tj. vrstvě síťové. Ta musí z obsahu rámce poznat, že jde o data určená k doručení do počítače D. Na základě znalosti topologie sítě (tj. způsobu propojení jednotlivých uzlů) tato vrstva zjistí, že cesta do počítače D vede dále buď přes počítač G, nebo přes počítač F. Musí se rozhodnout pro jednu z obou možností. Předpokládejme, že se rozhodne pro cestu přes počítač G. Data, která převzala od linkové vrstvy proto síťová vrstva počítače E vrátí své bezprostředně nižší vrstvě s požadavkem na odeslání do počítače G. V počítači G se situace opakuje. Linková vrstva předá přijatý rámec síťové vrstvě, která jej vrátí linkové vrstvě zpět s požadavkem na odeslání do počítače D, kam již z počítače G vede přímé spojení. V počítači D se data dostanou analogickým způsobem až na úroveň síťové vrstvy. Ta rozpozná, že jde o data, určená právě danému počítači a proto je již nevrací vrstvě linkové, ale předá je své bezprostředně vyšší (tj. transportní) vrstvě. Odtud jsou pak postupně předávána směrem k vyšším vrstvám, až se dostanou k tomu procesu (aplikaci), který je jejich konečným příjemcem.
Další úkoly síťové vrstvy
Z výše uvedeného příkladu vyplývá zobecnění úkolů, které v referenčním modelu ISO/OSI plní síťová vrstva:
• kdykoli transportní vrstva předává vrstvě síťové nějaká data k odeslání, připojuje k nim pouze informaci o konečném příjemci. Tuto informaci obdrží od aplikace (procesu), která odeslání požaduje.
• pro každý samostatně přenášený blok dat, pak musí síťová vrstva rozhodnout, kterým směrem jej má skutečně odeslat.
• jakmile toto rozhodnutí učiní, předá příslušný paket vrstvě linkové spolu s údajem o zvoleném směru.
Žádné komentáře:
Okomentovat