Novela ústavy deklaruje povinnosti ČR dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Ve vztahu navenek to má význam spíše deklarativní. Novela vyčleňuje okruh mezinárodních smluv, jež mají přednost před zákonem v případě jejich textové kolize. Tyto smlouvy vyžadují před ratifikací souhlas Parlamentu. Z hlediska předmětného se tento požadavek týká mezinárodních smluv:
a) o přenosu některých pravomocí orgánů ČR na mezinárodní organizaci nebo instituci (čl. 10a, odst. 1)
b) upravujících povinnosti osob
c) spojeneckých, mírových a jiných politických
d) z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci
e) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy
f) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (čl. 49)
Důsledkem přednosti mezinárodních smluv před zákonem je vázanost soudců jak zákonem, tak těmito mezinárodními smlouvami (čl. 95 – vázanost soudce obecného soudu), přičemž soudce v případě zjištění rozporu zákona s mezinárodní smlouvou by měl užít mezinárodní smlouvu.
Žádné komentáře:
Okomentovat