Systém nejvyšších ústavních orgánů a jejich vzájemných vztahů tvoří určitou koncepci – formu vlády. Ústavy v moderním liberálně demokratickém světě jsou ve vztahu ke koncepci nejvyšších ústavních orgánů založeny na koncepci dělby moci. Ústavy tedy stanoví pravidla vztahů mezi orgány a rozložením moci mezi různé instituce vytvářejí bariéru proti neomezené moci jedné z institucí.
Zhodnocení typu vztahů mezi orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní dovádí k typologii ústavních forem vlády.
Parlamentní forma vlády je považována za systém založený na spolupráci mocí, jejich rovnosti a pružnosti vztahů. Spolupráce se projevuje v určité vázanosti zákonodárné a výkonné moci. Vláda je výrazem parlamentní většiny, vláda předkládá parlamentu návrhy zákonů, vláda je odpovědna parlamentu (vyjádření nedůvěry). Odpovědností parlamentu je ustavení vlády.
V souvislosti s parlamentarismem se uplatňuje monokameralismus nebo bikameralismus (může být vyjádřením vzájemného limitování komor, projevem federalismu, regionálního zastoupení).
Žádné komentáře:
Okomentovat