Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Jaké informace by v každém datovém rámci měly být obsaženy?

Adresa příjemce a adresa odesilatele. V Ethernetu se používají 48-bitové fyzické adresy, na každou adresu je tedy potřeba 6 bytů. Je nutné nějak vyjádřit, co je uloženo v nákladovém prostoru datového rámce, zda je tam vložen např. síťový paket protokolu IP, nebo paket protokolu IPX apod. Kontrolní součet je vhodný pro ověření zda rámec nebyl při přenosu poškozen. Kromě toho je nutné zajistit, aby se poznalo kde datový rámec začíná a kde končí, nebo jak je dlouhý.
Rámec Ethernet_II
Všechny uvedené informace lze do jednoho celku (rámce) umístit několika způsoby. Jedním typem je typ označovaný jako Ethernet_II, který je stále ještě používán.

adresa příjemce adresa odesilatele typ protokolu síťový paket zabezpečení
6 bytů 6 bytů 2 byty > 0 bytů 4 byty

Z důležitých údajů jde o obsah 12. a 13. bytu (položka typ protokolu), ve kterém se nachází označení typu protokolu, což je identifikace užitečného nákladu tj. identifikace protokolu, kterému patří síťový paket, vložený do Ethernetového rámce. Tento identifikační údaj je dvoubytovým číslem a každému síťovému protokolu je přidělena jedna hodnota např. protokolu IP patří hodnota 0800 hexadecimálně. Podle ní pak implementace linkové vrstvy na straně příjemce rozhoduje komu má předat užitečný obsah k dalšímu zpracování.
Minimální délka rámce je 64 bytů, maximální 1518 bytů. Je-li třeba používá se výplň mezerami před polem zabezpečení. Hodnota pole typ protokolu je vždy větší než 1500 dekadicky, čímž se tento rámec odlišuje od rámce 802.3, který na stejné pozici obsahuje délku pole.

Žádné komentáře:

Okomentovat