Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

NÁJEMNÍ SMLOUVY

- pokud jde o nájemní sml. - obecná úprava je obsažena v občanském zákoníku,
- konkrétně obecná nájemní sml. §663 a následné
- nájemní sml. – majitel jako pronajímatel věci, dává věc do užívání druhé straně označené jako nájemce, s tím, že po určitou dobu bude nájemce danou věc užívat a to za úplatu
- pojmové znaky:
o pronajímatel X nájemce,
o věc – předmět nájmu
o pokud jde o formu – obecně platí, že není předepsaná písemná forma, ale u některých speciálních typů nájmů – povinnost písemné formy je

- nájemní vztah
= jedna strana za úplatu druhé straně dává do užívání věc uvedenou ve sml., s tím že nájemce bude věc užívat, věc musí být způsobilá k užívání, pro které se sjednání nebo pro braní plodu z věci (např. sad)
- povinnost pronajímatele – odevzdat věc ve stavu, který je způsobilý pro užívání sjednaným způsobem; má právo kontroly – zda je věc v pořádku X povinnosti nájemce - je povinen věc užívat jen dohodnutým způsobem
- obecně právo na slevu s nájmu - pozbude-li věc daných parametrů (nelze ji užívat sjednaným způsobem) – vystupuje zde právo na slevu z nájmu, (v případě, že právo na slevu pro vady není uplatněno ve lhůtě 6 měsíců – je zde prekluze = právo zaniká)

→ nekalá soutěž =

- nekalo-soutěžní jednání - právo za takové jednání podřazuje jak jednání aktivní (komisivní, jednání), tak pasivní (omisivní, nečinnost)
- jednání v nečinnosti – např. když se dostaneme k obch. tajemství, někdo mi ho svěří jako znalci na ocenění, jdu se opít (do hospůdky), zapomenu tašku a dojde k odcizení = způsobila jsem nekalo-soutěžní jednání
- jednání musí být v hosp. soutěži – soutěž není fakticky nikde definována, obecně se uvádí - právo střetávat se na relevantním trhu
- jednání musí být v rozporu s dobrými mravy (resp. v rozporu s dobrými mravy soutěže)
- dobré mravy – učiním-li právní úkon, který je v rozporu s dobrými mravy, takové jednání je absolutně neplatné od počátku
- §44 1) – dobré mravy soutěže – soutěž sama o sobě je strkací, OZ omezil na dobré mravy soutěže (=trošku nemravné)
- způsobilé přivodit újmu – stačí aby delikt ohrožoval, hrozil újmou, daná újma nemusí nastat
- újma širší pojem než škoda:
o újma materiální (=škoda – majetková újma vyjádřena v penězích)
o nemateriální újma (např. poškození dobrého jména)
- újma může být způsobena jak soutěžitelů, tak i spotřebitelům

 Možnost postihu za nekalo-soutěžní jednání

- jeví se ve 2 skupinách:
o předběžná opatření – mohou do nich kromě klasických opatřeních spadat opatření mimosoudního charakteru

- mimosoudní opatření:
• §5 – ustanovení o tzv. ochraně pokojného stavu – na základě tohoto se lze domáhat u nějakého státního, správního orgánu, aby bylo zasaženo proti tomuto jednání, které porušuje pokojný stav – nebývá obvyklé
• §6 občanského zákoníku – svépomoc – lépe využitelný
• §53 – nabízí celou škálu ochranných prostředku:
- žaloba u soudu – domáhání se, aby se delikvent takového jednání zdržel = zdržovací žaloba
- žaloba jíž se delikventu uloží odstranit závadný stav = odstraňovací žaloba
- náprava, odstranění újmy – může být podána žaloba na náhradu škody (proti újmě materiální = škoda),
- někdo na náš úkor něco získal – vydání tzv. bezdůvodného obohacení (parazitování na naší pověsti)

- nemateriální újma – satisfakce = zadostiučinění (je možné aby byla i majetková)
o tzv. meritorní rozhodnutí (rozhodnutí ve věci samé)
- původně zákoník obsahoval i opatření zveřejnění rozsudku – později zrušeno X občanský soudní řád připouští - ve věci ochrany práv porušených nezákonným jednáním – možnost domáhat se o vydání rozsudku, ve kterém je obsaženo zveřejnění

NEKALÁ SOUTĚŽ A PRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY PROTI NEKALÉ SOUTĚŽI

- upravuje obchodní zákoník
- §41 – hospodářská soutěž, umožňuje existenci v hosp. soutěži jak FO, PO, tyto osoby nemusí být podnikateli = soutěžitelé

- soutěž se rozděluje na 2 velké celky:
o právo, které se zabývá omezováním hosp. soutěže (tato oblast podřazena zvláštnímu zákonu)
o nekalá soutěž – upraveno v OZ
- soutěž = střetávání subjektů na relevantním trhu, soutěž nese ve své podstatě střetávání
- může dojít k situaci, kdy střetávání nebude mít kladný význam = nekalá soutěž
- nekalá soutěž – považována za stav objektivní, nezkoumá se zavinění
- zkoumáme zavinění, jen proto, aby se určila satisfakce (pouze soud – zbaví objektivity)
- §44 1) – generální klauzule (klíčové)
- má z hlediska nekalo-soutěžních deliktů a jejich posuzování 2 významy
1.význam - skrze generální klauzuli se posuzují skutkové podstaty, které jsou dále zpracovány v dalších paragrafech

NEKALÁ SOUTĚŽ A PRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY PROTI NEKALÉ SOUTĚŽI

- §45 – co je charakteristické pro klamavou reklamu, parazitování, ….
2. význam – umožňuje pokrýt, potrestat a sankcionovat i jiná jednání, která nejsou upravena v OZ

- subjekty, které se mohou vyskytovat v rámci nekalo-soutěžních deliktů:
o soutěžitelé – PO,FO, která se na relevantním trhu vyskytne; PO hájící zájmy soutěžitelů – spolky, sdružení
o tzv. osoby pomocné – napomáhají nekalo-soutěžním deliktům (např. §49b – podplácení přímo i nepřímo – tyto osoby aktivně nepodplácí, nabízí, aby jí bylo nabídnuto) – př. označovány členové statutárních orgánů, osoby, které se obch. tajemství dozvěděli a snaží se o využít (sami obch. tajemství neporušili)
o spotřebitelé

NAUČIT GENERÁLNÍ KLAUZULI, TAK JAK JE UVEDENA V ZÁKONĚ !!!!! (PROTOŽE CELÁ JE POUŽITELNÁ POUZE PŘI NAPLNĚNÍ VŠECH PRVKŮ)

→ nekalá soutěž = považováno jednání v hosp. soutěži, toto jednání musí být v rozporu s dobrými mravy soutěže a musí být způsobilé, aby přivodilo újmu a to buď soutěžiteli, spotřebiteli resp. soutěžitelům, spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje.
- zákon do klauzule vtěluje zákaz

 SMLOUVA MANDÁTNÍ

- poměrně rozšířená
- strany: mandatář (ten, který něco dělá) a mandant (zastoupený)

- pojmově znamená - mandatář se zavazuje za úplatu zařídit zpravidla obchodní záležitost uskutečňováním právním úkonů nebo jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit úplatu
- mandantní smlouva je za plnou mocí – dohodnu se s někým, úkony bude činit mým jménem,
- jestliže je třeba uskutečnit dané činnosti písemné formy - mandant musí vybavit mandatáře písemnou plnou mocí
- z právních úkonů uskutečněných mandatářem vznikají práva a povinnosti přímo mandantovi
- ve vztahu k 3. osobám – jedná-li mandatář se třetí osobou – jedná jménem mandanta, ale účinky z úkonů nastávají přímo mandantovi
- mandatář je povinen postupovat s odbornou péčí X mandant zase vybavit ho
- zánik sml. může mandant vypovědět kdykoliv, mandatář může ke konci následujícího kalendářního měsíce
- v případě, že mandant sml. vypověděl mandatář je povinen vykonat neodkladné úkony a jestliže je neučiní, tak o jejich potřebě musí mandanta informovat
- typická plná moc u advokacie

 SMLOUVA KOMISIONÁŘSKÁ

- podobná mandátní
- strany – komité a komisionář
- podstatou sml. - komisionář jedná, činí úkony, ale jedná vlastním jménem a na účet komitenta
- z právních úkonů ke 3. osobě, které učiní komisionář nevznikají komitentu práva a povinnosti
- např. autobazar – vystupuje vlastním jménem, ale na účet dané osoby
- komitent je povinen komisionáři za jeho činnost platit úplatu
- komisionář je povinen jednat na základě instrukcí komitenta, s odbornou péčí, informovat ho, a zejména je povinen vydat výsledek (pokud získal nějaká práva je povinen vydat mu vše co získal a komitent je povinen to převzít)
- nebyla-li úplata sjednána, platí obvyklá
- zákon uvažuje i to, že komisionář bude nečinný – věci se dostanou ke třetím osobám např. do úschovy – komitent má právo na vydání věcí
- na komisionáře nepřechází vlastnické právo ke svěřeným věcem

 úvěrová smlouva

o dlužník je v prodlení zvrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, může věřitel odstoupit
- důsledkem odstoupení od sml. je právo věřitele požadovat splacení celého dluhu najednou i s úroky
- i když sml. zaniklá neznamená to zánik zajištění dluhu – po dobu existence dluhu zajištění nezaniká
Další sml. mají společné (nepatří do bankovních smluv) - uvažuje se zastoupením = sml. příkazního typu (jeden dělá něco pro druhého na základě příkazů)

 SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
- zprostředkovatel se zavazuje vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zastoupený měl možnost uzavřít určitou sml. se třetí osobou
- vyžaduje se písemná forma a principem je to, že někdo nakontaktuje strany kontraktu tak, aby zadavatel měl možnost smlouvu uzavřít
- pojmově jeden obchod
- zprostředkovateli vzniká nárok na provizi v situaci, že sml. je uzavřena X ale může být sjednáno, že nárok vzniká už umožněním příležitosti (nedojde k podpisu sml.)

 SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

- zprostředkovateli obecně nevzniká právo na náhradu nákladů, musí si hradit z případné provize X mohou být hrazeny zvlášť pouze, je-li to sjednáno ve sml.
- zprostředkovatel neručí za splnění závazků nakontaktovanou stranou, ale nesmí zájemci doporučit osobu o níž by věděl, že není důvěryhodná (o které ví, nebo musí vědět, že je zde důvodná pochybnost pro plnění závazků)
- smlouva zaniká
o uzavřen obchod
o uplynutím doby – v případě uvedení doby
o neformálně – jedna strana to oznámí druhé

 SMLOUVA O OBCHODNÍM ZASTOUPENÍ
- § 652 a následující
- může uzavírat jako zástupce pouze nezávislý podnikatel a zavazuje se dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání urč. druhu smluv
- obchodní zástupce – někdo, kdo pro zastoupeného vyhledává příležitosti k tomu, aby mohl uzavírat urč. druh smluv nebo přímo může také jménem zastoupeného urč. smlouvy uzavírat
- obchodní zastoupení přísnější – obchodní zástupce osoba, která je spojena se zastoupeným

 SMLOUVA O OBCHODNÍM ZASTOUPENÍ

- nesmí být konkurzní správce, likvidátor
- nutná písemná forma
- obchodní zástupce je povinen jednat s odbornou péčí, informovat zastoupeného o vývoji na trhu, o všech okolnostech, které mají význam na uzavírání smluv
- zastoupený je povinen vybavit zástupce potřebnou dokumentací
- smlouva úplatná – úplata se nazývá provize (stanovena % z objemu) a její výše nemusí být ve sml. sjednána a jestliže není sjednána – náleží provize obvyklá
- nárok nevzniká uzavřením sml., ale vzniká až když je z zprostředkované (sjednané) sml. plněno
- obch. zástupce vyvíjí činnost na území, které je vymezeno ve sml. a pokud není vymezeno tak ze zákona platí, že se jedná o území celé ČR
- zákon rozlišuje:
o výhradní (=zastoupený se ve sml. zaváže, že pro urč. území nebude používat jiného zástupce a zástupce se zaváže, že nebude vyvíjet činnost pro jiného zastoupeného; v případě působení někoho jiného – možnost odstoupení)
o nevýhradní zastoupení (obě strany mohou používat i jiné subjekty)
- situace, zároveň může sml. uzavírat a jedná jménem zastoupeného – řídí se ustanoveními o mandátní sml.

