ARCHITEKTURA
Hlavní druhy staveb: kostel a klášter (sakrální stavitelství), hrad, městský palác, měšťanský dům a kamenný most (světské stavitelství).
kostel:
a) podélný – bazilika
b) centrální - rotunda
bazilika – půdorys latinského kříže s příčnou lodí a kněžištěm s půlkruhovou apsidou, zaklenutí hlavní lodi (ochrana proti požáru); převzala prvky pozdně římské a raně křesťanské a vytvořila nový celek protikladný raně křesťanské snaze po jednotné a celistvé formě; vznikla adicí (skládáním jednotl. prvků v co největší, nejsložitější a nejbohatší soubor, aniž by ztratily platnost)
- analogie s feudálním systémem (nadřízenost a podřízenost na majetku, kdy si mocní zachovají své postavení);
křížová klenba – dovolovala odlehčení zdiva
tlusté zdi – char. rysy hmotnosti, masivnosti, převládající horizontálnosti
stavba obecně – spíše do šířky, mohutnost stavebních článků, malá střílnovitá okna, nový systém členění stěn hl. lodi do výšky
stavební materiál – kámen (vápenec ve Fr., mramor v It., pískovec v Něm., opuka v Čechách) nebo cihly (It., Fr., Něm., Ang.)
zdivo – režné nebo kvádříkové (zdi se neomítaly)
SOCHAŘSTVÍ
Spolu s malířstvím plnilo funkci šíření náboženských idejí - vázáno hlavně na kostel a bohoslužbu.Díky vlivu církve sílil transcendentální ráz (symsl lidské existence je v posmrt. životě) a jeho antirealistický program - románský antirealismus:
a) nezájem o prostor (umělec neznal a neužíval perspektivu, osoby dostávaly měřítko podle svého pořadí v hiearchii náb. pojmů – hieratická perspektiva)
b) nezájem o plastický tvar (v sochařství převládl plošný reliéf, v malířství konturová kresba – není stínování objemu)
c) umělci nepracovali samostatně, ale s předlohou
d) záliba ve stylizaci (přejímání a obměňování hotových schémat – vznik dekorativního ornamentalismu)
V soch. a mal. jsou i náběhy k realismu – kalendářní, lovecké nebo válečné výjevy, náměty z bajek či legend – hledali inspiraci v realitě.
Organizace uměl práce – pracovní skupiny.
Hlavní druhy sochařství – kamenictví (dekorativní – ornamenty rostl., zoomorfní a geometrické; figurální – didaktická funkce), kovolitectví (bronzové dveře chrámu, náhrobní desky), řezbářství (Kristus na kříži)
MALÍŘSTVÍ
Také propagovalo náb. ideologii.
Hlavní druhy – nástěnná, desková a knižní malba.
Nástěnná malba
Měla zpřístupnit a rozšířit mezi lidi křesťanský svět. názor a stát se jakousi obrazovou knihou pro nevzdělané.Prováděly ji kočovné tlupy malířů – laiků.
Kněžiště – postava Krista, stěny lodí – výjevy ze Starého a Nového zákona nebo legend o křesť. mučednících.
Uspořádání obrazů odpovídalo opět církevní hiearchii – nahoře je Kristus.
Antirealistický program -ornamentální stylizace.
Knižní malba
Knižní iluminace (ilustrace) – převážně pro kněží a největší světské feudály.Zprvu zdobeny jen knihy pro liturgickou potřebu (objednatelem byla církev), později (od 12. st.) i knihy světského obsahu.
Malba desková
Zdobily hl. oltářní mensy (mensa = lat. stůl).
Žádné komentáře:
Okomentovat