V počítačových sítích může nastat situace, kdy si jedna strana není jista tím, zda je s ní druhá strana připravena a schopna komunikovat. Např. v situaci, kdy potřebujeme navázat spojení s nějakým vzdáleným počítačem (pro přenos souborů, zřízení vzdálené terminálové relace, atd.), ale nemáme jistotu, zda dotyčný počítač je vůbec v provozu. Na rozdíl od potvrzovacích metod a samoopravných kódů, které jsou určeny pro práci komunikačního software potřebuje uživatel spíše adresnou výzvu určenému počítači.
Taková možnost v mnoha počítačových sítích existuje. Je realizována tak, že z jednoho počítače je příkazem ping vyslána zvláštní zpráva, která se snaží dojít až k zadanému počítači. Pokud se to podaří a příslušný počítač ji přijme, ihned ji zase vrátí zpět. Když se pak tato zpráva úspěšně vrátí ke svému původnímu odesilateli, může si tento odvodit, že přenosové cesty až k dotyčnému vzdálenému počítači jsou průchozí a že počítač je v provozu. Některé konkrétní implementace dokonce měří dobu od odeslání zprávy do jejího přijetí a mohou vysílat průzkumnou zprávu s automatickým opakováním.
Pravidla hry ve vrstevnatém modelu
v rámci jednoho počítače:
• komunikace probíhá pouze mezi sousedními vrstvami (směrem nahoru i dolů)
• má formu poskytování služeb (nižší vrstva poskytuje službu vrstvě vyšší) a využívání služeb (vyšší vrstva využívá služeb vrstvy nižší)
• vrstvy si předávají své požadavky a odpovědi ve formě různých datových jednotek tj. např. IP datagram a pod.
Žádné komentáře:
Okomentovat