- vyznačuje se:

- bankovní licence – banka může jako jediná přijímat vklady X úvěry může poskytovat kdokoliv
- banka se zavazuje zřídit od určité doby účet, přijímat vklady a uskutečňovat výplaty
- B provádí dle příkazu majitele platby s tím, že součástí sml. musí být uvedení, kdo je oprávněn s účtem nakládat (s účtem může nakládat i jiná osoba než majitel účtu), musí být uvedeno jakým způsobem se budou stanovovat úroky z vkladů, lhůta oznamování o zůstatcích, přijatých platbách a vydaných platbách (posílání výpisů z účtu), výše úplaty (za kolik B účet vede)
- není-li ve smlouvě uvedeno, že daný účet zaniká smrtí → povinnosti B mohou trvat i po smrti majitele účtu – banka pokračuje v přijímání a vydávání dle příkazů – nezaniká povinnost plnit
- může být sjednán tzv. kontokorent – B bude poskytovat platby dle příkazu majitele, i když na účtu není dostatek pen. prostředků (tato část se pak bude řídit dle sml. o úvěru)
- v případě běžného účtu – umožněno ukončit vztah okamžitě – výpovědí a
- B pokud by dala výpověď může tak učinit ke konci kalendářního měsíce
- B může bez příkazu majitele strhnout pouze sjednané náklady na vedení účtu

 úvěrová smlouva

- absolutní obchod – uzavřena mezi podnikatelem i nepodnikatelem
- účastníci: věřitel a dlužník
- podstatné je, že věřitelem nemusí být jenom B, jakákoliv FO, PO a úvěrová sml. nemusí být v písemné formě
- pojmově se odlišuje tím, že ujednání je o tom, že ve sml. se věřitel zaváže poskytnout dlužníkovi na jeho žádost pen. prostředky v urč. výši a měně a dlužník se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úrok
- výše úroku ve sml. sjednána být nemusí, ale pojmově musí ze sml. vyplývat, že se zavazuje, že kromě toho co bude vracet bude platit úrok (nejedná se o úrok z prodlení – jedná se o úrok jako cena peněz – platím i když nejsem v prodlení)
- může být sjednána úplata za uzavření sml., tuto úplatu může požadovat pouze věřitel pokud má předmětem podnikání poskytování úvěrů
- sml. o úvěru, pokud z ní nebylo čerpáno, lze vypovědět a to okamžitě,
- věřitel ji může vypovědět do konce následujícího kalendářního měsíce
- úroky, které musejí být uvedeny a pokud není sjednána jejich výše (mluvíme o úroku jako ceně peněz) – platí se úroky obvyklé (= úroky u dlužníka, úroky, které chtějí banky v sídle dlužníka)
- lze odstoupit ze strany věřitele (i když prostředky byly poskytnuty, bylo plněno) – z několika důvodů:
o poskytnuté prostředky byly použity na jiný než sjednaný účel
o zhorší-li se v průběhu trvání smlouvy zajištění smlouvy (ručení barákem, který shoří, umře ručitel, …) – vyzvání k dozajištění dluhu, a pak-li že tak dlužník neučiní, má B právo odstoupit

 SMLOUVA O DÍLO

- zákon rozlišuje otázku smlouvy o dílo X kupní smlouvy
- jestliže má jít o zboží, které se má teprve vyrábět jedná se o kupní smlouvu X jestliže objednavatel dodává podstatnou část materiálu, surovin pro výrobu jedná se o smlouvu o dílo (= hraniční určovatel – převaha práce)
- příklad – chci si nechat ušít šaty:
- přijdu s látkami v náručí a řeknu ušijte mi z toho šaty = smlouva o dílo
- látku na ušití mi dodá firma (švadlena) sama = kupní smlouva

- další určovatel pro rozeznání kupní smlouvy X smlouva o dílo:
- smlouva o dílo – tato smlouva v sobě zahrnuje – úpravu; opravu; když součástí je montáž; nebo jestliže se jedná o stavbu
- u smlouvy o dílo, zákon připouští, aby zhotovitel nechal dílo zhotovit třetí osobou, ale zodpovídá jako by dílo zhotovoval sám
- zhotovitel - na svůj náklad a nebezpečí je povinen dílo zhotovit; je povinen opatřit věci potřebné k provedení díla;
- zhotovitel (zákon uvažuje pouze o případě, že se jedná o profesionální osobu) – proto zákon nepředpokládá, že není vázán pokyny objednatele (pouze, že se k tomu výslovně ve smlouvě zavázal)

 SMLOUVA O DÍLO

- platí pravidlo o tom, že když by objednatel dodával určitou část surovin, materiálu, která by nebyla vhodná k použití – zhotovitel je povinen upozornit na nevhodnost materiálu, a kdyby objednatel trval na dalším použití – zhotovitel by potom neodpovídal za vady v části, kde se daný materiál použil
- obecně platí, že se jedná odnosný dluh (s výjimkou staveb)
- nárok na zaplacení díla vzniká – řádným dokončením a předáním předmětu
- objednatel je povinen: dílo převzít (existují předávací protokoly), prohlédnout si, včas reklamovat, a je povinen dílo zaplatit

- odpovědnost za vady – platí totéž co u kupní smlouvy
 SMLOUVA O PRODEJI PODNIKU
- velmi specifická smlouva, typická jen pro obchodní záležitosti
- jedině v písemné formě
- účastníci: prodávající X kupující
- náležitosti – ujednání o ceně, vymezení předmětu – může být vymezen relativně jednoduchým způsobem a ze zákona bude k danému předmět patřit vše co patří podniku (budovy, zaměstnanci, závazky, pohledávky, …)- prodává se celý komplex
- prodávající se zavazuje převést vlastnické právo k Po včetně všeho (pohledávek, závazků)
- kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu a převzít závazky (i nezadlužený podnik má závazky)

 SMLOUVA O PRODEJI PODNIKU

- v rámci prodeje podniku - přecházejí dluhy na kupujícího bez souhlasu věřitele - ale aby se zabránilo tomu, aby podnikatelé prodávali zadlužené podniky – aby se věřitel závazku nedostával do zhoršené pozice – zákon chrání věřitele tím, že:
- prodávající za splnění závazků ručí ze zákona,
- věřitel, který by měl pocit, že dobytnost jeho pohledávky se prodejem zhoršila – je možné se u soudu domáhat neúčinnosti smlouvy
- neúčinnost obchodovatelnosti (zrušení smlouvy) – smlouva bude neplatná pouze u věřitele, který si toto právo u soudu vyžaloval (X pro všechny ostatní je smlouva dále platná)

8.11.2005
BANKOVNÍ OBCHODY

 smlouva o vedení běžného účtu
- upravuje obchodní zákoník
-jedná se o tzv. absolutní obchod – na jedné straně podnikatel X na straně druhé být podnikatel nemusí, může zde být i nepodnikatel

- vyznačuje se:
o tím, kdo vede účet musí být banka (osoba, která má bankovní licenci),
o písemná forma
o účastníci: banka X majitel účtu (majitelem účtu můžou být i 2 a více osob – potom všechny ostatní osoby mají stejná práva jako majitel)

povinnosti kupujícího:

- jestliže kupující volbu nároku neuplatní, přechází právo volby nároku na prodávajícího
- tzv. právní vady – jestliže je zboží zatíženo právy jiných osob – patentovými právy, známkovými právy, jinými průmyslovými právy nebo jde o to, že je zboží zatíženo vlastnickým právem jiné osoby (X můžu prodávat jen to, co vlastním – pravidlo: nemohu na jiného převést více práv než mám já sám)
- ke zboží uplatňují právo i jiné osoby
- tzv. doložky v kupní smlouvě
- doložka o výhradě vlastnického práva – výhrada vlastnického práva = ve smlouvě se sjednává doložka o tom, že vlastnické právo přechází až úplným zaplacením kupní ceny
- koupě na zkoušku – podmínka, že kupující po určité či v určité době zboží schválí
 SMLOUVA O DÍLO
- druhá nejrozšířenější smlouva v praxi
- nemusí být v písemné formě
- strany: objednatel X zhotovitel
- podstatné náležitosti smlouvy: – předmět a cena
- stanovení ceny: stejné jako u kupní smlouvy, jestliže není cena vůbec stanovena nebo způsob stanovení, nebo že cena bude stanovena obvyklým způsobem – nejedná se o smlouvu o dílo)
- předmětem: musí být výsledek zachytitelný v hmotné podobě (plány, projekty – zachytitelné na nosičích, …)

Kupní smlouva

- v případě, že zboží nebude mít tyto náležitosti – mluvíme o tom, že zboží má vady:
- množstevní vada – zákon rozlišuje vada x částečné plnění
- je-li zboží dodáno méně než je sjednáno ve smlouvě a zároveň dodávající dodá doklad o dodání tohoto množství (menšího množství – údaje na faktuře odpovídají skutečnému dodanému množství) – mluví se o částečném plnění
- jestliže by dodal fakturu na sjednané zboží, které je ve smlouvě a fakticky dodal méně – jedná se o množstevní vadu (faktura obsahuje údaj o množství, které je sjednáno ve smlouvě, ale ve skutečnosti bylo dodáno menší množství; faktura neodpovídá skutečnosti)
- vady jakosti
- v obchodní kupní smlouvě dle obchodního zákoníku prodávající odpovídá pouze za vady, které má zboží v době, kdy se předává zboží kupujícímu, odpovídá se i za vady, které nejsou zjevné a objeví se později (ale tato vada musí existovat již při předání zboží, jen není viditelná)
- prodávající nezodpovídá za vady o nichž kupující v době plnění ví
- v kupní smlouvě prodávající nemá povinnosti za záruky za jakost = záruka za to, že to zboží, které je bezvadné, si určitou dobu ještě po předání bezvadnost udrží (bude mít potřebnou kvalitu, ponechá si bezvadné vlastnosti) – záruka za jakost se musí písemně sjednat, neplatí ze zákona – písemné sjednání nemusí být v kupní smlouvě, stačí jednostranné písemné prohlášení buď na dokladech ke zboží nebo na obalech zboží
- při prodeji konečným spotřebitelům jako občanům je prodáváno již dle občanského zákoníku, a to i se zárukou (tedy zákonem stanovenou zárukou )

povinnosti kupujícího:

- povinen zboží převzít, zaplatit kupní cenu, ze zákona je povinen zboží prohlédnout
- u kupní sml. vzniká právo na zaplacení, když umožní prodávající kupujícímu nakládat se zbožím (=může zboží prodat dál,…)
- zákon stanoví krátké lhůty na reklamace u prodávajícího
- zákon ukládá – prohlednout zboží bezprostředně po dodání, vady musí bez zbytečného odkladu reklamovat (neboli o vadách podat zprávu)
- jestliže zboží není reklamováno bez zbytečného odkladu –jestliže prodávající uplatnění námitku, že nebylo reklamováno včas, soud nemůže nároky přiznat
- nároky z vad zboží – stanoví zákon
- rozlišují se zda jde o podstatné (může kupující od smlouvy odstoupit) či nepodstatné porušení smlouvy
- nároky v případě podstatného i nepodstatného porušení smlouvy:
 nároky na opravu či výměnu zboží;
 dodání chybějícího zboží;
 popř. sleva
- volba nároků – volba mezi těmito nároky přísluší kupujícímu pouze do momentu, kdy reklamuje (může si vybrat jen do chvíle, kdy podává zprávu o vadách)

JEDNOTLIVÉ SMLUVNÍ TYPY

- nejvýznamnější smluvní typy upravené obchodním zákoníkem

 KUPNÍ SMLOUVA
- nejrozšířenější v praxi používaný typ smlouvy,
- mluví se o obchodní kupní smlouvě

o základní rysy:
- není předepsaná písemná forma
- obchodní smlouva, jak je definována v obchodním zákoníku se může vztahovat pouze na movité věci, které jsou určeny buď jednotlivě (individuálně) nebo co do množství a druhu (=zboží)
- kupní cena – cena musí být určena buď konkrétní částkou nebo musí být stanoven způsob určení ceny. Bez ceny může být ujednána kupní smlouva pouze v případě, kdy se strany dohodnou, že smlouva bude uzavřena bez určené ceny – za zboží se potom platí tzv. cena obvyklá
- strany: prodávající X kupující

- podstatné náležitosti – předmět a cena
- podstatou je závazek o převedení vlastnického práva k věci na kupujícího, prodávající je povinen zboží dodat a popřípadě dodat zboží i s doklady (tyto doklady se mohou týkat práva se zbožím nakládat; doklady, které opravňují k vyzvednutí zboží; doklady potřebné k proclení zboží; sjednané doklady – týkající se užívání zboží, montážní listy, manuály)

