Úroveň hospodářství se určuje podle HDP. HDP je souhrn hodnot vyrobených za jeden rok jedním státem. Vyspělé státy mají přibližně 50 000 dolarů na jednoho obyvatele. V zaostalých státech připadá na jednoho člověk přibližně 400 dolarů. V naší zemi je to přibližně 3 – 4000 dolarů za obyvatele. Existují tři typy hospodářství – agrární (před nástupem hospodářské revoluce bylo skoro všude, převládá zemědělství, dnes je v rozvojových zemích), industriální (bylo hlavně v 19. a 20. století, průmysl má velký podíl na HDP), postindustriální (na konci 20. století, prudký nárůst služeb).
Zemědělství
Plní dva základní úkoly. Musí zajistit obživu a suroviny pro průmysl. Dělí se na rostlinnou a živočišnou výrobu. Mechanizace – používají se stroje, chemizace – používají se hnojiva, postřiky. Rozmístění zemědělství závisí na mnoha faktorech. Mezi přírodní faktory patří hlavně půda (hospodářská půda – lesní plochy, vodní plochy, zemědělská půda – orná, louky a pastviny, sady a vinice), reliéf (sklon reliéfu, orientace svahu, na jih se pěstují teplomilní rostliny), podnebí (množství srážek, teploty). Socioekonomické faktory – trh (ovlivňuje množství zemědělských výrobků), doprava, pracovní síla. Agroprůmyslový komplex – pěstování, chov, doprava, sklad, zpracování surovin, prodej, stroje, hnojiva. Žďárové hospodářství funguje na principu vypalování půdy, na plantážích se pěstuje jen jedna plodina. Zelená revoluce – lepší odrůdy, zavlažovací systémy, chemické a technické prostředky.
Rostlinná výroba
Nejrozšířenější obilovinou na světě je pšenice (mírný pás severní i jižní polokoule, sklizeň celý rok), další je kukuřice (většina v Americe, j. USA, stř. Amerika), rýže (monzunové oblasti, Čína, Indie, potřebuje hodně vody, Indonésie), ječmen (krmivo, surovina na výrobu piva, odolává nízkým teplotám, i za polárním kruhem), žito (převážně v Evropě, krmivo, žitná mouka), oves (krmivo pro koně, ovesné vločky, USA, s. Evropa, VB). Největší produkce obilovin je v Číně, USA, Rusku, Francii, Argentině, Austrálii. 55% se používá jako potrava, zbytek jako krmivo. Za rok se vypěstuje přibližně 100 milionů tun pšenice, 70 mil. tun kukuřice, 15 mil. tun za rýži.
• Hlíznaté plodiny – brambory – mírný pás, pochází z And v jižní Americe, za rok 260 mil. tun, používají se jako krmivo, na výrobu škrobu a líhu, nevýhoda je že po zmrznutí ztrácí svou hodnotu, bataty, manioky, jamy jsou sladké brambory
• Cukernaté plodiny – cukrová řepa – mírný pás, Francie, Německo, USA, Čína, 40% cukru, cukrová třtina – tropické oblasti, Indie, Kuba, Brazílie, 60% cukru, tmavší cukr dohněda
• Olejné plodiny – sója – pochází z Číny, slouží jako zdroj bílkovin, USA, Brazílie, Argentina, slunečnice – pochází ze s. Ameriky, pěstuje se hlavně v Evropě, Rusku, j. Evropě, Ukrajině, bavlník – ze semínek, Čína, Indie, Pákistán, podzemnice olejná – buráky, až 60% oleje, pochází z Brazílie, řepka olejná – mírný a subtropický pás, Čína, Indie, Kanada, olivovník – okolo Středozemního moře, subtropický pás, kokosová palma – usušením z dužniny, lisováním, 70% oleje, Filipíny, Indonésie, tropické oblasti, Tiché oceán, palma olejná – pochází z Afriky, lisováním dužniny plodu, Malajsie, Indonésie, Afrika
• Ovoce – banány – Latinská Amerika, ananas – tropy, Tichý oceán, citrusy, vinná réva, mírný pás – jablka, švestky, meruňky, broskve, třešně
• Zelenina – zelí – nejrozšířenější, mírný pás, tropy, rajčata, papriky, mrkev, cibule
• Pochutiny – čaj – z monzunové Asie, plantáže, největší spotřeba v Číně, Indii, VB, káva – pochází z Etiopie, dnes - Latinská Amerika, Brazílie, Kolumbie, kakaovník – pochází ze stř. Ameriky, Guinejský záliv, Brazílie
