Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

6.1 Ústavněprávní postavení obcí

Postavení obcí upravuje zákon o obcích (128/2000). Obec má statut právnické osoby vystupující v právních vztazích svým jménem a s odpovědností. Obec tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Dále je chápaná jako demografická lokalita. Právní subjektivita se projevuje ve funkční, věcné a územní působnosti vymezené zákonem. Jejím prostřednictvím rozhoduje především zastupitelstvo, je oprávněno vydávat obecně závazné vyhlášky.

Rozsah samosprávy je podmíněn a vymezen. Nelze hovořit o územní samospráva absolutní. Zákon o obcích dělí působnost obcí na samostatnou a přenesenou. V samostatné působnosti se obec řídí pouze zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení. Principiálně se samostatná působnost zaměřená na uspokojování bytové potřeby, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy, výchovy a vzdělávání, kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

V přenesené působnosti vykonává obec státní správu. Jde o kombinaci státní správy a samosprávy. V oblasti přenesené působnosti může obec vykonávat nařízení, avšak zde na základě zmocnění zákona a v jeho mezích. Svěří-li zákon obci výkon státní správy, je území správním obvodem.

Žádné komentáře:

Okomentovat