Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ŠUMAVA - NÁRODNÍ PARKY SVĚTA

Člověk je nedílnou součástí přírody, po tisíciletí se к ní však choval macešsky a bezohledně ji ničil . Škody napáchané na přírodním prostředí se úměrně zvyšovaly hlavně s rozmachem průmyslu . Dnes už si mnoho lidí uvědomuje , že přírodu musíme chránit. V České republice je ochrana životního prostředí zakotvena v řadě zákonů, včetně zákona o ochraně přírody . Zvláště cenná přírodní území jsou dnes chráněna přísnými předpisy, které se snaží omezit jakoukoli činnost, jež může přírodě škodit . Bohužel však v mnoha případech přišla ochranná opatření později anebo nepomohla - četné druhy rostlin a živočichů z naší přírody již vymizely . Navíc stále nedokážeme plně zabránit negativním vlivům současné civilizace , a to ani na chráněných územích.
První přírodní rezervace na našem území - ŽOFÍNSKÝ PRALES a HOJNÁ VODA v NOVOHRADSKÝCH HORÁCH - byly ustaveny již roku 1838 jako druhé nejstarší v Evropě . Dnes je jich na území ČR několik desítek .
К našim nejstarším naučným stezkám patří například MEDNÍK V POSÁZAVÍ , kde roste unikátní rostlina kandík psí zub a můžeme se tu setkat i se vzácným mlokem skvrnitým . Kandík psí zub je trvalá , 35 cm vysoká liliovitá rostlina , kvetoucí brzy zjara . U nás roste na jediném místě - na vrchu Medník . Z mnoha naučných stezek na okraji Prahy uveďme alespoň Prokopské údolí a Trojskou kotlinu . Horním Povltavím prochází Medvědí stezka, pod Slapskou přehradou Svatojánské proudy, v okolí Písku Cesta drahokamů nebo Krajem Alše, známé je i Božídarské rašeliniště . A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho.



- 1 -
ŠUMAVA
  Národní park Šumava byl vyhlášen vládním nařízením č. 163/1991 Sb. v roce 1991. Jeho rozloha činí 69 030 ha a je největším národním parkem nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě.
Zahrnuje nejkrásnější a nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice s Německem a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u Lipenské přehradní nádrže. Jeho předpolím je Chráněná krajinná oblast Šumava, která byla vyhlášena v roce 1963 a na bavorské straně sousedí s Národním parkem Bavorský les, který po rozšíření v roce 1996 má mít rozlohu 23 000ha.
Tato tři území tvoří jednotný, v Evropě jedinečný přírodní celek, který UNESCO vyhlásilo v r. 1990 za biosférickou rezervaci a tvoří takzvanou Zelenou střechu Evropy.
NP Šumava se rozkládá v nadmořské výšce mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (vrchol Plechého - nejvyšší hory české části Šumavy). Nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa je Velký Javor – 1456m n. m..
Šumavské klima je velmi drsné - průměrná roční teplota je od 3,5 - do 6,5 stupňů C, srážkově bohaté - průměrné roční srážky od 800 mm do 1600 mm.
  Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena rulami a svory. Je to lesnaté pohoří s rozsáhlými náhorními plochami - pláněmi s pomístně vystupujícími vrcholy a hlubokými údolími (údolí Křemelné, údolí Vydry). Činností ledovců, v době ledové, vznikla ledovcová jezera a kary. Na české straně je pět těchto jezer, z nichž dvě největší - Černé a Čertovo jsou v Chráněné krajinné oblasti Šumavy v Královském hvozdu a další Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka na území NP. Na bavorské straně se pak nacházejí tři - pod Velkým Javorem Velké a Malé javorské jezero a pod Roklanem Roklanské jezero. Všechna tato jezera jsou pro návštěvníky přístupná a jsou hojně navštěvovaná.
  Pro Šumavu jsou charakteristické náhorní roviny - pláně. Jsou to ploché územní celky zčásti bezlesé, nacházející se v nadmořské výšce od 800 m (Kochánovské pláně) po 1250 m (Modravské pláně). Na těchto šumavských pláních se nacházejí nejcenější území - rašeliniště vrchovištního typu, kterým se říká slatě. Na některých z nich jsou zachovalá rašelinná jezírka. Pro veřejnost je přístupná Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy a Chalupská slať u Svinné Lady. Největší komplex slatí na Šumavě - Modravské slatě o rozloze 3615 ha je pro veřejnost zatím nepřístupný, protože se jedná o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. V údolí Vltavy, jižně od Volar, se rozkládá největší údolní rašeliniště - Mrtvý luh v nadmořské výšce 740 m. Návštěvník Šumavy může toto údolní rašeliniště shlédnout pouze při splouvání Vltavy od Soumarského mostu.




