Započtením zásadně zanikají vzájemné pohledávky stejného druhu, mezi těmi stranami, pokud se kryjí. K zániku pohledávek dochází v takovém rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Projev, který směřuje k započtení, má účinky od okamžiku, kdy se pohledávky setkaly.
Započtení lze realizovat i jednostranným úkonem, ale pouze, jde-li o pohledávky vzájemné stejného druhu, splatné a soudně vymahatelné.
Dohodou lze započíst jakékoliv vzájemné pohledávky bez ohledu na další podmínky. Započítávat lze i pohledávky, které znějí na různé měny, ale musí být směnitelné.
Dlužník je v prodlení pokud svůj závazek nesplní řádně a včas. V prodlení je do té doby, pokud svůj závazek řádně nesplní, pokud nedojde do této doby k zániku závazku jiným způsobem. V důsledku prodlení dlužníka může věřitel požadovat od dlužníka náhradu škody. Dlužník je povinen uhradit věřiteli náhradu škody na věci, pokud tato škoda vznikla v době, kdy nesl nebezpečí škody na věci. Když je dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není stanovena sazba úroků ve smlouvě, je dlužník povinen platit úroky podle práva občanského.
V prodlení může být i věřitel, pokud neposkytne nutnou součinnost, aby mohl plnit dlužník. Věřitel nemůže být v prodlení v době, kdy je v prodlení dlužník. Dlužník a věřitel nemůžou být v prodlení současně. Dlužník má možnost při prodlení věřitele rovněž požadovat náhradu škody.
Žádné komentáře:
Okomentovat