Kartografie

Vědní obor, který se zabývá tvorbou, zpracováním, technikou výroby a využíváním map, se nazývá kartografie. Mapa je zmenšený zkreslený rovinný obraz zemského povrchu, nebo jeho částí. Jak přenést souřadnice bodů zemského povrchu do roviny, zkoumá matematická kartografie. Také vybírá vhodná zobrazení.

Kartografická zobrazení dělíme:
1) podle zobrazovací plochy - azimutální (zemský povrch je dán do roviny, používá se na zobrazení území ve tvaru čtverce nebo kruhu, př. polární oblasti), válcovité (povrch je promítnut na válec a válec se pak rozvine, používá se na zobrazení rozsáhlých území a území tvaru obdélníku), kuželové (povrch promítnut na kužel, kužel rozvinut).

2) podle polohy promítací plochy - normální (osa prochází póly Země a rovina je kolmá na povrch a osu), příčná (osa prochází rovníkem, rovina), obecná (jakákoli jiná).

3) podle zkreslení - úhlojevné (konformní, nedochází ke zkreslení úhlů), plochojevné (ekvivalentní, nezkreslují se plochy), délkojevné (ekvidistantní, nedochází ke zkreslení délek). 4) podle promítání - stereografické (z protilehlého bodu), gnomické (ze středu Země), ortogonální (z nekonečna).

Měřítko mapy
Udává poměr zmenšení určité délky ve skutečnosti k té samé na mapě. Měřítko může být číselné (1:10 000 tzn. 1cm na mapě = 10 000 ve skutečnosti), grafické
úsečka je rozdělená na délky, je u ní napsáno, kolik délek je to ve skutečnosti. Mapy se rozdělují na mapy velkých měřítek – 1:200 000 a větší, mapy středních měřítek – 1:200 000 až 1:1 000 000 a mapy malých měřítek – 1:1 000 000 a menší.

Obsah mapy
Proces výběru a zevšeobecňování obsahu nazýváme generalizací. Mapové značky se dělí na čárové, bodové, plošné a pohybové. Význam všech značek musí být uveden v legendě. Bodové značky – města, lázně, vrchol hory, čárové značky – železnice, silnice, vodní toky, pohybové značky – stěhování národů, pohyby vojsk, mořské proudy, plošné značky – barvy, šrafura. Kartogram se používá pro znázornění jevu na dané územní jednotce (hustota obyvatel podle okresů). Je-li jev znázorněn diagramem, mluvíme o lokalizovaném diagramu. Kartodiagram je používán pro jev na určitých územních celkách (více jevů např. ve státech průmysl). Výškopis se znázorňuje číslem, barvou, kopečky, vrstevnicemi. Názvy se dělí na místopisné (hory, města, moře) a druhové (sopka, ledovec).

Druhy map
Mapy vesmírných těles, mapy zemského povrchu, reliéfní mapy a mapy pro slepce. Podle obsahu se mapy dělí na tématické (průmysl, vegetační pásy) a na topografické, kde je zakresleno všechno, co můžeme vidět. Tématické mapy se dále dělí na fyziogeografické (mapy přírody), sociálně ekonomické (politická, sociální činnosti člověka), technické (inženýrský charakter).

Vznik map
Nejprve se návrh zařadí do edičního plánu. Vypracuje se sestavitelský originál. Kresliči prvky vykreslí podle značkového klíče a vznikne vydavatelský originál, z kterého se vyhotoví tiskové podklady. Následuje nátisk. Nakonec se tiskne každá barva zvlášť.

Využití map
Fotografií se zhotovují nejvěrnější obrazy Země. Fotografie se musí z 60-80% překrývat. Snímky se využívají pro zjištění úbytku nebo příbytku sněhu, počasí, záplav, šíření ohně, vulkanické činnosti, šíření škůdců, vyhledávání nerostných surovin. Mapy se využívají k orientaci v terénu, k vojenským účelům, k vědeckému využití.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
2. Kartografie
2.1. Kartografická zobrazení geografických map
2.2. Podle polohy zobrazovací plochy :
2.3. Vznik mapy
2.4. Měřítka plánů a map
2.5. Kartografické vyjadřovací prostředky
2.6. Druhy map
Články na hledaný výraz "Znázornění Země na mapách" naleznete na bezuceni.cz