• Textilní plodiny – dělí se podle toho z čeho se získává vlákno (plody - bavlník, lýko - len, listy – agáve). Bavlník – polovina přírodních vláken, severní polokoule, 20-40° s.š. subtropy, potřebují sucho, Čína, jv. Asie, USA, Mexiko, nejkvalitnější je v Egyptě (veliké sucho), len – mírný pás, potřebuje hodně vlhka aby bylo vlákno pružnější, dnes jen velmi zřídka, 50% v Rusku, Belgie, Pobaltí, jutovník – tropický pás, lýka velice hrubá, používá se na výrobu plachet, pytlů, ne moc pevná, Čína, Thajsko, Indie, sisál – vlákna agáve, suché tropy, provazy, lana, plachty, abaka – z listů banánovníku, provazy, lana, ne moc kvalitní, nevydrží vlhko, konopí – mírný pás, hlavně Čína, Rumunsko, Indie, kopra – z kokosovníku, vlákna z povrchu, nebo sušením vnitřku
• Narkotika – tabák – pochází z Ameriky, jemnější je orientální, silnější z Virginie, Čína, USA, Kuba, Indie, Brazílie, doutníky vyráběné ručně z Kuby, rostlina citlivá na mráz, mák – vyrábí se z něj opium, ztuhlá šťáva nezralých makovic, Čína, Asie, koka – pochází z jižní Ameriky, pěstuje se v Asii, Peru, Brazílie, Kolumbie, Jáva, Indie, Indonésie, orientální konopí – Indie, Asie, lysohlávky
• Koření – pepř – pochází z Indie, sušené bobulky, černý, bílý, zelený, červený, vanilka – v tropických oblastech, stř. Amerika, j. Amerika, Mexiko, na tobolkách krystalky vanilínu, skořice – monzunové oblasti Asie, sušená kůra z větví, paprika – Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Balkán, pochází z Ameriky, kmín – z Evropy, Nizozemí, ČR, hořčice – mírný pás, Nizozemí, Francie, semínko, křen – ČR, mírný pás, Evropa, bobkový list – středozemí
• Na výrobu nápojů – chmel – mírný pás, květy, v Evropě, Německu, VB, ČR, vinná réva – subtropy, 70% vyráběno ve středozemí, Francie, Španělsko, USA, Argentina, citrusy, kaktusy, rýže, švestky, hrušky, ořechy
• Technické plodiny – chininovník – stále zelený strom, prášek chinin proti malárii, z kůry se dělá prášek, kaučukovník – tropické lesy, strom teče z něj kaučuk, třetina přírodního kaučuku, Brazílie, kafrovník – do mastiček, východní Asie, něco jako mentol, japonské masáže, lisováním kafrový olej, brambory – škrob
Živočišná výroba
Zdomácnění zvířat probíhalo domestifikací. Zvířata zajišťují bílkoviny, tuky, kůži, peří, vlnu, maso, mléko. Zvířata se chovají jako dopravní prostředky, pracovní síla apod. Chov zvířat se dělí na extenzivní a intenzivní. Extenzivní se dále dělí na kočovný chov (Afrika, str. Asie, s. Evropa, lidé se stěhují za zvířaty), polokočovný (Čína, stř. Asie, na zimu se staví přístřešky, zásoby), moderní (USA, Austrálie, dobré počasí na pastvinách, na zimu se vykrmí a pak zabijí). Intenzivní chov se dělí na chov alpského typu (krávy jsou na pastvinách v létě, v zimě se ustájí), stájový chov (stř. a z. Evropa, zvířata jsou celý rok ve stájích, místa s největší hustotou zalidnění).
Chov skotu
Je rozšířen všude. Existuje více než 400 plemen skotu. V Tibetu jsou jaci, v tropických oblastech mají větší rohy. Na světě je více než 1,5 miliardy skotu. Zajišťují 90% spotřebovaného mléka, 40% spotřebovaného masa. Největší stáda jsou v Indii, ale hospodářsky se nevyužívají. Velká produkce skotu je v Brazílii, Rusku, Číně, USA. Největší výrobce masa, kůží je Argentina. V hustě osídlených oblastech se využívá intenzivního chovu, hlavně pro mléko, v řídce osídlených oblastech je to spíše pro maso a extenzivní hospodářství. Průměrně dá kráva za rok 2000 litrů mléka. V Evropě až 4 500 litrů.