Kupní smlouva

- smlouva musí vždy obsahovat podstatné náležitosti X nepodstatné náležitosti – jestliže nejsou sjednány musíme se řídit subsidiárně zákonem (jak je sjednáno v zákoně)
- místo k odběru u prodávajícího, jestliže je zboží připraveno k odběru má prodávající splněno (pouze v případě, že smlouva stanovuje i dodání zboží, má prodávající splněno předáním prvnímu dopravci
- doba dodání – pokud není určena – plní se na výzvu
- prodávající je povinen obstarat, aby zboží mělo patřičné vlastnosti:
 množství,
 jakost
 obal
- jestliže smlouva mlčí o jakosti a obalu:
 jakost – podpůrné pravidlo – zboží musí mít jakost sjednanou nebo jakost, aby se zboží hodilo pro účel, který je ve smlouvě, popř. pro účel, pro který se zboží obvykle používá
 obal – musí mít obal sjednaný, nebo musí být zboží zabaleno tak, aby byla zaručena jeho ochrana při přepravě zboží

- promlčení

- jestliže bude dlužník plnit na promlčený dluh – nejde o plnění bez právního důvodu (dlužník nemůže přijít a říci – já ti to zaplatil, ale už to bylo promlčeno, vrať mi to – nelze)
- když se plní na promlčený dluh – nejde o bezdůvodné obohacení
- obecná promlčecí doba v občanském právu je 3 -letá
- v obchodní je obecná promlčecí doba – 4-letá
- promlčecí doba běží od momentu, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (u soudu, rozhodčího řízení)

- příklad:
Splatný dluh 31.10.05 – dlužník nesplnil, věřitel může jít podat žalobu 1.11.05 a začne plynout promlčecí doba do 1.11.09 – kdyby žalobu doručil k soudu 2.11.09 promlčeno
- opakovaně mohou začít plynout nové 4-leté promlčecí doby, ale nejdéle může být právo promlčeno za 10 let,
- zkrácené promlčecí doby – škody na dopravovaných zásilkách – jednoroční promlčecí doba (platí i pro smlouvu o smlouvě budoucí)

 ÚPLYNUTÍ DOBY

- týká se závazků sjednaných na určitou dobu – zanikají uplynutím této sjednané doby
- typické - pojistné smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o vedení účtů, skladovací smlouvy, leasingové smlouvy

 SMRT DLUŽNÍKA NEBO VĚŘITELE
- zásada zní – smrtí dlužníka nebo věřitele závazky nezanikají, protože přecházejí na právní nástupce (= na dědice- platí jak pro pohledávky tak i pro dluhy)
- zanikají jenom ty závazky, které jsou vázány na osobní plnění = zanikají osobní závazky

 ZAPOČTENÍ
- zákon předpokládá, že je možné jednostranné započtení – je možné v případě, že máme pohledávky, které jsou vzájemné, musí jít o pohledávky stejného druhu, o splatné pohledávky, přičemž nesplatnou můžeme započítat pouze v případě, že je evidentní, že dlužník plnit nebude
- pravidlo – dohodou si můžeme započítávat jakékoliv pohledávky
- pravidla pro tuto oblast stanoví občanský i obchodní zákoník

 ÚPLYNUTÍ DOBY

- u jednostranného započtení platí pravidlo – dochází-li k započtení jednostranným projevem, tak k zániku dochází až v momentě, kdy se pohledávky vzájemně setkají

D V
8/2003 10/2004

1/2005

- vzájemné pohledávky – ani jeden z nich neplnil → pohledávky se setkali 10/2004, i když úkon k započtení by učiněn až 1/2005
- V nebyl vůbec v prodlení, kdežto D by měl platit úroky z prodlení
- závazky zanikaní v rozsahu v jakém se vzájemně kryjí
- lze započítávat i promlčenou pohledávky - promlčení nesmí nastat v době, kdy se závazky kryly (u našeho případu by pohledávky nesměli být promlčeny v 10/2004)

 PREKLUZE = zánik práva
- zánik práva, že uplyne zákonem stanovená doba, ve které mělo být právo uplatněno a uplatněno nebylo
- výjimečné případy – stanovené pouze zákonem
- typické u záruční doby (když není právo uplatněno, tak zaniká)

 SPLYNUTÍ

- osoba dlužníka a věřitele tzv. splynou
- u FO není tak praktické (může nastat v případě, že mám dluh u svého dědečka, dědeček umře a já po něm dědím – zdědím i svů dluhu), často přichází v úvahu u PO z důvodu fůzí podniku

 NAROVNÁNÍ
- dohoda o narovnání – kdy strany mezi sebou uzavřou dohodu ohledně práv a povinností, které jsou mezi nimi sporné a tato sporná práva a povinnosti zanikají a vzniká nový závazek vyplývající z dohody o narovnání
- přichází v úvahu kdy se strany sporujou (jednají o sporných právech a povinnostech)
- musí sledovat formu

- promlčení
- následek plynutí času
- uplynutím určité promlčecí doby závazek nezaniká, ale pouze se oslabuje – říká se, že se mění v naturální obligaci
- oslabení – promlčené právo nemůže být přiznáno soudem, jestliže dlužník vznese námitku promlčení (= závazek měl být splněn v urč. době – splněn nebyl, věřitel se u soudu tohoto práva nedomáhal, uplynula promlčecí doba a teprve pak chce uplatnit svoje právo – začne se soudit – dlužník může vznést námitku, že právo je promlčeno = právo nemůže nastat)
- jestliže dlužník neuplatní námitku promlčení – soud právo přizná - soud k tomu, že závazek je promlčen z úřední povinnosti (ex ofo) nepřihlíží

 DOHODA

- předpokládá se, že závazek není-li splněn, účastníci se můžou dohodnou i o zaniknutí trvajícího závazku
- dohoda - vždy musí sledovat formu = musí být ve stejné formě v jaké byla uzavřená smlouva
- kromě dohody je možná

 NOVACE
- znamená, že se účastníci zase ve formě (která sleduje závazek) dohodnou, že se původní závazek nahrazuje novým závazkem (dosavadní zanikne a vzniká nový)

 NEMOŽNOST PLNĚNÍ
- předmět závazku musí být dovolený a možný
- hovoří se teda o následné nemožnosti plnění – vyskytuje se v obchodním právu, kdy po uzavření smlouvy se změní právní předpisy, které upravují plnění a tím se závazek stává nesplnitelný (právní předpisy zakážou, znemožní plnění nebo se objeví podmínka, která nelze splnit – získání určitého dokladu)
- do nemožnosti plnění zásadně nepatří – kdy nemožnost spočívá v hospodářské situaci dlužníka = nemožnost nenastává
- zásadně platí pokud plnění není omezeno na osobní vlastnosti, dlužník může plnit pomocí jiné osoby

 ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY

- zánik smlouvy jednostranným úkonem, ovšem odstoupení je možné pouze v případě, že to smlouva nebo zákon umožňuje
- smlouvy tuto situaci mohou předpokládat – dohoda mezi stranami
- zákon předpokládá, že smlouva může končit zaplacením odstupného (např. opakující se dodávky, …)
- musíme si uvědomit, kdy smlouva může zaniknout ze zákona:
- odstoupení z důvodu, že nechci – že se mi smlouva zdá nevýhodná – nelze!!!
- zákon obecně předpokládá, že lze odstoupit z důvodu prodlení dlužníka – je-li dlužník v prodlení a znamená-li prodlení podstatné porušení smlouvy má věřitel právo od smlouvy odstoupit – smlouva zaniká, až když projev o odstoupení dojde dlužníkovi
- ale podstatné porušení smlouvy je málokdy – u nepodstatného porušení smlouvy je možné odstoupit, až když věřitel poskytne dlužníkovi přiměřenou dodatečnou lhůtu plnění – a pak když i při přiměřené dodatečné lhůtě nedojde k plnění – možnost odstoupit (dodatečná lhůta se nemusí poskytovat za situace, kdy je evidentní, že dlužník plnit nebude nebo kdy oznámí, že plnit nebude)
- zákon říká, jsou-li pochybnosti, zda-li jde o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy - má se za to, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy
- podstatné porušení smlouvy – považuje se takové porušení smlouvy, kdy porušující strana musela již v době uzavření smlouvy vědětl (věděla, měla předvídat), že na dalším plnění při takovém porušení smlouvy nebude mít druhá strana zájem (příklad: objednám kolekci plavek na duben – druhá strana musí vědět, že při pozdním dodáním, že při dodání v srpnu nebudu mít již zájem

- rozlišujeme:

- rozlišujeme - postoupení bezúplatně nebo za úplatu – velmi běžná záležitost
- pokud je postupováno za úplatu – věřitel (původní majitel = postupitel) odpovídá za dobytnost pohledávky

- s postoupenou pohledávkou přechází i zajištění a příslušenství
- je zde tzv. notifikační povinnost – vyrozumění, oznámení – postupník (na koho pohledávka přešla) je povinen dlužníka vyrozumět o postoupení pohledávky a prokázat se smlouvou
- do doby než dojde k oznámení o postoupení pohledávky má dlužník právo plnit původnímu věřiteli

 na straně dlužníka = tzv. převzetí dluhu (smlouva o převzetí dluhu) – dlužník se s někým domluví(jiným subjektem) o převzetí dluhu a že se tedy jiný subjekt stane dlužníkem místo něho

- převzetí je možné písemnou smlouvou,
- k takovéto dohodě je nutný písemný souhlas věřitele

- přistoupení dluhu – nejedná se vysloveně o změnu – dlužníci se rozmnoží – někdo třetí se dohodne s věřitelem, že splní dluh namísto dlužníka, ale nezaniká povinnost původnímu dlužníkovi – dlužníci stojí vedle sebe (nový pouze přistupuje)

Zánik závazků

- jestliže se někdo smluvně zaváže k nějakému plnění – platí pacta sum servanta = závazky mají být plněny
- závazkový vztah je dvoustranný - právo na straně jedné a povinnost na straně druhé
- závazky mohou zanikat zákonem stanoveným způsobem a za splnění zákonem stanovených předpokladů

 SPLNĚNÍ ZÁVAZKU
- k tomuto by mělo směřovat snažení stran
- obecné náležitosti, které platí:
- zákon v smluvním právu – závazek se plní způsobem, na místě a v čase, tak jak je smlouvou sjednáno
- u většiny smluvních typů tyto náležitosti nemusí být obsaženy ve smlouvě
- kdy a kde se bude plnit – platí obecná ujednání (plní se subsidiárně) – zákon říká, není-li místo určení určeno ve smlouvě nebo nevyplývá-li ze smlouvy jinak, závazek se plní u dlužníka (v místě podnikání, v dlužníkově sídle, v dlužníkově provozovně) – týká se nepeněžitých závazků
- u nepeněžitých závazků se v této souvislosti mluví, že věřitel si musí plnění odebrat, odnést = odnosné dluhy

 SPLNĚNÍ ZÁVAZKU

- toto pravidlo neplatí u peněžitých plnění (peněžitý dluh) = donosný dluh – závazek se musí plnit u věřitel
- plněno je až v případě, kdy:
o je třeba, aby peníze byly odepsány z našeho účtu, ale musí být již připsány na účtu věřitele;
o prostřednictvím pošty – plněno je až když jsou peníze vyplaceny do rukou věřitele

- doba plnění – není-li sjednána ve smlouvě, dlužník je povinen plnit na výzvu (= plnění na výzvu) – když je vyzván
- způsob plnění - - zákon uvažuje alternativy, není-li sjednáno konkrétně ve smlouvě – má právo volby dlužník
- částečné plnění – neodporuje-li to povaze plnění, je věřitel povinen přijmout i plnění částečné
- pravidla pro případ, že dlužník má vůči jednomu věřiteli více závazků stejného druhu (stejné povahy plnění a nestačí-li plnění na všechny závazky),tak je přednostně plněno na ten dluh, který dlužník určí
- když toto dlužník neurčí – tak se plní ze zákona na dluh, který je nejdříve splatný
- u peněžního dluhu – nejdříve se plnění započítává na úroky
- platí: u peněžitých závazků - nejdříve plnění na nejméně zajištěný závazek a pak teprve plnění na závazek s nejbližší dobou platnost

