Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Rozmnožovací soustava

- zahrnuje orgány, které produkují pohl. buňky a slouží k rozmnožování živočichů = orgány generativní
- u nejjednodušších mnohobuněčných (houby, ploštěnky, bičíkovci) vznikají gamety v těle bez přesnější lokalizace
- u ostatních skupin se vytvářejí pohlavní vývody
 gonochoristé: mají oddělené pohlaví, samci varlata, samičky vaječníky
 hermafroditi: samčí i samičí žlázy jsou u jednoho jedince – buď mají samostatný vývod nebo společný = obojetná žlázy ovotestis
- stavba pohl. org. bezobratlých složitá: samci mívají pářící přívěsky nebo penisy
obratlovci:
• vaječníky
- vejcovody ústí přímo do kloaky (ptáci)
- ve stěnách vejcovodů jsou většinou i žlázy produkující vaječné obaly
- u živorodých: děloha, pochva
• varlata
- párová, u nižších spermie odváděny močovodem, u vyšších chámovody – ústí do močové trubice

- u savců, některých ptáků, plazů vzniká kopulační orgán: pyj (penis)
- u některých skupin (šelem, hlodavců, kytovců) je vyztužen kostí pyjovou

souhrn:
- žahavci – pohlavní orgány, bez vývodů
- bezobratlí – orgány s vývody, přídatná zařízení usnadňující oplození (kopulační orgány, kladélka)
- hermafroditi X gonochorysti
- partenogeneze – rozmnožování z neoplozených vajíček
- metageneze - vývoj přímý X nepřímý
- hmyz – hemimetabola (proměna nedokonalá) X holometabola
- obratlovci – pohlavní orgány – varlata X vaječníky

(k úplnosti této otázky patří ještě hormonální soustava)
Hormonální soustava
- juvenilní hormon – neotenin – udržuje znaky nedospělých stádií, blokuje vývin a přeměnu
- svlékací hormon – ekdyzon – vyvolává změny v pokožce → svlékání

Dýchací soustava

- do DS se zařazují orgány, které zajišťují výměnu plynů mezi organismem a prostředím
- dýchání celým povrchem těla: prvoci, houby, láčkovci, ploštěnci, kroužkovci
- kožní dýchání se vyskytuje už i obratlovců (např. žáby), i když jen jako pomocný orgán dýchání
 vodní bezobratlý: žábry – prokrvené, zřasené vychlípeniny kůže, umístěny na různých částech těla
- u ostnokožcům slouží k dýchání soustava vodních cév: tzv. ambulakrální soustava
- sumýši: vodní plíce ( vychlípeniny kloaky)
 suchozemští bezobratlý: vzdušnice: hmyz, trubicovitě větvené útvary se stěnami vyztuženými chitinovou spirálou, prochází celým povrchem těla, ústí navenek otvory (stigmata)
- plicní vaky: klepítkatci,měkkýši: mají je umístěné na zadečku
- tracheální žábry: dýchání vzdušnicemi a žábrami (vytvořeno u larev hmyzu, žijících ve vodě (jepice, pošvatky, vážky…)
- vodní strunatci dýchají hltanožaberním vakem: pláštěnci, kopinatci
- kruhoústí, paryby a ryby mají žábry vnitřní
- u některých ryb slouží k přídatnému dýchání vzdušného kyslíku plicní vaky (dvojdyšní) nebo plynový měchýř (mnohokostnatí)
- u všech vyšších obratlovců jsou hlavním dýchacím orgánem: plíce (pulmo)
- ptáci mají navíc vzdušné vaky: zasahují do kostí, mezi tělní orgány

souhrn
- dýchání vnější – mezi tělem a okolním prostředím
- dýchání vnitřní – uvnitř tkání
- dýchání celým povrchem těla – prvoci, houby, láčkovci, žížaly – princip difúze

