
- chráníme se před vdechnutím, požitím, potřísněním
- během manipulace se nesmí – jíst, pít, kouřit
- v případě
§ požití – vyvolat zvracení
§ vstříknutí do oka – omýt studenou vodou, vlažnou vodou i mýdlem, několikrát po sobě
§ zavolat nebo se dopravit k lékaři
- trysky hadice vymýt (po manipulaci), omýt všechno nářadí – ne u vodních toků
- obaly shromažďovat na jednom místo (sklad) – ničení podle platných předpisů a norem schváleno okresní hygienickou službou


Integrovaná ochrana

- souhrn ekonomických, mechanických, biologických opatření pro dosažení optimálních výnosu (zisků), při co nejmenších nákladech, a při šetření půdy


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Průmyslové hnojiva

- jsou chem. koncentrované sloučeniny různé struktury a barvy. Obsahují živiny v různém poměru a formách, doplňují živiny pro pěstovanou plodinu, hl.znakem je poměrně vysoký obsah jedné nebo více živin.

Dělíme:
Podle živin:
- jednosložková / dusíkatá, fosforečná, draselná, Ca, Mg, s obsahem mikroživin /
- vícesložková
- speciální / bakteriální hnojiva, regulátory růstu /

Podle působení na půdní reakcí:
- FYZIOLOGICKÝ KYSELÁ /obsahují malé zbytky kys.sírové › síran amonný, draselná hn/
- FYZIOLOGICKÝ ZÁSADITÁ /obsahují Ca, ledek amonno vápenatý LAV, dusíkaté vápno
tomasová moučka, pálené vápno /
- NEUTRÁLNÍ / všechny ostatní hnojiva /

Jednosložková hnojiva:
- dusíkatá hnojiva – hnojiva s obsahem N
Podle formy N dělíme – dusičnanová, amonná organická, s kombinacemi N
Hnojiva dusičnanová / nitrátová / - N ve formě NO3- pohyblivý v půdě, rychle působí , snadno se vyplavuje obsahuje menší dávky ledku – přihnojování na list za vegetace, ledky se snadno rozpouštějí.


Do ledku patří:
a) ledek vápenatý – 15%N, 20% Ca, granulovaná hmota, bíle až našedlé tvary, pojímá vodu
b) ledek hořečnatovápenatý – 14%N, 9,4%Ca, 5,7% Mg, kulovité granule

Hnojiva amonná /čpavková /
- N v NH 4, dobře se váže v půdě, nižší vypalování, dlouhodobější účinek hnojení
Patří sem:
a) síran amonný – krystalická sůl, šedé, nazelenalé nebo bílé barvy, 21% N
b) Bezvodý amoniak – 82%N, bezbarvá kapalina › plyn

Hnojiva s organickou vazbou
- N v CO ( NH2)2 › močovina › ve vodě snadno rozpustitelná, v půdě pohyblivá 46%, bíle kulovité granule

Hnojiva s více N
2 formy N :
a) ledek amonný – 35%N - ½ nitrátová forma
- ½ amoniakální forma
- krystalická sůl bílá, nažloutlá
b) ledek C 33 – 33%N, 0,3% Ca, granule bílé nebo oranžové
Ledek amonný s vápencem 3 typy : LAV 22
LAV 30 » našedlé, nahnědlé, granulované
LAV 27,5

Hnojiva s 3 formami N:
DAM 390 > 30% N – 7,4% nitrátová forma
- 7,4% amoniakální forma
- 15,2% amidová forma
- bezbarvá kapalina, pH neutrální

Použití N hnojiv:
- brambory, oves, žito, len > amoniakální hnojiva
- na zásaditých půdách se nepoužívají amoniakální hnojiva a močovina, protože ztráty na N tím, že Ca vytěsňuje NH 4 a ten vniká do ovzduší
- pro rostliny pěstované na neutrální půdě > LV
- řepka, chmel, cibule > vyžadují S > SA

