Jsou-li data přenášena po blocích, pak přenos těchto bloků obvykle nemůže bezprostředně navazovat na sebe. Místo toho bývá mezi jednotlivými bloky určitý povinný odstup, který je dalším zdrojem režie. Tento odstup se dále zvyšuje v případě používání různých druhů potvrzování (kdy odesilatel čeká s odesláním dalšího bloku až na potvrzení příjemce, že předchozí blok v pořádku přijal).
Největším zdrojem režie je zajištění spolehlivosti přenosů. Jedná se především o prostředky pro detekci chyb a potvrzování, které příjemci umožňuje vyžádat si opakované vyslání chybně přeneseného bloku.
Pro kvantitativní vyjádření schopnosti přenosu dat včetně režie, nevystačíme již s přenosovou rychlostí. Místo ní musíme zavést tzv. přenosový výkon, který již tuto režii uvažuje.
Přenosový výkon lze neformálně chápat jako rychlost přenosu užitečných dat. Přesné stanovení přenosového výkonu je dosti problematické, protože jej ovlivňují četné faktory, z nichž některé mají náhodný charakter. Např. v lokální síti typu Ethernet je značně závislý na celkovém zatížení sítě (vlivem kolizí i samotnou podstatou přístupové metody CSMA/CD, která má stochastický tj. náhodný charakter).
Stanovení přenosového výkonu je tedy spíše empirickou než exaktní záležitostí. Empiricky získané hodnoty jsou však do značné míry orientační, závislé na konkrétním prostředí, konkrétní situaci a dalších specifických okolnostech. V následující tabulce jsou uvedeny údaje pro představu jak se může přenosový výkon lišit od přenosové rychlosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat