Biosféra

Biosféra je oživená část krajinné sféry. Věda, která se zabývá rozšířením organismů na Zemi, vztahy k ostatním složkám krajinné sféry, se nazývá biogeografie. Další vědy jsou biologie a ekologie. V biosféře probíhají dva procesy. Produkce, tvorba živé hmoty, a dekompozice – rozklad.

Potravní řetězec – anorganické látky - rostliny – býložravci – masožravci – anorganické látky.

Organismy nežijí izolovaně, jsou ovlivňovány okolím. Světlem (stínobytné, světlobytné rostliny), vodou (suchozemští živočichové).

Zvířata na severu mají hustší srst, kratší končetiny (menší povrch, menší ztráta teploty), v teple a vlhku mají více pigmentu, v teple rychleji dospívají.


Rozšíření organismů na Zemi
Endemický druh žije pouze na určitém místě, kosmopolitní druh žije po celé Zemi, synantropní druh se přizpůsobil životu s člověkem.

Fytogeografické oblasti
1) holarktická – mimo tropickou oblast severní polokoule, bríza, vrba, trávy, jehličnany
2) paleotropická – Afrika, jižní Asie, datlovník, fíkus, láčkovky, citrusy, aloe
3) neotropická – jižní a střední Amerika, kaktusy, agáve, bromélie
4) australská – myrta, eukalyptus
5) kapská – jih Afriky, pelargónie, klívie, sojové rostliny
6) antarktická – mechy, lišejníky, lipnicovité trávy

Zoogeografické oblasti
1) holarktická – krtek, los, sob, vrána, lední medvěd, bobr, vlci, lišky
2) neotropická – jižní a střední Amerika, tapír, puma, jaguár, lenochod, mravenečník
3) etiopská – černá Afrika (Sahara až jih), slon, nosorožec, hroch, lev, zebra, krokodýl
4) indomalajská – jižní Asie, Indie, slon, krokodýl, tygr, ptáci, hadi
5) australská – klokan, ptakopysk, pštros emu, ptáci, koala
6) antarktická – tučňák, tuleň, velryba


Geobiocykly
Organismy, které žijí v určitém prostředí se nazývají společenstvo (biocenóza). Společenstvo s neživou sféra se nazývá geobiocenóza (ekosystém). Seskupením geobiocenóz vznikají geobiomy (poušť, tajga). Seskupením geobiomů vznikají geobiocykly (suchozemský, mořský a sladkovodní).

Mořský geobiocyklus
- vertikální členění
o litorál – nejblíže pobřeží, vystaven přílivu a odlivu, drobné rostliny a živočichové
o sublitoral – oblast do 200m hloubky, hnědé řasy, rybky
o bental (batyál) – do 2km hloubky, málo světla, červené řasy
o abyzál – žádné rostliny, loděnky, krakatice

- horizontální členění
o tropický pás – druhově bohatý, malý počet jedinců, rejnoci, žraloci, medúzy, řasy, delfíni, želvy
o mírný pás – teplota vody kolísá, méně druhů, více jedinců, treska, tuňák, sleď, lachtan
o studený pás – trvale nízká teplota, kytovci, tuleni, mroži, nejvíce planktonu (studená voda obsahuje více kyslíku než teplá)


Sladkovodní geobiocyklus
Neexistuje vertikální členění, živočichové v tekoucích a stojatých vodách mají různý tvar těla
o tropické oblasti – piraně, skaláry, neonky, akvarijní rybičky
o mírný pás – štika, kapr, jeseter, korýši
o chladné oblasti – voda zamrzá, málo živočichů (losos)
o teplé prameny – archaické druhy
o podzemní vody – nezbarvené ryby

Suchozemský (pevninský) geobiocyklus
- horizontální členění (vegetační pásy)
• rovníkový pás – k 10° s. a j. šířky, rovníková vzduchová hmota, vyrovnaná teplota (25°C), velké množství srážek (2 - 3000 mm ročně)
tropické deštné lesy – druhová pestrost rostlinstva, tři oblasti: Amazonie, Afrika, jihovýchodní Asie, nikdy nesahají až k moři, patrovitost (tři patra), do 10m – spodní stromové patro (keře), do 30m – střední stromové patro, do 60m – nejvyšší stromové patro, stromy až 90m (ojediněle vyčnívají), časté popínavé rostliny, liány, orchideje (mahagon, cedr, eben), živočišstvo – papoušci, opice, anakonda, kapybara, hospodářské využití – těžba dřeva, banánovník, kakaovník, batáty, kaučukovník

• subekvatoriální pás – od rovníku na sever a na jih až k 20° s. a j. š., období sucha a vlhka
tropické střídavě vlhké lesy – monzunová Asie, opadavé, vrchní patro opadá, vzhledem podobné tropickým deštným lesům, světlejší a řidší, rostlinstvo – bambusovník, živočišstvo – tygr, vlk, nosorožec, medvěd, panda (Čína), hospodářské využití – rýže, čajovník, koření, vykácením – plantáže (většina)