= mnohobuněční – kožní dýchání nestačí → dýchací orgány
- dýchací otvory – stigmata
- tělní otvory, větší dýchací otvory se nazývají spirakuly, např. členovci
 vzdušnice – tracheje (ektodermální původ)
- dýchání bez účasti oběhové soustavy
- jemné trubice vyztužené chitinem
- hmyz
 plicní vaky
- ektodermální původ
- párové dýchací orgány
- kyslík vstupuje do plicních vaků otvory spirakuly, pak absorbce do krve
- bezobratlí – plži, štíři, pavoukovci
 žábry
- tenkostěnné vychlípeniny
- propojené s oběhovou soustavou
- členitý povrch – vlásečnice, záhyby
- žábry – v žaberní dutině na 4 párech žaberních oblouků
- skřele – kryjí žaberní štěrbiny, u vývojově vyšších ryb
- voda proudí – ž. štěrbiny → ž. lupínky →ž. skuliny
- sifon – svalnatá trubice, vede okysličenou vodu k žábrám, odkysličenou vodu od žaber
- vnitřní žábry – umístěny v těle, měkkýši, korýši, ryby
- vnější žábry – na povrchu těla, obojživelníci
- lístkové a keříčkovité žábry – vodní strunatci
 plíce
- vznikly jako výběžek jícnu
- suchozemští obratlovci
- přenos plynů zprostředkovávají tělní tekutiny
- párový orgán
- nozdry → nosní dutina → hltan → hrtan → průdušnice → průdušky → plíce
- ptáci – neroztažitelné ( zásobárnou vzduchu jsou plicní vaky)
- savci – roztažitelné plíce
- ambulakrální soustava – dýchací soustava ostnokožců

Cévní soustava

- soustava oběhu tělních tekutin zahrnuje orgány zajišťující rozvod (cévy) a pohyb (srdce) tělních tekutin: hydrolymfa, hemolymfa, krev, lymfa a tkáňový mok
• cévy
- vznikají poprvé u pásnic
- tvoří buď uzavřený (tekutiny se pohybují pouze v cévním systému) nebo otevřený systém (tekutiny se vylévají do tělních tkání)
- cévní systém u bezobratlých tvoří hřbetní céva (členovci, kroužkovci) + postranní cévy
- u členovců a měkkýšů je cévní soustava otevřená

 cévní soustava obratlovců tvoří 3 typy cév:
 tepny: silnostěnné cévy, vedou krev ze srdce
 žíly: tenkostěnné cévy s chlopněmi, vedou krev z těla do srdce
 vlásečnice: koncové slabostěnné části tepen a žil

• srdce
- u měkkýšů je tvořeno jednou komorou, předsíněmi
- u hmyzu je srdce trubicovité
- ostnokožci srdce nemají ( mají systém kanálků – ambulakrální soustava)
- srdce strunatců je na břišní straně těla
- z obratlovců mají nejjednodušší srdce paryby a ryby (žilný splav, jedna komora i předsíň) nejsložitější savci a ptáci (dvě předsíně, dvě komory)
- k rozdělení předsíní dochází u obojživelníků, komory se rozdělují už u plazů

souhrn:
- žádná – houby, žahavci, ploštěnci
 cévní soustava uzavřená – centrum je hřbetní céva, rozvod krve, krev se nemísí s mízou, kroužkovci
 otevřená cévní soustava – tělní tekutina – hemolymfa, volně se rozlévá do mezibuněčných prostor
 pseudohemální soustava – ostnokožci, nemají srdce, soustava cév
- CS u obratlovců – uzavřená, krev koluje systémem cév (žíly, tepny, vlásečnice)
- venózní srdce – vodní obratlovci, 1 předsíň, 1 komora, 1 krevní oběh
- u plicního dýchání – 2 krevní oběhy (malý a velký)
- evoluce – zmenšování velikosti a zvětšování počtu červených krvinek

Vylučovací soustava

- vylučovací orgány jsou vytvořeny u všech organismů s vyjímkou prvoků (pulsující vakuoly)
- odstraňování vody a látek z těla, škodlivé zplodiny = exkrety
 oxid uhličitý – vylučuje se v plicích
 voda – uniká povrchem těla nebo dýchacími orgány
 amoniak – vylučován v podobě amonných solí, močoviny, k. močové
 soli – vylučovány kůží