- rozlišujeme:

 dohoda
 změna ze zákona – dochází ke změně v důsledku určité právní
skutečnosti, se kterou zákon počítá- nejčastěji v důsledku prodlení – mění se tím způsobem, že k tomu jaké má jeden subjekt povinnosti, přibudou ještě další:

např. porušení povinnosti platit včas (peněžní závazek) – přibude mi povinnost placení úroků z prodlení (§369) dle obchodního zákoníku (úrok si může sjednat nebo platí tzv. zákonný úrok – odkazuje na nařízení vlády);
- v důsledku prodlení může vznikat škoda – k povinnosti plnit dluh přibývá povinnost platit náhradu škody

o změny v subjektech – jedná o změnu účastníků, stran vztahu – dlužník x věřitel, …

- řeší pouze občanský zákoník
- ke změně může dojít za určitých okolností – dnes se stává velmi často – klíčové je na jaké straně se mění subjekt:
 na straně věřitele = postoupení pohledávky - věřitel písemnou smlouvou postoupí, převede svojí pohledávku na někoho jiného; děje se bez souhlasu dlužníka (– ledaže by věřitel byl s dlužníkem dohodnut, že pohledávku nepostoupí),

• Tzv. DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY

- občanský zákoník zná dohodu o srážkách ze mzdy = písemná dohoda k zajištění závazků se dlužník dohodne s věřitel o srážkách ze mzdy
- pro obchodní vztahy nevyužívaný
Další (tyto) instituty nemají povahu zajištění, kterým by se mohl věřitel uspokojit (ze zajištění se nemůže uspokojit) - zajištění má preventivní funkce

• SMLUVNÍ POKUTA
- upraveno občanským zákoníkem (§544), obchodním zákoníkem (§300-302)
- podstatou smluvní pokuty je písemné ujednání o tom, že jestliže účastník závazkového vztahu poruší povinnost vyplývající ze smlouvy bude zavázán zaplatit smluvní pokutu a to i v případě, že porušením by věřiteli nevznikla škoda
- musí být sjednáno:
o která konkrétní povinnost se zajišťuje smluvní pokutou,
o výše pokuty – může být vyjádřená absolutně nebo procentně

- v případě porušení zajištěné povinnosti a zaplacení pokuty – nezaniká závazek a nadále trvá i zajišťovací povinnost (např. nedodá včas – zaplatí pokutu – ale povinnost mu nezaniká)
- spíše se hodí na nepeněžitá plnění – dodání zboží včas, zhotovení věci včas, … - hrozba sankce
- v praxi používána i pro peněžitá plnění – absurdní, když nemám na to abych zaplatil závazek, jak můžu mít peníze ještě na zaplacení pokuty

- smluvní pokuta X náhrada škody

- smluvní pokuta se platí, i když věřiteli nevznikne žádná škoda (x i když věřiteli vznikne škoda z porušení zajišťované povinnost, tak je-li sjednána smluvní pokuta nepatří mu náhrada škody) → smluvní pokuta vylučuje právo na náhradu škody
- tyto dva nároky ze zákona nemůžou být vedle sebe (výjimka - leda že by se písemně sjednalo ve smlouvě, že smluvní pokuta náleží ještě vedle náhrady škody)
- smluvní pokuta = paušalizovaná náhrada škody (paušál – předem určená částka, která kryje),
- v praxi – náhrada škody je něco co se špatně prokazuje – proto je jednodušší si sjednávat smluvní pokutu
- při porušení se nezkoumá zavinění – ten kdo poruší povinnost i když nezaviněně je povinen platit
- v obchodním zákoníku (obecně přísnější na podnikatele) – je obsaženo, že okolnosti vylučující odpovědnost (okolnosti, které nelze odvrátit, předpokládat,… v právu se používá termín viz major) nemají vliv na placení smluvní pokuty
- další ustanovení – změkčující ustanovení - soud může nepřiměřeně vysokou pokutu snížit = říká se tomu moderační právo soudu, ale soud nikdy nesmí – snížit pokutu pod vzniklou škodu

• UZNÁNÍ DLUHU

– obchodní zákoník (§ 323) – nazýváno také uznání závazku
- musí být provedeno rovněž písemně – když někdo uzná písemně svůj závazek, má se za to, že v době uznání závazek trval (musí být určeno o jaký závazek se jedná) - tyto účinky nastávají i v případě, jestliže v době uznání byl závazek promlčený
- nemá reparační charakter
- slova: má se za to, že v době uznán závazekí trval – znamená = hypotetická záležitost, zakládá vyvratitelnou domněnku existence dluhu = věřitel nemusí u soudu prokazovat, že mu vznikla pohledávka vůči dlužníkovi X prokazovat musí dlužník, že dluh nevznikl nebo že již bylo plněno – velmi obtížné dokazování = přenos důkazního břemene
- u takového závazku se prodlužuje promlčecí doba – promlčení se zdelšuje tak, že od uznání běží nová promlčecí doba (v obchodních vztazích je 4-letá a max. je 10let)

- v průběhu trvání smluvního vztahu může dojít i ke změnám – v obsahu X v subjektu
o v obsahu (obsah = sumář práv a povinností, které strany mají plnit) – dojde teda ke změně práva a povinnosti,
- ke změnám může docházet pouze postupem, který je v souladu se zákonem

• Ručení

- ručitel má právo, aby mu věřitel poskytl veškeré informace o stavu pohledávky
- v případě, že věřitel vymáhá po ručiteli – ručitel má právo k obraně, může použít námitky své, i námitky dlužníka (vyplývající z osoby dlužníka) – námitky můžou být např. vlastní – já jsem to nepodepsal – neexistence, neexistence dluhu – smlouva nemusí být platná, promlčení dluhu, může zamítat započtení svojí pohledávky i dlužníka
- když se nepodaří námitky uplatnit – v tomto případě má věřitel povinnost vydat veškeré doklady, pomůcky, které jsou potřebné k vymáhání dluhu po dlužníkovi (dokumentaci vázající se k dané pohledávce)

• Bankovní záruka
- typický obchodně právní institut, nevyskytuje se v občanském zákoníku
- nejideálnější, nejjistější zajištění pro podnikatelské vztahy
- vzniká jednostranným prohlášením vůči věřiteli – ale ručitelem může být pouze banka (= osoba, která má bankovní licenci) - prohlašuje, že splní za dlužníka v případě jeho neplnění
- jednostranné písemné prohlášení banky se nazývá záruční listina – zahrnuje v sobě všechno co se týká případu X na rozdíl od ručení může být vystaven na určitou dobu, (společné: na část dluhu)

• Bankovní záruka

- v případě zajištění nepeněžitého závazku – musí se převést na peníze
- banka je povinna plnit bez jakékoliv předchozí výzvy dlužníkovi
- banka nemůže uplatnit jiné námitky než ty, které jsou uvedeny v záruční listině
- hodně používány v mezinárodním obchodě – do vztahu vstupují tzv. potvrzující a oznamující banka

Potvrzující banka – banka, která potvrdí věřiteli, že jiná banka vystavila záruční listinu vůči jeho dlužníkovi
věřitel v USA → dlužník v ČR
↑ ↓
zahraniční banka ← banka v ČR

dlužník si sjedná záruku v bance ČR, ale česká banka nepošle záruční listinu věřiteli v zahraničí – pošle ji americké bance (stane se potvrzující bankou) – potvrdí věřiteli vystavení záruční listiny a v případě vystavení potvrzení - obě banky jsou povinny plnit

Oznamující banka – je jen banka, která věřiteli pouze oznámí nikoliv potvrdí, není povinna plnit, pouze ručí za správnost oznámení (kdyby oznámila špatně, ručí za škodu, která by vznikla)

- zástavní smlouva:

- zástavní věřitel - pokud má danou věc u sebe – musí se o ni starat; dbát na to, aby nedošlo ke ztrátě hodnoty; užívat danou věc může jen se souhlasem vlastníka (pokud to mají sjednané)
- podstatné – pokud nedojde k uspokojení pohledávky věřitele, nemůže sám věc prodat, prodeje se může domáhat u soudu (domáhat soudního prodeje) popř. jestliže je sjednáno ve smlouvě může ji prodat ve veřejné dražbě, ale v pouze v případě, není-li dluh splněn
- z výtěžku prodané věci se především uspokojí náklady na prodej, pak je uspokojena pohledávka zástavního věřitele – pokud je dána pohledávka uspokojená celá a ještě něco zbude – dostane dlužník
- některých movitých věcí – věci, které v praxi defakto musí sloužit dlužníkovi, aby mohl uplácet daný dluh – nedojde k odevzdání zástavnímu věřiteli – je zde nutnost notářského zápisu a nahlášení předmětu zástavy do rejstříku zástav, který vede notářská komora (vynutila si praxe)
- zástavní právo může zajišťovat i nepeněžitý dluh – náhradní plnění ve formě peněžitého
- předmětem zástavy může být i pohledávka – v takovém případě zástavní dlužník dává do zástavy pohledávku, kterou má ve vztahu k další osobě (podstatou je, že se s někým dohodnu – když nezaplatim máš právo se uspokojit mojí pohledávkou – ten další kdo dluží mě = poddlužník – musí se mu vznik zástavního práva oznámit písemně → poddlužník nesmí plnit pohledávku dlužníkovi, ale plní tomu věřiteli – bez souhlasu věřitele nesmí plnit dlužníkovi)
- zástavní práva vznikají k pohledávkám s běžných účtů

• Právo zadržovací

= zvláštní institut, který přichází v úvahu, že věřitel má k dispozici legálním způsobem (lstivě, svémocně nelze danou věc zadržet) věc, která patří dlužníkovi, ale jestli dlužník má splatný dluh, může věřitel danou věc zadržet a má právo se uspokojovat z výtěžku zadržené věci (např. skladiště, u smluv o opravách věci,…)

• Ručení
- pro obch. vztahy – upraven pouze obchodním zákoníkem (§ 303)
- jednostranný písemný úkon, který vzniká písemným prohlášením ručitele vůči věřiteli – v případě, že dlužník nesplní svůj závazek, splní jej za dlužníka
- jde o závazek akcesorický (závislý) – závislost na hlavním závazku, ručení trvá po dobu trvání závazku
- subsidiarita – věřitel se může domáhat plnění na učiteli až když není plněno dlužníkem, dokonce musí nejprve písemně vyzvat dlužníka k plnění (písemné výzvy není potřeba v případě, že je jednoznačné, že dlužník plnit nebude)
- ručitel ručí do výše vyjádřené v ručitelském prohlášení – za celý závazek, za část (pokud není uvedeno jinak, ručí za celý závazek), pokud by bylo ručitelů více a pokud není uvedeno jinak – ručí všichni za celý závazek)
- v případě, že ručitel splní závazek za dlužníka – závazek zaniká – stává se věřitelem (mluví se o regresu) – může požadovat plnění na dlužníku

- podmínky – mohou být:

• odkládací
- podmínka odkládací – až když se tato podmínka splní, nastanou účinky smlouvy (kontrakt bude platit až když dojde ke splnění dané podmínky)
- rozvazovací – účinky smlouvy již nastaly, ale když se něco stane – daná podmínka (záleží na co je smlouva podmíněná – něco o čem nevíme zda se stane a nemůže se jednat o podmínku nemožnou), účinky smlouvy pominou

11.10.2005
Zajišťovací instituty
(neboli zajištění závazků)

- stranám závazkových vztahů vznikají práva a povinnosti = závazek, dluh
- vzniká-li jedné straně, u jednoho subjektu určitá povinnost mluví se o dluhu, závazku – jehož plnění musí být zajištěné – sjedná se nějaký ze zajišťovacích institutů (primérně se objevuji v občanském zákoníku – platí obecně, specielně jsou i instituty upraveny v zákoníku obchodním)
- u většiny zajišťovacích institucí - vznik zajištění je zpravidla vázán na písemnou formu

• Zástavní právo

- nejběžnější – zajištění úvěrových vztahů – zástavní právo – upraveno jen občanským zákoníkem (úpravu najdeme pod kapitolou – Věcná práva k věci cizí ,do této kapitoly se i řadí věcné břemeno,… – §152 občanského zákoníku)
- slouží proto, že věřitel nebude uspokojen, může být náhradního uspokojeni dosaženo z výtěžku peněžení zástavy = zástava - předmětem věci (movité a nemovité), ale i např. zaknihovaný CP, zákon uvádí, že předmětem zástavního práva mohou být i patentová práva, obchodní podíly
- zajištění pohledávky peněžité i nepeněžité
- zástavní právo vzniká vždy na základě písemné smlouvy
- může vznikat tzv. soudcovské právo – zástavní právo může vzniknout i rozhodnutím soudu, exekutorů, přísl. Orgánů