- 2 -
Turistům nabízí Šumava mnoho nových míst к poznání, rekreujícím se návštěvníkům, hledající oddech po práci, nabízí Šumava nepřeberné množství aktivní relaxace.
Šumava se rozkládá na území dlouhém 120 km, maximální šířka dosahuje až 45 km . Začíná na severu Všerubským průsmykem, na jihu pak končí Vyšebrodským průsmykem. Geomorfologicky se dělí na oblast Železnoradská , Plání ( s Povydřím ) , Trojmezenskou hornatinu a Boubín , Lipenskou oblast s Želnavskou hornatinou . Spolu s Bavorským lesem historicky patří к českému masívu . Horotvorné přeměny zemského povrchu před miliardou let vyzvedly na tomto území horstvo podobné Alpám. V dalších dobách bylo přirozenou erozí horstvo upravováno , současná podoba Šumavy se začala utvářet až v třetihorách v období před 2,5 milionu až 8 tisíci lety v době ledové. Při ústupu ledovců pak vznikala kamenná moře a pod karovými stěnami jezera . Novodobé dějiny centrální Šumavy nejsou tak bohaté jako dějiny podhůří a vnitrozemí . Pravěk připomíná pouze nejvýše položené laténské hradiště Obří hrad z 2. pol. prvního tisíciletí př. n. 1. Hradiště leží nad Losenicí v blízkosti osady Popelná na vrchu Valy ( 1010 m ) a je dosud dobře patrné . Faktický zážitek osídlování vlastní Šumavy sahá až do našeho tisíciletí a souvisí zejména s dobou rozvoje obchodu a s ním spojeným větším pohybem obyvatelstva . Šumavou byly postupně proklestěny stezky , vedené většinou místy dnešních hraničních přechodů . Stezky měly svá pojmenování ( nejznámější Zlatá stezka ), často z různých důvodů měnily svůj směr . U cest postupně vznikaly objekty určené nejprve pro přenocování a střežení těchto cest , později se některá střediska rozrůstala a byla povýšena na královská města . Ve městech se většinou vybíralo mýto, vařilo pivo, rozvíjela řemesla, služby a zábavné podniky. Některá města obdržela plná královská práva trhu . Šumava se stala zajímavou i svým nerostným bohatstvím, především zlatem, které se zde na četných rýžovištích nejprve rýžovalo a později těžilo zejména v okolí Kašperských Hor, dále hnědelem obsahujícím železo, křemenem a stříbrem . К symbióze nerostného bohatství se dřevem došlo ve sklárnách (14. - 20. stol.), kde se dřeva používalo jednak jako paliva pro vytápění pecí, jednak při výrobě potaše . Poté, kdy se ve světě začal používat pro vytápění pecí generátorový plyn, postupně téměř všechny sklárny na Šumavě zanikly . Dalším zdrojem obživy obyvatel a energie byly voda a dřevo . Voda poháněla četné hamry, mlýny, pily ( katry ) a později elektrárny některé řeky a kanály sloužily к plavení dřeva . Dřeva se používalo jednak jako paliva, jednak jako stavebního materiálu a v četných šumavských papírnách jako suroviny pro výrobu papíru . Život v této nehostinné krajině nebyl jednoduchý . Vzhledem ke kratšímu vegetačnímu období bylo velice složité i zemědělství . Některé práce měli pouze sezónní charakter, lidé často hledali obživu v cizině. Při výčtu pracovních příležitostí není možno nevzpomenout ani pašeráctví.
Šumavě, jako hraničním horám, byl vždy přikládán velký strážní význam . V minulosti zde vzniklo osm královackých rychet pro ochranu hranic. Za třicetileté války tu bylo vybudováno opevnění, jehož zbytky je možné spatřit u Strážného a u Dobré v jižní části Šumavy . Zbytky dalšího, nechvalně známého opevnění z doby nedávno minulé oddělujícího kapitalistickou a socialistickou Evropou v podobě železné opony, lze najít téměř všude.

