Veřejná moc je určitý vnitřně organizovaný systém, jenž má své orgány, instituce, nestátní složky, a mezi nimi různé vztahy, a to na horizontální i vertikální úrovni. Tento systém má určitý charakter a je založen na konkrétních principech. Charakteristická podoba tohoto systému se nazývá formou vlády. V každé formě vlády se pak uplatňuje a projevuje koncepce dělby moci v mnoha jejích podobách. Formálním základem veřejné moci a státu zejména je Ústava.
Moderní veřejná moc musí konstruovat kontrolovatelnost systému uvnitř sebe sama. Tato kontrolovatelnost je založena na konkurenci dvou či více odlišných odvětví.
14.1 Státní a nadstátní autorita
Autorita státu jako zformované politické moci má svůj projev směrem dovnitř celku i směrem navenek. Vzhledem ke geografickému aspektu státnosti lze hovořit, že vnitřní autorita státu není neomezená a má v současné době svůj vztah navenek k vyvíjející se autoritě veřejné moci nadnárodní a k jejím integračním seskupením. Z pohledu mezinárodního práva je každý stát suverénní. Prostřednictvím svých orgánů ale zakládá vztahy v rámci regulí mezinárodního práva. Každý stát je tak v současnosti podřazen i pravidlům mezinárodního práva veřejného, které upravují podstatné vztahy mezi státy, mezinárodními organizacemi. Účast každého státu v mezinárodní organizaci je založena na dobrovolnosti a smluvním projevu vůle.
Žádné komentáře:
Okomentovat