Režie, která u asynchronního (správně arytmického) přenosu připadá na jednotlivé start bity a stop bity není zanedbatelná. To je především způsobeno tím, že příjemce i odesilatel zůstávají ve vzájemné synchronizaci jen po dobu právě přenášeného znaku. Po jeho přenesení synchronizaci ztrácejí a znovu ji získávají až na začátku přenosu dalšího znaku. Takové řešení je vhodné v situacích, kdy přenos probíhá po jednotlivých znacích a znaky na sebe příliš nenavazují (tj. jsou mezi nimi různě velké odstupy).
Alternativou, výhodnější pro dávkový charakter přenosů (tj. pro přenosy větších bloků dat) je udržet potřebnou synchronizaci mezi příjemcem a odesilatelem po delší dobu, např. po dobu přenosu celého bloku nebo trvale.
S touto možností počítá tzv. synchronní přenos. Jeho podstatou je, že příjemce i odesilatel sdílí jedny a tytéž hodiny a díky tomu mohou být trvale synchronizováni (zatímco u asynchronního přenosu má každý z nich své vlastní hodiny).
Jak ale tuto představu realizovat?
Jednou z možností je umístit společné hodiny např. u odesilatele a k příjemci přenášet po samostatném kanálu jejich tikání ve formě tzv. hodinového signálu. Takový samostatný kanál však většinou nebývá k dispozici a tak je nutné hodinový signál vhodným způsobem zamíchat mezi vlastní data. Nevýhodou je zvýšená režie.
Žádné komentáře:
Okomentovat