- základním typem vylučovacích orgánů bezobratlých: nefrídie
1) protonefrídie – bezobratlí – ploštěnci, hlísti, tvořeny plaménkovými buňkami, vývodnými kanálky, ústí na povrch těla
2) metanefridie – tvořeny obrvenými nálevkami, vývodnými kanálky, kroužkovci
3) malphigické trubice – ústí do střeva, tvar trubicovité žlázy, vzdušnicovci, klepítkatci
4) nefridie – nálevky coelomového původu, členovci
- další vylučovací orgány: malpighické trubice (ústí do konečníku) – vzdušnicovci, klepítkatci
- u bezobratlých: speciální buňky – nefrocyty, chloragogenní buńky
- u obratlovců je stavební jednotkou vylučov. org. : nefron, tvořen malpighickým tělístkem a vývodným kanálkem (odpovídá stavbě metanefrídie)
- nejpůvodnější stavba ledvin: larvy sliznatek (holonefros) - předledviny (pronefros) u larev ryb a obojživelníků - prvoledviny (opisthonefros) nižší obratlovci - mesonefros, ebrya vyšších obratlovců - pravé ledviny (metanefros) vyšší obratlovci
- ledviny: párové orgány uložené při hřbetní stěně tělní dutiny
- močovody ústí do kloaky (u obojživelníků, plazů, ptáků), někdy se shromažďuje v močovém měchýři
- pouze u savců ústí močovody přímo do močového měchýře, z něhož je moč odváděna močovou trubicí z těla

Osmoregulace
 mořští bezobratlí – izotoničtí organismy
 sladkovodní ryby – hypertoničtí (tělní tekutiny mají větší koncentraci solí než okolí), ledviny vylučují přebytečnou vodu vnikající do těla, vstřebávání solí žábrami
 mořské ryby – hypotoničtí o., povrchem těla vodu ztrácejí, malé ledviny, málo moči
 suchozemští živočichové – snaha zabránit ztrátám moči – ochranné systémy – kutikula, zrohovatělá pokožka

Svalová soustava

Bezobratlý
- pohyb pomocí brv, bičíků (mnohobuněční)

- hl.orgánem pohybu jsou svaly (mezoderm. původ)

- svalová vlákénka (myofibrily) – žahavci

- podkožní svalový vak (hlísti, ploštěnci) – zajišťuje lokomoci + pohání tělní tekutiny

Obratlovci
- původně segmentální uspořádání (zachováno u kruhoústých, paryb, ryb)

- jednotlivé segmenty : myomery v podobě ležícího písmene W tvoří souvislý sv.plášť, oddělují se od něj skupiny svalů, které pohybují ploutvemi

- letové svalstvo – umístěno v prsní části trupu (ptáci)

- bránice – plochý dýchací sval (savci)

- svalstvo mimické (primáti, šelmy)

Trávicí soustava

- soustavu trávicí tvoří vlastní trávicí trubice a přídatné žlázy
- nejjednodušším typem TS je prvostřevo: u bezobratlých
- žahavci+žebernatky+ploštěnci = gastrovaskulární soustava (slouží současně i k rozvodu živin)
- vyústěním TS na obou koncích těla vzniká trávicí trubice

 u bezobratlých
a) ústní otvor s ústrojím pro mechanické zpracování potravy (popřípadě jinak specializované: lízací, sací..)+ žlázy produkující různé látky
b) hltan (vychlipitelný nebo funguje jako sací pumpa)
c) jícen (někdy se rozšiřuje ve vole)
d) žaludek
e) střevo