- 3 -
Národní park byl na Šumavě vyhlášen v roce 1991, má rozlohu 690 km2 . Chráněna krajinná oblast Šumava, která byla zřízena v roce 1963, má rozlohu navíc 945 km2 . V roce 1990 dostala Šumava od UNESCA statut biosférické rezervace . National park Bayerisher Wald byl vyhlášen již v roce 1971 . Bavorský les a Šumava společně s přilehlým tvoří jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů střední Evropy ( 2000 km2 ) . V rámci národního parku Šumava jsou vzácné lokality zahrnuty do klidových území. Z hlediska ochrany přírody jsou navíc rozděleny do tří ochranných zón . V první zóně se nacházejí nejvzácnější lokality, často nepřístupné návštěvníkům . Jde zejména o největší zásobárny vody ve střední Evropě - šumavské slatě, prameniště řady řek spadajících Dunajem do povodí Černého, Vltavou i Otavou do Severního moře . Národní park je rovněž specifický i složením fauny a flory, zajímavý je například výskyt několika druhů sov, ohroženého rysa, který se na Šumavě pomalu zabydluje, vzácných tetřevů atd. Z přírodního bohatství kromě celé řady vzácné květeny je zajímavý zejména výskyt horských klimaxových smrčin ve vyšších oblastech .
Oblast Šumavy vykazuje relativně nízké průměrné roční teploty a velmi vysoký úhrn srážek . Hodnoty, naměřené ve vysokých polohách, dokonce výrazně překonají údaje ze srovnatelných nadmořských výšek Alp . К nejstudenějším a nejdeštivějším místům patří Březník u Modravý . Ve všech vyšších polohách jsou proto v zimě vhodné podmínky i pro lyžování . Oblast Železnorudská a Plání se stala díky pravidelným naježděným lyžařským stopám patrně nejlepším místem pro lyžařskou turistiku v Čechách.
Nejstarší správy o turistice na Šumavě pocházejí z druhé poloviny 18. Století a popisují výlety к Černému a Čertovu jezeru. К velké propagaci a rozšíření zájmu o Šumavu svými díly přispěli spisovatelé Adalbert Stifter a Karel Klostermann . Vznikající turistické spolky již od konce 19. století v Čechách i v Německu měli za úkol zprostředkovávat letní pobyty a propagovat krásy Šumavy . Klub českých turistů začal se stavbami rozhleden a turistických chat . К prvním patřila od roku 1900 rozhledna na Svatoboru u Sušice, turistické chaty -U Pramene Vltavy, Mattušova chata na Pancíři, Juránkova chata na Jezerní hoře, chata v Lenoře, na Modravě, v Prášilech i na mnoha jiných místech . Chaty a atraktivní místa postupem času spojila velmi dobrá síť turistických značek, která zůstala z velké části zachována v původní podobě . Po rozpoutání 2. Světové války přišel úpadek, chaty začaly sloužit jiným účelům . Uzavřením hraničního pásma v 50. letech se přerušilo mnoho značených cest a velká část chat byla zrušena . Turistika byla omezena jen na vybrané oblasti.
Otevření hraničního pásma a nových hraničních přechodů přineslo celkové oživení a rozšíření turistických možností . V Prášilech byla postavena nová turistická ubytovna KČT . Mnoho nových turistických značek umožňuje poznat ta nejhezčí a nejodlehlejší místa kdysi hojně obydleného kraje . I já jsem jedno takové místo navštívila . Jmenuje se Klet' a chtěla bych o něm něco napsat.
Ve Zlaté Koruně se nachází bývalý cisterciácký klášter, který založil roku 1263 král Přemysl Otakar II. Sloužil na ochranu před pronikáním Vítkovců od jihu . Vydali jsme se ze Zlaté Koruny po červené značce a obešli ohyb Vltavy . Vystoupli jsme do Plešovic a mírně

