Valná hromada schvaluje rozdělení odpovídajícím počtem hlasů akcionářů podle toho, zda se navrhuje rovnoměrný výměnný poměr akcií či nikoliv. V prvém případě se vyžaduje k přijetí usnesení valné hromady alespoň tři čtvrtiny přítomných akcionářů, ve druhém případě 90 % hlasů všech akcionářů zanikající společnosti. Pokud není tato podmínka splněna, mohou nepřítomní akcionáři projevit svůj souhlas mimo valnou hromadu formou notářského zápisu. Při nerovnoměrném výměnném poměru má akcionář zanikající společnosti právo na vypořádání v penězích. Akcionář, který nesouhlasí s výší doplatku, se může domáhat u soudu, aby soud stanovil doplatek ve vyšší částce. Členové představenstva a dozorčí rady zaniklé společnosti a znalci zprávy pro rozdělení odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením povinností nástupnických organizací, popřípadě jejich společníkům. Každá z nástupnických organizací ručí za závazky, které přešly v důsledku rozdělení na nástupnické organizace ze zaniklé společnosti společně a nerozdílně. Rozdělení společností se zapisuje do obchodního rejstříku a k návrhu na zápis se přikládají projekty rozdělení, posudky znalců, notářský zápis z valné hromady, účetní závěrky, apod.
Každý, kdo je rozdělením společností dotčen ve svých zájmech, má právo požadovat informace o rozdělení. Další obdobná varianta je rozdělení sloučením a v tomto případě se použijí ustanovení obchodního zákoníku jako při rozdělení se vznikem nových společností. Podle zákona je možná i změna právní formy společnosti, v tomto případě se postupuje podle § 69 a dále a § 220 obchodního zákoníku.
Žádné komentáře:
Okomentovat