- zástavní smlouva:
- musí být vždy specifikováno jaká pohledávka se zajišťuje – není vyloučeno zajištění jen do určité výše, zároveň musí být specifikován předmět zástavy,
- ve směs platí, že písemná forma – smlouva o vzniku zástavního práva ještě fakticky neznamená, že účinky nastanou a zpravidla ke vznik zástavního práva je nutné aby došlo k dalším úkonům, které jsu odvozeny od věci zástavy

- zástavní smlouva:

- nemovitost – vznik zástavního práva se zapisuje do katastru nemovitostí
(dříve se ze zastavenou věcí nemohlo manipulovat X dnes – dlužník, je-li majitel věci může s ní nakládat – prodat danou věc i se zástavním právem, které na níleží = říká se že zástavní právo vázne na dané věci – přístup ke katastru má každý – může se mu stát, že v případě nesplnění dlužníkova dluhu bude právo realizováno)

- zástavcem – vlastník věci, který dává věc - nemusí se jednat o dlužníka, vlastník musí být tím kdo zástavní smlouvu uzavírá
- je možné se ze zástavy vyplatit v případě nařízení soudního prodeje – zástavní dlužník může zástavu vyplatit
- věci, které se nezapisují do katastru nemovitostí – věci hromadné (např. podniky), měla by být předmětem zástavy věc, která nebude odevzdána zástavnímu věřiteli– potřeba notářského zápisu
- u věcích movitých – pokud se jedná o věci přenositelné – účinky zástavního práva nastávají odevzdáním zástavnímu věřiteli
- listinný CP, zaknihovaný CP – zapsání na Středisku CP (ten kdo vede správu CP)
- patentová práva – k patentu, k ochranné známce – zapsání u úřadu Průmyslového vlastnictví (=patentový úřad)

- smlouvy existují:

• typové tzv. pojmenované – uvedené v obchodním, občanském zákoníku
• tzv. smlouvách nepojmenovaných (innominální) - může být platná i smlouva, která není popsána - musí být dostatečně určitý předmět závazků stran (mnohdy neurčité smlouvy – je nutné specifikovat k čemu se jedna a druhá strana zavazují)

- zákon pro innominální formu nepředepisuje písemnou formu – problém otázka dokazování obsahu smluv (pokud jde o formu nemusí být předepsaná, ale z hlediska dokazování obsahu je písemná jednodušší)
- pokud jedna ze stran projeví vůli uzavřít smlouvu písemně – musí být uzavřena písemně – ústní akceptace by nebyla možná

- v obch. vztazích platí určitá pravidla
- pravidlo o zachování tajemství – povinnost zachovávat tajnost poskytnutých informací, v případě porušení – ten kdo toto pravidlo poruší má povinnost k náhradě škody
- existuje i tzv. možnost ujednání o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí (= pacrum de contrahendo) – může být uzavřena pouze v písemné formě, pro platnost – podstatné je, že musí obsahovat dobu, ve které má být smlouva v budoucnu uzavřena (možnost i lhůtou)
- jestliže strany smlouvu neuzavřou (jedna strana odmítne) a existuje smlouva o smlouvě budoucí můžeme se soudně domáhat založení smlouvy – plnění je vynutitelné u soudu (jednoroční promlčecí lhůta domáhání se u soudu)

- speciální způsoby uzavření smlouvy – neurčité počty subjektů

• veřejný návrh na uzavření smlouvy - sháním špatně dostupné zboží, potřebuji něčeho moc,.. – učiní návrh např. veřejnou výzvou (specifikuji co chi a za kolik) – obracím se na několik subjektů – návrh je dán a podmínky jsou pro všechny stejné, mě nezáleží s kým kontrakt uzavřu – vyhrává ten první – kdo první zareaguje. Navrhovatel může smlouvu uzavřít i s ostatními akceptanty
• obchodní veřejná soutěž je situace, kdy se tzv. vyhlašovatel soutěže, který se také obrací na neurčitý počet subjektů – nedává návrh – vyzívá, vybízí k tomu, aby neurčité osoby podávaly návrhy na uzavření smlouvy (ve vyhlášení se zadají určité podmínky – předmět plnění, podmínky, kritéria výběru) – vyhrává ten nejlepší, ten který nejlépe vyhoví podmínkám soutěže.

- kromě obchodního zákoníku = úprava obecná, existuje zákon o zadávání veřejných zakázek = úprava zvláštní

- smlouva uzavřena tzv. podmíněně
- podmínky – mohou být:
• rozvazovací

Vznik závazků a vznik smluv

- vztahy relativní jsou vyjádřeny tím, že právo je vyjádřeno jen mezi účastníky vztahu, např. – nájemní vztah (x absolutní právní vztah – vztahy, které působí proti všem – vyplývající z vlastnictví – vlastnické právo – všichni jsou povinni ho respektovat)
- závazky vznikají nejčastěji ze smluv, ale můžou vzniknout i z jiných právních skutečností – specielně mohou závazky vznikat ještě z porušení práva náhrady způsobené škody

Smlouva
- smlouva = dvoustranné právní úkony
- otázku uzavírání smluv řeší občanský zákoník – paragraf 43, obchodní zákoník řeší jen částečně

uzavírání smlouvy:
- je potřeba návrhu = oferta a na druhé straně přijetí návrhu = akceptace
- aby se dalo hovořit o návrhu musí se jednat o právní úkon, který musí obsahovat určité náležitosti – dostatečně určitý; projev vůle; který směřuje k uzavření smlouvy, může být určen i více osobám, primérně je určen konkrétní osobě, které musí být předestřen – zaslán, přednesen, … (je potřeba v případě elektronického poslání elektronického podpisu), není – li požadována písemná forma – může být uzavřen po telefonu.
- návrh je neodvolatelný

uzavírání smlouvy:

- v návrhu by mělo být uvedeno do jaké doby se cítím vázá, není- li uvedena počítá se s přiměřenou
- návrh zaslán druhé straně a po dobu, která je určena pro přijetí je neodvolatelný
- návrh je možné zrušit v případě, že projev o zrušení by došel nejpozději s návrhem (mohu zrušit takový návrh u kterého dojde současně i zrušení)
- když dojde návrh k akceptantovi (adresátovi), tak osoba, které je určen buď v přiměřené nebo určené lhůtě návrh přijme či ne.
- moment kdy je smlouva uzavřena = když projev vůle o bezvýhradném přijetí návrhu dojde navrhovateli – smlouva je uzavřena až v době, kdy návrh dorazí k navrhovateli, ale ještě ho mohu zrušit než-li návrh dorazí
- zákon nezná možnost zrušit smlouvu
- obchodní zákoník je přísnější – výslovně říká, že v obchodních vztazích nelze odstoupit od smlouvy uzavřené v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.
- občanský zákoník říká, že odstoupit lze, ale smlouva se nestane neplatnou – musím učinit projev, že odstupuje a z jakých důvodů, jinak daná smlouva je platná
- změněná nebo doplněná akceptace se považuje za nový návrh a smlouva není uzavřena, k uzavření dojde až když s ní navrhovatel bude souhlasit a pošle ji zpět

Právní úkony

- neplatný je pú jehož předmětem je plnění nemožné → předmět musí být možný!!!
- nemožně (neplatné) jsou ty úkony, které by se příčily zákonu

4.10.2005

– náležitost formy:
- právní úkon, aby byl platný musí byt učiněn v určité formě – kvalifikované formě nebo může být učiněn i neformálně.

Zákon rozlišuje 3 možnosti
• písemná forma(=kvalifikovaná forma)
• neformální - pokud zákon pro určitou právní úkon písemnou formu nepředepisuje, může být neformální – právní úkon může být učiněn v ústní formě, ale může být učiněn i ve formě neústní, pokud se bude jednat o projev vůle (nemůže být zaměněn – nesmí být pochybnost, co daná osoba požaduje)

- Ještě existují formy, které zkvalitňují právní úkon – projevy účastníků musí být na téže listině (písemná smlouva u převodu nemovitosti), může být i předepsán zápis do katastru nemovitostí

Zákon rozlišuje 3 možnosti

• forma notářského zápisu - superkvalifikovaná forma právního úkonu – účastníci úkonu se musí dostavit k notáři, před kterým projeví vůli a notář sepisuje listinu – sepíše jaká vůle byla projevena. (v občansko-právních vztazích předepsaná forma pro předmanželský úkon – nutnost notářského zápisu)

- Pokud by úkon nebyl v předepsané formě – byl by neplatný
- Pokud bude učiněn platně nastávají důsledky, které jsou s úkonem spojeny.

Vznik závazků a vznik smluv

= závazky, popř. se mluví o závazkových vztazích x právníci používají pojmenování - obligace
Závazkový právní vztah
= takový právní vztah, ve kterém právo na straně jedné odpovídá povinnost na straně druhé
- dvoustranné právní vztahy (nejméně dvoustranné)
- právní vztahy tzv. relativní – proto, že v závazkovém právním vztahu, povinnosti na straně jedné odpovídá právo na straně druhé a naopak (jdou proti sobě práva a povinnosti)

Subjekty práva

- vychází z občanského zákoníku
- kdo a za jakých podmínek může být účasten občansko- právním vztahům

FO
= osoba, která existuje jako člověk, má určité práva a povinnosti, rozlišuje se právní subjektivita (=způsobilost být účasten pr. vztahů, s určitými právy a povinnosti)
- právní subjektivitu – má osoba od narození do smrti (dítě již může nabývat práv jako plod v těle matky – dědění)

- odlišovat právní subjektivitu X způsobilost k právním úkonům = způsobilost vlastními úkony nabývat práv a zavazovat se, v plném rozsahu ji nabýváme zletilostí
- osoba mladší 18 let může nabýt zletilosti uzavřením sňatku → zletilost neztratí, i kdyby manželství zaniklo
- osoby, které nemají způsobilost k právní úkonům – z důvodu duševní poruchy nemohou posoudit následky svých jednání → dochází k tomu, že soud může omezit nebo dokonce zbavit způsobilosti k pú (právní úkony) → tyto osoby musí mít opatrovníka – zástupce, jehož prostřednictvím činí pú

FO

- osoby mladší 18 let, nemají plnou způsobilost – mají způsobilost k takovým pú, které svojí povahou jsou přiměřené a odpovídající věku

- v obchodních vztazích může mít zákonného zástupce i FO, je-li podnikatelem → zástupce může činit rozhodnutí za podnikatele jeho jménem

PO
- nerozlišuje se mezi právní subjektivitou a způsobilostí k pú
- mluví se o vzniku a zániku PO
= sdružení FO či PO, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné osoby o nichž to stanoví zákon (sdružení majetku – nadace X účelová sdružení – rybáři, … X jednotky územní samosprávy – obce, města, kraje X jiné osoby – osoby, které jsou zřízeny zákonem např. Česká konsolidační agentura, pozemkové fondy, ….)
- jednání PO je komplikovaná záležitost → musí být tzv. statutární orgán (= povinný orgán, který je oprávněn jednat ve všech věcech, jeho jednání PO zavazuje)
- funkce statutárního orgánu také závisí na vnitřních poměrech a typu PO

Stát

- pokuj je účastníkem občansko-právních vztahů má právní subjektivitu
- v podnikatelských vztazích přichází v úvahu i tzv. prokura – zvláštní smluvní zastoupení (platí pro FO i PO)
- zvláštnost v tom, že prokuristi jsou oprávněni činit pú související s provozem podniku s výjimkou zcizování a zatěžování nemovitostí
- prokurista má skoro oprávnění jako statutární orgán
- prokuristu může ustanovit pouze podnikatel zapsaný do obchodního rejstříku

Právní úkony
= projevy vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují
- projevy vůle – zákon uvažuje i písemné, ústní i nevyslovené (mlčky něco dělám – např. dám zboží do košíku a vyložím k pokladně = nákup, …
- projev vůle spočívá i v nekonání (něco jsem zmeškal – způsobím právní následek)
- aby byly právní úkony platné musí mít náležitosti (= zákon říká, že pú musí být činěny určitým způsobem a hovoří o náležitostech osoby, vůle a projevu)

• Náležitosti osoby – způsobilost k pú – aby úkon byl platný, musí být činěn osobou způsobilou
• Náležitosti projevu – musí být učiněn určitě a srozumitelně
• Náležitosti vůle – vůle musí být vážná a svobodná (pú nebude platný, když bude učiněn v žertu, v rámci výuky, …)

Žadatel v něm uvede:

- kdy nabyl cizí státní občanství
- místo posledního trvalého pobytu na území ČR nebo, že nikdy takový pobyt neměl

K prohlášení připojí doklad o státním občanství ČR a doklad o tom, že nabyl státní občanství cizí země.
Rodiče (rodič) mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let, které je státním občanem ČR a současně je státním občanem cizího státu.
K prohlášení připojí:
- rodný list dítěte
- souhlas druhého rodiče
- doklad o tom, že dítě nabylo státní občanství cizího státu
Zastupitelský úřad ČR vydá fyzické osobě doklad o pozbytí státního občanství ČR.

