národnostní (příslušnost dána národností, státy s národnostními menšinami), zájmová, smíšená (vysokoškolská, která je mixem profesní a zájmové)
4 typy samosprávných sdružení
a) územní samosprávné společenství - je určeno územím obce, regionu nebo země a společenstvím občanů, kteří na tomto území žijí; členství se dělí na plnoprávné a neplnoprávné; většinou se jedná o společenství s nuceným=povinným členstvím
b)profesní samospráva - komory vzniklé ze zákona, sdružují příslušníky určité profese k obhajobě, podpoře a ochraně jejich zájmů, členství je často povinné(lékařská komora, advokátní komora);
c)národnostní samospráva-příslušnost k samosprávnému společenství je dána národností, národnostní samospráva je realizována ve státech s národnostními menšinami;
d)zájmová samospráva-je organizována na základě společných zájmů, členství v ní může vznikat ze zákona i ze svobodné volby, např. honební, rybářské společenství;
V demokracii dochází k pluralitě ústřední moci (zákonodárný, výkonná a soudní) a postupně dochází i k uznávání jiných korporací jako možnosti rozhodování jimi samými o sebe samých – územní samospráva.
Územní samospráva je součástí veřejného práva, vyjadřuje určitý typ společného zájmu na samoregulaci a zájmu o seberozhodování. Je uznávána státní mocí a stanovena ústavou a zákony. Zákony stanovují hranice samosprávy a dávají jí možnost ochrany před neoprávněnými zásahy samotným státem.
Ústavní systém ČR upravuje pouze územní samosprávu (hl. VII). Samospráva je oddělena od státní moci. Územní samospráva je samosprávou korporativního typu, je založena na určitých společenstvích občanů. Ústava určuje za základní samosprávné územní celky obce (čl. 99). Zdůrazňuje se tím obvyklá vlastnost samosprávy – vyrůstá odzdola jako vyjádření motivace jednotlivců po správně záležitostí lidskému životu každodenně nejbližších. Ústava zakládá vertikálně vyšší typ samosprávy (vyšší územní samosprávné celky) – kraje.
Žádné komentáře:
Okomentovat