Jedná se o způsob manipulace s datovými rámci uvnitř přepojovacích uzlů fungujících na úrovni linkové vrstvy. Snahou je získat maximální propustnost. V přepojovacím uzlu se stýkají více než dva síťové segmenty, na rozdíl od klasických mostů. V případě koaxiálních segmentů bylo nutno propojovat po dvojicích. Jakmile začalo být segmentů více bylo možno uvažovat o dosažení co nejrychlejšího předávání mezi zdrojovým a cílovým segmentem. To zajišťuje přepojovaný Ethernet a to tak, že nevyžaduje žádnou změnu přístupové metody, žádné nové síťové karty do koncových počítačů, žádné nové ovladače apod. Přepojovaný (switchovaný) Ethernet vytlačil dřívější mosty.
Izochronní Ethernet
Ethernet je nevhodný pro přenosy v reálném čase, které vyžadují pravidelnost doručování dat. Takové aplikace se stále více rozmáhají např. multimediální aplikace, videokonference, telefonování po INTERNETu. Původním počítačovým aplikacím např. pro přenos souborů, vyhovují přenosové technologie na principu přepojování paketů tj. typu Ethernet. Aplikacím v reálném čase vyhovují nejlépe přenosové technologie na principu přepojování okruhů. Pokusem o spojení výhod z obou technologií je technologie ATM. (viz Počítačové sítě II.)
Žádné komentáře:
Okomentovat