Obě komory působí v řadě věcí společně (schvalování ústavních zákonů, mezinárodních smluv, volbě prezidenta). Ústava též koncipuje oddělené pravomoci (věcnou působnost) – odpovědnost vlády výhradně vůči Poslanecké sněmovně. V některých věcech jsou obě komory v ústavní kontrapozici (možnost Senátu vetovat zákon schválený PS). Celkově má tak Poslanecká sněmovna silnější ústavní pozici, neboť může rozhodujícím způsobem ovlivňovat zákonodárnou funkci Parlamentu a celkově vládní složku moci výkonné.
Poslanecká sněmovna může být rozpuštěna prezidentem republiky (čl. 35):
– jestliže PS nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh PS
– jestliže se PS neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry
– jestliže zasedání PS bylo přerušeno do dobu delší, než je přípustné
– jestliže PS nebyla po dobu delší než 3 měsíců způsobilá usnášet se, ačkoli nebylo její zasedání přerušeno a ačkoli byla v té době opakovaně svolána ke schůzi
Poslanecká sněmovna nemůže být rozpuštěna do doby, kdy není ustaven Senát a vždy poté v posledních třech měsících jejího funkčního období. Pokud by byla sněmovna rozpuštěna, je určena ústavní povinnost prezidenta vyhlásit volby do PS do 60 dnů od jejího rozpuštění.
Žádné komentáře:
Okomentovat