Popsaný klasický Token Ring je typickým příkladem sdílené přenosové technologie, kdy se všechny počítače zapojené do kruhu musí spolu dělit o celkovou přenosovou kapacitu kruhu. Od roku 1995 existuje standard definující přepínání v prostředí Token Ringu. Jednotlivé počítače jsou zde napojeny paprskovitě (do hvězdy) k centrální jednotce, která funguje jako koncentrátor. Přípojka každého jednotlivého koncového počítače se chová jako samostatný kruh, obsahující však jen dva počítače. Z toho důvodu zde není potřeba řešit takové regulační mechanismy jaké musí řešit klasický původní Token Ring. Např. oba počítače mohou začít kdykoli vysílat, příjemce nemusí vracet datový rámec zpět odesilateli. Každý počítač má k dispozici plně duplexní 19Mb kanál ke koncentrátoru. Funkce koncentrátoru se pak blíží funkci Ethernetovského switche.
Řízená přístupová metoda založená na předávání token se používá nejen v sítích Token Ring ale i v sítích Token Bus. Rozdíl mezi nimi je ve fyzické topologii. U sítí Token Ring jsou jednotlivé počítače propojeny do kruhu, zatímco u sítí Token Bus jsou všechny počítače připojeny na sběrnici, tvořenou společným přenosovým médiem (tedy obdobně jako u sítí typu Ethernet). Token si ale jednotlivé počítače postupně předávají v takovém pořadí, které z nich vždy vytváří logický kruh. Pokud je zaručeno, že žádný počítač v tomto logickém kruhu si neponechá token trvale, pak je zaručeno, že každý potenciální zájemce se dostane k vysílání v konečném čase. Je-li navíc stanovena maximální doba, po kterou si kterýkoli počítač může token ponechat, pak je dokonce možné zaručit každému počítači, že nebude muset čekat na možnost svého vysílání déle než určitou pevně danou dobu.
Žádné komentáře:
Okomentovat