NABYTÍ CIZÍHO STÁTNÍHO OBČANSTVÍ § 18
Státní občan ČR nabývá státní občanství ČR okamžikem, kdy na vlastní žádost nabyl cizí státní občanství s výjimkou, kdy cizí státní občanství nabyl v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením.

STÁTNÍ OBČANSTVÍ ČR V SOUVISLOSTI SE ZÁNIKEM ČSFR

Fyzická osoba, která měla k 31. 12. 1992 státní občanství ČSFR a která nabyla volbou státní občanství Slovenské republiky v době od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1993, se pokládá za státního občana ČR, pokud se neprokáže, že toto občanství podle zákona o občanství pozbyla po provedení volby občanství Slovenské republiky.

Státní občan ČR, který měl k 31. 12. 1992 státní občanství ČSFR, nepozbude nabytím státního občanství Slovenské republiky státní občanství České republiky.
Fyzická osoba, která měla k 31. 12. 1992 státní občanství ČSFR, která nebyla státním občanem ČR a která měla na území ČR trvalý pobyt ke dni 31. 12. 1992 a tento pobyt dosud trvá, nebo která od tohoto data až dosud žije trvale na území ČR, může učinit prohlášení o nabytí státního občanství ČR. Prohlášení se činí před okresním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu. Rodiče (rodič) mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let nebo mohou pro dítě učinit samostatné prohlášení. Státní občanství ČR se pak nabývá dnem vydání osvědčení o nabytí státního občanství ČR prohlášením.

Nabytí státního občanství ČR oznámí příslušný úřad:
- ohlašovně místa trvalého pobytu nebo místa, kde fyzická osoba trvale žije
- Policii ČR
- okresní nebo jí naroveň postavené vojenské správě, jde-li o osobu podléhající branné povinnosti
- ministerstvu vnitra

Prameny ke studiu:

- Zákon č. 40/1993 Sb. o nabytí a pozbývání státního občanství České republiky, v platném znění

KONTROLNÍ OTÁZKY
1. Co je to státní občanství?
2. Jak se nabývá státní občanství ČR?
3. Nabývání občanství narozením.
4. Nabývání občanství osvojením.
5. Nabývání občanství určením otcovství.
6. Nabývání občanství nalezením na území ČR.
7. Nabývání občanství prohlášením.
8. Nabývání občanství udělením.
9. Jak se pozbývá státní občanství ČR?
10. Pozbytí státního občanství prohlášením.
11. Pozbytí státního občanství nabytím cizího státního občanství.
12. Státní občanství v souvislosti se zánikem ČR.

Použitá literatura
Jan Ryba: Nad sociálním zabezpečením, Orac, Praha. 2000
Dávky sociální péče, MPSV, Praha, 1998
Časopis Sociální politika
Příslušné právní předpisy

Rodiče, případně jeden z nich, mohou do žádosti zahrnout i dítě mladší 15 let. K žádosti připojí:

- rodný list dítěte
- souhlas druhého rodiče se změnou státního občanství dítěte
- doklad o tom, že dítě nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní státní občanství, nebo doklad o pozbytí dosavadního státního občanství

Státní občanství ČR je možné na žádost zákonného zástupce udělit i dítěti mladšímu 15 let samostatně. K žádosti se přiloží výše uvedené doklady.
Státní občanství České republiky uděluje ministerstvo vnitra České republiky; žadateli vydá Listinu o udělení státního občanství České republiky.
Žádost se podává u okresního úřadu příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Okresní úřad ověří pohovorem se žadatelem jeho znalost českého jazyka a o výsledku učiní záznam do spisu. Znalost českého jazyka neprokazuje žadatel, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky. Okresní úřad zašle žádost Ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů od jejího podání.
Ministerstvo vnitra je povinno posoudit žádost o udělení státního občanství i z hlediska bezpečnosti státu.
Správní řízení o udělení státního občanství je zahájeno dnem, kdy žádost došla Ministerstvu vnitra. Ministerstvo o žádosti rozhodne do 90 dnů od zahájení správního řízení.

Prominutí podmínek k udělení státního občanství ČR

Ministerstvo vnitra může prominout podmínku nejméně 5 let trvalého pobytu, má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt a
a) narodil se na území České republiky, nebo
b) žije na území ČR nepřetržitě alespoň 10 let, nebo
c) měl v minulosti státní občanství České republiky, případně státní občanství ČSFR, nebo
d) byl osvojen státním občanem ČR, nebo
e) jeho manžel (manželka) je státním občanem ČR, nebo
f) jeho alespoň jeden z rodičů je státním občanem ČR, nebo
g) přesídlil do ČR do 31. prosince 1994 na základě pozvání vlády, nebo
h) je bezdomovcem nebo má na území ČR přiznáno postavení uprchlíka

Ministerstvo vnitra může také prominout podmínku pozbytí dosavadního státního občanství, pokud se žadatel na území ČR oprávněně zdržoval
a) po dobu nejméně pěti let a pokud právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem, neumožňují propuštění ze státního svazku, nebo pokud tento stát odmítá vydat o tomto propuštění doklad, nebo by žadatel podáním žádosti o propuštění ze státního svazku mohl vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování, nebo
b) po dobu nejméně 20 let, nejde-li o žadatele, kteří měli ke dni 31.12.1992 státní občanství ČSFR.

Prominutí podmínek k udělení státního občanství ČR

V případech hodných zvláštního zřetele může Ministerstvo vnitra prominout i podmínku znalosti českého jazyka.
Státní občanství se nabývá dnem složení státoobčanského slibu, a to před přednostou okresního úřadu. V hlavním městě Praze před tajemníkem obvodního úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň před tajemníkem magistrátu těchto měst příslušného podle místa jejího trvalého pobytu a v cizině před vedoucím zastupitelského úřadu ČR. Ministerstvo vnitra může složení slibu prominout a pak se občanství získává dnem právní moci rozhodnutí o prominutí slibu.

POZBÝVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ
Státní občanství ČR se pozbývá:
- prohlášením § 16
- nabytím cizího státního občanství (§18) s výjimkou případů, kdy nabytí cizího státního občanství dojde v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením dítěte

PROHLÁŠENÍ § 16
Státní občan ČR, který se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího státu může nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let prohlásit, že se vzdává státního občanství ČR. Prohlášení se činí před zastupitelským úřadem ČR.

NAROZENÍM § 3

Dítě nabývá narozením státní občanství České republiky:
- je-li alespoň jeden rodič státním občanem České republiky nebo
- jsou-li rodiče osobami bez státního občanství (bezdomovci), alespoň jeden z nich má trvalý pobyt na území ČR
OSVOJENÍM § 3a
Dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem ČR, nabývá státního občanství České republiky dnem právní moci rozsudku o osvojení.

URČENÍM OTCOVSTVÍ § 4
Dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec státním občanem České republiky, nabývá státní občanství České republiky:
a) dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství nebo
b) dnem právní moci rozsudku o určení otcovství

NALEZENÍM NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY § 5
Fyzická osoba mladší 15 let nalezená na území ČR je jejím občanem, pokud se neprokáže, že narozením nabyla státní občanství jiného státu.

PROHLÁŠENÍM § 6

Fyzická osoba, která byla 31. prosince 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky ani státní občanství Slovenské republiky, si může zvolit státní občanství České republiky prohlášením.
Samostatně může prohlášení učinit nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let.
Rodiče, případně jeden z nich, mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let, nebo mohou pro dítě učinit samostatné prohlášení.
Pokud prohlášení činí jeden z rodičů dítěte, připojí se souhlas druhého rodiče s volbou státního občanství České republiky, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům.
Potomci fyzické osoby, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, ale neměla státní občanství České republiky, ani Slovenské republiky, v linii přímé, kteří jsou starší 15 let, si mohou zvolit státní občanství České republiky prohlášením pouze za předpokladu, že nemají jiné státní občanství.
Prohlášení se činí u pověřeného úřadu, v hlavním městě Praze u obvodního úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň u magistrátu těchto měst, příslušného podle místa trvalého pobytu osoby, která prohlášení činí. V cizině se toto prohlášení činí před zastupitelským úřadem České republiky. Příslušný úřad vydá o prohlášení osvědčení.

UDĚLENÍM § 7

Udělit občanství je možné fyzické osobě starší 15 let a to na její žádost, pokud splňuje současně čtyři podmínky:
a) má na území ČR ke dni podání žádosti po dobu nejméně pěti let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržují
b) prokáže, že nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní státní občanství, nebo prokáže, že pozbyla dosavadní státní občanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR
c) nebyla v posledních pěti letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin
d) prokáže znalost českého jazyka

Manželé mohou podat společnou žádost o udělení státního občanství ČR.

K žádosti o udělení státního občanství žadatel připojí:
- rodný list, pokud uzavřel manželství, i oddací list, případně doklad o rozvodu manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela
- doklad o tom, že nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní státní občanství, pokud nejde o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR
- výpis z rejstříku trestů, jde-li o žadatele staršího 15 let; tento doklad nesmí být starší šesti měsíců
- životopis

KONTROLNÍ OTÁZKY

1. Kdo je to cizinec?
2. Jak probíhá vstup cizince na území české republiky?
3. Kdy a v jaké výši musí cizinec prokázat zajištění prostředků k pobytu na území?
4. Co je to pozvání a jaký je jeho obsah?
5. Jaké jsou druhy pobytů na území ČR?
6. Přechodný pobyt na území bez víza.
7. Přechodný pobyt na základě krátkodobého víza.
8. Výjezdní vízum
9. Průjezdní vízum
10. Letištní vízum
11. Vízum k pobytu do 90 dnů
12. Přechodný pobyt na základě dlouhodobého víza
13. Vízum k pobytu nad 90 dnů
14. Vízum za účelem strpění pobytu
15. Vízum za účelem dočasné ochrany
16. Pobyt na území na diplomatické a zvláštní vízum
17. Trvalý pobyt na základě povolení k pobytu
18. Pobyt cizince svěřeného do náhradní rodinné výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.
19. Pobyt cizince nalezeného na území.

PROBLEMATIKA STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČR

Státní občanství je svazek mezi fyzickou osobou a státem. Vyznačuje se stabilitou, je relativně trvalý a nemění se ani pobytem občana v cizině. Není omezen v čase ani prostoru. Při pobytu v cizině požívá občan práva diplomatické ochrany, které stát realizuje prostřednictvím svých diplomatických a konzulárních zastoupení.
Na osoby, které se nalézají v tomto svazku, na státní občany, se vztahuje právní řád státu v plném rozsahu.
Cizinci požívají těchto práv podle čl. 42 Listiny základních práv a svobod, pokud nejsou přiznány výslovně občanům.

NABÝVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ
Státní občanství České republiky se nabývá:
1. narozením § 3
2. osvojením § 3a
3. určením otcovství § 4
4. nalezením na území ČR § 5
5. prohlášením § 6 nebo § 18a
6. udělením § 7 až § 12

První čtyři způsoby nabývání občanství se týkají nezletilých osob, ostatní osob zletilých.

Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu

1. který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem ČR, který má na území hlášen trvalý pobyt za podmínky, že cizinec je
a) manželem státního občana ČR
b) osamělým rodičem starším 70 let státního občana ČR a tento občan je starší 18 let
c) nezletilým dítětem státního občana ČR a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče
d) zletilým dítětem státního občana ČR a tento občan je osamělý a starší 70 let
e) osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem ČR, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem ČR svěřeno do náhradní rodinné péče
f) nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem ČR
2. který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zřetele
3. jehož pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu ČR

O povolení k trvalému pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany oprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem k povolení k pobytu za podmínky, že cizinec, který žádá o toto povolení je
a) jeho manželem po dobu nejméně 5 let
b) nezletilým svobodným dítětem svěřeným do péče držitele povolení k pobytu nebo zletilým dítětem závislým na jeho péči
c) osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu

Místo podání žádosti

Cizinec je oprávněn podat žádost na zastupitelském úřadě.

