Musíme si uvědomit skutečnost, že rychlost přenosu dat není zdaleka totéž, co objem dat, přenesených za určitý časový úsek. V čem je ale rozdíl?
Pro vysvětlení použijeme analogii z reálného života. Dokáže-li např. průměrný člověk chodit rychlostí 4 km za hodinu, znamená to, že vzdálenost 100 kilometrů ujde za 25 hodin, vzdálenost 1000 km za 250 hodin atd.? To jistě neplatí, neboť i sebelepší chodec musí někdy jíst, odpočívat, spát atd. Pro jeho celkový výkon (počet kilometrů, které ujde za určitou dobu), je tedy podstatná nejen rychlost jeho chůze, ale i nezbytná režie, která je s dosažením výkonu spojena (připadající na odpočinek, spánek atd.).
Stejně tak je tomu i s přenosem dat. Přenosovou rychlost (jako analogii rychlosti chůze) je třeba chápat jako veličinu, určující dobu přenosu jednoho bitu. O tom, kolik datových bitů se přenese např. za jednu sekundu, pak rozhoduje také veškerá režie, která je s jejich přenosem spojena.
Režie spojená s přenosem dat
Data jsou obvykle přenášena po blocích. Každý takový blok musí být vhodným způsobem uvozen, aby bylo možné správně rozpoznat jeho začátek a stejně tak musí být jednoznačně rozpoznatelný i jeho konec. To je možné zajistit různými způsoby (např. hlavičkou a údajem o délce bloku, hlavičkou a patičkou apod.). S tím je ale vždy spojena určitá nenulová režie. Opatříme-li např. každý přenášený blok hlavičkou, pak všechny bity, které tuto hlavičku tvoří, představují režii a nepočítají se do celkového počtu přenesených užitečných bitů. Další režii pak představuje i zabezpečení přenášených bloků dat, řešené např. kontrolními součty, paritou nebo pomocí CRC.
Žádné komentáře:
Okomentovat