 strunatci
• TS začíná ústy
 počínaje parybami jsou ústa tvořena čelistmi, které jsou většinou opatřeny zuby – nasedají buď na povrch čelisti nebo vyrůstají z jamek
 na spodině ústní dutiny – jazyk
 do ústní dutiny ústí slinné žlázy (i žlázy jedové)
 na patru se vytvářejí rohovité lišty – usnadňují zpracování potravy (u velryb: kostice, filtrace potravy)
 zvenčí je ústní otvor uzavřen pohyblivými pysky
• hltan
= u nižších obratlovců proděravěn otvory a slouží k dýchání
= kříží se v něm dýchací a tráv.s.
• jícen
= může se rozšiřovat ve vole, zásobní vaky..může se v nich potrava natravovat
• žaludek
= vakovitý, u některých složený z několika částí (žlaznatý a svalnatý žaludek ptáků, čtyřdílný žaludek přežvýkavců..)
• střevo
= u vyšších obratlovců: tenké střevo se napojuje na žaludek dvanáctníkem, vzniká slepé střevo, tlusté střevo končí konečníkem většinou společně s vývody cest vylučov. a pohlavních do kloaky
- u placentálů vyúsťuje samostatným řitním otvorem
= vnitřní povrch je zvětšen klky (u nižších má stejnou fci spirální řasa)
- délka střeva: býložravci ho mají delší než masožravci
- součástí TS jsou i dvě žlázy: slinivka břišní, játra

souhrn:
- příjem celým povrchem těla – osmotrofní výživa, tasemnice…
- fagocytóza – kořenonožci
- nitrobuněčné trávení - houby
- buněčná ústa → potravní vakuola → buněčná řiť (nálevníci)
- láčka – vakovitá trávicí dutina, 1 otvor (přijímací i vyvrhovací), potrava je zpracována cyklicky
- trávicí trubice – různá délka, složitost, 2 otvory
- ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střevo, konečník
- přídatné žlázy – slinivka břišní, hepatopankreas, slinné žlázy, jedové žlázy
- stěna tr. trubice – jednovrstevný epitel, hladká svalovina
- u bezobratlých – TS z ektodermu (výjimka – žaludek) X obratlovci – entoderm
- býložravci – delší a složitější TS
- ústa – uchopovací fce
- ústní dutina – slinné žlázy u suchozemských živočichů, mechanické zpracování – zuby
- hltan – vychlipují se z něj dýchací orgány
- žaludek – zásobárna potravy (původně) → trávicí funkce, chybí u kruhoústých, chimér, ptáci – 2 žaludky, přežvýkavci – žaludek ze 4 částí
- střevo – savci: tenké střevo s klky, střevo tlusté, konečník
- vodní obratlovci: krátké střevo, zvětšení plochy – spirální řasa (paryby), kličky (ryby)
- kloaka – močopohlavní vývod, obratlovci kromě placentálních savců, mihulí a ryb

Chemoreceptory:

- orgány, informující o chemických vlastnostech prostředí

- zahrnují orgány: čichové, chuťové

- čichové: u hmyzu: senzily - nejjednodušší smyslové brvy, zasouvají se do kutikuly

- volná nervová zakončení po celém tele

- čichové orgány jsou u hmyzu většinou v tykadlech, u obratlovců v nosní dutině

obratlovci: (paryby a ryby) čichový orgán v ústní dutině, čichové jamky

obojživelníci: vlastní čichový orgán = Jacobsův orgán – vnímá složení vzduchu, plazi (rozeklaný jazyk), savci
tzv. elektrické smysly – např. rejnoci, speciální orgány, tvorba el. impulsů, vznik přeměnou svalové nebo nervové tkáně, slouží k navigaci při vyhledávání kořisti a k jejímu usmrcení.

Sonary – echolokační zařízení, vnímání ultrazvukových vln, kytovci, letouni

Soustava oporná

- oporné soustavy jsou různého původu a složení : jsou tvořeny chrupavkou, kostí, sklerotinem, CaCO3 …schránky
fce kostry:
 ochrana důležitých orgánů před poškozením
 poskytuje oporu pro orgány pohybu – svaly
 jednotlivé části kostry jsou mezi sebou spojeny kloubně – pohyb
- podle způsobu vzniku a lokalizace: kostry vnější a vnitřní
• Bezobratlí: vnější kostra, upínání svalů zevnitř
- vzniká z ektodermu a je vytvořena na povrchu těla
- většinou ji tvoří různá vrstva kutikuly – může být inkrustována CaCO3

• Obratlovci: vnitřní kostra
- základ – struna hřbetní (chorda dorsalis), je původu mezodermálního
- je umístěna ve hřbetní části těla pod nervovou trubicí
- u nejnižších strunatců je jediným oporným orgánem: počínaje kruhoústými je postupně nahrazována a posléze zcela zatlačena páteří (columna vertebralis)
- vývoj → chrupavčitá (kruhoústí, paryby) nebo kostěná kostra (obratlovci)
- diferenciace – přechod na souš
- ryby – oddíl trupový a ocasní X savci – oddíl krční, hrudní, bederní, křížový, ocasní
zakloubení lebky:
1 týlní hrbol = lebka monokondylní – plazi, ptáci
2 týlní hrboly = lebka bikondylní – obojživelníci, savci
- žaberní oblouky → obličejová část lebky ( především u suchozem. strunatců)
- párové ploutve – stabilizace polohy těla (vodní obratlovci)

Kostru obratlovců tvoří 3 fční celky:
 Lebka – 2 části: obličejová, mozková
 Osní kostra – páteř a kostra hrudníku
 Kostra končetin – kostra párových a nepár. ploutví paryba ryb, kostra končetin suchozemských obratlovců

Vývoj nervové soustavy

- první n.s. u žahavců: rozptýlená – tvoří ji rozptýlené nervové buňky, které se navzájem
dotýkají svými výběžky
- k první koncentraci nerv.b. do ganglií (zauzlin) dochází u medůz
- primitivní gangliová soustava = ploštěnci - z párové hlavové zauzliny vybíhá několik
podélných, síťovitě propojených pruhů do těla
- nerv.b. se přesunuli do hlavové části (=cefalizace)
- pro kroužkovce je typická : žebříčkovitá nerv.soustava
- vzniká propojením ganglií, které vznikli v jednotlivých tělních článcích
- podélné nerv.pruhy = konektivy, příčné přepážky = komisury
- žebř.s. i u členovců  větší spojení ganglií, články splývají dohromady

- u měkkýšů se gangliová s. specializuji v souvislosti s rozdělením jejich těla: hlava, noha, plášť
- největší koncentraci neuronů a nejsložitější stavbu n.s. mezi měkkýši mají hlavonožci
- radiální nerv.s. se tvoří u ostnokožců: je tvořena paprsky
- u polostrunatců: trubicovitá nerv.s.: umístěna nad strunou hřbetní
- strunatci – trubicovitá nerv. s. z ektodermu = chorda

- obratlovci: CNS = mícha, mozek
- mozek tvořen dvěma váčky: 1. přední: * koncový mozek, mezimozek
2. zadní: * střední mozek, mozeček, prodl.mícha
( doplnit znalosti z člověka, k čemu jednotlivé části mozku slouží)
- neopalium: „vrstva inteligence“ se objevuje poprvé u plazů

Vývoj smyslových orgánů

- smyslové orgány informují organismus o vlastnostech vnějšího a vnitřního prostředí
- smysl.org. jsou vytvořeny pouze u mnohobuněčných
- 1. smysly : dotykové, chemoreceptory

sluchové ústrojí: slouží k zachycení zvukových vln
- zvuk  dospěje na membránu  rozechvěje se  putuje k smysl.b.
- u hmyzu jsou sluch.org.uloženy na holeni prvního páru končetin, nebo na zadečku
- u obratlovců: sluch.org. je uložen v chrupavčitém – později kostěném pouzdře ve stěně lebeční
stavba : vnější ucho + boltec: u nižších obratl., plazů – chybí
: střední ucho + bubínek + ušní kůstky: 3 u savců, 1 u ostatních obratl.
: vnitřní ucho s Cortiho orgánem, který je uložen v lageně: u savců uložen v hlemýždi
- u některých ryb přenáší zvukové vlny soustava kůstek zvaná Weberovo ústrojí – nepojeno na plynový měchýř, dále do středního ucha
- žáby mají bubínek na hlavě
- ocasatí obojživelníci mohou přijímat zvukové vibrace i přes nohy ze země
- u savců umět stavbu sluch.org – viz.MO biologie člověka

- proudový orgán: u ryb, obojživelníků: tlak proudící vody vnímají neuromasty = citlivé b.
- u hmyzu: tympanální orgán – na hlavě, nasedají na něj buňky citlivé na vibrace – podráždí se – přenos signálu
- zvukový orgán mají : v tykadlech, na nohou, na zadečku

fotoreceptory:

