ARCHITEKTURA
Hlavní druhy gotické architektury: kostel a klášter (sakrální stavitelství), hrad, tvrz, městský palác, dům (světské stavitelství).Rozvinul se gotický urbanismus a rozmnožily se typy a druhy městských staveb.Vznikaly složitější a mohutnější stavby fortifikační.Gotická katedrála franc. typu: bazilika s chórovým ochozem s věncem kaplí a vnějším opěrným systémem.
Architektura:
1) lomený oblouk - zmenšení tlaku klenby
2) žebrové klenby křížové - svedení tlaku klenby do čtyř bodů, ztenčení zdi
3) vnější opěrný systém (opěrný parabolický oblouk, vnější opěrný pilíř, fiála s kraby a kytkou, vnitřní přípora)
Charakteristické znaky:
1) dynamismus (stálé napětí, střídání arkád vytváří dojem pohybu, přípory pilířů jakoby tryskají vzhůru)
2) vertikalismus (všechny články stoupají do výšky – tíhnou k nebi)
3) odhmotnění (okna nahradila zdi, ztenčení zdí, bohatší článkování)
4) sjednocení prostoru (prodloužení chóru a zkrácení příčné lodi - vznik síňových chrámů)
5) snaha vytvořit imaginární prostor (barvami povznáší člověka do nebes)
Got. arch. využívala bohatého dekorativního systému – motivy:
1) geometrické (fiály – jehlany, baldachýn – ozdobná stříška nad sochami, vimperk – ozdobný štít nad portálem)
2) přírodní
SOCHAŘSTVÍ
Hlavní funkce náboženská – propagovat křesťanský názor katolické církve.Od románského se liší tím, že neodvrací od přírody a pozemského života – vytváří z nich hl. náplň uměl. díla.Vznik tzv. laických umělců – spojeni s měšťanstvem.
Dva zákl. druhy:
1) monumentální skulptura (zdobí průčelí chrámů, interiéry) – kamenictví spjaté s arch.
2) komorní sochařství (volné sochy hl. ze dřeva, také ze slonoviny a z kamene)
Nejdříve větší význam kamenictví, později řezbářství.
Skulptura na průčelí katedrál se podobala jakýmsi kamenným encyklopediím (podávala zrcadlo přírody, vědy, morálky a historie).Kalendářní výjevy předváděly koloběh práce rolníka (práce = cesta ke spáse).
Výzdoba se uplatnila vně stavby i nad portály, v galeriích králů, ve štítů, na věžích, na bočních lodích i na lodi příčné, na opěrných systémech, na chrličích.Uvnitř chrámu na hlavicích, konzolách, svornících, apod.
Řezbářství – náměty Krista, P.Marie, piety (P. Marie s mrtvým Kristem na klíně) a světců - realistická tendence (jejich zlidštění).
MALÍŘSTVÍ
Zprvu hl. pro církev a vyjadřovalo náb. ideje – potom snaha zlidštit náb. náměty, přiblížit je divákovi a působit na jeho fantazii a emoce.Real. tendence se projevila ve světské tematice – výzdoba katedrál a do knižní ilustrace – souvisí s laicizací got. umění.
Malba na sklo – místo malby nástěnné.
Malba desková – plně rozvinuta.Knižní malba – na konci 14. st. položila zákl. pozdně got. malířství.
Vývoj malířství probíhal k realistickému obrazu – opt. výsledek skutečnosti.
Při zrodu got. malířství – Francie a Anglie, později (od poč. 14. st) – Itálie v čele s Giottem.
Žádné komentáře:
Okomentovat