Chov prasat
Zajišťují třetinu masa. Zbytek je drůbeží a kozí. Chovají se v oblastech, kde je dostatek kukuřice, brambor. Chovají se v mírném podnebném pásu intenzivním chovem. Výhoda chovu prasat je taková, že rychle rostou a rychleji se množí. Muslimové nejedí vepřové maso. Největší stádo je v Číně. USA, Evropa a rozvojové země.
Chov ovcí
Dříve byl nejdůležitější. Čtvrtina ovcí se chová pro vlnu, zbytek pro maso, sýr, mléko. Jedna ovce za rok vyprodukuje až 5kg vlny. Používá se extenzivní chov v sušších oblastech, na chov jsou nenáročné. Austrálie, Argentina, Nový Zéland, Turecko, VB – největší odběratel i dovozce.
Chov koz
Chovají se především v Asii. Jsou nenáročné na chov, málo rozšířené. Indie, Čína, Africké státy. Nevadí jim drsnější prostředí, chovají se na mléko a na kůži.
Chov drůbeže
Poskytují kvalitní maso, vejce, peří. Intenzivní chov je velice zprůmyslněn. Na světě je 11 miliard drůbeže. Chovají se v oblastech hustého zalidnění. Čína, USA, Brazílie, Francie, Německo. Jedna slepice dá za rok až 300 vajec.
Tažná zvířata
Kůň – mírný pás, subtropy, Čína, Mexiko, USA, Rusko, osel – hlavně subtropy, sušší oblasti, Egypt, Čína, jz. Asie, kříženci osla a koně – mula – kobyl a osel, mezek – kůň a oslice – v Latinské Americe, sobi – severské oblasti, Laponsko, Sibiř, jak – Tibet, horské oblasti, velbloudi – suché oblasti, pouště, Asie dvouhrbí, Afrika jednohrbí, lamy – Andy, slon – tropické oblasti, Africké, Indické oblasti, psi – eskymáci, kříženci lam a velbloudů
Rybolov
Ročně se vyloví 70-100 miliónů tun ryby. Loví se především v oblastech mírného pásu v šelfech. Nejvíce se loví v Tichém oceánu, Rusku, Japonsku, Číně, Chille, Peru, Kanadě, USA. 65% úlovku je z Tichého oceánu, 25% z Atlantiku, zbytek z Indického oceánu. Loví se tresky (Kanada, Island, chladnější vody), sleď (severní Atlantik, chladné oblasti), makrela, tuňák (Středozemní moře), sardinky (skoro všude, Baltské, Severní moře). V mořích je přibližně milion velryb. Je zakázán jejich lov, přesto se loví – Norsko, Rusko, Japonsko. Moře se využívají také na výrobu energie, získávání soli, dalších nerostných surovin, řasy, měkkýši, perly, korýši. Sladkovodní rybolov – mnohem méně rozšířen. Hlavně umělé chovy. Skoro všude se loví nejvíce v jv. Asii.
Lesnictví
Nejvíce lesů je v Rusku, Evropě, Kanadě, v severních oblastech. V severních oblastech jsou převážně jehličnaté stromy, tajgy, snáze se těží dřevo, není bohatá na druhy, nejsou moc husté. Rovníkový pás – listnaté lesy, rychle rostou, hůře se těží, teplé podnebí, rozvojové země, bohaté na druhy, které jsou daleko od sebe, vypalují se, za rok se vykácí 15-20 milionů hektarů, Brazílie, jv. Asie, Guinejský záliv. Význam lesů – udržují vlhkost, zpevňují půdu, zabraňují erozi, tlumí prašnost, vyrábí kyslík, likvidují nebezpečné látky, potrava pro lidi, dřevo, úkryt zvířat, rekreace. Největší vývozci dřeva – Kanada, Rusko, Skandinávie, USA.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Geografie obyvatelstva a sídel
1.1. Geografie primární sféry
7. Obyvatelstvo světa
7.1. Složení obyvatelstva podle věku
7.2. Rasové složení obyvatelstva
7.3. Národnostní složení obyvatelstva
7.4. Rozlišení obyvatelstva z náboženského hlediska
7.5. Náboženské konflikty
7.6. Přirozený pohyb obyvatelstva
7.7. Mechanický pohyb obyvatelstva
7.8. Hlavní území seskupení obyvatelstva
7.9. Sídla
7.10. Urbanizace
SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Další Články na hledaný výraz "Geografie obyvatelstva a sídel" naleznete na bezuceni.cz
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Žádné komentáře:
Okomentovat