Vstupem do nadstátních asociací tak suverénní jednotka zmocňuje tyto organizace k výkonu určitých činností. V tomto smyslu vytváří společně s jinými státy autoritu vyššího, nadstátního typu. Stát se zavazuje respektovat tyto pravomoci zejména tehdy, když některé z nich jsou pravomocemi delegovanými – přenáší některá mocenská oprávnění na společné orgány nadstátní asociace.
Stát je potom vázán nadstátní autoritě se podřídit a dokonce na svém území realizovat její rozhodnutí, případně i strpět jejich realizaci přímo institucemi nadstátními. V tom smyslu je v současné době zřejmé prolínání autorit vnitrostátních s nadstátními.
15 Dělba moci (význam, faktická dělba moci, formy vlády)
Státní moc je odvozena od lidu a je vykonávána třemi typy orgánů – mocemi zákonodárnou, výkonnou a soudní. Státní moc je stěžejním typem veřejné moci jako obecnějšího pojmu. Státní moc je suverénní na celém území státu, Ústava připouští ještě korporativní samosprávu územního typu.
Ústava vedle tradičních mocích hovoří ještě o Nejvyšším kontrolním úřadu, České národní bance a územní samosprávě. Lze tak hovořit o dalších mocích – existují vzájemné vztahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat