Sochařství
Křesťané se obávali obvinění z modloslužby a proto se volné sochy natvořily. Vyjímkou byly sochy dobrého pastýře, který znázorňoval Krista.
Hlavním druhem skulptury byl sarkofág, jehož typ i výzdoba byly převzaty z římské antiky (domek se sedlovou střechou, figurky v arkádách). Od plastického reliéfu se stále více přecházelo k lineárnímu pojetí. Od antického realismu ke stylizaci.
Architektura
V domech bohatých křesťanů vznikala tajná shromaždiště. Byl zde také umístěn bazének s vodou pro křest. Na těchto místech později vznikají první kostely (S. Mario ai Monti - dvojlodí 14x6m).
K rozvoji monumentálního stavitelství došlo ve 4. století, kdy bylo křesťanství uznáno právoplatným. Hlavním typem kostela se stala bazilika. Vznikla z římské tržnice a skládala se ze tří částí: atria, nartexu (místnost pro nepokřtěné), a vlastní basiliky. Vlastní bazilika obsahovala lichý počet lodí. Uprostřed byla nejvyšší hlavní loď se zaklenutou apsidou, okny a sedlovou střechou. Tu protínala příčná loď (transept). Apsidu odděloval triumfální oblouk, před nímž byl oltář s baldachýnem. Křesťanský kostel byl určen pro všechny věřící, kteří absolvovali křest. (Nejznámější baziliky: sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za hradbami, sv. Jana v Lateránu, S. Marie Maggiore, sv, Anežky v Římě a množství bazilik v Palestině.)
Druhým typem křesťanské stavby byly centrály. Měly půdorys oktogonu nebo řeckého kříže. Sloužily jako kostely nebo baptisteria (křtící kaple).
Důležitou úloho zde hraje severovýchodní římské město Ravena. Zde se vyvinula specifická architektura, která dovršila římskou antiku navázáním na křesťanskou a zároveň položila základy románskému slohu.
Malířství
Malířství se začíná plně rozvíjet až po křesťanském uznání. Tvorbu můžeme rozdělit na monumentální a knižní či pergamenové. Dále se rozvíjí i malby v katakombách s přibývajícím vlivem mozaiky. Na malířství čím dál více působila teologie a dogmatismus. To se odrazilo hlavně v ikonografii. Objevily se nové náměty jako sedící Kristus, svatozář, alegorické postavy, kříž či Kristův monogram. Vytvořily se tzv. prototypy podporující ideologii (plošnost, strnulost, schematičnost, mozaiky), podle nichž se malířství řídilo až do gotiky.
Památky: Mozaiky Nebeský Jeruzalém v bazilice sv. Pudenziana, biblické výjevy na stěnách baziliky S. Marie Maggiore; křest Kristův na klenbě baptisterií v Raveně, klanění tří králů, postavy mučedníků. Z dochovaných kodexů: Vídeňský Genesis, Rossandský kodex, syrský evangeliář mnicha Rabuly či Josuův svitek.
Užité umění
Rozvoj křesťanského užitého umění nastal až v 5. a 6. století, kdy vedoucí úlohu získala byzantská říše. Vynikající řezby do slonoviny zdobily množství církevních předmětů. Dokladem je Maxmiliánův trůn, pokrytý reliéfy se sv. Janem křtitelem, evangelisty a výjevy ze života Krista, P. Marie a Josefa. Podle perských vzorů se v Byzanci vyrábělo hedvábí. Rozvinuté zlatnictví sloužilo jak liturgii, tak světským potřebám.
Žádné komentáře:
Okomentovat