- 4 -
zvlněným terénem jsme došli podél Vltavy do Třísova a poté až na Dívčí Kámen . Gotický hrad, který zde byl založen již v roce 1349, byl obydlen téměř 200 let. Od roku 1541 je uváděn jako pustý a chátral až do dnešní doby . Zřícenina je jednou z největších v Čechách . Na ploše 210 x 45 m se zde zachovaly části zdiva horního a dolního hradu, brány parkánu a základy věže . Jsou odtud pěkné výhledy do údolí Vltavy . Zátoka u řeky byla však obydlena již dříve - poslední výzkumy dokazují nejstarší osídlení již z pozdní doby kamenné .
Cele okolí hradu je chráněnou lokalitou . Z Dívčího Kamene jsme pokračovali dále po žluté značce a mírně stoupali proti proudu Křemžského potoka . Pohodlná cesta kouzelným údolím nás zavedla do obce Holubov . Zde jsme odbočili ze žluté značky a pokračovali dále po zelené . Došli jsme do Krasetína a dále až к dolní stanici sedačkové lanovky na Klet'.
Pro další výstup můžete použít lanovku , nebo dále pokračovat po zelené . Ta překonává na 3,5 km délky převýšení 425 m . Značka nejdříve prudce stoupá podél lanovky, pak se napojí na cestu a pozvolna se zvedá až ke žluté značce . Od rozcestí U Tunelu nás poslední závěrečné stoupání zavedlo až na vrchol Kleti. Rozhledna Císaře Františka Josefa , která je nejstarší v Čechách , byla postavena již v roce 1825 , skýtá krásné výhledy do okolí. Za příznivého počasí jsou vidět Alpy . Televizní vysílač dosahuje výšky 172 m .
Z vrcholu jsme sestoupili po červené značce . Obešli jsme skalní věže , kde jsme našli i cvičné horolezecké terény , a přišli ke hvězdárně , která byla postavena v letech 1957 - 58 . Její pracovníci se zabývají výzkumem komet a planetek . Pokračovali jsme dále smíšeným lesem a došli na cestu Marie Terezie , kterou připomíná kamenný pomník . Přes samoty Kokotín jsme se vrátili do Zlaté Koruny .
Celá túra je vřazena do CHKO Blanský les se sídlem ve Vyšném u Českého Krumlova . CHKO byla vyhlášena v roce 1989 na území 212 ha, podobně jako národní park Šumava je členěna do zón dle stupně ochrany přírody a zahrnuje 11 přírodních rezervací a památek . Díky podloží a povětrnostním podmínkám zde najdeme mnoho vzácných rostlin .
Blanský les vytváří podkovu začínající Kletí a končící na vrcholku Kluku ( 740 m ) , který je řídce porostlý smrky . Jedná se o převážně lesnatý komplex doplněný rázovitými vesnicemi a již výše zmíněnými zříceninami hradů Dívčí Kámen , Kuklov a klášterem ve Zlaté Koruně . Ve výčtu zajímavostí není možno vynechat staré keltské město z doby laténské v blízkosti Třísova o rozloze 22 ha .
Dobře chránit přírodu vyžaduje co nejlépe ji znát. Jedním z příjemných způsobu, jak se o přírodě naší vlasti hodně dovědět, je vydat se po naučných stezkách. Vedou terénem chráněných území a kromě přírodních zajímavostí si často všímají i historických pozoruhodností . Po naučných stezkách nás vedou značky a tabule s důležitými informacemi o území, kterým procházejí, a s obrázky význačných rostlin a živočichů žijících v okolí stezky .




- 5 -
Čerpala jsem z této literatury :   Turistický průvodce Šumava, Miloslav Martan
                                                         www.sumava.cz

                                                                 
Doufám, že lidé si dají říct . Nebudou ničit tu krásu kolem nás a my nebudeme muset zřizovat další chráněné krajinné oblasti . Člověk si od chvíle , kdy se stal nejúspěšnějším druhem na Zemi , začal přetvářet planetu podle svých představ , čímž samozřejmě ovlivnil a dosud ovlivňuje život jejích zvířecích obyvatel. Po celá staletí jsme bezstarostně káceli stromy , zanášeli přírodu odpadky , vypouštěli do atmosféry jedovaté plyny , chytali a zabíjeli volně žijící zvířata a z moří a oceánů lovili obrovská množství ryb , aniž bychom si lámali hlavu s tím , jaké důsledky toto počínání přináší pro celou planetu . Teprve nedávno jsme si pomalu začali uvědomovat, že budeme-li všechny tyto činnosti praktikovat ve stejné míře jako doposud , bude to zanedlouho znamenat zkázu pro Zemi i pro její obyvatele - včetně nás samotných .
Chceme-li dnes tuto , ke zkáze vedoucí cestu opustit , musíme nejprve změnit svůj postoj к životnímu prostředí naší Země а к jejím zvířecím spoluobyvatelům .