Na území ČR může podat žádost cizinec, který
a) na tomto území pobývá na dlouhodobé vízum
b) je manželem nebo svobodným dítětem mladším 18 let státního občana ČR

Náležitosti k žádosti o povolení pobytu:
- fotografie
- cestovní doklad
- listinný doklad, který potvrzuje účel pobytu na území
- doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území
- výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad domovského státu
- doklad s ověřeným podpisem obsahující souhlas osoby, že ubytuje cizince na území

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu

Cizinec svěřený do náhradní výchovy je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň 1 fyzická osoba, které je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno.
Oprávnění vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy .
Policie vydá cizinci potvrzení oprávnění trvalého pobytu na území. Do dosažení 15 let může cizinec pobývat na území bez cestovního dokladu.

ad. C. POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ ČR

Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce (nejdéle po dobu 60 dnů) za přechodný za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek.
Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen podat žádost o zapsání narozeného cizince do víza.
Pobývá-li zákonný zástupce na území na základě povolení k pobytu, je povinen podat za narozeného cizince žádost k policii o udělení víza k pobytu nad 90 dnů. V případě podání žádosti o udělení povolení k pobytu se pobyt narozeného cizince po dobu řízení považuje za přechodný.

K žádosti je zákonný zástupce povinen předložit:
- cestovní doklad dítěte, příp. vlastní cestovní doklad, ve kterém je dítě napsáno
- rodný list dítěte
- doklad o zdravotním pojištění

Prameny ke studiu:
- Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republik

Vízum za účelem dočasné ochrany

d) upozorní cizince odpovídajícím způsobem na jeho oprávnění požádat o vízum za účelem dočasné ochrany v době platnosti uděleného 3 denního víza
Vízum uděluje policie na žádost cizinci, který prchá ze státu, jehož je občanem nebo ze státu, který mu přiznal azyl nebo ze státu posledního trvalého bydliště
a) před ozbrojeným konfliktem, občanskou válkou nebo stálým násilím
b) před živelní pohromou
c) z důvodu soustavného nebo hromadného porušení lidských práv
d) z důvodu soustavného nebo hromadného pronásledování z národnostních nebo z náboženských důvodů

Toto vízum uděluje policie na žádost i manželu nebo svobodnému dítěti mladšího 18 let cizince, kterému byla dočasná ochrana již poskytnuta nebo potomku tohoto cizince staršímu 18 let, pokud není schopen se sám uživit.
Příbuzenský vztah je cizinec povinen prokázat oddacím listem nebo rodným listem dítěte. Pokud nemůže tento doklad předložit z důvodu na jeho vůli nezávislých, je možné tento naklad nahradit čestným prohlášením.
U potomka staršího 18 let je cizinec povinen prokázat také závislost tohoto potomka na jeho péči.

Vízum za účelem dočasné ochrany

Pokud si nemůže cizinec zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo. Pokud ubytovaný cizinec nemůže nést náklady spojené se vstupem a pobytem na území, nese tyto náklady ministerstvo. Cizinec, kterému je poskytnuta dočasná ochrana a je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků. Na jeho žádost je mu poskytnut finanční příspěvek až do výše životního minima, s ohledem na prokázané osobní a majetkové poměry. Žádost se podává místně příslušnému úřadu. O žádosti rozhoduje ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí místně příslušný okresní úřad.

Finanční příspěvek zahrnuje:
a) příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb
b) příspěvek na dietní stravování
c) příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost
Cizinec se pro účely zaměstnání a studia považuje po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany za cizince s povoleným trvalým pobytem.
Pracovníci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsou oprávnění osobně jednat s cizincem, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany.

c) Pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum

Diplomatické vízum je vízum udělené cizinci na základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako „Diplomatické vízum“. Vyznačuje se do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá diplomatických imunit a výsad.
Zvláštní vízum je vízum udělené cizinci za účelem služebního pobytu na území na základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako „Zvláštní vízum“. Vyznačuje se do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince.
Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní vízum v zahraničí. Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a vyznačuje diplomatické vízum a zvláštní vízum na území.
Víza se udělují s platností na dobu výkonu diplomatické nebo konzulární funkce nebo na dobu trvání pobytu za služebním účelem.

ad. B. TRVALÝ POBYT

Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu
O povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec,

K žádosti o udělení víza za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit:

- K žádosti o prodloužení doby platnosti víza se předkládají stejné náležitosti jako při žádosti o udělení víza s výjimkou fotografie a obdobného dokladu domovského státu, jako cestovní doklad
- doklad o ubytování
- výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad z domovského státu
- fotografie
- doklad o zdravotním pojištění

Podání žádosti o udělení víza na území
Žádost o udělení víza lze podat v českém jazyce na území policií za podmínky, že cizinec tuto žádost podává k průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydaného za účelem společného soužití rodiny a žádá o udělení víza za jiným účelem. S výjimkou víza za účelem zaměstnání a za účelem podnikání.

Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území
Policie opakovaně prodlouží dobu platnosti víza pobytu o 365 dnů za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno.

Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území

výpis z evidence Rejstříku trestů. K žádosti o prodloužení doby platnosti víza uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu ČR o zaplacení daně z příjmů a potvrzení orgánů České správy sociálního zabezpečení o zaplacení sociálního pojištění za poslední období.

Zrušení platnosti víza pobytu
Policie zruší platnost víza, jestliže cizinec
- byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu
- neplní účel, pro který bylo vízum uděleno
- o zrušení platnosti víza požádá

Vízum za účelem strpění pobytu
Uděluje ho policie
a) na žádost cizince, pokud brání jeho vycestování z území překážka na jeho vůli nezávisle
b) cizinci, jehož vycestování není možné

Dobu platnosti víza stanoví policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 365 dnů. Dobu platnosti je možné opakovaně prodloužit.

Náležitosti k žádosti o udělení víza:

- cestovní doklad
- ověřená kopie dokladu, který potvrzuje existenci důvodu pro udělení víza
- fotografie
Zrušení platnosti víza
Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza nejpozději do 3 dnů po odpadnutí překážky vycestování, která byla na jeho vůli nezávislá nebo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po odpadnutí překážky vycestování.

Policie zruší platnost víza, jestliže pominuly důvody, pro které bylo vízum uděleno a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve výše uvedené lhůtě.
Policie po zrušení platnosti víza udělí výjezdní vízum a cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.

Vízum za účelem dočasné ochrany
Cizinci, který žádá při hraniční kontrole o dočasnou ochranu, policie:
a) udělí vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů
b) vydá hraniční průvodku a vyznačí do ní vízum
c) stanoví cizinci místo pobytu na území a druh přepravy do místa pobytu

Náležitosti k žádosti o udělení víza:

- policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území
- doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území
- peněžitá částka ve výši nákladů spojených s vycestováním z území
- další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti

K žádosti o udělení víza k pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit:
- povolení k zaměstnání vydané Úřadem práce ČR
- cestovní doklad
- fotografie
- peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území
- doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území
- doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území

Prodloužení doby pobytu:
Dobu pobytu na žádost cizince prodlouží policie. Cizinec musí podat žádost v době platnosti víza a předložit náležitosti stejné jako k žádosti o udělení víza s výjimkou fotografií.

b) Přechodný pobyt na území na dlouhodobá víza

Vízum k pobytu nad 90 dnů
Uděluje ho policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území vyžadujícím pobyt na území delší než 90 dnů. Zastupitelský úřad uvede ve vízu účel pobytu. Doba platnosti víza je 365 dnů.
Pokud bylo vízum uděleno za účelem zaměstnání, stanoví se doba platnosti na dobu výkonu zaměstnání uvedenou v povolení zaměstnání. Doba výkonu zaměstnání uvedená v povolení musí být delší než 90 dnů.
Pokud lze sledovaného účelu dosáhnout pobytem na území v době kratší než je platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví policie dobu pobytu podle doby potřebné k dosažení tohoto účelu.

Náležitosti k žádosti o udělení víza:
- cestovní doklad
- doklad potvrzující účel pobytu na území
- prostředky k pobytu na území
- doklad s ověřeným podpisem ubytovatele obsahující jeho souhlas s ubytováním cizince po dobu jeho pobytu na území
- doklad o zdravotním pojištění
- výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem
- fotografie

Náležitosti k žádosti o udělení víza:

- cestovní doklad
- doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území
- fotografie
- prostředky k pobytu na území nebo ověřené pozvání
- doklad o zajištění nákladů spojených s vycestováním z území
Průjezdní vízum
Uděluje ho diplomatická mise nebo zastupitelský úřad ČR na žádost cizince, který hodlá projíždět územím. Doba platnosti víza je 90 dnů.

Druhy:
- jednosměrné - opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů
- obousměrné - opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů
- bez omezení počtu cest - opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů

Žádost o vízum lze ve výjimečných případech podat na hraničním přechodu.

Náležitosti k žádosti o udělení víza:
- cestovní doklad
- vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty
- prostředky k pobytu na území
- prokázání zajištění nákladů spojených s vycestováním z území
- fotografie
- doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu

Letištní vízum

Uděluje ho zastupitelský úřad na žádost cizince, který je nucen z důvodu čekání na letecký spoj pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území. Doba platnosti víza je 90 dnů.

Druhy:
- jednosměrné - opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence
- obousměrné - opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence
Bez letištního víza mohou v tranzitním prostoru pobývat držitelé diplomatických, služebních, úředních nebo zvláštních pasů členové posádek letadel a občané států, pro které prováděcí právní předpis nestanoví jinak.

Náležitosti k žádosti o vízum:
- cestovní doklad
- vízum státu, který je cílem jeho cesty
- fotografie
- doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu
- letenka na letecký spoj

Vízum k pobytu do 90 dnů

Uděluje ho zastupitelský úřad na žádost jedince. Doba platnosti víza je 180 dnů.
Zastupitelský úřad vízum uděluje jako jednorázové nebo vícenásobné.
Vízum opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 90 dnů.

Policii na hraničním přechodu lze podat žádost o udělení víza za účelem:
- účasti nařízení u orgánů státu
- účasti na pohřbu osoby blízké
- likvidace živelné pohromy nebo zvlášť závažné havárie na území
- pobytu na území ve veřejném zájmu ČR

Vízum udělené z výše uvedených důvodů opravňuje k pobytu na území nejdéle na 5 dnů. Ve vízu se uvádí účel pobytu.

Náležitosti k žádosti o udělení víza:
- cestovní doklad
- doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu
- fotografie

A. PŘECHODNÝ POBYT

2. na základě uděleného víza:
a) krátkodobého:
- výjezdní vízum
- průjezdní vízum
- letištní vízum
- vízum k pobytu do 90 dnů
b) dlouhodobého:
- vízum k pobytu nad 90 dnů
- vízum za účelem strpění pobytu
- vízum za účelem dočasné ochrany
c) diplomatického a zvláštního

B. TRVALÝ POBYT
1. na základě povolení k pobytu
2. pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu

C. POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ ČR

ad. A. PŘECHODNÝ POBYT

1. Přechodný pobyt bez víza
Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza
- pokud tak stanoví mezinárodní smlouva o zrušení vízové povinnosti
- pokud tak stanoví vláda svým nařízením
- je-li :
- ve výkonu vazby
- umístěn v policejní cele
- mladší 15 let po dobu hospitalizace

2. Přechodný pobyt na území na základě víza

a) Přechodný pobyt na základě krátkodobého víza

Výjezdní vízum
Uděluje ho a vyznačuje policie, a to na žádost cizince, který pobývá na území bez víza nebo z moci úřední. Doba jeho platnosti je 60 dnů. Opravňuje cizince k pobytu na území na dobu v něm stanovenou a k vycestování z území.
Žádost o udělení výjezdního víza lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů před uplynutím dosavadní doby pobytu na území.

Prostředky k pobytu na území

b) dokladu, který potvrzuje zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně

Zajištění prostředků k pobytu lze místo uvedených peněžních prostředků prokázat
a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince
b) jiným dokladem, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou

Cizinec, který bude na území studovat může jako doklad o zajištění prostředků k pobytu předložit:
a) závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo
b) doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny přijímací organizací, školou.

Pokud částka uvedená v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví, který pokrývá chybějící rozdíl.

Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků v poloviční výši.

