• Nevýhodou je skutečnost, že oddělovací značky představují další možný stav přenášeného signálu, který nereprezentuje žádná užitečná data, ale jde zcela na konto režie, což opět snižuje přenosový výkon.
2. Další metoda zajištění synchronizace na úrovni bitů se snaží minimalizovat režii přenosu a oddělovací značky nepoužívat. Místo toho předpokládá konstantní modulační rychlost a skutečnost, že příjemce i odesilatel jsou vybaveni samostatnými hodinami, podle kterých si sami odměřují jednotlivé bitové intervaly a které jdou nezávisle na sobě.
• Takovéto hodiny však nikdy nebudou ideální a nepůjdou naprosto shodně. Jakmile se začnou lišit, příjemce začne vzorkovat přenášený signál v nesprávných okamžicích. Obě zúčastněné strany se této nežádoucí situaci brání tím, že vždy na začátku přenosu jednoho znaku (bytu) si své hodiny společně seřídí (tzv. sesynchronizují).
• Obě strany seřizují své hodiny na tzv. start bitu (neboli rozběhovém prvku), který uvozuje jednotlivé datové bity každého přenášeného znaku (konec znaku vymezuje tzv. stop bit neboli závěrný prvek).
• Existence rozběhového prvku umožňuje dosáhnout kromě synchronizace na úrovni bitů také potřebnou synchronizaci i na úrovni celých znaků (tj. správně rozpoznat začátek znaku). Dále umožňuje i to, aby mezi jednotlivými znaky byly různě velké odstupy neboli prodlevy. Příjemce je na začátek každého jednotlivého znaku upozorněn start bitem.
Žádné komentáře:
Okomentovat