- orgány zachycující světelné vlnění
- k vnímání pouhé intenzity světla slouží zrakové b. bez pigmentu, rozptýlené na různých místech těla: (mlži, žížaly)
- pro směrové vidění se vytvářejí oči: obsahují pigment
= ploché : medůza, měkkýši
= miskovité: ploštěnky
= pohárkovité: měkkýši
- pro obrazové vidění dokonalejší typ oka, registruje obrysy..
složené oko: členovci (hmyz, korýši..) tvořené ommatidii - tisíce
- tvoří mozaikový obraz
- na povrchu je rohovka (kutikula) – fce čočky
- pod ní krystalová jehla, okolo jsou pigmentové buňky
- uvnitř jsou světločivné b. (= retinuly) vytváří výběžky – světločivné tyčinky (=rhabdory) zachytávají světlo a mění ho v informaci
aposiční složené oko: ommatidia jsou pigmentové b. – odděleny, jsou přizpůsobeny k vidění na světle
superposiční: ommatidia jsou neodděleny – ve tmě se můžou stáhnout – světlo, které projde podráždí rhabdory

komorové oko: (obratlovci, hlavonožci)
- vytváří na sítnici převrácený obraz pozorovaného objektu
- vzniká z ektodermu
- největší oko na světě má krakatice (40cm průměr)

38. Fylogeneze orgánových soustav

obsah otázky:
= fylogenetický vývoj jednotlivých soustav

Orgány a orgánové soustavy živočichů
- orgány jsou útvary tvořené souborem tkání jednoho nebo několika druhů, spojených společnou fcí
- tkáně zajišťují základní fci orgánů
- orgány mají pouze mnohobuněční živočichové
- u prvoků jsou odpovídající fce zajišťovány strukturami, které se nazývají organely

Vývoj tělního pokryvu
- jako tělní pokryv se označují buněčné vrstvy, které kryjí tělo (kůže), + všechny produkty kůže

Bezobratlý
- tělo bezobratlých je kryto jednovrstevnou pokožkou, která vytváří na svém povrchu kutikulu
- kutikula je většinou ze sklerotinu (součástí je chitin), ale může být inkrustována minerálními látkami (krunýře raků, hmyzu..)
- kutikula se tvoří už u hlístů
sklerity: pospojovaný klouby
a) horní sklerit: tergit
b) postranní: pleurit
c) spodní: sternit
- vnitřní svaly se na sklerity upínají
- kutikula je pevná = aby živočich mohl růst  svlékání
- živočich roste skokem – působí proti sobě 2 hormony: ekdyson: působí pro svlékání
: jevenilní h.: proti svlékání
- juvenilní horm. se používá v boji proti škodlivému hmyzu  nemůže se svléknout = smrt
- svlékání je ovlivněno i vnějšími faktory
- u ostnokožců (ježovky, hvězdice) je pokožka zpevněna miner.l. v podobě Ca destiček nebo jehlic
- pokožka může obsahovat žlázy (hlenové, mucinové, voskové..) – jejich sekrety doplňují ochrannou fci tělního pokryvu
- u měkkýšů = ulity, lastury  část pokožky
= svrchní: periostrakum (konchiolin)
= ostrakum
= hypostrakum: z anorg. hmoty, aragonit (z tohohle vznikají perly)
- pokožka u žahavců je tvořena žahavými b.

Obratlovci

- kůže obratlovců je tvořena vícevrstevnou pokožkou (epidermis), pod ní je uložena mnohovrstevná škára a podkožní vazivo

- pokožka na povrchu rohovatí a odlupuje se - škára má fci obnovy b.

- u vodních živočichů v pokožce žlázy – produkují sliz, u suchozemských žlázy: hlenové, slizové, mazové, mléčné, potní..

- spodní část škáry obsahuje cévy, nervy, svalová vlákna..
– ukládá se zde podkožní tuk

deriváty pokožky:
nehty
kopyta
drápky
plazí šupiny
chlupy
peří ptáků…

- rybí šupiny jsou kostěné