Aplikační vrstva referenčního modelu ISO/OSI není určena k tomu, aby se v ní provozovaly jednotlivé aplikace. Na počátku, když se celková koncepce referenčního modelu teprve utvářela, se ještě předpokládalo, že jednotlivé aplikace budou provozovány přímo v aplikační vrstvě. Jakmile se ale podrobněji rozpracovaly jednotlivé druhy aplikací, zjistilo se, že na aplikační vrstvu zbývá velmi mnoho úkolů. Kdyby si je zajišťovala každá aplikace sama, bylo by to neefektivní, protože by stejné funkce byly implementovány vícekrát. Proto se v rámci referenčního modelu ISO/OSI dospělo k závěru, že je výhodnější tyto funkce implementovat tak, aby mohly být společné pro více aplikací. Z tohoto důvodu pak byly zbývající části tj. především uživatelská rozhraní vlastních aplikací vystrčeny z aplikační vrstvy. V té zůstaly jen jejich podpůrné prostředky.
Referenční model ISO/OSI je tedy postaven na předpokladu, že jednotlivé aplikace budou mít mnoho společného a že se tedy vyplatí realizovat jejich společné části samostatně a implementovat je jen jednou. To jenom dokazuje jakým maximalistickým způsobem vznikaly aplikační protokoly v rámci referenčního modelu ISO/OSI. Do aplikačních protokolů se zahrnovalo všechno, co by mohlo být někdy někomu užitečné. Např. koncepce protokolu pro přenos souborů v rámci ISO/OSI je tak rozsáhlá a komplikovaná, že až dosud nebyla implementována v celém rozsahu.
Žádné komentáře:
Okomentovat