Fosforečná hnojiva
- jsou soli fosforečných kyselin. Doplňují fosfor do půdy


Hnojiva se dělí dle rozpustnosti:

1) Hnojiva s P rozpustných ve vodě:
- obsahují P jako dyhydrofosforečnan vápenatý
Ca ( H2PO4)2 – je to primární sůl, tato forma je pro rostlinu přijatelná v podobě anionu H2PO4 , ale je nestálá

SUPERFOSFÁT
- je to dihydrofosforečnan vápenatý, je šedý až do hnědá, granulovaný, je vhodný pro všechny plodiny. Obsahuje 15-20% P.

SUPERFOSFÁT AMONIAKALIZOVANÝ – obsahuje 16%P2O5, 2-4% N ve formě NH4


2) Hnojiva rozpustná ve 22% kyseliny citrónové
- P ve formě – hydrogenfosforečnanu vápenatého Ca H PO4
- fosforečnan vápenatý ( Ca3PO4)2


3) Hnojiva s těžkorozpustným fosforem
- mleté fosfáty – fosfor z tohoto hnojiva je pozvolná rozpustný a pro rostliny těžko
využitelný , hnojí se do zásady

HYPEFOSFÁTY – jsou granulované, měkké, dovážejí se


Draselná hnojiva
- hl. živinou je K, v půdě je dobře vázán a rostliny jej přijímají jako kationt.
a) Sírová
b) Chloridová
Draselná sůl obsahuje K2O 32-42% a 8,9% Na a 46% Cl.
- je to bílá, našedlá nebo narůžovělá krystalická sůl. Uchovává se v suchu.
- dovážejí se většinou chloridy nebo sírany draselné, rostliny přijímají v K , po zapravení do půdy se dobře rozpouštějí, fyziologicky kyselé.

Chloridová – KCl
- draselná sůl – 38-42% K2O, bílá šedá narůžovělá, krystalická sůl
- 8,9% Na stéká se
- 46%
- draselná sůl 50% K2O
- draselná sůl 60% K2O
- draselná sůl granulovaná – 60%K2O- granule nepravidelné
- kamex- 40% K2O, 14% Mg O, 43% Cl, 7% Na, narůžovělá krystalická sůl
- magnesium kainit- bílé, šedé, červenohnědé barvy, krystaly volně ložené – 12%K, 3%Mg

Síranová – CaSO4 – méně kyselá
- síran draselný ( K2SO4) – 48-52% K2O – bíle až šedé jemnozrnná sypká sůl
- pro plodiny , které nesnášejí chlór / brambory, chmel,…/

Volba K hnojiva závisí na druhu půdy a půdní reakce, na půdách těžkých nepoužíváme K hnojiva s vysokým obsahem Na. Na kyselejších půdách a lehčích dáváme K-hnojiva síranového typu. Na lehkých půdách zobrazujeme K hnojiva, na jaře před setím, výsadbou. Síranové formy dáváme pro plodiny s požadavky na síru / olejniny, jeteloviny, vinná réva./

Vápenatá hnojiva
- dodávají Ca, neutralizují půdní reakci, zvyšují mikrobiální činnost
Forma:
1) Ca CO3 / uhličitan vápenatý /
Patří sem: - mleté vápence- dělí se podle jemnosti mletí,čím jemnější jsou ,tím se v půdě
rychleji rozkládají, má různé barvy, bílá převažuje, obsahuje Mg.
- zvětralé dolomické vápence > obtížně se rozpouštějí
- sliny, opuky > nehnojí se jimi

2) Oxidová / Ca O /
patří sem: pálené vápno- kusové nelze přímo k vápnění, nejprve se hasí na prášek

3) Odpadová vápenatá hn. – z průmyslu a vápenek
patří sem: saturační kaly / z cukrovarů /
lihovarské kaly / z lihovarů, ozn. bílé, černé kaly /
vápenatohořečnatá struska
dávka: max 4 t/ha 1krát za 6let, 1-3,5t/ha – o 4letech