Pozvání

V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady
a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu
b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu
c) spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu
d) vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění

Na území České republiky mohou cizinci pobývat:
a) přechodně
b) dlouhodobě
c) trvale


DRUHY POBYTU NA ÚZEMÍ ČR

A. PŘECHODNÝ POBYT
1. bez víza

POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Od 1. ledna 2000 nabyl účinnosti nový zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky. Zrušuje předchozí právní úpravu pobytu cizinců na našem území.

Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky.

Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly a je povinen podrobit se hraniční kontrole.
Cizinec smí vstoupit na území České republiky, pobývat na něm a vycestovat z území do zahraničí jen s platným cestovním dokladem opatřeným vízem ČR, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.
Překročit státní hranice lze jenom na hraničních přechodech určených pro mezinárodní cestovní styk.
Na požádání policie je cizinec při hraniční kontrole povinen:
a) předložit tyto doklady:
1. cestovní doklad
2. platné vízum České republiky
3. doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§13) nebo
4. ověřené pozvání ne starší než 90 dnů ode dne jeho ověření policií
5. doklad o zdravotním pojištění
6. doklad o zajištění ubytování
7. vízum státu, který je cílem jeho cesty

Na požádání policie je cizinec při hraniční kontrole povinen:

b) prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12)
c) vyplnit a podepsat hraniční průvodku a opatřit ji fotografií
d) sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54)

Z výše uvedených povinností jsou zákonem stanovené výjimky.

Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany
Cizinci, který žádá při hraniční kontrole o dočasnou ochranu, policie:
a) udělí vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů
b) vydá hraniční průvodku a vyznačí do ní vízum
c) stanoví cizinci místo pobytu na území a druh přepravy do místa pobytu
d) upozorní cizince odpovídajícím způsobem na jeho oprávnění požádat o vízum za účelem dočasné ochrany v době platnosti uděleného 3 denního víza

Prostředky k pobytu na území
Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje předložením:
a) peněžních prostředků alespoň ve výši
1. 0,5 násobku životního minima k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů
2. 15 násobku částky uvedeného životního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů; tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima
3. 50násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo

Azylová zařízení

Azylová zařízení zřizuje ministerstvo

Přijímací středisko - slouží k ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby provedení potřebných úkonů /dle § 46/ . Je provozováno ministerstvem.

Pobytové středisko - slouží k ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Je provozováno ministerstvem nebo právnickou osobou v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu.

Integrační azylové středisko - slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl udělen azyl. Je provozováno stejným způsobem jako pobytové středisko.

Stát prostřednictvím ministerstva poskytuje obci příspěvek k částečné úhradě nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením v jejím území.

Státní integrační program
Je to program zaměřený na pomoc azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka.
V oblasti zajištění trvalého bydlení se realizuje formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi ministerstvem.

Státní integrační program

V oblasti získání znalosti českého jazyka realizuje Ministerstvo školství integrační program formou bezplatného jazykového kurzu. Ministerstvo školství učiní azylantovi nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne udělení azylu.

Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky
Má právo vyžádat si od ministerstva informace o počtu zahájených řízení .

Ministerstvo, případně další orgány státu nebo orgány veřejné správy umožní pověřenému zástupci na jeho žádost a bez průtahů
- kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt
- nahlížet do spisů účastníka řízení
- být přítomen při pohovoru a ústním jednání

Účastník řízení má právo být po celou dobu řízení ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a s právnickými osobami, které se zabývají ochranou jeho zájmů.

Prameny ke studiu:
Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu

KONTROLNÍ OTÁZKY

1. Co je to bezpečná země původu, bezpečná třetí země, pronásledování, trvalé bydliště, azylové zařízení a kdo je to azylant?
2. Co je to prohlášení o úmyslu požádat o azyl?
3. Řízení o azylu /příslušnost, účastníci řízení, průběh/
4. Důvody udělení azylu, zvláštní důvody udělení azylu, azyl z humanitárních důvodů
5. Důvody vylučující udělení azylu
6. Důvody odnětí azylu a zánik azylu
7. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
8. Průkaz účastníka řízení o udělení azylu, průkaz povolení k pobytu azylanta, cestovní doklady
9. Státní integrační program
10. Pobyt azylanta
11. Azylová zařízení


POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Studijní cíl: získání orientace v problematice pobytu cizinců na našem území, seznámení s příslušným zákonem, připravenost pro sociální práci v této oblasti.

Práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu

Účastník řízení, který je hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče. Je povinen se přihlásit u odboru cizinecké a pohraniční policie do 3 dnů od zahájení řízení. Lze mu s ohledem na jeho majetkové a finanční poměry na jeho žádost poskytnout finanční příspěvek až do výše životního minima. Žádost se podává místně příslušnému okresnímu úřadu. Ten také příspěvek vyplácí.
Účastník řízení je povinen strpět potřebnou dobu ubytování v přijímacím středisku. Nesmí přijímací středisko opustit do dokončení potřebných úkonů.
Obdrží od ministerstva průkaz účastníka řízení o udělení azylu který je platný po dobu řízení o azyl. Obsahuje údaje o totožnosti účastníka řízení, o jeho státním občanství, místě ubytování, o uděleném vízu a o jeho dětech mladších 15 let, pokud jsou také účastníky řízení o azyl.

Azylant
Účastník řízení o udělení azylu, který obdržel rozhodnutí o udělení azylu se stává azylantem.
Je povinen přihlásit se k trvalému pobytu na u příslušného odboru cizinecké a pohraniční policie do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o azylu. Azylant je oprávněn k trvalému pobytu na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

Azylant

Odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle hlášeného trvalého pobytu azylanta vydá azylantovi průkaz povolení k pobytu azylanta. Je to veřejná listina, kterou azylant prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení azylu a místo hlášeného trvalého pobytu na území. Na žádost azylanta zapíše do průkazu policie údaje o jeho dětech mladších 15 let. Doba platnosti průkazu je dva roky. Dobu platnosti tohoto průkazu lze opakovaně prodloužit o dva roky.

Azylant je povinen prokazovat průkazem příslušným orgánům svou totožnost a požádat policii neprodleně o vydání nového průkazu, pokud ztratil dosavadní svou platnost.
Odbor cizinecké a pohraniční policie vydá azylantovi na jeho žádost cestovní doklad. Jeho platnost je 2 roky a lze ji opakovaně prodloužit; celková platnost nesmí přesáhnout 10 let. Územní platnost zahrnuje všechny státy světa s výjimkou státu, jehož je cizinec státním občanem.
Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti nového zákona o azylu se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona.
Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti nového zákona o azylu považuje za azylanta podle tohoto zákona.

Důvody udělení azylu:

1. cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod
2. má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má nebo ve státě jeho posledního trvalého bydliště
Zvláštní důvody udělení azylu:
1. Manželi azylanta nebo jeho svobodným dětem mladším 18 let udělí na jejich žádost nebo na žádost azylanta azyl, i když v řízení o udělení azylu nebudou zjištěny důvody pro udělení.
2. Rodičům azylanta mladšího 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost azyl, i když v řízení nebudou zjištěny důvody pro udělení.

Cizinci se musí po celou dobu řízení o udělení azylu zdržovat na území ČR.

Azyl z humanitárních důvodů:
Ministerstvo může udělit azyl z humanitárních důvodů, i když v řízení o azylu nebudou zjištěny důvody pro udělení.

Důvody vylučující udělení azylu:

Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny potřebné důvody k udělení, ale je důvodné podezření, že cizinec
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů
b) dopustil se před podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území
c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíly Organizace spojených národů


Návrh se zamítne jako zjevně nedůvodný, jestliže účastník řízení o udělení azylu:
a) uvádí pouze ekonomické důvody
b) uvádí úmyslně nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést
c) žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze
d) v opakovaně podaném návrhu uvede podobné důvody jako v návrhu předchozím
e) přichází ze státu, který ČR považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu
f) má více než jedno státní občanství a nevyužil ochrany některého ze státu, jehož státní občanství má

Důvody odnětí azylu

- uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel podstatné skutečnosti
- byl mu udělen azyl nebo povolení k trvalému nebo obdobnému pobytu v jiném státě
- dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem
- dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil
- nabyl nové státní občanství, a má proto možnost používat ochranu tohoto státu
- dobrovolně pobývá ve státě, který opustil
- důvody pro udělení azylu pominuly

Azyl zaniká
1. smrtí azylanta
2. udělením státního občanství ČR
3. písemným prohlášením azylanta o vzdání se azylu
4. odnětím podle § 17
5.

Práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu
V přijímacím nebo pobytovém středisku se poskytne cizinci bezplatně ubytování, strava, kapesné, případně další služby.
Pokud mu to dovolují majetkové a finanční poměry, je uvedené služby povinen hradit zcela nebo zčásti.

Průběh řízení o udělení azylu

Pokud cizinec návrh na zahájení řízení nepodá, přestože mu nebránily důvody na jeho vůli nezávislé, ministerstvo ukončí jeho pobyt v přijímacím středisku a vrátí mu cestovní doklad. Policie mu udělí výjezdní vízum.

Pokud se narodí dítě účastníkovi řízení nebo azylantovi, má právo do tří měsíců ode dne narození dítěte podat návrh na zahájení řízení o udělení azylu pro toto dítě za předpokladu, že se toto dítě narodilo a pobývá na území ČR.

Pohovor
Pověřený pracovník provede s účastníkem řízení za účelem spolehlivého zjištění skutečného stavu věci pohovor s účastníkem řízení. O provedení pohovoru sepíše protokol.
Účastník řízení je povinen dostavit se k tomuto pohovoru ve lhůtě, kterou stanoví ministerstvo. Pokud se opakovaně k pohovoru bez vážných důvodů nedostaví, rozhodne ministerstvo na základě spisového materiálu, pokud to jeho obsah umožní.

Zastavení řízení

Řízení se zastaví, jestliže
- účastník řízení vzal návrh na jeho zahájení zpět
- odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva
- účastník řízení v průběhu řízení zemřel
- účastník řízení se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru
- účastník řízení neodstranil v stanovené lhůtě vady návrhu

Přerušení řízení
Řízení lze přerušit
- jestliže byl účastník vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky
- jestliže se nemůže účastník řízení ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů řízení zúčastnit

Rozhodnutí
Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Pokud nelze vzhledem k povaze věci v této lhůtě rozhodnout, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit.

Rozklad

Proti rozhodnutí o neudělení azylu lze podat do 15 dnů ode dne rozhodnutí rozklad. Rozhoduje o něm ministr vnitra na návrh zvláštní komise jím zřízené podle správního řádu a složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí v poměru 3:4, kteří jsou státními občany ČR.

Žaloba
Žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Podání žaloby má odkladný účinek.
Cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo o zastavení řízení, udělí příslušný odbor cizinecké a pohraniční policie vízum za účelem strpění pobytu. Opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnů. Na žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně. Platnost víza zaniká nabytím právní moci rozhodnutí soudu o žalobě. Nemůže-li si cizinec zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo. Náklady spojené s pobytem na území si hradí cizinec z vlastních prostředků. Lze mu s ohledem na jeho majetkové a finanční poměry na jeho žádost poskytnout finanční příspěvek až do výše životního minima. O žádosti rozhoduje ministerstvo a finanční příspěvek vyplácí příslušný okresní úřad.
Cizinec který obdržel rozhodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu, je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po doručení rozhodnutí.
Povinnost ukončit pobyt neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního předpisu.

ZÁKLADNÍ POJMY:

Pronásledování - ohrožení života nebo svobody, opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, která jsou prováděna, podporována nebo trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem nebo ve státu posledního trvalého bydliště, v případě osoby bez státního občanství
Trvalé bydliště - stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy
Azylové zařízení - přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko

Prohlášení o úmyslu požádat o azyl
Prohlášení o úmyslu požádat o azyl (prohlášení o azylu) je písemný nebo jiný projev vůle cizince, ze kterého je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.
Cizinec, který vstupuje na území s úmyslem požádat o azyl, je oprávněn učinit prohlášení o azylu na hraničním přechodu policií. Policie mu povolí vstup na území udělením víza za účelem vstupu (vstupní vízum) do cestovního dokladu nebo do hraniční průvodky. Opravňuje ho k pobytu na území po dobu 24 hodin od hodiny a dne udělení za účelem dostavení se do přijímacího střediska určeného policií. Cizinec je povinen se v této lhůtě dostavit do přijímacího střediska. Tam se dopraví cizinec sám, nebo je-li to nutné (zdravotní stav, věk), dopraví ho tam policie. Náklady spojené s dopravou cizince do přijímacího střediska hradí ministerstvo.