• subtropický pás – 30-40° s. a j. š.
savany – travnaté porosty s roztroušenými stromy, velká druhová rozmanitost, podnebí – období sucha a dešťů, vysoká tráva (2-2,5m), baobab, slon, lev, žirafa, zebra, hyena, termiti, andulky, Austrálie – andulky, pštrosi, několik typů savan – vlhká (stromová) savana (období sucha 4 měsíce, nejvyšší tráva a stromy), suchá (keřová) savana (baobab, období sucha 7 měsíců, nižší tráva 1,5m), trnitá savana (období sucha 10 měsíců, přechod k pouštím, chlebovník, trnité keře a nízká tráva), hospodářské využití – pastviny-spásání-dezertifikace, podzemnice olejná, bavlník, cukrová třtina, palma olejná, kávovník, kakaovník

pouště – 14% povrchu, největší Sahara, kamenitá (hamada), štěrkovitá (seriry), písčitá (erg), vysoký výpar vody, v mírném pásu ve vnitrozemí – větry bez vody z oceánu, studené mořské proudy vznik pouští, vznikají – vysokým výparem ve vnitrozemí, obratníky – klesá suchý vzduch, vítr vane z pouští, Atacama – studený proud při pobřeží, velké výkyvy teplot, prší jednou za několik let, vádí – občas tekoucí řeky, oázy – podzemní pramen vody, chudé rostlinstvo, sukulentní druhy, kaktusy, hadi, štíři, hlodavci,lišky, fenkové, velbloud, hospodářské využití – pouze oázy, datlovník, obilí, ovoce, zelenina, velbloudi, kozy a ovce

subtropické tvrdolisté vždyzelené lesy – suché léto, vlhká zima, Středozemní moře, Kalifornie, Chile, Kapská oblast, Austrálie, západní břehy kontinentů, rostlinstvo – olivy, citrusy, vinná réva, melouny, trávy, myrta, pistácie, levandule, cedr, rozmarýn, korkový dub, živočišstvo – cikáda, plazi, ještěrky, dikobraz, ovce, kozy, hospodářské využití – víno, citrusy, kukuřice, obiloviny, korkový dub, ovce, kozy

• mírné pásy – S – od 40° na sever, J – mezi 40 a 50°, polární vzduch, čtyři roční období
stepi – kontinentální podnebí, černozemě, období sucha a deště, prérie (S. Amerika), pampy (J. Amerika), pusty (Maďarsko), celiny (Rusko), rostlinstvo – trávy, cibulnaté rostliny (narcisy), živočišstvo – býložravci, hlodavci, pštros, hospodářské využití – intenzivní, pastviny, obiloviny (pšenice, kukuřice), lesostep – přechod mezi stepí a listnatými a smíšenými lesy mírného pásu

smíšené a listnaté lesy mírného pásu – v oblastech s oceánským podnebím, odolné, alespoň 120 dní teploty nad 10°C, jehličnaté alespoň měsíc nad 10°C, listnaté lesy v Evropě dub (střední E.), buk (západní E.), jehličnaté lesy borovice, smrky, živočišstvo – zubr evropský, liška, jelen, veverka, srnci, mýval, hospodářské využití – přeměna v kulturní krajinu, obiloviny, brambory, ovoce, zelenina, skot, prasata, drůbež, pšenice, cukrová řepa

tajga – severní okraj mírného podnebného pásu, S. Amerika, severní Eurasie, nejsou na jižní polokouli, není tam pevnina, borovice, smrk, modřín, jedle, bříza, časté bažiny a močály, medvěd, liška, vlk, los, sob, dělí se podle dřevin, které tam rostou na tmavou tajgu (smrk), světlou tajgu (borovice, modřín), bažinatá tajga (smrk, borovice), horská tajga (kosodřeviny, borůvky, mechy, lišejníky) nikdy neroste až k řece, u řek jsou louky, hospodářské využití – menší, těžba dřeva, lov kožešinové zvěře

• subarktický a subantarktický pás – dlouhá a chladná zima, teplé léto
tundra – na severní i na jižní polokouli, přechodná oblast mezi tajgou a lesotundrou, dělí se na keříčkovou tundru (zakrslé břízy, vrby, brusinky, trávy), mechová tundra (mechy), lišejníková tundra (lišejníky), polární liška, zajíc, sob, hodně hmyzu, hospodářské využití – pastviny pro soby

• arktický a antarktický pás – málo vegetace, mechy, lišejníky, permafrost, Arktida – kvetoucí rostliny (mák), Antarktida – sušší, chladnější, žádné vyšší rostliny, živočichové vázáni na pobřeží, mrož, tuleň, tučňák (j), medvěd (s)


- vertikální členění
výšková pásma, výšková stupňovitost, s výškou klesá teplota a rostou srážky

1) nížinný stupeň – do 200m, původní listnaté lesy (dub, buk)

2) stupeň pahorkatin – 200-500m, původně dubo-habrové lesy, dnes zničeny, borové monokultury, hojné zemědělské využití

3) stupeň vrchovin (podhorský) – 500-900m, původně smíšené lesy a jedle(bukovo-jedlové), dnes smrky

4) horský stupeň – 900-1200m, horní hranice lesa, původně jehličnaté lesy, jedle, smrky, dnes už pouze smrky,

5) subalpínský stupeň – 1200-1800m, kosodřeviny

6) alpínský stupeň – 1800-2100m, žádné dřeviny, louky s travinami, mechy, lišejníky

7) subnivální stupeň – 2100-2500m, mrazová pustina, občas lišejníky 8) nivální stupeň – od 2500m, sněžná čára, trvale sníh

Platí pouze ve střední Evropě, na rovníku jiná stupňovitost – do 1000m – tropický les, do 2000m – horský les, do 3000m – mlžný les (nižší stromy, velké srážky, stálá mlha), do 4000m – paramo (kvetoucí kaktusy, tráva), do 5000m – vysokohorská tundra (mechy, lišejníky), nad 5000m – sníh a led


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
4.6. Biosféra
4.7. Fytogeografické členění
4.8. Bioklimatické pásy pevnin
4.8.1. Bioklimatické pásy pevnin
4.8.2. Bioklimatické pásy pevnin
Články na hledaný výraz "Biosféra" naleznete na bezuceni.cz