Hořečnatá hnojiva
- obsahují Mg, neutralizují spolu s Ca půdní kyselost
patří sem: - ledek amonný s dolomitem
- kieserit
- kap. hn. vícesložková

Vícesložková hnojiva / kombinované /
- průmyslové hnojiva obs. N,P,K, Ca,Mg
Patří sem: PK sol > k základnímu hnojení
CaN sol > k přihnojení na list
MgN sol > k hnojení před setím, orbou na plodiny chudých Mg k přihn.na list
NP sol – k základnímu hnojení i k přihn. na list Fostin, Synsol, Agrostim

Granulovaná
Dvousložková komb. hnojiva:- obs.2hlavní živiny při různých kombinacích
Patří sem: - amitos- šedé granule nebo prášek
- dumag - kapalné
- synmag – kap.hnojiva
- fostim – 8%N, 24% P2O5, kapalné

Třísložková kombinovaná hnojiva: obs. 3 živiny
patří sem: - NPK 1> šedé granule, slabě kyselé hn., pro všechny plodiny
N : P : K
15: 15:15
12:19:19

- NPK 2- našedlé granule pro většinu plodin, slabě kyselé hn. N:P:K= 11:23:15
- GWH III 5 – 8,8%N, 17,5% P2O5, 17% K2O, šedé až hnědé granule ke všem plodinám
před setím i během veget. , neutrální až slabě kyselé hnojivo
- Cererit – N:P:K = 11:9:14
- šedé granule, k zelenině a ovocných stromkům

Speciální komb.hn.:pro zahradkáře – harmavit, herbaflor, fytolit, vega flor a podobně

Výhody použití vícesložkových hnojiv:
1) úspora práce a nákladů na aplikaci a průpravu
2) odpadá míchání
3) lepší využití skladovacích prostorů
4) vyšší účinnost, každá granule obsahuje živiny ve stejném poměru
5) rovnoměrné rozmetání, menší utužení půdy
Nevýhody: těší cena

Bakteriální hnojiva
Rizobin- očkovací látka obsah. hlízkovité bakterie, používá se na bobovité rost.-bob,hrách
Azotobakterin- očkovací látky obsahují bakterie rodu azozobakter
Fosfobakterin – očkovací látky obsahují bakterie, které působí na rozklad a uvolňování P
z půdy z organických vazeb.

Regulátory růstu – chemické sloučeniny, které reagují růst a vývoj rostlin
dělíme:
1) Stimulátory – látky podporující růst rostliny
2) Retardátory – látky brzdící růst

Uskladnění minerálních hnojiv:
Sklady: suché, dobře větratelné
- hnojivo v pytlích – uzavřené do doby použití
- těsně uložené
- odizolované od vlhkosti /podlahy /
- volně ložené – bednové kóje, jmenovka

Nesmí mít přístup: děti a osoby nepovolené
zvířata / otrava /
Pozor na požáry ( ledky jsou snadno vznětlivé )

Míchání hnojiv:
a) míchat účelně podle potřeby
b) míchat jen vhodné druhy / ztráta živin, zvlhnutí, ztvrdnutí /

Agrotechnické zkoušení půd:
- stanovení obsahu přístupných živin pro rostlinu / N,P,K,Ca,Mg,Mikroelementy/
- provádí se 1krát za 3roky
- využití pro hnojení rostlin

Bezpečnost práce:
1) Před vstupem do skladu hnojiv zapnout větrání
2) při práci s volně loženými hnojivy, používáme ochranou obuv,rukavice, respirátory
3) při zasažení očí popřípadě sliznice vymývat vodou
4) při práci s hnojivy nekouříme, nepijeme, nejíme

Při hnojení statkovými i průmyslovými hnojivy dbáme na:
- oblast poškozování rostlin / chráněná území,hygienická ochrana vod/
- ekologii
- skladování a aplikaci hnojiv, bezpečnost při práci vyrovnané hnojení statk.hn.i prům.hn.